Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Bartošek)

19.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb.,
o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 298/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí pan Richard Brabec. Já vás prosím, ujměte se slova.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já doufám, že tento bod po tom náročném rozjezdu, který nás určitě zahřál na provozní teplotu, bude snad jednodušší, protože se jedná o technickou novelu. A jedná se o to, že cílem návrhu tohoto zákona je zajištění plné kompatibility české právní úpravy se směrnicí INSPIRE, což je směrnice Evropského společenství ze dne 14. března 2007 o zřízení infrastruktury pro takzvané prostorové informace v Evropském společenství, a to tak, aby se Česká republika vyhnula zahájení řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie ze strany Komise, tedy takzvanému infringementu.

Směrnice INSPIRE zakotvuje pravidla pro založení evropské infrastruktury prostorových dat. Základní princip směrnice je, že prostorová data mají být sbírána a vytvářena pouze jedním subjektem. Dále zajištění možnosti kombinovat prostorová data z různých zdrojů a zajištění snadnějšího vyhledávání a zveřejňování prostorových dat.

Komise v lednu 2013 upozornila Českou republiku v takzvaném pilotním projektu neboli EU Pilot na některé nedostatky při transpozice směrnice. Předmětem kritiky byla zejména chybějící nebo nesprávná transpozice některých definic a pojmů, dále nesprávné provedení požadavků směrnice, aby důvody, pro které je možné odepřít zpřístupnění prostorových dat, byly vykládány restriktivním způsobem.

Předložený návrh představuje technickou novelu, která zpřesňuje stávající právní úpravu zpřístupňování prostorových dat. K věcným změnám v předmětné materii nedochází. Předkládaný návrh tedy zavádí nové legální definice některých pojmů, například metadata nebo služby založené na prostorových datech, dále pravidlo, podle kterého lze v případě průběžně aktualizovaných dat velkého objemu požadovat úhradu za prohlížecí služby pouze tehdy, pokud tato úhrada slouží k zajištění zachování a údržby prostorových dat, a dále povinnost restriktivního výkladu důvodu odepření zpřístupnění prostorových dat.

Tento návrh zákona schválila vláda 27. srpna 2014 a nepřináší žádné relevantní dopady na státní rozpočet a dotčené subjekty.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miloš Babiš. Máte slovo.

Poslanec Miloš Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak již bylo řečeno, předložená novela zákona o právu na informace o životním prostředí je pouze novelou technického charakteru. Smyslem jejího předložení je opravit nedostatky při transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. března 2007 o zřízení infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství. Konkrétně zavádí např. nové legální definice některých pojmů, např. metadata, služby založené na prostorových datech, dále pak výslovný požadavek na to, aby metadata vždy zahrnovala informace o výši úhrady za zpřístupnění prostorových dat, tedy pokud je úplata vůbec požadována. Explicitně pak do zákona zavádí např. povinnosti omezovat přístup k datům jen ve výjimečných a nezbytných případech. Vcelku se tedy jedná jen o drobná doplnění nebo zpřesnění zákona v návaznosti na text směrnice. Proto doporučuji propustit do druhého čtení a projednat ve výboru pro životní prostředí. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a eviduji dva přihlášené. S přednostním právem pan poslanec Stanjura a po něm pan poslanec Zahradník. Máte slovo.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pokud chceme přijímat zákony, které jsou poměrně jasné a pochopitelné, tak tento návrh zákona to opravdu není. Já jsem profesí programátor a pod metadaty si představuji úplně něco jiného, než je v tomto návrhu. Normální metadata znamenají - a na to se chytají takové ty různé nekalosti, kdo ten soubor založil, kdo ho opravoval apod. A já vám jenom přečtu návrh znění zákona v § 2 písm. h) a pak mi zkuste poradit, kdybyste chtěli voličům vysvětlit, o čem jsme jednali a co jsme vlastně prosadili.

Návrh paragrafu zní: "interoperabilitou možnost kombinace prostorových dat a vzájemné komunikace mezi službami založenými na prostorových datech bez opakovaných ručních zásahů tak, aby bylo dosaženo soudržného výsledku a aby byla zvýšena přidaná hodnota prostorových dat a služeb založených na prostorových datech".

Já nechci nějak kritizovat pana ministra, on to určitě nepsal. Já za sebe a myslím, že i za své kolegy v klubu říkám, že my vůbec nevíme, o čem je ten paragraf. Já bych chtěl, aby nám ho někdo na mikrofon, než to pustíme dál, přeložil do češtiny. Protože pokud takové zákony přijmeme, tak to je možná pro úředníky, kteří budou vykládat, co to je interoperabilita možnosti kombinace prostorových dat, a aby byla zvýšena přidaná hodnota prostorových dat a služeb založených na prostorových datech. To podle mě nemá žádnou logiku, není to česky, není tomu rozumět. Možná bychom to rychle mohli odmávat, ale já se zdráhám takový postup použít. Já vnímám ta dvě písmenka v tom názvu, to EU, ale dneska naše eurokomisařka říkala, abychom nebyli bruselštější než Brusel, jo? A to si tedy myslím, že jsme v tomto případě. A hlavně ten jazyk je naprosto šílený. Tak pokud to někdo chce přijmout, tak ať to napíše česky. Ne takhle. Protože to skutečně vůbec netušíme podle mě - a ti, co to budou číst, vůbec netuší, co chceme schválit, či co případně schválíme, ale na základě toho můžeme někoho postihovat a něco vymáhat. A to je velmi problematické.

Takže opravdu prosím o vysvětlení. A to jsem citoval jeden paragraf. Mohl bych citovat jiné, které jsou stejně kvalitně českým jazykem, nebo ne českým jazykem napsány. To si myslím, že bychom si neměli nechat líbit. Měli bychom vědět, o čem to vlastně je. Už ta poslední věta: na prostorových datech přidaná hodnota prostorových dat... Já tomu vůbec nerozumím. A říkám, to jsem profesí programátor. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Do diskuse se hlásí pan zpravodaj, takže dám slovo panu zpravodaji a po něm pan poslanec Zahradník.

Poslanec Miloš Babiš: Já bych pro všechny ostatní, ale zejména pro pana Stanjuru, rád uvedl na správnou míru, co to je pojem metadata. Metadata je vlastně jakoby rodný list od prostorových dat. Protože vlastně ta metadata nám jednak říkají, kdo zpracovával prostorová data, a je to vlastně manuál na to, aby v jednotlivých státech, v jednotlivých členských zemích Evropské unie, tam byla podle stejného klíče zadávána stejná data, aby informace, které jsou o prostorových datech, byly patrné jak v Německu, tak v Česku, tak po všech státech Evropské unie. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde faktickou poznámku pana předsedy Stanjury.

Poslanec Zbyněk Stanjura: To mi fakt jako vysvětlení nestačí. A já se omlouvám, metadata nejsou manuál. Fakt ne. Možná to někdo tvrdí, ale metadata nejsou žádný manuál, jak jste před chvilkou, pane zpravodaji prostřednictvím pana předsedajícího, řekl. To prostě není pravda. Není to pravda. A jestli tohle považujete za vysvětlení, že by někdo, kdo by si ten zákon četl, rozuměl tomu, co chtěl říct... Já jsem říkal, co chápu jako metadata - kdo to napsal, kdy to upravil atd. To přece všichni, nebo mnozí z nás vědí. Ale tady mluvíme - informace, které popisují prostorová data nebo služby založené na prostorových datech. Mě by tedy zajímalo, jaké informace popisují služby založené na prostorových datech, jako příklad. Já tomu fakt nerozumím. To není žádná opoziční rétorika nebo něco, protože vůbec netuším, co ti autoři, kteří to psali, nám tím chtěli říci. Nevím, kdo z nás. Vy jste říkal, že je to speciálně pro mě, ale myslím, že nejsem jediný. Kdybych byl jediný v této Poslanecké sněmovně, který bych tomu nerozuměl, tak se s tím smířím. Ale nechce se mi věřit, že bych byl jediný. Ale opravdu, já se omlouvám, pane zpravodaji prostřednictvím pana místopředsedy, prostě data jsou data, nemohou být manuál. Manuál je něco, co popisuje, jak používat software, který pracuje s daty. O tom se nemusíme přít.

Ale co se stane, když to nepřijmeme? To by mě zajímalo. Co kdybychom to prostě hodili do koše? Nebudeme zjišťovat přidanou hodnotu prostorových dat a služeb založených na prostorových datech. Já myslím, že se nestane vůbec nic. (Potlesk zprava.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Řádně přihlášeným do diskuse je pan poslanec Zahradník.

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych, po pravdě řečeno teď navazuji na pana kolegu Stanjuru, míru škodlivosti tohoto zákona na škále škodlivosti zákonů, které přijímáme, ve srovnání se zákonem o posuzování vlivu na životní prostředí posadil hodně nízko. Ten zákona o EIA je daleko a daleko škodlivější. Tím se musíme zabývat.

Já bych se tady k tomu chtěl vyjádřit, ne že bych chtěl kritizovat ten metajazyk, kterým je ten zákon napsaný, tu novořeč, kterou tady nějak transponujíce, překládajíce evropskou angličtinu používáme. Já bych se spíš chtěl zamyslet nad tím skutečně věcným obsahem toho, o čem ten zákon mluví. Je to právo na informace o životním prostředí. To je něco, co moje generace, možná spíš generace mých vrstevníků, kteří tehdy žili v severních Čechách v dobách tzv. reálného socialismu, prostě neměla. To, že se životní prostředí zhoršilo, a to, že kvalita životního prostředí, tj. kvalita ovzduší, je špatná, že nesplňuje možná nějaké naše dnešní limity, se maminky dozvěděly, jenom když ty jejich děti začaly víc kašlat než obvykle. Tehdy to právo na informace nebylo. Takže pod tím je třeba si to představit. My tedy máme a snažíme se chránit právo na informace o životním prostředí. Já myslím, že dneska každý na internetu, v televizi, v rádiu tyto informace získá a podle toho si svůj životní režim může upravit. To, že limity překročíme v některých exponovaných místech naší země už v únoru, kdy v únoru překročíme roční limit, to je prostě tak a bohužel se tady k tomu určitě ještě budeme vyjadřovat.

Chtěl bych tady zmínit ještě jednu věc, a to že zákonodárce si je vědom určité citlivosti některých dat, proto tady také hovoří paragraf o omezení a případném odepření přístupu k prostorovým datům. To je § 11d. Některá data jsou tak citlivá, že je možno přístup k nim omezit, případně odepřít. Je zajímavé, jak se tady opět dostává do naší pozornosti magický pojem, který jsme tady v minulém bodě často zmiňovali, a to je veřejný zájem. Tehdy to byl veřejný zájem na tom, zdali nějaká parcela může být ze zemědělské půdy změněna na stavební parcelu, o čemž podle mne rozhoduje jediný nástroj ke stanovení veřejného zájmu, a to je územní plán obce, případně strategie územního rozvoje kraje. Tady je to něco daleko jiného. Původní text zákona v odstavci 2 písmeno c) říká: "Přístup veřejnosti je možné omezit, pouze pokud veřejný zájem na omezení přístupu převažuje nad veřejným zájmem na zpřístupnění prostorových dat." V původním textu se tady dostávaly do konfliktu jakési dva veřejné zájmy a určitě se musíme ptát a klást otázku, kdo tedy rozhodl, který z veřejných zájmů je větší, který je významnější.

Zákonodárce, který mění zákon, tady zavádí nový text. A tady už si určitě konflikt veřejných zájmů uvědomil: Přístup veřejnosti je možné omezit pouze v nezbytně nutných případech, převažuje-li zájem - podotýkám, už nikoliv veřejný - na omezení přístupu nad veřejným zájmem na zpřístupnění prostorových dat. Čili opět se tady dostáváme do velmi citlivé pozici, na velmi citlivou půdu toho, kdo a kdy vlastně bude moci občanům odepřít právo na informace o životním prostředí. A to si myslím, že je věc, která si žádá pečlivého promyšlení, pečlivého vysvětlení, a tedy také pořádného projednání ve druhém čtení.

Já jsem Občanské demokratické straně doporučil, abychom v prvním čtení tento zákon schválili, postoupili jej do druhého čtení a tam se jej samozřejmě pokusíme podrobit nějakým změnám a úpravám, aby jednak byl srozumitelnější a aby také skutečně právo na informace opravdu zajistil. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. V tento moment neeviduji nikoho přihlášeného do rozpravy a ani s faktickou poznámkou. Dobře, končím obecnou rozpravu. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí. Já se táži, zda má někdo ještě další návrh? Neeviduji.

Přistoupíme k hlasování. Hlasovat budeme o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí.

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 22. Přítomných poslanců je 167, pro návrh bylo 127 poslanců, návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí. Končím projednávání tohoto bodu.

Otevírám další bod.

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.