Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

132.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Vidím, že pan premiér má náhradní kartu číslo 54 - oznamuji. Děkuji, pane premiére.

První interpelaci přednese paní poslankyně Miroslava Němcová ve věci personální změny na ministerstvech spravovaných politickým hnutím ANO. Tato interpelace byla přerušena. Jedná se o sněmovní tisk 315. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Na dnešním programu máme písemné interpelace. Pravděpodobně v úvodu budou, nebo jsou zařazeny mé tři první. Musím předeslat, že obě, nebo všechny tři jsou staršího data, protože ty první dvě jsem odesílala předsedovi vlády se žádostí o odpověď 2. června letošního roku. Pan premiér mi v zákonné lhůtě 30 dnů odpověděl, to je v pořádku. Tato odpověď ale neobsahovala to základní, co jsem od něho na tuto interpelaci chtěla slyšet.

Touto interpelací bylo tedy to, co se děje na ministerstvech spravovaných hnutím ANO Andreje Babiše. Týká se to především Ministerstva financí, Ministerstva dopravy a Ministerstva spravedlnosti. Vycházela jsem při přípravě těchto interpelací z veřejných zdrojů, tedy toho, co se objevilo v médiích na toto téma, a přesně tyto ohlasy v médiích byly důvodem, proč jsem interpelaci podala a o odpověď pana premiéra požádala.

Musím říci tedy, že již 16. dubna letošního roku píše Mladá fronta DNES, tedy deník, který vlastní Andrej Babiš, v článku Babišovi lidé postupně obsazují stát, že lidé, kteří pracovali v některé z firem Agrofertu, případně v těch, které se skupinou aktivně spolupracovaly, získávají posty náměstků či usedají v dozorčích a správních radách. Teď citace: "Příliv těchto lidí je opravdu silný. Z dlouhodobého hlediska to vytváří řadu rizik. Dále se tím zvyšuje koncentrace moci a vlivu. Je třeba konečně nastavit nějaká pravidla," uvedl už tehdy ředitel Transparency International David Ondráčka. Největší čistky se podle Mladé fronty DNES odehrávají právě v rezortech řízených ANO. "Z rezortů" - opět cituji - "odcházejí celé týmy úředníků, řadoví referenti. Jen na Ministerstvu životního prostředí do té doby nastoupilo skoro pět desítek nových lidí, na Ministerstvo dopravy přes dvacet." Tato čísla jsou tedy čísla, která jsem převzala z veřejných zdrojů. Nejsou to má čísla, nejsou to mé nějaké výmysly. Ptala jsem se předsedy vlády na to, co on na tyto posuny říká.

Musím říci k této citaci z deníku Mladá fronta DNES, jak jsem již řekla, vlastněného Andrejem Babišem, že renomovaní a zkušení novináři, kteří buďto z tohoto listu odešli, anebo v něm vůbec nepracovali, ale patří k žurnalistické elitě České republiky, říkají, že ani tak není důležité, co se v těchto novinách píše, jako to, o čem se v nich nepíše. To je ale na jinou interpelaci. Možná ani ne na interpelaci, ale spíše na to, abychom každý sám a potom ve svých klubech přemítali nad tím, jak moc jsme zodpovědní za oklešťování svobody, svobodného vyjadřování v médiích.

Chtěla bych k tomu říci ještě toto. Andrej Babiš tvrdí, že si média koupil proto, aby o něm nešířila lži. Předpokládám tedy, že Mladá fronta DNES měla jiné informace, než panu předsedovi vlády poskytly rezorty, protože Mladá fronta uvádí jiná čísla, než jaká čísla o pohybu na ministerstvech spravovaných hnutím ANO jsem já získala z odpovědi předsedy vlády. Proto jsem požádala o projednání této interpelace na půdě Poslanecké sněmovny, protože se domnívám, že jde o jev, který tady nebyl, o jev mimořádný a velmi nebezpečný střet zájmů koncentrující jak moc politickou, tak moc ekonomickou a moc mediální. Tomuto střetu zájmu čelíme a tomuto střetu zájmu se pan premiér ve své odpovědi zcela vyhnul.

Chtěla bych teď, aby mi pan premiér objasnil, z jaké pozice přistupoval k těmto odpovědím. Zejména bych chtěla slyšet to, jak on vnímá střet zájmu prorůstáním lidí z Agrofertu do státní sféry. Je pravda, že jsem tuto interpelaci psala v době, kdy se chystalo finální projednání zákona o státní službě. Tehdy hrozilo, že zakonzervování těchto lidí bude i nadále ovlivňovat českou politiku, ať už v případných demokratických volbách zvítězí kdokoliv. Mezitím došlo tedy ke schválení zákona, z jehož textu jsem ráda, že alespoň ta zásadní rizika, kterých jsme se tehdy obávali, byla odstraněna. Nicméně střet zájmů přetrvává a to je hlavní, nač se chci zeptat pana předsedy vlády.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Němcové. Otevírám rozpravu, do které se hlásí pan premiér. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem na písemnou interpelaci paní poslankyně Němcové odpověděl rovněž písemnou formou, a to 3. července letošního roku, kde jsem na její dotaz uvedl informace, které jsem získal od jednotlivých rezortů, a uvedl jsem tam seznam osob, které přišly po volbách do státní správy a předtím působily ve společnosti Agrofert. To znamená, tady je poskytnuta přesná informace o tom, koho se to konkrétně týká. Myslím, že je zbytečné, abych tady teď svoji odpověď znovu četl.

Pokud se podíváme na zákony České republiky, na pravidla, která jsou stanovena z hlediska přijímání osob do státní správy, tak ta pravidla tady řadu let nejsou v dostatečné podobě, řadu let tady nejsou na takové úrovni, jako jsou třeba ve vyspělejších západoevropských zemích. Já myslím, že jsme si tady všichni zažili v minulých měsících diskusi o zákonu o státní službě. Jsem rád, že nakonec se podařilo dosáhnout shody a zákon o státní službě začne v České republice platit od 1. ledna příštího roku.

Já to říkám proto, že když jsme vedli debatu o zákonu o státní službě, tak jsme diskutovali také o otázce takzvané propustnosti státní správy. Diskutovali jsme o tom, do jaké míry má být státní správa uzavřená, nebo do jaké míry má být státní správa otevřená i pro lidi, kteří v ní dříve vůbec nepracovali, pracovali třeba v privátním sektoru a teď se rozhodnou do státní správy jít. Já myslím, že z tohoto hlediska je jedno, v jaké firmě pracovali, ale může nastat situace - a víme, že podnikatelé vstupují do politiky, bylo tomu tak v minulosti a pravděpodobně to tak bude i v budoucnosti - že podnikatel vstoupí do politiky a že do státní správy budou přicházet i lidé, kteří třeba předtím pracovali v jeho firmě. Tady může hrozit určitý střet zájmů.

Když jsme vedli debatu o zákonu o státní službě, tak sociální demokracie prosazovala, aby státní správa byla do určité míry uzavřená. Uzavřená v tom slova smyslu, že pro zastávání vyšší pozice ve státní správě by byla vyžadována určitá praxe ve státní správě nebo v samosprávě. S tím názorem jsme uspěli pouze zčásti, protože jsme chtěli dosáhnout kompromisu, a vím, že například Občanská demokratická strana prosazovala větší otevřenost státní správy a požadovala, abychom takovou praxi po lidech, kteří se budou ucházet například o funkci ředitele odboru nebo odborného náměstka, abychom po nich takovou praxi ve státní správě nepožadovali.

Tady si myslím, že je určitý rozpor mezi řekněme duchem vaší interpelace, tím, na co se ve skutečnosti ptáte, a tím, co prosazovala vaše vlastní politická strana v jednání o zákonu o státní službě, protože buď tady budou obecná pravidla, která budou klást určitá omezení pro přístup lidí do státní správy, nebo tady takováto obecná pravidla nebudou, a pak se bude rozhodovat ad hoc. Já jsem stoupencem toho, aby tady takováto obecná pravidla byla. Pokud tady tato pravidla budou, alespoň zčásti se nám podařilo prosadit kritéria ať už z hlediska praxe, nebo odbornosti pro to, aby někdo mohl ve státní správě zastávat vedoucí pozici, tak to samozřejmě bude vytvářet jisté překážky pro to, aby lidé z komerční sféry přecházeli rovnou do státní správy. Bude to prostě vytvářet jisté požadavky na to, aby je museli splnit a nemohli přímo hned začít zastávat vrcholové řídicí pozice ve státní správě. Já si myslím, že to je dobře, protože samozřejmě tady může docházet - a nedá se to vyloučit, že mohou mít různé zájmové skupiny, skupiny, které mají svůj původ ve firemních strukturách, zájem na tom, aby zčásti privatizovaly státní správu. Takové ataky jsme tady měli už v minulých letech. Státní správa se tomu velmi těžce bránila. Já jsem rád, že od Nového roku budeme mít pravidla, která by nám v tom alespoň zčásti mohla pomoci.

Pokud jde o zastoupení lidí, kteří přímo pocházejí ze společnosti Agrofert, tak musím říci, že se nejedná o příliš velký okruh osob a nejedná se o osoby, které by ve státní správě zastávaly velké množství vedoucích pozic, a to na úrovni náměstků nebo třeba na úrovni vedoucích podřízených státních organizací. Čili já tady nevidím nějaké systémové riziko, nevidím tady důkaz pro tvrzení, že by snad Agrofert začal ovládat nějakou významnou část státní správy nebo že by se snad snažil významnou část státní správy privatizovat. Okruh osob, které přešly ze společnosti Agrofert do státní správy, není takového rozsahu a tito lidé nezastávají tak významné pozice, aby to vytvářelo situaci, která by pro státní správu byla z nějakého hlediska riziková, nebo aby to byla situace, kterou bych musel jako předseda vlády řešit tím, že bych se vložil do těchto personálních rozhodnutí, která ovšem přísluší jednotlivým ministrům, to znamená, že nepřísluší přímo předsedovi vlády, ale přísluší jednotlivým členům vlády.

Proto pokud mohu shrnout svoji reakci na vaši písemnou interpelaci, domnívám se, že jsem vám poskytl informace, které jste požadovala jako poslankyně Parlamentu. To je za prvé.

A za druhé, jsem přesvědčen o tom, že to, co nám může pomoci čelit jakýmkoliv možným rizikům v budoucnosti, bude důsledná aplikace zákona o státní službě, který jsme schválili a který začne platit od 1. ledna příštího roku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za jeho odpověď. Dále se do rozpravy přihlásila paní poslankyně Němcová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Ještě jednou děkuji za slovo. Já bych tedy chtěla rozvést vzhledem ke slovům pana premiéra své důvody, které mě vedly k napsání té interpelace. Jestliže pan premiér říká, že nevidí rizika, která vidím já, tak je potřeba si objasnit, kdo co vidíme nebo kdo co čteme, co si porovnáváme za informace.

Takže pro doplnění. Ve své odpovědi, pane premiére, jste nejmenoval všechny osoby působící ve státní správě tak či onak dříve spojené s Agrofertem. Musím ještě říci, že vy jste mi napsal v té odpovědi, že mi uvádíte osoby, které mají bezprostřední vztah. Bezprostřední. A za tím slůvkem bezprostřední se může skrývat leccos. Ale vy jste neuvedl například ministra životního prostředí Richarda Brabce, ministra dopravy Antonína Prachaře. Neuvedl jste Soňu Křítkovou, která je dnes pověřena Ředitelstvím silnic a dálnic, a sám v té odpovědi mi píšete, myslím, že to je poslední věta: "Současně bych rád zdůraznil, že koaliční vláda vybírá své kandidáty především s ohledem na jejich odborné kvality." Takže já bych se potřebovala zeptat, jakou odbornou kvalitu či jakou kompetenci může mít bývalá ředitelka marketingu a komunikace Agrofertu pro řízení tak komplikované instituce, jako je Ředitelství silnic a dálnic.

Pro doplnění, jsou další osoby, které jsou spojené s Agrofertem a působí jednak v Poslanecké sněmovně, na komunální úrovni, to je například paní Radmila Kleslová v Praze. Ale tento problém uznávám, je jiný, je širší a týká se jiného okruhu otázek, které vám budu směřovat ve své interpelaci, na kterou už jste mi odpověděl, ale budeme ji tady projednávat, a ta se týká situace v Ústavu pro studium totalitních režimů a právě v souvislosti s lidmi, jako je například Radmila Kleslová, lidi z okruhu StB, o nichž teď vyšly zajímavé materiály, kolik lidí a na jakých místech pochází z Agrofertu a dostává se do státní správy. Ale uznávám, že tak jsem svou otázku tenkrát neformulovala a na tu jste mi nemusel odpovídat, k tomu se teprve dostaneme.

Ale další závažnou skutečností je to, že řízení podniků se státní účastí a obsazování jejich dozorčích rad, i tady jsou představitelé Agrofertu Andreje Babiše. A musím říci, že vůči tomu se vymezovali jak někteří představitelé vaší strany, pane premiére, tak také vašeho koaličního partnera KDU-ČSL, kteří považovali změny organizované Andrejem Babišem zejména v dozorčí radě ČEZ za neuvážené, nedojednané. Ačkoli ministr financí vždycky všechny dokáže zkritizovat, tak si myslím, že kroky, které dělá on, jsou daleko závažnější než ty, které byly v minulosti. A já to vidím, vy to nevidíte, proto se o tom bavíme.

Já bych chtěla zdůraznit, že personální politika ANO je součástí problému, který je v našich podmínkách nový, ke kterému se politická reprezentace napříč spektrem musí postavit. Abych doložila střet zájmů, tak musím mluvit o posledním dění, které se odehrávalo na půdě Evropského parlamentu. Jistě víte, že německá poslankyně tam měla zásadní výhrady vůči tomu, že vicepremiér Babiš, ministr financí, na jedné straně z pohledu státu má býti tím, který kontroluje dotace, a na druhé straně je jejich velmi významným příjemcem.

Paní poslankyně - nevím, jak dopadlo jednání v Berlíně, kterého se pan místopředseda vlády zúčastnil teď na státní svátek, a dal tedy přednost svému byznysu před státním svátkem - nevím, jak to dopadlo, ale paní poslankyně tam uvádí své výhrady zcela zásadním způsobem. Možná že šlo o to, když pohrozila, že bude prosazovat celounijní řešení, tedy aby politici členských zemí, kteří se účastní rozhodování o dotacích, resp. sami kontrolují tyto systémy na dotace, tak aby tito politici peníze z evropských fondů vůbec nesměli přijímat. Myslím si, že o to šlo, proto byla ona cesta do Berlína v době státního svátku honem rychle zorganizována.

Druhý střet zájmů spatřuji v informacích, které přináší - souvisí to s výtkami z Bruselu, ale přinesla je také Česká televize ve svém pořadu Reportéři ČT, která pátrala právě po výši dotací, které Agrofert a všechny jeho firmy, asi 200, nebo kolik jich přesně je, nevím, čerpají od roku 2007 do dnešního dne ze státního rozpočtu. Jakým příjemcem tedy, jaké výše peněz, tyto firmy jsou. Jenom připomenu, protože to byl pro mě zásadní zdroj, že dotace dostávalo 94 ze 153 českých firem Agrofertu, dohromady získali podle Reportérů ČT tyto firmy Andreje Babiše od státu a z Bruselu skoro 4 mld. korun. Vyjadřují se tomu jak právníci, tak ekonomičtí novináři, shledávají tady dramatický střet zájmů. Musím dodat, že tento pořad také upozorňuje na to, že firmy Andreje Babiše se státem obchodují, dostávají veřejné zakázky od státních a také krajských, městských firem, organizací a úřadů. Informace o tom jsou na internetu, na stránce Ministerstva pro místní rozvoj, kde jsou údaje o zakázkách od roku 2007 až dosud, vyplývá, že ze 153 těchto firem se státem, kraji a městy obchodovalo 18, dohromady získaly zakázky skoro za 14 mld. korun.

Chemická firma Andreje Babiše Preol sídlí u severočeských Lovosic, zpracovává řepku, vyrábí paliva a strategická státní firma Čepro skladuje a prodává ropné produkty. Tato firma spadá pod Ministerstvo financí, jehož šéfem je stejný Andrej Babiš, a firma Čepro zadává veřejné zakázky firmě Preol. Za několik posledních dohledatelných let to bylo celkem 6,76 mld. korun, a zatím poslední zakázku, uvádějí autoři oné reportáže, dostala Babišova firma od státního Čepra letos 16. dubna, tedy v době, kdy už Andrej Babiš byl ministrem.

Ještě ocituji Miroslava Motejlka, ekonomického novináře, vydavatele, který říká: Vztah společnosti Čepro a společnosti Preol je pochopitelně problematický. Toto je věc, s kterou se budeme potýkat celou dobu, co Andrej Babiš bude ministrem financí, protože těchto případů bude přibývat a bude jich přibývat hodně. Veřejné zakázky zadávalo firmám ze skupiny Agrofert 61 státních, krajských a městských nebo obecních firem, organizací, některé z nich dnes spadají pod ministerstva kontrolovaná hnutím ANO. Jde o resorty financí, dopravy, obrany a životního prostředí.

Je tady důležitá poznámka, trochu jsem o ní mluvila v úvodu, ale považuji ji za zcela nejzásadnější. V demokratických zemích je zvykem, že politiku a ekonomiku sledují nezávislá média, která upozorňují na střet zájmů. V České republice je teď zvláštní situace, a to proto, že Andrej Babiš ovládl také tato vlivná média, především deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a významné z hlediska poslechovosti rádio Impuls. Asi je potřeba v této souvislosti uvést také deník nebo server Česká pozice, který dostává, myslím, že to je 20 mil. korun, když se sám ocital ve ztrátě, tak 20 mil. korun dostává od Andreje Babiše, což zcela jistě svědčí o tom, že také toto médium má Andrej Babiš pod kontrolou.

Já jsem přesvědčena, že to je velmi nebezpečná situace. Proto jsem chtěla vědět váš názor na střet zájmů, jestliže např. evropští politici jej hodnotí jako něco mimořádného, dokonce říkají, že něco takového by v žádné zemi v Německu nemohlo existovat. Ministr by byl za takových okolností dokonce stíhán. Mluví o tom, že kdyby nějaká africká země takto čerpala dotace, že by jí byly okamžitě zastaveny.

A pak už jenom takovou, asi k tomu nepatří, ale protože jsem spíš zvědavá, tak se na to zeptám. Když jsem si prohlížela všechny osoby, které jsou spjaty nyní s politikou, předtím s byznysem Andreje Babiše, tak jsem vedle těch, které jste vy, pane premiére prostřednictvím pana předsedajícího, které jste mi vyjmenoval, tak musím zopakovat, že je zde třeba Vladimír Dolejský, který působil jako ředitel školního statku podniku Křtiny, a pro něj pracovala firma Wotan Forest patřící Agrofertu. Netuším vůbec, kdo je pan Vladimír Dolejský, k němu má otázka nesměřuje. Ale zaujal mě název. Já ho znám dlouho, ale v souvislosti s touto interpelací jsem se podívala na Wikipedii, co to znamená název Wotan Forest, chtěla jsem to vědět. Samozřejmě jsem předpokládala, že to nebude to, co se nabízelo, tedy spojení se starogermánským božstvem. Jediná odpověď, kterou jsem na Wikipedii našla, je právě toto spojení.

Jenom pro zajímavost, možná jako povzdech, možná jako otázku, kterou by mi spíš odpověděl pan vicepremiér než vy, tak tady řeknu, co jsem si na Wikipedii zjistila, a to od Carla Gustava Junga, výjimečného, mimořádného, světově uznávaného psychologa, který ve své eseji Wotan z roku 1936 označil tohoto boha za archetyp, který ovládl kolektivní mysl německého národa, a tím Jung vysvětluje vzestup nacismu. A nacismus označil za první wotanovský experiment a předpokládá, že přijde další. Předpokládá, že se projeví šílená a násilná stránka tohoto archetypu. Tak jenom když už jsem se tím vším probírala, vím, že to může pro někoho znít úsměvně, ale mě by docela zajímala inspirace ve chvíli, kdy Andrej Babiš pojmenovává některé své firmy, jestli to přece jenom má znamenat něco víc, než co si nyní myslíme a co nyní víme. (Potlesk ODS)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych k tomuto tématu vystoupil. Já chci potvrdit, zmínil to pan premiér ve svém dnešním vystoupení, že jsme uzavřeli dohodu, co se týče služebního zákona, a že jsme opravdu prosazovali větší otevřenost státní správy pro lidi z privátního sektoru, a na tom se nic nemění. Bohužel jsme příliš neuspěli, ale to už je výsledek postoje vládní koalice, který plně respektuji. Přestože jsme v tomto bodě neuspěli, tak dohoda byla natolik cenná, že jsme kvůli tomu dohodu neblokovali.

Jedním z důvodů, proč jsme tak stáli o to, abychom uzavřeli dohodu o služebním zákoně, bylo to, co se děje po každých volbách. Teď vám ocituji čísla, která jsme získali z jednotlivých ministerstev na základě zákona číslo 106 o poskytování informací. Je to informace k 31. 7. letošního roku.

Pokud si vzpomeneme, tak 29. ledna byla vláda jmenována. My jsme se zeptali, jaká je situace na ministerstvech po šesti měsících, a po šesti měsících jsme dostali tuto informaci. Za těch šest měsíců z ministerstev odešlo - a teď se bavíme o lidech a pracovnících, kterých se má týkat nový služební zákon - 1 041 lidí a bylo přijato na ministerstva a Úřad vlády 1 163 lidí, což určitě není malá částka, malé číslo, a v naprosté většině se jedná o lidí v řídicích funkcích od vedoucích oddělení po vedoucí odborů, ředitele sekcí, náměstky jsme do toho nepočítali. Na těch šesti ministerstvech, v jejichž čele stojí nominant politického hnutí ANO, bylo odejito 460 lidí za šest měsíců a přijato 462 lidí, což je vyšší číslo, než je průměr, když jenom těch tisíc vydělíme patnácti, tak je to vyšší číslo než průměr.

Pan premiér poskytl mé kolegyni paní Miroslavě Němcové takovou obecnou odpověď a říká, že nikde žádný problém nevidí. Trošku to parafrázuji. Dovolte mi, abych ocitoval z tohoto týdne otevřené zdroje. První je rozhovor ministra zemědělství v sobotním Právu, kde ministr zemědělství, to znamená vládní politik, člen vlády, ne opoziční politik, říká: Už jsem cítil, že jsme se dostali na hranu toho, co už zavánělo určitým protežováním. To jsem ale jednoznačně odmítl. Dotaz novináře: Máte na mysli pana Faltýnka, předsedu klubu ANO a stále člena představenstva Agrofertu. Zkoušel na vás někdy tlačit? Ministr Jurečka odpovídá: Ano. Ale já jsem to, byl tam požadavek, abychom nastavili společnou zemědělskou politiku s ohledem na aktivity Agrofertu. Ale narazili, protože jsem pánům z ANO řekl, že jednoznačně tuto debatu odmítám, že tady bude buď politika pro všechny, nebo já tady nebudu ministr. - V sobotním Právu, pane premiére.

Ale pan předseda poslaneckého klubu ANO se nedal a včera na stránkách toho samého deníku odpovídá: V zásadě o nic nejde, ale pozor, chtěl bych upozornit na rozhodnutí ministra zemědělství, který - abych to ocitoval správně - změnil pravidla, co se týče dotace pro cukrovou řepu z původně navrhovaných 100 milionů na 450 milionů, a mezi zemědělci se obecně ví, proč se pan ministr rozhodl navýšit alokaci na dotaci na tuto cukrovou řepu z původně navrhovaných 100 na 450 milionů. A naznačuje, že je to z důvodů rodinné farmy pana ministra zemědělství. To znamená dva - člen vlády a předseda poslaneckého klubu se vzájemně obviňují, že tu jeden chtěl po druhém výhodu pro firmu, v které pracuje, tu ten druhý, ten první kontruje, ale to já ne, to ten první, ten chtěl výhodu zase pro svoji rodinnou firmu. A pan předseda vlády nic nevidí, žádný problém nevnímá. A protože často říkají vládní poslanci, že si vymýšlíme a vidíme někde, kde nic není, tak jenom podotýkám, ministr zemědělství a předseda poslaneckého klubu ANO, s tím nemá opozice nic společného, je to jenom pouze citace z tisku.

Když jsme před pár týdny nebo měsíci tady vedli debatu ohledně služebního zákona, tak jsem požádal pana premiéra, aby pokud možno zařídil, aby ministři se už chovali v duchu tohoto zákona. A pan premiér korektně vystoupil a řekl, ano, budu se snažit, aby tak postupovali. Předpokládáme společně, že to bude platit od 1. ledna 2015, ale není žádný důvod, aby tak nepostupovali. Bohužel se to panu premiérovi nepovedlo. Poslední příklad je z minulého týdne, kdy byla v zásadě bez důvodu z hodiny na hodinu odvolána generální ředitelka Úřadu práce. A opět se dělá urychlené výběrové řízení. Proč? No aby to ministryně stihla do konce roku, než začne platit služební zákon, jinak by to už nebylo v jiné gesci.

Tady jsem chtěl dokumentovat ve svém vystoupení, že sami členové vlády či předseda poslaneckého klubu vidí potenciální střet zájmů zejména v oblasti zemědělství. Není to názor pouze opozice, ale i vládních činitelů. A současně jsem chtěl poukázat na to, že ministři přes ujištění pana premiéra, že se už budou chovat v duchu nového služebního zákona, přestože vím, že není účinný a bude účinný až od 1. ledna, tak nečiní a činí významné personální změny pár týdnů předtím, než ten nový služební zákon, který, připomínám, jsme podporovali a podporujeme, začne platit. Paradoxně k tomu odvolání paní generální ředitelky z Úřadu práce došlo ten den, kdy jsme tady ve velké shodě ODS, TOP 09 a vládní koalice hlasovali proti vetu pana prezidenta a přijali jsme služební zákon. Ten samý den byla generální ředitelka Úřadu práce odvolána.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Dále se do obecné rozpravy přihlásil s žádostí o slovo pan premiér. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já myslím, že určitě bychom tady mohli zpracovávat statistiky, které by se týkaly personálních změn po jednotlivých volbách. Asi ano. Mohli bychom je tady teď proti sobě vytahovat a říkat, podívejte se, vy jste v tom roce 2006, když jste sestavili Topolánkovu vládu, tak kolik lidí odešlo. Já bych tady mohl hledat citáty bývalého předsedy ODS Topolánka. Možná to neříkal on, možná to říkal jeho poradce pan Dalík o té noci dlouhých nožů, že je potřeba udělat noc dlouhých nožů, aby ti sociální demokraté vypadli z těch ministerstev po těch osmi letech, kdy tady byla koaliční vláda, v jejímž čele byla sociální demokracie. Prostě tohle tady teď můžeme dělat. Já myslím, že to k ničemu není a je určitě dobře, že jsme se dokázali domluvit a že tady bude zákon o státní službě. A to, co asi bezpečně víme a na čem se můžeme vláda i opozice shodnout, že už prostě tyhle statistiky takto dramatické nebudou po příštích volbách, protože začne platit zákon o státní službě. Vláda na sebe dobrovolně přijala jeho omezení už během tohoto funkčního období. My jsme to mohli samozřejmě také řešit chytristikou, že bychom řekli fajn, bude zákon o státní službě, ale začne platit až na tu příští vládu. Tohle jsme neudělali. Není to jenom otázka našeho statečného přístupu, ale také tlaku, který tady je samozřejmě ze strany Evropské komise. Ten tlak už je tady dlouhé roky, protože Česká republika ten zákon neměla. Takže teď jsme to konečně udělali a musíme se začít chovat v souladu s tímto zákonem a od 1. ledna to takto bude. A jakmile budou příští volby do Poslanecké sněmovny a přijde nová vláda, tak bude muset respektovat už tato omezení zákona o státní službě.

Čili určitě se můžeme vracet do minulosti, můžeme si vyčítat různá čísla, můžete to vyčítat i této vládě, která přišla. Já jenom chci říci prakticky, ten problém je také trošku způsobený tím, že my jsme jako vláda České republiky nestřídali standardní politickou vládu, ale střídali jsme vládu Jiřího Rusnoka. A věřte mi, že i vláda Jiřího Rusnoka za těch osm devět měsíců, kdy tam byla, udělala velké množství personálních změn a řada těch lidí přišla do státní správy skutečně jenom na chvíli. Byla hodně spojena s ministry Rusnokovy vlády a velká část z nich s nimi také z vlády odešla. Prostě oni to nevnímali - vzhledem k tomu, že ta vláda byla skutečně vnímána jako dočasná, tak řada těch lidí, kteří přišli s Rusnokovými ministry, tu svoji misi vnímala jako silně dočasnou, ohraničenou mandátem jejich ministra, a řada z nich automaticky ze státní správy sama odešla v okamžiku, kdy přišla nová vláda. Samozřejmě že ne všichni, ale velké množství z nich. Čili to střídání a změny jsou spojeny také s tím, že minulá vláda skončila. Pak byla dočasná vláda, pak byly parlamentní volby. Teď přišla standardní politická vláda, která má jasný mandát od občanů, který byl dán volbami do Poslanecké sněmovny.

Já bych byl pro to, abychom se teď soustředili na platný právní stav, na to, co se bude odehrávat. Když jsem mluvil o tom, že bych chtěl, aby se už postupovalo v souladu s tím připraveným zákonem o státní službě, popravdě řečeno, hlavně jsem myslel na odměny, protože to je velké a živé téma a vím, že to zajímá i lidi. Samozřejmě že to bude zajímat i opozici, jaké se rozdělují odměny ve státní správě. Já se snažím, a taková je moje praxe na úřadu vlády, abychom skutečně už teď, v letošním roce, dodržovali ten maximální limit na odměny, který předpokládá zákon o státní službě, který začne platit od příštího roku. To znamená, snažím se, aby odměny nepřekročily 25 % celoročního příjmu dotyčného státního úředníka, a byl bych rád, kdyby takto postupovali i další členové vlády. Tam, kde oni mají pravomoc rozhodovat o odměnách, aby už poskytovali odměny uměřeně v souladu s těmi principy, se kterými počítá nová úprava zákona o státní službě. Čili tolik k tomuto.

Ještě k té diskusi o Agrofertu. Já myslím, že je to prostě dáno tím, a já myslím, že je teď zbytečné, abychom se pouštěli do nějakých složitých politologických úvah, ale voliči nějak rozhodli v těch minulých volbách do Poslanecké sněmovny, hnutí ANO, respektive Andrej Babiš skončil v těchto volbách na druhém místě, získal výrazný přírůstek hlasů. Hnutí ANO má tady druhý největší poslanecký klub, ale když si vezmeme tu situaci fakticky, tak Andrej Babiš skončil druhý ve volbách do Poslanecké sněmovny, aniž by měl vybudovanou politickou stranu. Prostě ačkoliv naše Ústava počítá s tím, že náš politický systém je založený na svobodné soutěži politických stran, tak tady těsně na druhém místě skončilo hnutí, které ve skutečnosti nemělo v té době vybudované žádné struktury. V okamžiku, kdy toto hnutí plní vládní odpovědnost, tak je obtížné vyčítat Andreji Babišovi, že hledá lidi a využívá sociální kontakty, které získal v okamžiku, kdy měl úplně jinou roli, a měl roli majitele Agrofertu. Čili on využívá ty sociální kontakty, které získal v této roli. Ve standardní politické straně bychom pravděpodobně při personální politice využívali sociální kontakty, které jsme získali v rámci standardní politické strany. Čili je to nová situace, ke které došlo, a tím, jak je Agrofert velký, tak to samozřejmě vytváří potenciální střet zájmů. A to, co je strašně důležité, je, aby ten potenciální střet zájmů nepřerostl v latentní nebo nějaký konkrétní střet zájmů, který by poškozoval Českou republiku a který by poškozoval daňové poplatníky. To si myslím, že je úkolem i vlády, to je myslím i úkolem koaličních stran, které jsou ve vládě, aby postupovaly takovým způsobem, že tady nebude docházet k jakémukoli střetu zájmů, který by poškozoval Českou republiku, který by poškozoval daňové poplatníky. Takto tuto situaci vidím, budeme se chovat v souladu s platnými zákony. Pokud tady v budoucnu budou nějaké jiné zákony, které ten střet zájmů budou upravovat jinak, tak samozřejmě bude potřeba se jim přizpůsobit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Dále se do rozpravy hlásí pan poslanec Stanjura, po něm paní poslankyně Němcová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem se přihlásil s faktickou, tak mi můžete pustit dvě minuty, abych nemluvil příliš dlouho. Já jsem jenom chtěl zareagovat, řekl bych, poměrně vstřícně a s úsměvem, na tvrzení pana premiéra. Já jsem se nechtěl měřit, kdo jich propustil víc nebo méně, ale znám tu vaši argumentaci. Pan premiér říká: "My jsme se dobrovolně omezili tím, že jsme spolu s opozicí schválili služební zákon." No ale poté, co jste 1 100 lidí vyměnili. Tak to omezení zase není tak úplně velké, to jsem chtěl připomenout, toto číslo, abych tento argument když ne úplně vyvrátil, tak přinejmenším relativizoval. Když vyměním 1 100 lidí, tak pak se můžu dobrovolně omezit, protože po roce od voleb už v zásadě žádné velké změny dělat nemusím kromě toho, kdy měníte lidi, kteří se neosvědčili, tedy přišli s vámi. A já jsem rovnou říkal, že jsme nepočítali náměstky. To znamená, že pokud odcházeli z ministerstva náměstci, kteří přišli s ministry Rusnokovy vlády, tak je to v pořádku. My to chápeme jako lidi, které si přivádí ministr, a určitě bychom tady (nesrozumitelné), kolik náměstků odešlo a kolik nových náměstků vzniklo.

K těm odměnám. My jsme mysleli něco jiného. My jsme nemysleli, aby se dodržovaly ty odměny. Nic proti tomu, co jste říkal, ale pak je samozřejmě velký prostor pro ty odměny, které jsou úplně neadekvátní. Vzpomeňme si na generálního ředitele ŘSD, který tam byl čtyři měsíce a dostal za to 11 platů, 2,2 milionu za čtyři měsíce. O tom se může i nejlepším úředníkům ve státní správě zdát, i když budou mít 25 % ročních odměn. A říkám za čtyři měsíce. Kdyby to bylo za čtyři roky kvalitní služby, nijak bych asi neprotestoval.

A poslední, to mě fakt pobavilo, už jsem pochopil přístup pana premiéra. Andrej Babiš neměl vybudovanou politickou stranu, ale měl vybudovaný Agrofert, tak si vzal ty lidi z Agrofertu. Já tomu rozumím, je to poměrně srozumitelné. My to vidíme trošku jinak, ale to nevadí. A myslím, že k úkolům nejenom vlády, vládní koalice, toho hlídání střetu zájmů, k tomu slouží opozice, aby se ptala, případně ukazovala na rizika.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Prosím paní poslankyni Němcovou do rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji ještě jednou za slovo. Tak já jsem také s lehkým úsměvem musela přejít tu poznámku, že když nemám politickou stranu, tak si vezmu lidi z firmy. To si myslím, že takhle cynicky přistupovat k tomu, jak má být vytvářena demokratická země s volnou soutěží politických stran, asi přistupovat nelze.

Potom ještě dvě poznámky. Na rizikové propojování byznysu a politiky upozorňuje ve své poslední zprávě také BIS. Citace: "Obvyklým přístupem bylo například získávání vlivu na základě vztahu k předchozím zaměstnavatelům nebo vazeb z dřívějšího působení v podnikatelské či neziskové sféře," stojí ve zprávě tajné služby.

Musím také uvést článek z 3. srpna 2014, který je vlastně rozhovorem vicepremiéra Pavla Bělobrádka, předsedy lidovců, který si stěžuje, jak se v kabinetu Bohuslava Sobotky nedebatuje o obsazování klíčových pozic a ministři jsou tlačeni schvalovat lidi, o nichž nedostanou příležitost si cokoliv říci. Tady je přímá odpověď na otázku: "Ve středu jste požádal vládu, aby zřídila monitorovací výbor pro správu státních hmotných rezerv, která kontroluje sklady se zbožím pro krize za 40 mld. korun. Máte obavy, že se tam čachruje?" ptá se novinář pana vicepremiéra Bělobrádka. A ten odpovídá - cituji: " Kontrola ukázala, že státní hmotné rezervy, kde chybělo třeba 700 tisíc litrů nafty, které tam fyzicky měly být, jsou velmi lukrativním artiklem, s nímž soukromé firmy velmi rády obchodují. Na správném čase naskladnění a vyskladnění zásob z rezerv můžete vydělat obrovské peníze." Další dotaz: "Říkáte, že se ozývají hlasy upozorňující, že na těchto obchodech výrazně vydělávají firmy ze skupiny Agrofert ministra financí Andreje Babiše. Můžete být konkrétní?" Odpovídá: "No, ve státních rezervách máte palivo, obilí, maso. V tom všem Agrofert podniká. Proto jsem přesvědčen, že je potřeba, aby vládní monitorovací výbor vznikl a rozptýlil obavy ze střetu zájmů." Na dotaz, kdo by v tomto monitorovacím výboru měl být, pan vicepremiér říká, že by to měli být ministři průmyslu, zemědělství a financí, aby veřejnost viděla, že je tady nějaký dohled důsledně kontrolující obchody instituce, u níž má velké zakázky firma pana ministra financí.

Tady tedy cituji z rozhovoru. Myslím, že k posunu mohlo dojít v nějakých úvodních větách, ale těžko v těch odpovědích. A mně z toho vyplývá otázka, jak to tedy vypadá s oním vládním monitorovacím výborem. Já bych ho nenazvala pro správu státních hmotných rezerv, ale vládní monitorovací výbor pro Agrofert. Chtěla bych vědět, kdo v něm skutečně bude zasedat, protože představa, že to bude ministr průmyslu, zemědělství, financí asi tak úplně neodpovídá tomu, co bych si představovala.

A potom ještě jedna poznámka. Jestliže zde pan premiér mluvil o tom, a já rozumím, že každá nová vláda si po volbách přivádí svoji administrativu, to tak bylo, je, a bude. Když se to děje za normálních okolností, tedy za okolností, že je to politická demokraticky fungující strana, která má průhlednou strukturu, je dohledatelné, kdo skutečně v jejích řadách působil a jak v ní působil, na rozdíl od toho, když to je firma, kde nic takového nedohledáme, jenom víme. A mohla bych to citovat, kteří všichni lidé usedli na různých ministerstvech a předtím byli ve firmě pana premiéra. Tak já se domnívám, že takové střídání normální není.

Jestliže tady operuje pan předseda vlády situací, kterou zdědil, to já beru, že též ona dočasná vláda Jiřího Rusnoka, nebo jak s oblibou říkal pan prezident Zeman, vláda odborníků, že tam dosadila lidi, kteří potom odešli, tím si tak úplně jistá nejsem, protože celý vznik této vlády byl prostě zaprvé odměnou pana prezidenta těm, kteří ho vytlačili do prezidentského křesla, a zadruhé, a to se jenom domnívám, nemohu to tvrdit autoritativně, ale propojení s Lukoilem a podobnými firmami bylo v pozadí této vlády, zatímco v pozadí Sobotkovy vlády je propojení se skupinou Agrofert.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Pan premiér požádal o slovo, po něm pan vicepremiér Bělobrádek - pardon, pane premiére, omlouvám se, pan poslanec Schwarz je přihlášen k faktické poznámce. Nezlobte se prosím. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý den. Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, omlouvám se panu premiérovi. Opravdu jsem byl přihlášen.

Chtěl bych už skončit s povídáním o Agrofertu a o nás. Reaguji na vystoupení pana premiéra a paní Němcové. Nezlobte se, když tyto věci chci tvrdit, tak si je zjistím. Já sám patřím k Severočeši.cz, osm let budujeme politickou strukturu, máme ji, sice v kraji, ale máme ji. ANO je z roku 2011. Nám se líbila myšlenka, proto jsme se spojili. Ti, co tady sedí, spočítejte si, kdo je opravdu skutečně z Agrofertu. To by tam asi muselo být hodně veterinářů, hodně policistů jako já. Z Agrofertu je nás tady minimum. Jsou tady z ANO ti, kteří se vložili do ANO v roce 2011, začali ho budovat, a tyto lidi lidé volili. Každému se stále líbí povídat o panu Babišovi, o Agrofertu. Já sám nejsem Agrofert, jenom se mi líbila myšlenka ANO. Tak tady i působím. Chtěl bych požádat, přestaňte už o tom hovořit. Já tady nevytahuji věci, nechci na této půdě, které znám z praxe. Takže si ty lidi spočítejte, ukažte konkrétně, kdo si myslíte, že je z Agrofertu a že dělá něco špatně. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Schwarzovi. Nyní ještě s faktickou, pane premiére, opět se omlouvám, protože mezitím se s faktickou poznámkou přihlásil pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Opozice má samozřejmě radost, když mezi sebou debatuje vládní koalice. Jestli jste si, pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy, všiml, tak my jsme citovali vystoupení ministra zemědělství, předsedy poslaneckého klubu, paní kolegyně Němcová citovala vystoupení pana vicepremiéra Bělobrádka a o tom, že jste neměli vybudovanou politickou stranu, nehovořila opozice, ale premiér vaší vlády. Jestli tomu dobře rozumím, tak to spíš chápu jakoby slovo do koaličních řad, aby o tom koaliční poslanci a ministři nemluvili, a potom opozice nebudu citovat jejich vyjádření. Já jsem ve svém vystoupení svůj názor k tomu vůbec neřekl, jenom jsem mluvil o počtu lidí, kteří byli propuštěni z ministerstev, kteří přišli. Řekl jsem všechna ministerstva všech koaličních stran a reagoval jsem na služební zákon a pak jsem citoval pouze vládní politiky. Takže ten apel, který jste řekl, tak ať si to vezmou za svoje koaliční ministři a koaliční poslanci a my pak nebudeme citovat jejich vyjádření. Protože se velmi jednoduše říká, že opozice zase vytahuje pořád to samé. Ale není to pravda. Když se podíváte na dnešní stenozáznam nebo když si přečtete Právo v sobotu, Právo včera, rozhovor s panem vicepremiérem, dnešní vystoupení pana premiéra, tak mu řekněte, aby neříkal o vašem hnutí, že nemáte vybudováno. My jsme jenom reagovali na slova pana premiéra. My jsme to do debaty nepřinesli, přinesli to vládní politici. To jenom pro pořádek. Myslím, že debata je poměrně klidná a věcná, a to, že ocitujete vyjádření vládního politika, to víte, že z toho opozice není smutná, když jeden vládní politik ovlivňuje druhého, že protežuje svoji firmu, a ten druhý se brání tím, že já ne, to jsi byl vlastně ty. To se nám zase nemůžete úplně divit. Není to útok opozice, jsou to názory jednotlivých ministrů, členů vlády či předsedy poslaneckého klubu, shodou okolností vašeho.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan premiér. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, rád bych se ještě vyjádřil k tématu, které otevřela paní poslankyně Němcová a týká se to Správy státních hmotných rezerv. Domnívám se, že je potřeba informovat Poslaneckou sněmovnu o tom, že vláda provedla personální změnu ve vedení Správy hmotných rezerv. Nově jmenovaný předseda této Správy hmotných rezerv zahájil kontroly v této správě, to znamená dochází tam k auditu všech smluv, které byly uzavřeny v minulosti a týkají se ochraňování majetku ve Správě hmotných rezerv. Bohužel zjištění, která jsou, nejsou uspokojivá z pohledu státu, to znamená byly osloveny subjekty, které mají smlouvy se Správou státních hmotných rezerv, a bylo navrženo uzavření příslušných dodatků, aby se narovnal vztah s těmito firmami. Samozřejmě Správa hmotných rezerv bude požadovat, aby smlouvy byly opraveny, aby byly zdodatkovány. Pokud se to nepovede, tak se samozřejmě bude hledat možnost, jak se z eventuálně nevýhodných smluvních vztahů vyvázat. Nejsou tady činěny žádné výjimky, čili pokud jsou mezi partnery Správy hmotných rezerv společnosti, které patří do Agrofertu, tak i po těchto společnostech je požadováno, aby se smluvní vztahy narovnaly.

Bohužel musím říci, že minulé vlády nevěnovaly situaci ve Správě státních hmotných rezerv dostatečnou pozornost. Kdyby minulé vlády věnovaly svoji pozornost, tak by nemohlo docházet k tomu, že budou uzavírány smlouvy nevýhodné pro stát. Kdyby věnovaly dostatečnou pozornost, tak by nemuselo docházet ke kauzám, kterou v tuto chvíli Správa státních hmotných rezerv řeší, a to je otázka společnosti Viktoria Gruppe a ochraňování zásob ropy pro stát. To jsou věci, které jsou v tuto chvíli komplikované, nicméně chci ujistit všechny poslance a poslankyně, že nové vedení Správy hmotných rezerv všechny tyto kauzy řeší, vyhodnocuje se i eventuální trestněprávní odpovědnost, pokud se týká jednotlivých uzavřených smluv. V případě, že tady bude konstatována možnost trestněprávní odpovědnosti, tak už jsou podávána a budou podávána příslušná trestní oznámení, která se budou týkat pracovníků, kteří eventuálně nevýhodné smlouvy pro stát uzavřeli.

V každém případě je ale trestuhodné, že vlády v minulých letech nereagovaly. Bohužel musím říci, nereagovaly ani na upozornění bezpečnostních složek České republiky. Upozornění tady v minulosti prokazatelně existovala a bohužel minulé vlády buď tato upozornění ignorovaly, nebo je neřešily dostatečně, a to se také podepsalo na stávajícím stavu Správy státních hmotných rezerv. Stav nebyl vyvolán současnou vládou, není způsoben tím, že mezi dodavateli jsou zřejmě i společnosti, které patří Agrofertu, ale v tuto chvíli současná vláda chce tuto situaci jednoznačně radikálně řešit, narovnat smluvní vztahy a zajistit, aby stát nepřicházel o žádné finanční prostředky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Dále se do rozpravy přihlásil pan vicepremiér Pavel Bělobrádek. Prosím, pane vicepremiére.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, jenom bych zareagoval. Myslím, že i v roce 2010 proběhl poměrně razantní zásah do lidí, kteří působili ve státní správě. To, že se na některých ministerstvech nenašla ani referentská místa pro bývalé ministry, kteří byli poměrně zdatní jak jazykově, tak odborně, je smutnou vizitkou, protože v zahraničí to skutečně nebývá zvykem.

Co se týká hmotných rezerv, ano, já jsem inicioval vznik tohoto subjektu. Chtěl jsem, aby byl vládní monitorovací výbor právě proto, aby veškerá podezření a takové ty ataky, které byly vůči Agrofertu a vůči hnutí ANO, byly odkloněny, respektive, aby byly vyvráceny. A vyvrácení je velmi jednoduché. Nemáme žádnou indicii, že by jakýmkoliv způsobem Agrofert dělal cokoliv, co by bylo nemravné nebo neslučitelné se zákonem, ale co určitě víme pozitivně, že bývalá vláda, a především vláda Petra Nečase, zanedbala významným způsobem hospodaření se státními hmotnými rezervami a český stát s tím má obrovské problémy. Možná i vy se potom budete divit, že někteří lidé, kteří mohou být s vaší stranou spojováni, možná skončí tam, kde se jim to nebude moc líbit.

Mou snahou byl tento monitorovací vládní výbor, byl ustanoven a má sloužit k tomu, aby otevřeně rozklíčoval to, co se skutečně děje, a aby se skutečně jednoznačně podezření vyvrátila, nebo naopak potvrdila, ale zatím se všechna vyvrátila, že dochází k něčemu nečestnému nebo protiprávnímu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu vicepremiérovi. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne, kolegyně a kolegové, vážený pane místopředsedo. Já se omlouvám, že jsem tady neseděl v sále, nicméně jsem na zemědělském výboru bedlivě sledoval vystoupení kolegy, v tuto chvilku nepřítomného, pana Stanjury a kolegyně Němcové. Protože v interpelaci padlo moje jméno, tak bych na to rád s dovolením zareagoval.

Já bych se především chtěl prostřednictvím pana předsedajícího zmíněným kolegům Stanjurovi a Němcové omluvit za to, že jsem si dovolil v podstatě celý svůj profesní život pracovat v zemědělství a posledních patnáct let ve skupině Agrofert.

Moc se vám za to, kolegové, omlouvám, ale já na rozdíl od vás jsem se do vstupu do politiky živil normální prací. Omlouvám se tímto i celé české veřejnosti, že i ve Sněmovně ať už v pozici předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO, nebo v pozici předsedy zemědělského výboru dál dělám to, co jsem dělal celý život.

Já jsem nechtěl původně reagovat na článek v Právu, kde pan ministr Jurečka hodnotí nějakou naši spolupráci. Podle mého názoru by to mělo zůstat v té vládní kuchyni, v tom máte samozřejmě pravdu, že to není správné, vhodné, taktické, politické. Nicméně jsem se nakonec rozhodl na to zareagovat, protože když pan ministr Jurečka chodil do školy a potom zakládal svoji rodinnou farmu, tak já jsem se v té době snažil bojovat za zájmy českých zemědělců a myslím si, že mám aspoň trošku podíl na tom, že dneska je ten rezort v relativně dobrém stavu, vykazuje pozitivní hospodářské výsledky. I v rámci vyjednávání o nové společné zemědělské politice v Bruselu, které jsem se měl možnost aktivně zúčastnit, se nám podařilo pro české zemědělce vybojovat relativně slušné podmínky ve vztahu ke staré patnáctce, že jsme se aspoň trošku přiblížili v oblasti zejména dotační politiky tomu, jak tam to funguje mnoho let. Většina z nás ví, že díky nepříliš kompetentní politice minulých vlád, zejména pravicových, naše země ztratila potravinovou soběstačnost. Je hrozná škoda, že český spotřebitel je odkázán zejména v oblasti živočišné výroby, masa, vajec, kuřat atd. na dovoz z Polska a z dalších zemí, kde minulé vlády uplatňovaly jinou zemědělskou politiku a umožnily investiční rozvoj těchto sektorů a hlavně zaměstnanost.

Takže se ještě jednou moc omlouvám za to, že dál budu hájit zájmy českých zemědělců jak na národní, tak i evropské úrovni. A to je všechno, co k tomu můžu dodat. Je mně opravdu moc líto, že Agrofert podniká v oblasti zemědělství, ale podíl Agrofertu, resp. jeho prvovýroby v rámci českého zemědělství, je zhruba dvě procenta - jenom pro informaci - ve vztahu k obdělávané ploše. Takže nechť každý z občanů naší země posoudí, jak velký konflikt zájmů máme. A když jsme šli do voleb, tak samozřejmě veřejnost to věděla. O mně to věděla, že se tímto oborem vlastně živím od školy, těch 30 roků, a chci se tomu věnovat i nadále i v Poslanecké sněmovně. Tak mi to promiňte, ale já na stará kolena už se měnit nebudu. Děkuju. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Faltýnkovi. Když už jsme u omluv, tak tu mám ještě dvě. Paní poslankyně Olga Havlová se omlouvá dnes mezi 9 a 11.30 a pan poslanec Milan Urban se omlouvá dnes do 11 hodin.

Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl. Po něm s přednostním právem pan ministr životního prostředí. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl jsem reagovat na pana předsedu zemědělského výboru Faltýnka, protože si o něm myslím, že je zemědělský odborník a rozumí věcem, které se zemědělství týkají. Jakkoliv s úsměvem velmi nesouhlasím v tom, že by vliv Agrofertu na zemědělství byl dvě procenta. Možná z pohledu množství půdy vlastněné Agrofertem. (Poslanec Faltýnek přitakává v lavici.) Ale vzhledem k působení Agrofertu v zemědělském sektoru, on sám dobře ví, že to není pravda a že se statistikou si můžeme hrát jakkoli.

Ale já právě proto, že považuji pana předsedu zemědělského výboru za zemědělského odborníka, beru nesmírně vážně to, co napsal ve svém rozhovoru, který zveřejnil v Právu, kde říká, že je velmi - použiji vlastní slova - podezřelé, když ministr zemědělství zvedne dotace do osiva cukrovky ze 100 milionů na 450 milionů v okamžiku, kdy jeho kamarádi - toto jsou slova, která byla použita - osiva cukrovky prodávají a živí se tímto. Myslím si, že to je vážná věc a že by to měl ministr zemědělství vysvětlit. On sice na naše jednání nechodí, nechodí odpovídat na interpelace, ani včera ani dnes na jednání Poslanecké sněmovny. Stejně jako minulý týden. Zkrátka prostě je zcela jistě zaměstnán vším možným jenom ne prací Poslanecké sněmovny a zákony, které probíráme.

Nicméně jsem chtěl říct tuto záležitost a myslím si, pane premiére prostřednictvím pana předsedajícího, že i tohle je záležitost, kterou by se měla zabývat vaše komise, která, jak zde bylo řečeno, bude projednávat vztahy týkající se konfliktu zájmů. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Pan ministr zemědělství je z dnešního jednání omluven z důvodu zahraniční cesty, připomínám.

Další s přednostním právem - pan ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, víte, že obvykle vystupuji pouze ve svých bodech, popřípadě v bodech svých kolegů, kde funguji jako univerzální voják. Dnes to asi opět předvedu. Ale tentokrát udělám výjimku, protože za prvé tady zaznělo také moje jméno.

Pan předseda Faltýnek se omlouval, on je velmi slušný. Já se omlouvat nebudu. Nebudu se omlouvat za to a považuji si za čest, že jsem šest let pracoval pro Agrofert. Řeknu vám, co mě to naučilo. Naučilo mě to řídit velkou firmu, mít odpovědnost za stovky lidí. Za to, že fabrika bude mít na mzdy, že budeme hospodařit efektivně, že budeme hospodařit v souladu se zákonem a že budeme fungovat, což mnohé firmy takto nefungují. A také mi to dalo tu zkušenost řídit rezort. Protože si myslím, že prostě každý ministerský rezort je dneska obrovská firma s obrovskou odpovědností, s obrovskými rozpočty a s tisíci, nebo dokonce desítkami tisíc lidí.

Musím říct, že kdybych tu zkušenost neměl, a pracoval jsem pro toho Babiše, který je jedním z nejnáročnějších šéfů v tomto státě, to si troufám říct z vlastní zkušenosti. Pracoval jsem pro něj opravdu sedm dní v týdnu, 365 dní v roce a tam se braly telefony ve dvě hodiny ráno i v neděli. A je to dobrá zkušenost, dámy a pánové. Dobrá zkušenost z reálného světa, dobrá zkušenost, o čem ten svět je. Troufám si říct, že to mi dalo i tu odvahu se vší pokorou, abych se vůbec ucházel o to, abych si takový rezort dovolil řídit. Mimo jiné i rezort, kde v řadě případů musím vyklízet obrovský chlív, který tam zbyl po mých předchůdcích. Bez této zkušenosti by to bylo velmi složité.

Děkuju vám. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. A teď tu máme smršť faktických poznámek. Nejprve pan poslanec Chalupa, po něm pan poslanec Laudát. Po něm pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, vážené kolegyně, kolegové. Mně to tady připomíná diskusi asi měsíc po tom, kdy jsme nastoupili své poslanecké mandáty. Zopakuju, co jsem tehdy říkal. Nejsem zaměstnanec Agrofertu. Nikdy jsem nebyl zaměstnanec Agrofertu. Pokud jde o stranickou strukturu, mám tu čest být krajským předsedou hnutí ANO v Jihomoravském kraji a můžu vás ujistit, že stranickou strukturu máme vybudovanou. Nevím, kolik procent lidí členů hnutí ANO tam je zaměstnáno v Agrofertu, ale bude to v řádu jednotek procent možná. A pokud jde o tu terminologii nebo to, co tady paní kolegyně Němcová, prostřednictvím pana předsedajícího, zmínila germánskou mytologii, tak bych se jí chtěl zeptat prostřednictvím pana předsedajícího, aby nám tady vysvětlila terminologii noc dlouhých nožů, kterou, jestli si dobře pamatuju, použil bývalý předseda ODS. Aby nám vysvětlila konsekvence s dílnou pana Hitlera a třeba nám i řekne, kolik to tehdy stálo lidských životů a podobně. Pokud se budeme bavit tímto způsobem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chalupovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Připraví se pan poslanec Bendl.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, TOP 09 od počátku upozorňovala na to, že tady může hrozit střet zájmů nevídaného rozsahu. A nevím, čemu se divíte. Už je to tady. Prostě to se dalo čekat logicky.

Panu ministru Brabcovi. Někdo se něco naučil, ale jaká racionalita je dneska například v rezortu dopravy? A pan premiér nepovažoval za nutné ani na mimořádné schůzi ani při jiné příležitosti tady říci, jak si představuje řešení problémů, které se tam navršily. Ne v minulosti, ale teď. My jsme napadali a připomínali aktuální problémy, které tam vyrobil pan ministr Prachař.

Ale to, co je podstatné, my si můžeme tady něco říkat, Babišova média a ostatní novináři čekající na příležitost, protože se změnila nejenom Babišova média, ale i ostatní média, až na vzácné výjimky, si můžou povídat a oblbovat lidi, čím chtějí. Ale to, co je podstatnější a co si říkám: Pane premiére, co budete dělat, až Bruselu dojde trpělivost, až nám zarazí dotace? Jste schopen tady garantovat, že se tak nikdy nestane?

Když jsme tady při různých návštěvách slýchali i různé vyslance, účetní dvory z Bruselu nebo blízkých měst, orgány Evropské unie, oni často vycházejí i z citací v médiích. Oni berou, že média nejsou až tak prolhaná, jak to ve skutečnosti asi v řadě případů je. Často jsme tím byli úplně fascinováni, ale dneska si tady mezi sebou vyměňují natvrdo své názory ministři vaší vlády. To znamená, těžko se bude říkat a vy budete zdůvodňovat: Oni to neřekli. Oni to takhle nemysleli. Já bych byl rád, abyste tady prostě vystoupil a řekl: Ano, garantuji, že to funguje tak, že se tyto věci stát nemůžou. A pak už to nebude, jestli Jurečka přihrál někam 450 milionů na osiva nebo tamhle někdo něco potlačil, nakoupil nebo nenakoupil (upozornění na čas), pak už to bude o těch asi 600 miliardách pro tohle programovací období. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já budu velmi stručný. Ještě v reakci na pana ministra životního prostředí. My jsme přátelé dá se říci dlouholetí, známe se dlouhou dobu. A tak jsem chtěl říct na mikrofon, že to není o konkrétní personálii, že to není o konkrétním člověku a jeho zkušenostech. Je to o faktu, že ve vedení státu sedí lidé, kteří reprezentují významnou firmu, často téměř s monopolním postavením, která čerpá evropské peníze, která má nějaké ekonomické, konkrétní finanční vztahy se státem jako takovým, a že zkrátka opozice si musí hlídat tyto záležitosti. Koneckonců to, co slyšíme dneska od jednotlivých poslanců parlamentu Evropské unie, kteří kritizují a všímají si téhle situace v České republice, že jsou tady lidé, kteří jsou v potenciálním konfliktu zájmů, a že se jim to nelíbí, jsou tam některá až tak ostrá vyjádření, kde říkají, že kdyby v podobném konfliktu zájmu bylo některé vedení země, kam jde humanitární pomoc z Evropské unie, tak by jim ji okamžitě zarazili, protože nic takového by Evropská unie jako taková nedovolila, a i oni budou hlídat, jestli náhodou nedochází ke zneužívání postavení konkrétní fyzické osoby. Takže to není o tom, jestli je někdo dobrý, nebo špatný manažer. Já si skoro myslím, že obojí je nebezpečné v případě, že by se stalo něco, co ta opozice hlídat musí a hlídat bude.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Paní poslankyně Němcová. Do rozpravy, nebo s návrhem usnesení? (Poslankyně Němcová: Do rozpravy.) Do rozpravy. Prosím, paní poslankyně Němcová, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Já bych se pravděpodobně vešla i do faktické poznámky, ale chtěla jsem pouze reagovat na to, co zde řekl pan kolega Faltýnek.

Má interpelace v žádném případě nebyla směřovaná proti tomu, co jste dělali před vstupem do politiky. Já musím reagovat na vaše slova, kde jste říkal: Já jsem si poctivě žil. Já musím říct, že my jsme si taky poctivě žili. Já jsem nevstoupila do politiky ze školy a nestala jsem se politikem. Předtím jsem měla soukromé knihkupectví, něco jsem si taky ozkoušela. Jsem šťastná, že jsem se takhle mohla po pádu komunistického režimu postavit na vlastní nohy a prokázat, jestli na nich umím, nebo neumím stát. Moc bych si vyprosila, abyste nás napadal z toho, že tato pravicová strana, na kterou jste ukazoval do lavic, ODS, je například stranou, kde lidé neprošli žádnou normální praxí, žádným normálním životem. Mně se neomlouvejte, já tady poukazuji na to, ani jsem nežádala ničí omluvu. Já jsem žádala odpověď předsedy vlády na to, aby mi vysvětlil, v jakém střetu zájmu se ocitáme, jestliže do státní správy - a teď prosím, aby mě poslouchali ještě někteří další kolegové z hnutí ANO, nemluvila jsem o Poslanecké sněmovně, mluvila jsem o státní správě, ministerstvech, která jsou řízena hnutím ANO - jestliže prorůstání této společnosti Agrofert do státní správy je, nebo není rizikem.

Argumentovala jsem výstupy z Evropské unie. Argumentovala jsem komentáři z novin. Argumentovala jsem také vašimi vzájemnými přestřelkami, které jste si v rámci koalice sdělovali v médiích. V žádném případě jsem nezpochybňovala vaši předchozí soukromou činnost, ať už byla v rezortu pana Babiše nebo kohokoli. Já se tím začínám zabývat teprve ve chvíli, kdy jsme v politice, kdy politika má být svobodnou soutěží politických stran nebo politických hnutí, ale svobodnou soutěží. A já tento svobodný prostor přestávám vidět zejména proto, že tady média, která mají hlídat svobodný prostor, vlastní ten stejný člověk, který vlastní Agrofert, a ten stejný člověk, který je tady místopředsedou vlády a ministrem financí. Tam já to riziko spatřuji. Tady evidentně dochází k tomu, že svobodná soutěž má už jiné parametry, než na které jsem byla zvyklá ve chvíli, kdy jsem vstupovala do politiky já sama, a kde tato rizika opravdu neexistovala. Proto o nich mluvím. A nebylo to v žádném případě namířeno osobně proti vám. (Slabý potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Volný, po něm pan předseda Faltýnek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající, vládo, kolegové. Já nemůžu nereagovat na projevy paní kolegyně Němcové a pana Stanjury, prostřednictvím pana předsedajícího. Na co my si to tady hrajeme? Vy tady kritizujete, že si pan Babiš přivedl lidi z Agrofertu? Vy tady tvrdíte, že do vlády a do ministerstev by měli chodit jenom političtí matadoři? Nebylo by taky rozumné zakázat lidem z Agrofertu chodit k volbám? Co to tady děláte za kastaci? My přece chceme, aby tam byli schopní, pracovití, poctiví lidé. A jestli jsou deset let v nějaké politické straně, nebo jsou nestraníci, ale jsou profíci, o to by nám přece mělo jít. Já jsem úplně zděšen tím, co tady dneska slyším. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému. Nyní pan poslanec Faltýnek. Prosím, pane poslanče. Po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Kolegyně, kolegové, já jsem neměl v úmyslu jít do nějakých osobních napadání nebo útoků. Já jsem jenom reagoval na to, co tady zaznělo od kolegyně Němcové a pana Stanjury.

Ale ještě mi dovolte jednu poznámku k vystoupení Františka Laudáta k tomu Bruselu. Víte, já nevím, kdo z vás v posledních minus dva roky zpátky a v posledních pěti letech chodil po těch chodbách na Komisi nebo v Evropském parlamentu. Víte, mně tam bylo při těch debatách s kolegy ze zemědělského výboru, z výboru pro životní prostředí s vrcholovými představiteli na DG AGRI velmi smutno a stydno za to, že jsem byl Čech.

A víte proč? Protože na těch chodbách ti úředníci z Evropské komise, ti Poláci, Maďaři, Rakušáci, Řekové, Portugalci, kteří vůbec o zemědělství nevědí nic a dělají to úplně blbě, na rozdíl od nás, říkali: Vy jste z té země, kde se kradou ty naše dotace. Vy jste z toho Česka, kde se rozkrádají evropské peníze... Přátelé, víte, jak mně bylo? Já doufám, že k této situaci už - i když tedy Agrofert nějakým způsobem funguje v české politice - nedojde. Že takto, Františku Laudáte prostřednictvím pana předsedajícího, o nás nebudou hovořit ti úředníci na tom DG AGRI a DG SANCO. Já jsem to zažil na vlastní kůži a bylo mně stydno. Děkuji. (Potlesk z řad hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Faltýnkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já do Bruselu nechodím, tak nevím, jestli bych se tam styděl, nebo nestyděl. Nevím, jak by se např. dnes lidé z různých výborů pro bezpečnost v orgánech NATO tvářili na to, že když dojde na zásadní věci - a tam skutečně, jestli se připojíme k nějaké alianci ohnutých banánů nebo neohnutých banánů, asi je bagatelní, a každý si tak nějak snaží utrhnout ten svůj píseček, ale nejsou to zásadní věci. Vy dneska selháváte v zahraniční politice v těch elementárních věcech, tj. bezpečnost, ochrana svobody, ochrana lidských práv. Takže tam bych se hanbou propadal. A ničíte to, co tady vybudoval Václav Havel, náš kredit. Tak nevím, jestli se mám stydět dneska víc. Za tohle já bych se styděl, jestli se přidáme k nějaké alianci, jestli ještě někde utrhneme dotaci, což vůbec nezpochybňuji, že je potřebné možná pro nějakou část zemědělců, pro nějaký obor v zemědělství, např. cukrovou řepu, já to nezpochybňuji, protože tomu nerozumím a nevím. Když to dělá Jurečka, tak to bude asi správně. Nicméně vy selháváte v těch podstatnějších věcech.

Ale o to nejde. Já jsem jenom chtěl, aby tady vystoupil premiér a řekl, že z tohoto pohledu nehrozí žádné riziko, že by Česká republika nakonec mohla mít veškeré dotace zaražené. Koukejte už také na současnost a budoucnost. Já nezpochybňuji například, a řekl jsem to tady mockrát, Prachaře za minulé věci, které se děly na ŘSD. Ty nějak má řešit. Když někde něco najdete, tak zavolejte policii. Ale vy fatálně selháváte ve věcech aktuálních. Mě zajímá současnost, budoucnost. Dlouho si nevystačíte, když budete lidi krmit minulostí. Začněte je krmit reálně výsledky práce současnosti. O nic jiného mně tady nejde. A stačí, když pan premiér tady řekne - ano, já za to ručím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Jestliže ne, rozpravu končím a dovolím se otázat paní poslankyně Miroslavy Němcové, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k odpovědi pana premiéra. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo ještě jednou, pane místopředsedo. Já tedy po té rozpravě, která proběhla, kdy jsme se dotkli řady okruhů, ale nemám pocit, že by pan premiér dostatečně reflektoval onen střet zájmů, o kterém já jsem mluvila, navrhnu usnesení Poslanecké sněmovny: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády na interpelaci - a teď je tam to číslo, které nevím z hlavy - Miroslavy Němcové ve věci střet zájmů - Agrofert.

Musím předpokládat samozřejmě jako realista, že toto usnesení nebude přijato. To je normální možnost při hlasování. Tak chci avizovat, tak jak už jsem to ostatně učinila ve svém úvodním slově, že v tomto tématu budu pokračovat i dalšími písemnými interpelacemi. Ten druhý okruh jsem naznačila, tzn. okruh lidí spojených s bývalou Státní bezpečností působících v řadách současného managementu dosazeného Agrofertem. Státního managementu myslím. A ten další okruh se bude týkat přesné výše finanční, tedy čerpání dotací a obchodu se státem, se společností Agrofert. Takže pokračovat v tématu budeme, ať už rozhodnutí Sněmovny na tuto interpelaci bude jakékoli. Svůj návrh usnesení jsem přednesla a děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové a budeme hlasovat o návrhu usnesení, který přednesla, s tím, že Sněmovna nesouhlasí s odpovědí pana premiéra na interpelaci paní poslankyně Miroslavy Němcové ve věci personální změny na ministerstvech spravovaných politickým hnutím ANO dle sněmovního tisku číslo 315.

Já zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro? (Poslanci vlevo žádají odhlášení.) Pardon, prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Je tady žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Poté, co se počet přítomných ustálil, zahajuji hlasování o usnesení tak, jak bylo předneseno. Kdo je pro toto usnesení, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 104, přihlášeno je 88 (na tabuli vzápětí 89) poslankyň a poslanců, pro 28, proti 54. Návrh usnesení nebyl přijat. Děkuji panu premiérovi i paní poslankyni.

 

Další interpelací, kterou se budeme zabývat, je interpelace, kdy pan předseda vlády Bohuslav Sobotka odpověděl na interpelaci paní poslankyně Miroslavy Němcové ve věci úniků odposlechů a informací z vyšetřovacích spisů do médií. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 316. Projednání této odpovědi bylo minulý čtvrtek přerušeno a já otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila paní poslankyně Miroslava Němcová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, u té první interpelace, kterou jsem vznášela, jsem věděla, že je rozpor mezi mnou a panem premiérem. Každý tu věc cítíme jinak. Neberu to fatálně, je to nakonec přirozené. Na politickém spektru jsou názory odleva doprava. Rozumím i tomu, že pan premiér je vázán koalicí, která mu neumožňuje působit tak, aby si ji pohněval nebo rozbil. To všechno já chápu. Chtěla bych to říct na úvod této druhé interpelace, která se týká úniku odposlechů - tím myslím zejména úniku odposlechů do médií.

Chci konstatovat, mám alespoň ten pocit, že v této interpelaci si s panem premiérem rozumíme o trochu více. Chci mu poděkovat za odpověď, kterou jsem dostala. Svou interpelaci jsem posílala 2. června, tak jako tu předchozí. V řádné době jsem dostala od pana předsedy odpověď. A oba dva se zabýváme tím, co považujeme za velké riziko, pokud jde o spravedlnost, o průchod spravedlnosti v České republice.

Děkuji vám tedy, pane předsedo vlády. Já jsem ráda, že se shodneme v tom, že nezákonné zveřejňování skutečností relevantních v trestním řízení je nepřijatelné, neboť tímto dochází mj. i ke zpochybňování principu spravedlivého procesu. Přesvědčivou odpověď bych ale ještě ráda dostala v tom slova smyslu, jaké kroky skutečně můžete učinit ze své pozice, anebo jste už dokonce učinil k tomu, aby tento nešvar, který já považuji za jed současné společnosti, byl ne úplně odvrácen, to se nám zcela jistě nepodaří, ale v maximálním možném způsobu omezen. Chtěla bych říci, že se tím zabývám, ať chci nebo nechci, každou chvíli, protože mám dojem, že celý veřejný diskurs, debata o tom, co je politika a kdo v ní hraje jakou roli, se odehrává jenom prostřednictvím kriminalizace a skandalizace. A k tomu nejúčinnější metodou je používání odposlechů.

Sám pan předseda vlády - a děkuji za to, nevím, zda to bude chtít ve své odpovědi znovu zopakovat - mi velmi obšírně popsal např. počty jednotlivých úniků informací, kdy v roce 2013 to bylo - píše pan premiér - celkem 157 případů. Nejvíce případů úniku informací v tomto roce bylo prošetřováno u Policie České republiky a to bylo celkem 142 případů. Rozvádí tam také čísla, která se týkají roku 2012, kde těchto případů bylo celkem 129. A opět zde figuruje významně Policie České republiky.

Jsem přesvědčena o tom, tak jak se snadno říká, ale ono to funguje, cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly a všechny jednoduché recepty na radikální vypořádání se s negativními jevy v naší společnosti, se kterými se musíme potýkat, vedou k nahrazení špatného ještě horším. Žijeme v poněkud orwellovské době, která zachvátila nejen naši zemi, ale i řadu jiných států. Odposlechy a další kompromitující materiály jsou žádaným zbožím a jejich účelové zveřejňování často slouží jenom k politickému boji a je vedlejší, když se časem zjistí, že řada těchto kauz je nějak vyrobena na nějakou zakázku, není podložena dostatečnými důkazy a s odstupem několika let nedochází k pravomocným odsouzením.

Jak jsem řekla, chápu, že tento nešvar se nám nepodaří, i kdybychom vyvinuli sebelepší úsilí, jednoduše odstranit, ale přeci jenom vzhledem k tomu, co jste mi, vážený pane předsedo vlády, odpověděl zejména na tu četnost úniků z řad Policie ČR a i z ostatních míst, tak bych byla ráda, kdybyste s touto svou odpovědí Sněmovnu též seznámil, protože se domnívám, že to není věc, která by měla trápit jednoho člena jedné politické strany, ale že by se měla týkat nás všech. Proto bych vás zdvořile žádala, abyste svou odpověď Sněmovně zprostředkoval, případně doplnil. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Dále se do rozpravy hlásí pan premiér. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já se domnívám, že v tomto režimu máte tu odpověď, které se týkala interpelace paní poslankyně Němcové, k dispozici. Já jsem se ve své odpovědi skutečně soustředil na to, jaké mechanismy má stát, státní správa pro to, aby řešila otázky úniku odposlechů a informací z vyšetřovacích spisů do médií, což bylo téma písemné interpelace paní poslankyně Němcové.

Já jsem ve své odpovědi zmínil zejména aktivitu Generální inspekce bezpečnostních sborů, která se těmito případy zabývá. Skutečně platí, že v roce 2012 se inspekce zabývala úniky informací celkem ve 204 případech, pokud šlo o rok 2013, tam se zabývala úniky informací ve 157 případech, s tím, že v řadě případů se zabývala úniky na základě vlastní iniciativy. Také platí informace, kterou zde zmínila paní poslankyně Němcová, že největší počet případů úniků informací byl prošetřován u Policie ČR. Jenom v roce 2013 to bylo 142 případů, předtím v roce 2012 to bylo 180 případů, ale bohužel tyto případy byly prošetřovány i u dalších složek bezpečnostních sborů.

Chtěl bych ujistit jak paní poslankyni, tak i Poslaneckou sněmovnu, že z pohledu Generální inspekce bezpečnostních sborů těmto únikům bude i nadále věnována dostatečná pozornost s tím, že tady dochází i ke spolupráci s vedením bezpečnostních sborů s cílem navrhnout a realizovat taková preventivní opatření, která by eliminovala možnost úniku těchto citlivých informací v průběhu vyšetřování. Chci pouze upozornit na fakt, že tyto informace v rámci probíhajícího trestního řízení nemají k dispozici pouze bezpečnostní složky, ale v určité fázi se s těmito informacemi seznamují i další účastníci trestního řízení, včetně právních zástupců. To znamená, pak už dochází k významnému rozšiřování počtu lidí, kteří se mohou se záznamy, které jsou součástí příslušných trestních spisů, seznámit, a pak už je to okruh osob, který stát plně nemá pod svou kontrolou a nemůže úplně omezit a zabránit tomu, jakým způsobem je pak následně s těmito informacemi nakládáno. Tam je samozřejmě pak otázka legislativy, která řeší zveřejňování takovýchto odposlechů, a tam je otázka veřejného zájmu předmětem trvalé diskuse a vím, že je to předmětem i trvalé diskuse tady na půdě Poslanecké sněmovny.

Čili pokud shrnu přístup státní správy a přístup vlády, já podkládám tuto otázku za závažnou. Nezákonné zveřejňování skutečností, které jsou relevantní v trestním řízení, je nepřijatelné, protože tím dochází mj. i ke zpochybňování principů spravedlivého procesu. Cílem vlády by mělo být, aby každému občanovi bylo zajištěno a garantováno jeho právo na spravedlivý proces. Problém s odposlechy je přirozeně závažným problémem a musím říci, že negativa porušování zákonů v tomto směru se prolínají funkčním obdobím několika posledních vlád, aniž by se podařilo najít nějaké komplexní, celkové a skutečně efektivní řešení. Čili tady v tuto chvíli je vláda připravena důsledně využívat možnosti stávající legislativy a byl jsem ujištěn, že i Generální inspekce bezpečnostních sborů je připravena velmi aktivně pracovat se všemi podněty, které obdrží, popř. s podněty, které získá v rámci své vlastní činnosti. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu premiérovi a mám zde faktickou přihlášku pana poslance Štětiny. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, už jsem chtěl vystoupit v minulém bodu, ale ještě jsem se ovládl, ale teď už nemůžu. Mě vůbec netrápí, že noviny něco otisknou, mě trápí jiná věc. Mě trápí to, že vůbec k takovýmto událostem dochází, že politici si domlouvají kšefty! Když si přečtete knihu, kterou teď nebudu jmenovat, protože bych se mohl dopustit propagace, která není dovolena, ale jedná se tedy o kmotra Mrázka. Jedná se o věc, která zde probíhala historicky desetiletí, kterou někdo vedl. Takže nenadávejme novinářům, že něco otisknou. Kdyby nebylo co otisknout, tak by to jistě neotiskli. (Projevy nesouhlasu.)

Já jsem byl sledován Státní bezpečnostní od roku 1969 do roku 1978. Počítám s tím, že moje telefony jsou nahrávány. Není to nic mimořádné. Prostě musíme s tím všichni počítat, protože jsou zde služby, které samozřejmě mohou a dokážou to. Ale je potřeba, abychom se všichni chovali tak, abychom nedávali novinářům žádnou záminku k tomu, aby mohli něco psát. Takže mě to netrápí a já na druhou stranu jsem rád, že prostě máme mezi sebou novináře, kteří to napíšou. Já vám děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a táži se, zda se - paní poslankyně Němcová se hlásí do rozpravy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Asi nejprve k panu poslanci Štětinovi. My si v této otázce určitě nebudeme rozumět a absolutně odmítám vaše osočování z toho, že by například mě mohlo trápit to, že jsou zveřejňovány věci, které usvědčují lidi z trestného konání. Já jsem přesvědčena, a tak je také koncipován náš právní řád, je stanoven tak, aby si nemohl nikdo z občanů České republiky stěžovat na to, že se mu nedostalo zákonného procesu.

Zákonný proces znamená, že nejste předem vystaven mediálnímu lynči, aniž by byly jakékoli důkazy pro to, že jste něco udělal nebo neudělal. Historie nás poučuje o tom, jak je tenhle mediální propagandistický lynč velmi snadný. Stačí připomenout éru, nejtěžší snad éru po druhé světové válce, padesátá léta v tehdejším Československu, kdy hlas lidu volal po popravě doktorky Milady Horákové, protože byl zpracován tou nenávistí, která se šířila, a nevěděl vůbec, co udělala nebo neudělala, jestli všechna ta osočení, která generální prokurátor Urválek ječel do tehdejšího rádia, jestli to vůbec má jakýkoli reálný podklad. Přesto lidé psali petice ze závodů, škol a já nevím odkud všude, aby doktorka Milada Horáková byla popravena.

Já mluvím o tomto principu, kdy nám nikdo nemá šmírovat soukromí. Odmítám vaši tezi: Jsem připraven na to, že mě poslouchají nevím jaké služby, od toho tady koneckonců jsou, tak mě poslouchají. Já se chovám tak, abych jim nezavdal příčinu k tomu, aby mě mohly nějakým způsobem stíhat nebo něco proti mě mít. Já na to připravena nejsem. Já nejsem připravena na to, že český stát za peníze daňových poplatníků organizuje služby, které je poslouchají, šmírují, mapují jejich soukromí, po kterém jim vůbec nic není. Já si chci žít v normální svobodné společnosti, která něco takového vylučuje.

Mluvila jsem tady o zveřejňování odposlechů, které unikají, a pan premiér to trochu rozvedl, které unikají například z policie. Zkuste mi prosím, kolegové, říci, jak tedy probíhá spravedlivý proces, jestliže ve chvíli, kdy má nějaké médium kontakty do policie, policie mu nějak za nějakou úsluhu nebo jenom proto, aby to měl ten člověk z policie u nich dobré, dá informace, které potom deformují průběh spravedlnosti a naprosto vylučují, aby se kterékoli osobě, kterou to potká, dostalo onoho ústavního práva na spravedlivý proces. Já na to šmírování prostě nejsem připravená. Já nechci, abychom se vrátili do doby komunismu, kdy tady StB měla natažené dráty úplně na všechny a šmírovala úplně všechny. Já si myslím, že svobodná vyspělá demokratická společnost se musí proti takovým praktikám bránit. A jestliže jsem mluvila o tom, že tyto skutečnosti, zveřejňování těchto citlivých věcí, poškozují spravedlivý proces kohokoliv, nemluvila jsem jenom o politicích. Mluvím i o lidech, kteří do toho spadli, ani nevědí jak a ocitli se v mlýnu toho mediálního světa, bulvarizují jejich život, rozvracejí jejich život, trpí tím jejich rodiny, tak já prostě tento princip musím odmítnout. Jsem ráda, že alespoň cítím, pokud se tedy nemýlím, že v tomto ohledu nalézám nějakou základní shodu s předsedou vlády.

A pokud bych měla ještě něco panu poslanci Štětinovi doporučit jako čtení, jestli on čte Kmotra Mrázka, je jeho věc, já bych mu možná doporučila teze, které se týkají obrany svobody lidí, kteří už v minulosti měli co k tomuto tématu říci, a myslím, že jejich hlas ve veřejném prostoru platí, tak mi dovolte, abych ocitovala - nebude to celý článek, ale budou to některé statě z článku Bohumila Doležala Střední Evropa - profízlováno, propráskáno. Tento článek uveřejnil 1. července roku 2014 na serveru Echo 24. Omlouvám se autorovi, protože budu skutečně vybírat, ale tím, že jsem řekla zdroj, datum, všechno, můžete si ten text najít a přečíst si ho celý. Ale přesto ocituji:

U nás obecně odposlechy už od počátku tisíciletí masivně unikají z policejního vyšetřování do médií, zejména do Mladé fronty DNES, která je nyní vlajkovou lodí mediální flotily oligarchy Babiše. Tak tomu bylo i v kauze Nagyová-Nečas, v jejímž důsledku padla vláda a proměnily se politické poměry v České republice a která od té doby devastuje českou žurnalistiku, politiku a zasahuje i justici. To, že média kontrolují politiku a usilují o její transparentnost, je přirozené, patří to k demokracii. Nepřirozená je ovšem mánie odposlouchávání, udávání, špehování a nejrůznějších indiskrecí, která zachvátila nejen náš region, ale celý západní svět. Hrůznými případy je aféra WikiLeaks nebo případ Edwarda Snowdena. Aktivity tohoto typu prolamují hranice mezi úsilím o transparentnost a povinností státu či společenství států pečovat o bezpečnost občanů. Diplomacie ze své povahy nemůže být ve všem všudy transparentní a tajné služby být transparentní leckdy ani nesmějí, a úsilí v maximální otevřenost tu snadno přerůstá ve vlastizradu.

Svoboda a demokracie je možná jen ve společnosti jistot - tam, kde panuje loajalita občanů k zemi, v níž žijí, a k sobě navzájem. A základním pojmem je důvěra. V atmosféře všeobecné nedůvěry trpí i svoboda a demokracie.

Všechny jednoduché recepty na radikální, revoluční řešení krizové situace vedou jen k nahrazení špatného ještě horším. Transformace společnosti čuňat ve společnost civilizovaných lidí je bolestný a dlouhodobý proces a nedá se řešit klackem, přísnými zákony a přísnými orgány činnými v trestním řízení, což je ideologie mnohých občanských iniciativ naší velké protikorupční revoluce. Velmi neblahá je i role spasitele: prostého pracujícího člověka, pokud je zároveň miliardář, tím lépe, jenž přichází svrhnout třiadvacetiletou vládu politiků, kteří kradou a nemakají. Obojí, orgány i spasitel, se chtě nechtě doplňují. Na prahu naší svobody v roce 1990 ve společnosti dobrá vůle potřebná ke svobodě a demokracii ještě byla. Dnes se zdá, že jsme ji prošustrovali.

A nakonec: Ke svobodné společnosti, která zároveň dává občanům pocit bezpečí a jistoty, patří neodmyslitelně i právo na soukromí a diskrétnost, a to pro všechny, tedy i pro politiky, protože politici jsou také lidi. Dnes, jak se zdá, není člověk bezpečný ani v posteli nebo - to nebudu dodávat kde. Vypadá to, že žijeme v jakési hysterické simulaci bezbřehé svobody: pod tlakem fanatických hlupáků, kteří se vydávají za mravní absolutisty, Vzniká svět, v němž se nedá žít, svět, jenž na můj vkus až příliš připomíná to, z čeho jsme se před pětadvaceti lety špinaví, potrhaní a potlučení vyhrabali.

Tolik některé úryvky z textu, který já považuji na toto téma za důležitý. Omlouvám se panu předsedovi vlády, protože rozumím tomu, že poněkud toto vybočuje z toho diskursu, který jsme vedli mezi sebou prostřednictvím mé interpelace, ale pan poslanec Štětina jej rozšířil. A já bez jakékoliv snahy vyhrocovat tuto diskusi ale musím zmínit, že nemohu zapomenout na působení jednoho z bývalých politiků strany, jejímž byl pan poslanec Štětina členem - Věci veřejné Víta Bárty a jeho velký a zvláštní zájem právě o aktivity v pátrání soukromí lidí. Já z toho nerozumím těm vašim větám o tom, že vám to nevadí. Mně osobně to velmi vadí a považuji to za hrob demokratické a svobodné společnosti. (Potlesk z lavic napravo.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Zlatušku a připraví se pan poslanec Štětina. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní předsedající, k tomu, co tady říkala paní poslankyně Němcová. Myslím, že jednak v tom citovaném úryvku se dopustila toho, že trošku smotala dohromady pád Nečasovy vlády. Byla tam sice zmínka o tom, že jeden z těch problémů bylo, co se odehrávalo v posteli - já bych dodal, že to bylo placeno z veřejných peněz. Ale bylo to dáno do souvislosti s vlastnictvím Mafry. Pokud vím, Mafra byla koupena Andrejem Babišem až podstatně později.

Ale to podstatné, co v únicích odposlechů zůstává stranou, je, jestli tohle není zájem těch, kteří jsou v tom vyšetřování. Jejich advokáti mají přístup do spisů. V okamžiku, kdy se ty odposlechy dostanou ven, tak poté se dají používat absurdní analogie s procesem s Miladou Horákovou a naznačovat, že zde snad na základě těch publikovaných odposlechů chodí nějaké masové dopisy, které ovlivňují naši justici. Toto je manipulace veřejností, toto je manipulace tím procesem, který by měl nastat, a toto v důsledku poškozuje občany této země, občanskou společnost jako takovou.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Štětinu.

 

Poslanec Jiří Štětina: Děkuji tedy ještě jednou. Nechci samozřejmě vyhrocovat situaci, ale musím říct kvůli pořádku několik věcí.

Za prvé. Já jsem byl pouze na kandidátce Věcí veřejných a členem Věcí veřejných jsem nebyl ani nejsem a ani jsem nebyl.

Za druhé. Já se domnívám, že tady mezi námi není tolik poslanců, kteří si pamatují padesátá léta. Já si je skutečně pamatuji. A pamatuji si moc dobře na proces s Miladou Horákovou a také si dobře pamatuji, jak mi rodiče říkali: Prosím tě, o tom nikde nemluv, nebo nás všechny zavřou. Já si samozřejmě nepřeji, aby se takováto doba znovu sem vrátila. Myslím si, že v tom je mezi námi souhlas.

Já souhlasím i s vysvětlením pana premiéra. Mně úplně stačí, co řekl. Má pravdu.

Poslední věc. Vážená paní poslankyně prostřednictvím předsedající, já jsem na vlastní kůži moc dobře zažil, co to je mediální lynč. Když jsem se stal nepohodlným, že jsem si dovolil kritizovat veliký korupční skandál, tak o mně Česká televize natočila pořad, dle kterého jsem měl zabít pacienta, protože jsem nevyjel od jednoho případu ke druhému. Mně to málem rozvrátilo rodinu, byl soud, nezávislý soud, ze kterého jsem měl velmi smíšené pocity a samozřejmě jsem ho prohrál. Takže mi nikdo nemusí říkat, co to je mediální lynč. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Registruji dvě přihlášky. Nejdříve faktickou pana poslance Plzáka a potom paní poslankyně do řádné rozpravy. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Plzák: Paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, chápu paní kolegyni Němcovou, že chce žít v demokratické svobodné společnosti. To chceme žít všichni. Ale co se tady v minulých letech vybudovalo? Vybudovalo se tady něco, čemu Američané říkají crony capitalism, kumpánský kapitalismus. To je to, že nevítězí ve svobodné demokratické společnosti ten, kdo je lepší, levnější, lépe podniká, ale ten, kdo má ty kumpány. Kumpány u úřadů, kumpány u politických stran atd. A to je to, co ti lidé, kteří potom vás nevolili, prostě nechtěli. A my to nechceme také. Tak nám tady neříkejte, že se chcete vrátit do té svobodné demokratické společnosti, co tady byla předtím. My to nechceme. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Němcovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Ano, není to jednoduchá debata. Rozumím tomu, že se dotýkáme velmi citlivých a bolavých věcí, ale v takovém případě bych musela svému panu předřečníkovi říci a připomenout, aby se tedy také nějak silně postavil, když už tady vidí Českou republiku za uplynulých 25 let jenom jako společenství kumpánů a podivných lidí, k tomu, co řekl také jeden z velmi mediálně oblíbených lidí, Ivo Rittig, kterého já jsem v životě neviděla, nikdy jsem s ním nemluvila, ale řekl to na adresu předsedy vašeho hnutí, majitele Agrofertu. Ve chvíli, kdy Andrej Babiš - možná to najdete někdo, prosím, přesně - kritizoval právě ten korupční podle Andreje Babiše systém minulých let, tak Ivo Rittig mu vzkázal nějakou esemeskou: Ale Andreji, radši moc nemluv, vždyť víme, jak to bylo.

Já bych moc uvítala, kdybyste dokázali, když už tedy máte ten namířený ukazováček zvednutý permanentně a dehonestujete uplynulých 25 let, kdybyste dokázali také alespoň minimální sebereflexi v tom, že se podíváte také sami na sebe a nebudete hledat vinu jenom u těch druhých.

Pokud jde o pana poslance Zlatušku, já jsem prosím ničím nemanipulovala, já jsem tady jasně řekla, že čtu text, který není mým textem, že čtu článek, který zveřejnil pan Bohumil Doležal. Já s tímto článkem naprosto souhlasím, ty teze jsou mi blízké, ale nebyla to žádná manipulace. Prosím, abyste se takových výroků příště zdržel nebo lépe poslouchal ve chvíli, kdy tady někdo mluví, než na něj budete reagovat.

Já jsem prostě přesvědčena o tom, možná i v souvislosti s nedávným státním svátkem, který jsme oslavili, tak jsem se podívala na stenozáznamy z první republiky, které jsou v archivu Poslanecké sněmovny, a dívala jsem se, jakou roli svobodné a demokratické společnosti připisoval tehdy Tomáš Garrigue Masaryk, který 22. prosince 1918 na Pražském hradě stanul před Národním shromážděním a jako nový prezident nově se zrodivšího státu definoval úkoly tohoto státu nejenom na poli hospodářském, nejenom na poli vzdělávacím, nejenom na poli zahraničním, ale řekl tam jednu větu, která nebývá tak často citována, a mně se zdá, že k té dnešní diskusi se velmi dobře hodí. Řekl: "Spravedlnost je matematikou humanity." Já si myslím, že tohle je věta, která by nám mohla jako výstražný maják blikat v hlavě, a měli bychom chápat, když se bavíme o tom, co jednak spravedlnost a jednak humanitu naší společnosti poškozuje.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní mám zde dvě faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Plzáka a poté se připraví pan poslanec Zlatuška. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji. To bude jenom velmi krátká reakce. Takovou esemesku přece, když si z někoho budu chtít vystřelit, napíše každý. Přece byste tomu nevěřila.

A já jenom k té demokracii. Tady došlo totiž k tomu, že ti lidé se opravdu za naši svobodnou a demokratickou společnost, jakou jsme tady měli v posledních, já nevím, deseti letech, začali stydět. To, že jsme měli někde - aby tady chtěly žít naše děti - to nebylo proto, že bychom si to vymysleli. Kdo se s těmi mladšími lidmi stýká, ať jsou to moji kolegové v práci, tak ti vám opravdu řekli, že tady prostě žít nechtějí. Že tady žít nechtějí a že radši půjdou někam do zahraničí, protože se za tu zemi styděli. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zlatušku. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Paní předsedající, jestli by to šlo nějak paní poslankyni Němcové vysvětlit, že v okamžiku, kdy tady cituje manipulativní text komentátora a ztotožňuje se s ním, tak je korektní o ní říci, že také manipuluje.

Jinak k té další věci, co povídala, tak stejnou dikcí, jakou zvolila, bych mohl říci, že jedna majitelka knihkupectví tady citovala z esemesek pana Rittiga, o kterém se snažila předstírat, že ho nikdy neviděla, a navíc esemesky jsou v režimu listovního tajemství. Co k tomu dodat, že?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Novotného a poté se připraví paní poslankyně Němcová. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Novotný: Pěkné dopoledne. Já zkusím být stručný. Nechtěl jsem původně vůbec do té debaty vstupovat.

Ve své politické straně jsem se v minulých letech v mnoha případech velmi často utkal v konkurenčním boji s lidmi, kteří pro mě symbolizovali to, jak tato politická strana nemá vypadat. Takových soubojů jsem zažil mnoho. Občas jsem v nich prohrál, občas jsem v nich vyhrál. Tito lidé, kteří pro mě symbolizovali to, jak tato politická strana nemá vypadat, se velmi často chlubili svými byznysovými kontakty. Jmenovali nejrůznější jména. Jméno Andrej Babiš mezi těmito jmény nikdy nechybělo. Bylo to vždycky jméno, které bylo součástí oné šedé zóny těchto lidí. (Potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu s faktickou paní poslankyni Němcovou. Připraví se pan poslanec Plzák. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Tady je to tak snadné. Pan poslanec Zlatuška je přesvědčen, že já se s Ivo Rittigem nějak významně znám. Já opakuji, že jsem Ivo Rittiga neviděla, nemluvila s ním, osobně jsem se s ním nikdy nesetkala. Pokud jsem ho viděla, tak na obrázku v novinách.

Mně, pane poslanče Plzáku prostřednictvím paní předsedající, nemůže Ivo Rittig poslat esemesku, tak jako že vtipnou esemesku může poslat kdokoli každému. Nemůže, protože na mně prostě nemá léta telefon a nemá mě léta ve své databázi užitečných kontaktů. Prostě takovou esemesku mi posílat nemůže. A já se tady od vás nenechám urážet, protože vy proto, abyste překryli to, o čem jsem mluvila i ve své první interpelaci, tedy o tom zločinném rozvratu České republiky pomocí vlivu mediálního, ekonomického a politického, toho gigantického střetu zájmů, tak se tady snažíte napadat člověka, který o hodnoty demokracie a svobody po celé své působení na politické scéně věrně usiloval. A já z toho neuhnu. Utvrzují mě v tom i voliči, kteří mi pětkrát dali znovu důvěru a se stoupajícím počtem hlasů mě vyslali do Poslanecké sněmovny.

To jsem chtěla říct na margo této pro mě zcela ubohé diskuse ze strany dvou mých předřečníků. (Potlesk z řad ODS.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že udeřila jedenáctá hodina, přerušuji tuto interpelaci. Ani minutu. Je jedenáctá hodina, ukončujeme interpelace pro tento den. Přerušuji tuto interpelaci a budeme se jí zabývat na příštím projednávání.

Vážené kolegyně a kolegové, připomínám, že po písemných interpelacích máme již pevně zařazený bod 70, poté bychom pokračovali dalšími body dle schváleného pořadu této schůze. Upozorňuji, že na 12.30 hodin máme pevně zařazený blok voleb, a to body 102, 103, 104 a 105.

Ještě se táži, zda se někdo hlásí s návrhem na změnu schváleného pořadu 19. schůze. Mám tady přihlášku pana poslance Sklenáka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dobré dopoledne, kolegyně a kolegové.

Dovolil bych si navrhnout některé změny týkající se dnešního pořadu schůze. Tak jak jsem avizoval předsedům poslaneckých klubů již včera, navrhuji, abychom teď hned, ještě než se dostaneme k tomu jednomu pevně zařazenému bodu, projednali čtyři ratifikace v následujícím pořadí. První bod 89, sněmovní tisk 285, což je ratifikace Smlouvy mezi Českou republikou a Srbskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací, a potom tři druhá čtení, bod 73, sněmovní tisk 138, ratifikace Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o spolupráci na úseku evidence obyvatel a rodných čísel, bod 74, sněmovní tisk 139, Protokol o předcházení, potlačování a trestání obchodování s lidmi, a bod 75, sněmovní tisk 140, Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti. Poté by následoval bod, který jsme již pevně zařadili.

Druhý návrh se týká dnešního pořadu po skončení ústních interpelací, kdy bychom zařadili ještě tři body z gesce paní ministryně Marksové, jednak bod 71, tisk 136, což je ratifikace Doplňkové smlouvy pozměňující Smlouvu o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými. Bod 52, sněmovní tisk 296, vládní návrh zákona o zaměstnanosti, a bod 49, sněmovní tisk 277, návrh zákona, kterým se mění zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci.

Tolik tedy moje návrhy.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Herman, pan ministr. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, paní předsedající. Jako navrhovatel navrhuji stažení bodu volba členů Rady Státního fondu kultury ČR, protože nehrozí nebezpečí prodlení a zjistil jsem, že jsou tam některé komunikační šumy, které je třeba vyjasnit. Takže navrhuji stažení tohoto bodu z programu této schůze. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dále registruji přihlášku pana poslance Klána.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážená paní místopředsedkyně, vládo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych zde přednesl dva návrhy na změnu schváleného pořadu schůze. Prvním návrhem je vyřazení volebního bodu 104, volba vedoucího stálé delegace Parlamentu do Středoevropské iniciativy, z důvodu přerušení projednávání tohoto bodu ve volební komisi. Druhým návrhem je zařazení nového volebního bodu, který nese název Návrh na volbu členů vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření závažných pochybení, která se stala při realizaci výstavby dálnice D47. Tento bod navrhuji zařadit pevně na tento pátek, 31. 10., za tisk 82/7, bod 3 našeho programu, což je veto prezidenta zákona o dětských skupinách. Nejdříve však v 11.30.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí k programu. Není tomu tak. Dříve než přistoupíme k hlasování o návrzích, poprosím o klid ve sněmovně. Dříve než přistoupíme k hlasování, poprosím pana poslance Klána, aby znovu zopakoval svůj návrh, zejména ten nový bod, abychom přesně věděli, kam ho chcete zařadit.

 

Poslanec Jan Klán: Bylo by to na zítra po bodu 3, ale nejdříve v 11.30 to musí být. (Dotaz z předsednictva mimo mikrofon.) Ne, třetí bod jednání, tedy po bodu veto prezidenta, za ten bod.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá. Za bod veto prezidenta, nejdříve však v 11.30.

Prosím pana poslance Stanjuru, který se hlásí.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych požádat pana poslance Klána, aby v tom nedělal takový zmatek. Stačí říct v 11.30. Ne po třetím bodě, nejdříve však v 11.30. Je hlasovatelné 11.30, je to jednoduché a je jedno, kolik bodů předtím uděláme.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, táži se pana poslance Klána, zda chce opravit svůj návrh. Prosím, buďte tak laskav a načtěte to.

 

Poslanec Jan Klán: Vyhovím panu poslanci Stanjurovi - zařadit pevně na zítra 11.30.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, tak to bude určitě jednodušší. Táži se, zda má ještě někdo jiný návrh k programu. Není tomu tak, přistoupíme tedy k hlasování podle jednotlivých návrhů.

 

Nejdříve návrhy pana poslance Sklenáka, to je zařazení bodů 89, 73, 74, 75 před již pevně zařazený bod, to znamená před bod číslo 70. Táži se, zda můžeme hlasovat o všech těchto návrzích současně. Nevidím tady žádnou námitku.

Tedy zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti?

Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 105, do kterého je přihlášeno 147 přítomných, pro 130. Konstatuji, že návrh byl přijat.

 

Nyní se budeme zabývat druhým návrhem pana poslance Sklenáka a to je zařazení bodů 71, 52 a 49 na dnes po ústních interpelacích. Ptám se, zda můžeme hlasovat o všech návrzích najednou. Nevidím námitku.

Tedy zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 106, do kterého je přihlášeno 149 přítomných, pro 102, proti 16. Konstatuji, že návrh byl přijat.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem pana ministra Hermana na stažení bodu Volby členů Státního fondu kultury.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro předložený návrh. Proti?

Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 107, do kterého je přihlášeno 150 přítomných, pro 125, proti 10. Konstatuji, že návrh byl přijat.

Nyní se budeme zabývat návrhem pana poslance Klána. - Omlouvám se.

 

První návrh je vyřazení bodu z již schváleného pořadu a je to bod číslo 104.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro vyřazení tohoto bodu. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 108, do kterého je přihlášeno 150 přítomných, pro 124, proti jeden. Konstatuji, že návrh byl přijat.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na zařazení nového bodu, který se nazývá - prosím pana poslance Klána, aby mě kontroloval - je to Návrh na volbu členů do vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky D47. Ten žádá o pevné zařazení na zítra, pátek 31. 10., v 11.30 hodin.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Proti? Hlasování končím.

Je to hlasování s pořadovým číslem 109, do kterého je přihlášeno 150 přítomných, pro 137. Konstatuji, že návrh byl přijat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové pěkné dopoledne. Budeme pokračovat tak, jak jsme si schválili program. Prvním bodem, který otevřu, je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.