Středa 29. října 2014, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Vojtěch Filip)

20.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření
s energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb.,
o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 301/ - prvé čtení

Požádám pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Stejně o to požádám pana poslance Milana Urbana, který je zpravodajem tohoto tisku. Protože z pověření vlády přednese úvodní slovo pan ministr Jan Mládek, tak ho zároveň žádám o slovo. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, návrh tohoto zákona má především upravovat zvyšování energetické účinnosti v České republice a podporovat energetické úspory. Hlavním důvodem pro novelizaci zákona je směrnice 212/27/EU o energetické účinnosti, kterou má ČR povinnost transponovat. Dalším důvodem je dodatečná částečná úprava implementace již transponovaných směrnic, a to směrnic o energetické náročnosti budov a směrnice o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách. Posledním důvodem novely zákona jsou zkušenosti z aplikační praxe stávajícího znění, kdy v rámci poslední novely zákona došlo k velkým úpravám povinností pro občany ČR a po více jak roční praktické aplikaci je potřeba některé povinnosti upravit.

Část směrnice o energetické účinnosti, která je implementována do této novely, upravuje zejména oblasti energetického auditu, energetického posudku, hospodárné užívání energie ústředními institucemi a energetické služby. Mezi navrhované změny patří povinnost pro velké podnikatele absolvovat energetický audit, a to každé čtyři roky. Nově je v zákoně zavedena rovněž oblast energetických služeb, přičemž ministerstvo bude zveřejňovat vedle seznamu energetických specialistů rovněž seznam takzvaných poskytovatelů energetických služeb, ze kterého mohou občané získat informace o dostupných firmách na trhu. Poskytovatelé energetických služeb byli dosud upraveni v rámci energetického zákona, ale kvůli potřebě a návaznosti na nové požadavky ze strany EU je celá oblast energetických služeb řešena v této novele. Zásadní novinka týkající se průkazu energetické náročnosti budov je zavedení úlevy od povinnosti mít zpracovaný průkaz v případě prodeje či pronájmu budovy postavené před rokem 1947. Tato možnost je podmíněna písemnou dohodou obou stran. Úleva je nastavena hlavně pro rodinné domy, kde je zpracování průkazu příliš finančně zatěžující a i pro tyto staré budovy formální.

Další významná změna je v oblasti státní energetické koncepce, kterou novela standardizuje formou jejího zpracování včetně vymezení cílů státu v oblasti energetického plánování v energetice. Určité změny jsou provedeny i v ustanovení týkajícím se obcí a krajů v rámci zpracování územních energetických koncepcí. Státní energetická inspekce výrazně posílí kontrolní činnost směrem ke kvalitě zpracovávaných dokumentů, jako jsou například právě průkazy energetické náročnosti budovy nebo energetické audity.

Dámy a pánové, na závěr si dovoluji upozornit, že většina navrhovaných změn zákona odráží některou z evropských směrnic a nešetrná úprava navrhovaných změn může ČR způsobit problémy při vykazování implementací těchto směrnic vůči Evropské komisi.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi. Žádám pana zpravodaje Milana Urbana, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr tady poměrně podrobně uvedl, o co se jedná v této novele zákona o hospodaření s energií. Předpokládám, že bude tato novela přikázána hospodářskému výboru. Možná bych vyzdvihl jedno téma, které tady pan ministr zmínil, a to je otázka státní energetické koncepce a způsobu projednávání, které je řešeno v paragrafech tohoto zákona. Myslím si, že diskuse na hospodářském výboru bude určitě vedena i o tom, jakým způsobem má být státní energetická koncepce schvalována. Dnes je to tak, že Ministerstvo průmyslu připraví, vláda schvaluje. Otázkou je, jestli z hlediska nějaké stability energetických koncepcí do budoucna by neměla být ratifikace učiněna Poslaneckou sněmovnou. To znamená, abych předešel některým výhradám, nemyslím, že Poslanecká sněmovna by měla tvořit koncepci, ale měla by ji buď přijmout, jak ji schválí vláda, nebo vrátit, čili odmítnout, ale to je věc, která je k diskusi jako ostatně možná další detaily tohoto zákona.

Já bych to teď nechal na hospodářský výbor a doporučuji propustit do druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že do ní nemám písemnou přihlášku, ale vidím přihlášku z místa. Prosím, pane kolego, máte slovo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dobrý den. Velmi stručně. Také jsem pro propuštění do hospodářského výboru, nicméně bych chtěl říct, že veškeré kroky, které se budou týkat různých auditů, koncepcí, stojí peníze. A tady je na zamyšlení, jestli tím nezatěžujeme příliš mnoho podnikatelský sektor. Chápu, že jsou na jedné straně směrnice Evropské unie a na druhé straně jsou náklady, a myslím si, že necitelným přístupem bychom opravdu způsobili velké škody.

Ale mám jinou připomínku. Tady padlo, že energetické štítky se nebudou týkat budov, které byly postaveny před rokem 1948 a které se prodávají. Myslím si, že máme jiný problém, který tady na obcích je, že děláme energetické štítky na budovy, které nikdy nebudeme prodávat, jako jsou radnice, školy a tak dále a tak dále. Je to zbytečně zatěžující náklad. Myslím si, že bychom se s tímto měli nějak popasovat v rámci hospodářského výboru nebo případně dalších čtení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Ptám se, kdo další. Pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Možná bychom s panem ministrem mohli pár vět v diskusi věnovat už dneska v prvém čtení. Mě zajímá ten interval a povinné audity jednou za čtyři roky. Jestli je to interval, se kterým jsme ještě schopni pracovat, zda jsme schopni najít třeba delší interval, a pokud ne, tak proč. Protože si myslím, že to skutečně bude zvyšovat náklady a logicky náklady těchto podniků se zase promítnou do cen jejich produktů. Plně souhlasím s připomínkou, kterou řekl můj kolega Ivan Adamec. Je to opravdu nesmyslné a mohli bychom najít řešení, které ušetří obcím peníze, které pak mohou investovat mnohem smysluplněji než dělat energetické audity na své budovy, které skutečně prodávat nechtějí a nebudou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Nyní pan poslanec Herbert Pavera s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne, dámy a pánové.

Vážený pane předsedající, chci se taky přihlásit k tomu, co tady řekli mí předřečníci - pan Stanjura a pan kolega z ODS Adamec, který upozorňoval na to, že energetické audity na obcích by neměly být povinností, ale měly by se dělat jenom tehdy, když obec rekonstruuje nebo připravuje žádost o dotaci nebo vystavuje. Řeknu příklad z minulosti, jak energetické audity dopadly před deseti a více lety, kdy jsme měli povinnost energetické audity na obcích dělat. Leží nám za stovky tisíc, jsou na nic. Vyhodili jsme opravdu spoustu peněz a potom se změnily normy, museli jsme energetické audity dělat znovu, musíme dělat energetické štítky. Nevím, jestli tam je opravdu tak dalece příkaz Evropské unie, nebo jestli je to lobby některých skupin, které se zabývají těmito věcmi. Velice by mě to zajímalo z hlediska obce. Opravdu si myslím, že obce ani podnikatelé by neměli být zatěžováni tím, co není pro jejich potřebu nutné. I když chápu, že z hlediska energií je nutné šetřit energiemi, ale nabádám všechny, abychom opravdu neschvalovali něco, co ublíží jak obcím, tak i podnikatelské veřejnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Paverovi i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan zpravodaj Milan Urban. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Milan Urban: K energetickým štítkům. Aby nedošlo k nedorozumění, nerad bych vás edukoval. A s veškerým respektem k opozici je potřeba říct, že energetické štítky už tady dávno zavedeny jsou. Možná si někteří vzpomenete, jak to tehdy bylo. Já to nedělám často, ale u tohoto si to obzvlášť užiji, protože tehdy jsem řekl, když se to tady projednávalo, že to je fakt pitomost. Někteří na to budete pamatovat. Teď nás to dohnalo. Voda někam utekla a ukázalo se, že jsem v mnohém měl pravdu. A možná je to příležitost k tomu, abychom se znovu nad tím zamysleli, protože je to fakt pitomost. A některé věci, které můžeme v České republice udělat v porovnání se směrnicí, abychom se s tím vypořádali. Opravdu se mi teď zdá příhodná doba, aby hospodářský výbor v tomto směru ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu hledal nějaké řešení, aby se věci, které zbytečně zatěžují občany, instituce a samosprávy, ze zákona vyndaly, pokud to bude jenom trochu možné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě než dám slovo panu poslanci Stanjurovi, konstatuji, že pan předseda vlády má náhradní kartu číslo 54.

Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Musím souhlasit s panem zpravodajem. Říkal to tehdy, říkali jsme to tehdy mnozí také. Rozdíl byl v tom, že vládní poslanci byli masírováni zejména úředníky Ministerstva průmyslu a obchodu. Říkám úředníky - že to tak prostě být musí! Jinak že bude infringement, budeme platit pokuty a podobně. Nám se to tehdy nezdálo, jenom jsme nebyli schopni v tom čase a časovém tlaku doložit naši oprávněnou obavu, že to tak být nemusí. A že máme manévrovací prostor. Takže plně potvrzuji to, co říká pan poslanec Urban. Není to jenom tím, že jsme si vyměnili lavice vládní a opoziční. V opozici je vždycky jednodušší být proti. Ale vítám snahu to upravit, zjemnit a pokud možno všude, kde to jde, tu povinnost odebrat. Tam, kde to vůbec není rozumné.

Jenom říkám, a nevím, jestli tam sedí ti samí úředníci, kteří nám to tvrdí, já se klidně podívám do starých podkladů, kteří nám to tvrdili, že nemůžeme uhnout ani milimetr. My jsme tehdy říkali, že jsme bruselštější než Brusel. Ale zpráva našeho úřednictva, které teď bude od 1. ledna naprosto nezávislé a chráněné služebním zákonem, byla: Přes to nejede vlak, takhle to být prostě musí. A praxe ukazuje, naštěstí, že to tak vždycky není a že máme nějaký prostor buď něco vyjednat, nebo aspoň nepřidávat k tomu, co už udělat musíme. Takže v tom určitě vládní koalice bude mít naši podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan ministr Jan Mládek v rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Chtěl bych poděkovat za podněty na projednávání tohoto zákona, které už jsou uvedeny v prvním čtení. Chtěl bych zdůraznit, že obecně je prioritou vlády snižování CO2, kdy se je identifikuje s tím cílem, který je na evropské úrovni. Máme velký problém s cílem zvyšování podílu OZE, což je také všeobecně známo. Ale energetické úspory zvyšování účinnosti jsou samozřejmě vládní prioritou, byť ne nutně v tom objemu, který je zatím navrhován. A samozřejmě tenhle cíl se také dostává do sporu s administrativní náročností. Proto tento zákon přichází s tím, že štítky na budovy při prodeji a pronájmu nebudou povinné u budov z roku 1947 a starších. Je to dáno logikou, že tam to štítkování je zbytečně, protože všechny ty domy spadnou do té nejhorší kategorie, takže se ví, že tyto domy z energetického hlediska nejsou v pořádku, a není to žádné překvapivé sdělení. Proč je to rok 1947? Protože na to existuje precedens z některých jiných zemí, kde neprováděli gold-plating a stanovili si tam takovýto rok. Ale samozřejmě jsme připraveni o tom diskutovat.

Stejně tak jako energetický audit, kde to je doporučení Evropské unie, a v té debatě v hospodářském výboru se budeme zabývat samozřejmě tím, zdali je to doporučení opravdu naprosto tvrdé, anebo jestli je tam nějaký prostor. To je myslím celkem legitimní diskuse, protože ano, občas existuje tendence si to zjednodušit, neriskovat tzv. infringement nebo správní řízení, ale na straně druhé je opět administrativní náročnost procesů.

Takže vítám tuto debatu a podrobně se jí budeme věnovat na jednání hospodářského výboru, případně jiných výborů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane ministře. Nikoho dalšího do rozpravy nevidím. Ještě faktickou poznámku pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, tak to je hezký! Já tady slyším, jak si opozice a koalice vyměňují názory, že vlastně to myslely už tehdy, že by to nemělo být, ale realita byla pak naprosto jiná. Já vám něco řeknu. Mně první týden v lednu roku 2014 přišla energetická inspekce a první, co ji zajímalo, jestli máme ty štítky na školách, na tělocvičnách, na radnici. Samozřejmě, neměli jsme je! Jako každý! A hned začalo správní řízení! Tak jenom na vysvětlení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo další do rozpravy? Nikoho nevidím. Rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Není tomu tak. Pan zpravodaj? Není tomu tak. V rozpravě, pane zpravodaji, vystoupilo sedm vystupujících, z toho někteří opakovaně. Nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí. Je to pravda, pane zpravodaji? Je tomu tak. Budeme se tedy zabývat pouze návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

 

Budeme tedy hlasovat pouze o přikázání hospodářskému výboru.

Rozhodneme tak v hlasování pořadové číslo 91, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání hospodářskému výboru. Je někdo proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 91 z přítomných 159 pro 134, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru hospodářskému a lhůta k projednání zůstala podle zákona o jednacím řádu 60 dnů. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 20.

 

Pokračovat budeme bodem číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.




Přihlásit/registrovat se do ISP