Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani
z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 291/ - druhé čtení

I tento návrh z pověření vlády uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl, a tím připomněl takzvanou řádnou novelu zákona o dani z přidané hodnoty.

Hlavní změny, které jsou předmětem řádné novely zákona o dani z přidané hodnoty, souvisí s bojem proti daňovým únikům. V prvé řadě je třeba zmínit rozšíření systému reverse charge neboli režimu přenesení daňové povinnosti v návaznosti na dobrovolnou implementaci unijního práva. Dále změny týkající se zvláštního režimu pro investiční zlato, jejichž cílem je omezit zneužití tohoto zvláštního režimu a z toho plynoucí daňové úniky. V neposlední řadě se jedná o zavedení tzv. kontrolního hlášení, které by mělo umožnit správci daně včasné získání údajů, na základě kterých je možno účinněji zabránit daňovým únikům.

Součástí této řádné novely je také odstranit nejasnosti v oblasti uplatnění DPH a osvobození od této daně u nemovitých věcí a zavedení režimu přenesení daňové povinnosti u dodání nemovitých věcí. Dále se navrhuje zachovat dosavadní výši obratu pro povinnou registraci plátců, tedy 1 milion korun, a zrušit tak schválené snížení tohoto limitu na 750 tisíc Kč.

Účinnost řádné novely zákona o DPH se navrhuje od 1. 1. 2015 s výjimkou ustanovení souvisejících se zavedením kontrolního hlášení, u kterých se navrhuje účinnost 1. 1. 2016 a s výjimkou části čtvrté tohoto návrhu zákona, u níž se navrhuje z legislativně technických důvodů účinnosti 31. 12. 2014.

Tato řádná novela byla v prvním čtení projednána dne 1. října 2014 na 17. schůzi Poslanecké sněmovny a přikázána k projednání rozpočtovému výboru. Zároveň byla u této řádné novely zkrácena lhůta na projednávání ve výborech o 30 dnů. Rozpočtový výbor projednal tuto řádnou novelu dne 23. října 2014 a doporučil Poslanecké sněmovně, aby tuto řádnou novelu přijala, a to ve znění tří pozměňovacích návrhů. S těmito pozměňovacími návrhy vyslovilo Ministerstvo financí souhlas.

Závěrem bych si dovolil požádat o projednání řádné novely zákona o DPH a avizuji, že v rámci podrobné rozpravy navrhnu zkrátit lhůtu mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisky 291/1 a 291/2. Prosím nyní pana zpravodaje rozpočtového výboru, pana poslance Václava Votavu, o zprávu rozpočtového výboru. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Pěkné odpoledne dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z jeho 14. schůze konané dne 23. října ve věci sněmovního tisku a návrhu zákona, který právě projednáváme.

Po úvodních slovech náměstkyně ministra financí a zpravodaje za prvé rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 291, schválila ve znění pozměňovacích návrhů. Ty pozměňovací návrhy nebudu číst. Jsou uvedeny v usnesení, které jistě všichni máte k dispozici. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Radka Maxová. Pardon. Dal jsem přednost krásné dámě, ale je tu pán s přednostním právem. Prosím pana předsedu Občanské demokratické strany. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, když jsme tady na konci září projednávali vládní návrh velmi komplexních změn v daních z příjmů, upozorňovali jsme na to, že jde o poměrně velkou změnu celého systému daní a že to nemá žádnou jasnou koncepci a žádný jasný cíl. A tady zase máme znovu otevřenou daň z přidané hodnoty a ten návrh, který tady leží, je dalším jasným důkazem toho, že vláda žádnou koncepci nemá. Lidé očekávají od daňového systému především stabilitu, srozumitelnost, přehlednost, a my tady místo toho na základě vládního návrhu připravujeme už šestou změnu daňových zákonů v tomto volebním období.

Tady máme na stole další novelu, která připravuje půdu pro opatření, které zkomplikuje život drobným podnikatelům a živnostníkům ještě více, a to je zavedení registračních pokladen, a vláda si pro to tady připravuje půdu tím, že zavede kontrolní hlášení. To znamená, že více než 250 tisíc plátců DPH bude muset začít každý měsíc podávat finančnímu úřadu kontrolní hlášení. A to znamená další papírování, další kontrola, další nedůvěra vůči občanům. Co to znamená v praxi. V praxi to znamená, že čtvrt milionu plátců DPH, kteří podávají výkazy čtvrtletně, tak budou nyní každý měsíc posílat hlášení o tržbách. To se týká malých firem, jako je třeba obchod s potravinami, restaurace, samostatný architekt, veterinární ordinace, instalatérská firma. Ti všichni teď budou každý měsíc trávit tři a půl hodiny, to je odhad podle vládního materiálu, tím, že budou psát další zbytečné měsíční hlášení. Navíc se tímto způsobem podnikatelům zase zvyšují náklady, zase na ně něco ukládá stát. Opět podle odhadů vlády to bude činit zhruba 1,4 miliardy korun ročně, které zaplatí podnikatelé. A samozřejmě pokud dojde k tomu dalšímu kroku, což je zavedení registračních pokladen, tak to bude znamenat náklady další.

Já jsem na tiskové konferenci v této souvislosti připomenul slova bolševického revolucionáře Nikolaje Bucharina, který říkal, že socialismus, to je především evidence. Tak tady nám levicová vláda velmi dobře ukazuje, k čemu směřuje, protože toto je další evidence a evidence naprosto zbytečná.

Nicméně my občanští demokraté, jak je naším zvykem, jsme se snažili přistoupit k tomuto vládnímu návrhu konstruktivně, a když už je otevřen tento zákon, tak přicházíme s dvěma pozměňovacími návrhy. Ten první pozměňovací návrh, já se potom k němu přihlásím v podrobné rozpravě, je to sněmovní dokument s číslem 1553, navrhuje snížení dolní sazby daně z přidané hodnoty na 10 %, tedy odstranění toho, co tady nedávno vládní koalice zavedla, třetí sazbu DPH. My chceme, aby ta nižší sazba DPH byla na úrovni 10 %, protože tři sazby DPH jsou komplikací pro systém. Přiznal to i pan ministr financí. Vláda oznamuje, že do dvou tří let chce zavést opět jenom dvě sazby. My nabízíme v době ekonomicky výhodných podmínek toto řešení hned a chceme, abychom měli jen dvě sazby a ta spodní byla na hranici 10 %.

Ten druhý pozměňovací návrh je do systému vložen pod číslem 1554 a v tom upravujeme povinnost měsíčního kontrolního hlášení pouze pro plátce, kteří mají obrat přesahující jeden milion korun měsíčně. Tímto návrhem chceme chránit drobné živnostníky, malé a střední podnikatele, kteří tohoto obratu nedosahují, a chceme jim nadále ponechat povinnost, aby to hlášení podávali pouze - v uvozovkách - jednou za čtvrt roku. Není podle nás žádný důvod pro to, abychom je zatěžovali novou byrokracií a ztěžovali jim jejich podnikání.

Dámy a pánové, já věřím, že naše pozměňovací návrhy pečlivě zvážíte a že se k nim mnozí z vás připojí, protože když to uděláme, tak snížíme byrokracii pro živnostníky, drobné podnikatele, firmy a samozřejmě také zpřehledníme a zjednodušíme daňový systém pro všechny občany České republiky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Fialovi. Další s přednostním právem přihlášen předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem tu v minulém období předložil a prosadil některé v té době velmi kontroverzní věci týkající se zvýšení efektivity výběru daně z přidané hodnoty. Připomenu jenom ty nejdiskutovanější z nich. Otázka vzájemného ručení nebo otázka seznamu neplatičů. Nebylo to nic, co by mě naplňovalo štěstím, nicméně předkládal jsem to s pevnou vírou, že toto zvýšení odpovědnosti těch, kteří mezi sebou obchodují, že si budou také dávat pozor, s kým obchodují, jestli je to seriózní partner, že přispěje nejenom k vyšší efektivitě výběru daní z DPH, ale že i je samotné ochrání před problémy, které plynou ze sekundární platební neschopnosti. Nakonec se to podařilo prosadit. Je potřeba poděkovat, že i se souhlasem tehdejší opozice, a jakkoliv ta ustanovení nějakým způsobem zatížila, ne tak dramaticky jako to, co se navrhuje teď, ale přesto nějakým způsobem zatížila daňové plátce, tak bylo možné vysledovat z výběru DPH v poměru s růstem tržeb, že skutečně se zvýšila díky těmto opatřením efektivita výběru DPH.

Já tady ale v tomto případě se chci zdvořile zeptat pana ministra, kde on vidí ten efekt zvýšení výběru DPH, pokud výrazným způsobem zintenzivníme povinnost výkazu místo čtvrtletně měsíčně.

Já ho tam prostě nevidím. Pan ministr financí dnes mě překvapil, dnes to neříkal, možná proto, že nečelil žádné kritice, ale vždy, když čelí kritice v oblasti veřejných rozpočtů, lhostejno zda na výdajové, nebo příjmové straně, tak dříve nebo později skončí u výběru DPH a zápasem s karuselovými obchody. Svým způsobem to chápu, protože skutečně v karuselových obchodech je ukryto gros daňových úniků nejenom na území České republiky, ale v celé Evropě. DPH bohužel je daní, která je nedostižná v oblasti statistiky, účetnictví a výkaznictví, to je geniální vynález. Má jednu takovou drobnou slabinu - je to daň pro džentlmeny. Tvůrce tohoto systému a zákonodárce, který schvaloval, předpokládal, že nikdo nebude vymýšlet nic jiného, než že tu daň bude platit. To bohužel není pravda nejenom v České republice a ten problém trápí celou Evropskou unii. Ale nic z toho, o čem pan ministr mluví, se v tomto návrhu nevyskytuje. V tomto návrhu se vyskytuje jenom zbytečná byrokratická zátěž navíc, aniž by si kdokoliv z nás, kdo nějakým zápasem s daňovými úniky trávil kus života, dokázal představit, čím to bude vyváženo. Čím ta administrativní zátěž bude zaplacena. Kde je ten efekt. Já ho tam prostě nevidím. Netvrdím, že musím mít pravdu, ale v takovém případě bych to velmi rád uslyšel, kde ten efekt je. Proč se stane, že začneme vybírat tu daň intenzivněji, proč tam naopak chybí věci, které bych tam očekával.

Myslím si, že se hodí v této souvislosti říct, že jakkoli pan ministr neustále bojuje verbálně s daňovými úniky a ohromuje veřejnost mediálními projekty typu Kobra a hovoří o svém zápase s karuselovými obchody, který, obávám se, bude mít naprosto nulový výstup - a já mu to nebudu vyčítat. Já jsem tomu věnoval tři roky intenzivní práce a samozřejmě jsem nedosáhl žádného výsledku v dohodě mezi osmadvacítkou s reverse charge a obávám se, že pan ministr dopadne úplně stejně. Akorát, že nebudu tvrdit, že pro to vůbec nic neudělal. Po několika letech usilovné práce dopadne stejně.

Ale přestože nás i veřejnost ohromuje těmito sděleními, tak by nám nemělo uniknout, že od Nového roku na rozdíl od dvou let předcházejících efektivita výběru DPH začala klesat. Že výběr DPH sice roste v porovnání s minulými lety, ale klesá oproti růstu tržeb. Tržby rostou rychleji, než roste výběr DPH - rovná se, pan ministr vybírá daně hůře a hůře. To je fakt. Jsem dalek toho, abych to podroboval laciné kritice, ale chci podrobovat kritice skutečnost, že volíme nástroje, o jejichž účinku nejsme schopni vysvětlit, v čem to bude lepší, kromě toho, že někoho budeme více zatěžovat.

Já jsem si to v tom materiálu nepřečetl. Na jednání výboru od odpovědných pracovníků Ministerstva financí jsme se to nedozvěděli. Přiznám se bez mučení, že si to ani nedokážu představit. Tak bych rád poprosil pana ministra, kdyby nám to mohl vysvětlit, o kolik vybereme daní víc, proč jich vybereme víc, když ten výkaz budeme dělat jednou za měsíc a ne jednou za kvartál. Kdyby to tady aspoň mohl říct, prohlásit a garantovat, že to bude mít tyhle výsledky. V opačném případě pro to samozřejmě nemohu hlasovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Než dám slovo s přednostním právem panu předsedovi poslaneckého klubu ODS Zbyňku Stanjurovi, tak tu mám omluvy. Nejprve pan předseda Jan Hamáček se omlouvá z dnešního jednání od 16 hodin z osobních důvodů. Dále pan poslanec Gabal se omlouvá z dnešního jednání v době od 15 do 16 hodin. A pan poslanec Ondřej Benešík se omlouvá dnes od 18 hodin.

Nyní prosím s přednostním právem pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych měl několik konkrétních materiálů k údajům, které se nacházejí v důvodové zprávě. Zajímalo by mě, jak zpracovatelé či předkladatelé toho materiálu k tomu přišli. Budeme se bavit teď o administrativní zátěži, která dopadne na podnikatele. Podle důvodové zprávy je odhadováno, že náklady podnikatelskému sektoru vzrostou o 1,4 mld. ročně, což za jedno volební období je takřka 6,5 mld. A je odhadováno, že tím, že musí někdo vyplňovat kontrolní výkaz, o kterém nikdo neví, jak bude vypadat, možná někdo to ví, ale nechtějí to napsat do návrhu zákona, že to bude trvat 3,24 hodiny a že při mzdě za hodinu 197 korun to pak dělá v té sumě, když se přepočte počet plátců, počet hodin a mzda 197 korun za hodinu 1,4 miliardy.

Za prvé se chci zeptat, jak přišli předkladatelé na mzdu 197 korun. Jestli je to mzda, nebo je to mzda včetně odvodů. Protože pokud je to včetně odvodů, tak nevěřím, že tak důležitou činnost, která bude tak přísně sankcionována, budou dělat lidé s podprůměrným platem. Pokud je to bez odvodů, pak samozřejmě to číslo není relevantní a musíme ho vynásobit krát 1,34. Což 1,4 mld. není určitě malá částka. Takže můj první konkrétní dotaz zní: Za prvé, jak se určilo 3,24 hodiny? A za druhé, jestli 197 korun je odhad jaké kvalifikované síly a zda to je včetně odvodů, nebo bez odvodů. Pak můžeme posoudit, zda odhadované náklady ve výši 1,4 mld. jsou reálné, přeceněné nebo podceněné.

Protože v rámci projednávání v rozpočtovém výboru jednotliví poslanci podávali různé pozměňující návrhy, ke kterým, tak jak jsme zvyklí, Ministerstvo financí přijalo buď záporné, nebo kladné stanovisko, tak chci říct, že s našimi návrhy, které přednesl pan předseda Fiala, v zásadě souhlasí i pan zpravodaj a předseda rozpočtového výboru. Protože mnohé jeho pozměňující návrhy, ke kterým ovšem Ministerstvo financí vyslovilo k mému překvapení zásadní nesouhlas, i když je to koaliční předseda rozpočtového výboru, jdou podobným směrem. To znamená zachovat kvartální povinnost těm, kteří mají kvartální povinnost platit DPH. Je tam tedy jiný limit pro ty, kteří by byli osvobozeni od kvartálního plnění nebo měsíčního plnění, ale je tam taky nastaven limit. A podobné věci, které mně osobně jsou sympatické. Nejsou totožné, to bych neříkal pravdu, nicméně jsou tady zajímavé věty, v té důvodové zprávě, proč je Ministerstvo financí proti návrhu pana předsedy rozpočtového výboru. A já bych chtěl vědět, z čeho to vychází, protože nejsem schopen posoudit, jestli ty informace jsou, či nejsou pravdivé.

V zásadě se tady píše (cituje z donesených dokumentů), že ty subjekty s kvartálním plněním, s kvartální povinností, tento pozměňující návrh nepokryje značnou část plátců, kteří dnes již patří do segmentu, který se značnou měrou podílí na páchání daňové kriminality. To znamená, že ti, kteří - tady je černé na bílém, že na páchání daňové kriminality se značnou měrou podílejí ti, kteří mají kvartální plnění. Já nejsem schopen posoudit, jestli to je pravda, nebo není, tak by mě zajímalo, zda existuje nějaká statistika, jestli je to ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti či s Ministerstvem vnitra, nebo je to jenom takový argument, kterým se hledaly argumenty proti návrhu pana předsedy rozpočtového výboru.

Píše se tady, a může to být zase pravda, že pokud bychom pozměňovací návrh přijali, že by mohlo docházet k daňovým únikům v řádu milionů korun. Což je samozřejmě pravda. Nicméně když se bavíme seriózně o karuselových obchodech, tak se určitě nebavíme o milionových ztrátách, ale o miliardových. Někteří říkají 100 miliard, někteří říkají 50, ale jsou to v řádu miliardy. Potom ta argumentace, která, říkám, může být pravdivá, nevím, na základě čeho vychází, jestli máme nějakou statistiku, kdo páchá daňové delikty a zda jsou odsouzeni k náhradě škody, zda tu škodu jsme schopni vymáhat, nebo nejsme, zda se jim zabavuje majetek. Prostě nevím.

Další konkrétní dotaz. Zajímalo by mě, jestli Ministerstvo financí je na ten systém připraveno. Nebo kdy bude. To, že se to bude posílat přes datové schránky či jinou formou, ale vždycky elektronicky v předepsaném formátu, který, opět říkám, bohužel v zákoně není. Nepochopil jsem argumentaci, že když je to v zákoně, je to chaotické, a když to budou dělat úředníci Ministerstva financí, tak to chaotické nebude. To si myslím, že je přesný opak, že nějaké stabilitě by prospělo, kdyby to bylo v zákoně. A nemuseli bychom pokaždé, když někoho něco napadne, všechny, kteří to budou platit - a jsou to statisíce subjektů, podle důvodové zprávy to bude zhruba čtvrt milionu subjektů s kvartálním plněním, asi necelých 120 tisíc subjektů s měsíčním plněním. Takže do kupy takřka 370 tisíc plátců. Přece není možné, aby to pokaždé bylo jinak.

V odhadech nákladů v dopadu pro podnikatelský sektor vůbec nejsou zohledněny náklady na nějaký software. Nebo je představa, že to bude excelovská tabulka? Nebo dokument v pdf, který se bude rozesílat a budou ho doplňovat ručně? Já si myslím že ne. Že bude potřeba, pokud se to přijme, upravit ekonomické softwary, a opět to budou další náklady. A o jejich plnění nikdo neuvažuje. Nejsou tady žádné náklady.

Pak se chci zeptat, jak to budou dělat samosprávy. Jestli i samosprávy budou posílat ta kontrolní hlášení. Podle zákona ano. A jaká to bude práce v okamžiku, když víme, kolik je v zásadě uznatelná část DPH na jednotlivých samosprávách. Myslím, že každý starosta, který ví, jak funguje rozpočet a jak funguje obec, když je plátce DPH, jak je to složité. A když si představím, že k tomu přibude navíc kontrolní hlášení, které zabere 3,24 hodiny... Mně se tomu nechce věřit. Mně ten čas připadá příliš krátký.

Ale ta základní otázka zní: Stát jednou měsíčně dostane 370 tisíc hlášení. Pravděpodobně, protože se má jednat o zjednodušené daňové doklady, to bude seznam všech faktur - s místem plnění, s protistranou, základem daně v jedné, druhé, třetí sazbě a k tomu to DPH. Tomu já rozumím. Co s tím bude daňová správa dělat? Jaké k tomu má dneska softwarové prostředky? Pokud je nemá, kolik bude náklad na jejich pořízení? A zda vůbec bude schopna to vyhodnocovat. Tady se píše de facto o on-line řešení, ale to je opravdu big brother.

Vždycky slyšíme, že se máme učit v okolních zemích. Ale tady se učíme v Chorvatsku. Většinou jsme mluvili, že se máme dívat směrem na západ od nás. Ale letmý pohled do mapy mi napovídá, že Chorvatsko není západním směrem. Ale proč ne.

Ale opravdu, k čemu ty statisíce hlášení každý měsíc budou? V jakém formátu to bude? Pravděpodobně v nějakém textovém, když to má jít datovou schránkou. Protože když to nebude v textovém, tak kdo vám zaručí, když to bude v excelovském souboru, že do něho nikdo nesáhne, že nepřepíše nějakou hodnotu. A pak budou šikanováni ti, kteří řeknou: Tady máte na řádku 30 něco špatně.

V důvodové zprávě je tomu opravdu věnována mimořádně malá pozornost. Návrh pana předsedy rozpočtového výboru, aby v zákoně bylo definováno, co obsahuje kontrolní hlášení, je rozumný. Podle našeho názoru je rozumné mít i ten limit, abychom nezatěžovali malé firmy. Ale zvažoval bych i ty samosprávy, co vlastně budou... Když si představím, jak bude vypadat kontrolní hlášení nebo kontrolní výkaz za České dráhy, když si kupuji jízdenku, dostávám zjednodušený daňový doklad. To nevím, jak bude vypadat takové hlášení. A jak se s ním vlastně bude pracovat? A DPH tam beze sporu je.

Podle mě to jsou závažné otázky a byl bych rád, kdybychom v rozpravě ve druhém čtení na ně dostali odpovědi. A ač to nebývá zvykem, tak pan předseda rozpočtového výboru to pravděpodobně vzdal. Nevidím, že by načetl pozměňovací návrh. Ale jeho návrhy - ne že bychom je podporovali ve sto procentech, ale mnohé z nich mířily dobrým směrem. Bohužel Ministerstvo financí se k tomu zachovalo: všechno, nebo nic.

A poslední dotaz zní: Když zaváděla vláda třetí sazbu DPH, hlasovala pro to většina Sněmovny. Nejprve se říkalo, že to budou tři položky. V rámci projednávání první novely DPH jsme přidali, nebo vy, kteří jste pro to hlasovali, přidali čtvrtou položku. A jestli dobře čtu pozměňující návrhy, tak je navržena minimálně pátá a šestá položka, možná jich je tam víc, přesun z první snížené sazby do druhé snížené sazby. (V sále je hluk.)

Já vím, že vás to nezajímá. Nicméně se potvrzují naše slova, že při každém otevření novely DPH bude útok na to a budou i rozumné důvody, kterými ti, kteří jsou v první snížené sazbě, budou argumentovat: My chceme být taky ve druhé snížené sazbě.

Můj dotaz zní: Pokud to projde, včetně těch pozměňovacích návrhů, kolik bude položek v druhé snížené sazbě? Jestli někdo kvantifikoval dopad, jako to bylo u léků, knih a náhradní výživy, protože tam jsme v důvodové zprávě tu kvantifikaci měli v dopadu na veřejný rozpočet, nejenom na státní rozpočet, ale i na rozpočet krajů, měst a obcí. A zda vláda náhodou nechce říct dost? Nebo tady máme skutečně pokaždé načítat, když se otevře novela, další a další položky ve druhé snížené sazbě?

A úplně poslední dotaz je, jestli platí plán Ministerstva financí, který deklarovala někde v médiích paní náměstkyně, která to má na starosti, že ta druhá snížená sazba je v zásadě přechodné opatření a že bude platit rok nebo dva a že tak po roce 2016 by se vlastně mohla zrušit. Pokud ano, tak proč se trápíme? Proč? Když ten zákon ještě neplatí, a už zase měníme, co patří do které sazby. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. (K mikrofonu se chystá pan poslanec Kalousek.) Pardon. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj pan poslanec Votava, po něm s přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já musím reagovat na svého kolegu z rozpočtového výboru pana předsedu Stanjuru.

Kdyby on byl na rozpočtovém výboru... (Pan poslanec se z pravé strany sálu ohrazuje, ale není slyšet, co říká.) Prosím, já vám to nevyčítám, já to jenom konstatuji! (Řečník zvýšil hlas.) Opravdu to jenom konstatuji. Tak byste věděl, jak to s tím pozměňovacím návrhem, o kterém jste tady hovořil a dával ho do souvislosti se mnou, tak byste věděl, jak se to s tímto pozměňovacím návrhem mělo.

Já jsem si pouze osvojil pozměňovací návrh Hospodářské komory. To není nic špatného. Hospodářská komora za mnou přišla. Určitě i vy sám, prostřednictvím pana předsedajícího, jste si někdy nějaký pozměňovací návrh profesní organizace, profesní komory osvojil. Já jsem jim také jasně řekl, že pokud stanovisko k tomu pozměňovacímu návrhu bude ze strany Ministerstva financí zamítavé, že já budu postupovat v souladu se zamítavým stanoviskem. To se také tak stalo. Prostě ten pozměňovací návrh byl podán proto, aby se o něm diskutovalo. Osvojil jsem si ho v rozpočtovém výboru, aby bylo známo stanovisko Ministerstva financí. Bylo zamítavé. Takže nakonec tento pozměňovací návrh neprošel. Neprošel proto, protože nezapadal do koncepce Ministerstva financí. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Chci říct, že jsem nekritizoval pana předsedu rozpočtového výboru. Tak se nemusí hájit. Já jsem ho v zásadě pochválil. Nevidím žádný problém v tom, že jste si osvojil pozměňující návrh Hospodářské komory, pane předsedo prostřednictvím pana místopředsedy. Nicméně já bych chtěl říct z vlastní zkušenosti, že když si osvojím některý návrh, o kterém si myslím, že je rozumný, tak za ním stojím. Ale nic proti. Já jsem mluvil o tom obsahu. Nebyl to žádný útok na vás nebo na vaše názory, tak se podle mě nemusíte bránit.

Ale konkrétní dotazy k tomu zazněly. Argumentace, která byla proti, mi přišla poměrně slabá vůči návrhům, protože v zásadě každý návrh byl odmítnut slovy, když to trošku parafrázuji: Kdo podává takový pozměňující návrh, je proti boji s daňovou kriminalitou. A já si myslím, že to tak není, že se to nedá tak jednoduše odmítnout, že buď podpořím vládní návrh a bojuji s daňovou kriminalitou, a každý další návrh nabourává koncepci a jde proti. A to byly poměrně závažné věci, že třeba ti kvartální plátci tvoří značnou část, a když slyším značnou část, tak si myslím, že je to většina daňové kriminality, tak mě jenom zajímá, jestli to máme na základě pocitů, nebo nějakých faktů. A pokud na základě faktů, tak bych byl rád, kdybychom ta fakta slyšeli i my ostatní. Na tom není nic špatného.

Já vám v žádném případě nevyčítám, že jste si to osvojil nebo že si na tom netrváte. Omlouvám se, jestli jste to pochopil jako útok na vás, a že máte potřebu se bránit, tak to vůbec nebylo myšleno. Je to samozřejmě takový levný faul: kdybyste byl na rozpočtovém výboru, mohl byste to vědět. (Námitky zpravodaje mimo mikrofon.)

Já vím, že jste se omluvil. Ale ten faul zazněl. Musíme ale taky říct, kdy ten rozpočtový výbor byl. V průběhu Poslanecké sněmovny. Já jsem bohužel měl jiné povinnosti. Bylo to 29. října, což je vlastně minulý týden. Je třeba to říct celé.

Myslím, že na mém názoru, že ten pozměňovací návrh byl rozumný, by nezměnila nic ani moje účast nebo moje neúčast na rozpočtovém výboru. Bohužel, kdyby to bylo v rozpočtovém týdnu, tak jsem se pravděpodobně zúčastnil, jako se snažím vždycky. Někdy se občas omluvím, protože zrovna příští týden máme velký problém, kdy volební výbor koliduje s rozpočtovým výborem, a já jsem členem obou. Buď budu přebíhat (upozornění na čas), ale v jisté fázi nebudu na tom prvním anebo na tom druhém.

Děkuji za upozornění, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Předtím, než vznesu druhý dotaz, chci potvrdit slova pana kolegy Stanjury. Tohle opravdu nikdo nevnímá jako osobní rýpnutí. Máme dlouhodobou zkušenost a chápeme, že řada našich kolegů z vládně koaličních lavic mívají sice pevný jasný názor, ale osobně se s ním neztotožňují, a my pro to máme plné pochopení.

Nicméně - omlouvám se, že jsem za to zapomněl, ale já jsem chtěl doplnit ještě jeden dotaz na pana ministra. Ten první, abych připomněl, spočívá v tom, kde pan ministr vidí mechanismus onoho efektu lepšího výběru daně, když se zvýší hlášení z kvartálního na měsíční. Jaký mechanismus zvýší efektivitu výběru a vynahradí tak tu ne úplně malou administrativní zátěž pro podnikatele a v jakém objemu tu efektivitu vidí. To je první dotaz, který bych prosil, kdyby mohl zodpovědět.

Druhý dotaz se váže k oné snížené sazbě, neboť zaznamenali jsme v minulosti vyjádření pana ministra, že hodlá v roce 2016, nejpozději v roce 2017 mít opět už jenom dvě sazby, protože do té druhé snížené bude přesunuto vše, co šestá směrnice umožňuje, a také že hodlá v roce 2017 dosáhnout vyrovnaných rozpočtů. A mně teď nejsou úplně jasné ty priority, pane ministře. Kdybyste nám mohl říct - na těch dvou sazbách budete trvat i tehdy, kdyby to mělo znamenat, že nedosáhnete vyrovnaných rozpočtů, anebo nebudete trvat na dosažení vyrovnaných rozpočtů v roce 2017 i za tu cenu, že něco zůstane v první snížené sazbě? Tahle politická priorita by nás samozřejmě velmi zajímala. Co bude pro vás důležitější? Jaký slib splníte prioritněji, jestli vyrovnané rozpočty, nebo ty dvě sazby?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní do obecné rozpravy neeviduji žádnou přihlášku. S faktickou poznámkou paní poslankyně Lorencová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já nestačím žasnout nad dojemnou péčí, s níž se hlásí především kolegové z pravého spektra této Sněmovny o blaho těch, kteří obchodují s produkty, jako je nafta, jako jsou pohonné hmoty a další - líh apod., protože oni budou muset nějakou formou zavést registrační pokladny nebo nějaký systém, ve kterém budou muset přiznávat, i kdyby to bylo denně, ale ono to bude jenom jednou za měsíc, to, s čím obchodují, to znamená příjem toho, co dostanou do obchodu, a výsledek toho, co zobchodují. Ta dojemná péče mě překvapuje, nebo možná nepřekvapuje, tím spíš, že ve skutečnosti systém, který má být zaveden, i kdyby byl sebedražší, nikdy nedosáhne ani zlomek toho, o co přišli občané této země díky zákonům přijatým předchozími vládami, díky zákonům, které tady fungovaly celá dlouhá léta, a my jako řadoví daňoví poplatníci jsme platili daně, které díky těmto zákonům nešly do státní kasy, kam měly jít a kam jsme je v dobré víře platili, ale šly do kapes soukromým podnikatelům. Tento systém, který, já věřím, že se ho podaří zavést, by toto všechno měl zastavit. A obávám se, že ta dojemná péče o blaho těch, kteří s tím obchodují, má kořeny právě tady.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Ptám se, kdo další? S faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jenom krátká poznámka k předchozímu vystoupení. S potřební daň byl minulý bod, teď se bavíme o DPH. Nic, jenom upozornění. Spotřební daň, a nijak jsme to nekritizovali, že se zavádí test ekonomické stability a boj proti daňovým únikům zrovna v těch citlivých položkách, o kterých jste hovořila, byla v minulém bodě. Tady se bavíme o DPH, které je samozřejmě mnohem širší než tyhle komodity. To jenom pro upřesnění, že spotřební daň už máme za sebou.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud nikdo takový není, končím obecnou rozpravu a zahajuji rozpravu podrobnou, kde se hlásí pan ministr financí. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já navrhuji zkrátit lhůtu mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Eviduji tento návrh na zkrácení. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Kubíček, který ruší svoji přihlášku. Dále pan poslanec Holeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo. - Pardon, omlouvám se panu poslanci Holečkovi. S přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS pan poslanec Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejsem si úplně jist, jestli jste neměl nabídnout závěrečná slova po obecné rozpravě, nicméně já chci, abyste si všimli, jak projednáváme tak důležitý zákon. My položíme věcné dotazy v obecné rozpravě, nula odpovědí a jediná odpověď je: navrhuji zkrácení lhůty. Nic víc jsem k tomu nechtěl říct.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nyní s přednostním právem pan ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já nejsem trénovaný, tak jsem myslel, že to řeknu v závěrečné řeči, ale odpovím panu Stanjurovi.

Za prvé. My jsme vždycky říkali, že chceme vybrat daně. Finanční správa, která je v rozkladu, která udělala z Prahy daňový ráj, a ty karusely, lihová mafie, která nám ukradla 6,7 mld., kauza Ecoll, která začala v roce 2008, nám ukradla 4,5 mld., tak nejdřív to musí někdo začít řídit, tu finanční správu a celní správu. Na karuselech byli okradeni naši občané od roku 2009 do 2013 o 70 mld. Na to jsou čísla. A když jsem nastoupil na Ministerstvo financí, tak přítel pana Kalouska Knížek říkal sám, že vidí prostor ve vybírání daní 30 mld. To se dá dohledat v médiích. A odborné studie říkají o karuselech, že tam je potenciál 2,7 % HDP, tj. asi 100 mld. Pan Kalousek říkal, jak bojoval. Nevím, jak bojoval. Já jsem zorganizovali setkání ministrů financí Německa, Rakouska, Polska, Maďarska, Chorvatska a my Češi jsme poprvé na radě Ecofinu předložili návrh, aby Brusel nám dal větší možnost rozhodovat o karuselech, protože tam jde o čas. A děláme na tom. Teď jsem pro to získal i rumunskou ministryni financí. Chystáme dopis na Komisi a už jsme jednali na úrovni ředitelů DG a já se chystám za panem komisařem Moscovicim a máme na to podporu hlavně od Rakouska, Slovenska, ale i ostatní - pan Scheuble, německý ministr financí, také přislíbil podporu.

Ta Kobra tolik skloňovaná, já jsem samozřejmě mediálně velice špatně vybaven, tak když jsem nastoupil 29. ledna večer do úřadu, tak 30. jsem jel na Slovensko, kde jsem potkal tři ministry, a jeden byl ministr financí, a tam jsem poprvé slyšel jméno Kobra. A co je to ta Kobra? Nic jiného, že předtím fungovalo FAÚ, celní finanční správa a dostali jsme konečně k tomu příslušného policajta.

Kdysi bylo FIPO. Někdo ho zrušil. Víme asi proč. Tak teď ta Kobra funguje. A samozřejmě výběr daní se zásadně zlepšuje. Taky posilujeme tu finanční správu. Nabereme 600 lidí, aby konečně byli v terénu, aby získali nějakou autoritu.

A co se týká těch dotazů. Tak samozřejmě tady pan Stanjura to asi trošku popletl s tím Chorvatskem. Toto není Chorvatsko. Toto je elektrický výkaz DPH, který zavedli Slováci od 1. ledna 2013. A Slováci za rok a půl vybrali o 800 mil. eur více, tj. 21,6 mld. A taky vychytali mouchy. A my tam chodíme a získáváme jejich zkušenosti. Proto budeme mít tu výhodu, že když my to budeme aplikovat, tak nebudeme mít ty ztráty toho zavedení. A tam to funguje. Já myslím, že všichni poctiví podnikatelé v Čechách, kteří platí daně, to vítají a jsou rádi, že bude konečně kontrola. A ti, kteří podvádějí, budou postižení, protože daně se přece mají platit, to všichni víme. Takže já nevím, co je na tom špatného.

A ohledně, prosím vás, těch slibů. Já jsem nikdy neslíbil vyrovnaný rozpočet 2017. To samozřejmě média vždycky fabulují. Já jsem řekl, že si přeju vyrovnaný rozpočet 2017 a že v případě, že se nám to povede, tak samozřejmě by bylo dobré snížit tu DPH, kterou nám pravice - myslel jsem, že pravice nenavyšuje daně, ale naše pravice nám navýšila z těch 10 na 15... A my teď zavádíme 10 % na léky, knihy, dětskou výživu a nějaké další drobnosti potřebné pro nemocné lidi. Je cíl, že bychom rádi tu DPH snížili. Ano, zase bychom měli dvě sazby. Není to závazek, jsou to nějaké úvahy. Uvidíme, jak se nám bude dařit. Takže žádný takový slib nebyl.

My jdeme realizovat to, co je odzkoušeno. A 11. listopadu znovu budeme jednat s ministrem financí Rakouska, Slovenska, Maďarska, se šéfem finanční správy, celní správy. Fungujeme společně. Bojujeme konečně efektivně proti daňovým podvodům. Takže já myslím, že to funguje dobře. Chceme aplikovat jen to, co bylo už dávno vymyšleno. A to, že jsme dělali analýzy... Ano, dělali jsme analýzy. Ta čísla, která tady jsou. Dělali jsme pokusy. Žádné softwary není potřeba. Ti, co software mají, ho použijí, takže není to nic zásadně náročného. A já myslím, že je dost času na to, když účinnost má být 1. ledna 2016, abychom to dostatečně - a už děláme různé semináře - vysvětlili podnikatelům. Ti poctiví to určitě přivítají a budou rádi. Takže s chorvatským modelem to nemá nic společného. Chorvatský model je něco jiného. A když to bude na pořadu, tak vám to rád vysvětlím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s přednostním právem nejprve pan předseda Kalousek, po něm pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Odpusťte prosím, pane ministře, je to asi moje vina, že jsem vnesl do diskuse tolik oblíbené karusely a Kobru. Nicméně ten návrh, který projednáváme, neříká nic o karuselech ani o Kobře. Já jsem chtěl jenom demonstrovat, že byť o tom můžeme mediálně mluvit, tak efektivita výběru DPH se vám zhoršuje. To je fakt. Asi tak jako oproti nám investujete méně. Prostě jestliže výběr DPH roste pomaleji, než rostou tržby, tak je evidentní, že se zhoršuje efektivita výběru. Byť nominálně, meziročně samozřejmě s vyšším výkonem ekonomiky oproti loňsku je vyšší výběr DPH. Ale pokud roste výběr DPH pomaleji, než roste růst tržeb, tak se prostě snižuje efektivita. To tak je. To není ideologický spor.

Ale já ten spor tady vést ani nechci. Já jsem položil tu zdvořilou otázku, na kterou jsem nedostal odpověď, abych o tom mohl zodpovědně hlasovat. Jestliže dnes ten výkaz jsme povinni - promiňte, že používám první osobu, nejsem podnikatel, ale kdyby tady byli malí podnikatelé, tak by řekli - jestliže jsme povinni dělat ten výkaz jednou za čtvrt roku, jakým mechanismem a v jakém objemu těch daní vybereme víc, když to budeme muset dělat jednou měsíčně? To je to, co nevím! Kdybychom to nedělali vůbec, tak bych rozuměl připomínce paní poslankyně Lorencové, že tedy aspoň jednou za měsíc a ono to možná k něčemu bude. Ale teď se to dělá jednou za čtvrt roku a já fakt nevím. Já přesně vím, co to bude znamenat pro toho drobného podnikatele. Ale fakt nevím, jaký objem, jaký přínos a především jakým mechanismem to zlepší tu efektivitu výběru daní, když to budu muset dělat jednou za měsíc. Já se přiznávám k nevědomosti, že to nevím, a chci tu prostou jednoduchou odpověď pana ministra, že díky tomu vybereme o dvě, pět, deset miliard víc, protože to bude znamenat - dvojtečka - a teď těch několik vět, které já si představit neumím. Ale pan ministr, když to navrhuje a chce tím ty podnikatele zatížit, tak si toho musí být samozřejmě vědom.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní, pardon, s faktickou poznámkou paní poslankyně Lorencová, po ní s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, přinejmenším v tom - prostřednictvím pana předsedajícího pro pana poslance Kalouska - se vybere, a to o strašně moc peněz víc, že se budou peníze vyplácet přes účty a nikoliv cash. Já sama jsem stála v době, kdy jsem točila reportáže, ve frontě s kamerou, kde stály desítky - a když jsem to potom sledovala dál - stovky lidí, kteří dostali svoji výplatu podle minimální mzdy, a pro tu zbývající část výplaty si šli stoupnout do fronty k nějakému zapadlému okénku a tam jim pan pokladní cáloval ty peníze v hotovosti. Jenom já jsem jich za hodinu, možná dvě, viděla stovky. Tak mi řekněte, jestli není už toto důvod pro to, aby se s tím nějaký pořádek udělal. Aby se zavedl systém, který toto nedovolí!

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Lorencové. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já jenom aby nedošlo k nedorozumění. Už k němu došlo. Ve vší úctě k paní poslankyni Lorencové, reagovala na úplně jiný dotaz, než jsem položil, a na úplně jinou problematiku, než o které já jsem mluvil. Aby snad nedošlo k omylu, že tady padla odpověď na můj dotaz. Já bych poprosil pana ministra, jestli by mně mohl odpovědět na moji otázku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám v zásadě stejnou prosbu, ale s jinou otázkou. Já jsem se ptal, jestli těch 1,4 mld. nákladů, což je podle důvodové zprávy odhadován dopad na podnikatelský sektor ročně, když se tam uvažovala ta hodinová mzda, jestli byla s odvody, nebo bez. Protože je to buď bez 34 %, nebo včetně. A to je docela zásadní. To jsou stamilionové částky.

Nedá mi, abych nezareagoval na vystoupení pana ministra financí a zeptal se, co je vlastně špatně. On říkal - zvedli jste z 10 na 15 a to je chyba. Nechci tu polemizovat s tímto názorem, to je legitimní politický názor. A v okamžiku, kdy řekneme, že se nám to úplně nepovedlo, a navrhujeme z 15 na 10, tak je to zase chyba. Tak já už tomu nerozumím. Chybné je zvednout, anebo snížit? Vládní koalice říká, že když to navrhuje opozice, tak je chyba obojí. To je jedno, jestli zvedají, nebo snižují, vždycky je to chyba. A my to děláme vždycky dobře a je jedno, jestli jsme proti snížení, nebo podporujeme tu chybnou sazbu, kterou ta pravice zavedla. A o tom není spor. Já se chci jenom zeptat, co je tedy chyba. Rozumím té kritice, že to byla chyba z 10 na 15. Dneska leží podruhé v tomto volebním období na stole náš návrh, abychom tu chybu odstranili, napravili. Dali jsme jednu sazbu nižší, jednu sazbu sníženou, a to ve výši 10 %, a zase slyšíme, že to je chyba. Podle mě logicky nemůže platit obojí. Může platit buď jedno, nebo druhé. Ale mě spíš zajímá ten odhad nákladů, toho dopadu na podnikatelský sektor.

A já si nepletu země. Jenom jsem vycházel z důvodové zprávy. Je to materiál vlády i Ministerstva financí, který říká, že toto opatření je předstupeň k tomu, abychom mohli zavést chorvatský model buď od 1. ledna 2016, nebo 2017. Já jsem netvrdil, že tohle je z Chorvatska. Ale je to ve vaší důvodové zprávě. Zase to není názor opozice, je to vládní materiál, který máme ve sněmovním tisku 291. A nijak jsem to nezpochybnil. Nemusíme se přít, jestli je to Slovensko. Jenom říkám, že tam píšete, že to je příprava pro další opatření, ke kterému se inspirujete v Chorvatsku. Myslím, že se tím netajíte. Jenom jsem řekl všeobecně známý fakt. Možná jsem ho nemusel v rozpravě opakovat, ale zase to není názor opozice.

Takže bych se vrátil k dotazu, co říkal můj kolega Miroslav Kalousek. Bude 370 tisíc hlášení měsíčně. A já se ptám, jak reálně se s nimi bude pracovat, když to de facto chceme on-line. (Připomínka z pléna.) Není to poslední poznámka.

Pan ministr říká, že všichni poctiví podnikatelé to vítají a nepoctiví jsou proti. Před chvilkou říkal pan předseda rozpočtového výboru, že si osvojil návrh, který je podobný návrhu občanských demokratů, který napsala Hospodářská komora. Já jsem předpokládal a věřím tomu a jsem si jist, že členy Hospodářské komory jsou poctiví podnikatelé, kteří chtějí bojovat s daňovými úniky, protože ten, kdo neplatí daně, je samozřejmě nekalá konkurence. To je bezesporu. Myslím, že tady není nikdo, kdo by hájil ty, kteří neplatí daně a přitom je platit mají. Na tom se podle mě shodujeme bez ohledu na to, jestli sedíme vlevo, vpravo nebo ve vládních, či opozičních lavicích. A právě ti přišli s návrhem, který modifikuje, ne neguje, návrh vlády, který říká: ponechme kvartální, nechme tam nějaký limit, ať se to těch nejmenších vůbec netýká. Já bych o tom nemluvil. Mluvil o tom pan předseda rozpočtového výboru. Je to návrh Hospodářské komory a já si nedovolím, nechci a nebudu je označovat, že to jsou zástupci nepoctivých podnikatelů. Myslím, že opak je pravdou. A tady vidíte černé na bílém, že to tak není, že zástupci poctivých podnikatelů říkají ano, tímto směrem pojďme. A to nezpochybňuje ani opozice, jenom tady navrhujeme nějaké parametrické změny. Opravdu si myslíte, že jsou navrženy proto, aby ti nepoctiví měli konkurenční výhodu vůči poctivým? Já si to tedy nemyslím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já jsem myslel, že pravičáci vědí, co je chyba. Myslel jsem, že navyšovat daně pro pravičáky je chyba. Pokud byste předtím řídili finanční a celní správu řádně, pokud byste možná historicky zdanili i hazard, tak možná DPH nebylo třeba navyšovat. Nižší sazba DPH je správně. Sazba DPH je u nás jedna z nejvyšších v Evropě. My určitě, pokud to rozpočet dovolí, protože chceme mít perspektivně vyrovnaný rozpočet, máme představu, když zavedeme tato opatření, že bychom se chtěli znovu vrátit na sníženou sazbu DPH 10 % - tu, kterou naše pravice navýšila. Snad už jsem to vysvětlil, že by bylo dobře snížit daně. Nejdřív vybrat, potom snížit.

Akorát bych znovu chtěl informovat, že Chorvatsko je on-line a výkaz DPH není on-line. Výkaz DPH podle mého názoru, jak jsem se ptal ve firmách, nebude stát firmy de facto skoro nic. Dobrá účetní se do toho zacvičí, má na to rok a firma to zvládne bez nákladů. A software, který de facto okopčíme, protože ho zavedli jinde, odhadujeme, že nás vyjde řádově asi na 250 milionů korun. Díky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Fischerová. Prosím, paní poslankyně. - Pardon, pan ministr ještě jednu větu, pokud mu to paní poslankyně umožní.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Omlouvám se. Ještě jsem zapomněl panu Kalouskovi odpovědět na měsíční a kvartální DPH. Ano, o tom jsme dlouho diskutovali i s Hospodářskou komorou. Pochopili na základě praxe, že kvartál je dlouhé období na to, když někdo dělá karusely a založí firmu a je schopen ji za měsíc, dva, tři zlikvidovat. Zkušenosti jsou takové, že tři měsíce pro daňové podvody jsou dlouhé období. Tam jde o čas.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi, byť to byly minimálně věty čtyři. Nyní paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Já velice děkuji za slovo. Budu opravdu stručná. Vážené kolegyně, kolegové, obrátím se na pana ministr Babiše, protože jsem poslouchala pozorně celou rozpravu a mluvilo se hlavně o karuselech, ale mluvilo se zde také o samosprávách. Náš pan předseda Zbyněk Stanjura o tom mluvil. Protože jsem neustále v kontaktu se starostkami, starosty malých obcí, měst, tak mi říkali, že některá města si musí pořizovat právě na DPH, na vyúčtování, další outsourcingové služby, čili ještě vnější služby. A každá změna DPH má velký vliv nejenom na podniky a malé firmy a na ty, které to nic nestojí, jak zde bylo řečeno, kontrolní vyúčtování, ale jsou zde i obce. Na ty prosím nezapomínat, vážený pane ministře. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Nyní s přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Chci poděkovat za odpověď. Ta je srozumitelná, bohužel vychází z toho, že podvodník zůstane nehybný a nebude na to reagovat. Pokud je to opravdu tak, jak pan ministr odpověděl, nemám důvod mu nevěřit, tak si troufnu říct, že opatření je zcela neúčinné. Dnes prostě ten neurologický bod v karuselovém řetězci ví, že má nějaký čtvrtletní prostor, samozřejmě nespadl z nebe, existuje, bohužel má nějakou svoji ekonomickou historii, dneska je to mnohem sofistikovanější, než to bylo v 90. letech. Pravidelně platí, chová se řádně, a pak v jednom období tu ránu udělá. Teď ji udělá v období jednoho kvartálu, nebude pro něj sebemenší problém udělat ji v prostoru jednoho měsíce. To znamená, že ti poctiví z toho snadno utečou, ti nepoctiví budou zatíženi víc. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Dalším řádně přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý večer. Chtěl bych se touto formou přihlásit k písemnému pozměňovacímu návrhu, který je v informačním systému uveden pod č. 1533. Jedná se o technickou úpravu § 101f, kdy kontrolní hlášení je v návrhu definováno délkou pět dní. Změna je pět pracovních dnů. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Raisovi. Dalším řádně přihlášeným je paní poslankyně Radka Maxová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Radka Maxová: Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové, pane předsedo. Chtěla bych se touto formou přihlásit k pozměňovacímu návrhu 1548, který obsahuje pozměňovací návrh, aby umožnil zařadit do snížené sazby DPH i potraviny s léčebným účinkem. Jsou to potraviny pro zvláštní lékařské účely a potraviny bez fenylalaninu. Důvodová zpráva je přiložena k pozměňovacímu návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Maxové. Nyní s přednostním právem pan předseda Občanské demokratické strany Petr Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Já se zde přihlašuji k pozměňovacím návrhům, které jsem podrobně vysvětlil v obecné rozpravě a z nichž jeden dává šanci panu ministru financí, abychom společně už v pátek rozhodli o tom, že snížíme dolní sazbu DPH na jednu hodnotu, a to 10 %. Jsou to tedy pozměňovací návrhy vložené do systému pod č. 1553 a 1554.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Fialovi. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, podrobnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana zpravodaje, případně pana ministra? Není zájem o závěrečná slova.

Budeme tedy hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin, jak jej přednesl pan ministr financí Andrej Babiš. Je tu žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

Zahajuji hlasování o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin dle návrhu pana předkladatele. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 4, přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro 88, proti 20, návrh byl přijat.

 

Končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi.

 

Dalším bodem našeho dnešního jednání je bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.