(16.40 hodin)
(pokračuje Kučera)
Takže k těmto výhradám.
1. Velikost bezzásahové zóny je v návrhu zákona nedostatečná a ostře odporuje vědeckým poznatkům a její uzákonění by vedlo k vážnému ohrožení biodiverzity v Národním parku Šumava a v dlouhodobé perspektivě k vyhynutí mnoha desítek až stovek organismů.
2. Předložený návrh zákona zcela opomíjí standardy středoevropských národních parků ani nebere v potaz doporučení Mezinárodního svazu ochrany přírody pro kategorii II - národní park, do kterého Národní park Šumava spadá.
3. Již zmiňovaný třetí bod - příslušné ustanovení senátního zákona může umožnit výstavbu až na 65 % jeho rozlohy.
4. Senátní zákon může umožnit lov zvěře na celém území národního parku.
Na závěr - dává obcím nárok na bezplatný převod každého státního pozemku na obecním katastru.
Je jasné, že o Národním parku Šumava má rozhodnout Parlament České republiky, protože to není národní park pro obyvatele Šumavy ani park pro šumavské starosty. Jedná se o národní park. Od slova národní odvozuji, že Šumava je park pro celý náš národ, pro celou naši zem. Proto se o něm bude rozhodovat na půdě Sněmovny a hlavně, a na to velmi důrazně upozorňuji, proto tu musí být zákon, ve kterém musí být na prvním místě ochrana přírody.
Dimenze 36 % první zóny, s tím, že aspirujeme na 50 %, je naprosto správná. Čtrnáct procent první zóny je nesmysl. Pak nemusíme mít národní park, to pak můžeme udělat ze Šumavy chráněnou krajinnou oblast s nějakými rezervacemi.
Ještě jednou opakuji - zákonnou úpravu ano, ale ne v podobě, jaká jde ze Senátu. Na základě jednomyslně shody v klubu TOP 09 dávám návrh na zamítnutí zákona o Národním parku Šumava v prvním čtení.
Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Nyní s přednostním právem za poslanecký klub TOP 09 a Starostové František Laudát. Prosím, pane poslanče.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Omlouvám se moc velice těm, kteří jsou řádně přihlášeni, ale vzhledem k tomu, že považuji přece jenom za nutné - i se to hodí po vystoupení pana kolegy Kučery -, abych doplnil a v některých směrech rozvinul pohled TOP 09 jako konzervativní strany na tuto problematiku.
Vážené kolegyně a kolegové, vrací se never ending story, zákon o Národním parku Šumava. Domnívám se, že předkládaný návrh novely zákona z dílny Senátu je jednou z ostudných kapitol dosavadní činnosti horní komory. Chceme-li si zachovat čest a naplnit svůj ústavní slib, zamítněme tuto předlohu již v prvém čtení. Navrhuji, aby po skončení obecné debaty, a už to tady padlo, bylo nejdříve hlasováno o návrhu na zamítnutí, pokud tady někdo přednese i další návrhy typu vrátit k přepracování a podobně.
Úkolem národního parku je ochrana přírody v její přirozené podobě. Již méně se uvádí, že musíme chránit a nezasahovat do dynamických procesů, které na chráněném území probíhají. Součástí těchto dynamických procesů je náhlý nebo postupný zánik starých hodnot a následné vytváření hodnot nových. Může se nám to líbit, či nikoliv, rozhodně nesmíme potlačováním přirozené dynamiky v národních parcích konzervovat nějaký aktuální stav. Od toho mějme jiná území.
Ostatně TOP 09 měla ve svém volebním programu již před nakonec neuskutečněnými předčasnými volbami v roce 2009 tezi o ochraně české kulturní krajiny, kterou jsme samozřejmě rozuměli přirozenou pestrou českou krajinu, nikoliv Babišovu řepkovou žlutou krajinu.
Ochrana dynamických procesů v přírodě je nutná z důvodu toho, že dynamika nemilosrdně selektuje neperspektivní populace rostlin a živočichů a ponechává populace perspektivní. Tedy máme laboratoř, která nás nic nestojí a sama nám napoví, zda člověkem uměle řízené procesy v přírodě vyhoví budoucím nárokům. Toto srovnávací kritérium mezi činností člověka v oblasti přírody a přirozeným vývojem může být otázkou bytí a nebytí našich nástupců, či dokonce nás samotných.
Česká republika má důslednou ochranou šumavské přírody jedinečnou, neopakovatelnou šanci stát se v této lokalitě velmi zajímavým místem. Důsledná velkorysá ochrana přírody však neznamená, že z ní úplně vyloučíme člověka. Už to tady padlo. Naopak, máme několik generací lidí, které vyrostly v městských aglomeracích, které již ztratily vazby na přírodu a úctu k živému. Proto by se měla chráněná území více otevřít nerušícímu přístupu lidí. Mezi nerušící přístup ale rozhodně nepatří developerské projekty nenažraných spekulantů, kteří chtějí být bohatí, ale jejich IQ jim na vytváření skutečně přínosných hodnot nestačí. Zbývá jim tedy spekulace s pozemky nebo parazitování na stávajících hodnotách bezuzdného ekonomického vytěžení. Typicky to lze vysledovat v celé řadě českých a moravských historických měst. Říká se tomu parazitní architektura. Žádná přidaná hodnota, žádné nadčasové dílo, jen parazitování na stávajícím geniu loci, místa.
V oblasti přírody a krajiny bych za téměř developersky vytěžené území označil Krkonoše. Ty již v celé škále požadavků na národní park svoji roli nikdy plnit nebudou, minimálně ne v éře lidské existence.
A nyní, jak konformní je senátní návrh zákona s konzervativním pohledem na ochranu šumavské přírody a principem předběžné opatrnosti? Velmi málo nebo vůbec. Je zcela nepřijatelné, aby se do třetí zóny přesouvaly jakékoliv pozemky na území parku. Ve třetí zóně lze po příslušné změně územního plánu stavět. Je nepřijatelné, aby do chráněného území měli přístup těžaři, pokud se zrovna nejedná o ohrožení bezpečnosti návštěvníků.
Pokud stát chce ekonomické zhodnocení Šumavy, potom nejjistějším podnikatelským projektem je ochránit tamní přírodu a krajinu před politiky s barokním myšlením, před nenasytnými developery a spekulanty všeho druhu. Na vysvětlenou, svému přirozenému vývoji ponechaná příroda vytváří nekonečně větší pestrost tvarů a forem než člověkem uměle kultivovaná příroda, jak ji známe například z barokních zahrad. Nechtějme mít všechno jen nalajnované člověkem.
K vlastnímu návrhu zákona. Podle odhadů, a už to tady padlo, by přijetí předlohy umožnilo až na 65 % území parku umisťovat stavby. Mohlo, ale nemuselo. Je známo, že ekonomicky či jinak motivovaní lokální politici a úředníci lehce ohnou výklad umístění stavby v souladu s územně plánovací dokumentací. Pan Okamura tady zmínil § 6 odst. 5. Stejně tak stavby sloužící, pokud nejsou v rozporu s posláním parku. Jenže pro kolik politiků a úředníků je nejvyšší mantrou skutečný zájem přírody? Přece kouskem zastavěné země Šumavu nezničíme? Jenže kousek sem, kousek tam, a jsou z toho Krkonoše a Špindlerovy Mlýny dva. Autoři návrhu se sami usvědčují ze skutečné motivace návrhu zákona, když do onoho poslání národního parku zahrnují i podporu udržitelného rozvoje územně samosprávných celků - § 1 odst. 1. Udržitelný územně samosprávný celek může být, když tam postavíme továrnu, v případě Šumavy spíš hotely, penziony, apartmány pro zbohatlíky, které už asi přehuštěný Špindl omrzel. Obávám se, že místo Šumavy zelené budeme mít Šumavu spekulantskou.
Možná vidím předlohu příliš černě, ale jak známo, v české kotlině kdekoliv jen teoreticky připustíme možnost, je třeba počítat s nejhorším scénářem. Tudíž v nejhorším scénáři podle analýz bychom přijetím této předlohy ohrozili například část jezerní slatě a mezilesní slať potenciálním kácením, Nové údolí - plošná zástavba, Ptačí potok - kácení, Smrčina, hora - kácení, sjezdovka. Kaňon Křemelné - kácení, lokalita Roklanského potoka - zástavba, Hraničník, kopec - zástavba, louky u Čeňkovy pily - zástavba, Radvanovický hřbet - kácení. Podle některých odhadů by předloha mohla pustit do šumavské přírody, už tady padlo nějaké číslo, sedm tisíc projektů. Nemusím dodávat, co by z unikátního místa evropského významu zbylo.
Zároveň dodávám, že petici proti této předloze podepsalo 42 500 lidí. Petiční výbor k tomu přijal usnesení a zároveň se také neztotožnil s názory, že snad Šumaváci či Jihočeši nejlépe vědí, co Šumava potřebuje. Soudíme, že problém ochrany Šumavy je celorepublikovou záležitostí, když už ne celoevropskou. ***