(17.20 hodin)
(pokračuje Fischerová)
K 1. 12. tohoto roku hlasovaly pro tuto dohodu a ratifikovaly tedy ji už následující státy - bylo jich celkem deset. Pro upřesnění vám je vyjmenuji. Bylo to Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko. Uzavření dohody za Evropskou unii bude přijato teprve poté, co s dohodou vysloví souhlas Evropský parlament a bude ratifikována všemi členskými státy. Takže zopakuji, v současné době jich je teprve deset.
Řeknu ještě jako zpravodajka svůj osobní názor. Také souhlasím s tím, že pomůže legitimní vládě, která je nyní na Ukrajině, právě sjednání této dohody, aby se měla takzvaně o co opřít. A řekla bych, že i v našem zájmu je nepřešlapovat, ale vyjádřit jasný názor, na které jsme straně, a je to tedy jak ve všeobecném zájmu Evropské unie, tak i naší České republiky.
Jako zpravodajka tohoto tisku v prvním čtení si dovoluji doporučit postoupení této smlouvy, této dohody, do dalšího čtení s tím, že ještě doporučím podobně jako organizační výbor přikázání zahraničnímu výboru. A těm, kdo jste mě poslouchali, vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni za její zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které jsou prvně přihlášení pan poslanec René Číp, poté pan poslanec Leo Luzar. - Pardon, s přednostním právem pan předseda Okamura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, já jsem ani nějak v podstatě dlouze vystupovat nechtěl, ani krátce, ale poté, co jsem slyšel tady názory pana ministra zahraničí, jak začal hovořil o asociační smlouvě, o Ukrajině, tak samozřejmě mi nezbývá, než se k tomu celkem stručně vyjádřit.
Když tady hovoříme o smlouvě o přidružení Ukrajiny k Evropské unii, pak by bylo dobré si aspoň v jedné ve dvou větách připomenout, co vlastně vyvolalo krvavé události v této zemi, co bylo příčinou vzestupu nacistů a fašistů, co vedlo k odtržení Krymu a k občanské válce na východě Ukrajiny. V této souvislosti mi dovolte odcitovat dvě věty z asociační dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou: Evropská unie podmiňuje prohlubování spolupráce i případné finanční podpory tím, že Ukrajina provede hmatatelný pokrok v oblastech demokratických voleb, funkční spravedlnosti a ekonomické reformy. A dále je tady celkem důležitá věta, že zásadní podmínkou jsou tzv. podstatné prvky, to znamená úcta k demokratickým zásadám, lidským právům a základním svobodám.
A byla to právě politika Evropské unie, která se snažila vrazit klín mezi Rusko a Ukrajinu. Připomeňme, že nejde jenom o putinovské Rusko, ale o Rusko, které navzdory korupčním ukrajinským vládám dlouhodobě Ukrajinu dotovalo, a podle mého názoru i proto, že Ukrajinu vnímá ve své prapodstatě jako kolébku Ruska. Ukrajina je v podstatě původní Kyjevská Rus a přilehlé oblasti, které, pokud nebyly součástí Ruska, tak patřily Rakousku-Uhersku. Následně Evropská unie tlačená Spojenými státy americkými rozhodla, že se tuto zemi pokusí destabilizovat a převést do své sféry vlivu. Mluvíme v této souvislosti jen o Rusku, ale řekněme si na rovinu, že v prvé řadě značná část obyvatel samotné Ukrajiny tohle vnímala a vnímá jako ohrožení.
Přijetí asociační dohody je v prvé řadě symbolický akt, který říká, že se má tato země v budoucnu stát součástí Evropské unie. Problém je ovšem ten, že na celý proces nejsou ani peníze, protože Mezinárodní měnový fond zrovna včera prohlásil, že kromě 17 miliard dolarů, které již má, je potřeba dalších 15 miliard dolarů, o které by se měly podělit státy Evropské unie, s čímž samozřejmě státy EU nesouhlasí a mají s tím problém.
Já se ptám: Umí si kdokoliv zodpovědný představit, že by se Ukrajina, tak jak ji dlouhodobě známe, stala součástí Evropské unie? Že by se o ni rozšířila nejen zóna volného obchodu, ale také zóna volného pohybu? Umí si někdo představit, jak by to otřáslo naším pracovním trhem? Už jen zrušení víz by mělo za následek migraci statisíců, či spíše milionů lidí, neřkuli volný pohyb osob, a to se vším, co s tím souvisí, včetně následné kriminality.
Já jsem se sešel mimochodem s velvyslancem Ukrajiny, který mě poinformoval - pro ty z vás, kteří z vás to nevědí -, že průměrná nezaměstnanost na Ukrajině je v současné době 17 %. Česká republika jako jedna z ekonomicky nejvyspělejších slovanských zemí a zároveň geograficky nejbližší západu by dostala podle všeho největší imigrační zásah, který by s velkou pravděpodobností vyústil minimálně v sociální destabilizaci naší desetimilionové země.
O Ukrajině si nedělejme iluze. Není to jen země demokratů a eurofilů, kteří bojují se zlými Rusy. Je to země, v níž je nejen spousta poctivých a pracovitých lidí, ale také země, která je rozvrácena ekonomicky, politicky i morálně. Nepokrytě se tu krade a vraždí. Podvádí se tu i na nejvyšší státní úrovni. Poslanci jsou vystavováni nátlaku a podle všeho jim není umožněno demokraticky hlasovat. Vláda Ukrajiny se chopila moci na základě násilného krvavého puče, který v zemi vyvolal občanskou válku. Podle našeho názoru podepisovat dohody s těmi, kdo vraždí občany vlastní země, prostě nelze, dokud svůj přístup nezmění, ostatně tak, jak žádá asociační dohoda a jak jsem tady citoval ten text. Tyto pokroky tam v tuto chvíli rozhodně nevidíme. Ze všech uvedených důvodů proto v hnutí Úsvit nemůžeme tuto dohodu podporovat. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí Úsvit.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu předsedovi Okamurovi. Dále je řádně přihlášen pan poslanec René Číp. Prosím, pane poslanče. Po něm pan poslanec Leo Luzar.
Poslanec René Číp: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, máme dnes projednávat další přiblížení Ukrajiny k Evropské unii. O jakou Ukrajinu se ale vlastně jedná? Je to Ukrajina včetně Krymu, Doněcké a Luhanské lidové republiky, nebo bez nich? Je to Ukrajina s legálně zvolenou politickou reprezentací, kde za posledních minimálně několik let probíhá vše podle standardních demokratických procesů, kterými se Evropské unie tak ráda ohání? Nestalo se tam v poslední době skutečně nic, co by bylo proti ústavě Ukrajiny? Je to země s většinově politickým konsensem a skutečným zájmem o další přiblížení k Evropské unii, nebo je to jen názor některých čelných představitelů?
Proč Evropská unie tak pospíchá s dalším přibližováním Ukrajiny? Pokud si dobře pamatuji, po pádu železné opony to trvalo mnoho let, než se začalo vůbec politicky řešit nějaké další sblížení či vstup středoevropských zemí. Je vůbec Evropská unie ekonomicky schopna přijmout v horizontu několika let Ukrajinu jako plnohodnotného člena společenství? Pokud ano, má to být až po vstupu Turecka, nebo před ním? Berme v potaz, že již v současném složení Evropské unie jsou mezi zeměmi značné rozdíly, a pokud by do Evropské unie mělo krátce po sobě vstoupit jak Turecko, tak i Ukrajina, musíme se obávat toho, co to přinese ekonomické situaci Evropské unie. Dojde k výraznému snížení průměru ekonomické výkonnosti regionů a na pomoc evropských fondů jich najednou dosáhne ze stávající evropské sedmadvacítky mnohem méně, ale zřejmě většina regionů Turecka i Ukrajiny. Vzhledem k velikosti těchto zemí a počtu obyvatel se navíc domnívám, že Evropská unie bude muset těmto zemím věnovat skutečně veškerou pozornost, aby jejich začleněním nedošlo k rozvratu ekonomickému i společenskému. ***