Úterý 9. prosince 2014, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Gazdík)

133.
Informace předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády
o fungování státních organizací České dráhy
a Správa železniční dopravní cesty v době ledové kalamity.

Prosím, aby se z pověření vlády slova ujal ministr dopravy Dan Ťok. Prosím, pane ministře, máte slovo. (V sále je hlučno.)

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, na schůzi Poslanecké sněmovny dne 2. prosince byl předseda vlády požádán o předložení informace o stavu fungování státních institucí v době kalamity, zejména jak se vypořádaly s nastalou situací České dráhy. Vzhledem k tomu, že se předseda vlády nemůže zúčastnit, dovolte mi, abych požadované informace poskytl osobně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se moc omlouvám, pane ministře. Budu velmi rád, když poskytnete, ale poprosím Poslaneckou sněmovnu o klid. Všechny, kteří se tady baví na jiná témata, než přednáší pan ministr, aby opustili tento jednací sál a abyste panu ministrovi hned při jeho prvním vystoupení ve Sněmovně nebrali iluze o této ctihodné instituci. Děkuji.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Já jsem právě chtěl zmínit, že to je mé první vystoupení na půdě Sněmovny a že za něj děkuji a těším se na spolupráci.

Na začátek bych rád uvedl, že to, co nás postihlo začátkem prosince, byla klimatická kalamita, která se v podstatě nestala posledních 40 let. To, co se stalo, je, že ve dnech 1. až 3. prosince v podstatě ledový déšť vytvořil led na celém území České republiky, a rád bych tady řekl, že bylo velmi těžké zapůsobit standardními metodami a standardními záležitostmi na řešení této kalamity. Jenom pro ilustraci: Nástup kalamity byl tak rychlý, že od okamžiku varování Českého hydrometeorologického ústavu pro Prahu, což bylo v 16.07 prvního prosince, k zastavení provozu na trati Lysá-Milovice došlo v období 33 sekund. Pro vaši informaci, během 100 minut zamrzla celá republika. Já tady mám obrázek České republiky. (Ukazuje list papíru.) V podstatě od Berouna až do Ostravy za 100 minut byly odstaveny všechny tratě, všechny elektrické tratě, abych byl přesný.

K samotné rekapitulaci bych rád uvedl, že České dráhy vypravovaly vlaky, dokud správce infrastruktury, to znamená SŽDC, neprohlásil tratě za nesjízdné pro elektrické vlaky. V té době, 1. prosince v 16 hodin, bylo v pohybu zhruba 600 vlaků v celé síti a v době zastavení bylo 120 vlaků. To znamená, během těch 100 minut zůstalo na tratích 120 vlaků, ve kterých bylo 20 tisíc pasažérů, a celkově kalamitou bylo zasaženo zhruba 100 tisíc lidí. To jen abyste si uvědomili rozsah té kalamity. V podstatě když vám jdou povodně, tak se dá reagovat postupně, protože voda jde pomalu, tohle všechno nastalo během 100 minut.

Jak už uváděl předseda vlády v ústní interpelaci ve čtvrtek 4. prosince, byla snaha Českých drah a SŽDC primárně zaměřena na zajištění co nejrychlejšího dojetí vlaků nebo stažení vlaků, které se zastavily na širé trati, do nejbližších stanic, popřípadě evakuaci cestujících z těchto vlaků s vědomím, že jako první musí být zachráněni lidé v nevytápěných vlacích, soupravách uvízlých v místech se slabým signálem, a také u těch vlaků, kde vzhledem k jejich odstavení byla zhoršena možnost dodávky vody nebo občerstvení. Řešení kalamitní situace probíhalo v koordinaci zaměstnanců Správy železniční a dopravní cesty s jednotlivými dopravci, zejména s Českými dráhami a Hasičským záchranným sborem, sborem Správy železniční a dopravní cesty. Nehodové pohotovosti a pohotovostní služby plnily svoje povinnosti a úkoly nepřetržitě a rád bych řekl, že zaměstnanci ČD pozorným výkonem své služby zabránili vzniku dalších mimořádných situací zejména tím, že včas zastavili kvůli spadaným stromům a podobně.

V pondělí a úterý 1. a 2. prosince byly v České republice takové povětrnostní podmínky, že z technického hlediska nebylo možné předem určit, jak dlouho bude nesjízdnost tratí trvat. Jednotlivé tratě byly průběžně projížděny montážními vozy, které zjišťovaly aktuální stav, a následně byla přijímána rozhodnutí o dalším postupu. Je nutné podotknout, že standardní průběh získávání informací dopravce funguje následným způsobem. Nejdřív informuje výpravčí dispečink SŽDC, dispečink SŽDC dispečink Český drah a České dráhy vlak a vlakové čety. České dráhy průběžně informovaly cestující hned po obdržení jakékoliv zpřesňující informace ze strany provozovatele dráhy SŽDC a cestující přímo ve vlacích byli informováni vlakovou četou. Informování veřejnosti probíhalo rovněž pomocí internetových stránek, mobilního internetu, aplikace ČD Můj vlak a interních e-mailových zprávy a automatických zpráv SMS. Bylo posíleno rovněž informační centrum, nicméně mám informace z Českých drah, že informační linky byly přetíženy, na většině linek bylo až 30 čekajících, což v podstatě znemožňovalo jakoukoliv normální komunikaci.

Dále bych rád sdělil, že pro zajištění informovanosti bylo personálně posíleno kontaktní centrum. SŽDC spolu s Českými dráhami musí přijmout nezbytná opatření. Rád bych tady řekl, že to, co se na této kalamitě, a na tomto rozsahu kalamity ukázalo, je fakt, že bylo velmi složité komunikovat. Komunikovat proto, protože Správa železniční dopravní cesty a vlastně dopravci jako provozovatelé by měli mít mezi sebou takzvanou čínskou zeď, která umožňuje možnost konkurence mezi provozovateli jednotlivých vlaků, na druhé straně v takovýchto situacích musí začít komunikovat určitě mnohem lépe.

Rád bych ještě doplnil informaci tím, že České dráhy měly rovněž nasmlouvány dieselové lokomotivy, které vlastně z těch tratí svážely jednotlivé vlaky. Během prvních tří hodin České dráhy byly schopny spolu se SŽDC a se záchranným sborem v podstatě 82 vlaků z těch 120 stáhnout do stanic a postarat se o cestující. Samozřejmě vzhledem k tomu rozsahu té situace jsme nebyli úplně schopni se postarat o všechny cestující. A myslím si, že mohly České dráhy i SŽDC informovat lépe, ale o tom se můžeme bavit dále.

To, na co jsme přišli, je ještě další problém, a to jsou stromy u trati. Během kalamity bylo pokáceno zhruba 800 stromů, z nichž 300 bylo spadlých a ty zbylé byly pokáceny z preventivních důvodů. Může nastat otázka, proč toto nebylo uděláno předem. Tady bych zase odkázal na nesoulad mezi zákonem o ochraně životního prostředí a možností kácet tyto náletové dřeviny v ochranném pásmu železnice.

Co se týká situace ohledně kompenzace cestujících, cestující mají samozřejmě nárok na vrácení celé nebo částečné jízdenky podle pravidel platných v mezinárodní a vnitrostátní dopravě, takže toto bylo uplatněno. Nad rámec standardní náhrady jízdného ČD nabídly slevu na zakoupení příští jízdenky ve výši 100 korun, cestujícím s In-kartou připíšeme 50 bodů v rámci věrnostního programu Českých drah. Tyto kompenzace je možno nárokovat osobně u pokladen nebo na mailové adrese namraza@cd.cz do 16. prosince. V rámci extrémního zpoždění žádosti budou posuzovány individuálně.

Děkuji vám za pozornost, a pokud budou dotazy, jsem připraven na ně reagovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho zprávu. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne, kolegyně a kolegové. Panu ministrovi nezávidím, že zrovna tento bod je jeho první vystoupení v Poslanecké sněmovně, a jsem si vědom toho, že nebyl ve funkci, takže kritická slova, která budu říkat, nebudu říkat na hlavu pana ministra, ale spíše se pokusím formulovat nějaké otázky a některá doporučení.

Nevím, pane ministře, kdo vám chystal podklady, ale zpráva je příliš optimistická. Myslím, že Poslanecká sněmovna chápe, že nemohly jezdit vlaky, o tom není sporu, byla to vyšší moc a to nikomu nevyčítáme a je to pochopitelné. Nicméně je zvláštní např. to, že třeba už třetího, kdy soukromí dopravci, kterých se tak obávají České dráhy, přitom to je gigantický podnik, byli schopni vypravit více vlaků z Prahy do Ostravy než národní dopravce. Já tomu nerozumím. Mluvím o třetím, nemluvím o 1. prosinci. Já tomu opravdu nerozumím. Bohužel, České dráhy vypravovaly vlaky v okamžiku, kdy bylo jasné, že tratě jsou neprůjezdné. Vy jste mluvil o 16. hodině, 100 minutách. V 17.36, jako příklad, vyjíždělo pendolino z Prahy do Ostravy, aby zůstalo stát v poli, aby dostávali cestující naprosto mylné informace, jak se ukázalo. Jen popíšu příběh lidí z tohoto vlaku a pak to zkusím zobecnit.

Tak po několika hodinách, dvou, třech, čtyřech, byla informace: Teď pojede vlak do Kolína, přestupte si, z Kolína jede 22.39 vlak do Prahy, dostanete se zpátky. Někteří cestující nabídky využili, dorazili do Kolína a tam jim řekli, že o žádném vlaku, který pojede do Prahy, nic nevědí a že určitě nic nepojede. Tak čekali, zima atd. Mě opravdu překvapila bohorovná vystoupení členů představenstva Českých drah, že tu ČD poskytly sušenku, tu poskytly čaj, tu vodu. Ony se prostě o lidi dobře nepostaraly. To je klíčový problém, o kterém debatujeme. I přístup k vrácení jízdného je podle mě neuvěřitelný. Neuvěřitelný! Možná dají někomu stovku, někomu připíšou 50 prémiových bodů, místo aby automaticky vrátily plné jízdné tomu, kdo je o to požádá. České dráhy dostávají z veřejných rozpočtů ročně 12 miliard korun. Myslím, že plné vrácení jízdného tomu, kdo se nedostal včas, ať už o hodiny, nebo o dny, je určitě ekonomicky nepoloží. Už vykládají o tom: Jeli jste pendolinem, tak vám možná vrátíme místenku, ale to jízdné jste nakonec použili. Sice jste nejeli tři hodiny, ale třeba 18 hodin, ale co byste chtěli? Mně to přijde opravdu neuvěřitelné od někoho, kdo čerpá 12 miliard ročně z veřejných rozpočtů.

Stejně špatně jako ti cestující na tom byly vlakové čety, které nebyly schopny poskytovat informace, protože je neměly. Nevyčítám to těm lidem ve vlacích, ale připadá mi, že to bylo jako za Vlasty Buriana. Nefungoval dálnopis, tak nejsou informace. Ale v éře mobilů je to výborné. Cestujícím ve vlaku asi nepomohlo, že se něco zveřejňovalo na internetu. Jak se na ten internet přihlásit? Pochybuji, že by to fungovalo. Dokonce v Kolíně přijel regiojet směrem od Brna a cestující nastoupili, aby po půlhodině jim řekli: Jděte ven, tady by mohl být špatný vzduch. Protože ve vlaku bylo teplo. Takže ani ve vlaku nemohli sedět a zase šli zpátky do haly. A místo aby se představenstvo omluvilo a řeklo "milí klienti, my jsme to fakt nezvládli", tak slyším o sušenkách, vodách, o tom, jak komunikace v zásadě fungovala, když člen představenstva, omlouvám se, nevím který, v Událostech, komentářích říkal: No vlak tam sice stál 17 hodin, ale to vlastně bylo pro dobro cestujících, abychom neohrozili jejich bezpečnost. Dokáže si někdo z nás představit sedět 17 hodin ve vlaku? V zimě? Já tedy ne a jsem moc rád, že jsem mezi těmi cestujícími nebyl, že už jsem byl v Praze, protože normálně pravidelně jezdím.

Takže to, co kritizujeme, je přístup Českých drah, a to zejména vrcholového managementu, protože to je jeho záležitost, ne těch lidí, kteří byli ve vlacích uvězněni stejně jako cestující, ohledně předávání informací. Nepřesné, mylné, zavádějící. Pak se samozřejmě stupňovala nervozita cestujících, nervozita lidí. Nevyčítám to těm, kteří tvořili vlakové posádky, ti za to nemohli. Ale dodneška mi připadá přístup...

Mám návrh jednoho usnesení, který pak přečtu v podrobné rozpravě. My toho moc nemůžeme, ale návrh usnesení je, že Sněmovna žádá vládu, aby zajistila plné odškodnění klientů Českých drah, kteří byli postiženi námrazou a ledovkou mezi dny 1. až 3. prosince. To si myslím, že vláda umí přes řídicí výbor, i když to přinese teoreticky nějakou ekonomickou ztrátu, ale určitě to České dráhy nepoloží.

Pár otázek. Pokud nebude pan ministr vědět dneska, mně to nevadí, protože respektuji, že je chvilku ve funkci. Tak možná bude vědět, pokud ne, tak bych poprosil o písemnou odpověď úplně v pohodě. Jestli existují krizové plány a jestli se podle nich postupovalo. A pokud ano, tak podle mě potřebují revizi, a kdy se na té revizi bude pracovat, aby byla. Proč nefungovala vnitřní komunikace? Opravdu ti lidé na nádražích ve vlacích neměli co lidem nabídnout, těm cestujícím, kteří byli evidentně nervózní a neinformovaní. Proč vyjížděly vlaky? Opravdu nepochopím, že po půl šesté vyjede vlak, který zůstane kousek za Prahou, a to už ledovka byla. Je nepříjemné nevyrazit, je to nepříjemné, ale nějak se v Praze zařídíte, když jste na nádraží, když vlak nepojede. Mnohem horší je skončit někde v poli, bez informací, bez občerstvení, bez tepla. Zase v létě, nebyla by ledovka, že, ale mohla by být jiná katastrofa. A tam je situace pro cestující jednodušší. Usnesení pak načtu.

Mé přesvědčení je, že to České dráhy nezvládly, především ti, kteří tomu měli velet, ne ti, kteří spolu s klienty trávili hodiny. Zase mám zprávy, že průvodčí byli velmi unavení, ale přitom velmi příjemní, a ti tu svou práci zvládali. Ale když nemají dostatek informací v éře mobilů, tak se tomu těžko rozumí. Myslím, že informace o 3. prosinci by měla vést vládu k tomu, aby urychlila vyběrové řízení na rychlíkové tratě. Myslím, že to je dobře, že to Českým dráhám jen pomůže.

A když už mluvíme o elektronických pokladnách a o nákupu v e-shopech, tak taková možná pro někoho drobná informace, ale je to podnět, který by zase mohla řešit řídicí nebo dozorčí rada. Soukromí dopravci vám umožňují bezplatně vrátit jízdné 15 minut před odjezdem. Proto mnozí využívají těchto služeb. U Českých drah, když se vám to stane, musíte písemně požádat a do 30 dnů dostanete třeba 25 %. Toto není souboj o klienty, ve kterém mohou České dráhy vyhrát. Minimálně by se měly srovnat s konkurencí. A je to správný trend, že České dráhy chtějí, aby se jízdenky prodávaly na internetu co nejvíce, tím pádem budou mít méně zaměstnanců v pokladnách. Ale pokud nebudou poskytovat tuto službu, která je u soukromých dopravců běžná, každý z nás si to může ověřit, tak prostě lidé to využívat nebudou, protože vrácené jízdné je příliš nízké a příliš administrativně náročné.

Není to hlavní problém Českých drah, to se určitě s panem ministrem shodneme, ale myslím si, že České dráhy v komunikaci s klienty selhaly. A říkám: Já vinu vidím na vrcholovém a středním managementu, nevidím to na lidech, kteří tam byli. Pak vás poprosím o to usnesení. Možná by to pan ministr prosazoval i bez usnesení, ale myslím si, že jediné, co můžeme udělat, je požádat, aby stát ve státní firmě zařídil, aby těm, kteří chtěli, se plně vrátilo jízdné. I když nakonec druhý den dojeli, ale za jakých podmínek a v jaké čase. To si myslím, že je solidní přístup státu. Neumím to kvantifikovat. Jestli to bylo 100 tisíc lidí, kteří tím byli postiženi, to asi nedokážu odhadnout, je to možné, ale i to České dráhy bezesporu ekonomicky unesou. A mohou tím vytvořit lepší vazbu klientů, aby příště opět ti klienti cestovali národním dopravcem. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. A protože vystoupil jako první, tak si ho dovoluji požádat, aby se zároveň podle vžitého postupu v rozpravě ujal funkce zpravodaje. Děkuji. Pan předseda nadšeně kývá. Ano, děkuji.

Dále tu mám dvě faktické poznámky. Nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera, po něm pan poslanec Herbert Pavera, poté s přednostním právem pan poslanec Fiala. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuju za slovo. Nejdřív bych asi chtěl upozornit, že ten bod se jmenuje Informace předsedy vlády o fungování Českých drah a SŽDC v době ledové kalamity. Předsedu vlády tady nevidím, myslel jsem si, že místo něho vystoupí aspoň první místopředseda Babiš a řekne nám třeba něco o těch rychlovlacích. Ten tady bohužel taky není. Spadlo to tedy na ministra dopravy, který je ve funkci teprve pár dnů, takže nám přečetl zprávu, kterou pravděpodobně někdo napsal, a popsal stav, co se v té době stalo.

Co se v té době stalo, to víme všichni. Buď jsme to zažili, protože jsme v tom vlaku seděli, nebo jsme to četli. A myslím, že celkem podrobně. To, že může dojít k nějaké kalamitě, k přírodním podmínkám, které znemožní vlaku vycestovat, to víme taky. To, že to evidentně České dráhy nezvládly, na tom se v drtivé většině shodneme taky. Proto mě ve zprávě pana ministra dopravy chybělo, co s tím. Dostali jsme nějaký popis situace, ale ani sebemenší náznak, co se bude dít dál. Ani sebemenší náznak nějakého opatření, nějakého návrhu. Nečekal jsem, že nám tady předloží nějaké kompletní řešení. Na to je samozřejmě ještě velmi brzo. Ale tam nezazněl ani jeden jediný náznak. Byl to pouhý popis situace, jak říkám, situace, kterou jsme všichni zažili, případně si o ní velice podrobně přečetli. Tak teď nám to ještě jednou přečetl nový ministr dopravy. Očekával bych, že tu příště vystoupí s návrhem opatření, jakým způsobem bude lépe řídit České dráhy. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. S další faktickou poznámkou pan poslanec Herbert Pavera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Herbert Pavera: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, milé kolegyně a kolegové, já jen můžu potvrdit slova svého předřečníka pana Stanjury, který tady mluvil o tom, že informovanost nebyla na nádražích skoro žádná, protože já jsem byl od večera v pondělí 1. prosince neustále v kontaktu jak s informačním střediskem, tak i s výpravčími a ti absolutně nevěděli vůbec nic. V úterý ráno jsem vstával v půl čtvrté, abych telefonoval výpravčím do Svinova, nevěděli vůbec o žádném vlaku. Postupně jsem volal v šest hodin, v osm hodin, v deset hodin, zda nějaký vlak jede. Řekli mi, že ne. Když jsem tam přijel v jednu hodinu, taky mě odkázali, že nejede žádný vlak, a přitom některé vlaky ze Slovenska s motorákem jely, kterým jsem sem dojel ve středu ráno, když mi ani nebyli schopni říci, že vyjel regiojet tažený motorákem, který jsem mohl stihnout, a možná jsem tu s ním byl dřív než zpožděnou Šíravou, která měla zpoždění několik hodin, a místo tříhodinové jízdy pendolinem jsem dojel do Prahy za více jak šest hodin ve vlaku, který nebyl vůbec vytápěn a nebylo tam vůbec možné koupit žádné nápoje, nic. To mě velice mrzelo.

Souhlasím s tím, že za to nemohli obyčejní lidé, kteří pracují na nádražích, ale ti, kteří rozhodují. To znamená, tam by se měl udělat pořádek. A určitě by bylo dobré, kdyby České dráhy měly v záloze pro případ takovéto kalamity možná trošku lepší, rychlejší stroje, než kterými jsme jeli sedmdesátikilometrovou rychlostí do Prahy. Vzpomněl jsem si na staré časy, kdy jsme jezdili do Prahy motorákem a jezdili jsme více jak pět hodin, tak to bylo něco podobného, akorát že nyní to bylo v zimě a velice nepříjemné.

Děkuji za pozornost a věřím, že České dráhy jsou opravdu úspěšné, pendolino je úspěšný stroj, ale myslím si, že ta informovanost byla nedostačující, velmi zklamala všechny cestující. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Paverovi. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Birke, po něm pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji mnohokrát. Kolegyně, kolegové, já možná jenom aby bylo jasno, vaším prostřednictvím, omlouvám se, pane předsedající, panu poslanci Kučerovi, ten bod se sice jmenuje informace předsedy vlády, ale po dohodě s navrhovatelem, s panem poslancem Stanjurou, bylo dohodnuto, že tento bod bude předkládat nově jmenovaný ministr dopravy. To jenom aby bylo jasno, že není potřeba do premiéra kopat v jeho nepřítomnosti. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Birkemu. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Přihlásil jsem se ze stejného důvodu. Pan premiér toho má na hlavě hodně. Hodně kritických slov z mé strany a od mých kolegů si zaslouží a dostává je od nás. Ale v tomto případě, když jsem ten bod navrhl, jsem říkal, buď ministerský předseda, nebo jím pověřený člen vlády, protože jsme věděli, že má dojít ke jmenování. Ten postup je naprosto v pořádku. V tomto případě bych se pana premiéra zastal. Ale ve všech ostatních ne, tam si tu kritiku bezesporu zaslouží a jen do něj.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu Úsvitu Radim Fiala. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vládo, nemám s sebou žádné poznámky. Jdu se s vámi podělit o svou praktickou zkušenost. Toho dne jsem v pondělí v 17 hodin chtěl stihnout vlak z Olomouce do Prahy. Samozřejmě žádný vlak nejel. Olomoucké nádraží bylo úplně plné lidí a všichni se ptali, proč to nejede, co je za problém. A můžu říct, že informovanost byla velmi malá. No nic. Příběh nekončí. Jel jsem domů, řekl jsem si, že budu sledovat internet, že internet je záruka informovanosti a že pojedu příští den v úterý ráno. Všichni víte proč, máme kluby, potřebujeme zde být. Takže jsem jel zpátky domů a asi od pěti hodin ráno jsem sledoval internet. U některých vlaků bylo napsáno, že se nepředpokládá žádné spojení, nicméně když jsem dorazil do Olomouce na hlavní nádraží, zase žádné vlaky nejely. Olomoucké nádraží bylo plné lidí, informovanost nulová.

Nakonec jsem sedl do auta a jel jsem do Prahy autem. Je to asi poprvé... Vždycky jsme říkali, jak máme špatnou D1, jak máme špatnou infrastrukturu. Lidé v podstatě říkali: Nejezděte autem, jeďte vlakem, D1 stojí, ale vlaky jedou. Tak to bylo poprvé, kdy jsme mohli říct: D1 jede, vlaky stojí.

Musím říct, že to není žádná výtka na nového ministra dopravy. Je to jenom řečnická otázka k tomu, aby se Ministerstvo dopravy zamyslelo. Informoval jsem se a zkoušel jsem hledat řešení, jak se dá tato situace řešit. Vím, že v depech Českých drah stojí možná několik set lokomotiv na dieselový pohon, které by tuto kalamitu zvládly. Ale to je jenom taková jakoby nabídka toho, co je v této situaci možné. A samozřejmě tyto možnosti musí posoudit Ministerstvo dopravy.

Teď se ale ptám, pane ministře, a to je řečnická otázka, já na ni nechci odpověď, ale myslím, že se nesmí stát, aby Česká republika znovu takto na několik dní zamrzla a občané se prostě nemohli dostat do zaměstnání, domů, zůstali ve vlacích, a že s takovou kalamitou bychom měli počítat, nota bene v situaci, kdy je začátek prosince a celou zimu máme před sebou. Takže pan ministr a Ministerstvo dopravy konkrétně by nám měli říct, jak se připraví na takovou situaci, aby se taková situace neopakovala. Měli bychom se na to připravit jak v oblasti informovanosti, komunikace s lidmi, s občany, tak jak tuto situaci zajistit.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Fialovi. A nyní prvním řádně přihlášeným je pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, páni ministři, dámy a pánové, nezávidím první roli pana ministra dopravy - odpovídat ve Sněmovně na něco, o čem bohužel nemá řádné informace. Já bych mu mohl tyto informace poskytnout, protože jsem patřil mezi ty, které v pondělí postihla kalamita týkající se celé republiky. Strávil jsem pondělní odpoledne až noc na hlavním nádraží v Ostravě čerpaje informace z všech možných dostupných zdrojů, zda nějaký vlak pojede. Nestěžuji si na pracovníky Českých drah, na přístup, který měli, protože oni v tom jsou nevinně. Oni ty informace také neměli. Po pěti hodinách čekání, kdy jsem šel opakovaně co hodinu na informace, jsem zjistil, že k nim nedoputovala ani ta informace, že je něco na té železnici mimořádného. Oni se snažili získávat informace z veřejných zdrojů, z médií, ale ani ty informace pro ně nebyly přístupné. Když jsem se ptal, jestli jsou schopni zajistit nějakou informaci, tak se snažili dovolat na informační linky, interní informační linky, ale ty byly také obsazeny, natož informační linka oficiální, která je v rámci Českých drah zřízena pro cestující. Když jsem se tam zkoušel dovolat, bylo to marné. A ještě jednou opakuji - marné a znovu marné, neustále obsazeno, čili žádný údaj. To číslo je tam jenom jedno uvedeno, čili nevím, kolik lidí na něm mělo službu, jak se přepínali atd. Ale samozřejmě cestujícím určitě nepomohlo, že je neustále obsazeno.

Základ celého problému byly informace. V tom se asi shodneme. Nebo spíše nedostatek informací. Tady třeba poukážu na skutečnost, že soukromí dopravci zareagovali vcelku bryskně a po asi dvou hodinách čekání některým cestujícím na nádraží začaly chodit esemesky, že jejich vlaky byly zrušeny. České dráhy neustále na světelné tabuli akorát zvyšovaly zpoždění, jako že by měly vlaky jezdit. Soukromí dopravci zareagovali. Někteří lidé odešli domů. Já jsem čekal, co se bude dít a zda ten vlak pojede, neboť jsem si říkal, že České dráhy mají asi nějaké spoje, které pojedou, když neustále pouze zvyšují zpoždění. Čili tady je něco špatného. Využívám i aplikace chytrých telefonů v rámci informací o zjišťování stavu dopravy, zpoždění apod. Žádné varování, že vlaky nepojedou. Dokonce když jsem to vzdal a paní mi nebyla schopna u pokladny říct, jestli vlaky jezdí, nebo nejezdí, protože tu informaci ani ona neměla, tak jsem si ještě v noci objednal jízdenku na ráno. Objednal a zaplatil pomocí internetové aplikace, která teoreticky už měla mít tu informaci a být zablokována s omluvou, že vlaky nejezdí. Ne, šlo to normálně. Koupil jsem si jízdenku na ráno. Když jsem ráno přijel, tak jsem zjistil, že bohužel vlaky nejezdí. Takže něco nefungovalo.

A to, co nefungovalo, dle mého názoru souvisí s podstatně vážnějším problémem. Protože to, co teď můžeme probírat a nad čím se můžeme zamýšlet, může působit i úsměvně. Samozřejmě ne pro ty lidi, co chudáci trávili dvacet hodin ve vlaku, ale pro nás ostatní, které nepostihlo to čekání ve zmrzlém vlaku, to může být úsměvné. Co není úsměvné, je princip krizového řízení. Informace cestovaly. Železničáři, vlakvedoucí, obsluhy posílali informace a někde ty informace samozřejmě v průběhu toku informací končí. Tam někde má být dle správného krizového plánu člověk, který přijme rozhodnutí. Tento člověk na tomto místě dle mého názoru zklamal. On to rozhodnutí nepřijal. On ho možná odložil, vyhodnocoval, ale on v určitém okamžiku měl přijmout rozhodnutí, nést za něj zodpovědnost. Přijmout rozhodnutí v rámci krizového řízení. A já z tohoto pohledu vnímám velké poučení - a teď bych možná spíše vyzval nepřítomného ministra vnitra, aby začal činit a prověřil krizový plán českých železnic.

Železnice neustále je strategický podnik. Dopravně strategický podnik. Přijde-li jakákoli - a nechci být poslem špatných zpráv - situace, a byli jsme toho svědky např. ve Španělsku, jakýkoli útok některých skupin na železnici, tato přírodní katastrofa je jasným signálem, že České dráhy nemají dobře zvládnuté krizové řízení. Vřele bych doporučil ministru vnitra provést hloubkovou kontrolu přípravy krizových plánů tady těchto liniových dopravců a obecně těch, kteří můžou být potenciálním cílem jakýchkoli problémů spojených s dnešní žhavou situací. Toto by mělo být alarmující, protože samozřejmě - zima, mrzlo dva dny, potom se vlaky rozjely a všechno plyne, jak má. Ale uvědomme si, v jakém světě momentálně jsme a co všechno na základě této skutečnosti nefungování krizového řízení a krizového plánu může v jiných situacích nastat. A tady toto mě nutí k zamyšlení - a tady bych požádal pana ministra, aby z titulu své funkce provedl hloubkovou analýzu toho, co se stalo, hlavně v krizovém řízení, teď nemyslím ty jednotlivé činnosti, které na té dráze byly, ale v rámci krizového řízení, přípravy krizových plánů a hlavně činnosti v rámci krizových plánů. Protože tady dle mého názoru zodpovědní selhali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Pilný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, je potřeba si uvědomit, že každá věc něco stojí. Já za svého působení v Microsoftu jsem létal do Seattlu, kde jednou za dvacet let napadne pět centimetrů sněhu. Je to problém, je to kalamita, to město je paralyzováno, ale rozhodně kvůli tomu nenakoupí desítky pluhů a nestaví krizové řízení na to, aby se něco takového vyrobilo. Můžeme to samozřejmě udělat, ale bude to stát obrovské peníze.

Internet je všemocný pán, ale neví, kdy rozmrznou dráty. Bohužel. Přetížená call centra v té situaci prostě musí existovat. Dají se vybudovat na velkou kapacitu, ale to není otázka malých nákladů. Krizové plány nebo oživování dieselových lokomotiv, nebo dokonce jejich skladování někde, aby byly použitelné v těchto situacích, prostě stojí obrovské peníze. A je potřeba si říct, jestli tahle země na to má, aby to řešila, nebo jestli bohužel ta kalamita, která naštěstí přichází velmi zřídka a je spojená také s určitými náklady, a ty jsou minimální proti tomu, kdybychom stavěli, udržovali, trénovali lidi a trénovali tento systém - je na zvážení, jestli něco takového má stavět, a samozřejmě i na zvážení ministra dopravy nebo ministra vnitra, jestli si toto dá do rozpočtu, protože ty peníze budou velmi vysoké. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému za jeho faktickou poznámku. S další faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Já se víceméně chci ztotožnit se slovy pana poslance Pilného. To je skutečně pravda. Právě proto bych očekával - a ve vystoupení ministra dopravy mi chybělo - nějaký návrh opatření, tzn. co s tím budeme dělat. Já netvrdím, že se tady musí oživovat dieselové lokomotivy. Ale v okamžiku, kdy to nezmíní ministr dopravy, tak to začnou zmiňovat ve své tvůrčí iniciativě poslanci a začnou tady oživovat dieselové lokomotivy.

Já jsem samozřejmě nečekal, že nám tady předloží nějaké kompletní řešení, a znovu lituji, že to padlo na hlavu nového ministra. Jeho první vystoupení ve Sněmovně je poměrně obtížný bod, kdy dostává v uvozovkách za uši za něco, co nezpůsobil. Proto bych byl radši, kdyby tady vystoupil třeba onen zmiňovaný premiér či vicepremiér.

Opatření, které by se tady mělo zmínit, by nám skutečně mělo říct, jestli potřebujeme dělat krizové plány na situaci, která je tři dny v roce a byla by natolik drahá, že by se nám to nevyplatilo, anebo že je to nutné udělat. Tohle to bych očekával právě od ministra dopravy a věřím, že v budoucnu nás s takovým, řeknu, v uvozovkách krizovým opatřením seznámí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Josef Hájek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Dobrý podvečer, dámy a pánové, pane místopředsedo. Já bych úvodem chtěl poděkovat všem těm železničářům, kteří skutečně v té době dělali všechno, co mohli. Protože na železnici je opravdu řada dobrých poctivých lidí, kteří se snažili dělat maximum. Těm bych chtěl z tohoto místa poděkovat. To za prvé.

Za druhé. Ano, došlo k neočekávané situaci, na kterou České dráhy nebyly připraveny, a je třeba si z toho vzít ne poučení, ale opravdu připravit systémové řešení. Já jsem si v této chvíli vzpomněl na povodně v roce 2002 tady v Praze, kdy bylo zatopeno 18 stanic, škoda 7 mld., a potom byly asi tři roky velké diskuse, kdo to zavinil, jestli Igor Němec jako tenkrát primátor města. Přehazovalo se to jak ping-pong a po třech letech to skončilo, vyšumělo to do ztracena. Ale nevyšumělo to do ztracena z pohledu, kdo je vinen, ale bylo z toho poučení, že byly přijaty systémové kroky, které v dnešní době již zabezpečují, že taková situace se nemůže opakovat. A já předpokládám, že jak nový ministr dopravy, tak nový ředitel Českých drah si z toho vezmou poučení a připraví systémové řešení, které uspokojí jak poslance, tak zejména naši veřejnost.

Já jsem v této souvislosti také sledoval situaci, když byly blackouty. Pokud si vzpomenete, největší blackout byl v roce 2003 ve Spojených státech, kde to zasáhlo 50 milionů, a nejsem si vědom, že by to řešil americký Kongres. On to řešil až v situaci, kdy energetický úřad připravil komplexní analýzu toho, co se stalo, a potom s tím seznámil Kongres, který tuto zprávu akceptoval. Předpokládám, že tento postup by měla mít Sněmovna, to znamená dát prostor Českým dráhám, aby opravdu přijaly komplexní opatření a s tím nás seznámily a my potom řekli, že to je v pořádku, nebo ne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hájkovi. Nejprve s faktickou poznámkou, která má přednost před přednostním právem, pan poslanec Leo Luzar, po něm s přednostním právem pan ministr. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji, pane předsedající. Vašim prostřednictvím ke kolegům, kteří hovořili o tom, že krizové řízení je drahé. Ano, stojí peníze, ale kdyby krizové řízení fungovalo, jak má, tak se dá předejít podstatně větším škodám na životech. A to je třeba si vždycky uvědomit. Po 11. září i v Americe pochopili, že i velmoc je zranitelná a že krizové řízení k něčemu funguje a něco říká. Strašně nerad bych, aby to skončilo na tom, jestli mají mít České dráhy dieselové lokomotivy, nebo nemají. Já si myslím, že o to tady vůbec nejde. Ale odhalila se slabina krizového řízení jednoho z vážných dopravců, který ovlivňuje dopravu a ekonomiku v této zemi. Krizové řízení v oblasti minimálně informační absolutně selhalo. Jsme tady svědky, a dneska už diskuse byla, v posledních čtrnácti dnech se tady točí diskuse kolem muničního skladu, kde také sehrála velkou roli informační blokáda, nebo chcete-li nedostatek informací, které by lidi uklidnily, popřípadě jim umožnily nějak reagovat. Toto je druhý případ v krátké době, kdy informace v informační společnosti 21. století nefungovaly tak, jak mají. Někdo by se na to měl opravdu zaměřit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Nyní s přednostním právem pan ministr Ťok. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Dovolte mi, abych reagoval na některé věci, které tady byly řečeny. Já jsem původně zamýšlel, že vystoupím až na konec, nicméně poznámek mám několik a rád bych na některé věci reagoval už teď.

Za prvé. Chtěl bych říct na začátek jednu věc. Já tady nestojím proto, abych hájil, že České dráhy a SŽDC udělaly všechno správně. Já už jsem na prvních vystoupeních říkal, že s některými kroky nejsem spokojen, a na jednom z prvních vystoupení jsem se všem cestujícím omluvil, protože si myslím, že mohly zafungovat lépe. Na druhé straně si myslím, že musíme rozlišovat mezi dvěma pojmy. Jedna věc je krizová komunikace a jedna věc jsou krizové plány a to, jak byly realizovány. Z hlediska krizových plánů jak České dráhy, tak ŠŽDC mají své krizové plány a to, že kalamitu zvládly, ukazuje, že zafungovaly poměrně dobře. Druhá záležitost je, že komunikace Českých drah a řekl bych většiny státních firem není úplně ideální a je na ní potřeba zapracovat. Jenom bych rád reagoval na některé věci a pak se k té myšlence vrátím.

Vypravování vlaků v době, kdy z dnešního pohledu bylo všem jasné, že to bude fungovat, je systém, který dneska funguje tak, že správce tratí, což je SŽDC, říká a uzavírá jednotlivé tratě. Pokud neuzavře trať, tak dost dobře provozovatel, což jsou České dráhy, si nemůže dovolit nevypravit vlak, protože si myslí, že trať bude průjezdná. V tomto okamžiku jsem informován, že byly pochybnosti, jestli pendolino dojede, ale bohužel SŽDC nezafungovala dostatečně rychle a nedala pokyn, aby nevyjíždělo.

Co se týče vrácení jízdného, souhlasím s tím. Mám ve svých podkladech, že České dráhy jízdné a nebo část jízdného vracejí. Měli bychom být pružnější a měli bychom zafungovat lépe.

Co se týče výběrových řízení, jak tady bylo řečeno, samozřejmě výběrová řízení budou pokračovat a já se hlásím k tomu, že tak, jak vláda nastavila plán liberalizace železnice, by měl fungovat.

Co se týče návrhu opatření. Možná jsem to tady nezmínil dostatečně na začátek, očekával jsem, že o tom budu obsáhleji mluvit ve svém závěrečném shrnutí, nicméně se situací a s tím, co nastalo, nejsme spokojeni. Já tedy určitě ne. Měl jsem už debatu s Českými dráhami a budu pokračovat i v SŽDC. Musíme zpracovat návrh krizové komunikace, která bude reagovat na nastalou situaci. Pravděpodobně ani nepomůže se na takovouto krizovou kalamitu připravit nějak obsáhleji. Za prvé kvůli penězům, ale za druhé si uvědomte, že to je síťové odvětví. To, co se nám stalo, na jedné koleji nebo dvoukoleji stálo několik souprav za sebou. Kdybychom měli dvakrát nebo třikrát tolik dieselových lokomotiv, tak vlaky musí odsouvat jeden za druhým a stejně by to nepomohlo. Musíme být dobrý hospodář a nebudeme investovat tam, kde by věci nepomohly.

Já za sebe, a už to tady zaznělo od některých z vás, si myslím, že pracovníci Českých drah udělali obrovský kus práce. Zabránili ještě větším škodám a byli schopni i lidi uklidnit. Problém je v komunikaci mezi SŽDC a Českými dráhami a ve zvyku, jak komunikujeme. SŽDC dávala informace, že další informace přijdou za dvě hodiny, něco přijde za další hodiny. Mně tam chyběla komunikace typu: cestující, jste ve vlaku, kde je teplo, kde máte světlo. Venku je opravdu kalamita, pro vás je bezpečné zůstat tady. Hydrometeorologický ústav neříká, že by se počasí mohlo dalších deset, dvanáct hodin zlepšit, prosím, buďte připraveni na to, že být tady ve vlaku je pro vás v současné době nejbezpečnější. Tímto způsobem bohužel nikdo nekomunikoval. Myslím si, že to je nefér vůči cestujícím a nefér vůči všem.

Jenom takovou vsuvku. Já jsem jel v pátek z Prahy do Bratislavy a v neděli zpátky z Bratislavy do Prahy. Průměrné zpoždění bez kalamity bylo zhruba 40 minut. Není to dlouhá trasa a způsob, jakým jsme komunikovali jako České dráhy, já to beru na sebe, bylo: zpoždění je 40 minut, omlouvám se vám. Nic víc, nic míň. Já si myslím, že to není možné, že je potřeba na této věci pracovat. Takže bych chtěl ubezpečit všechny z vás, že ministerstvo jako zřizovatel a jako organizace, která řídí České dráhy i SŽDC, bude samozřejmě velmi dbát na to, aby udělalo všechno proto, aby krizové plány a hlavně krizová komunikacemi mezi těmito dvěma subjekty fungovaly co možná nejlíp. Na druhé straně musím upozornit, že musíme stále dodržovat princip, že jestliže České dráhy jsou dopravce a SŽDC je správcem sítí, tak to musí být rovnocenná komunikace vůči všem dopravcům, nejenom vůči Českým dráhám, takže budeme muset převzít i další subjekty a musíme být opatrní v tom, jak moc tyto dva subjekty spravovat, protože bych chtěl upozornit, že nemáme unitární železnici, už ji máme částečně liberalizovanou a jdeme směrem k celé liberalizaci.

Takže bych chtěl jenom říct, že připomínky beru vážně a kroky, které se tady navrhují, se v podstatě chystáme udělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne. Děkuji panu ministrovi dopravy. Ještě před řádně přihlášeným Miroslavem Opálkou s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. A...

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem věřil, že najdu -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, hned vám dám slovo. Jenom se ptám pana kolegy Benešíka, jestli bude faktická, nebo... (Faktická). Faktická, dobře. Děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem věřil, že se v rozpravě objeví téma, kde můžu kritizovat premiéra. Jsou to ty zmiňované soutěže.

Pane ministře, vláda to odsunula, že se má začít až na podzim, respektive s jízdním řádem 2018/2019. Já vás žádám, a je to tak, aby to bylo dřív. Původně měli jezdit vítězové soutěže v prosinci 2014 trať Ostrava - Opava - Krnov - Olomouc. Já jsem rozhodl, protože z formálních důvodů bylo zrušeno výběrové řízení, že to dáme z ruky. Můj nástupce to prostě zrušil. Od té doby jak ministr Žák, tak ministr Prachař vždycky si vládou nechali posvětit další odklad. Takže ten plán sice existuje, ale je to prostě někde za čtyři roky a to mi přijde, že to tempo je prostě hrozně pomalé.

Děkuji za to vysvětlení, ale tady předseda klubu Úsvit Radim Fiala říkal, že v pět hodin už v Olomouci nejely vlaky a o půl šesté byl vypraven vlak z Prahy do Ostravy. A já jsem asi pochopil, v čem je problém - ona ta trať není chápaná ani v těch číslech jako jedna. Takže pravděpodobně o půl šesté ještě bylo sjízdné Praha - Kolín, ale i kdyby to jelo do Olomouce, tak už se dál nedostane. Ten vlak prostě nesmí vyjet! A pak je to chyba SŽDC! Já myslím, že je třeba měřit všem stejně přísně. Prostě v okamžiku, kdy už v Olomouci nejezdily vlaky, tak se vypravovaly vlaky z Prahy do Ostravy. A jak by tam asi dojely? Možná by dojely do Olomouce, možná... a přesně to se stalo. A to je ten problém. A říkám ti na těch nádražích, když neodjeli, měli sice problém, ale je to lepší než zůstat v těch vlacích.

Já jsem nevolal po žádných nových investicích, nákupu nových strojů. Podle mě se v té krizi ukázalo, kdo z řídících pracovníků zvládá krize a umí vydávat pokyny a umí komunikovat s cestujícími a kdo ne. Na to nepotřebujeme žádné stamilionové investice. Já nevolám po tom, abychom měli v každém nádraží na odstavné koleji připraveno deset dieselových lokomotiv, to nemá žádný smysl. Ale někteří konkrétní lidé selhali v komunikaci a klíčovým místem v tom problému jsou cestující. Na tom se shodujeme, že neměli kvalitní informace. A shodujeme se na tom, že za to nemohou ti lidé ve vlacích a obsluha vlaků. Na tom se všichni shodujeme. K tomu by měla směřovat debata i doporučení, případně usnesení. Věřím, že podpoříme plné odškodnění klientů. To je podle mě jediné smysluplné, co dneska může Sněmovna směrem k vládě udělat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Stanjurovi a kolega Benešík počká, protože elektronická přihláška má přednost, takže pan kolega Kasal s faktickou poznámkou také, ale s elektronickou přihláškou. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Jen bych se k tomu krátce vyjádřil v poznámce, co se týká extrémnosti té situace. Já jsem daný den nejel vlakem, takže jsem měl asi výhodu. Nicméně jen bych chtěl sdělit, že mezi cestou z Pardubic do Prahy, kdy jsem jel autem, tak za tu dobu mi namrzlo auto tak, dokonce přední sklo a na zrcátkách bylo přes centimetr ledu, že když jsem přijel sem na parkoviště, tady v Praze se vůbec o ničem nevědělo, tak to auto bylo zcela namrzlé, jako když jsem přijel ze Sibiře. Tím chci jenom říct, že samozřejmě informovanost je důležitá a tam byla určitě chyba. Ale opravdu chci upozornit na extrémnost té situace, kdy namrzání bylo velmi rychlé a v některých fázích i hydrometeorologický ústav nestíhal. I když jsem poslouchal, že v Olomouci je namrzlo, tak po cestě už bylo dávno tady k Praze taky, a přitom to nebylo ještě i sdělovacími prostředky dáno. Tak to jenom k vysvětlení situace.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Kasalovi i za dodržení času k faktické poznámce. Pan kolega Benešík s faktickou poznámkou. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jsem chtěl říct, že jsem ten den vlakem nejel. Já vlakem do práce do Prahy nejezdím, protože trať k nám ještě nedorazila. My se tady bavíme poměrně dlouho o tom, že jednou za 40 let zmrznou dráty a je z toho problém. Je to tak. Já ten problém nezlehčuji. Věřím tomu, že pan nový progresivní ministr se ze situace poučí a že přijme opatření k tomu, aby se podobným situacím pokud možno v co největší míře předcházelo. Jen bych chtěl v této souvislosti zmínit jednu věc. Jsou tisíce řidičů, a já bohužel mezi ně patřím také, kteří z už uvedených důvodů nemohou do Prahy a z Prahy jezdit vlakem. Jezdí autem. A na D1 podobné kalamity zažíváme téměř denně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Benešíkovi. Nyní ještě faktická poznámka pana kolegy Birkeho a potom řádná přihláška pana poslance Opálky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane předsedající, budu opravdu krátký. Ale jak poslouchám příběhy jednotlivých poslanců z daných regionů, tak mi dovolte opravdu, abych řekl taky jeden příběh. Musím říci, že skutečně, a teď mluvím jako starosta, ono to fakt zmrzlo za 25 minut. Paradoxem je to, že to zmrzlo ne v celé České republice, protože třeba deset kilometrů od mého města nebylo nic, bylo sucho. Chci říct ale jednu důležitou věc. Za prvé to zvládli určitě starostové kromě železničářů, protože ti zcela určitě měli informace jako první právě hydrometeorologického ústavu. Ale co je taky důležité, tak pan ministr, aby neměl pocit, že dostává skutečně za uši tady za něco, co nezpůsobil, ale tak to není vůbec chápáno v žádném případě, tak chci říci, že tentokrát jestli z mého pohledu aspoň, tak to zvládli cestáři. Problém je v jedné věci, že máme na komunikacích tolik kamionů, že kamiony cestáře nepustily na to, aby mohli posolit komunikace první a mezinárodní třídy. Děkuju.

A poslední věc jenom, co chci říci, my jsme dokonce museli zavřít i schengenskou hranici. Takže to jenom abychom dokreslili situaci, která je, to byl přechod do Polska. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Birkemu za faktickou poznámku a nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Miroslav Opálka. Připraví se pan kolega Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, v tomto volebním období se přihlásit řádnou přihláškou do obecné rozpravy je skoro jako jet vlakem 1. 12. Takové nadužívání přednostních práv a faktických poznámek, které je neseriózní ke kolegům, kteří čekají ve frontě, si myslím, že je taky určitá kalamita této Poslanecké sněmovny. Ale k věci.

Strávím týdně na dvou cestách dvakrát čtyři hodiny, to je osm hodin ve vlaku. To je za měsíc 32 hodin a to nepočítám zpoždění a ztracené přípoje. Za tu dobu jsem už zažil ledasco, ale tentokrát mi cesta z 1. na 2. prosince trvala z Opavy do Prahy 26 hodin. Dovolte mi, abych se zmínil o tom, co vše ji provázelo, protože dokreslí to, o čem se tady hovořilo. Nejde vůbec o počasí, nejde vůbec o techniku, jde o krizový informační dispečink. Ten neexistuje. Ten není, a pokud je, tak ten člověk by už tam dneska neměl sedět.

Víte, v roce 1997 jsem v Opavě zažil velkou povodeň. Ty zmatky, které kolem toho vznikly, a myslím, že by o tom mohl hovořit kolega Klučka, který se snažil to potom na magistrátě nějak krizově taky řešit, vedly aspoň k tomu, že se vytvořil Integrovaný záchranný systém. Ono se za pět roků v roce 2002 v Praze ukázalo, že to zas tak moc nefunguje, ale přesto jenom ta informace z meteorologických stanovišť na obce, kraje a ministerstva nějakým způsobem fungovala. A já si myslím, že to je přesně ten moment, kdy Ministerstvo dopravy, protože kdo jiný by měl zvážit, jakým způsobem Správa železniční dopravní cesty Českých drah s meteorologickými stanicemi a dalšími zainteresovanými institucemi vytvoří nějaký krizový informační dispečink, který bude vědět, co má dělat s informacemi, které k němu v krátké době připlynou, protože pak by se nemohlo stát to, co se stalo mně.

Jezdím většinou v neděli nebo v pondělí vlakem Kysuca. Kdysi to byl rychlík, teď z toho udělali "écéčko", nic se nezměnilo, akorát že z toho vyřadili vůz první třídy a z bufetového oddílu udělali první třídu. To vám přeju zažít, ty čtyři hodiny cesty, když si nemůžete přehodit ani nohu přes nohu, protože jsou tam stolíky k jídlu a ne k tomu, abyste tam čtyři hodiny seděli. Ale to asi není předmětem toho, co chci říci.

Takže 13.46 jsem vyjel z Opavy, 14.27 s mírným zpožděním jsem ve Svinově přesedl na Kysucu a před Hranicemi nás to zastavilo, protože tam byla nehoda traktoru na přejezdu. Možná osudová chyba. Kdyby se to nestalo, třeba bychom ještě projeli. Čekali jsme tam necelou hodinu, pak jsme popojeli před Brodek u Přerova, což je jenom kousíček, a tam už nás zastavila kalamita. Než jsme se dozvěděli, co se děje, a přišel vlakvedoucí a vypnul topení, protože už jsme nebyli připojeni na proud, snížil na chvíli osvětlení na 50 %, které po nějakém čase zcela zhaslo, a svítily kontrolky, a zavřel se záchod, protože prostě když není proud, tak nefunguje. Chlapi měli ještě možnost vystoupit ven, ale tím zase natahovali zimu do nevytápěného vagonu, ale s ženami to bylo horší. Čekali jsme tam přes hodinu, pak přijel diesel a odtáhl nás pomaličku na nástupiště na hlavním nádraží v Olomouci. Potud všechno v pořádku.

Ale katastrofa nastala na tom nádraží. My jsme v tom studeném neosvětleném vlaku se zamknutými záchody čekali téměř do 23 hodin na informaci, že dále nepojedeme, a to jsme tam přijeli v 18 hodin asi, a že si máme hledat hotel. Mně mezitím ujel vlak v 19.07, se kterým jsem mohl cestovat zpátky do Opavy přes Bruntál a Krnov, protože to je diesel, a informační situace byla taková, že ti, co seděli ve vagonu, už viděli na noteboocích, že vlak vůbec v systému neexistuje, a když jsem to vyčítal vlakvedoucímu, tak mi říkal: Já nemůžu dát spíš pokyn k opuštění vagonů, že dál nepokračujeme, pokud nedostanu tento příkaz někde shora. Takže pět hodin jsme čekali na to, že se údajně vyměňuje lokomotiva, se kterou nemůžeme jet. Mrzli jsme ve vagonu a na druhé straně peronu stálo konkurenční zařízení, kde se svítilo, kde se podávala káva. Nám tam nedali ani vodu.

Nezbývalo mi nic jiného než po 11. hodině najít poslední místečko v čekárně, a tam musím říct, že se o nás postarali dobře, dostali jsme deku, dostali jsme čaj, dostali jsme vodu a ráno v 7.07 cestovat přes Bruntál do Krnova, do Opavy a pak díky kolegovi jsme jeli vlakem. Takže v pondělí ve 13 hodin jsem vyšel z domu, v úterý v 15 hodin jsem vcházel do Poslanecké sněmovny. Budínská anabáze Opava-Svinov-Olomouc-Bruntál-Krnov-Opava 20 hodin, Opava-Praha 26 hodin. Když jsem žádal vlakvedoucího, abych dostal potvrzení o zpoždění, tak mně říkal, že musí projít napřed všechny vagony. Pak jsem viděl, že se zašil na peronu, tak jsem za ním zašel, a říkal mi, co chci, vždyť dostanu jenom stovku! Mně nejde o tu stovku. Mně šlo o ty lidi, kteří tam byli ve stejné situaci jako já. Takže můžeme chválit některé zaměstnance třeba zrovna na nádraží v Olomouci, ale ne všechny vlakové čety se chovaly zodpovědně, a možná že byli vystresováni stejně jako my, protože jejich informace byly neúplné.

Závěr. Poučení z toho by mělo být - opravdu eliminovat ztráty, které vznikaly ne počasím a technikou, ale nefungujícím krizovým informačním systémem. Dispečink je úkol, který by ministerstvo mělo zajistit.

Děkuji za pozornost. (Potlesk v levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Opálkovi. Slova se ujme Ludvík Hovorka a připraví se pan poslanec Václav Klučka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych říct, že skutečně za situaci která nastala, to znamená mimořádné nepříznivé klimatické podmínky, určitě nikdo nemůže, ale společným jmenovatelem krizové situace na dráze byla neinformovanost, neexistovalo spojení, bez spojení nebylo velení, nefungovalo krizové řízení, chyběly prostředky náhradní přepravy. Zjistil jsem, že České dráhy mají v podstatě na dálkovou dopravu deset funkčních dieselových lokomotiv pro celou republiku. Myslím, že pokud se někdo honosí názvem národní dopravce, pak musí mít funkční krizové scénáře a rovněž musí mít náhradní prostředky na zajištění přepravy při mimořádných situacích, a to nemusí být jenom námraza, může to být rozsáhlý výpadek elektrického proudu, potrhání trolejí ve větším rozsahu apod.

Pokud je kalamitní situace, rovněž není možné pouštět vlaky na obsazenou trať a ucpanou trať. Měl jsem tu zkušenost, že jsem cestoval z Uherského Hradiště do Prahy 19 hodin. To, že je něco v nepořádku, jsem zjistil, když jsem si chtěl koupit místenku na pendolino a v Uherském Hradišti mi paní jenom s úsměvem řekla, že mi to neprodá, že asi to mé pendolino nestihneme. V Otrokovicích jsme stáli asi hodinu a potom nás zavezli někde před Přerov. Tam jsme zůstali stát, od deseti hodin vlak přestal topit a průvodčí se snažil, chodil každou hodinu a říkal, že si myslí, že za hodinu už pojedeme. Potom oznámil, že nás asi odtáhnou zpátky do Hulína, aby nás vytopili, ale nakonec přijela dieselová lokomotiva a o půl třetí ráno nás dovezla do Přerova. Tam nám řekli, že si můžeme vzít taxík do Olomouce, tak jsme přejeli do Olomouce taxíkem a tam jsme čekali dál, protože nikdo nebyl schopen říct, kdy co pojede. Vůbec nikdo nevěděl, kdy co konkrétně pojede. U vlaků, které se objevovaly, naskakovala informace: nejede, nejede, zrušen a zhruba, já nevím, tisícovka a možná více lidí čekalo na to, co se bude dít. První vlak, který vyjel z Olomouce, resp. už předtím někde z Bohumína, byl IC vlak 540 Hutník s hodinovým zpožděním, který nás potom nakonec ve 12 hodin druhého dne dovezl do Prahy.

Skutečně si myslím, že řadoví zaměstnanci za to nemohli, ale oni neměli informace. Dokonce když jsem žádal o nějaké informace k tomu Hutníku, tak mi řekli: On stejně nepojede až do Prahy, protože za Zábřehem zcela určitě padají stromy a on se dál nedostane. Ten vlak se dostal až dál do Prahy. Lidé na přepážkách telefonovali na dispečink, ale pochopitelně nemohli se dovolat dispečerovi, protože jeden dispečer v Přerově nemůže obsáhnout všechny telefony, které na něj směřují.

Takže tady já vidím cestu k nápravě, to znamená v zajištění kvalitního krizového řízení a samozřejmě zajištění i těch prostředků, a to myslím zcela vážně, protože České dráhy se v minulosti zbavily velkého počtu dieselových lokomotiv. Uznávám, že je asi neekonomické zajišťovat dieselové lokomotivy pro celou republiku, ale myslím si, že České dráhy jako mateřská firma má smlouvy třeba s ČD Cargo apod. a musí umět zajistit náhradní přepravu, náhradní trakci v dohledné době. A tady si myslím, že je úkol pro Ministerstvo dopravy, a proto jsem si připravil i návrh usnesení k tomuto bodu, který má tři části. Je to:

Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby prostřednictvím řídicího výboru Českých drah, a. s., uložila Českým dráhám, akciové společnosti:

1. zajistit dostatečný počet dieselových lokomotiv pro zajištění nouzového provozu dálkové dopravy pro vlaky kategorie EC, IC, expres a rychlík při nepříznivých klimatických podmínkách a rozsáhlých výpadcích elektřiny;

2. prověřit připravenost Českých drah, a. s., na zajištění provozu při mimořádných situacích a nepříznivých klimatických podmínkách;

3. zajistit provoz krizového štábu a přiměřeného krizového hlasového centra při mimořádných situacích pro zajištění informovanosti zákazníků a především personálu Českých drah, a. s.

V souvislosti s tím mi dovolte přednést ještě jeden návrh na usnesení, který souvisí i s tím, jak se zachoval management Českých drah, nikoliv ti řadoví zaměstnanci, protože ti většinou tu vinu nenesli:

Poslanecká sněmovna současně žádá vládu České republiky, aby přehodnotila přiměřenost výše odměn vrcholového managementu ČD, a. s., v návaznosti na dosahované výsledky ČD, a. s., v osobní a nákladní dopravě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi, který se přihlásí, protože je přihlášen do podrobné rozpravy, k tomuto návrhu na usnesení.

Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Chalupa, pak bude pokračovat pan kolega Klučka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Vážené kolegyně, kolegové, nezlobte se, ale myslím, že těch příběhů o tom, jak kdo cestoval vlakem, už tady bylo hodně a každý z nás má nějakou zkušenost. Vraťme se k tomu, co projednáváme. Pokud máte návrhy na usnesení, s tím asi problém nemáme, ale tady plyne čas naprosto zbytečně. Utrácíme tady čas. Máme projednávat, máme se dostat k jiným závažným bodům. Prosím vás, už ne příběhy o tom, jak jste cestovali vlakem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Chalupovi, ale vyhovět mu jistě může málokdo, protože samozřejmě každý, kdo bude hovořit k tématu, těžko mu mohu vzít slovo, pokud mluví k té situaci, která je předmětem jednání Poslanecké sněmovny.

Nyní tedy pan kolega Klučka a připraví se pan kolega Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Prostřednictvím vás vyřiďte kolegovi Chalupovi, že ho potěším. Nebude to příběh o tom, jak jsem cestoval vlakem, protože já jsem dojel skutečně ve tři čtvrtě na pět do Prahy pendolinem a neměl jsem ten problém, který jste měli vy ostatní.

Vždycky, když někdo navrhne tento bod jednání Poslanecké sněmovně, když se má projednávat velmi aktuální situace kolem krize, která vznikne kupříkladu na dráhách, jak ji dneska nazýváme, respektive možná nás čeká tento týden ještě jednání o muničních skladech, tak se trošku hrozím toho, z jakého informačního zdroje vycházíme, co všechno o té situaci víme, nakolik jsme schopni objektivně posuzovat jevy, které s takovou situací jsou spojené.

Jsem podjatý. Já jsem oblast krizového plánování vystudoval. Jsem podjatý, trošku víc možná tomu rozumím než někteří ostatní. Troufnu si říct, že krizové plánování existuje na Českých dráhách, že se zpracovávají jednotlivé situace. Ale taky vím dneska, že praktická zkušenost z ledové kalamity ukazuje, že nefunguje tato oblast tak, jak možná byla naplánovaná, že přináší s sebou obrovská rizika. Podotýkám rizika z ledové kalamity. To ještě neznamená, že nastávají rizika ohrožení zdraví, životů a majetku občanů, což je jedno ze základních kritérií, které v oblasti krizového plánu sehrává velmi významnou roli. A když zahrnujeme do celého krizového plánu celou součást integrovaného záchranného systému. Já nevím, nakolik byla propracovaná, nebo nebyla propracovaná kalamita tohoto typu, ale mohu vám dneska zcela jednoznačně říci, že dráhy a celá naše společnost zažily malý blackout v přímém přenosu. To ještě ta elektrika šla, ale zůstala stát. Sto tisíc lidí, nebo jak se to odhaduje, se dostalo do situace, která není normální, do určité nejistoty. Nevěděli, co mají dále plánovat.

Přiznali jsme tady, že nefungovala komunikace. To není, prosím, zvláštní oblast krizového plánování - komunikace. To je součást krizového řízení. Já nevím, jestli jednal krizový štáb na Českých dráhách a řešil kolektivně tenhle ten problém. Jestli existuje něco, co sdružuje Správu železniční cesty a dráhy a sdružuje České dráhy společně v jakémsi subjektu. Já to nevím, a proto také nechci v daném okamžiku hodnotit něco, jestli bylo nebo nebylo správně uděláno.

To, co jsme tady dneska slyšeli, a to zase prostřednictvím pana předsedajícího pro pana ministra, to jsou cenné poznatky, zkušenosti z toho, jak to přímí účastníci zažili, jak to zažili na sobě. Já bych jenom poprosil, aby pohled do budoucna, který by měl napravit celou tu situaci a zabývat se i tím, že může dojít v celé ploše drážních cest v České republice k takové krizi, která bude kupříkladu znamenat i to, že budeme stanovovat evakuační centra, že budeme tu součást integrovanou záchrannou prostě potřebovat, tak abychom ty lidi dostali do objektů, z nichž se budou moci postupně dostat do svých domovů, když už nebude dráha fungovat.

A ten blackout, to je strašná věc. Já vás s tím dneska nebudu obtěžovat, ale je zpracován po jednotlivých hodinách, dokonce i minutách, abyste věděli, co všechno přestane fungovat. Tady teď nám přestala fungovat jenom doprava, ale tam nám přestane fungovat úplně všechno, kupříkladu včetně mobilních telefonů. Tyhle situace musí být v tom krizovém plánování propracované. A já bych poprosil obecně, aby všichni, kdož dělají v této oblasti, dělali tak poctivě a profesionálně, aby pak občané skutečně tu ochranu v dané situaci cítili.

Děkuji moc. (Potlesk v řadách poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Václavu Klučkovi. Poslední řádně přihlášený je pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý večer, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Děkuji.

Teď se jeden z mých kolegů poslanců ptal, jestli to mám dlouhé - tak odpovím jemu i vám, že nemám. A už budu velmi stručný, já to trochu odlehčím. Poprosím vás opravdu o stručnost. Teď jsme se dozvěděli už téměř od poloviny Sněmovny, kdo kdy cestoval vlakem a jak to na něj dopadlo. Při vší úctě, kolegyně a kolegové, chápu to a rozumím tomu, ale chci se zastat jak pana ministra, který je zde v nové funkci prvně, taky Českých drah. Ta situace byla skutečně mimořádná, extrémní, nečekaná. A to, s čím mohu souhlasit, tak jsou jisté potíže v komunikaci, jak už bylo řečeno, vlastně se budu opakovat, mezi SŽDC a právě oním dopravcem.

Jenom chci říct, jsme s kolegy hospodářského výboru letos byli na dvou studijních cestách právě k železnicím a k veřejné dopravě, jednou to bylo ve Švýcarsku, jednou ve Španělsku, a to je skutečně vzor, který má ambici, aby byl naším cílem, abychom se mu jednou přiblížili. V obou těchto zemích mají centrální dispečink, kde z jedné místnosti, která má rozměr čtvrtiny tohoto sálu, jsou schopni řídit prakticky celou svoji zemi, celou republiku na dálku, mají okamžitě o všem přehled. Vím, že řadu z vás doprava zajímá, ale určitě nejste odborníci až do detailu.

V těch západních zemích používají technologie, jako je tzv. GSM-A, tedy GSM pro železnici, kdy každý strojvedoucí je v okamžitém přímém spojení s oním dispečinkem. To jsou věci, o kterých dnes si stále jenom vyprávíme, ale ještě se v České republice nestaly, nebo se realizují pouze nějakým experimentálním způsobem na koridorech a ne na ostatních tratích.

Tak já vás chci za koalici, za vládní poslance, za hnutí ANO ubezpečit o tom, že o těchhle věcech víme. Tyhle věci chceme ambiciózně řešit, chceme se jim věnovat. Podle nějakého politického klíče jsme i ve Státním fondu dopravní infrastruktury, ať už ve výboru, nebo v dozorčí radě. A já tady chci veřejně chci panu ministrovi nabídnout, že tyhle věci právě ve financování v SFDI budeme hlídat a budeme vyvíjet tlak na to, aby právě komunikace, ta technologie byla právě co nejrychleji instalována, aby je ten Správce železniční dopravní cesty mohl využívat.

Závěrem svého vystoupení určitě nemířím na České dráhy, ale právě na SŽDC a na onu komunikaci, která je určitě lopotná a někdy těžkopádná, a máme tady dramaticky co zlepšovat. Věřím, že to právě bude téma pro řídicí výbor, s kterým pan ministr jistě bude jednat, ale chci vás poprosit a varovat před tím, abychom tu přijímali usnesení ve smyslu nařízení pořízení dieselových lokomotiv. To mi věřte, to skutečně není cesta. Nemohou mít České dráhy někde v depech po republice v uvozovkách nastartované dieselové lokomotivy s plnými nádržemi, jestli náhodou opět někde nedojde k námraze. To prostě není cesta a bylo by to naprosto nesmyslné opatření.

A to je vše, děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kolovratníkovi. Mám před sebou tři faktické poznámky. První faktická poznámka je pana poslance Laudáta, připraví se pan kolega Adamec a kolega Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Když už tady padlo něco o fondu, tak si je, pane ministře, pohlídejte, oni to dopracovali tak daleko, že nebyli ani usnášeníschopní a něco vyřizoval hospodářský výbor za ně, což tady nemá precedenčně... a je z toho vymlácená opozice, asi se někomu hodí, že tam nejsme. To za prvé.

Za druhé. Platí to, co tady říkal pan kolega Klučka. Vláda, já budu trošku ostřejší, zatím asi příliš nemaká na krizových scénářích. Materiál, který nevím kdo spáchal, o krizovém řízení, o kritické infrastruktuře, tak to jsou bláboly, nebo aspoň ta verze, kterou já jsem viděl. Doufám, že mají možná nějakou dokonalejší, utajenou. A myslím si, že jestli tam něco v té neoficiální nějaké pracovní verzi bylo totálně pomíjeno, tak to byly právě dopravní sítě. Ty byly velice mizerně tam specifikované. Tam se to redukovalo na nějaké pro mě záhadné potraviny, něco kolem energetiky, něco velice málo, ale zjevně to dělali lidé, kteří nevědí vůbec, jak funguje život. A větší například městská aglomerace. Takže tam je možná nějaký klíč. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Nyní pan poslanec Ivan Adamec, připraví se Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové, já se omlouvám některým kolegům za to, že jsem se přihlásil. Nebudu jezdit po Čechách ani v kalamitě, ale po Švýcarsku. Vyprovokoval mě k tomu kolega Kolovratník, když tady porovnával něco neporovnatelného, protože shodou okolností, víte, jestli chceme být jako ve Švýcarsku, tak je potřeba říct to úplně na sto procent. V tom případě nesmíme být v Evropské unii, protože tam ta dráha, ty koleje jsou spravovány trošku jinak. Tam prostě není oddělení kolejí od dopravců. Tam co kolej, tak jeden dopravce. A to si myslím, že je potřeba tohle poctivě říkat, a když máme mít nějaký vzor, tak si musíme uvědomit souvislosti, že my v té Evropské unii jsme a nikdy železnice jako ve Švýcarsku mít nebudeme. A to nemluvím o dalších věcech, jako jsou jejich podmínky pro tu železnici, které jsou výrazně lepší než pro automobilovou dopravu vzhledem k geomorfologii Švýcarska. Takže já bych prosil přesně to říkat, protože skutečně tam je to trošku jinak.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Slova se ujme pan poslanec Ludvík Hovorka, připraví se také k faktické poznámce ještě pan kolega Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, já bych rád vaším prostřednictvím také kolegu Kolovratníkovi řekl, že v tom návrhu usnesení je zajištění dostatečného počtu lokomotiv, a to nemusí být tak, že lokomotivy musí být nachystané, nastartované v depech. Tam se jedná o smluvní vztahy, které jsou mezi Českými dráhami matkou a například Českými dráhami Cargem. Já jsem také uvedl, že České dráhy měly velké množství dieselových lokomotiv a ty poměrně za nízkou cenu prodaly dalším dopravcům, kteří běžně pod elektrickou trakcí provozují přepravu nákladů dieselovými lokomotivami. A to jsem uvedl v souvislosti, že pokud se někdo honosí názvem národní dopravce, tak by měl umět zajistit provoz i v takové krizové situaci. Já si myslím, že krizové situace se dříve zpracovávaly poměrně obsáhle a rozsáhle a není důvod pro to, aby v současné době zpracované nebyly. To znamená, může nastat rozsáhlý výpadek proudu, může podobná situace, když bývají teplejší zimy, nastat opakovaně, a proto by měla být možnost, jak dopravit cestující přes republiku. A nejenom ty naše, ale i ty, kteří cestují mezinárodně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Zatím poslední faktická poznámka pan poslanec Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Já se moc omlouvám a nechci zdržovat politickým hašteřením, ale prostřednictví pana předsedajícího pro kolegu Adamce. Byli jsme také ve Španělsku a Španělsko je v Evropské unii, má to oddělené stejně jako my a funguje to. Takže tím vzorem může být třeba Španělsko.

A poslední douška. Byli jsme tam dokonce za vlastní peníze, protože organizační výbor nám zatípl tuto cestu, ale to už je pod čarou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: My jsme vám přáli, někteří, tu cestu do Švýcarska, protože myslím, že byla důležitá, ale organizační výbor je kolektivní orgán a samozřejmě jeho rozhodování je svéprávné.

Nyní tedy jsme vyčerpali rozpravu obecnou. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo pana ministra po obecné rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych vás chtěl ujistit, že beru tu debatu tady vážně. Myslím, že tady padla spousta zajímavých věcí. Je pro nás ponaučením to, co tady zaznělo. My se musíme podívat opravdu na krizové plány a hlavně na krizovou komunikaci. To určitě uděláme. A hlavně mým cílem, chtěl bych vás ujistit, bude udělat z národního dopravce firmu, která bude vidět zákazníka na prvním místě a bude se k němu podle toho chovat, což ne vždy vidíme, a máme určitě desítky, možná stovky příkladů.

Ještě bych chtěl říct panu poslanci Stanjurovi, že určitě nebudu brzdit a nebudu dávat návrhy na zpožďování liberalizace a podívám se, jestli to nemůžeme urychlit.

Co se týče počtu lokomotiv a dalších věcí, nevím, jestli to opravdu patří do usnesení, nicméně my se tím počtem zabýváme. Já bych jenom chtěl možná dvě poznámky. České dráhy se zbavily spousty dieselových lokomotiv, ale chtěl bych upozornit, že ty nemohly stejně osobní vagony vozit, takže tam je mezi tím rozdíl. A ještě bych rád zdůraznil, že opravdu České dráhy měly připraveno asi deset krizových lokomotiv, všechny zafungovaly a fungovaly docela spolehlivě. Snad to i stačilo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Otevírám podrobnou rozpravu a do ní se hlásí pan Zbyněk Stanjura jako zpravodaj tohoto tisku.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se jenom odkazuji formálně na návrh usnesení, o kterém jsem mluvil v obecné rozpravě. Pak po ukončení podrobné rozpravy ho tu zopakuji. Jenom se chci zeptat pana předsedajícího, pana místopředsedy, jestli má i zpravodaj závěrečné slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Samozřejmě, po podrobné rozpravě.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. To mi stačí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní v podrobné rozpravě pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, já se chci jenom odkázat na znění pozměňovacích návrhů, které jsem přednesl v obecné rozpravě. Tímto se k nim hlásím a chci, aby se o nich hlasovalo jednotlivě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Ptám se, kdo další do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr už ne. Zpravodaj ano. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, já jsem nečekal tak dlouhou rozpravu, nicméně mám prosbu. Nám se občas stane, že z vážného problému pak uděláme karikaturu. Tak bych poprosil kolegy, kterým rozprava připadala dlouhá, aby to nekarikovali na tom, že jsme se bavili o tom, jak poslanci jeli do Prahy. To nebyl důvod, proč jsem ten bod navrhl, a to taky nebyl důvod, proč většina Sněmovny, naprostá většina Sněmovny vyhověla tomu mému návrhu. Tím důvodem byly desetitisíce cestujících, které zůstaly buď ve vlacích, nebo na nádraží. Fakt, aby to byla karikatura, kdo z kterého klubu popsal svoji cestu, to by mě moc mrzelo, nebylo by to spravedlivé a pak ten bod byl úplně zbytečný, kdyby tohle byla zpráva z tohoto bodu.

A já s panem kolegou Kolovratníkem vycházím velmi dobře, nicméně musím říct, není třeba chránit ministra, protože to není kritika ministra. Není třeba. Pak ty politické proklamace bylo takové jakési předvolební heslo, jak hnutí ANO tam udělá pořádek, a chci říct, že už skoro krok vládnete, tak už možná nějaký výsledek by to mohlo být, když už do toho taháte politiku. Já jsem do toho politiku nechtěl tahat. A chci připomenout jako zpravodaj, že máme celkem pět návrhů usnesení. Vládní poslanci navrhli čtyři a opoziční jeden návrh usnesení. Tak jenom abychom věděli, když posuzujeme opozice, koalice, kdo co navrhuje. To je ze závěrečného slova všechno.

Chci říct jenom panu místopředsedovi, že máme celkem pět návrhů usnesení. Navrhuji, abychom o každém z nich hlasovali zvlášť. Nejprve o tom mém a pak postupně o čtyřech návrzích, které přednesl pan poslanec Hovorka. Mám je všechny v písemné podobě a vždycky bych je přečetl před tím hlasováním, protože je nemají k dispozici jednotliví poslanci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pokud závěrečné slovo skončilo, budeme rozhodovat hlasováním k návrhům jednotlivých usnesení. Pan zpravodaj řekl, jakým způsobem budeme organizovat. Má někdo výhradu proti tomu postupu, který pan zpravodaj navrhl? Není tomu tak. Můžeme tedy postupovat tím způsobem, který pan zpravodaj navrhuje.

Prosím, můžete začít, pane zpravodaji.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Nejprve budeme hlasovat o návrhu usnesení, které jsem přednesl já. Já ho zopakuji: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby zajistila plné odškodnění klientů Českých drah postižených námrazou a ledovkou ve dnech 1. až 3. prosince 2014." Moje doporučení je kladné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Pan ministr - stanovisko?

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Mé doporučení je záporné s tím, že ale chci v rámci Českých drah vyhovět.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Slyšeli jsme návrh usnesení a doporučení.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 74. Ptám se, kdo je pro ten návrh usnesení. Pardon! Dobře, prohlašuji hlasování číslo 74 za zmatečné. Nejdřív vás odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. A jakmile se počet přítomných v sále ustálí, tak budeme hlasovat o tomto návrhu usnesení.

 

Hlasování číslo 75, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro návrh usnesení. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 75. Z přítomných 163 pro 61, proti 55. Návrh nebyl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Další návrhy jsou pana poslance Hovorky. První návrh: Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby prostřednictvím řídicího výboru Českých drah uložila Českým dráhám, akciové společnosti, zajistit dostatečný počet dieselových lokomotiv pro zajištění nouzového provozu dálkové dopravy pro vlaky... (Odmlka pro silný hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Klid prosím! Pokračujte, pane zpravodaji.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já fakt počkám, to se nedá... (Hlas ze sálu: To se nedá poslouchat!)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já bych prosil jednotlivé kolegy poslance a poslankyně, aby mluvili, jenom když je jim uděleno slovo. Ti, kteří nemají zájem o projednání tohoto bodu, mohou odejít do předsálí. Je to jejich svobodná vůle.

Pokračujte, pane zpravodaji.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: V rámci koaliční spolupráce je třeba říct, že poslanci sociální demokracie křičí, že se nedají poslouchat návrhy jejich koaličního partnera. Já za to nemůžu, že jsem zpravodaj. Vyřiďte si na nějaké koaliční radě nebo někde jinde a nepokřikujte na mě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak prosím o návrh, pane zpravodaji.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Zajistit dostatečný počet dieselových lokomotiv pro zajištění nouzového provozu dálkové dopravy pro vlaky kategorie Eurocity, Intercity, expres a rychlík při nepříznivých klimatických podmínkách a rozsáhlých výpadcích elektřiny. Mé stanovisko je záporné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Neutrální. Hlasitá reakce v sále, lze rozeznat i smích.)

 

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 76 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 76. Z přítomných 166 poslanců pro 15, proti 106. Návrh nebyl přijat. Prosím o další návrh.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Další navržené usnesení, to uvození je úplně stejné, nebudu ho číst. Ukládáme vládě prostřednictvím předsedy výboru prověřit připravenost Českých drah na zajištění provozu při mimořádných situacích a nepříznivých klimatických podmínkách. Moje stanovisko je neutrální.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Neutrální.) Ano.

 

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 77 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 77. Z přítomných 167 pro 118, proti 2. Návrh byl přijat. Další návrh?

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Za třetí, zajistit provoz krizového štábu a přiměřeného krizového hlasového centra při mimořádných situacích pro zajištění informovanosti zákazníků i personálu Českých drah. Neutrální stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Neutrální.)

 

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 78 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 78. Z přítomných 167 pro 58, proti 6, návrh nebyl přijat. Prosím další.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Poslanecká sněmovna současně žádá vládu, aby přehodnotila přiměřenost výše odměn vrcholového managementu Českých drah v návaznosti na dosahované výsledky Českých drah v osobní a nákladní dopravě. Mé stanovisko je záporné, protože to je věc exekutivy, a ne Sněmovny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Neutrální.)

 

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 79 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 79. Z přítomných 167 pro 78, proti 21. Návrh nebyl přijat.

 

Vyčerpali jsme všechny pozměňovací návrhy. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. A pan zpravodaj tentokrát v roli předsedy poslaneckého klubu se hlásí s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Dovolte mi krátký komentář k výsledkům hlasování. Začali jsme tak vstřícně, říkal jsem, že to nepadá na hlavu pana ministra. Nicméně podle mě neuvěřitelné rozhodnutí Sněmovny, která nechce odměnit klienty, a hlasují proti na doporučení pana ministra, už padá na jeho hlavu. Skoro polovina Sněmovny chtěla řešit platy tří členů představenstva Českých drah. Proč ne. Ale na ty desetitisíce zákazníků, kteří budou byrokraticky složitě žádat o peníze a nedostanou je zpátky v plné výši, kašlete! To je výsledek našeho jednání. To kdybych věděl, tak jsme ten bod nemuseli ani projednávat! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu ODS za jeho vystoupení. Jsme mezi body, ale s přednostním právem se hlásí předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já mezi body, protože jinak nemám šanci, jsem chtěl zareagovat na pro mě velmi pozoruhodné stanovisko pana ministra dopravy k prvnímu hlasování, které navrhl pan předseda Stanjura.

Prosím, ještě jednou, pan ministr dopravy řekl: Jsem proti tomu, aby to řešila vláda, ale v zásadě vám slibuji, že v rámci Českých drah to nějak udělám. Mě by strašně zajímalo, jak by to chtěl nějak udělat, protože pokud vím, podle platného zákona lex specialis o dráhách České republiky dráhy řídí řídicí výbor, dohlíží na něj dozorčí rada, a pan ministr dopravy, pan Ťok, není členem ani řídicího výboru ani dozorčí rady. Ale stejně nám říká, že to prostě nějak, nějak udělá. A já mu věřím. Bereme na vědomí, že pan ministr dopravy je připraven makat a po vzoru svého předsedy strany chodit mimo zákon a v rozporu se zákonem to nějak udělat.

Tímto vyjádřením, pane ministře, jste přebral politickou odpovědnost za vše, co se v Českých dráhách stane. Až se tam stane cokoliv a vy řeknete, že za to odpovídá řídicí výbor, generální ředitel nebo dozorčí rada, prosím pěkně, my vám to nebudeme věřit, protože teď jste nám řekl, že vy to prostě vždycky nějak uděláte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Poznámka pana předsedy klubu TOP 09 vyvolala žádost pana ministra dopravy - ne. Tak dobře. Nehlásí se s přednostním právem. Zato se hlásí s přednostním právem předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já si vzhledem k pokročilé hodině a mnoha bodům, které máme dnes projednat, dovoluji navrhnout, abychom dnes jednali a meritorně i procedurálně hlasovali o všech návrzích i po 19. hodině.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, to je před blokem zákonů vrácených Senátem a předložených kraji, které jsem chtěl zahájit. Procedurální návrh rozhodneme bez rozpravy.

 

Hlasujeme o návrhu jednat dnes po 19. hodině meritorně o zákonech do 21 hodin.

Zahájil jsem hlasování číslo 80 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 80 z přítomných 166 pro 82, proti 33, návrh nebyl přijat.

 

Budeme tedy dnes jednat podle zatímního rozhodnutí do 19 hodin, pokud se nenajde někdo, kdo bude chtít zpochybnit své meritorní hlasování z důvodu rozdílu mezi svou vůlí a zápisem o výsledku v elektronické podobě.

Pan poslanec Váňa. Ne, pan poslanec Velebný se hlásí. Omlouvám se, i kolegovi Váňovi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Vážené kolegyně a kolegové, hlasoval jsem pro, ale objevil se mi křížek, takže zpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Námitka proti elektronickému zápisu o výsledku hlasování byla přednesena bezprostředně. Všechny vás odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami a na základě žádosti pana poslance Velebného budeme znovu hlasovat o procedurálním návrhu předsedy klubu sociální demokracie o dnešním jednání po 19. hodině. Počet přítomných se ustálil.

 

Zahajuji hlasování číslo 81, kde rozhodneme o námitce. Prosím, kdo je pro přijetí námitky pana poslance Velebného? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 81, z přítomných 164 pro 157, proti nikdo. Námitka byla přijata.

 

Budeme tedy opakovat hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Sklenáka, a to v hlasování 82, které jsem zahájil. Kdo je pro jednání o zákonech meritorně i po 19. hodině? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 82, z přítomných 163 pro 85, proti 42, návrh byl přijat.

 

Ještě se hlásí pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura, takže nebudu konstatovat výsledek hlasování. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já bych poprosil vládní činitele, aby vzkázali ministrovi bez práce, který tu dnes není, který na 19 hodin sjednal jednání k Ústavě, že jednání tedy prostě nebude. Nic víc, nic míň. Příště, když nějaký ministr chce jednání, tak by mohl ten den alespoň strávit s námi. Navíc nemá žádné ministerstvo, které by řídil, ale přitom svolal jednání dnes deset minut po 19. hodině. To fakt nebude. Ať sem ani nejezdí, když už doteď nepřijel. (Potlesk převážně z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, tento vzkaz pravděpodobně ze stenozáznamu mu bude přečten. Ještě předseda klubu TOP 09. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Jen reflexe toho, co řekl pan poslanec Stanjura. Já bych nepospíchal. Nevzkazujte nic panu ministrovi bez práce, já si myslím, že to jednání klidně může být. Nejsem si jist, jestli budeme jednat v 19.10 hodin.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nemohu vám dát, pane předsedo výboru, slovo, protože mají slovo jen ti s přednostním právem. Jsme mezi body. Nikdo s přednostním právem se nehlásí. Dovolte mi, abych předtím, než zahájíme blok zákonů vrácených senátem, vám navrhl na žádost předsedy Senátu Milana Štěcha umožnit vystoupení senátorům a senátorkám, a to Josefu Táborskému, Františku Bublanovi, Elišce Wagnerové, Miroslavu Nenutilovi, Petru Šilarovi, Janu Hajdovi, Jaromíru Strnadovi a Veronice Vrecionové. Informace vám byly rozdány do vaší pošty. Tito senátoři by jednotlivé vrácené návrhy nebo zamítnuté návrhy senátem uváděli.

 

Rozhodneme v hlasování číslo 83, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro vystoupení navržených senátorů. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 83 z přítomných 168 pro 156, proti nikdo. Je vidět, že zástupce horní komory našeho Parlamentu máme rádi, takže budou všichni vystupovat. Konstatuji, že jsme tento návrh schválili.

 

Nyní mi dovolte ještě konstatovat jednu omluvu, a to kolegy Bezecného od 18 hodin z důvodů pracovních. Omlouvá se tedy z dnešního jednání.

 

Pokračovat budeme podle schváleného pořadu schůze a tím je bod číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.




Přihlásit/registrovat se do ISP