(10.20 hodin)
(pokračuje Faltýnek)
A víte proč? Protože na těch chodbách ti úředníci z Evropské komise, ti Poláci, Maďaři, Rakušáci, Řekové, Portugalci, kteří vůbec o zemědělství nevědí nic a dělají to úplně blbě, na rozdíl od nás, říkali: Vy jste z té země, kde se kradou ty naše dotace. Vy jste z toho Česka, kde se rozkrádají evropské peníze... Přátelé, víte, jak mně bylo? Já doufám, že k této situaci už - i když tedy Agrofert nějakým způsobem funguje v české politice - nedojde. Že takto, Františku Laudáte prostřednictvím pana předsedajícího, o nás nebudou hovořit ti úředníci na tom DG AGRI a DG SANCO. Já jsem to zažil na vlastní kůži a bylo mně stydno. Děkuji. (Potlesk z řad hnutí ANO.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Faltýnkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já do Bruselu nechodím, tak nevím, jestli bych se tam styděl, nebo nestyděl. Nevím, jak by se např. dnes lidé z různých výborů pro bezpečnost v orgánech NATO tvářili na to, že když dojde na zásadní věci - a tam skutečně, jestli se připojíme k nějaké alianci ohnutých banánů nebo neohnutých banánů, asi je bagatelní, a každý si tak nějak snaží utrhnout ten svůj píseček, ale nejsou to zásadní věci. Vy dneska selháváte v zahraniční politice v těch elementárních věcech, tj. bezpečnost, ochrana svobody, ochrana lidských práv. Takže tam bych se hanbou propadal. A ničíte to, co tady vybudoval Václav Havel, náš kredit. Tak nevím, jestli se mám stydět dneska víc. Za tohle já bych se styděl, jestli se přidáme k nějaké alianci, jestli ještě někde utrhneme dotaci, což vůbec nezpochybňuji, že je potřebné možná pro nějakou část zemědělců, pro nějaký obor v zemědělství, např. cukrovou řepu, já to nezpochybňuji, protože tomu nerozumím a nevím. Když to dělá Jurečka, tak to bude asi správně. Nicméně vy selháváte v těch podstatnějších věcech.
Ale o to nejde. Já jsem jenom chtěl, aby tady vystoupil premiér a řekl, že z tohoto pohledu nehrozí žádné riziko, že by Česká republika nakonec mohla mít veškeré dotace zaražené. Koukejte už také na současnost a budoucnost. Já nezpochybňuji například, a řekl jsem to tady mockrát, Prachaře za minulé věci, které se děly na ŘSD. Ty nějak má řešit. Když někde něco najdete, tak zavolejte policii. Ale vy fatálně selháváte ve věcech aktuálních. Mě zajímá současnost, budoucnost. Dlouho si nevystačíte, když budete lidi krmit minulostí. Začněte je krmit reálně výsledky práce současnosti. O nic jiného mně tady nejde. A stačí, když pan premiér tady řekne - ano, já za to ručím. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Jestliže ne, rozpravu končím a dovolím se otázat paní poslankyně Miroslavy Němcové, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k odpovědi pana premiéra. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo ještě jednou, pane místopředsedo. Já tedy po té rozpravě, která proběhla, kdy jsme se dotkli řady okruhů, ale nemám pocit, že by pan premiér dostatečně reflektoval onen střet zájmů, o kterém já jsem mluvila, navrhnu usnesení Poslanecké sněmovny: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky nesouhlasí s odpovědí předsedy vlády na interpelaci - a teď je tam to číslo, které nevím z hlavy - Miroslavy Němcové ve věci střet zájmů - Agrofert.
Musím předpokládat samozřejmě jako realista, že toto usnesení nebude přijato. To je normální možnost při hlasování. Tak chci avizovat, tak jak už jsem to ostatně učinila ve svém úvodním slově, že v tomto tématu budu pokračovat i dalšími písemnými interpelacemi. Ten druhý okruh jsem naznačila, tzn. okruh lidí spojených s bývalou Státní bezpečností působících v řadách současného managementu dosazeného Agrofertem. Státního managementu myslím. A ten další okruh se bude týkat přesné výše finanční, tedy čerpání dotací a obchodu se státem, se společností Agrofert. Takže pokračovat v tématu budeme, ať už rozhodnutí Sněmovny na tuto interpelaci bude jakékoli. Svůj návrh usnesení jsem přednesla a děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové a budeme hlasovat o návrhu usnesení, který přednesla, s tím, že Sněmovna nesouhlasí s odpovědí pana premiéra na interpelaci paní poslankyně Miroslavy Němcové ve věci personální změny na ministerstvech spravovaných politickým hnutím ANO dle sněmovního tisku číslo 315.
Já zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro? (Poslanci vlevo žádají odhlášení.) Pardon, prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Je tady žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.
Poté, co se počet přítomných ustálil, zahajuji hlasování o usnesení tak, jak bylo předneseno. Kdo je pro toto usnesení, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 104, přihlášeno je 88 (na tabuli vzápětí 89) poslankyň a poslanců, pro 28, proti 54. Návrh usnesení nebyl přijat. Děkuji panu premiérovi i paní poslankyni.
Další interpelací, kterou se budeme zabývat, je interpelace, kdy pan předseda vlády Bohuslav Sobotka odpověděl na interpelaci paní poslankyně Miroslavy Němcové ve věci úniků odposlechů a informací z vyšetřovacích spisů do médií. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 316. Projednání této odpovědi bylo minulý čtvrtek přerušeno a já otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila paní poslankyně Miroslava Němcová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, u té první interpelace, kterou jsem vznášela, jsem věděla, že je rozpor mezi mnou a panem premiérem. Každý tu věc cítíme jinak. Neberu to fatálně, je to nakonec přirozené. Na politickém spektru jsou názory odleva doprava. Rozumím i tomu, že pan premiér je vázán koalicí, která mu neumožňuje působit tak, aby si ji pohněval nebo rozbil. To všechno já chápu. Chtěla bych to říct na úvod této druhé interpelace, která se týká úniku odposlechů - tím myslím zejména úniku odposlechů do médií.
Chci konstatovat, mám alespoň ten pocit, že v této interpelaci si s panem premiérem rozumíme o trochu více. Chci mu poděkovat za odpověď, kterou jsem dostala. Svou interpelaci jsem posílala 2. června, tak jako tu předchozí. V řádné době jsem dostala od pana předsedy odpověď. A oba dva se zabýváme tím, co považujeme za velké riziko, pokud jde o spravedlnost, o průchod spravedlnosti v České republice.
Děkuji vám tedy, pane předsedo vlády. Já jsem ráda, že se shodneme v tom, že nezákonné zveřejňování skutečností relevantních v trestním řízení je nepřijatelné, neboť tímto dochází mj. i ke zpochybňování principu spravedlivého procesu. Přesvědčivou odpověď bych ale ještě ráda dostala v tom slova smyslu, jaké kroky skutečně můžete učinit ze své pozice, anebo jste už dokonce učinil k tomu, aby tento nešvar, který já považuji za jed současné společnosti, byl ne úplně odvrácen, to se nám zcela jistě nepodaří, ale v maximálním možném způsobu omezen. Chtěla bych říci, že se tím zabývám, ať chci nebo nechci, každou chvíli, protože mám dojem, že celý veřejný diskurs, debata o tom, co je politika a kdo v ní hraje jakou roli, se odehrává jenom prostřednictvím kriminalizace a skandalizace. A k tomu nejúčinnější metodou je používání odposlechů.
Sám pan předseda vlády - a děkuji za to, nevím, zda to bude chtít ve své odpovědi znovu zopakovat - mi velmi obšírně popsal např. počty jednotlivých úniků informací, kdy v roce 2013 to bylo - píše pan premiér - celkem 157 případů. Nejvíce případů úniku informací v tomto roce bylo prošetřováno u Policie České republiky a to bylo celkem 142 případů. Rozvádí tam také čísla, která se týkají roku 2012, kde těchto případů bylo celkem 129. A opět zde figuruje významně Policie České republiky. ***