(17.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)
K limitům. Kolegové, kteří to podporují, a já jim rozumím, vycházejí z předpokladů, že všem jde o dobrou věc. Za prvé tím, že to zvýšíme, tak podle mě legalizujeme nekvalitní práci. Jestliže říkáme, že potřebujeme zvýšit limit proto, že jsou chyby projektantů a chyby projektů, tak tím, že to zvýšíme, nezvýšíme kvalitu projektů, jen přispějeme k tomu, že v soutěžích na projekční práce budou vyhrávat nejnižší ceny, dostaneme špatné projekty a zadavatel pak bude v problémech, protože se ukáže během stavby, že se musí neustále něco měnit.
Nechci mluvit o archeologickém průzkumu, to je kapitola sama pro sebe, ti si dělají, co chtějí, přes to nejede vlak, nezajímají je žádné termíny, žádné ceny, platí to zadavatel. Měli bychom to otočit. Pokud stát chce a má chtít archeologický průzkum, musí ho platit. A pak stát bude také kontrolovat, zda firmy postupují rychle, kvalitně a zda chtějí odpovídající ceny, nebo ceny přehnané. To má logiku. Ne aby chudák starosta zjistil, že mu tam dvakrát kopnou, hned se mu tam nahrnou archeologové, teď to stojí, oni skončí nejlépe v prosinci, pak je zima, co vy toho postavíte do března, a zase v březnu přijdou, co kdyby tam našli ještě jednu kost, že? Tak zase v březnu začnou, budou dělat několik měsíců, protože oni termíny nemají, to vždycky odmítli, to my nevíme, pane starosto, to se uvidí, co najdeme, to vám nemůžeme říct.
Ale to, že to navyšujeme, to ten problém neodstraní. Možná zjednoduší administrativu, ale nezjednoduší to nebo nezlepší to kvalitu prací. Já jsem přesvědčen o tom, že tam, kde dojde k padesátiprocentní navýšení, šlo o nekvalitní projekt nebo o nekvalitní nebo o neseriózní nabídku dodavatele. Padesát procent je neuvěřitelná cena. Samozřejmě, bylo by mnohem lepší, kdybychom používali zdravý selský rozum a řekli, že zakázka může být navýšena o 20 procent proti vysoutěžené ceně. To má logiku. A za tím já stojím, protože pokud mám zaplatit více než 20 procent, než jsem vysoutěžil, tak je to špatně. Dnes máme absurdní situaci, že vysoutěžíte zakázku za deset milionů, provedete změny za čtyři miliony, celková cena je devět, a přitom jste porušil zákon. Nakonec to realizujete levněji, ale protože sečtete vícepráce a už nesmíte odečíst méněpráce, tak přestože výsledná cena je menší, tak vlastně ten zadavatel, ten starosta, je vyřízený, protože je to přes 20 procent a vlastně neví se, jaké je normální logické řešení.
Takže já bych očekával, z ministerstva přijde návrh, jak toto změnit. Ne, že můžeme navýšit cenu o 50 procent, protože tam, kde nejsou dobré úmysly a někdo vám tu cenu podhodí a pak těch 50 procent prostě poběží, místo 10 milionů zaplatíte 15. A nebude to ani chybou projektanta, nebo to bude chybou projektanta, je třeba, aby také zadavatelé měli páky na ty projektanty, aby z nich byli schopni peníze dostat, aby to bylo legální, oni jsou také velmi často dobře pojištěni, jenže se to nepoužívá, a také je třeba zmínit náš absurdní systém našich vlastních kontrolních orgánů u čerpání evropských peněz. To, co jsem zažíval, jak vždycky říkám, to jsou většinou mladí úředníci a mladé úřednice, kteří umějí deset jazyků, ale budou se se mnou hádat, že chodník není komunikace, že chodník je vedle komunikace. A můžete jim stokrát vysvětlovat, že chodník je komunikace čtvrté třídy - ale ne, to máte špatně. Nebo například, když to tak bodujeme velmi dobře, máme na to metodiku, takže každý chytrý starosta ví, že musí psát projekt podle metodiky, a ne podle zdravého selského rozumu. Takže když napíšete, že to bude hodnotit člověk, který tomu rozumí, dostanete jeden bod. A když napíšete, že budeme mít tým deseti lidí, kteří to budou hodnotit a finančně řídit, tak dostanete deset bodů, protože velký tým je kvalita, a když dáte osobní zodpovědnost, tak je to podezřelé. A teď bych mohl pokračovat v jednom bodě za druhém.
Rozumím zájmovým sdružením a odborné veřejnosti zrovna ve stavebnictví, že se jim nelíbí, že méněpráce si neodpočítají. To je naprosto legitimní a správný požadavek. Jen si myslím, že to řešení, které je zvoleno, není správné. Místo abychom logicky odpočítávali méněpráce a těch 20 procent počítali k vysoutěžené ceně, tak řekneme, že může být 50 procent k vysoutěžené ceně. Dostaneme se do stejných problémů. Stejně budou obviňováni starostové, že se s firmou domluvili, protože místo 10 milionů zaplatí 15, nikomu nevysvětlíte, že to byla chyba projektu, a také nevysvětlíte firmám, které neuspěly, které napsaly např. správnou cenu 13 milionů.
Takže dotaz na paní ministryni, jestli v uvažované novele - a já nesdílím optimismus svých předřečníků. Zkušenost, kterou mám za 16 let, každá novela byla jen horší než ta předcházející. A je jedno, která byla vláda, jestli to byla naše, když jsme byli v koalici, nebo jsme byli v opozici. Každá byla jen horší. Neustále to roste. Když si vezmete počet paragrafů, tak to neustále roste. Chceme tam podrobně popsat všechno, co chceme, ale pak nefungují instituce. Nefunguje ÚOHS. Takový příklad, Jihočeši mi to potvrdí. V listopadu 2013 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vrátil zadavateli, v tomto případě ŘSD, zakázku na dva úseky D3 k novému rozhodnutí a k novému projednání v komisi. Komise se ještě nesešla - a jsme v prosinci 2014. Třináct měsíců poté. To není věc zákona, to je věc toho, že ti lidé nechtějí rozhodovat, protože se bojí. Tak mi to bylo i vysvětlováno tehdejším ministrem dopravy, že prostě není schopen dostat plnohodnotnou komisi k tomu, aby nějak rozhodla. A na tu akci se měly čerpat evropské peníze. A za třináct měsíců zadavatel neudělal nic. Ale je to i tím, že ti lidé mají mnohdy oprávněnou obavu, to je třeba říct, protože jestli se někde skrývá nějaký problém, tak to skoro nikdy není v hodnoticí komisi. Skoro vždycky je to excelovská tabulka, kde se něco vypočítá a podepíše. Velmi často je to v zadávací dokumentaci. Pokud někdo fauluje, tak fauluje zadávací dokumentaci. Tam v tom detailu, jestli tam náhodou není parametr, který splňuje jen jedna nebo dvě firmy nebo maximálně tři, a tím se zužuje počet potenciálních uchazečů o tuto veřejnou zakázku.
Takže já bych poprosil paní ministryni, jestli by mohla říci, zda problémy, o kterých jsem mluvil, za prvé určení pevných lhůt Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, za druhé reference jako hodnoticí kritérium, zda minimálně tyto dva body zvažuje a bude předkládat do vlády a pak do Poslanecké sněmovny. Já si myslím, že by to skutečně pomohlo. U 50 procent vám fakt všem říkám: zvažujte, jestli je to dobrá cesta, jestli není lepší, a neumím to napsat na legislativu, očekával jsem, že to přijde od vládních legislativců, prostě započítávat proti vícepracím méněpráce, to má logiku, protože na každé stavbě je nějaká změna, neznám žádnou stavbu od nejmenší po největší, že tam není žádná změna během výstavby. To si myslím, že je prostě nereálné, ať už děláte soukromě, nebo z veřejných zdrojů.
K tomu, co říkal můj ctěný kolega František Laudát u technologií a velkých staveb. Na jedné straně má určitě pravdu. Jestliže mám akci za 20 miliard, už jde opravdu o velkou akci, tak 50 procent je 10 miliard k tomu. Deset miliard k tomu. A to není technologická změna? To mi nikdo nenamluví, že za 10 miliard, když to schválíme, umožníme navýšit cenu z 20 miliard na 10 miliard, když budeme mluvit opravdu o velkých složitých technologicky náročných akcích. Ale pokud budeme počítat méněpráce, to znamená, že může být plus 10 miliard, přitom celková cena zůstane stejná, tak má naprostou pravdu, ať si rozumíme, v čem já vidím problém. Problém je v tom, že méněpráce se neodpočítávají od víceprací, od toho limitu. To je základní problém a to mi chybí v tomto návrhu zákona, protože by to bylo mnohem logičtější, skutečně by to reagovalo na technologické změny nebo na nálezy během výstavby i vylepšení či zlevnění stavby během výstavby. Na druhé straně by to zabraňovalo tomu, že někdo naschvál podsekne cenu, a pak se snaží jednáním s úředníky na kontrolních dnech neustále navyšovat ceny, dejme tomu z 20 na 50 procent, protože 50 procent bude absolutních, to znamená, když budou méněpráce nula, tak když projde tato novela s pozměňovacími návrhy, tak je legální při méněpracích nula mít vícepráce 50 procent. To mi řekněte vy, kteří to podporujete, zda je normální příprava takové stavby, když se vám cena zvýší o 50 procent. Podle mého názoru není. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl, po něm pan poslanec Blažek, po něm pan poslanec Laudát atd.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Už tedy budu stručný, protože mnoho toho řekl Zbyněk Stanjura, můj předřečník.
Já jsem chtěl svého milého kolegu z výboru pro veřejnou správu prostřednictvím předsedajícího ujistit, že opravdu to, že nečerpá Česká republika z evropských peněz tak, jak by si přála, příčinou není, že jsme nezvedli limit víceprací z 20 procent na 50. Daleko zásadnějších příčin jsou celé mraky.***