(17.10 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Teď se přiznám, že tomu nerozumím. Pan poslanec Holík může jít na řádnou přihlášku, ale zároveň chce i faktickou poznámku. Pane poslanče, co je vám bližšího? Faktickou poznámku a po ní řádné vystoupení. Tak prosím.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážená prořídlá vládo (ve vládní lavici sedí pouze jeden ministr), vážení kolegové, v tomto okamžiku odpovím na poznámku paní kolegyně... (Chvíle ticha, řečník si nemůže vzpomenout na její jméno, ozývá se smích z různých stran, předsedající napovídá: Němcová.) Jasně, Němcové, aby tady nedošlo k nějaké záměně. Grossglockner je nejvyšší hora Rakouska a na tu se autem nedostanu. Můžu pouze projet Grossglocknerstrasse, tam je asfaltová cesta. Takže abychom nezaměňovali pojmy.
A teď jestli dovolíte... Pane předsedající, dovolíte mi už pokračovat v mém vystoupení?
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Určitě, určitě, teď skončila faktická poznámka, začíná řádné vystoupení. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Holík: Děkuji ještě jednou. Po řadě suchých čísel, vzájemných napadání slibuji, že moje vystoupení bude trošičku odpočinkové. Nicméně dovolte, abych v úvodu citoval nebo použil úvodník z Lidových novin ze dne 23. 5. Jak zhodnotit půdu na Šumavě? Lanovka na vrch Hraničník a obří sportoviště se školou za 800 milionů. Jsou to dva projekty, které mají vzniknout na území Národního parku Šumava. Spojuje je kromě jejich velikosti ještě jedna věc. Oba nadšeně prosazují starostové obcí, jejichž rodinní příslušníci v místě budoucích staveb skoupili pozemky.
Samozřejmě pro zhodnocení uvedených pozemků je třeba, aby došlo ke změně zákona. A právě proto tady sedíme, abychom posoudili nový zákon, který prosazuje několik senátorů napojených na blízké těchto starostů a další majitele pozemků, kteří jsou v pozadí. Rozšířit stavební zónu, otevřít Šumavu developerským projektům a těžbě dřeva. Zákon je zdůvodňovaný tím, že musíme bojovat proti kůrovci, musíme zlepšit ekonomiku v regionu a musíme znovu osídlit Šumavu. Pokud tohle to vezmu, tak já to přivedu ad absurdum: kromě pohybu na zdravém vzduchu, ke kterému budou samozřejmě sloužit golfová hřiště, lanovky, sjezdovky, lanová centra, opičí dráhy v korunách stromů, ale také upravené ohniště s grilováním s výhledem na zastavěné okolní obce. Chcete to tak? (Hlas z pléna: Ne.)
Ano, toto má také druhou stránku. Les umí žít bez zásahu člověka. Populace České republiky neroste, takže nepotřebuje nové stavby a nové ničení zemědělské a lesní půdy. Je si třeba uvědomit, jak už dopadla činnost člověka na naši přírodu. Co jsme měli, to jsme vytěžili a teď draze nakupujeme to zvenčí.
Z toho důvodu se také zeptám tady pana předkladatele prostřednictvím pana předsedajícího: Když je všechno tak křišťálově čisté, řekněte mi prosím, proč už jsou ty pozemky skoupené?
Dámy a pánové, uvědomme si, že lesy jsou akumulátorem pitné vody. A pitná voda je jeden z celosvětových problémů. Žijeme na střeše Evropy. K nám žádná voda nepřitéká. My musíme vystačit s tím, co nám naprší. A všichni víme, že tyto zdroje jsou hodně zranitelné. Vykácením a zabetonováním ploch tady tu vodu nezadržíme. Říká se také, že amazonský prales jsou plíce naší země. Já bych to trošku posunul - a šumavský národní park jsou plíce České republiky. Víme, že amazonský prales je těmi těžaři dřeva doslova vražděný. Já bych nechtěl, aby došlo k něčemu podobnému tady na Šumavě. Kolegové, je to na nás. Necháme tady Šumavu zásahy vytěžit a potom do budoucna si budeme vzduch kupovat tak, jak popsal kdysi spisovatel Beljajev v Prodavači vzduchu, že si ho budeme kupovat v aerosolech?
Dámy a pánové, dovolte, já teď malinko odbočím. Uděláme si takový malinký výlet. Pohodlně se usaďte, zavřete oči a ponoříme se do historie. Zhruba před třinácti miliardami let vznikl vesmír. Před pěti miliardami let vznikla Země. Zhruba milion let zpátky se tady objevil už vzpřímený člověk - homo erectus. Před deseti tisíci let si tento už dneska člověk homo sapiens, čili myslící, začal stavět své obydlí. A před sto lety začala masová zástavba naší země, likviduje se zemědělská a lesní půda. Dámy a pánové, všímáte si, akcelerace tohoto vývoje? Dokážete mi říct, co bude za padesát let? Z uvedené procházky vyplývá, že současnou tvář naší země už miliony let řídí příroda. A já si myslím, že ona to neřídí špatně. Nyní se vlády ujal člověk, který si myslí, že je pánem tvorstva.
Dámy a pánové, ale my tady dneska sedíme a řešíme budoucnost našich dětí a našich vnuků. Dokážete se jim podívat do očí a říct: Víš, milý vnoučku, my ti tady předáváme výdobytky techniky, dáváme ti tady dálnice, přehrady, my ti dáváme výrobní budovy, dáváme ti tady logistická centra, hypermarkety, komunikační družicový systém. Víš, trošku jsme zapomněli, abys tady měl pitnou vodu, abys měl vzduch a abys měl také kde žít.
Vážení kolegové, chcete to tak? Představujeme tady elitu České republiky, elitu, která dostala důvěru od našich voličů, a osud Šumavy je v našich rukou. Takže já jménem hnutí Úsvit navrhuji počkat na novelu zákona 114, jak navrhl pan ministr, a navrhuji zamítnout senátní návrh v prvním čtení. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí Úsvit.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holíkovi, eviduji jeho návrh na zamítnutí. Nyní tu mám dvě faktické poznámky, nejprve pan poslanec Jan Zahradník, po něm pan poslanec Igor Jakubčík. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem se přihlásil k technické poznámce, i když jsem již další v pořadí regulérního vystoupení. Ale nemohl jsem při projevu pana kolegy Holíka nezareagovat takřka skoro na všechno, ale protože mám vyčleněny pouhé dvě minuty, musím říct jenom dvě reakce.
Pane předsedající, vyřiďte panu Holíkovi, že se mýlí, když říká, že ten zákon je z dílny tří nebo několika senátorů. Pro něj hlasovalo 50 z 54 přítomných senátorů. Ti ten zákon podpořili. To jsou vážení lidé, zvolení v přímé volbě většinovým systémem, a za svoje konání mají plnou odpovědnost. Tak to za prvé. ***