(11.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Já jsem příznivcem svobody slova. A dokonce když tady slýchávám, a nejenom tady, ale i jinde, naprosto nehorázné, nehorázné výroky poslanců, jako soudruha Grebeníčka, soudruha Grospiče, soudružky Semelové, a jsou nápady některých lidí, říkají dáme trestní oznámení, tak říkám není to možné. Pokud je svoboda slova, tak i tito stalinisté ji musí užívat a mají právo to říkat. A my se musíme snažit, aby nezískali podporu ve volbách. A buď uspějeme, nebo ne, buď osloví více voličů oni, nebo my.
Jsem v politice nějakou dobu a těch ran, osobních útoků, sprostých urážek, nepravdivých obvinění jsem zažil opravdu dost. Nikdy jsem si na to nestěžoval, nikdy jsem žádné trestní oznámení nedal. Každý z nás je jiný, ale říkám - kdo rány dává, měl by taky rány umět přijímat.
Pan, ne pan, poslanec Ondráček rány bezesporu dávat umí. V lednu 1989 to ukázal, že umí rozdávat rány. Bil. Bil děvčata a mladé ženy. Bránil se tím, že na něho plivaly. Tak ten obušek použil. Mám tady v tabletu přepis jeho slavného rozhovoru. Kdo chcete, najděte si to na YouTube živě ze záznamu, co všechno vykládal, jak ti disidenti, jak ti, kteří demonstrují proti komunistům, jsou všichni placeni ze Západu, a čím víc pomlouvají socialistické a komunistické zřízení, tím jsou lépe placeni. Takže když byl schopen rány rozdávat, tak by takovou nepatrnou ranku jako označení, že je komunistický fízl, měl unést.
Já to považuji ze strany pana poslance Kalouska jako údaj ze CV, nebo životopisu, abych mluvil česky, jednoho z členů Poslanecké sněmovny. Já jsem v lednu 1989 byl programátor ve státním podniku Agroprojekt Opava a poslanec Ondráček byl komunistický fízl. Komu to vadí a myslí si, že je to urážlivé či expresivní, tak můžeme říkat třeba komunistická mlátička a nebo vzorný příslušník SNB, ochránce socialistické vlasti - podle libosti. Každý tomu může dát jiný název.
Když si mí oponenti političtí myslí, že mě urazí, tak o mně říkají, že jsem primitivní antikomunista. A říkají to tak pejorativně a s takovým odporem. Mě to neuráží. Na to, že jsem antikomunista, jsem hrdý. A je vidět, jak každý vnímá to slovo jinak. Oni ho vnímají jako urážku a já ho vnímám jako pozitivní hodnocení mých politických názorů. Ale problém není v tom, že si tady občas řekneme nějaké oslovení, které někdo z nás vnímá pejorativně, někdo z nás ho vnímá jako pracovní zařazení nebo údaj ze životopisu. Prostě v této Sněmovně padají naprosto skandální věty, mnohem horší, a nikdo z nás neříká, abychom poslancům a poslankyním brali právo tohle říkat. Před hodinou a půl například dneska, co všechno jsme slyšeli o církvích v České republice. A mohl bych jmenovat jiné body jiné rozpravy, co všechno jsme slyšeli o tom, jak tady bylo dobře za komunistů, jak je všechno 25 let špatně a podobně.
Já určitě podpořím návrh pana poslance Kalouska, abychom usnesení mandátového a imunitního výboru zrušili. Pokud ho nezrušíme, tak pak navrhuji, aby stále zasedal mandátový a imunitní výbor. Každý z nás je schopen denně vyprodukovat deset vět ze stenozáznamu od různých členů Poslanecké sněmovny, které on vnímá jako urážlivé, pejorativní, nepravdivé, lživé, já nevím jak.
Ale asi skončím tím, co jsem říkal. Kdo umí rozdávat rány pendrekem, obuchem, obuškem a čím možným, ten by měl umět přijmout označení toho, co dělal, s pokorou a bez toho, že se odvolává na to, že ho to uráží. Vy jste to... Ne, já to nebudu říkat ani prostřednictvím, protože to říkat nechci.
Možná poslední věc, kterou chci říct. Mluvili jsme tady o vzájemném respektu. Ale respekt se nedá ani koupit ani získat tím, že nějaká většina řekne tento člověk respekt mít má nebo nemá. A poslanec Ondráček můj respekt neměl, nemá a mít nebude. (Potlesk poslanců TOP 09 a ODS.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Teď mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Tejc, po něm pan poslanec Kováčik. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jeroným Tejc: Já si myslím, že je potřeba zasadit dnešní jednání Sněmovny do kontextu dřívějších rozhodnutí Sněmovny a mandátového výboru.
Bylo to poprvé, kdy byla podle mého názoru diskutována hranice svobody slova na této sněmovně, ale nebylo to z mého popudu, bylo to z popudu Miroslava Kalouska, který si stěžoval k mandátovému výboru na výrok Davida Ratha - cituji: "Pravděpodobně nejste úplně ve střízlivém stavu, pane ministře." Tak to byl ten sprostý výrok, za který tehdejší vládní koalice bývalému poslanci Rathovi nejen uložila povinnost se omluvit, ale i nařídila zaplatit pokutu 10 tisíc korun. Já nechci hodnotit, jestli to bylo dobře, nebo špatně. Ale jenom chci říct, že dnes to není poprvé, kdy se bavíme o nějaké hranici svobody slova, že ten precedens tady zavedl někdo jiný - bývalá vládní koalice, která řekla, že podobné výroky, u kterých nemá smysl zkoumat, zda jsou, nebo nejsou pravdivé, ale zda jsou urážlivé, mají být trestány dokonce finanční sankcí. Já jsem tehdy proti tomu rozhodnutí hlasoval, a jak jsem již uvedl, dnes se hlasování nezúčastním. To je můj postoj ke svobodě slova v této sněmovně. A věřím, že nebude do budoucna ani důvod, aby si někteří kolegové stěžovali, stejně tak jako nebude důvod, abychom se my tím zabývali. Děkuji. (Potlesk z řad sociální demokracie.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Kováčik, po něm pan poslanec Kalousek, po něm pan poslanec Komárek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Já bych rád upřesnil poté, co poslouchám tu rozpravu, že svůj návrh usnesení měním. Tedy není jako alternativní návrh usnesení, ale je to návrh usnesení, o kterém by se mělo hlasovat v každém případě. To za prvé.
Za druhé. Hranice svobody slova. Já o ní teď nechci diskutovat. Já si myslím, že je rozdíl mezi svobodou slova a svobodou kohokoli a kdykoli bez jakéhokoli rozmyslu anebo bez jakýchkoli břehů urážet, napadat atp. A to si potom posuzujeme v mandátovém výboru. Takže na to ten nástroj taky máme. Ale poté, co tady byli jmenováni někteří mí kolegové, já musím říci, že občany pod těmi okny vládních budov a sněmovních budov trápí mimo jiné, skoro bych řekl nejvíce, korupce, rozkradená republika, vytunelováno všude, rozprodáno... A také ty vztahy v politice. Mimo jiné proto, že ti, co tu dosud vládli, tyto všechny věci neuzřeli, neustáli, nebo dokonce v jejich jménu, nechci říct, může to budit dojem, že i podporovali, tak je tady, nebo při posledních volbách tady byla podstatná změna politického složení této Sněmovny. Nechci říct, že preference se některých pohybují nahoru, některých dolů. Je to i proto - to je ten vzkaz občanů - i v té slušnosti. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kováčikovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Kalousek: Vaším prostřednictvím, pane předsedající, pane poslanče Tejci. Srovnávání těchto dvou případů je naprosto absurdní a směšná mlha. Vy jste právník. Vy přece víte, že pomluva je nepravdivý údaj. Kdybych vám řekl, že jste komunistický fízl, tak jsem vás nepochybně pomluvil a musel bych se vám omluvit, stejně tak jako Rath se tenkrát musel omluvit mně, protože mě pomluvil, neboť jsem byl nepochybně střízliv. Zatímco pan poslanec Ondráček komunistický fízl nepochybně byl. A ve slově fízl já vyjadřuji své opovržení nad represivními složkami tohoto typu. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Komárek, po něm s přednostním právem pan předseda Fiala. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Komárek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já připomenu, že v době, kdy tu ještě nikdo nebyl, ani novináři, vy jste kritizoval pana premiéra, že dělá kampaň dneska v době interpelací. Pan Kalousek je nepochybně prohnanější, on tu kampaň zatáhl sem, jako obvykle. (S úsměvem. Šum v sále.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám. Myslím, že to bylo rozhodnutí mandátového a imunitního výboru a rozhodnutí Sněmovny, ale to je jedno. Prosím, pane poslanče. ***