(13.20 hodin)
(pokračuje Černý)

Zkrátka a dobře, nevím, jak dlouho ještě v Afghánistánu budeme působit, jak dlouho to bude ještě naše největší mise, jen vás chci všechny upozornit, že ani jedenáct bodů, které máme dnes schválit, nebude zřejmě konečný výčet. A tak jako je z vojenského hlediska nesmyslné, že se islamisty podaří porazit leteckými útoky, jak to prezentoval už zmiňovaný laureát Nobelovy ceny, tak je velmi pravděpodobné -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám o klid, abyste mohl dokončit v pořádku své vystoupení.

 

Poslanec Alexander Černý: - že se dostaneme do situace, kdy budeme možná vysílat svoje lidi i do Afriky a čertvíkam ještě dál ,a na to bychom se taky měli pomalu připravovat. Koneckonců Mali je dokladem toho, že tohle vyslání, tento materiál zdaleka nemusí být konečný a že se do něho ještě v průběhu doby bude vstupovat.

Jestli byla ona tranzice takovým dominantním pojmem před dvěma lety, tak letos se v materiálu, a i ve výboru to při projednání zaznělo, objevilo výrazněji než kdy jindy slovo flexibilita. Pan ministr o flexibilitě mluvil taky, oba páni ministři o tom mluvili, protože si zřejmě uvědomují, že to s flexibilitou není tak úplně jednoduché, a tak k tomu přidali ještě regionální přístup. To je další novinka, která v takovém rozsahu nikdy nebyla zdůrazňována. A to, že je to dost na hraně s textem naší Ústavy, s oním článkem 43, o kterém tady mluvili hlavně kolegové z ODS, to všichni velmi dobře víme.

Nutno podotknout, že pan ministr obrany připustil, že existuje jakýsi výklad Parlamentního institutu, ale ze skromnosti nás zřejmě neseznámil i s částí, která se dost jednoznačně vyjadřuje k oné flexibilitě a připouští, že výklad je velmi gumový. A dokud nedojde k nápravě Ústavy, o co se asi v brzké době pokusíme, tak se budeme muset spokojit s tím, že se tady dopustíme něčeho protiústavního, nebo lépe řečeno ti, kteří pro mise v pojetí, jak jsou předloženy, budou hlasovat. My to asi nebudeme. Připomínám, že pro nás platí neměnná pravidla, že pro to, abychom mohli zvednou ruku pro vyslání našich vojáků do zahraničí, potřebujeme docela nutně rezoluci Rady bezpečnosti, to je ideální, když ji máme k dispozici, pokud možno souhlas státu, kam máme lidi vysílat, nebo představitele státu, je-li to možné, to je další velmi důležitá podmínka. A třetí - upřednostňujeme především humanitární charakter oněch operací, do kterých máme naše lidi vysílat.

Nevím, pravděpodobně se nedočkám toho, že by někdo rozptýlil moje obavy z toho, že materiál, který je nám dnes předložen, že tisk, který teď projednáváme, tyto podmínky nesplní v celém rozsahu. Proto tedy budeme muset zřejmě zaujmout negativní postoj k vyslání našich lidí do zahraničních misí v letech 2015 a 2016.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Alexandru Černému. Kdo se dál hlásí do obecné rozpravy? Pan kolega Antonín Seďa. (V sále je velký hluk.) Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Budu velmi stručný, protože se čeká na další bod.

Chtěl jsem jenom zdůraznit, že materiál působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích je v souladu s bezpečnostní strategií a národními zájmy a také mezinárodními závazky. Tady bych chtěl doplnit pana předsedu ODS, že se to netýká jenom Severoatlantické aliance, ale také Evropské unie a OSN. Také souhlasím s tím, že by materiál měl být projednáván možná dříve a lépe i s opozicí. Na tom se shodneme, ale víme dobře z minulosti, že tomu tak nebylo ani v minulosti.

A poslední věc týkající se ústavnosti - neústavnosti bodů 5, 10, 11. Pan ministr to tady řekl, pan premiér to také slíbil, že vlastně jakmile bude známa přesná mise, že s tím přijdou do Poslanecké sněmovny.

A závěrem. Podporuji návrh, který bude načten, to znamená doprovodné usnesení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Ptám se, kdo dál do obecné rozpravy. Faktická poznámka. Prosím, pane poslanče. Paní kolegyně Černochová ještě v obecné. Prosím, faktická poznámka pana poslance Gabala. (V sále je stále veliký hluk!)

 

Poslanec Ivan Gabal: Dobrý den. Pane předsedající, vládo, kolegyně, kolegové, chtěl jsem za klub KDU jasně vyjádřit, že mise podpoříme. Podpoříme i doprovodné usnesení. Jen za sebe doplňuji, že výbor pro obranu včetně uzavřeného jednání velice zevrubně projednal všechny mise, zejména ty, kde se objevilo riziko pro naše vojáky a myslím, že jsme to probrali velmi důkladně, a mohu odpovědně podporu misí a usnesení doporučit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl pan poslanec Ivan Gabal. Paní poslankyně Jana Černochová ještě stále v obecné rozpravě. Ale požádám Sněmovnu znovu o klid! Nejde o něco, co by bylo tak úplně jednoduché, a speciální ustanovení Ústavy České republiky jasně naznačuje, že rozdílná usnesení Sněmovny a Senátu vedou k tomu, že není schváleno vůbec nic. Tak bych prosil o pozornost. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Já se moc omlouvám, že vás budu zdržovat výčtem dat, která v minulosti proběhla, když Poslanecká sněmovna, respektive obě komory Parlamentu schvalovaly návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany. Musím se tady zastat předešlých vlád, které rozhodně měly a dávaly jak poslancům, tak senátorům mnohem delší čas než tato vláda. Kdyby kolega Seďa nevystoupil, neřekla bych to. Omlouvám se, musím na něj zareagovat, stejně jako musím říct, že pan předseda ODS tady řekl, že se nejedná jenom o NATO, ale že se jedná o mezinárodní organizace. Jak víme, tak mezinárodní organizací je Evropská unie i OSN.

Takže projednávání mandátu v historii. Dvouletý mandát byl schvalován zatím dvakrát - v letech 2010 a 2012. V roce 2012 byl mandát schvalován dokonce již v červnu, tedy s dostatečným časovým předstihem. Ono to má logiku. Pokud v březnu, dubnu je řízení v rámci rezortu Ministerstva obrany, řekněme v letních měsících se to projedná Generálním štábem, ministr obrany to v letních měsících předloží na vládu a hned na první schůzi po létě to předloží do Poslanecké sněmovny.

Takže v roce 2010, kdy vláda vznikla v červenci, bylo zahájeno mezirezortní připomínkové řízení 24. září 2010. Vládou to bylo schváleno 6. října 2010, doručeno do Poslanecké sněmovny a Senátu 13. října 2010, přikázáno výboru pro obranu Poslanecké sněmovny 14. října 2010, přikázáno výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu České republiky 26. října 2010, schváleno výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR 26. října 2010, schváleno Senátem Parlamentu České republiky 27. října 2010, schváleno výborem pro obranu Poslanecké sněmovny 29. října 2010 a schváleno Poslaneckou sněmovnou 3. listopadu 2010. Takže tento proces probíhal září, říjen, listopad.

Další mandát v roce 2012. Ten byl již zahájen 17. dubna 2012. Vládou to bylo schváleno 16. května 2012, do Poslanecké sněmovny a do Senátu to bylo doručeno 1. června 2012, výboru pro obranu Poslanecké sněmovny to bylo přikázáno 6. června, výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu to bylo přikázáno 12. června, schváleno výborem pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu opět 12. června, schváleno Senátem Parlamentu České republiky 13. června, schváleno výborem pro obranu Poslanecké sněmovny 7. července a schváleno Poslaneckou sněmovnou 12. července 2012. Takže duben, květen, červen, červenec. Čtyři měsíce. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP