(16.50 hodin)
(pokračuje Hovorka)
Obhajovat se to bude tak, že odpadnou spory z nekompetentního posuzování projektové dokumentace i následných projektových změn, které mají vliv na kvalitu i cenu díla. Potom ale nebude žádný veřejný, tedy skutečný, s pravomocí zastavit dozor nad průběhem realizace, protože primárně půjde o soukromé finance, a každý, kdo měl své zkušenosti s tím, že země, které na tento země najely, tak dlouhodobě prodělaly.
A chci se tady vyjádřit ještě ke dvěma novelizačním bodům. Je to novelizační bod 3 a novelizační bod 6, kdy v bodě 3, který se týká zrušení povinnosti předložení oponentního odborného vyjádření k odůvodnění významných veřejných zakázek, která byla za stanovena zákonným opatřením Senátu číslo 341/2013 Sb., a jehož účinnost má nastat od 1. ledna 2015. Je sice pravda, že podle bodu 33, v závorce § 156, vláda si předložení oponentního posudku může nadále vyžádat i bez zákona, ale pokud to takto formulováno, nic nebude vládě ukládat, aby si tento oponentní posudek vyžádala. Co se týká novelizačního bodu 6, je upraveno ustanovení týkající se citlivé činnosti. Návrh reaguje na požadavky zadavatelů, kdy v případě sestavování hodnoticích komisí u významných veřejných zakázek neměli k dispozici dostatek členů, kteří by splňovali podmínky podle zákona o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti. I v případě vyjmutí funkce člena hodnoticí komise k citlivé činnosti zůstane v rámci tohoto institutu dostatek dalších činností a procesů v rámci zadávání významné veřejné zakázky, že nedojde k narušení bezpečnosti procesu zadávání, neboť i nadále bude mít hodnoticí komise povinnost mlčenlivosti.
Já si proto dovoluji navrhnout vypuštění těchto novelizačních bodů 3 a novelizačního bodu 6. Odůvodnění je takové: Pokud dojde k naplnění výše uvedené strategie tím systémem zadávání veřejných zakázek koncesními smlouvami nebo projekty PPP, tak odstranění těchto pojistek v zákoně, které jsou v bodech 3 a 6, téměř znemožní včasnou, a tím účinnou obranu státu před záměrně připravenou zmanipulovanou zakázkou. Může to být významná dálnice nebo významná elektrárna a podobně. Schválit to takto nedoporučuji, a proto navrhuji vypuštění tohoto novelizačního bodu 3 a novelizačního bodu 6. Pokud platily dosud v zákoně, tak nijak neomezovaly fungování tohoto zákona v praxi.
Byla tady zmínka ještě o in-house výjimkách. Já bych si tady dovolil se pozastavit, protože máme osobní zkušenosti ze kontrolního výboru i z výboru pro zdravotnictví z kauzy Homolka, kdy vlastně příspěvková organizace státu Nemocnice Na Homolce si zřídila své dceřiné společnosti jako obchodní společnosti. V jednom případě se jednalo o akciovou společnost, ve druhém případě se jednalo o společnost s.r.o., prostřednictvím které tato firma s.r.o. ovládala část akciového podílu v té akciové společnosti. Systém byl takový, že dceřiné společnosti byly vytvořeny především proto, aby Nemocnice Na Homolce nemusela zadávat veřejné zakázky, ale jejich dceřiné společnosti, v daném případě HOLTE MEDICAL a.s. a HOLTE s.r.o., mohly zadávat veřejné zakázky napřímo. V odůvodnění veřejnosprávní kontroly, kterou vykonalo Ministerstvo zdravotnictví, se právě tyto dceřiné společnosti, nebo i Nemocnice Na Homolce, vymlouvaly na tzv. in-house výjimku, to znamená, že to zadávaly vlastně pro svého zadavatele. Chtěl bych říct, že vlastně využití tohoto institutu v daném případě vedlo k tomu, že účelově byly zakládány dceřiné obchodní společnosti, příspěvkové organizace státu, aby se mohl obcházet zákon o zadávání veřejných zakázek, a došlo k vyvedení prostředků značného rozsahu.
Děkuji za pozornost a tímto se současně hlásím do podrobné rozpravy, kdy přednesu své pozměňovací návrhy. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji, eviduji vaši přihlášku. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Váchu. Prosím, aby se připravil pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.
Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, já bych chtěl požádat o podporu svého pozměňovacího návrhu, který jsem načetl do systému pod číslem 1663, jak bylo zmíněno panem zpravodajem.
Mnou navrhovaná změna zákona o veřejných zakázkách rozšiřuje oblast zadavatelů veřejných zakázek o zákonem dané organizační složky veřejného zadavatele, které samostatně nakládají s přidělenými finančními prostředky. Jedná se o jednoduchou změnu, která vyplývá z doporučení expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj a současně z metodiky MMR k zadávání veřejných zakázek pro rok 2014. Aplikací tohoto pozměňovacího návrhu by došlo současně k transpozici ustanovení směrnice Evropské unie o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU do českého právního řádu, směrnice, která se týká samostatných provozních jednotek.
Jako příklad bych chtěl uvést fakulty vysokých škol, které jsou zřizovány podle zákona č. 111/1998 Sb., § 22, o vysokých školách. V současné právní úpravě je veřejným zadavatelem vysoká škola reprezentovaná rektorátem, nicméně valná většina zakázek je realizována fakultami, které disponují vlastními finančními prostředky podle § 24 zákona č. 111 o vysokých školách, a jsou explicitně jmenovány v doporučení expertní komise ministerstva. A jsou to právě fakulty, které realizují přípravu a technické specifikace a jsou příjemci většiny soutěžených zakázek. Různorodost fakult znemožňuje na vysokých školách smysluplné a racionální zadávání veřejných zakázek, a dochází tak k výrazným časovým prodlevám při nákupu zboží a služeb, což v mnoha případech paralyzuje, doslova paralyzuje činnost a základní poslání fakult, a dochází tak mnohdy i k nadměrnému plýtvání veřejnými prostředky.
Je nutné dodat, že v praxi by tento pozměňovací návrh znamenal, že by veřejné zakázky na vysokých školách mohly soutěžit fakulty pouze po předchozím delegování této pravomoci rektorátem vysoké školy. Nicméně ministerstvo má k mému pozměňovacímu návrhu poněkud rezervovaný vztah s argumenty, že když už je to deklarováno v metodice, nemusí se to dávat do zákona, a že to stanovisko nikdy nebylo zpochybněno ze strany orgánů dohledu, jako je ÚOHS nebo soudy. Nelze ale předpokládat, že by ministerstvo nějakým způsobem mohlo ovlivnit současnou nebo budoucí rozhodovací pravomoc ÚOHS nebo soudu. Z tohoto důvodu oprávněně vysoké školy nezadávají zakázky přes fakulty, ale pouze centrálně přes rektorát. Není totiž pravda, že by nikdy nebylo toto stanovisko ministerstva zpochybněno ze strany ÚOHS. V době dohadů s řídicím orgánem operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost na téma sčítání bylo právě argumentem řídicího orgánu stanovisko ÚOHS, které vyznívalo tak, že zadavatelem je jen a pouze právní subjekt, tedy rektorát, a že tedy nelze zadávat přes fakulty. Z toho také dodnes odvozuje řídicí orgán OPVK nutnost sčítání přes univerzity, přes rektoráty. A přesně to je jeden z důvodů, proč se univerzity neodvažují zadávat samostatně zakázky přes fakulty, přestože existují doporučení expertní skupiny, případně metodiky ministerstva. ***