Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

56.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva
/sněmovní tisk 306/ - prvé čtení

I zde požádám paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou, aby přečetla tento návrh z pověření vlády. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, opět v souladu s plánem legislativních prací Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva. Ty podstatné body bych zase shrnula asi takto.

Za prvé dochází ke změně osoby poplatníka soudního poplatku za zápis do veřejného rejstříku. Nově by tedy měl být poplatníkem ten, který žádá notáře o provedení zápisu, a notář bude plátce takového soudního poplatku. Čili tato změna navazuje na zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, kde se stanoví v § 108 a následujících nové oprávnění notáře vykonat přímý zápis do veřejného rejstříku. Návrh zákona vytváří nový soudní poplatek za zápis skutečností do veřejného rejstříku provedený notářem, čili to je ta nová položka 39 zákona o soudních poplatcích. Novela upravuje proces vybírání soudních poplatků notáři a odvádění jich soudu. Navrhovaná úprava mění osobu poplatníka soudního poplatku za zápis a poplatníkem bude ten, kdo žádá notáře o provedení zápisu. Notář bude plátcem soudního poplatku, který soudní poplatek vybírá, odvádí správci poplatku, tedy soudu. Touto úpravou bude na rejstříkové soudy napadat významně méně návrhů na zápis, než tomu bylo doposud.

Dále se navrhuje navýšení soudního poplatku za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, protože řízení o vydání elektronického platebního rozkazu zhruba ve dvou třetinách končí převedením do agendy C a soud tak pokračuje v řízení, a hlavní příčinou, která vede k převodu z agendy elektronického platebního rozkazu do tzv. agendy C, je nedoručení elektronického platebního rozkazu žalovanému do vlastních rukou, a potom tedy korespondující povinnost soudu tento elektronický platební rozkaz zrušit. Můžeme tedy konstatovat, že žalobci mnohdy podávají návrh na vydání elektronického platebního rozkazu právě proto, že soudní poplatek za takový návrh je nižší než v případě podání návrhu na zahájení občanského soudního řízení, kde to stejně ale končí potom. Z výše uvedeného důvodu se navrhuje, aby výjimka, což víceméně vede k obcházení zákona, pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu spočívající ve sníženém soudním poplatku byla zrušena. Také nesmíme zapomenout na to, že stát získá daleko méně finančních prostředků právě v důsledku převodu poplatkové povinnosti v souvislosti s prvním novelizačním bodem, kdy rejstříkové soudy budou vyřizovat méně návrhů na zápis než dosud. Budou to logicky notáři.

S ohledem na praxi se také navrhuje změna věcné příslušnosti v řízení o příspěvky členů společenství na správu domu a pozemku a spory o náhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb. Dle účinné úpravy by tyto soudy měly rozhodovat podle převládajícího výkladu - také to není jednoznačné - krajské soudy. Obsahově se jedná o spory drobné nebo věcně nenáročné, podobně jako třeba spory o neuhrazené nájemné, a ty dovedou dobře běžně řešit okresní soudy. V minulosti bylo vrchními soudy rozdílně rozhodováno o věcné příslušnosti soudů, a právě proto návrh nové úpravy jasně stanoví, že v těchto rozhodováních jsou příslušné, nebo by měly být napříště příslušné soudy okresní.

Mění se dále místní příslušnost soudů v řízeních o dávkách pěstounské péče a řízení ve věcech dávek pěstounské péče a dávek v nezaměstnanosti se osvobozují od soudního poplatku. Čili naopak tady jde o osvobození od soudního poplatku. V současné právní úpravě je rozložení agendy v těchto věcech značně nerovnoměrné, mnohdy se to výrazně projevuje i v nežádoucí odlišné délce soudního řízení, zejména je to vidět na výrazné přetíženosti Městského soudu v Praze, a dle současné právní úpravy se místní příslušnost ve věcech dávek pěstounské péče řídí ustanovením § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, tedy dle sídla prvoinstančního správního orgánu. Ve věcech dávek pěstounské péče rozhodují krajské pobočky Úřadu práce, jehož sídlem je Praha. Místně příslušným soudem pak musí být vždycky Městský soud v Praze. Právě proto se navrhuje, aby se místní příslušnost ve věcech dávek pěstounské péče určila podle bydliště navrhovatele, jako je tomu u jiných dávek, například dávek ve věcech zaměstnanosti. Tím jsme odstranili i určitou délku, neúměrné průtahy ve vyřizování těchto věcí. Tato agenda se přesouvá na krajské soudy podle bydliště navrhovatele, nebude se tedy místní příslušnost nadále, pokud projeví Poslanecká sněmovna souhlas, určovat dle sídla správního orgánu, který vydal rozhodnutí v prvním stupni.

Navrhovaná úprava reaguje i na doporučení veřejného ochránce práv obsažené v Souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2012 - čili opět je zde prodleva v naší reakci -, která právě upozorňuje na některé nedostatky, které se snaží navrhovaná právní úprava odstranit. Ministerstvo spravedlnosti v tomto ohledu neudělalo nic jiného, než že vyšlo vstříc.

Ekonomické dopady zde jsou na rozdíl od předcházejících návrhů, které jsme nyní projednávali, citelnější, protože očekáváme, že v souvislosti se zavedením nového soudního poplatku pro takzvané přímé zápisy rozhodných skutečností do věcného rejstříku, které budou provádět povětšinou notáři, to bude mít negativní dopad do rozpočtu příjmů, konkrétně kapitola 336 Ministerstva spravedlnosti. Naše propočty alespoň předpokládají, že prostřednictvím notářů bude vyřizováno cca 70 % současné agendy. Pokud naše prognóza je reálná, tak by to znamenalo snížení příjmů zhruba o 118 mil. korun.

Na druhou stranu zase očekáváme pozitivní ekonomické dopady, které budou souviset zejména s úpravou sazby za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, a tím i omezení možnosti obcházení platné právní úpravy tím, že poplatník si vlastně uspoří svou práci, i když to nakonec nerespektuje postup, nepodaří se doručit ten elektronický platební rozkaz a skončí stejně v agendě C soudu, ale za výrazně lepších pro něj finančních podmínek. Úprava snížené sazby soudního poplatku za elektronický platební rozkaz je vyvolána deficitem v příjmech kapitoly, který byl zaznamenán už v roce 2013 a pokračuje i v roce 2014. Nebudu vás zatěžovat čísly, která mám k dispozici a která jednoznačně ukazují na to, že účastníci velice dobře poznali, že toto je pro ně výhodné, a tímto způsobem institut sníženého poplatku zneužili v neprospěch státního rozpočtu. Narovnáním poplatku za elektronický platební rozkaz na úroveň poplatku za standardní zahájení občanského soudního řízení nejde o zvýšení objemu příjmů ze soudních poplatků jako celku, ale vlastně se vracíme do té výše, která byla registrována v roce 2012.

Pozitivní vliv na státní rozpočet se promítne také tím, že stát již nadále nebude platit náklady notáře v případě, že společné jmění manželů bude na základě dohody pozůstalého manžela a dědiců vypořádáno ve prospěch pozůstalého manžela. Dosud náklady notáře platil stát, nyní logicky bude podle nové úpravy, bude-li schválena, náklady hradit pozůstalý manžel.

Pro vaši podrobnější informaci, v průběhu připomínkového řízení byla uplatněna řada zásadních připomínek, které jsme ve své většině zapracovali. Mezi těmi, které nebyly vypořádány, shoda nebyla nalezena, jsou například připomínky, které uplatnila Unie zaměstnavatelských svazů České republiky a Ministerstvo zdravotnictví. Rozpor spočíval v tom, že Ministerstvo zdravotnictví požadovalo osvobodit zdravotní pojišťovny od soudních poplatků v řízeních o náhradu škody způsobené třetí osobou, tím, že tato osoba ublížila na zdraví, na jehož léčení zdravotní pojišťovna vynaložila náklady. To byla naprosto nekoncepční výjimka, takže Ministerstvo spravedlnosti s ní nesouhlasilo.

Předkládám tento návrh s přesvědčením, že v řadě dotčených právních předpisů dojde ke zlepšení stávající právní úpravy. Je to i určitým způsobem reakce na to, že některé zákony se přijímaly po nedostatečné rozpravě a v určitém časovém tlaku před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku a jiné jsou vlastně dědictvím, které přešlo na rezort spravedlnosti a měly být již řešeny dávno. Je to takový, řekla bych, spletenec různých návrhů, jejichž smyslem je usnadnit aplikaci po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, zlepšit i fiskální vymahatelnost určitých poplatků, ztransparentnit příjmy do státního rozpočtu a současně vyjít vstříc potřebám konkrétních uživatelů, ať již jde o ty, kteří chtějí zápis do veřejných rejstříků rychle za rozumný poplatek prostřednictvím notářů... Vlastně bych se vracela znovu k jednotlivým návrhům.

Dovolte mi, abych vás požádala o to, abyste tento návrh schválili k projednání ve druhém čtení, pustili jej do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni Heleně Válkové. Prosím nyní, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Lukáš Pleticha - ale pan poslanec je patrně omluven. Budeme tedy hlasovat o změně zpravodaje na pana poslance Jeronýma Tejce, který ze sobě vrozené dobroty se toho chce ujmout. Přivolám naše kolegy z předsálí.

 

Zahajuji hlasování o souhlasu Sněmovny se změnou zpravodaje z pana poslance Lukáše Pletichy na pana poslance Jeronýma Tejce. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 172, přihlášeno 129 poslankyň a poslanců, pro 95, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Děkuji panu zpravodaji. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážené kolegyně, vážení kolegové, věřím, že přesvědčím i těch třicet poslanců, kteří mi důvěru nedali, že zvládnu tuto roli zastupujícího zpravodaje dobře. Jako předsedovi výboru mi nezbývá než zaskočit za nepřítomné poslance a v tomto případě to rád učiním.

Myslím si, že není důvod pro to, abych doplňoval už tak vyčerpávající výklad paní ministryně. To, co mělo zaznít, zaznělo. Já se domnívám, že bychom v této věci neměli zkracovat a možná ani prodlužovat lhůtu. Samozřejmě záleží na debatě, která bude, ale myslím si, že šedesátidenní lhůta by měla výborům stačit k projednání. Přihlásím se případně v reakci na příspěvky, budou-li vzneseny v obecné rozpravě.

Předpokládám, že tento tisk by měl být předložen ústavně právnímu výboru k projednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já si na rozdíl od pana zpravodaje nemyslím, že ta zpráva byla úplně vyčerpávající. Dovolím si vám nejdříve odcitovat, resp. nejdříve krátkou poznámku, pak vám odcituji dopis, kterým se na mě obrátilo Sdružení dopravních podniků České republiky, a pak možná krátký komentář.

Když si vezmeme důvodovou zprávu, ten materiál, ten sněmovní tisk, na straně 10 je předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky atd. Paní ministryně ve svém úvodním slově mluvila o dopadu na státní rozpočet. Není důvod, abych ta slova, ta čísla, zpochybňoval. Nicméně bohužel to není poprvé a asi ani naposled - zase není to kritika jenom paní ministryně, není to kritika této vlády, stávalo se to i v předchozích volebních obdobích -, velmi ledabyle je řešena otázka dopadu na ostatní veřejné rozpočty. A my z nás, kteří jsme někdy byli členy zastupitelstva obce, města či kraje, tak víme, že mnohé zákony, které schválí Parlament, to znamená Sněmovna i Senát, které se tváří například neutrálně vůči státnímu rozpočtu, naopak zvyšují náklady městských či obecních pokladen. A já si myslím, že to není korektní, a i v tomto návrhu zákona mi to prostě chybí.

Normálně to nedělám, ale protože je to skutečně stanovisko sdružení dopravních podniků, tak já si vám dovolím ten dopis přečíst, a pak na základě těch údajů - a berme to, že to je stanovisko tohoto sdružení, ne stanovisko mé nebo našeho klubu, ale protože mám zkušenost s provozováním, respektive z toho, že když město vlastní dopravní podnik, provozuje veřejnou dopravu, tak si myslím, že mnohé z těch argumentů stojí za zvážení a za debatu ve výborech.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane předsedo, poprosím Sněmovnu o ztišení a vyslechnutí si jistě napínavého stanoviska dopravního sdružení. Děkuji.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Napínavého jste říkal, pane místopředsedo? (Předsedající: Ano.) No to si nemyslím, že je napínavé, považuji ho za věcné a upozorňuje na rizika, která by schválením tohoto zákona v této podobě mohla vzniknout na straně ostatních veřejných rozpočtů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, já jsem chtěl jenom motivovat poslance k vyšší pozornosti.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já věřím, že poslanci motivaci nepotřebují. Ale už to nebudu komentovat.

Sdružení dopravních podniků České republiky se obrací na Sněmovnu, třeba mým prostřednictvím, s žádostí o předložení pozměňovacího návrhu ke sněmovnímu tisku číslo 306, to je ten, který zrovna projednáváme, kde pod bodem číslo 16 ten návrh obsahuje - oni říkají skrytý návrh Ministerstva spravedlnosti, já si myslím, že paní ministryně o tom mluvila poměrně otevřeně, takže to nepovažuji za skrytý návrh Ministerstva spravedlnosti, ale otevřený návrh Ministerstva spravedlnosti na zvýšení soudního poplatku za vydání elektronického platebního rozkazu ze 400 korun na 1 000 korun u bagatelních pohledávek, mezi které bezesporu patří pohledávky za jízdu bez platného jízdního dokladu.

Sdružení dopravních podniků České republiky si dovoluje poznamenat, že jízdu bez platného dokladu ve veřejné dopravě lze považovat za takzvanou krádež veřejné služby, protože přepravní služby jsou jednotlivými dopravci poskytovány v režimu závazku veřejné služby. A to známe. To platí jak pro České dráhy, třeba na úrovni státu u vlaků, i na úrovni krajů, ale u dopravních podniků je to na úrovni města, kdy města, ať už s vlastním dopravním podnikem, anebo s firmou, která zabezpečuje veřejnou dopravu, mají uzavřenou smlouvu o závazku veřejné služby. Velmi často se tomu chybně říká dotace, ať už Českým dráhám, či dopravním podnikům, ale je to skutečně v tom režimu smlouvy o poskytování veřejného závazku, protože jinak by to ani nešlo, jinak by došlo k porušování pravidel o poskytování veřejné podpory a podobně. Tudíž sdružení, které má celkem 19 členů, myslím, že to jsou všechny dopravní podniky, které zřizují města, možná tam jsou někteří další členové, neznám celý seznam, se domnívá, tak jak jsem říkal, že se jedná o krádež veřejné služby. Protože ty smluvní přepravní vztahy se v každém případě dějí vždy za spoluúčasti některého z veřejných rozpočtů, čímž se do něj dostává výrazný a zcela zřetelný veřejnoprávní prvek.

Jsme přesvědčeni, že právní řád by měl obsahovat takové instituty, kterými lze účinně chránit veřejné rozpočty, například před zvyšováním nákladů na vymáhání pohledávek za neplacení jízdného cestujícími. A teď uvádí toto sdružení jedno číslo, které je opravdu velmi zajímavé, protože málokdy máme agregovaná čísla za všechna města či za všechny dopravní podniky. V loňském roce, to je v roce 2013, kde už jsou bezesporu uzavřeny závěrečné účty jednotlivých měst, těchto 19 dopravních podniků obdrželo z veřejných rozpočtů celkem více než 16,3 mld. korun českých. 16,3, což je obrovská suma. A protože se jedná v tom návrhu, a paní ministryně to řekla, ze 400 na 1 000 korun, o zvýšení o 150 %, zcela oprávněně se domníváme, že navrhovaná úprava bude mít podstatný dopad do veřejných rozpočtů obcí. O této skutečnosti však v důvodové zprávě k návrhu zákona není uvedena jakákoliv informace.

Sdružení dopravních podniků se domnívá, že návrh zvyšuje finanční zátěž na straně dlužníka, současně návrh zvyšuje finanční zátěž na straně věřitele - tady je ten dopad do veřejných rozpočtů obcí. Dále, že si legislativní návrhy z posledního roku vnitřně odporují, že návrh prohlubuje nerovnost účastníků před zákonem, návrh omezuje právo věřitele na soudní ochranu, návrh přinese odchylnost od trendu ve vyspělých právních řádech sousedních zemí a navrhovaná úprava přinese problémy účastníkům řízení, aniž by byl doložen pozitivní dopad na financování soudní sestavy, píšou.

A teď podrobnější zdůvodnění, které uvádí toto sdružení. Návrh je v rozporu se současným obecným legislativním trendem ochrany dlužníka na úkor věřitele. Cílem všech právních úprav z poslední doby bylo vždy snížení finanční zátěže na straně neúspěšného - podotýkám neúspěšného - účastníka sporu. Například novela advokátního tarifu vyhláškou Ministerstva spravedlnosti číslo 120/2014 Sb. snížila věřiteli náhradu nákladů na právní zastoupení o 85 %, přičemž nejčastěji uváděným důvodem tohoto kroku byla právě ochrana dlužníka. Přestože tato vyhláška je dle názoru některých advokátů, kteří se zabývají vymáháním bagatelních pohledávek protiústavní, je účinná.

Totéž Ministerstvo spravedlnosti však nyní předkládá návrh, který v konečném důsledku zátěž neúspěšného účastníka řízení zvyšuje o 150 %. Dle našeho názoru je rozpor ve filozofii obou návrhů evidentní. O ochranu dlužníka, jakkoli tato se nejeví jako vždy spravedlivá, se v případě předmětného ministerského návrhu rozhodně nejedná. Zátěž neúspěšné strany sporu se zvýší, zvýší se zátěž pro věřitele a v případě veřejné dopravy i zátěž pro veřejné rozpočty. Jediný rozdíl spočívá v tom, že namísto úspěšného účastníka sporu bude více inkasovat stát, což je uvedeno i v důvodové správě ke sněmovnímu tisku. Teď je ta citace, to já s dovolením přeskočím, máme to všichni v tisku, a paní ministryně to i okomentovala ve svém úvodním slově.

Takže po té citaci dopis pokračuje: Návrh je též v příkrém rozporu s dosud prezentovanými stanovisky předkladatele k situaci v oblasti vymáhání pohledávek. Ministerstvo spravedlnosti dle našeho návrhu dává dlouhodobě jasně najevo, byť v rozporu s ekonomickou realitou, že náklady řízení na straně žalobce, věřitele, jsou v některých typech sporu minimální. Stačilo by se však pro velmi hrubou orientaci...

Přece jenom, pane místopředsedo, fakt ten hluk je poměrně vysoký, takže poprosím kolegyně a kolegy...

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já také prosím kolegyně a kolegy o ztišení i přesto, že stanovisko není tak napínavé, jak jsem si myslel. Je velmi závažné. Prosím o klid.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Stačilo by se však pro velmi hrubou orientaci v tématu podívat se na náklady soudu v souvislosti s rozhodováním o týchž typově podobných bagatelních či právní odbornost nevyžadujících věcech. Všechna ta adjektiva jsou v uvozovkách, nevím, jak bych to při čtení dopisu zdůraznil. Přesný údaj by se samozřejmě musel vztáhnout ke konkrétnímu soudu, nicméně se dá předpokládat, že náklady na vyřízení jedné věci budou rovny součtu všech mezd, platů, nákladů na administrativu, správu budov, spotřebního materiálu a dalších položek. To vše děleno počtem případů, které daný vyšší soudní úředník či soudce rozhodne. Takto vypočítané náklady nemohou být nižší než řádově 4-6 tisíc korun na jeden případ. Přitom soudy využívají stejně návodných formulářů jako účastníci řízení, a je-li to možné, tak i moderních a efektivních prostředků komunikace na dálku. Zatímco žalobce, věřitel, musí v téže věci provést minimálně tři úkony, za něž mu v případě právního zastoupení náleží náhrada nákladů 900 korun, a bez právního zastoupení nula korun, soud ve věci pouze rozhodne a žalobce, věřitele, zatíží tisícikorunovým soudním poplatkem.

Záměrně v této úvaze ponecháváme stranou ryze administrativní náklady, které jsou značné jak na straně soudu, tak na straně žalobce. Za této situace je 600 korun na jednu věc soudního poplatku pouze kapkou v moři efektivního financování justiční sestavy - nevím jestli soustavy -, ovšem na straně žalobce, který je v právu, což ve veřejné debatě pohříchu téměř nezaznívá, bude rozhodujícím faktorem o rentabilitě v podání žaloby. To však považujeme za nepřípustný zásah do práva účastníka na soudní ochranu. Připomínáme zároveň, že nemalé zvýšení nákladů řízení ve výsledku pocítí také neúspěšný účastník řízení.

Předložený návrh tak s ohledem na shora uvedené prohlubuje nerovnost účastníků řízení, která je dnes daná tím, že tam, kde úspěšnému žalobci v případě právního zastoupení náleží náhrada nákladů řízení ve výši 900 korun a bez právního zastoupení nula korun, žalovanému v případě úspěchu proti žalobci náleží 3 900 korun.

Samostatnou kapitolu představuje motivace, která ministerstvo k předložení návrhu vedla. V důvodové zprávě se k navržené novele např. uvádí: Lze tak konstatovat, že žalobci mnohdy podávají návrh na vydání elektronického platebního rozkazu právě proto, že soudní poplatek za takový návrh je nižší než v případě podání návrhu na zahájení občanského soudního řízení. Tuto skutečnost nelze popřít a my ji považujeme za důsledek tlaku na snižování finanční zátěže pro dlužníka a racionální úvahy věřitele, jejíž výsledek šetří náklady všech zúčastněných. Je však nepochopitelné, jak může předkladatel právě na základě shora uvedeného dospět k závěru, že je zapotřebí stávající úpravu změnit a účastníky ještě více zatížit. Jinými slovy předkladatel říká, že je zapotřebí zrušit příslušné ustanovení proto, že je v praxi více využíváno. To myslím zaznělo i v úvodním slově paní ministryně.

Elektronizace justice měla přispět k efektivnějšímu, tedy levnějšímu fungování obecných soudů. Podotýkáme, že žádoucím stavem je rychlý a spravedlivý proces, jehož náklady nezruinují ani jednoho z účastníků ani samotný soud. Pokud Ministerstvo spravedlnosti není schopno zajistit, aby se náklady soudu na vyřízení jedné věci pohybovaly, pak je pouze předmětem k zefektivnění hospodaření soudu. Je však dle našeho názoru absolutně nepřípustné, aby bylo toto hospodaření nekoncepčně a bezmyšlenkovitě sanováno účastníky sporu, zvláště pak za situace, kdy podle ministerstva je úspěšný žalobce schopen vést řízení prakticky zadarmo, zatímco neúspěšný žalovaný bývá stylizován do role mučedníka a nesení nákladů řízení z jeho strany je považováno za nemravné.

Rovněž tak argument Ministerstva spravedlnosti, že zvýhodnění představované nižším soudním poplatkem ztrácí smysl, když dvě třetiny návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu se následně překlopí do běžného řízení, jednoznačně ukazuje na to, že se jedná o dlouhodobě neřešené problémy spočívající např. ve zvyšujícím se počtu osob evidovaných na úředních adresách, neřešení doručování zásilek dlužníkům na tyto adresy, nepřebírání zásilek dlužníky, zdržování se dlužníků v místě trvalého pobytu a jiné. Místo hledání řešení těchto zásadních problémů, které by podle našeho názoru situaci v přebírání zásilek zlepšilo, je navrhováno zvýšení soudního poplatku, které významným způsobem při vymahatelnosti pohledávek dle veřejně dostupných zdrojů ve výši 30-40 % poškodí věřitele. Což v tomto případě jsou veřejné rozpočty obcí.

V blízkém zahraniční je výše soudního poplatku ve skutkově a právně obdobných sporech... (Odmlka pro silný hluk v sále.)

Já děkuji opravdu. Už je pokročilá hodina, tak mějte pochopení, že už se blížím ke konci toho dopisu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: A bude hůř.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak to jiné volební heslo už tady zvítězilo ve volbách, ale to nepatří do tohoto dopisu. (Potlesk vpravo.)

V blízkém zahraničí je výše soudního poplatku ve skutkově a právně obdobných sporech podobná té, jakou předepisuje stávající právní úprava v České republice. Na Slovensku je to 15,6 eura, v Rakousku 21 eur apod. S přihlédnutím k socio-ekonomickým ukazatelům v řadě evropských zemí tak pro tamního žalobce představuje ještě nižší zátěž než současných 400 korun v ČR. Ministerský návrh tedy kromě jiného vzdaluje českou právní úpravu standardům v právech sousedních zemí.

Sdružení dopravních podniků v České republice ve svém dopise z února letošního roku adresovaném ministryni spravedlnosti ČR požadovalo úpravu sazebníku soudních poplatků a upozornilo na to, že některé soudy opakovaně v rozporu s tímto sazebníkem žalobcům pro vydání usnesení o zrušení platebního rozkazu doúčtovaly doplatek soudního poplatku ve výši 600 korun, nebo platební rozkaz vůbec nevydaly a ihned vydaly usnesení o doplatku soudního poplatku ve výši 600 korun s odůvodněním, že jim je z jiné činnosti známo, že se žalovaný nezdržuje na uvedené adrese.

Pak je žádost, abych s tím seznámil Poslaneckou sněmovnu, což jsem přečtením tohoto poměrně dlouhého dopisu učinil. A teď krátký komentář.

Stát navrhuje, aby si vylepšil kapitolu Ministerstva spravedlnosti - protože v důvodové zprávě je napsané, že jak v roce 2013, tak 2014 v té kapitole chyběly peníze - na úkor obcí. A je třeba říct, že poctiví občané a poctiví cestující platí, když cestují hromadnou dopravou. Pokud zjednodušíme život, nebo jinými slovy, jestliže zkomplikujeme vymáhání dlužných částek za ty nepoctivé, kteří neplatí, opět to vlastně zaplatí ti poctiví, protože do obecního rozpočtu doputuje méně peněz, opraví se méně chodníků, postaví se méně školek, bude se financovat méně sociálních služeb, a teď záleží na politických prioritách každého zastupitelstva. Jsme pár dnů po nových komunálních volbách a nemyslím si, že bychom naším rozhodnutím měli zvyšovat náklady obcí. A je jedno, kdo v té obci je v koalici a kdo v té obci je v opozici.

My nebudeme navrhovat zamítnutí toho zákona. Myslím si, že výhrady, které zazněly, se dají vyřešit v rámci rozpravy. Jenom bych se paní ministryně zeptal, proč se o tom důvodová zpráva nezmiňuje, že dopad na veřejné rozpočty bude bezesporu vysoký. Abychom byli schopni odhadnout jaký, já ta čísla bohužel nemám, museli bychom vědět, kolik takových žalob či vymáhání dopravní podniky ročně dělají, krát 600, a to je dopad do rozpočtu měst a obcí. Z veřejných zdrojů bych řekl, že to jsou desetitisíce, možná statisíce případů ročně na celém území České republiky, což už jsou, když to vynásobíte šestisetkorunou, opravdu velké finanční prostředky. Myslím si, že pokud kapitola Ministerstva spravedlnosti potřebuje více peněz, tak jsou jiné cesty, např. z jiných kapitol v rámci státního rozpočtu. Je tam navržen deficit 100 mld. Nemyslím si, že by se měly příjmy státu sanovat z příjmu obcí. To si skutečně nemyslím.

Velmi často se nám stane, že uložíme nějakou povinnost, zejména ORP, obcím s rozšířenou působností. Ty obce, když chtějí plnit zákon, musí přijmout další úředníky, a přestože to v důvodové zprávě není, tak v zásadě se zvyšují náklady obcí a měst. A nejen na samosprávu, ale na přenesený výkon státní správy. Proto mnozí kolegové oprávněně říkají, že se spíš cítí jako přednostové okresního úřadu, což byl výkon státní správy, platil to stát, než starostové a zastupitelstva, kteří mají své volební programy, ale pak pod tíhou byrokratických povinností - které na ně uvaluje každá vláda, abych zas nekritizoval, aby to nebylo myšleno pouze na tuto vládu. Prostě peněz a času je méně a to je špatně, protože potom ti starostové zcela oprávněně podléhají kritice svých občanů.

Občan vůbec nerozlišuje, co je samospráva a co je přenesený výkon státní správy. Ani bychom to po něm chtít neměli. Občan přijde na úřad a chce to vyřídit a nerozlišuje, jestli je to samospráva, jestli to starosta může ovlivnit, nebo nemůže. Každý, kdo seděl na radnici, ví, jak je zoufalé mluvit s občanem, který je nespokojený s rozhodnutím stavebního úřadu. A když mu říkáte pravdu, že mu vlastně nemůžete pomoci, že jediné, co můžete udělat, je poměrně komplikovaně a ne jednoduše vyměnit šéfa stavebního úřadu - říkám velmi komplikovaně, což ovšem neznamená, že dojde ke změně rozhodnutí. A jsou další případy, kdy to občan nepozná. Říkám, já to nevyčítám občanům, ale neměli bychom ukládat další a další povinnosti a naopak jim zvyšovat další a další náklady.

Na druhé straně, když už se zastávám obcí a kritizuji stát, ono to s tím úplně nesouvisí, ale říct to musím. Myslím si, že např. pokuty, které vybírá městská policie, podle mě velmi často zbytečně a velmi často jako stroj na peníze, a starostové argumentují, že nejde o ty peníze, ale jde o bezpečnost silničního provozu, tak pokud ty argumenty vezmeme vážně, tak je to v pořádku, ale peníze z pokut by měly skončit ve státním rozpočtu. Pak by samozřejmě byl pravdivý argument, že se obec stará o bezpečnost silničního provozu, že to nemá ekonomickou motivaci, protože ekonomickou výhodu by měla Policie ČR, např. by mohla posílit řady dopravní policie. To jenom aby debata byla poměrně vyrovnaná, aby to nebylo tak, že vždycky ekonomický efekt dělá stát na úkor obcí. Někdy je to i naopak.

Poprosil bych paní ministryni, jestli má nějaký odhad, kolik je řízení ročně. Já nevím. Fakt vás nechci zkoušet. Pokud ne, tak já tomu rozumím. Ale vím, že se o exekucích, které vznikají na základě nezaplacených jízdních dokladů, hovoří poměrně často. Velmi často jsou ukazovány možná velmi smutné, lidsky smutné příběhy a málokdy se mluví o tom, že to vlastně ti slušní cestující sanují ze svého jízdného. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Než udělím slovo, přečtu omluvenku: dnes z pracovních důvodů do konce jednacího dne se omlouvá od 17.30 paní poslankyně Zelienková.

Mám zde přihlášku do rozpravy. S přednostním právem pan zpravodaj Tejc, poté paní ministryně Válková a poté pan poslanec Plíšek. Takže paní ministryně má přednost, prosím.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Děkuji. Pane místopředsedo, budu relativně stručná. Některé ty údaje, které se týkají dopadů veřejných rozpočtů na státní rozpočet, v současné době k dispozici nemám - na straně jedné. Na straně druhé si myslím, že názor, který zde byl podrobně prezentován formou dopisu... Představitelé určitých organizací provozujících dopravu nemusí reprezentovat mínění většiny, dokonce si dovoluji tvrdit, že nereprezentují. A myslím si, že takový argument, že tato vláda, byť zde bylo připomenuto, že to není jenom nešvarem této vlády, v uvozovkách, zapomíná na to, že je třeba každý návrh, v rámci kterého bude zatěžovat poplatníky, ať už jde o obce, nebo o organizace, je třeba doložit i objektivně a pokud možno přesně vyčísleným ekonomickým odhadem souvisejících nákladů, tak si myslím, že speciálně tedy problematika nového občanského zákoníku, který byl předkládán s tím, že bude mít neutrální efekt a že nijak významně nezatíží státní rozpočet a jiné rozpočty, je živoucím důkazem toho, že ne vždy se podaří věci odhadnout tak, jak potom realita ukáže. Naopak ten rozdíl je někdy propastný. Čímž ovšem neomlouvám to, že teď nejsem schopna, nebo nemám k dispozici ty požadované údaje, a rozhodně je doplním.

Přesto si myslím, že navýšení poplatku za podání elektronického soudního rozkazu je zdůvodněné tím, co jsem říkala ve svém úvodním vystoupení, kromě jiného i obcházením té poplatkové povinnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky, první má pan poslanec Birke a po něm pan poslanec Stanjura.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji mnohokrát. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych opravdu nezdržoval jednání Sněmovny, nicméně abych zareagoval opravdu velmi krátce na projev, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, kolegy Stanjury.

Myslím, že úplně všechno, co tady bylo řečeno, bych podepsal, co se týče - přenesený výkon státní správy. Já myslím, že to je dlouhodobé a diskutované téma především na úrovni starostů a především hlavně pověřených trojkových obcí. Ale dvě poznámky. Naprosto souhlasím. Rozhodnutí ať už stavebního úřadu, nebo dalších, dopravního třeba odboru, prostě nezměníte tím, že změníte úředníka, protože to je velmi složité. Na druhou stranu ale musím říci, že tady máme přerozdělené - dostali jsme do vínku do rozpočtu měst rozpočtové určení daní, které velmi prospělo financování měst. Na druhou stranu ovšem občana skutečně nezajímá, z jakých peněz ten přenesený výkon státní správy zafinancujeme a kde na to seženeme peníze. Musím ale říci, že dělám starostu čtyři roky, to znamená prolínám pravé a středopravé vlády. Musím říci, že každý rok byl velmi výrazný propad na právě výkon státní správy ze státního rozpočtu. V tuto chvíli to ještě nemáme spočítáno, co se týče této stejné vlády, které jsem vládním poslancem. Ale musím říci jenom poznámku, že když si stát u nás objedná svoji činnost, tak musí stát také za ni zaplatit. Bohužel, v těch minulých čtyřech letech to mnohdy nebylo i přesto, že bylo v rámci rozdělení nebo určení daní nám byl finanční příspěvek přidělen. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji i za to, že jste dodržel čas. A nyní požádám pana předsedu Stanjuru o faktickou poznámku.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Je mi samozřejmě jasné, že problematika veřejné dopravy není problematikou Ministerstva spravedlnosti. Ale paní ministryně, bezesporu je to naprostá většina poskytovatelů městské veřejné dopravy. Naprostá většina. Já si myslím, že tam jsou takřka všichni. Teď nemluvíme o linkové dopravě, meziměstské, kde se také ty jízdenky kupují úplně jinak. Tam ti černí pasažéři de facto nevznikají. Bavíme se opravdu o městských dopravních podnicích, myslím, že s výjimkou jednoho nebo dvou jsou všechny ve stoprocentním vlastnictví města. A jsou to všechny, není to žádná menšina.

K tomu, co říkal pan - teď bych řekl spíše starosta Birke - ale pan poslanec Birke. Já s tím souhlasím. Žádná poslanecká sněmovna nepřekonala nesouhlasné stanovisko všech ministrů financí, protože v zákoně se říká, že stát dává obcím příspěvek na výkon státní správy. A já dlouhodobě zastávám názor, a beru tu kritiku i na sebe, že jsem ho neprosadil, a to je pravda, byl jsem v menšině, že tam má být: stát platí přenesený výkon státní správy. To je jediná šance, jak ten stát přestane dávat další a další povinnosti, že stát uvidí, kolik to skutečně stojí. A ne z politických důvodů nebo z důvodu boje s byrokracií, ale z ekonomických důvodů to přestane dělat. A to je ta správná motivace. Takže já té kritice rozumím, já bych to také podepsal. Neříkám, že to bylo lepší, protože jsem říkal, že všechny vlády, ale beru to na minulé funkční období, bohužel jsem s tím názorem neuspěl a neuspěl jsem i jako primátor. Já jsem to prosazoval od roku 2002 a to už (nesrozumitelné), ale v zásadě všichni měli stejný názor: nemůžeme tam dát, že to platíme. Já říkám, ale to je jediné v této republice, že si objednám službu a zaplatím část. Neumím si přestavit, že obec si něco zaplatí a dodavateli řekne, tak my ti zaplatíme část, děkujeme, odejděte. Takže to je pravda. A pokud tento ministr financí nebo tato vláda najde podporu k tomuto návrhu, aby to stát skutečně platil, my to určitě podpoříme, ale nebude to jednoduché. A když se to nepovede, tak to nebudu ani vyčítat, protože mně osobně se to také nepodařilo prosadit a získat většinu v tehdejší vládní koalici, aby tento princip byl v našem legislativním prostředí zakotven, a považuji ho za správný.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní s přednostním právem pan zpravodaj.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já bych nerad zneužíval přednostního práva, protože bych chtěl vystoupit ani ne tak jako zpravodaj, ale abych nezneužíval roli zpravodaje, spíše jako poslanec, případně jako předseda ústavněprávního výboru, kterému ten tisk zcela jistě bude přikázán, byť zřejmě nemusí být jediným výborem, který se touto věcí bude zabývat.

Musím říci, že řada těch argumentů, které tady zazněly, a já jsem se s nimi také měl možnost seznámit na základě dopisu, který tady byl citován a který nechci celý opakovat, je myslím velmi rozumná a musíme o nich uvažovat, protože ta mince má skutečně dvě strany. Jednak se snažíme o to, aby se snížily náklady dlužníků za bagatelní pohledávky. A skutečně v té minulosti zaznívalo, že například advokáti, právníci v zásadě pro zpracování těchto typů žalob by měli mít odměnu v rámci stokorun, tak aby dlužníci nebyli zatěžováni nadbytečnými náklady. Myslím si, že je to cesta správným směrem, protože koneckonců všichni známe ty případy, kdy k pohledávce tisíc korun bylo připočteno dalších 17 tisíc jako náklady právního zastoupení, exekuce a dalších. Takže určitě ten směr, kterým jsme se vydali, je správný. Nicméně není úplně logický v kontextu toho návrhu, protože na jedné straně říkáme: právníci mají dostat méně, protože to není žádná složitá činnost, ale soudu, který tyto případy projednává, musíme dát více, přestože se jedná o bagatelní spory. Ta druhá strana mince ale zase hovoří o tom, že ty náklady soudů jsou stále vyšší, samozřejmě i s ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu a obecných soudů, že má dojít k navýšení platů soudců, s čímž my tady nic neuděláme, prostě to je rozhodnutí, které my nemůžeme ovlivnit.

A nepochybně i další náklady, na energii a další, rostou, takže v tomto smyslu chápu Ministerstvo spravedlnosti, které se snaží ten systém soudních poplatků určitým způsobem upravit právě trošku v neprospěch elektronických platebních rozkazů, tedy zvýšit částku na 1 000 korun i v případě těchto řízení.

Kladu si trošku otázku kromě těch, které tady padly, zda to povede k tomu, že bude systém více efektivní, protože pokud by to znamenalo, že například ubude elektronických platebních rozkazů a přibude návrhů jiných, mohlo by to mít opačný efekt. Ale to jsou otázky, které myslím nemá smysl, abychom řešili tady na sněmovně. Myslím, že paní ministryně, jak jsme měli možnost sledovat její vystoupení a jak jsem s ní hovořil, určitě bude schopna dodat výboru všechny podklady, a myslím, že na jednání výboru to můžeme pečlivě prodebatovat. Určitě platí, že zatížen je nejen dlužník, ale i věřitel, protože skutečně zhruba 30 % žalob není úspěšných v tom slova smyslu, že by byly navráceny prostředky. Takže to nepochybně potvrzuje to, o čem hovořil pan poslanec Stanjura, tedy to, že by došlo k zatížení veřejných rozpočtů jiných obcí, které samozřejmě dotují z peněz daňových poplatníků tyto žaloby, a samozřejmě by tím došlo buďto k zadlužení obce, nebo zvýšení jejích výdajů na tuto činnost, anebo zdražení jízdného pro všechny, kteří černými pasažéry nejsou.

Já se nedomnívám, že zvýšení částky ze 400 na 1 000 korun je nějak fatální. Na straně druhé nabízím, a bude-li tento návrh postoupen do výboru, což předpokládám s ohledem na to, že nebyl avizován návrh na zamítnutí, tak určitě budeme chtít o této věci diskutovat samostatně, to znamená určitě bude na to čas a věřím, že se dohodneme, protože to není jediná věc, která je obsažena v tomto tisku. Ten má daleko možná zásadnější pasáže, ale rozumím tomu, že tohle je věc, o které musíme nejen mluvit, ale kterou musíme dořešit, a já jsem přesvědčen, že společnou řeč s ministerstvem, ale koneckonců i se zástupci dopravních podniků, které hájí veřejný zájem, není to žádný soukromý zájem, jsme schopni nalézt.

Ode mě vstřícnost v tom smyslu, že bychom toto rádi projednali velmi otevřeně na výboru, a určitě ty argumenty, které tady zaznívaly, budou uplatněny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní mám přihlášenou faktickou poznámku od pana předsedy Petra Fialy. Ne, dobře. V tom případě řádně přihlášen do rozpravy je pan poslanec Plíšek.

 

Poslanec Martin Plíšek: Dobrý podvečer. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se také krátce vyjádřil k předmětné novele. Také jsem pro to postoupit návrh do dalšího čtení k projednání ústavněprávnímu výboru, nicméně už teď avizuji dvě poměrně zásadní připomínky.

Jedna je legislativní. V tomto návrhu se navrhuje osvobodit odborové organizace od soudního poplatku spojeného se zápisem do veřejného rejstříku. My jsme ovšem v této Poslanecké sněmovně před časem schválili novelu zákona o soudních poplatcích, která osvobodila nejen odborové organizace, ale osvobodila celou řadu právnických osob od těchto soudních poplatků na dobu tuším 18 měsíců účinnosti do doby, než bude schválen zákon o veřejné prospěšnosti. To znamená, byly už přijatým zákonem osvobozeny nejenom odborové organizace, ale i zaměstnavatelské svazy, obecně prospěšné společnosti, spolky, ústavy a další právnické osoby, které vykonávají veřejnou prospěšnost. Já proto pokládám toto ustanovení za duplicitní k již přijaté právní úpravě a myslím, že se k tomu na půdě ústavněprávního výboru vrátíme.

Stejně tak, a už to tady bylo řečeno předřečníky, pokládám za docela sporné zrušení sníženého poplatku v případě podání elektronického platebního rozkazu. Z mého pohledu jde toto ustanovení proti trendu elektronizace, a tím i možnému zjednodušenému zpracování těchto podání. Vracíme se tím do doby papírového podání, přitom elektronickým podáním byl žalobce motivován sníženou cenou, a to proto, že zpracovat toto elektronické podání bylo pro soud levnější, takže to snižovalo náklady jak na straně žalobce, tak na straně soudu. Teď se zdá, že jdeme opačnou cestou, takže si myslím, že i toto je téma pro ústavněprávní výbor, abychom se tomu věnovali a našli případně nějaké kompromisní řešení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Neeviduji nikoho přihlášeného do rozpravy. Táži se, zda to tak je, nebo jestli chce někdo vystoupit. Pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: K elektronickým platebním rozkazům už asi všechno. Na výboru bude určitě prostor na čísla. Rozumím tomu, že je nemáme k dispozici. (V sále je hluk.)

Ale chci se zeptat na něco jiného. Tam je odhad a mě by zajímalo, z čeho vychází, že firmy budou používat ze 70 % služby notářů, a tím pádem je definován propad příjmů. Mě by zajímalo, z čeho to vychází, protože firma se bude přece rozhodovat podle ekonomických nákladů - logicky. V důvodové zprávě není, když si to firma udělá sama, kolik vlastně zaplatí. Omlouvám se, že ty sazebníky neznám z hlavy, ale tím, že jsem vždycky jenom platil, nikdy jsem to neinkasoval, tak si to už příliš nepamatuji. Mně to číslo připadá nadnesené. Pokud to tedy nebude výrazně levnější. Pokud to bude levnější, tak je jasné, že firmy se budou chovat ekonomicky a zvolí levnější cestu. Myslím si, že po zkušenostech a obrovském zlepšení proti třeba situaci v 90. letech, a vím, že teď byl nějaký drobný problém, ale v zásadě je to bezproblémová věc i pro firmy. Funguje to dobře, funguje to rychle a není to tak jako v 90. letech, že se to vracelo i právě díky elektronické komunikaci, předepsaným formulářům a tak dále.

Mně to přijde příliš pesimistické, i ten odhad. Jestli by paní ministryně řekla, z čeho vycházet, z nějaké zkušenosti, šetření nebo z nějakého kvalifikovaného odhadu. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Táži se ještě jednou, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, končím obecnou rozpravu. Zůstávám u toho, že končím obecnou rozpravu a paní ministryně žádá o závěrečné slovo, takže vám dávám závěrečné slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Děkuji. Já toho využiji a v rámci závěrečné řeči bych se vypořádala s některými ne zrovna jednoduše zodpověditelnými dotazy.

Za prvé. Pokud jde tedy o osvobození od soudních poplatků, tak jsem byla teď také informována, že to Senát vrátil. Jde o dočasnost osvobození na 18 měsíců. Možná to nakonec dopadne tak, že půjde o trvalé osvobození, takže si myslím, že se s touto připomínkou budeme muset nutně vypořádat v rámci druhého čtení, pokud postoupíme návrh do druhého čtení.

Pokud jde o elektronizaci platebního rozkazu, já si nemyslím, že by tak výrazně pokleslo jeho praktické využívání, ale můžu se mýlit, a rozhodně bych nerada bagatelizovala argumenty, které zde padly ze strany dopravních podniků, respektive organizací provozujících dopravní služby. Souhlasím s tím, co řekl pan zpravodaj, že obsahem toho návrhu je řada významnějších změn s důležitějšími dopady nikoliv ekonomickými a že jako předkladatel souhlasím s tím, aby se tento bod zvlášť diskutoval a také se doplnil o požadované údaje. Takže nevážu to jako conditio sine qua non dalšího projednávání tohoto návrhu.

A pokud jde o poslední dotaz, tak tam naštěstí mám kvalifikovaný odhad, protože jsem o tom jednala s Notářskou komorou a konkrétně čísla, ten rozdíl mezi poplatkem, který se platí u soudu, a tím, který se bude platit u notáře, jestli si to dobře pamatuju, rozdíl se pohybuje v řádu stovek korun až tisíc. Přesně vám to teď neřeknu, ale rozhodně to je spíš optimistický odhad. Já se obávám, že každý soudný navrhovatel zvolí cestu notáře než soudce. Na má slova bohužel v tomto smyslu z hlediska dopadu na rozpočet spravedlnosti zřejmě dojde.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Ještě s přednostním právem pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak to je dobrá zpráva pro Notářskou komoru, bezesporu. Ne, já chci poděkovat za obě odpovědi. My jsme nenavrhli zamítnutí zákona. Já souhlasím s tím, že tam jsou jiné, možná důležitější částky, ale je logické, že v rozpravě se ptáme na to buď s čím nesouhlasíme, což v tomhle případě nebylo, anebo kde vidíme problém. Na tom (nesrozumitelné). Myslím, že se od nás nedá očekávat, že budeme říkat tady problém není, tady problém není. Bezesporu to půjde standardním průběhem. Já si ani nemyslím, jak říkal pan místopředseda, že by to měl mít jiný výbor než ústavněprávní. To si tedy nemyslím, že třeba hospodářský by se tím měl zabývat, když to má nějaký hospodářský dopad. Nevidím žádný důvod. Tam se určitě ta čísla objeví, ty statistiky, a na základě toho budeme vědět. My jsme připraveni podat pozměňující návrh, a možná jenom inspirace, pokud to není diskriminační - to přece nemusíme mít jako obecné pravidlo. Tady jde přece o to, že tady jsou zájmy různých veřejných rozpočtů. Jak státního, tak veřejných rozpočtů obcí a měst. A bezesporu kromě toho jsou zájmy jiných. A já volám za zájmy rozpočtů měst a obcí. Myslím si, že tohle mohou kolegyně a kolegové v ústavněprávním výboru diskutovat a najít řešení, které by mohlo vyhovovat a které by třeba tak citelně nezasáhlo do rozpočtu Ministerstva spravedlnosti.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda pan zpravodaj chce vystoupit se závěrečnou řečí. Ne. V tom případě se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání, protože jsem nezaznamenal návrh na vrácení nebo zamítnutí. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru a já se táži, zda je zde ještě nějaký jiný návrh. Neeviduji. V tom případě přistoupíme k hlasování. Přečtu usnesení.

 

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru?

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 173. Přítomných poslankyň a poslanců je 131, pro tento návrh bylo 100 poslankyň a poslanců, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru. Končím projednání tohoto bodu a předám řízení schůze kolegovi Gazdíkovi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dalším bodem, kterým se budeme zabývat na dnešním jednání, je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.