Středa 21. ledna 2015, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jan Hamáček)
11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva
/sněmovní tisk 306/ - druhé čtení
Chtěl bych vás informovat, že včera jsme tento bod přerušili před úvodním slovem paní ministryně, takže v této fázi paní ministryně může přistoupit k řečništi a z pověření vlády tento tisk uvést. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ale já prosím o klid! Opravdu prosím, abyste se usadili, zejména skupinka přede mnou. Děkuji. Paní ministryně má slovo.
Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážený pane předsedo, milé kolegyně, milí kolegové, jak jsem včera již předeslala, navrhované novely související s rekodifikací soukromého práva, čili s přijetím nového občanského zákoníku a s nabytím jeho účinnosti, vycházejí z poznatků, které jsme získali při aplikaci doprovodných zákonů, a mají za cíl odstranit problémy, které znemožňují řádné uplatňování nejen občanského zákoníku, ale i související legislativy. Materiál byl zpracován v souladu s plánem legislativních prací.
Konkrétně se jedná o tyto změny. Jde o změnu zákona o soudních poplatcích, kdy dochází ke změně osoby poplatníka soudního poplatku za zápis do veřejného rejstříku. Nově by to tedy podle navrhované úpravy měl být ten, kdo žádá notáře o provedení zápisu. Notář byl plátcem takového soudního poplatku. Změna navazuje na zákon číslo 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, kde se stanoví v § 108 a následujících nové oprávnění notáře vykonávat přímé zápisy do veřejného rejstříku. Podle platné právní úpravy je poplatníkem soudního poplatku za zápis do veřejného rejstříku sám notář, přičemž tato úprava se jeví jako nevhodná. Notář není totiž účastníkem zápisu, pouze zápis provádí, stejně jako dosud soud. Proto navrhovaná úprava mění osobu poplatníka soudního poplatku za zápis. Poplatníkem bude ten, kdo žádá notáře o provedení zápisu. Notář bude plátcem soudního poplatku, který soudní poplatek vybírá a odvádí správci poplatků. Novela upravuje proces vybírání soudních poplatků notáři a odvádění soudu. Touto úpravou bude na rejstříkové soudy napadat významně méně návrhů než na dosavadní zápis, který byl prováděn soudy.
Návrh zákona vytváří nový soudní poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem. Je to nová položka 39 zákona o soudních poplatcích. Za první zápis akciové společnosti bude vybírán soudní poplatek ve výši 8 tis. Kč, u soudu dosud 12 tis. Kč. Za první zápis osoby do veřejného rejstříku s výjimkou akciové společnosti navrhujeme poplatek ve výši 2 700 Kč, u soudu 6 tis. Kč. Za změny či doplnění soudní poplatek ve výši 1 tis. Kč, u soudu ve výši 2 tis. Kč. Hlavním důvodem pro takové snížení je skutečnost, že přímý zápis u notáře neklade na soud takové nároky. Zároveň však nějaký soudní poplatek musí prostě být vyměřen, protože soud i nadále povede rejstříkové spisy.
Mezi hlavní výhody, které přímé zápisy notářem přinášejí, patří výrazné zrychlení zápisu. Víte, že máme také úkol, který legislativně řešíme, v současné době umožnit zakládání společností s ručením omezeným za celkově částku nepřevyšující 100 eur a také do tří dnů. Už tento návrh, který tady předkládám, ten druhý požadavek, který je vlastně takovou prekondicionalitou pro čerpání finančních prostředků z evropských fondů, zrychluje zápis tak, že notář, který jej během jednoho dne provede, v podstatě zkrátí současnou dobu, která se pohybuje celkem kolem jednoho týdne, způsobem, který už předvídají podmínky, které nám byly stanoveny a jejichž nedodržení by ohrozilo čerpání těch takzvaných evropských peněz. Takže pro podnikatelské prostředí přináší tato změna svá nezpochybnitelná pozitiva.
Dále tedy kromě toho snižování soudních poplatků se navrhuje opačným směrem navýšení soudního poplatku za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Jak víte, to zde v minulosti při prvním čtení vyvolalo určitou diskusi. Diskuse pokračovala v rámci projednávání v ústavněprávním výboru, a proto bych ráda souhrnně ještě jednou prezentovala důvody, proč si myslíme, že je třeba navýšit soudní poplatek pro podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tak, aby se částečně i vyrovnaly příjmy, které za soudní poplatky dostává rozpočet soudu.
Takže řízení o vydání elektronického platebního rozkazu ve dvou třetinách případů končí převedením do agendy C a soud tak pokračuje v řízení. Jinými slovy, hlavní příčinou, která vede k převodu z agendy elektronického platebního rozkazu do agendy C, je nedoručení elektronického platebního rozkazu žalovanému do vlastních rukou a povinnost soudu tento elektronický platební rozkaz zrušit. V praxi víme, že žalobci často podávají návrh na vydání elektronického platebního rozkazu právě proto, že soudní poplatek za takový návrh je nižší než v případě podání návrhu na zahájení občanského soudního řízení. Předem prostě počítají s tím, že elektronický platební rozkaz nebude žalovanému doručen a soud bude pokračovat v řízení, a obejdou to tím, že ho podají - ten vyšší soudní poplatek - a vlastně zaplatí méně, i když dobře vědí, že se věc elektronickým platebním rozkazem řešit nebude. Proto také resort spravedlnosti navrhuje, aby výjimka pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu spočívající ve sníženém soudním poplatku byla zrušena. Toto je ten hlavní důvod. (V sále je silný hluk.)
Za další. Řízení ve věcech podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a kompenzace a řízení ve věcech dávek pěstounské péče se osvobozují od soudního poplatku, protože zde není dán důvod, aby řízení ve věcech dávek pěstounské péče podléhalo v záležitosti soudních poplatků odlišnému režimu než obdobná řízení, která jsou uvedena v § 11 písmenku b) zákona o soudních poplatcích, a to i za situace, kdy pouze změnou zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, došlo k jejich zpoplatnění, aniž by to bylo přímým úmyslem zákonodárce. Ministerstvo spravedlnosti tímto současně vyhovělo požadavkům veřejného ochránce práv, které vznesl ve své souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv z roku 2012.
Pane předsedo, já vím, že to je únavné a úmorné - pane předsedo, já vím, že to je úmorné a únavné číst...
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, já vám rozumím. Pokouším se i během vašeho projevu zjednat klid, ale moc se mi to nedaří. Takže asi budu muset začít ty, kteří ruší, vyvolávat.
Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Mně jde o to, abychom sledovali výši těch poplatků a návrhy na jejich snížení i zvýšení, ve většině případů jde o snížení a jenom v tom případě elektronického platebního rozkazu o zrušení té výjimky, a tím pádem tedy jeho zvýšení, tak abychom potom v diskusi mohli debatovat třeba nad tou výší soudních poplatků, protože ústavněprávní výbor přijal určité návrhy. A pokud teď nebudeme sledovat diskusi, tak by mohlo dojít k nejasnostem.
Pokud jde ještě o změnu zákona o soudních poplatcích, navrhujeme zpoplatnění zápisu obchodní firmy řádně založené obchodní korporace učiněný před zápisem obchodní korporace do veřejného rejstříku poplatkem ve výši tisíc korun. Zákon o veřejných rejstřících umožňuje v ustanovení § 48 odst. 2 tzv. předregistraci obchodní firmy. To znamená, že ta firma je zapsána ještě před zapsáním samotné obchodní korporace. Zakladatelé obchodní korporace tak mohou na vymezený čas zajistit ochranu jimi zvoleného názvu. To byl ten hlavní důvod - vytvořit určitý časový polštář, v rámci kterého by se toto mohlo realizovat. A my navrhujeme, aby návrh na tzv. předregistraci byl zpoplatněn, ale jenom ve výši tisíc korun.
Takže toto je vše, pokud jde o změnu zákona o soudních poplatcích, kdy některé - v podstatě všechny - zvyšujeme, zavádíme a jeden fakticky snižujeme, když rušíme výjimku za elektronický platební rozkaz.
Druhá novela se týká změny občanského soudního řádu. S ohledem na praxi, která v současné době ukazuje, že některé původně zamýšlené záměry v kompetenci soudu se neukázaly v praxi jako dobré, se navrhuje změna věcné příslušnosti v řízeních o příspěvcích členů společenství na správu domu a pozemku a ve sporech o zálohách na úhradu za služby a způsob rozpočtování cen služeb.
Pokud jde o obsah, jde v podstatě o spory, které běžně probíhají o neuhrazené nájemné a řeší je velmi kvalifikovaně a rutinně okresní soudy. Podle účinné platné právní úpravy, kterou zavedl nový občanský zákoník 1. ledna 2014, tuto kompetenci, pravomoc, mají nyní krajské soudy. V minulosti navíc vrchní soudy velmi rozdílně rozhodovaly o věcné příslušnosti soudů. Takže ze všech těchto důvodů tedy návrh nyní jasně stanovuje, že k rozhodování v těch výše uvedených řízeních o příspěvky členů společenství, které jsou podobné sporům nájemnému, by měly opět rozhodovat příslušné okresní soudy. Navrhovaná úprava tak jasně stanovuje věcnou příslušnost a nezatěžuje ani další nadřízené stupně, čili vrchní soudy, aby rozhodovaly případné kompetenční spory.
Další novela se týká zákona o zvláštních řízeních soudních. Ta jednak doplňuje jasným způsobem, že pozůstalý manžel, který na základě vypořádání majetku ať už dohodou, či usnesením soudu nabude veškerý majetek po svém zemřelém manželovi, je povinen zaplatit notáři odměnu, náhradu hotových výdajů a náhradu za daň z přidané hodnoty, a to za prvé v případech, kdy společné jmění manželů zanikne smrtí jednoho z manželů a pozůstalý manžel se následně dohodne s dědici o vypořádání SJM. To znamená, dochází k situaci, kdy neexistuje jinak žádný dědic, který by zaplatil náklady notáře. A za druhé návrh řeší tuto situaci tak, že pokud na základě dohody pozůstalého manžela a dědiců nebo na základě rozhodnutí soudu dojde k vypořádání společného jmění bývalých manželů a řízení o dědictví je následně zastaveno z důvodu pozůstalosti bez majetku, resp. jde o majetek naprosto nepatrné hodnoty, náklady notáře platí pozůstalý manžel, kterému připadlo SJM. (Trvale silný hluk v sále.)
Za další. Mění se místní příslušnost soudu v řízení o soudním prodeji zástavy. To je další novelizační bod zákona o zvláštních řízeních soudních. Řízení o soudním prodeji zástavy je dle účinné úpravy obsažené v § 354 až 358 zákona o zvláštních řízeních soudních místně příslušným obecný soud osoby, v jejímž zájmu se řízení koná. To znamená, vždycky jde tedy o obecný soud žalobce. Takové řešení je však pro tento typ řízení neobvyklé. Proto navrhujeme, aby místně příslušným soudem byl obecný -
Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám. Znovu, o to důrazněji, žádám o klid ve Sněmovně!
Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková - byl obecný soud zástavního dlužníka v případě jiné zástavy, než je nemovitost. A v případě nemovité věci aby to byl příslušný soud, v jehož obvodu se daná nemovitost, nemovitostní zástava, nachází. Čili je to naprosto logické, standardní a má to i určitou tradici. Navrhovaným ustanovením je jasně stanoveno, který soud je k takovému řízení příslušný.
A konečně poslední změna se týká novely soudního řádu správního, kdy se mění místní příslušnost soudu. V řízeních o dávkách pěstounské péče a řízeních ve věcech dávek pěstounské péče a dávek v nezaměstnanosti se osvobozuje od soudního poplatku. V současné právní úpravě je rozložení agendy v těchto věcech značně nerovnoměrné, což se mimo jiné mnohdy výrazně projevuje v nežádoucí odlišné délce soudního řízení. Je to zejména v důsledku přetížení Městského soudu v Praze, kdy řízení trvají neúměrně dlouho, veřejnost, hlavně laická, to oprávněně kritizuje. Podle současné právní úpravy se místní příslušnost ve věcech dávek pěstounské péče řídí dle sídla prvoinstančního správního orgánu. Ve věcech dávek pěstounské péče rozhodují krajské pobočky Úřadu práce, jehož sídlem je Praha. Místně příslušným je proto Městský soud v Praze. A my právě, abychom zamezili té přetíženosti, navrhujeme, aby místní příslušnost ve věcech dávek pěstounské péče byla určována dle bydliště navrhovatele, tak jako je to v jiných sporech, otázkách, které se týkají zaměstnanosti. Tato agenda se přesouvá na krajské soudy podle bydliště navrhovatele. Nebude tedy místní příslušnost určována dle sídla správního orgánu, který vydal rozhodnutí v prvním stupni. I tato navrhovaná právní úprava reaguje souhlasně. Vychází vstříc doporučením veřejného ochránce práv, která byla obsažena v jeho souhrnné zprávě. Ministerstvo spravedlnosti tak jeho doporučením tímto návrhem vyhovělo.
Vidíte, že vesměs jde o procedurální změny, které by měly usnadnit, zrychlit, zjednodušit a zpřehlednit rozhodování, ale v různých typech řízení i sporů. A v úvodu tedy jde ještě o změnu soudních poplatků. Čili jsou to změny, které jsou velice potřebné, a já se proto na vás obracím s žádostí o jejich kladné posouzení a posléze i schválení. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní ministryni. Tento návrh jsme přikázali v prvém čtení k projednání ústavněprávnímu výboru a usnesení výboru byla doručena jako tisky 306/1 a 2. Prosím pana zpravodaje, pana poslance Lukáše Pletichu.
Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, tisk 306 byl přikázán ústavněprávnímu výboru, který se jím zabýval na své 24. schůzi dne 15. ledna 2015. Ústavněprávní výbor doporučil Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona schválila, a dále doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala k tomuto návrhu několik změn a doplňků, s kterými vás nyní ve stručnosti seznámím.
První návrh na změnu a doplňky - jedná se o odstranění výkladové nejasnosti u spolků, a aby spolky byly osvobozeny od soudního poplatku i u prvozápisu. To je pod bodem II číslo 1.
Dále ústavněprávní výbor navrhl, aby se obnovilo osvobození zdravotních pojišťoven od soudního poplatku, protože s tímto návrhem vyslovilo souhlas i Ministerstvo zdravotnictví a lze očekávat, že se tím sníží transakční náklady na vymáhání zdravotního pojištění plus ještě dalších nároků, a tím, že se získá více peněz, nebo s menšími náklady více peněz do systému zdravotnictví.
Další změnou, kterou tam ústavněprávní výbor navrhl, je, aby elektronické platební rozkazy, aby zůstalo zachování snížení soudního poplatku, tak jak to je doposud.
Další, čím jsme se zabývali, to je snížením soudního poplatku za návrh zápisu skutečností do veřejného rejstříku provedeného notářem, ovšem nikoliv až v takové míře, jak to navrhuje samo Ministerstvo spravedlnosti, ale také snížené, ale trochu více, tak, aby za první zápis akciové společnosti do veřejného rejstříku byl 10 tisíc korun. Za první zápis osoby do veřejného rejstříku s výjimkou akciové společnosti nebo spolku bylo 5 tisíc korun a za změny nebo doplnění prováděné notářem bylo 1 500 korun. Tímto návrhem sledujeme stejný cíl jako paní ministryně, aby se odbřemenilo soudům, aby to bylo výhodné, aby tuto agendu převzali notáři, ovšem aby zase nedošlo až k takovému výpadku příjmů do systému justice.
Potom jsme dále přijali návrh na usnesení, aby se rozšířila pravomoc notářů i na vkládání listin do Sbírky listin. A konečně jsme přijali ještě několik technických úprav, které všechny máte uvedeny v tisku 306/2. Konečně se musel změnit i navrhovaný začátek právní účinnosti, protože podle původních plánů tyto změny měly začít platit k 1. lednu 2015. To už teď není možné, takže změnil se tam i návrh, aby zákon a tyto změny začaly platit prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Dále tradičně ústavněprávní výbor pověřil předsedu výboru, aby tato usnesení předal předsedovi Poslanecké sněmovny, zmocnil zpravodaje výboru, co jsem také já, abych toto přednesl na schůzi, což právě činím. A dále, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy.
To je myslím ve stručnosti to, na čem jsme se usnesli, a to další netřeba příliš komentovat, protože úvodní slovo paní ministryně bylo vyčerpávající a já k tomu nemám co dodat.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Ještě než otevřu rozpravu, tak dvě omluvy. Pan poslanec Grospič od 14 hodin do konce jednacího dne z důvodu pracovního jednání a pan poslanec Benešík od 9 hodin do 9.30 hodin z pracovních důvodů.
Otevírám obecnou rozpravu, do které zatím nemám žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí, tak obecnou rozpravu končím a zahajuji podrobnou rozpravu. Také žádné přihlášky nemám, takže podrobnou rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Vzhledem k tomu, že nepadlo nic, co by vyžadovalo hlasování, končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji paní ministryni i panu zpravodaji.
Budeme pokračovat bodem 12, což je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.