(15.40 hodin)
Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedající. To je fakt, že ten čas na odpověď je někdy velmi malý. Ale jedno číslo mi dovolte ještě říci. V roce 2013 bylo stíháno a vyšetřováno 117 682 lidí, z toho 52,6 % recidivistů. Toto je následek amnestie. Ale to je taky věc, která souvisí v daném okamžiku i s kvalitou probační a mediační služby. Já bych se jenom dotázal, pane premiére, jestli i v této oblasti recidivy a probační a mediační služby předpokládáme určitou nápravu. Jinak si myslím, že statistika pak za rok 2014 jasně ukáže to, co jste dneska řekl, a že budeme moci konfrontovat výsledky s rokem 2013.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan premiér odpoví doplňující odpovědí. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že analýza statistiky bude velmi důležitá a zajímavá z hlediska toho, jestli všechna opatření, ke kterým se upínáme a snažíme se je dotáhnout do konce, budou mít efekt z hlediska snížení kriminality. A pravděpodobně některá z nich budou mít dlouhodobější dopad.
Ale pokud jde o probační a mediační službu. To, co nás čeká, je obecně reforma vězeňství. Na to musí také navázat změny, které se budou týkat probační a mediační služby. Já bych byl rád, kdybychom dosáhli také úspor z hlediska provozu našeho vězeňského systému, pokud se konečně podaří Ministerstvu spravedlnosti dotáhnout do konce projekt domácího vězení v tom slova smyslu, že tady bude elektronické sledování delikventů. Ten systém je mnohem levnější a mnohem efektivnější. Peníze, které ušetříme v této oblasti, bychom podle mého názoru měli věnovat do oblasti práce s lidmi, kteří vycházejí z vězení, do oblasti prevence opakování trestné činnosti. To si myslím, že by pro společnost mohlo být velmi zajímavé a mohlo by to být velmi efektivní. Takže ušetřit peníze v oblasti vězeňství a modernizovat probační a mediační službu.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za jeho odpověď. Se sedmou interpelací vystoupí pan poslanec Ladislav Velebný, který se bude ptát na závazek zvyšovat platy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážené kolegyně, kolegové, vláda má za sebou schválení svého prvního rozpočtu, který svým složením, prioritami a naplněním jednotlivých kapitol charakterizuje jasnou změnu v sociální a hospodářské politice. Změnu, která má za cíl nejen napravit omyly a asociální reformní přešlapy předchozích pravicových vlád, ale především zkvalitnit a stabilizovat veřejné služby, zajistit příliv nových investic, významně podpořit rodiny s dětmi, seniory a hlavně pomáhat s vytvářením nových pracovních míst.
Ptám se tedy, pane premiére, jaké konkrétní dopady to vše bude mít na občany naší země včetně závazku zvyšovat platy státním zaměstnancům a v jakém časovém horizontu to vše bude probíhat. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Velebnému. Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ještě než popíšu harmonogram, pro který se vláda České republiky rozhodla z hlediska zvyšování platů, chci se jenom vrátit k otázce zvyšování platů. Protože on samotný ten pojem je u některých kategorií zaměstnanců veřejného sektoru hodně nepřesný.
Já myslím, že by se hodně policistů a hasičů zlobilo, kdybychom řekli, že jim zvyšujeme platy - teď od 1. ledna by to mělo být zhruba o 5 %, resp. od 1. listopadu o 3,5 %, 1,5 % by se k tomu mělo přidat od 1. ledna příštího roku, čili celkem o 5 %. Tak to vlastně není žádné zvyšování platů, ale pouze vracíme policistům, hasičům a lidem, kteří pracují v bezpečnostních službách, např. v celní správě nebo např. ve vězeňské službě, část toho, co jim na tarifních platech sebrala Nečasova vláda. To se týká i dalších zaměstnanců veřejného sektoru, protože ta úsporná opatření, která byla realizována v minulých letech, buď vedla ke snížení tarifů u zaměstnanců veřejného sektoru, nebo vedla k tomu, že se vyprázdnily fondy, které byly určeny na odměny, tzn. snížila se průměrná výška odměn. Čili v každém případě, když započtu inflaci, tak v minulých letech se každý rok reálné platy lidí, kteří pracují pro veřejný sektor, snižovaly. Poprvé po několika letech reálné platy lidí, kteří pracují pro veřejný sektor, od 1. ledna příštího roku vzrostou. To je důležitá věc. Poprvé po řadě let bude kupní síla lidí, kteří pracují pro veřejný sektor, vyšší, než byla v letošním nebo v loňském roce.
Druhý mýtus, který se velmi často zmiňuje a objevuje ve veřejné debatě, je, že vláda zvyšuje platy úředníkům. Já chci připomenout, že těch klasických úředníků, kteří pracují pro stát, ať už třeba na finančních úřadech, nebo na úřadech práce, nebo třeba na ministerstvech, je celkem asi 65 tisíc. To jsou lidé, kteří spadnou do režimu zákona o státní službě. Ten zbytek, těch několik set tisíc dalších zaměstnanců veřejného sektoru, nejsou úředníci. Jsou to učitelé, jsou to policisté, jsou to hasiči, jsou to lidi, kteří pracují v sociálních službách, jsou to lidi, kteří pracují v kultuře, jsou to lidi, kteří pracují ve zdravotnictví. A já myslím, že není možné o nich hovořit jako o úřednících. Je to minimálně nepřesné. Čili zvýšení platů se týká nikoliv jenom úředníků, ale týká se zaměstnanců veřejného sektoru, jejichž platy jsou financovány ze státního rozpočtu nebo jejichž platy jsou financovány ze systému zdravotního pojištění.
Od 1. listopadu letošního roku se tedy zvýší platy zaměstnanců ve veřejném sektoru o 3,5 %. Zatím mzdová vyjednávání ve zdravotnictví směřují k tomu, že od 1. ledna příštího roku by se měly zvýšit platy lidí, kteří pracují ve zdravotnictví. Ať už jsou to lékaři, zdravotní sestry, pomocný zdravotnický personál, nebo technický personál, tak platy lidí, kteří pracují ve zdravotnictví, by se měly zvýšit od 1. ledna o 5 %. Současně od 1. ledna k tomu listopadovému zvýšení platu o 3,5 % se u lidí, kteří pracují v bezpečnostních složkách, to jsou policisté, hasiči, celníci, lidi ve vězeňské službě, se ještě přidá zvýšení o 1,5 %. To jsou tedy změny, se kterými počítáme ve státním rozpočtu. Jsou to změny, se kterými počítáme v bilanci zdravotních pojišťoven. A na toto zvýšení budou zajištěny finanční prostředky.
Cílem vlády je, aby to bylo zvýšení tarifů, čili nikoliv zvýšení nenárokových složek platu, ale zvýšení objemu prostředků na tarifní platy, aby bylo zajištěno, že se toto zvýšení dostane ke všem zaměstnancům veřejného sektoru v důsledku tarifních platových tabulek.
A možná poslední poznámka, která se týká zaměstnanců, kteří jsou placeni z rozpočtu obcí a krajů. Protože samozřejmě s výjimkou zaměstnanců v sociálních službách, kde počítáme s tím, že budou navýšeny dotace, které se týkají sociálních služeb, tam dojde ke zvýšení od 1. ledna a dostanou na to zřizovatelé finanční prostředky, tak u obcí a krajů a jejich zaměstnanců, nejčastěji úředníků, budou muset obce a kraje hledat finanční prostředky ve svých daňových příjmech, podobně jako tyto finanční prostředky našla vláda. To znamená, my obcím a krajům nebudeme poskytovat speciální dotace na zvýšení platů jejich zaměstnanců, ale bude to záležet na jejich rozhodnutí, jestli se podobně jako vláda rozhodnou část svých příjmů vyčlenit na to, aby zvýšily platy svých zaměstnanců. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Velebný má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo. Pane premiére, jsem opravdu rád, že jste tady vysvětlil pojem státní zaměstnanec. A zvlášť budu rád, když si toho všimnou i novináři, protože tak široký pojem, co je schované pod státním zaměstnancem... Oni o tom totiž nepíšou. Takže děkuji za vysvětlení.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Velebnému. S osmou interpelací je připraven pan poslanec Antonín Seďa, který pana premiéra bude interpelovat ve věci financování politických stran. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, řadu let veřejnost oprávněně kritizuje netransparentní financování politických stran a různých politických hnutí. Všichni sice hovoří o tom, že je třeba změny, ale prozatím se toho moc neudálo. Proběhlá předvolební kampaň do Senátu a do komunálních voleb také ukázala, že v řadě míst se opět objevila úzká provázanost politiky a podnikatelů, a to právě netransparentním financováním politických stran. ***