Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

17.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 351/ - prvé čtení

Jenom pro informaci, toto projednávání bylo přerušeno v obecné rozpravě v úterý 4. 11.

Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujal navrhovatel tohoto bodu pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, který již stojí u řečnického pultíku, a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak už řekla paní předsedající, návrh zákona č. 458/2000 Sb., byl již jednou otevřen a přerušen v obecné rozpravě prvního čtení. Proto moje úvodní slovo bude velmi krátké a nebudu opakovat to, co jsem říkal při prvním projednávání.

Vláda vám předkládá, vážení páni poslanci, paní poslankyně, k projednání návrh novely energetického zákona. Jde o rozsáhlou novelu zákona, která zahrnuje také návrhy na úpravu dalších s tím souvisejících zákonů. Zejména se jedná o zákon 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, který je věcně velmi úzce propojen s energetickým zákonem. Dále navrhujeme změnit zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, do něhož by měla být nově zařazena příslušná ustanovení týkající se Státní energetické inspekce. Dále se navrhuje novelizovat zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, z něhož navrhujeme vypustit ustanovení týkající se osvobození od daně z elektřiny. Úprava se rovněž týká zákona č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy a dalších zákonů, které nyní s vyjmenovanými právními předpisy souvisí.

K tomuto návrhu již proběhla poměrně podrobná debata, na kterou bych mohl reagovat, ale nebudu. Jenom bych chtěl krátce sdělit dvě věci. Občas se objevily návrhy, že by tento zákon měl být omezen pouze na implementaci práv EU včetně tzv. infringementů. Chtěl bych pro informaci členů parlamentu sdělit, co jsou hlavní příčiny změn v tomto zákoně, protože to může být zajímavé.

Především největší masa změn připadá na novelu nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, to je 27 % změn. Upřesnění termínu a legislativně technické změny 18 % změn. Režim výběru plateb a další zkušenosti 18 %. Ochrana spotřebitele 15 %. Správní delikty 9 %. Implementace práva EU včetně zahájení řízení s ČR o porušení přístupové smlouvy infringementy pouhých 8 %. Rozšíření kompetencí ERÚ 3,2 % a pouhé 1,8 % je věnováno zřízení rady ERÚ.

Druhý bod, ke kterému bych se ještě rád vyjádřil. Byla tady debata o potřebnosti rady ERÚ. Chtěl bych jenom informovat, že z 21 členských zemí Evropské unie, které mají něco obdobného jako regulační úřad, mimo ČR jich 18 má tuto radu. Nemají ji pouze tři země - Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko. To je myslím informace, která mluví sama za sebe.

To je všechno na úvod. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Táži se pana zpravodaje. Má zájem? Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tato novela je z hlediska rozsahu poměrně značná, je složitá a má samozřejmě velké dopady nejenom do energetického světa, ale i do světa průmyslu i do rodin, tedy domácností v České republice. Z tohoto důvodu si myslím, že bude nutné zachovat řádné projednávání, tedy lhůty pro projednávání.

Registroval jsem různé inspirativní nápady zkrátit projednávání, ale to si myslím, že dost dobře možné není. Jako zpravodaj budu určitě navrhovat, pokud se dostane tato novela do druhého čtení, aby na hospodářském výboru byl stanoven harmonogram pro projednávání, tedy pro podávání pozměňovacích návrhů, které nepochybně zazní. V té době určitě uspořádáme seminář, otevřený seminář v Parlamentu České republiky. Tedy byl bych rád, abychom konzultovali tuto novelu i nadále s širokou odbornou veřejností. Zasedne podvýbor pro energetiku a nepochybně se musíme také smířit s tím, že už budeme v roce 2015, a jestli se tedy nemýlím, tak všechny pozměňovací návrhy, které zazní na plénu při druhém čtení, bude muset znovu projednávat hospodářský výbor. Tedy z tohoto důvodu je zřejmé, že ambice zkrátit projednávání této rozsáhlé novely jsou liché, a tedy musíme dát čas na velmi precizní odborné projednávání této novely.

Na závěr vás chci požádat, abychom i v souladu s tím, co tady říkal pan ministr, že z velké části se jedná o implementaci evropského práva, propustili tuto normu do druhého čtení a věnovali se odborné práci na výborech, seminářích a podvýborech, a pak samozřejmě doporučíme Poslanecké sněmovně další průběh projednávání. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Není tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Mám zde dvě faktické poznámky - pana poslance Radima Fialy a potom pana ministra Mládka. (Poslanec Fiala dává přednost panu ministrovi.) Výborně. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Já bych jenom chtěl potvrdit slova pana kolegy Urbana, že to musíme projednat v řádném termínu. Můj úřad by se neodvážil navrhnout zkrácení, protože již projednávání v Legislativní radě vlády bylo velmi dlouhé a komplikované. Je to těžká materie a já rozhodně žádné zkracování navrhovat nebudu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji a nyní prosím k mikrofonu se řádnou přihláškou do rozpravy pana poslance Kučeru. Prosím, aby se připravila paní poslankyně Havlová a poté pan poslanec Černoch. Prosím, máte slovo. (V sále je velký hluk.)

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené dámy a vážení pánové, před sebou máme dokument, který svým rozsahem je, troufnu si říct, poměrně rozsáhlý. Je to několik set stran a nevím, jestli někdo z vás ho vůbec byl schopen celý přečíst, nebo ochoten, kromě těch, kteří se o to vyloženě zajímají.

Návrh zákona obsahuje téměř nebo možná více než 500 novelizačních změn. Pět set novelizačním změn v této novele! Tato novela bude mít zcela nepochybně obrovský dopad do environmentální udržitelnosti energetiky -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale hluk je tady opravdu značný. Chvilku počkám, než se sněmovna uklidní.

 

Poslanec Michal Kučera: Tedy jak jsem říkal, bude mít obrovský dopad do environmentální udržitelnosti energetiky, bude mít dopad do konkurenceschopnosti průmyslu, bude mít dopad na konečné ceny energií, a tudíž i kapsy a peněženky občanů České republiky. Bude nově účtovat platby za obnovitelné zdroje energie nebo za jejich podporu. Je tam celá řada změn a celá řada novel, které se sebou navzájem nesouvisí a tvoří docela výbušnou směs, která je posouvána, nebo je snaha ji posunout směrem k dopracování ve výborech.

Abych řekl pravdu, je mi docela záhadou, proč tato rozsáhlá, nehomogenní a nedobře projednaná novela je v tomto stavu předkládána do Sněmovny. Máme ještě živé paměti a víceméně ta kauza ještě je teď živá, kdy podobná novela, a to je novela tzv. EIA, vlivů, dopadů na životní prostředí, byla téměř dotvářena ve čtyřech poslaneckých výborech. Podobný osud čeká tuto novelu energetického zákona.

Když říkám, že tato novela je nepřipravená, a už jsem to tady zmiňoval ve své faktické poznámce, když jsme tento bod začali projednávat, podívejme se prosím na důvodovou zprávu, která se jmenuje Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad RIA k návrhu novely zákona.

Pokud v této novele zákona měníme například podporu k obnovitelným zdrojům, měníme a nastavujeme poplatky za činnost Energetického regulačního úřadu, zjednodušujeme podmínky pro výrobu elektřiny s instalovaným výkonem a nastavujeme další parametry, tak tady se dočteme, že dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty tato novela nemá. Nemá!

Jak už jsem říkal, měníme například náš vztah k podpoře obnovitelných zdrojů, rušíme podporu decentrální výroby elektřiny z důvodu tzv. neprokazatelnosti veřejného zájmu, což bude mít určitě také přímý vliv jak na státní rozpočet, tak na životní prostředí. Když se podíváme do oné důvodové zprávy, o které se bavím, dopady na životní prostředí: Ne. Já si nedokážu představit, co by mělo mít větší dopady na životní prostředí než novela energetického zákona.

A s takto chabě zpracovanou důvodovou zprávou sem přichází pan ministr průmyslu Mládek a říká nám: vážení poslanci, dotvořte ji k obrazu svému.

Já se dotknu samozřejmě ještě dalších částí v této novele a to je tolik diskutované sporné zřízení rady Energetického regulačního úřadu. Rada má být pětičlenná a funkční období členů má být pět let. Tady cituji z té novely. Člen rady musí mít magisterské vysokoškolské vzdělání a sedm let praxe byl energetice, z toho tři roky ve vedoucí funkci. Členy rady jmenuje vláda. Rada schvaluje plán činnosti ERÚ, návrh rozpočtu, závěrečný účet, zprávu o činnosti atd. Dosavadní předseda Energetického regulačního úřadu se stane předsedou rady, vzorem pro zřízení rady je podle důvodové zprávy obdobné uspořádání v sektoru telekomunikací. Podle mého názoru a textu novely je vzorem spíše kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu, případně Bankovní rada České národní banky. Podle mého názoru to není systémově správný krok, protože ERÚ je spíše exekutivní orgán na rozdíl od České národní banky, případně NKÚ, a zřízení této rady bude mít velké riziko na rozmělnění odpovědnosti vedení ERÚ. Dnes totiž za činnost Energetického regulačního úřadu zodpovídá předseda. Po navrhované změně bude za činnost ERÚ zodpovídat kolektivní orgán. Je to asi podobné, jako kdyby v čele ministerstva nebyl ministr, ale nějaká rada ministerstva, která by přijímala svá rozhodnutí. Chtěl bych podotknout, že i v sousedních státech, v Německu a v Rakousku, je oddělená exekutivní role předsedy a místopředsedů od role kontrolní, tedy od úlohy dozorčí rady.

O těch změnách, které novela přináší, jsem už tady několikrát mluvil. To znamená o tom, že se zvyšuje poplatek na činnosti ERÚ, že se zjednodušují podmínky pro výrobu elektřiny, že se upravují ochranná pásma energetických zařízení, a znova zase připomenu tu velmi nedůsledně zpracovanou důvodovou zprávu.

Podrobněji bych se však ještě chtěl dotknout harmonizační úpravy, kterou je změna způsobu platby na podporu obnovitelných zdrojů energie. Dosavadní způsob podpory byl shledán jako diskriminační vůči dovážené elektřině z obnovitelných zdrojů, tedy z jiných států. Nově se tedy platba nebude vybírat v ceně dodané elektřiny, ale v ceně za přípojné místo podle výše rezervovaného příkonu či jmenovité hodnoty hlavního jističe. Po přechodnou dobu do plného zavedení nového systému bude operátor trhu vracet částku odpovídající platbě na podporu obnovitelné energie těm, kteří prokážou, že odebírají energii z obnovitelných zdrojů ze zahraničí. Řekl bych, že to je poměrně dost zoufalé a lehce zneužitelné.

Důvodová zpráva vyčísluje náklady státního rozpočtu související se změnou systému výběru prostředků na podporu výroby elektřiny z obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů na 2,4 mld. v roce 2015 a na 4,8 mld. v roce 2016. To cituji tady z té důvodové zprávy.

Už jenom na závěr takovou menší poznámku. Ruší se podpora decentrální výroby elektřiny z důvodu údajné neprokazatelnosti veřejného zájmu. Ukončení provozní podpory decentrální výbory elektřiny - tam je, tuším, a tady to vidím, něco přes 19 tisíc výrobců elektřiny, kteří byli v roce 2013 - by mělo být tedy ukončeno. Na druhou stranu proti tomu jde trend, který se jmenuje decentralizace. Tento krok taky považuji za poměrně nešťastný.

Jak už jsem zmiňoval tady na začátku, novela takto připravená ministrem průmyslu panem Mládkem je novelou nepřipravenou, když to řeknu velmi slušně, a bude ve výborech skutečně podrobena doslova smršti pozměňovacích návrhů, které budou přicházet samozřejmě z řad odborné veřejnosti, a jak jsme toho byli svědky i u projednávání novely zákona o vlivu životního prostředí, taky z řad ministerstva prostřednictvím poslanců.

Vzhledem k velmi špatné novele, kterou nám ministr Mládek tady předkládá, bych navrhl vrátit tuto novelu vládě k přepracování. Myslím, že to je férové rozhodnutí. Když nám vláda tady předloží novelu, která je projednaná, která odstraňuje ty nejzávažnější chyby, tak bude menší tíha na výborech a menší tíha na tom, aby poslanci byli nuceni tuto novelu svými poslaneckými návrhy přetvářet. Tedy opakuji ještě jednou - navrhuji vrátit tuto novelu zákona vládě k přepracování.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kučerovi.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, než budeme pokračovat v rozpravě, dovolte mi, abych konstatoval omluvy. Pan ministr Dan Ťok se omlouvá od 11 do 16 hodin, pan poslanec Stanislav Grospič od 13 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Paní poslankyně Martina Berdychová od 11 hodin ze zdravotních důvodů a pan poslanec Votava z osobních důvodů od 12.30 mezi 11. až 14.30 se omlouvá z jednání pan poslanec Petr Kořenek. Ještě mám další omluvu - paní poslankyně Pastuchová od 11.30 do 12.15, pan poslanec Klaška od 11 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Markéta Adamová od 11 do 12 hodin prodloužila ranní omluvu. A pan ministr vnitra se omlouvá z účasti na celý den. To byly omluvy.

Budeme pokračovat vystoupením paní poslankyně Olgy Havlové. Stranickou kolegyni předběhne s přednostním právem pan předseda Tomio Okamura. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, já jsem se sice k tomuto již někdy před pár týdny, tuším, vyjadřoval, ale nějak se to nevhodně přerušilo ne naší vinou, takže ty argumenty je potřeba trošku znovu zdůraznit, proč my se stavíme jako Úsvit k tomu návrhu zákona trošku, řekl bych - respektive velmi zdrženlivě.

V podstatě souhlasím s tím, že stávající energetický zákon je třeba upravit, to je zcela jasné. Ale musím říci, že z našeho pohledu tento zákon je dalším legislativním zmetkem, nad kterým tady budeme jistě trávit delší čas, o čemž svědčí právě i to přerušení při minulém projednávání a ty obrovské reakce kladné či záporné, které se v této diskusi již začaly.

V podstatě na tom, že je tento zákon špatný, se shoduje jak celá odborná veřejnost. Tím myslím energetiky, podnikatele a myslím tím i Energetický regulační úřad. My jsme organizovali, protože tomuto tématu se věnujeme v Úsvitu, ve Sněmovně seminář, který byl, řekl bych, plný až k prasknutí. Organizovala ho kolegyně z Úsvitu Olga Havlová a tam skutečně byly strany pro i proti. Zaznělo tam obrovské množství připomínek. Nechci zdržovat zas nějakým zásadně dlouhým projevem. Kdybych je tady měl všechny jmenovat z toho dlouhého semináře, tak to bychom tady skutečně byli až do odpoledne, takže bych skutečně vytáhl ty zásadní.

Z našeho pohledu je to další snaha vládní koalice po služebním zákonu nadále zpolitizovat další část státní správy nebo státních organizací. Konkrétně podle našeho názoru se zákon snaží zpolitizovat řízení Energetického regulačního úřadu. Zřizuje radu, která ho má kontrolovat. A tuto radu opět - už je to ten model, který jsme tady viděli v bleděmodrém u služebního zákona - má jmenovat vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. A to, co je na tom pozoruhodné, což by ani tak pozoruhodné nebylo možná v některých situacích, ale hlavně tu chybí jasné a konkrétní důvody pro odvolání radních. To znamená, opět to zavání bohužel tím, že když se řízení vymkne z ruky, tak v podstatě bude moct být odvolán radní na základě jakýchsi ne zcela pochopitelných důvodů a bude moct pokračovat jakási politizace či nějaké politické tlaky na Energetický regulační úřad, což je tedy původní naše výtka, která se nám velice nelíbí. To znamená, hrozí tu politizace Energetického regulačního úřadu, který, jak víme, je pod obrovskými tlaky. Týkalo se to i solárního byznysu, se kterým samozřejmě v Úsvitu také nesouhlasíme. Ale rozhodně odmítáme pokračovat nebo tiše tady mlčet k dalším podobným trendům. Když politici jednou situaci nezvládli, vidíme to na tom solárním byznysu, a v podstatě teď by se do područí politiků měl ještě nadále vlastně poroučet Energetický regulační úřad, který tak jako tak už nyní je z různých důvodů propírán.

Takže to, proč tady má vzniknout nějaká politická rada, která má jakoby oslabit pozici ředitele Energetického regulačního úřadu, vnímáme, že se jedná o zpolitizování celé věci, a v podstatě, když to řeknu na rovinu, aby byli lehce manipulovatelní jak členové rady, tak práce Energetického regulačního úřadu.

V podstatě tu analogii se služebním zákonem jsem tady už zmiňoval, ale nezbývá mi než říci, že se tady vláda snaží zlikvidovat nezávislost dalšího úřadu a převést další úřad do své kompetence. Já samozřejmě v uvozovkách chápu proč. Je tu vládní politický úkol, který říká musíme dostavět Temelín, popřípadě blok v Dukovanech. Abychom to mohli zdůvodnit, je třeba potřeba začít zdražovat elektřinu, a to na politický povel.

Bude také třeba v nejbližší budoucnosti rekonstruovat rozvodné sítě, které jsou dnes mnohdy, v uvozovkách, totálně vybydlené, a bude také třeba, aby opravy zaplatili spotřebitelé namísto těch, kdo dnes z jejich používání inkasují zisky. Jinými slovy, vláda tady chystá další tunel na peněženky občanů. K tomu se ale hned dostanu v následujícím.

Zákon podle našeho názoru zdraží elektřinu těm, kdo nejvíc šetří. Zlepší podmínky velkých odběratelů na úkor těch malých. Asi nejzávažnější připravovaná změna, budu konkrétní, se týká příspěvku na obnovitelné zdroje. Tento příspěvek ve výši přibližně 44 mld. Kč ročně nyní platí spotřebitelé elektrické energie částečně v platbě za spotřebovanou kilowatthodinu a částečně ze státního rozpočtu.

Rozdíl mezi současným výpočtem příspěvku a nově navrhovaným vypadá tak, že příspěvky na dotování obnovitelných zdrojů energie nebudou odvozeny od výše spotřeby, ale od rezervované kapacity připojení k síti. V současnosti platí všichni odběratelé od majitelů chat po ocelárny jednotnou sazbu. Výše příspěvku na zelené energie a další podporované druhy elektrické energie je odvozena od výše spotřeby a dosahuje 495 Kč za jednu spotřebovanou megawatthodinu. Nově má být podle návrhu výše plateb odvozena od nejvyšší naměřené spotřeby v případě velkoodběratelů a od příkonu hlavního jističe u domácností a ostatních maloodběratelů. Plánovaný systém tak zcela jasně znevýhodní odběratele s nižší spotřebou energie, tedy typicky málopočetné a spořivé domácnosti. A to je druhá výtka. První výtka je politizace úřadu, zavádění politické rady, s čímž opravdu z hlediska Úsvitu i po tom, co se tady předvedlo se služebním zákonem, tak to opravdu s tím nemůžeme souhlasit, zvláště když nejsou jasné podmínky pro odvolání radních, aby to právě nebylo manipulovatelné, a druhou výtkou je tedy, že plánovaný návrh znevýhodní odběratele s nižší spotřebou energie, právě se jedná o málo početné a spořivé domácnosti.

Jelikož dnes běžné domácnosti již nevyužívají elektřinu k vytápění ani k ohřevu vody, takže spořivé domácnosti, nízkorozpočtové domácnosti, můžou to být i sociálně slabší spoluobčané, tak na podporované zdroje energie zaplatí mezi 1000 až 1500 Kč. To znamená klidně i tisíc korun. Napříště má ale situace vypadat zhruba následovně podle této novely. Běžné domácnosti s 25ampérovým jističem zaplatí kolem 1200 Kč bez ohledu na množství spotřebované energie. Výsledkem změn tak může být omezení motivace k energetickým úsporám, což je samozřejmě naše další výtka. S tím opravdu souhlasit nemůžeme. To je opravdu trend, který mi připadá dokonce úplně opačný, než by měl být správně. To si uvědomme, že tímto návrhem zdražujeme právě odběr těm domácnostem, které jsou šetřivé, málopočetné, často i sociálně slabší, a v podstatě jim odebíráme prostor k tomu, aby se mohly chovat naopak energeticky odpovědně, nejenom ekonomicky vůči své domácnosti, ale i celospolečensky.

Někde jsem četl, že jediným kladem tohoto zákona, když už jsem tedy vyjmenoval několik zásadních záporů, zásadních připomínek hnutí Úsvit, proč v této fázi my prostě nemůžeme podporovat tento zákon - a znovu říkám, my navrhujeme, a už jsem to navrhoval tady minule, ale jednání bylo přerušeno, my navrhujeme, a je to procedurální návrh, vrátit tento zákon k dopracování vládě. Tím jedním kladem zákona, je zmiňováno, je paragraf, který umožní odběratelům do čtrnácti dnů odstoupit od smlouvy. Bohužel když jsme se zamysleli nad tímto kladem, a bylo to diskutováno i na našem semináři, kde, jak jsem říkal, se zúčastnily strany pro i proti, byli tam samozřejmě zástupci Energetického regulačního úřadu a mnoho dalších lidí, tak i tento klad se ukazuje, že je velký průšvih. Pro spotřebitele to totiž znamená, že podepíše nevýhodnou smlouvu, ale fakt, že je nevýhodná, samozřejmě nezjistíte hned, zvlášť když nejste informovaný spotřebitel, což je většina, ale samozřejmě se to zjistí až v praxi, tedy několik měsíců poté, co už ztratil spotřebitel možnost od smlouvy odstoupit. Logicky. Přijde vyúčtování atd. Distributoři sami navíc varují před zmatkem, protože se může stát, že jeden odběratel bude mít platné smlouvy s několika dodavateli naráz. Tedy další věc, kterou je potřeba diskutovat a není dořešena.

Myslím, že když se trošku zamyslím nad dosavadními výtkami, tak si nejsem jistý, jestli tohle má být diskutováno v rámci druhého čtení. Nám připadá, že jsou to tak zásadní nedostatky, které vůbec nejsou - tak buď tady bude dlouhosáhlá diskuse a různé přerušování a možné nějaké obstrukce, nevím koho a jak, ale v rámci druhého čtení. A já už tady nechci zažívat služební zákon a podobné věci. Takže by bylo dobré, aby se to dopracovalo, aby se věci neuspěchaly a dopracovalo se to ve znění, které je trošku přijatelné šířeji, hlavně odbornou veřejností, nejenom námi politiky, a nepředkládal se tady, řekl bych, takový legislativní zmetek, který přinese obrovské množství problémů.

Díky odporu Energetického regulačního úřadu, a tím, myslím, dokresluji jenom celou dikci toho zákona, se v zákoně již změnila např. jedna pasáž, která kladla Energetickému regulačnímu úřadu za povinnost, aby dohlížel na to, aby byly energetické firmy finančně stabilní. Tak opět ty informace, co tady říkám, nejsou z Okamurovy hlavy, ale z hlavy toho semináře, z hlav těch účastníků. Takže přeloženo do češtiny, Energetický regulační úřad by se měl starat o to, aby soukromé firmy měly zisky a nedostávaly se do ztrát. To samozřejmě vzbuzuje otázku, jak to tedy vlastně je, jestli náhodou tento zákon nepsali dokonce, nebo nespolupracovali na něm nějací lobbisté.

To jsou asi úvodní připomínky, které tady k tomu mám. Mám toho samozřejmě víc, ale to si když tak nechám ještě na případné další vystoupení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Tomiu Okamurovi. V rozpravě vystoupí paní poslankyně Olga Havlová. Připraví se pan poslanec Marek Černoch. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, hlavním problémem novely zákona je podle mého názoru to, že se vychází vstříc zájmům monopolu. Zvyšuje se totiž tlak na Energetický regulační úřad, aby rozhodoval v jejich zájmu. To znamená, že porostou zisky cizím vlastníkům za rozvod energie, které zaplatí náš běžný zákazník. Energetický regulační úřad má hájit na trhu rovné postavení všech účastníků a je garantem stabilního investičního prostředí. Je to takový hlídač cen, který má být vykostěn ve svých kompetencích, a hrozí zvyšování cen. Vláda úmyslně oklešťuje pravomoci tohoto hlídacího psa ve prospěch cizích majitelů rozvodných sítí a firem, což v podstatě znamená, že přednost má vydělávání peněz velkých monopolů. Už nyní máme ceny za rozvod elektrické energie nejvyšší v Evropě. Primární úkol Energetický regulačního úřadu, tedy ochrana běžných spotřebitelů, se dostává úplně na vedlejší kolej. Místo hlídacího psa ceny elektřiny tepla, plynu, bude ERÚ hlídací pes zisků energetických firem. Osobní odpovědnost předsedkyně se nahradí kolektivní nezodpovědností, tedy nějakou radou, kde v čele už nebudou odborníci, ale politici, a jediným kritériem je vysokoškolské vzdělání.

Jsem velmi znepokojena, jakým způsobem vláda tlačí energetický zákon. Chci kritizovat nejen samotnou podstatu zákona, ale také legislativní proces, kterým má být zákon schvalován. Jak tu bylo již řečeno, na téma energetického zákona jsem pořádala seminář, kde hlavním hostem semináře byla předsedkyně Energetického regulačního úřadu paní Alena Vitásková, která zákon velmi tvrdě kritizovala. Ráda bych citovala její slova, která tam zazněla: "Navrhovaná novela energetického zákona, která se předkládá Parlamentu ČR, je zmetek, který bude mít negativní dopad na energetický trh, na ekonomiku ČR, negativní dopad do cen pro konečné spotřebitele. Něco podobného tu bylo před několika lety, to se připustil fotovoltaický boom, který pravděpodobně připravila stejná parta." A citovala bych ještě dále: "Novela energetického zákona vede k ochromení činnosti ERÚ, způsobuje legislativně nestabilní prostředí v oblasti energetiky, přináší chaos a poškozuje spotřebitele." Toť konec citace.

Dalším problémem je samotná rada Energetického regulačního úřadu, která je navržena tak, že vede k destabilizaci a nefunkčnosti úřadu. Není vůbec uvedeno, kdo úřad řídí, přičemž stávající funkce předsedy je zrušena. Rada ERÚ má nejasné kompetence a nižší odborné nároky na její členy, například radu ERÚ by mohl vést i politolog. Jedná se o zjevný pokus o politizaci úřadu. Přitom ztráta nezávislosti úřadu na politické moci je v příkrém rozporu s požadavkem Evropské komise a i na to byl upozorněn pan předseda vlády ředitelem evropských regulátorů. Je zde velké nebezpečí, že kvůli tomuto návrhu by mohlo dojít k dalšímu prorůstání zločinu do státních struktur. Před tímto trendem varuje i zpráva Bezpečnostní informační služby.

Musím říci, že mě u tohoto zákona již od počátku vzbuzuje podezření způsobu jeho přípravy. Nedá se totiž říci, že by novela prošla standardním legislativním procesem tak, jak to nastínil při předkládání pan ministr. V meziresortním připomínkovém řízení bylo uplatněno přes tisíc připomínek od 40 různých subjektů. Je otázka, co vypovídá o kvalitě předložené novely. Rovněž je nestandardní, že řada změn se dostala do zákona až na poslední chvíli a bez náležité diskuse. Velmi překvapivé taky bylo, že zákon byl zařazen na mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny a má se projednat teď již v zákonném termínu. Podle mého názoru by naopak tato zákonná úprava měla projít řádnou diskusí a být detailně zdůvodněna, a to zejména vzhledem k dopadům na činnost Energetického regulačního úřadu, který se dle mého názoru poslední roky snaží bojovat za práva spotřebitelů. Energetický zákon se skrz ceny elektrické energie, plynu i tepla dotýká peněženky každého občana České republiky. Právě účet za tyto energie je naprosto zásadní položkou rozpočtu každé rodiny. Jak všichni víme, právě cena energií se u nás zvyšovala mnohdy za velmi podivných okolností. Nedovedu si představit, jak bych občanům vysvětlovala, kdyby cena elektřiny a dalších energií měla v budoucnosti opět zásadně růst. Dnes je Energetický regulační úřad v čele s paní Vitáskovou funkční hlídací pes cen energií. Bohužel, tato novela udělá z ERÚ nikoliv hlídacího psa peněženky občanů, ale hlídacího psa zisků energetických firem.

Z tohoto důvodu navrhuji, aby Poslanecká sněmovna nepustila projednaný materiál do druhého čtení a vrátila ho vládě k přepracování. Pokud tento návrh nebude přijat, navrhuji, aby se hlasovalo o prodloužení projednání ve výborech na maximálně možnou lhůtu 90 dnů. Budeme tak mít možnost alespoň napravit ty největší nedostatky.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Havlové. S faktickou poznámkou pan poslanec Karel Šidlo - nebo? S řádnou přihláškou. Je před vámi kolega Marek Černoch, takže musíte počkat, pane kolego. Nyní pan poslanec Marek Černoch a poté pan poslanec Šidlo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Dobrý den dámy a pánové. Jenom velmi krátce, protože už bylo všechno řečeno. Z těch důvodů, které tady padly, navrhuji, aby Poslanecká sněmovna nepustila projednávaný materiál do druhého čtení a vrátila ho vládě k přepracování. A ideálně, aby ho vláda stáhla sama a udělala jednu novelu, a to pořádnou novelu. Navrhuji tedy, aby byla projednávaná ve výborech a maximálně možná lhůta 90 dnů, aby byla dodržena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Černochovi. Nyní pan poslanec Karel Šidlo s řádnou přihláškou do rozpravy. Zatím poslední přihlášený. Dejme tomu, že to stihneme do 12.30. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych při projednávání takto složité novely energetického zákona, já z mé paměti vybírám to, že kdykoliv se projednával energetický zákon, vždycky to byla složitá novela, protože zasahuje velice významně nejen do hospodářství České republiky, ale do celé řady podnikatelských záměrů v České republice. Vždycky je to složité. Je to náročné. Já vítám snad jednu jedinou věc, že tato novela se prolíná ve všech dalších zákonech, které souvisí s energetikou, a my současně projednáváme i zákon o podporovaných zdrojích energie. Tato novela snad komplexně bude pamatovat na všechny potřebné změny, protože tam vznikalo vždy nejvíce problémů.

Samozřejmě složitost této novely je o tom, že má velké množství novelizačních bodů a ne všechny vyplývají z nařízení Evropské komise nebo Evropského parlamentu o energetické účinnosti, o transparentnosti a integritě velkoobchodního trhu s energií a případně hlavními směry pro transevropské energetické sítě. Je i logické, že Ministerstvo průmyslu a obchodu se snažilo do té novely dát další poznatky, které přinesla praxe, a chápu i to, jakým způsobem se jednotlivé subjekty brání tomu, aby tyto změny byly přijaty v takovéto šíři, a upozorňují na nedostatky, které mohou v praxi vzniknout.

Já jsem si dovolil vybrat jenom několik málo poznámek, které souvisí s obsahem této novely, které považuji, resp. považujeme jako klub KSČM za nutné k diskusi, a vítám slova pana zpravodaje, protože si myslím, že skutečně tato obsáhlá novela si zaslouží řádný proces projednávání, i to, jakým způsobem navrhoval zapojení do veřejné diskuse prostřednictvím semináře a samozřejmě na základě těchto poznatků, které bude organizovat například hospodářský výbor, i intenzivní zapojení podvýboru pro energetiku.

Já si myslím, že jedním z důležitých momentů je tam ochrana zájmu spotřebitelů. Je tam přesně definovaná pasáž, která platí i dnes, ale v podstatě se dá říci, že je velkým problémem to, co se prolíná paragrafy 2, 19 a 50 a podle právníků a jejich výkladu to může vést k tomu, že se budou měnit všechny smlouvy mezi koncovými zákazníky a obchodníky s energiemi. Bohužel, toto je velký objem zhruba 5 milionů smluv a já se obávám, že po zkušenostech, které jsme měli s liberalizací trhu a distribucí elektrické energie, bude u těchto smluv docházet k významně nepřehledné situaci, zejména pro zákazníky.

Další věcí, kterou považuji za velmi nepřátelskou vůči zákazníkům, je, že se mění lhůta pro vypovězení lhůty na ukončení a vypovězení smlouvy. Myslím si, že toto má velmi negativní dopad v tom, že se zkrátila 14denní lhůta pouze na dobu mezi podpisem smlouvy a nabytím účinnosti smlouvy.

Dalším problémovým momentem je poplatek na Energetický regulační úřad, i když chápu, že musí být nějakým způsobem nahrazena daň z elektrické energie, a na druhé straně vnímám to, že je to zcela jinak řešeno, než je to běžné u operátora trhu s energiemi. Regulační období je také jedním z klíčových momentů, který tam je pro regulované subjekty, protože je nastaveno pětileté období. Bohužel, není tam alternativa na jeho úpravu.

O radě Energetického úřadu tady bylo hovořeno. Já bych snad upozornil jenom na jeden moment, který považuji za velice technicky problematický, a to je znění § 17b, kde se ruší funkce předsedy ERÚ, a přitom v § 17f se s ní pracuje.

Já si neodpustím na závěr, abych byl velice krátký, poslední věc, kterou považuji za chybu již v předchozí novele energetického zákona, a to je to z mého hlediska velmi nesystematické přebírání odpovědnosti Energetickým regulačním úřadem za kontrolní orgán, což je Státní energetická inspekce. Ono to pokračuje dál, takže ty tři pilíře, které by měly regulovat, nastavovat pravidla a kontrolovat energetické odvětví, se neustále zhutňují a točí směrem za Energetickým regulačním úřadem.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Šidlovi. Nyní s přednostním právem pan ministr průmyslu a obchodu. Po něm pan poslanec Laudát.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Já bych chtěl poděkovat za diskusi. Poprosit o propuštění do druhého čtení a slibuji, na všechny podněty budu reagovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan kolega Laudát se hlásí, nebo svoji přihlášku stahuje? Já budu muset za minutu skončit, tak mě šetřete, protože máme další bod.

 

Poslanec František Laudát: Nebudu paralyzovat jednání Sněmovny, i když jsem chtěl vystupovat k některým bodům a k celkovému kontextu. Nicméně bych poprosil pana zpravodaje, aby zaregistroval, že navrhuji zamítnutí zákona v prvním čtení, v případě, že neprojde, tak prodloužení lhůty na 90 dnů. U přikázání výborům navrhuji, aby vedle hospodářského se tím zabýval ústavněprávní, protože je tam transpozice občanského zákoníku, sociální, protože já bych rád, aby už konečně toto inženýrství, toto podivné inženýrství se promítlo, aby někdo řekl o skutečných dopadech do sociálního výboru, byť vám to možná přijde, že chci něco obstruovat. Toť vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní a pánové, vzhledem k tomu, že je 12.30 a máme pevně zařazené volební body, musím tento bod přerušit. Ještě se hlásí kolega - výbory. Ale já přeruším ten bod před ukončením rozpravy, abyste mohli přednášet návrhy. Já s tím nemohu nic nadělat, protože je to rozhodnutí Sněmovny.

Pan předseda klubu ODS, prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám dva pracovní návrhy: Aby Sněmovna rozhodla hlasováním, že nastaly mimořádné okolnosti, a pokud to projde, aby posunuly volby po dokončení rozpravy a prvého čtení této novely zákona. To si myslím, že procedurálně je možné, bude samozřejmě záležet na vůli Sněmovny. Pan místopředseda to sám ovlivnit nemůže. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To jste mi alespoň pomohl vyřešit situaci, protože jsem to chtěl dotáhnout, ale nepodařilo se.

 

Čili nyní bude hlasování o tom, že nastala mimořádná situace a jestli můžeme ještě prodloužit jednání o tomto zákonu. První hlasování číslo 165, že tady je mimořádná situace, pro kterou pevně zařazený bod odložíme o několik minut.

Zahájil jsem hlasování 165. Ptám se, kdo je pro to, že taková situace nastala. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 165. Z přítomných 152 pro 111, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Budeme tedy hlasovat, že před zahájením bloku voleb dokončíme bod číslo 17, to znamená novelu energetického zákona.

Zahájil jsem hlasování 166 a ptám se, kdo je pro tento procedurální návrh a odložení bloku voleb. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 166. Z přítomných 153 pro 112, proti nikdo. Můžeme tedy pokračovat.

 

Ptám se pana zpravodaje, jestli má zájem o závěrečné slovo. Pro výbory mám samozřejmě v jednacím řádu speciálně vymezené okénko, čili rozhodnutí o výborech je věc, která bude až po těch prvních procedurálních návrzích. Prosím, pane zpravodaji, přečtěte nám návrhy, které tady máme k rozhodnutí.

 

Poslanec Milan Urban: Než to udělám, pane místopředsedo, vzhledem k tomu, děkuji vám, že se vytvořil alespoň malý čas, tak dovolte velice stručně okomentovat diskusi, za kterou také děkuji. Ono v ní totiž zaznělo mnoho mýtů a řekněme jednostranných pohledů, abych to řekl nějak diplomaticky. Tak dovolte alespoň velmi krátký komentář.

Co se týká plateb a obnovitelných zdrojů ze zahraničí. Naopak tento zákon právě řeší to, aby nikdo nemohl zneužívat toho, že dodává energii ze zahraničí a byla tady proplácena s příspěvkem na obnovitelné zdroje. Tak to je na adresu pana poslance Kučery.

Pak chci říct, že tady mnohokrát zaznívalo, že ten zákon bude zdražovat obnovitelné zdroje. Není to pravda. Ty jsme již dávno zastropovali částkou 495 korun za megawatthodinu a tento zákon to neprolamuje, tuto hranici. Naopak, omezuje jakékoliv další platby za obnovitelné zdroje.

Co se týká ERÚ, tak jenom jednu poznámku. Solární byznys, podíl ERÚ na tom, že dopadl tak drasticky a dramaticky pro Českou republiku, je minimálně 20procentní, možná větší. Podíl na tom, že to je tak špatně, je to dáno - a já řeknu, proč si to myslím, a můžete si to ověřit. V roce 2006 se dramaticky změnila metodika výpočtu a poplatku pro obnovitelné zdroje a v tom roce 2006 došlo k velmi značnému skokovému nárůstu poplatků za obnovitelné zdroje. A tu metodiku nikdo ERÚ nevnucoval, to byla jejich práce, ale to nic. 495 korun platí i pro ERÚ a pro všechny.

Snad ještě jedna poznámka. Energetický regulační úřad, kolegyně a kolegové, neurčuje cenu, ta cena je složena ze tří složek. Za prvé silové elektřiny, to znamená výroby té elektřiny, která je určována trhem, tedy burzou, když se bavíme o elektrické energii. Tato silová elektřina tvoří zhruba skoro polovinu z té skladby té ceny. Pak jsou to obnovitelné zdroje, tedy poplatky za obnovitelné zdroje, jak jsem řekl. Ty jsou zastropovány tou částkou 495 korun a ten návrh to neprolamuje, naopak. No a pak jsou to náklady na distribuci, to je jediná příležitost vyjádření se ERÚ, ale z hlediska kontroly, protože distributoři mohou započíst do té ceny jen to, co je jednotlivými předpisy přesně dáno. ERÚ je tady od toho, aby kontroloval distributory, což je právě aby tam nezapočítávali něco jiného a nadbytečného. Čili role ERÚ je samozřejmě nezastupitelná. Jestli bude v podobě jednoho šéfa, nebo rady složené z odborníků, na té roli se z hlediska nezávislosti vůbec nic nemění. A myslím si, že naopak to posouvá Energetický regulační úřad a Českou republiku mezi vyspělejší země Evropské unie.

Myslím, že bude jasné, a vždycky to tak bylo v případě energetického zákona, že se tady budou protínat různé zájmy a ty zájmy budou samozřejmě tlumočeny jednotlivými poslankyněmi a poslanci, převtěleny v různé pozměňovací návrhy. To tak je a bude. Od toho je tady ale to, co jsem řekl. Hospodářský výbor, seminář, na který vás samozřejmě všechny zvu, kdo máte zájem o to, řešit energetický zákon. A od toho je tady nakonec i tato ctěná Sněmovna, která o pozměňovacích návrzích rozhodne.

Já se tedy těším na odbornou diskusi. Tak jak říkal pan ministr, i já jsem otevřený všem návrhům, které zazní, a myslím si, že je máme řešit v prvé řadě z pohledu odborného. A samozřejmě mají i své politické konsekvence, takže to se potom promítne při tom hlasování o pozměňovacích návrzích a zákonu jako celku. Takže doufám, že ten zákon propustíme do druhého čtení, do té odborné debaty, a můžeme se na něj společně těšit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za závěrečné slovo zpravodaje a jenom žádám, aby kontroloval podle svých poznámek jednotlivé návrhy k hlasování.

Prvním návrhem, který bychom měli hlasovat, je návrh na odročení, který jsem podával já. A v tomto ohledu na něm netrvám vzhledem k tomu, že tady padl příslib z hospodářského výboru o tom semináři, který jsem požadoval. Potom bychom hlasovali zamítnutí, tedy vrácení navrhovatelům k dopracování zamítnutí, prodloužení lhůty o 30 dní, a potom bych se zeptal, které výbory, kromě toho, co řekl pan kolega Laudát v rozpravě, by se zabývaly návrhem zákona.

Pane zpravodaji, přečetl jsem všechny? Protože šlo o přerušený návrh zákona. Jestli máte stejné poznámky jako já o proceduře závěrečného hlasování? Pokud nemáte jiné poznámky, budeme se tedy zabývat nejdříve hlasováním, které předložil pan poslanec Tomio Okamura a kolega Kučera, zopakovala paní kolegyně Havlová a další, na vrácení předloženého návrhu k dopracování. Všechny vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se vašimi identifikačními kartami. Jakmile se ustálí počet přítomných poslanců, budeme hlasovat.

 

Nejdříve tedy návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, který byl několikrát.

Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 167, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 167 z přítomných 130 pro 32, proti 59. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu, který padl v rozpravě.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 168 a ptám se, kdo je pro. Pardon, ještě jednou jsem vás odhlásil. Prosím o přihlášení vašimi identifikačními kartami. Můžeme tedy hlasovat v hlasování pořadové číslo 168, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zamítnutí navrženého návrhu zákona. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 168 z přítomných 135 pro 32, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní bychom hlasovali o prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů, a to v hlasování pořadové číslo 169, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro prodloužení lhůty k projednání. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 169 z přítomných 135 pro 39, proti 51. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme se zabývat návrhy na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Eviduji návrh vznesený v rozpravě pro rozpočtový výbor. Nyní pan kolega Radim Fiala, paní kolegyně Havlová, pan poslanec Faltýnek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Vážené kolegyně, kolegové, prosím ještě o zařazení na projednání do zemědělského výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zemědělský výbor. Paní poslankyně Havlová a potom pan poslanec Böhnisch. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Havlová: Hlasovalo se o prodloužení o 30 dnů a já jsem navrhovala prodloužení o 90 dnů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To není možné. V hlasování je možné podle zákona o jednacím řádu buď zkrátit lhůtu o 30 dnů, se souhlasem navrhovatele i na kratší část, a prodloužení pouze o 30 dnů na 90 dnů, víc zákon neumožňuje. Opravdu to takhle nejde.

Nyní tedy pan kolega Böhnisch. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Velmi děkuji, pane místopředsedo. Nebude to překvapivé, dovoluji si požádat o přikázání také do výboru pro životní prostředí. (Ojedinělý potlesk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, výbor pro životní prostředí. Pan poslanec Faltýnek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Jenom podpořím kolegu Fialu. Chtěl jsem požádat o totéž, aby to šlo i do zemědělského výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, čili budeme hlasovat postupně hospodářský výbor, rozpočtový výbor, zemědělský výbor a výbor pro životní prostředí. Pan poslanec Jeroným Tejc se ještě hlásí. (V sále je velký hluk.)

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já jsem návrh nepodával, nicméně se s ním klidně ztotožním, ale pokud si dobře pamatuji, tak padl v rozpravě ještě návrh na ústavněprávní výbor. (Ojedinělý potlesk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ano, ÚPV. Pan zpravodaj doplní z průběhu rozpravy.

 

Poslanec Milan Urban: Já jsem, pane místopředsedo, zaznamenal ještě jeden výbor, a to je sociální od pana poslance Laudáta. (Mírná veselost v sále.) Budeme o něm muset také rozhodnout hlasováním.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, výbor pro sociální politiku. Pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, máte slovo. Prosím o klid!

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nic proti návrhům. Ale od 1. ledna máme institut garančního výboru. Každý výbor si může vzít, co chce. Přijde mi to trošku zbytečné. Myslím, že je dobře, že bude institut garančního výboru. Nemusíme hlasovat o šesti výborech, protože každý výbor si iniciativně, aniž mu to přikáže Sněmovna, zákon může projednat. Nic proti návrhům. Jenom jsem chtěl vyjasnit situaci. Ještě bych s největší chutí navrhl petiční výbor. To je poslední, na který jsme zapomněli, ale nenavrhuji to. (Veselost v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. O institutu garančního výboru nemusíme hovořit. Je to regulérní návrh vznesený v rozpravě na základě tohoto dotazu.

Pan kolega Laudát ještě doplní návrhy, které jsem si nepoznamenal v jeho rychlém vystoupení. Omlouvám se mu.

 

Poslanec František Laudát: Pane místopředsedo, s přednostním právem nikoliv. Nevím, čemu se u sociálního výboru smějete. To jenom svědčí o tom, že tady někdo neví, co je základní sociální položka, základní výdaj rodiny a jedince. Promiňte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Samozřejmě. Myslím, že se smáli jenom ti, kteří nečetli § 11 a 17, který se samozřejmě dotýká ochrany spotřebitele. V tomto ohledu zopakuji výbory: hospodářský výbor, rozpočtový výbor, zemědělský výbor, ústavněprávní výbor, výbor pro životní prostředí a výbor pro sociální politiku. Ano? Nikdo další.

 

Budeme tedy hlasovat, a to v hlasování pořadové číslo 170 - výbor hospodářský, přikázání. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 170 z přítomných 136 pro 134, návrh byl přijat.

 

Nyní rozpočtový výbor. Hlasování pořadové číslo 171, které jsem zahájil. Kdo je pro rozpočtový výbor? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 171 z přítomných 136 pro 98, proti 13. Návrh byl přijat.

 

Výbor zemědělský. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 172 a ptám se, kdo je pro zemědělský výbor. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 172 z přítomných 135 pro 113, proti 56. Návrh byl přijat.

 

Výbor ústavněprávní. Hlasování pořadové číslo 173, které jsem zahájil. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 173 z přítomných 136 pro 93, proti 14. I tento návrh byl přijat.

 

Budeme pokračovat výborem pro životní prostředí v hlasování pořadové číslo 174, které jsem zahájil. Kdo je pro přikázání výboru pro životní prostředí? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 174 z přítomných 136 pro 122, proti 9. Návrh byl přijat.

 

Jako poslední bude hlasování o přikázání výboru pro sociální politiku. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 175 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 175 z přítomných 136 pro 105, proti 10. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru hospodářskému, rozpočtovému, zemědělskému, ústavněprávnímu, pro životní prostředí a pro sociální politiku. Lhůta k projednání je podle zákona 60 dnů.

 

Prosím, ještě pan zpravodaj.

 

Poslanec Milan Urban: Chci pogratulovat všem výborům, které tuto materii získaly do své gesce. Prosím, máte co dělat o Vánocích. Přeji vám jinak pěkné svátky, ale má to asi 600 stran, tak bude dobré, abychom to mohli odborně projednat, abyste tento materiál pokud možno nastudovali. A já vám za to děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zpravodaji, děkuji panu ministrovi a končím bod číslo 17.

 

Podle rozhodnutí Poslanecké sněmovny se budeme zabývat druhým kolem voleb, bodem číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.