Středa 21. ledna 2015, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Gazdík)

22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 426/2011 Sb.,
o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 382/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Nyní prosím, aby z pověření vlády předložený návrh taktéž uvedl místopředseda vlády a ministr financí pan poslanec Andrej Babiš. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vládou vám byl předložen návrh zákona, kterým se mění zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů. Tímto návrhem se ukončuje možnost vstupovat do tzv. druhého pilíře důchodového spoření. Vstup do systému tak bude zastaven v předstihu před ukončením druhého pilíře, čímž bude zamezeno nárůstu počtu účastníků v době před ukončením systému. Cílem této změny zákona je snížit nároky na administraci v rámci vypořádání prostředků účastníků a zamezit neodůvodněným nákladům. Zejména tak nebude narůstat objem prostředků, které by v důsledku vstupu nových účastníků byly přesměrovány z důchodového pojištění do důchodového pilíře. Od začátku roku 2013 do konce roku 2014 se odhaduje výše prostředků přesměrovaná z důchodového pojištění do důchodového spoření na 1,5 mld. korun. Se zastavením možnosti vstupu do druhého pilíře se rovněž ruší požadavek 50 tis. účastníků v důchodových fondech do dvou let ode dne udělení povolení k vytvoření důchodových fondů.

Dále se navrhuje prodloužit stávající výjimku z limitu investování určenou pro počáteční období existence důchodových fondů do konce roku 2016. Tato úprava umožní investovat konzervativně i ve fondech, které podle statutu a zákona nejsou konzervativně zaměřeny. Účelem této změny je především ochrana prostředků účastníků před významnějším kolísáním hodnoty majetku v důchodových fondech před ukončením systému důchodového spoření a vyplacení prostředků účastníkům.

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si vás požádat o schválení předloženého návrhu zákona v prvním čtení. Z hlediska účelu navrhované právní úpravy hraje podstatnou roli časové hledisko. Navrhovaná právní úprava splní svůj účel pouze tehdy, jestliže nabude účinnost co nejdříve, pokud možno v prvních měsících roku 2015, v každém případě však ve značném časovém předstihu před zahájením ukončení důchodového spoření, k němuž má dojít k 1. lednu 2016. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi financí a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Zdeněk Syblík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, o účast ve druhém pilíři není velký zájem. Využívá jej jen asi 83 tisíc lidí, zejména proto, že důchodové spoření v sobě zakotvuje mimo jiné celou řadu neatraktivních podmínek. Je označován jako dobrovolný. Přesnější by ovšem bylo tento označit za povinný s dobrovolným vstupem, protože z druhého pilíře nelze vystoupit. Každý, kdo vstoupí do druhého pilíře, se zavazuje k tomu, že po zbytek své aktivní kariéry bude odvádět svoje spoření do soukromě spravovaného fondu, tedy bez garance státu. Tyto soukromé fondy mohou přitom investovat i s rizikem ztráty. Samozřejmě že správu odváděného spoření neprovádějí zadarmo, ale za úplatu, a to 10 %. Nikdo nemůže naspořené prostředky čerpat dříve než po přiznání starobního důchodu. Každý musí uzavřít smlouvu o pojištění důchodu s životní pojišťovnou. Rovněž pojištění důchodu s životní pojišťovnou také není zadarmo, ale za úplatu podle podmínek životní pojišťovny.

S ohledem na vytyčený cíl zastavit vstup nových účastníků do systému důchodového spoření, o jehož ukončení rozhodla vláda, je nezbytné, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti co nejdříve. Ale o tom už tady hovořil pan ministr. Z tohoto důvodu doporučuji, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení v souladu s § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem přihlásil pan předseda Kalousek, po něm pan předseda Okamura, po nich pan poslanec Vilímec. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovoluji si jménem dvou poslaneckých klubů, ODS a TOP 09, vyslovit veto s projednáváním v režimu podle § 90 jednacího řádu. Vnitřně mě přitom hřeje skutečnost, že tak činím i v souladu s vnitřním názorem pana místopředsedy vlády Babiše, který kdysi označil zrušení druhého pilíře za kardinální chybu a za omyl, se kterým neměl souhlasit v koaliční smlouvě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní s přednostním právem pan poslanec Okamura a eviduji to veto dvou poslaneckých klubů, tudíž nebudeme tento zákon schvalovat podle § 90. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, dovolte mi jen krátce se vyjádřit k tomuto návrhu. Jsme rádi za hnutí Úsvit, že dochází k plnění dalšího programového bodu hnutí Úsvit, a tím je zrušení tzv. druhého důchodového pilíře. Ten je z našeho pohledu jednou z ukázek arogance bývalé vlády pana Kalouska, která se rozhodla privatizovat na maximum vše, co se dá, včetně části příjmů důchodového pojištění.

V diskusi, která se vede o důchodové reformě, a to ať už ji vede kdokoliv, zatím postrádáme zcela jasný fakt. Za důchody a životní úroveň starých nebo bezmocných lidí ručí a musí vždy ručit stát, potažmo vláda. Této odpovědnosti se stát prostě nezbaví, a proto z ní také musí vycházet jeho úvahy, jak důchody zajistit. Jedinou formou, kterou dnes může stát zajistit, je podle našeho názoru průběžné financování ze státního rozpočtu. Pokud se státu zdá, že má na důchody málo peněz, musí přehodnotit priority a potřebné prostředky najít. Přitom peníze stát má a vybírá jich od občanů stále více. Uvědomuji si, že to je klišé, ale jsem zcela přesvědčen, že pouhé zvýšení efektivity hospodaření s penězi by potřebné peníze vládě přineslo ihned. Bohužel v tomto ohledu slyšíme od vlády stále pouze plané sliby a další zadlužování.

K té mánii privatizovat důchody si dovolím citovat uznávanou ekonomku doc. Ilonu Švihlíkovou, která řekla: "Pokud by se přešlo na plně fondový systém, tak nejlepší, nebo logická reakce žen bude vůbec nemít děti, protože v tu chvíli mít děti je poukázka do chudoby." A tady je skutečně zakopaný pes. I zde mi dovolte citovat, a to českého ekonoma z časů, kdy ještě nebyl placený komerčními pojišťovnami. "Český důchodový systém vychází z předpokladů, že všichni dospělí jedinci budou mít děti." To však již dávno neplatí. Je zde stále více jednotlivců, kteří nijak do systému nepřispěli, tím má na mysli první důchodový pilíř, avšak dostávají z něj dávky. Řešení podle něj spočívá ve vytěsnění těchto tzv. černých pasažérů. Já bych citaci mírně opravil. Do systému přispíváme všichni, je ale třeba zohlednit jak. Stát musí skutečně znatelně podpořit a ocenit ty, kdo mají a řádně v řádných rodinách vychovají pracovité děti. Cestou není stále vyšší zdaňování nejchudších, cestou není lákání přistěhovalců, jak předvádí současná vláda, bez jediného mandátu od voličů, protože před volbami vůbec tato vláda neměla v programu, že bude zvát do naší země imigranty z muslimských zemí. Jediné řešení je mít tady děti, naše děti a ty děti naučit pracovat. Jiné cesty není.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. Nyní prosím s přednostním právem pan předseda Občanské demokratické strany Petr Fiala. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vláda tímto krokem zahájila -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se moc omlouvám, pane předsedo, poprosím, aby se sněmovna ztišila, abyste vy pokračoval až v okamžiku, kdy tady výrazně poklesne hladina hluku. Děkuji.

 

Poslanec Petr Fiala: Tak já jsem řekl jen půlku první věty. Vláda tímto krokem zahájila rušení druhého pilíře důchodového spoření, i když je to fakticky v tuto chvíli jen zákaz vstupu do druhého pilíře. Vláda nám tu jasně říká: Zastavujeme jednu reformu, jeden pokus o řešení problémů, které tato společnost má a bude mít, a to je problém s tím, jak zajistit dostatečné finanční prostředky na penze, na důstojný život našich seniorů, ale žádnou jinou reformu, žádnou jinou koncepci, žádné jiné řešení vláda nepředložila a nepředkládá a to pokládám za mimořádně neodpovědné.

Neodpovědné je i to, že vláda si tu hraje s důvěrou občanů. Více než 80 tisíc lidí uvěřilo, chtělo se chovat odpovědně, chtělo si spořit na svou budoucnost, a stát jim teď říká: Bylo to zbytečné, rušíme druhý pilíř, ale nemáme nic dalšího, počkejte si nějaké měsíce nebo roky a my možná přijdeme s něčím lepším.

My v tuto chvíli velmi dobře víme, co vláda nechce. Vláda nechce zdravotnické poplatky, vláda nechce, aby lidé mohli chodit nakupovat, kdy oni chtějí, a obchodníci měli otevírací doby, o kterých si sami rozhodnou. Vláda nechce, aby živnostníci a drobní podnikatelé měli jednoduché podmínky pro svou práci. Vláda nechce, aby učitelé měli dost času na učení, ale chce, aby se museli věnovat byrokracii a dalším věcem. Neznáme ale žádnou skutečnou koncepci řešení základních problémů, před kterými stojí tato společnost. Takovou koncepci vláda nemá a takovou koncepci nemá ani v případě důchodového systému.

Nevíme, jak vláda plánuje zabezpečit výplaty důchodů pro dnešní třicátníky, čtyřicátníky. Zato víme, že ročně důchodový systém má deficit v desítkách miliard korun a že zde není žádné řešení, které by tento deficit při stávajícím systému nějakým způsobem snížilo, změnilo, připravilo perspektivu pro naše seniory.

Rušit druhý důchodový pilíř, dámy a pánové, je samozřejmě možné, a já bych byl připraven se o tom bavit, kdyby vláda řekla: Tato vaše cesta byla pravicová, špatná, a my tady máme dobrou levicovou koncepci, která bude znamenat, že v příštích deseti dvaceti letech bude penzijní systém vypadat tak a tak. Nic takového na stole není. Na stole je jen zastavení jednoho pokusu řešit problémy s penzemi, aniž proti tomu máme nějakou variantu.

Dámy a pánové, to je naprosto neodpovědné jednání. Tady platí stará dobra konzervativní zásada a měla by platit i pro levicově smýšlející lidi: neměň věci, pokud si nejsi jist, že ty, které přinášíš, budou lepší. Tady se nic lepšího nepřináší, tady se likviduje jedna věc, žádná jiná zde není na stole, žádnou koncepci vláda nemá. Za takové situace opravdu nemůžeme zrušení druhého pilíře důchodového spoření přivítat. A já využívám této příležitosti i k tomu, abych vyzval vládu, aby když už tyto neodpovědné kroky dělá, co nejrychleji představila nějakou racionální, rozumnou koncepci důchodového systému, o kterém bude také diskutovat s opozicí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Fialovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Dolejš, po něm s řádnou přihláškou pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Zastříhal jsem ušima. Protože tam byla výzva na levici, tak reaguji. Já si myslím, že levice skutečně měla ambici neměnit to, co fungovalo, a nepouštět se do experimentů. A tuto ambici jste zadupali tím, že jste se pustili silově do reformy penzijního systému tím, že jste prosadili druhý pilíř. Když jsme tu říkali, a nejenom komunisté, ale i další, že po volbách, kdy už to s vámi šlo z kopce, že po volbách tento systém chceme změnit, a tím všichni účastníci měli jasnou informaci, že dojde k tomu, co se teď děje, tak vy jste nevnímali. Takže samozřejmě že ten systém, tak jak je tady budován, je hybridní, je nedobudovaný, je nestabilní, ale vy jste na to vymysleli jedinou odpověď: část toho zprivatizovat a dát to do kapitálových fondů. Tato odpověď je nedostačující. Proto jsme před volbami slibovali voličům to, co jsme slibovali, a nyní se to plní. A bohužel, zdá se, že hodláte jakoukoli další politickou dohodu na tom, jak by se to mělo rozumně dostavět a dopracovat, hodláte to sabotovat. Nyní se nic strašného nestane. Dobrá, možná se účinnost tohoto zákona nestihne do 1. dubna, nebude konec světa, protože zdá se, že ten váš slavný druhý pilíř, který se tu ruší, má takový nezájem, že dokonce i když se začalo šířit mediálními kanály, že by se dalo spekulovat na kompenzacích za těch pár stovek, co tam stát dal jako podporu, tak ani to nezlomilo lidi a počet účastníků neroste. Takže o čem se tady bavíme? Je to půlkrok, souhlasím. Ale potom půlkroku by mělo přijít B a C rozumným směrem a rozumný směr potřebuje věcnou shodu, a ne pouhé torpédování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Dolejšovi. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, v minulém volebním období jsem byl jako člen rozpočtového výboru zpravodajem důchodové reformy. Pamatuji si, jak jsem zde seděl hodiny a hodiny, když se projednávala důchodová reforma, a to nejen k zákonu o důchodovém spoření. Proto si neodpustím vystoupit v situaci, kdy vláda po dvouletém fungování druhého pilíře navrhuje faktický začátek demontáže celé důchodové reformy. Myslím, že při tak vážné věci není namístě, aby vláda žádala o zrychlené projednání podle § 90 odst. 2, protože je to skutečně závažná věc, která se netýká pouze naší generace, ale generací budoucích.

Velmi podrobně jsem si pročetl důvodovou zprávu, která se odkazuje na výsledky jednání takzvané odborné důchodové komise, která byla ustavena při Ministerstvu práce a sociálních věcí. V pondělí i včera jsem si se zájmem pročítal pracovní materiály této odborné komise pro penzijní reformu, především takzvaného prvního pracovního týmu, který se zabývá zrušením druhého pilíře důchodového spoření, a byl jsem úrovní materiálů a výstupů docela zaskočen. Jako by ten tým, který pracuje na demontáži důchodové reformy, byl pouze stafáží něčeho, co již beztak koaliční vláda dopředu rozhodla a potřebuje k tomu dodat pouze zdání jakési odborné oponentury. Někteří členové komise, a to je docela zajímavé, a chci to tady zdůraznit, abych byl přesný, spíše onoho pracovního týmu, totiž vycházejí z premisy, že v zásadě takzvaná malá důchodová reforma prosazená vládou Petra Nečase a provedená vládou Petra Nečase, tedy nastavení procesu postupného zvyšování důchodového věku, situaci dlouhodobě vyřešila. Musíme si vybrat: Budeme kritizovat minulou vládu, že ve věcech důchodů dělala pouze velmi špatné kroky? Anebo naopak budeme chválit tuto vládu, jak je v pracovních materiálech odborné komise, že v zásadě prosazením malé důchodové reformy tento systém vyřešila?

Chtěl bych citovat z materiálu z pracovního týmu, který jsem si přečetl. Byl to vlastně jediný větší materiál spojený s oním druhým pilířem a ukončením důchodového spoření. Materiál předložil profesor Jaroslav Vostatek, známý to odpůrce zavedení druhého pilíře důchodového systému. Budu citovat. Dle jeho názoru a názoru jedné demografické studie, na kterou se pan profesor Vostatek odkazuje: "Malá důchodová reforma změnila podstatně relace počtu zaměstnaných osob a osob v důchodovém věku. Podle této studie se sice zatížení důchodového systému v roce 2050 výrazně zvýší v relaci poklesu osob v produktivním věku na jednoho důchodce v poměru 1,62:1, ale v roce 2100 to bude naopak ve vyšším poměru, tedy 2,2:1, tedy ve vyšším poměru, než je to dnes." Z toho pan profesor Vostatek vyvodil, že by vlastně nemuselo docházet ke snížení starobních důchodů, protože jde pouze v průběhu sta let o jakési dílčí zhoršení uvedené relace.

Co vlastně zatím tato komise vyhlašuje? Důchodový systém založený na větší míře spoření, na diverzifikaci zdrojů v době důchodového věku je zbytečná věc. Nečasova vláda neměla pravdu a svými účelovými argumenty pouze strašila občany, aby se zapojili v zájmu několika finančních skupin do spoření na důchody. Nedivím se, že při tak jednostranné argumentaci vzniká představa, že nejlepší cestou je vlastně nedělat nic, spoléhat na průběžný systém a vše bude fungovat v pořádku. Pokud se objeví fiskální argumenty, které tady zmínil i pan předseda Fiala, protože dobře víme, že v posledních letech je neustále důchodový účet ve schodku, tak se to odbude konstatováním, že přece nikde není dáno, že ony dvě položky státního rozpočtu, tedy příjmy z pojistného na důchodové pojištění a vyplácené dávky důchodového pojištění, spolu souvisí.

Jsem přesvědčen, vážené kolegyně a kolegové, že nemůžeme vycházet z nějakého jednoho optimistického demografického scénáře. Tvrzení, že za sto let bude situace demograficky lepší, než je teď, je sice zajímavé, já jsem to nikdy neslyšel, ale budiž, ale zodpovědný politik sotva může na takové prognóze stavět. Ano, důchodovou reformou došlo k přesměrování 3 % určených pro průběžný systém do penzijních fondů. To všechno víme. A také došlo k tomu, že část inkasa výnosu z daně z přidané hodnoty dle rozpočtových pravidel je přesměrována na důchodový účet. To se velmi málo zmiňuje.

Když tady pan poslanec Dolejš mluvil, že jen 82, 83 tisíc lidí se zapojilo do důchodového spoření, tak jsem jeden z nich. Já jsem se skutečně zapojil do důchodového spoření, takže v této věci jsem možná podjatý, v konfliktu zájmů. Určitě jsem očekával a očekávám od našeho státu, že dodržuje pravidla, která stanovil. Myslím, že podobně budou uvažovat i mnozí další účastníci důchodového spoření. To, že podobné systémy fungují ve světě nebo se o nich alespoň uvažuje, jak je vidět, vládu tolik nezajímá.

Je zajímavé, když zde mluvil pan Kalousek o tom, že vnitřně, nevím to přesně, pan ministr Babiš není srozuměn se zrušením druhého pilíře, tak se objevuje v závěrech komise, že jediné Ministerstvo financí situaci komplikuje. To tady chci také uvést.

Nechci dlouho mluvit, protože je jasné, že jako to zde v poslední době bývá, že silná vládní většina rozhodne, že debata sice probíhá, ale vláda většinou neposlouchá. Přiznám se a budu víceméně na závěr pouze opakovat to, co zde zmínil pan předseda Fiala. Na jedné straně něco rušíme, na druhé straně nic nepředkládáme a tvrdíme, že bude všechno fungovat perfektně, že není potřeba nic činit. Já si to nemyslím. Myslím si, že je to velmi nezodpovědná politika, a je potřeba, abychom to takto vnímali. Proto také, protože to tady myslím ještě nezaznělo, dávám v závěru mého vystoupení návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona hned v prvním čtení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Než předám slovo panu poslanci Laudátovi, nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Plzák. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já si myslím, že se nejedná o takovou tragédii, protože lidé, kteří mají přebytečné finanční prostředky a chtějí si nějakým způsobem zabezpečit stáří, nemusí prostředky dávat do druhého pilíře, ale můžou si je investovat jinak. Můžou si je investovat do zlata, jiných komodit, do akcií. To záleží na nich. Má to výhodu, že pokud by nouzově ty prostředky potřebovali, tak si je můžou kdykoliv zase vzít, kdežto u druhého pilíře to nebylo možné.

Pak tady padlo o malé důchodové reformě. Já bych tu zásluhu tak neviděl. Já jsem v parlamentu nebyl, ale myslím si, že malá důchodová reforma byla vynucena rozhodnutím Ústavního soudu, který řekl, že jelikož se jedná o pojistný systém, mělo by plnění z pojistného systému nějakým způsobem odpovídat odvedenému pojistnému, což se nedělo. Ten systém má v sobě průběžné nějaké prvky solidarity a že ta solidarita byla příliš velká. To si myslím, že bylo podstatou, proč se k tomu přikročilo. Ale stejně ty nůžky pořád mezi tím, co odvedeme na pojistném, a tím, co nakonec dostaneme jako důchod, jsou příliš velké.

A co se týče toho, já vidím jako nešťastné, že opravdu bylo tady vzýváno, aby se další reforma pojistného systému konzultovala s opozicí. Já jsem to zachytával tenkrát jenom z tisku. Myslím, že s tou opozicí se tenkrát nějak moc nediskutovalo. Co si pamatuji, tak prostě to bylo: tady to máte a takhle to bude. Takže doufám, že třeba budeme lepší, budeme to konzultovat s opozicí a uvidíme, jak oni sami přispějí k nějaké reformě do budoucna. Já si myslím, že taková důležitá věc by měla jít napříč Sněmovnou, napříč politickým spektrem, protože se jedná o osudy obyvatelstva této země i do budoucnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já se omlouvám, že to prodlužuji, nicméně to, co teď zaznělo, si prostě zaslouží, aby bylo uvedeno na pravou míru. Chápu, že tady pan doktor Plzák v té době nebyl, ale diskuse s opozicí, zejména se sociální demokracií, o důchodové reformě byla neskonale intenzivní. Dokonce došlo k celé řadě vyžádaných ústupků. Původně byl navržen povinný systém druhého pilíře. V okamžiku, kdy nám opozice řekla, že pokud to bude povinné, nemůžeme počítat s tím, že by dál přemýšleli o podpoře, přestoupili jsme na systém dobrovolný. Jestli si něco vyčítám, tak to, že jsme tenkrát tenhle ústupek udělali. A pokud jsme ho udělali, že jsme to neudělali aspoň tím systémem, že pojištěnec musí aktivně projevit svůj nesouhlas se vstupem do druhého pilíře. Legislativní úprava je taková, že vyžaduje aktivní souhlas. Myslím si, že kdyby byl vyžádán aktivní nesouhlas, tak ten poměr pojištěnců je dnes úplně jiný. To si vyčítám, možná jsme v tomhle měli být daleko důslednější. Ale prostě není pravda, že jsme s opozicí nejednali, a není pravda, že jsme nedělali ústupky. Jsem přesvědčen, že přístup opozice byl úplně stejný jako - samozřejmě ne že bych to přirovnával z morálního hlediska, ale stejná taktika jako přístup Henleinovy strany k Benešově vládě. Prostě budeme dávat tolik požadavků a ty budeme stupňovat, aby nemohly být naplněny, a tak jsme se nemohli dohodnout. Ale tu dohodu jsme hledali, hledali jsme ji poměrně dlouho.

Za druhé. Prosím, abychom pochopili, když mluvíme o tom, že to bude nahrazeno nějakými věcmi ve třetím pilíři, tak neřešíme ten zásadní problém pohybující se v rozměru povinného pojištění. Třetí pilíř, popřípadě jeho substituce, které se mohou realizovat v kapitálovém pojištění, nikoliv v penzijním nebo v jakémkoliv jiném podobném produktu na finančním trhu, je nad rámec oněch 28 %. Každý z nás, kteří jsme zaměstnáni nebo kteří platíme daň ze závislé činnosti, platíme 28 % z ceny své práce na to, čemu se říká důchodové pojištění, ale je to spíše důchodová daň. Je to prostě povinný odvod, který tvoří 28 % ceny naší práce. Lhostejno, kolik platíme my a kolik platí náš zaměstnavatel, je to prostě náš hrubý příjem, je to cena naší práce. Logicky u někoho je těch 28 % hodně, u někoho málo. A ten systém, který zaujímá řešení těchto 28 %, ať už je to první, nebo druhý pilíř, nebo oba, by měl v sobě nést dva principy. Princip solidarity a princip zásluhovosti. Problém je, že samozřejmě ty principy jdou proti sobě. Čím větší je finanční napětí, tím větší je tlak na výdaje oproti příjmům. Tak logicky jeden ten princip válcuje ten druhý, což v našem případě je velmi dramaticky převažující princip solidarity, nebo chcete-li rovnostářství, nad principem zásluhovosti. Dokonce do té míry, že Ústavní soud rozhodnutím, se kterým jsem nesouhlasil, ale musel jsem ho respektovat jako každý politik, prostě nařídil zvýšit princip zásluhovosti v prvním pilíři. Bez ohledu na to, zda pro to existovaly, či neexistovaly zdroje. Pak jsou jenom dvě možnosti: buď přidat zdroje, nebo snížit stupeň rovnostářství. My jsme tenkrát udělali to B - byl snížen postup rovnostářství. Pokud Ústavní soud trval na tom, že někomu se musí přidat, tak v tom systému se holt muselo někomu sebrat.

Nicméně dlouhodobě, tím, že ten systém je dlouhodobě deficitní a ty nůžky jsou bohužel rozevřené a budou se otvírat víc a víc, to nemůže dopadnout jinak, než že v rámci toho prvního a po vašem rozhodnutí už zase jediného pilíře to bude tendovat k rovné dávce. To nemůže skončit v onom průběžném prvním pilíři, to nemůže skončit jinak, než že to bude tendovat k rovné dávce. Prostě princip solidarity, nebo chcete-li rovnostářství, převáží téměř stoprocentně nad oním principem zásluhovosti, který by ale v tom systému měl být také! A já neznám jiný princip, protože to v rámci toho jednoho pilíře, kde ty dva principy jdou proti sobě, tak já neznám jiný způsob než oněch 28 % rozdělit na dvě části. Z té jedné udělat plně rovnostářskou, to je ten první pilíř. A z té druhé udělat plně zásluhovou. Pak tam máte oba principy zastoupeny v objemu oněch 28 %. Není to vůbec žádné vyvádění! Nevím, kdo si vymyslel slovo vyvádět! Obojí je povinné, to znamená, obojí zůstává v důchodovém systému! Dokonce v okamžiku, kdy je podmínkou vstupu do druhého pilíře přidávat si nějaká procenta ze svého, lhostejno kolik, v našem případě dvě procenta, ale ten parametr může být i jiný, tak to není vyvádění, ale posilování prostředků na důchodový systém. Protože tam přicházejí peníze navíc a ten první a druhý pilíř se musejí sečíst. Ten první řeší solidaritu a rovnostářství, ten druhý řeší zásluhovost.

Vy jste z toho systému prostě škrtli princip zásluhovosti. Dobrá, je to vaše legitimní právo. Ale nepřicházíte vůbec s žádným jiným nápadem, jak posílit princip zásluhovosti v důchodovém systému! Prostě opět se vracíte jenom ke stoprocentnímu rovnostářství. Jako, jak to říká váš pan předseda, jako pravičáci se sociálním cítěním? Ne, ne, to je socialismus, to není sociální cítění. To je prostě jenom zrušení principu zásluhovosti v rámci povinného pojištění, vrácení se k rovnostářství a nenabídnutí žádné jiné alternativy. Já netvrdím, že jsme byli nositeli jediné pravdy. Udělali jsme prostě první mezikrok, který měl být dál posilován. A já bych to akceptoval, kdybyste řekli: To je špatně, my ten princip zásluhovosti v rámci oněch 28 % zajistíme jinak! Nevím jak, ale nemusím být ten nejchytřejší na světě. Ale vy to neříkáte! Vy nevíte jak, ale zrušíte to jediné, co ten princip zásluhovosti v tom systému se snažil zavést a udržet. To je na tom ta strašná chyba, ten strašný krok zpátky. A historie vám to jednou sečte. (Potlesk z lavic TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, pokusím se o nějakou pamětnickou zkratku, aby si tady poslanci, jako je pan doktor Plzák, upřesnili věci. Ne všechno se psalo, ale ono se to psalo. Ještě někde před rokem 2006 vznikla tzv. Bezděkova komise. Byly v ní zastoupeny všechny parlamentní strany. Neznám přesně systém jednání, ale byl principiálně vygenerován jakýsi návrh. Na obranu komunistů musím říct, že v letech 2006 až 2010 byli z tehdejších parlamentních stran jedinou stranou, která bojovala proti vytvoření, proti penzijní reformě, vytvoření druhého pilíře. Sociální demokraté se s tím smířili, resp. dokonce to podporovali do nějaké doby, nicméně nebyli ochotni příliš vstřícně o tom jednat. A postupně, jak plynul čas, tak jako dělali mrtvé brouky, a sice deklarovali, že je třeba, aby se došlo ke shodě napříč politickým spektrem, ale zároveň se zachovali stejně, a kde že je tomu konec jako u zákona o rozpočtové odpovědnosti, také my se chceme dohodnout, všechno, pak se jim vyšlo vstříc, kde se dalo.

Když tehdejší koalice v minulém období i na veliký mezinárodní tlak institucí jako OECD, kteří stále upozorňovali na to, že nemáme žádný definovaný dlouhodobě udržitelný systém penzí, penzijního systému, tak zase koalice vyšla sociálním demokratům, vstříc, z povinného bylo ustoupeno i pod tlakem odborářů, se kterými se dneska máte tak rádi, jsou to titíž lidé, na dobrovolnost, samozřejmě po razantním pokusu sousedního Slovenska, myslím, že měli deset procent povinně a obrovské kampani fondů došlo k tomu, že se ten základní první pilíř dostal do závažných problémů, takže potom to změkčovali a snižovali procenta, takže tady bylo přistoupeno k velice opatrnému bezpečnému náběhu. Faktem je, že jsme chtěli do toho zapojit také motivaci, co se týká dětí, které by mohly přispívat. Zkrachovalo to na jednom podivném hnutí, kterému se dneska blíží například hnutí Úsvit, něco podobného.

Takže toto prostě objektivně není pravda.

To, co mě na tom děsí, že když slýchám - nejsem členem té komise pro zrušení druhého pilíře, nebo jak se jmenuje, pod tím bývalým soudruhem, který to vede, nicméně slyším jenom jeho vystoupení v televizi. Skutečně lidem v uvozovkách těchto kvalit chcete věřit a chcete experimentovat s budoucností této země? Vy sami, kdo se o to zajímáte, znáte demografické křivky. Znáte, jaké budou zanedlouho a už jsou dneska vlastně podíly jednotlivých věkových skupin v naší společnosti. Vy jste zatím - ta komise nepřišla s žádným udržitelným modelem a do toho vy se s prominutím nestydíte přijít, abychom v devadesátce už tady něco začali blokovat, víceméně i rušit.

A že lidi začali spekulovat po nějakých vašich prohlášeních. Já ze zeptám: Jestliže něco začne být výhodné, jako například bylo stavební spoření, tak ti lidé, kteří do toho začali vstupovat, tak jsou to spekulanti, nebo jsou to lidé, kteří hledají příležitost, chtějí někde spořit a samozřejmě vydělat? Vy chcete bojovat i proti této lidské přirozenosti?

Co se týká dnešního návrhu, víte, to je prostě naprosto neuvěřitelné, co vy tady zkoušíte. Vy opravdu ženete tuhle republiku do hodně krizové situace, protože dneska NKÚ vydal nějaký výnos se zjištěním, že penzijní systém je trvale v deficitu několik let. Já vás upozorňuji, že když jsem se shodou okolností dostal někdy v roce 2007 do čela podvýboru pro penzijní reformu pod sociálním výborem, tak tehdejší guru sociální demokracie na sociální věci pan Škromach mi při jedné příležitosti říkal, protože v té době ještě byly přebytky penzijního systému: proč my to máme řešit dneska? A to bylo to východisko jejich dalšího chování, když prostě tehdy podle tehdejších ekonomických prognóz, křivek, příjmů a počtu lidí, kteří budou vstupovat, a věku dožití vycházelo, že vlastně penzijní účet se dostane do deficitu za patnáct roků. Tak proč bychom to měli řešit dneska, když to můžeme řešit, ať si to potom řeší ta populace, ta politická reprezentace za těch patnáct let? Tento neuvěřitelný výrok skutečně zazněl.

Ono se ale stalo něco jiného. V roce 2008 k nám připádlovala během několika týdnů ekonomická krize, kterou nastartovaly Spojené státy, hypoteční krize, sami víte. A najednou dramaticky začaly růst počty nezaměstnaných, klesly výběry na sociální, vzrostl počet nezaměstnaných, a najednou mávnutím to, co mělo nastat na patnáct let, se stalo během jednoho roku. A od té doby se to už do plusu nedostalo a samozřejmě průběžně ten deficit narůstá.

A vy dneska prostě rušíte, vy jste zavedli tři sazby DPH - k čemu to těm lidem bylo? Jsou skutečně ty léky levnější? Pár knihkupců se dalo slyšet, že něco zlevní, ale jako když jdete do toho obchodu a vidíte ty publikace, skutečně to je to, co jste měli udělat? Kromě toho, že jste zkomplikovali život a možná že kolem speciálně léků jste nahnali kšefty a ještě větší zisk distributorům léčiv, to se vám asi zřejmě povedlo podle některých analýz, tak jinak to nemá žádný efekt. Komplikujete lidem život.

Ale tady je to situace podstatně vážnější, protože skutečně ono je to taková docela věc, o které se nikdo nechce bavit, ale dneska už se za chvilku začneme blížit nějaké polovině rozpočtu, který je vázán na jedno jediné ministerstvo, bylo to nějak 42 %, nevím, kolik to bylo teď posledně, že to je kapitola rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí, no a potom ze dne na den nikdo neudělá takové reformy a nezajistí takové příjmy, aby prostě vůbec byl schopen ufinancovat i mdlé důchody, které vy do budoucna našim nástupcům a možná i nám ordinujete.

Já vás tedy vyzývám k tomu, aby tento bod byl stažen. Ke konci svého vystoupení dokonce dám návrh, protože mně by přišlo jako zodpovědné - my tady chceme dělat kroky, zrušíme druhý pilíř a tady předkládáme alespoň rámcově tento systém a za ním je ekonomická analýza udržitelnosti, finanční analýza udržitelnosti toho systému. Kde tu analýzu máte? Co vlastně chcete nabídnout? Vy tak hazardujete se společností, že v tomto případě je to téměř na to, abyste potom nesli trestněprávní odpovědnost do budoucna, protože tuto zemi, hrozíte, že můžete v nějakém horizontu rozvrátit způsobem, který se nedá konsolidovat bez opravdu drastických opatření.

Další věc z toho o zásluhovosti, ke které se dokonce vyjádřil Ústavní soud, a těžko asi někdo bude říkat, že Ústavní soud jde na ruku pravicovým stranám, kterou rozhodně hnutí ANO, když se na tomto podílí, a dokonce aktivně podílí, takto v žádném případě nemůže být označena. Ale ona je tady ještě další dimenze. Já už jsem na to upozorňoval. Máme vicepremiéra pro vědu, inovace a nevím čeho všeho, výzkum, vývoj, věda, a váš pan ministr tady předložil také to, že se dramaticky zdanila část regulovaných fondů. Byla jedinečná šance, protože vy svým chováním, tím, že budete znepříjemňovat zákony a špehováním podnikatele, tak samozřejmě na této zemi hrozí už v poměrně krátkém horizontu kapitálová chudoba. Tím, že jste to poslali z 5 %, jestli si na to vzpomínáte, na 19 %, tak mizerné konkurenční prostředky, podmínky na trhu financování inovačních počinů, inovačních projektů rizikového kapitálu nemá v Evropě zřejmě nikdo, nevím, teď má Ministerstvo průmyslu a obchodu dát hospodářskému výboru analýzu konkurenceschopnosti našich finančních projektů po vaší novele zákona, zatím se k tomu nějak nemá, ale ono se to dá když tak asi zřejmě dohledat jinde, když to neudělá ministerstvo se stovkami úředníků, tak my to uděláme sami.

Tady byla jedinečná šance, že právě by se dalo vhodným prostředím, neřkuli nějakými legislativními nástroji, ale zejména dobrým prostředím vlastně podržet finanční prostředky, které by fondy do druhého pilíře získaly na to, aby šly do domácí české infrastruktury, do zajímavých projektů, které by akcelerovaly vývoj. Některé země to udělaly. Občané by věděli, že ve své infrastruktuře, kterou nikdo neodnese, by měli své finance. Vy neufinancujete dramatickou stavbu dálnic. Myslím, že loňský rok bude po jednom roce Zemanovy vlády nejhorším, co se týká výstavby silniční infrastruktury od roku 1993, kdy vznikla Česká republika. A tohle byla šance, kdy se daly tyto fondy právě do řady těchto počinů nasměrovat. V případě, že by infrastrukturní projekty nenesly tolik peněz, tak pořád infrastruktura a ta hodnota by tady byla. Stát by to mohl částečně vykupovat a to by byla prostě největší záruka. Žádná zlata, žádná stříbra, prostřednictvím pana předsedajícího pane Plzáku. To je pro rozsah celé společnosti s prominutím směšné. Většina společnosti není šíbr, aby uměl spekulovat na burzách. Nejsou to šíbři, aby uměli spekulovat s nemovitostmi. Nejsou to šíbři, aby sledovali pohyby zlata, spekulovali na komoditních burzách apod. To je jenom vždycky úzká skupina lidí. A nenamlouvejme si, že prostě takto jsme schopni zabránit, a dokonce dneska už i vytáhnout část společnosti, která se začíná potýkat s chudobou, zespodu alespoň do důstojných podmínek.

Takže to, co vy tady dneska ordinujete, je do budoucna děsivé. Proto mi přijde naprosto logické, jestli jste jenom trochu zodpovědní, tak podpoříte můj procedurální návrh na přerušení tohoto bodu do doby, než vláda předloží Sněmovně koncepci a ekonomicky udržitelný model svých představ o penzijní reformě.

Děkuji vám za pozornost a prosím, aby o tomto návrhu bylo hlasováno. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Máme tady před sebou procedurální návrh, který mám dát hlasovat bez rozpravy. Rozumím tomu, že nechcete až na konci obecné rozpravy? Chcete hned. Dobře. Já tedy zagonguji, aby měli jednotliví poslanci šanci se o tom rozhodnout. (Do sálu přichází větší počet poslanců.)

 

Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Laudáta, který navrhl přerušení jednání o tisku 382 do doby, kdy vláda předloží koncepci důchodů. Já vás zatím odhlásil. Prosím vás o novou registraci. Přihlaste se svými identifikačními kartami, abychom zajistili správný počet přítomných.

O návrhu na přerušení tohoto bodu budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 24, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 24. Z přítomných 147 pro 36, proti 104. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme tedy pokračovat v rozpravě. S faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Plzák, potom řádně přihlášený pan poslanec Beznoska. Žádám tedy pana poslance Plzáka, aby se ujal slova k faktické poznámce. Máte slovo, pane kolego.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Ve vší úctě k panu kolegovi Laudátovi. V mém projevu nezaznělo slovo šíbr. Já jsem pouze řekl, že přebytečné finanční prostředky si každý může investovat. A pokud si na to netroufá sám, víte sám dobře, že je tady řada, a myslím si, že někdy velmi solidních investičních fondů, že se tady nabízejí různá pojištění se spořením atd. Takže zase nevnucujte mi něco, co já jsem vůbec neřekl. Já tady nebudu uvádět všechny možnosti, jak si lidé mohou odkládat své přebytečné finanční prostředky. Vy to víte sám dobře, jak se to dá dělat. Já si myslím, že ti lidé, naši občané, kteří ty prostředky mají, si vždycky tu cestičku, kam si ty peníze ukládat, najdou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Faktická poznámka pana poslance Laudáta, potom faktická poznámka pana poslance Kučery. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Zareaguji na pana poslance Plzáka. Víte, jestliže investujete jako soukromý podnikatel, prostřednictvím samozřejmě předsedajícího, tak je to vaše velké riziko. Pokud si přečtete stávající legislativu k druhému penzijnímu systému, tak tam je řádově vyšší stupeň ochrany před hazardem, před proděláním, před tím, že vám ten fond zpronevěří prostředky. Je tam řádově větší ochrana a řádově tvrdší dohled nad penzijními fondy. To znamená, nikdy nebudete investovat jako soukromník, nebudete investovat tak bezpečně, jak je to dneska garantováno ve druhém pilíři. To je naprosto zásadní rozdíl. Protože když půjdete spekulovat na burzu, tak je to prostě vaše riziko, proděláte. Kdežto tady je řada rizik krytá, fondy jsou sledovány, jsou pod dohledem České národní banky atd. Tam je prostě řádově větší ochrana a to byla i reakce na ekonomickou krizi, kdy řada těch například gigafondů ve Spojených státech se dostala po jistou dobu do jistých problémů.

Ale zase, byl to váš oblíbenec Rusnok, který nám ukazoval tehdy coby šéf Asociace penzijních fondů grafy na různých seminářích, protože tady k tomu byla skutečně řada seminářů, diskusí, debatních spolků, podvýborů, výborů atd., že vlastně i ta nejhlubší krize - prostě poměrně rychle se z toho fondy dostaly, a že fakticky například ztratily jmění v tom dlouhodobém horizontu. Tam to má tradici, která neohrožovala zásadní stabilitu. Některé se dostaly na přechodnou dobu do krize, nicméně je to neohrožovalo. Například přišly o majetek v hodnotě třeba -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, vypršel vám čas k faktické poznámce. Děkuji.

Ještě než bude hovořit pan poslanec Kučera, dovolte, abych konstatoval tři došlé omluvy, a to paní poslankyně Bohdalové od 16 hodin, paní poslankyně Putnové od 17.45 a paní poslankyně Golasovské od 18 hodin.

Nyní pan poslanec Kučera, poté pan poslanec Borka s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Musím reagovat na vystoupení pana poslance Plzáka, který vyslal do světa skutečně děsivý signál, když říká "Nevěřte v náš důchodový systém, zabezpečte se na budoucnost sami. Nakupujte zlato, investujte. Náš důchodový systém vám prostředky nezajistí." Je to skutečně děsivý signál, který vyslal zástupce vládní koalice do České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Borka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jaroslav Borka: Děkuji, pane předsedo. Jenom pro stenozáznam. V posledním hlasování jsem hlasoval pro, ale objevilo se proti. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nezpochybňujete hlasování. Dobře. To bylo pro stenozáznam.

Nyní řádně přihlášený pan poslanec Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, udělám z toho faktickou poznámku. Vše podstatné zaznělo. Patřím také k těm,. kteří říkají, že zrušení druhého pilíře není dobře. Populace nám stárne. V roce 2050 na jednoho aktivního tu budou připadat dva starobní důchodci. Tempo zadlužování na důchodovém účtu poslední dva roky zhruba 52 miliard ročně, tři roky zpátky 33 miliard ročně. Prostě schodek se tam prohlubuje a je potřeba s tím něco dělat.

Varianta je, že bychom zvýšili odvody, ale protože 28 % je jedno z nejvyšších zatížení vedlejších nákladů práce v rámci Evropské unie, tak tudy cesta nevede. Pak je tedy zcela jasné, že musíme hledat nějaké řešení tak, abychom si to stáří nějakým způsobem za svého aktivního života zabezpečili. Jedním z těch pokusů, a podle mne velmi dobrých, bylo zavedení té velké důchodové reformy, to znamená zavedení druhého důchodového pilíře, a mohli jsme se skutečně bavit o parametrech. Já dokonce na rozdíl od pana poslance Kalouska si myslím, že možným řešením bylo zavést vstup do druhého pilíře jako povinný a umožnit, řekněme, třeba po dvou po třech letech případné jeho opuštění. Možná bychom dneska žádnou tuto debatu vést nemuseli. Čili vy jste v podstatě ze všech možných řešení na základě vaší předvolební politické agitace jednu třetinu těch možných řešení odstřihli. Ve světě a v celé řadě evropských zemí, a vy to jistě dobře víte, prostě třípilířový důchodový systém funguje a funguje velmi dobře. Česká republika měla navíc i doporučení pro zavedení druhého pilíře od Světové banky a od dalších prestižních institucí. Je škoda, že se o tom nepřemýšlelo a že se jenom pustě a jaksi bezmyšlenkovitě plní předvolební slib.

Byl jsem na prvním zasedání komise, kterou vede pan profesor Potůček, a myslel jsem si, že se opravdu bude hledat nějaké smysluplné řešení. Že se bude hledat řešení na základě účinné analýzy stávajícího problému. A již na té první schůzi prvním bodem bylo téma "jak zrušíme druhý důchodový pilíř". Takhle prosím se s důchodovou reformou zacházet nedá. Škoda, že neprošel návrh pana poslance Laudáta, protože jediné rozumné řešení je vrátit se k seriózní debatě a nezahrávat si s důchodovým systémem jako s politickým nástrojem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Beznoska. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Miroslav Kalousek. Poté pan poslanec Laudát také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Promiňte, prosím, není to úplně podstatné, ale přece jenom pro přesnou interpretaci minulosti. Pan poslanec Beznoska řekl, že na rozdíl ode mne se domnívá, že ten systém měl být povinný. To je nedorozumění. My jsme byli poslední na koaliční radě a v celé Sněmovně, kteří se snažili držet povinný vstup do druhého pilíře. A já jsem řekl, že si vyčítám, že jsme ten ústupek udělali, a když už jsme ho udělali, tak jsme měli alespoň trvat na aktivním projevu nesouhlasu, nikoliv na aktivním projevu vstupu. Jedná se o nedorozumění.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Laudáta a poté pan poslanec Kučera v řádné přihlášce.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Ježíšmarjá. Já nebudu tak dlouho řečnit. Já se kupodivu zastanu pana poslance Plzáka, protože on má naprostou pravdu. Kdo bude dneska věřit, co se týká penzí, v tento stát po zrušení druhého pilíře a dalších krocích a nezodpovědné hospodářské politice? Tak samozřejmě pak je lepší, když pořídí něco. Akorát upozorňuji, aby s tím radši utekl pryč, než mu to tady ještě seberou. Musím se ho zastat, tak jak to pan kolega Plzák říká, tak já s tím výrokem souhlasím, nebo s tím přenesením toho výroku v té věcné rovině, že prostě nebude jistota. A skutečně, já vás znova vyzývám - vy jste ten návrh zamítli. Přece normální je v tak zásadní věci, nejdřív začnu přece tím, že mám jasnou představu a ekonomický model, jak to prosadím. Jestli přijde s nějakým geniálním nápadem, já budu první, kdo ho bude podporovat, protože tohle může být rozhodující politickou zátěží. Podívejte se v Řecku. Tam při krizi ne že se zmrazovaly penze nebo se přidávaly směšné částky. Tam se penze sbíraly. Tam se krátily, vážení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec... Tak dobře, ještě faktická poznámka pana poslance Kalouska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Moc se omlouvám, ale já bych ještě doplnil pana poslance Laudáta o možná překvapivou informaci, zejména pro hnutí ANO, které se prezentovalo tím, že v žádném případě nechce zvyšovat daně. Teď ponechme stranou fakt, že zrušení zákona jednotného inkasního místa fakticky daně zvýšily podle právního stavu. Nicméně výši povinných odvodů stanovuje tzv. složená daňová kvóta. Prostředky šetřené do druhého pilíře, byť jsou povinné, se nezapočítávají do povinné daňové kvóty. Zrušením druhého pilíře jste zvýšili složenou daňovou kvótu a zvýšili jste zdanění. To je objektivní fakt podle mezinárodních standardů, jakkoliv chápu, že někteří z vás mezinárodní standardy nemají rádi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Výhodou toho, který hovoří naposledy, je, že už skoro všechno bylo řečeno. Já možná řeknu pár čísel a na začátek asi jenom to, že penzijní systém by měl být jedním z nejstabilnějších pilířů občanské společnosti. Jeho prostřednictvím získávají lidé v penzi prostředky na stáří a mladí naopak vědomí, jakým způsobem o ně bude postaráno, až budou v penzijním věku. Jestli něco potřebuje penzijní systém, tak potřebuje být důvěryhodný a potřebuje dlouhodobou a udržitelnou stabilitu. Splnění předvolebního slibu sociální demokracie za pomoci hnutí ANO může mít dalekosáhlé důsledky. Lidé ztratí jakoukoliv důvěru v jakoukoliv stabilitu. Systém, který má přetrvat desetiletí, bude tady zrušen skutečně během mrknutí oka, aniž by bylo řečeno, co bude dál. Jak bude moci přesvědčit jakákoliv další vláda, že jejich rozhodnutí přetrvají další volební cyklus? Co bude po dalších volbách. To skutečně se můžeme jenom domnívat. Nyní něco rušíte, aniž byste řekli, co bude zítra.

Já bych tady chtěl říct pár čísel. Tady jsme neustále diskutovali o tom, kolik peněz je "vyváděno", i když to slovo, jak už správně řekl pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 pan poslanec Kalousek, to slovo "vyváděno" je naprosto scestné, protože to naopak spíše je posilováno. V roce 2013, tady budu citovat z nějakých čísel, v roce 2013 bylo na důchodech vyplaceno 373 miliard korun. Z toho 300 miliard bylo vyplaceno jako starobní důchod. Příjmy z důchodového pojištění přitom dosáhly 323 miliard. To vedlo k deficitu důchodového účtu ve výši téměř 50 miliard. Na této částce nemá druhá pilíř téměř žádný podíl. Svalovat vinu za deficit na vyvádění je skutečně nesmyslné. Za rok 2013 nashromáždily penzijní společnosti přibližně 440 milionů korun, takže tam připadá částka nějakých 260 milionů korun na stát, to je něco málo přes 5 promile deficitu a přibližně 0,8 promile příjmů důchodového účtu. O těchto penězích se bavíme. To jsou ty peníze, o kterých tady kolegové mluví, že byly vyváděny z důchodového systému. V roce 2013 0,8 promile příjmů důchodového účtu.

Dámy a pánové, k čemu povede zrušení druhého pilíře. Tak zejména povede k destrukci fondového systému. Vyvolá nedůvěru v důchodový systém a v konečném důsledku připraví zejména mladší a aktivní generaci o šanci zajistit si prostředky na důstojné stáří. To bude výsledek rozhodnutí koalice ANO, ČSSD za podpory KSČM.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Nyní pan poslanec Jan Volný a poté pan poslanec Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (V sále je velký hluk.)

 

Poslanec Jan Volný: Dobrý večer pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já bych prosil o klid!

 

Poslanec Jan Volný: Dovolte mi, abych požádal tuto ctěnou Sněmovnu o možnost zkrácení projednávání tohoto zákona ve výborech na 20 dní. Pokud tento návrh nebude akceptován a bude vetován, potom vás prosím o zkrácení na 30 dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Nyní faktická poznámka pana poslance Votavy, poté pana poslance Beznosky. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, jenom k předřečníkovi. No, rušíme něco, o co je obrovský zájem. Opravdu, stojí nekonečné fronty před penzijními fondy. Těch 80 tisíc uzavřených smluv o tom jistě svědčí, o tom obrovském zájmu, naproti smlouvám, které jsou uzavřeny ve třetím pilíři a který je také podporován státem. Těch smluv je tam kolem 4 milionů. Já myslím, že lidé vyjádřili důvěru v tento systém, který je vaším dítětem, vyjádřili právě v tom vstupu těch 80 tisíc lidí, kteří se nechali nějakým způsobem přesvědčit těmi fondy. Takže rušíme něco, co nemá vůbec žádný smysl.

A to, co říkal pan kolega Kalousek, že jsme vršili jednu podmínku za druhou, když se projednával druhý pilíř, není vůbec pravda. Jsme žádné podmínky nevršili, protože jsme od začátku nesouhlasili s druhým pilířem jako s nesmyslem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, nyní další faktická poznámka poslance Beznosky, potom pana poslance Kučery, potom pana poslance Bendy. Prosím.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Já jenom velmi krátce na pana poslance Votavu. No, to je právě to, o čem jsem hovořil ve svém vystoupení. Ta obrovská masáž veřejnosti, že po vašem nástupu do vlády druhý pilíř zrušíte. To myslím vypovídá mnohé. Ale dozvídám se tady celou řadu věcí nebo důvodů, proč tedy rušíme druhý pilíř, nebo ne proč, ale že rušíme druhý pilíř, a postrádal jsem v debatě, a požádal bych někoho z vládní koalice, to by mně se velmi líbilo, kdyby řekl, jakým způsobem chcete zatraktivnit třetí pilíř, jaké jsou další kroky k tomu, aby důchodový systém byl dlouhodobě udržitelný. Jedna část debaty je, že říkáte "my to zrušíme", a neříkáte co dál. Tak já bych se s dovolením například pana ministra financí na to zeptal, jakou má představu.

A poznámka k panu poslanci Volnému, to zkrácení, bez opravdu objasnění, to je arogance, to se nedělá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Marek Benda a poté pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo, já budu jenom krátce reagovat na vystoupení svého předřečníka pana poslance Votavy. Tak byli jste to právě vy, poslanci ČSSD, kteří vnesli nedůvěru do penzijního systému, nedůvěru mezi naše občany v tom, aby důvěřovali, že penze jim zajistí důstojné stáří. Když se dneska zeptáte kteréhokoliv mladého člověka, jakým způsobem bude zajištěn na stáří, jestli o tom uvažuje, tak on řekne: nikdy žádný důchod mít nebudu. A je to kvůli vašim vyjádřením, vážení poslanci levice, vážení poslanci ČSSD a KSČM. Děkuji. (Nesouhlasné výkřiky z levé části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak já bych prosil o klid. Pokud chcete hovořit, tak prostřednictvím předsedajícího.

Nyní pan poslanec Benda, poté pan poslanec Miroslav Kalousek a další přihlášení do obecné rozpravy, ale s faktickými poznámkami. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Dobrý den, já jdu jenom sdělit, že zkrácení lhůty pod 30 dnů jménem poslaneckých klubů ODS a TOP 09 vetujeme. To je první poznámka. Takže váš návrh na 20 dnů není hlasovatelný.

Druhá poznámka, kterou bych přece jenom přičinil. Za situace, kdy projednáváme novelu zákona o důchodovém spoření a není přítomna ministryně práce a sociálních věcí, mně to připadá opravdu poněkud pikantní. Opět je tady vládní koalici položeno asi tak 50 otázek na téma, co tedy bude s důchodovými pilíři do budoucna, jediný, kdo je občas schopen vystoupit, jsou poslanci vládní koalice, a vláda opět mlčí jak mrtvá ryba. Přemýšlím, k čemu takovou vládu potom máme. (Slabý potlesk z pravé části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, i za dodržení času. Nyní pan poslanec Miroslav Kalousek, poté pan poslanec Votava s faktickými poznámkami. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já jenom ad vystoupení pana kolegy Votavy. Prosím, nemaťme řečmi o třetím pilíři a jeho zatraktivnění, nemaťme fakty, že nemáte alternativu k penzijní reformě v rámci povinného pojištění. Penzijní fondy v rámci tzv. třetího pilíře je produkt srovnatelný s kapitálovým pojištěním nebo s jiným spořením, do kterého si dobrovolně spoříme své prostředky, ať už se státní podporou, či bez státní podpory. Je to srovnatelné se stavebním spořením, to je bohužel také se státní podporou. To jsou prostě produkty na finančním trhu, kam si spoříme dobrovolně své prostředky z vlastního rozhodnutí. Druhý pilíř je povinný odvod. Druhý pilíř je povinný odvod v rámci oněch povinných 28 % z ceny naší práce. Ten rušíte a činíte ten odvod 28 % opět plně rovnostářským. To znamená, tam neděláte vůbec žádnou reformu. Tam to jenom vracíte zpátky do onoho systému, o kterém již NKÚ, dokonce již i NKÚ po 20 letech, co to říká řada jiných lidí, i NKÚ říká to, co všichni víme, že ten systém je neudržitelný. (Slabý potlesk z pravé části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, nyní pan poslanec Votava, potom pan poslanec Sklenák, také ve faktických poznámkách. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Tak děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, povinné spoření ve druhém pilíři to je, když do něj ten člověk vstoupí. Ale pak nemá možnost vystoupit! Tak je možná i o důvěře těch lidí, když do toho vstoupí, platí do toho a za třicet, třicet pět let - vědí, jestli se setkají s těmi prostředky nebo nesetkají? Navíc ten fond není garantován státem. To je o té důvěře, kterou jste ztratili.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Sklenák, také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já bych si dovolil reagovat na pana poslance Kučeru, který mluvil o tom, že poslanci, nebo sociální demokracie vnesla nedůvěru v penzijní systém. Já si myslím, že to nemůže myslet vážně, protože je evidentní, že občané této země mají důvěru v penzijní systém a jsou zodpovědní. Já jen připomenu, že ve třetím pilíři je nějakých 4,6 milionu občanů, což jsou téměř všichni ekonomicky aktivní lidé v této zemi. Takže lidé si uvědomují, co je čeká na stáří, jsou zodpovědní a snaží se spořit.

Druhá věc je, že druhý pilíř, který byl zaveden, byl skutečně neatraktivní pro občany. Nemá to pro ně smysl, když mají spoření ve třetím pilíři, aby si zakládali ještě prakticky stejné spoření ve druhém pilíři. A pokud tady vykládá pan Kalousek, že systém je neudržitelný, tak samozřejmě to si všichni uvědomujeme. Ale když by ve druhém pilíři byla naplněna nějaká prognóza, že v něm budou také miliony lidí, tak jaký by byl výpadek v průběžném systému, kolik desítek miliard by nám dnes chybělo? Takže ta situace by se ekonomicky ještě zhoršila. Takže skutečně druhý pilíř nemá smysl, nepřináší nic lidem, není o něj zájem a je to slepá cesta. Čím dříve jej zrušíme, tím lépe. (Malý potlesk z levé části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní další faktická poznámka pana poslance Kalouska a poté pana poslance Ludvíka Hovorky. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já, prostřednictvím pana předsedajícího, respektuji váš názor, pane poslanče Sklenáku, že druhý pilíř je slepá cesta. Můžete o tom být přesvědčen, já vám to neberu. Pak ale bych chápal, že když ho rušíte, říkáte, co místo toho. Protože to vracíte zpátky do toho neudržitelného systému. A to neříkáte. V rámci oněch 28 % povinného pojištění vy žádné řešení nenabízíte. Neříkejte třetí pilíř, to je soukromé spoření, to je jako jakékoliv jiné spoření. V rámci povinného pojištění jaké nabízíte jiné řešení než první průběžný pilíř, neudržitelný, jak říká už i váš bývalý poslanec, pan dnešní prezident Kala. Neudržitelný, nic jiného než návrat k neudržitelnému systému nenabízíte.

No a k té důvěře. Samozřejmě, že existuje, byť malé, riziko, ale prostě existuje, že prostředky v penzijních fondech budou nějakým způsobem zcizeny či znehodnoceny. Neexistuje, ani ve třetím pilíři ani v jakémkoli jiném finančním produktu, neexistuje produkt stoprocentně bez rizika. Ale existuje jedna stoprocentní jistota, že pokud budete dál pokračovat v této politice trvání na neudržitelném systému, tak za těch 35 let žádné státní důchody nebudou. Kde berete tu jistotu, že z průběžného pilíře budeme peníze vyplácet, když sami víme, že ten systém je neudržitelný?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka, poté pan poslanec František Laudát a poté pan poslanec Roman Sklenák. Nyní faktická poznámka pana poslance Ludvíka Hovorky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, důchodový systém je neudržitelný především proto, že klesá počet plátců do systému. A cesta není ve druhém pilíři, protože ten ještě odčerpává část peněz, které by normálně šly do financování v tom druhém pilíři v průběžném systému. Ale cesta je v podpoře rodin s dětmi, protože jedině děti, dostatek dětí může vyřešit problémy důchodového systému. A tady je cesta řešení důchodového problému. Není to ve druhém pilíři, který odčerpává peníze na příspěvky z toho průběžného systému a ve svém důsledku by způsobil, že by na výplaty v tom průběžném systému bylo méně peněz. To jsem chtěl jenom podotknout tady k této diskusi. Důležitá je podpora rodin s dětmi a věřím, že v diskusi o podobě penzijního systému tento problém konečně řešen bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Nyní pan poslanec Laudát. Poté pan poslanec... Ne, nechce mluvit, dobře. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. K panu předsedovi Votavovi - buď nevíte, nebo lžete. Protože já jsem si to skutečně zažil na vlastní kůži v roce 2007 až 2010, vy jste se nechtěli dohodnout a postupně jste v podstatě plynuli od toho, že je skutečně potřeba udělat nějaký penzijní systém podle standardních vzorů, až jste se vlastně sjednotili na tom, že asi zřejmě bude nejlepší jenom průběžný, tak jak ho stále a permanentně, já už jsem to tady říkal, chtěli a chtějí komunisté.

Co se týká pana Hovorky, tak to je přesně ta jistota, kterou ordinujete této zemi. Vy tady slibujete medvěda, nebo kůži medvěda, který neexistuje. Nejenom že neběhá po lese, on dokonce neexistuje. Jestli skutečně budete, pokud se týká hnutí ANO, naslouchat tomu civilizačnímu tragédologovi, který vám teď má radit, co dál a jak zanikl starý Egypt, tak jestliže tenkrát už lze dopočítat, že oni vygenerovali takový kapitál, který jenom uživil pyramidy a stavbu pyramid, a na víc už nezbývalo, takže ta říše skončila, tak teď podle mého názoru v novodobé historii to bude tak, a vy jdete přesně tou cestou, že vygenerujete takové sociální náklady a speciálně v této části, to znamená penzijní systém, že už ta ekonomika na to nevygeneruje finance.

Jenom bych připomněl, že i přesto, že jste dehonestovali, dehonestovali - to je skutečně - dehonestovali druhý penzijní systém během jeho vytváření, proto se tam nepřihlásilo 600 tisíc lidí, ale 81 tisíc. I když pro vás je to nic, pro mě 81 tisíc lidí - k tomu si připočtu funkční -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, opět vám skončil čas pro faktickou poznámku. (Poslanec Laudát: Tak já se přihlásím ještě jednou.) Prosím, nezneužívejte faktické poznámky. Děkuji.

Nyní pan poslanec Kalousek k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Je skutečně zarážející, jak některé mýty jsou tvrzeny stále dokola bez ohledu na objektivní skutečnosti. Nic proti podpoře rodin s dětmi. Ale prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče Hovorko, můžete vysvětlit, když ne nám všem, tak alespoň sám sobě, jak je možné, že jedna z nejchudších zemí na světě Niger má jednu z největších porodností - sedm dětí na jednu matku? Jak je možné, že naopak ty nejbohatší země, mezi které zaplať pánbůh se řadí i Česká republika, mají s natalitou a s demografickým vývojem potíže? Jste opravdu přesvědčen, že několik set korun měsíčně, nebo pro mě za mě i několik tisíc korun měsíčně, tu natalitu, a tím pozitivní dopad na penzijní účet zásadním způsobem změní? To přece není pravda. Objektivní skutečnosti z celého světa nám říkají, že problém je někde úplně jinde než v relativním nebo objektivním či subjektivním pocitu chudoby. Jinak by to prostě na tom světě bylo přesně obráceně. To už, věřte tomu, by se na natalitu projevilo a bylo by to mnohem levnější, takový hezký několikadenní energetický black out, popřípadě podpora kouření, která by se zvýšenou úmrtností na penzijním účtu také nějakým pozitivním způsobem projevila. Ne že bych jedno či druhé navrhoval. Ale bylo by to opravdu účinné. To, co říkáte vy, je hezké. Znovu říkám, nemám nic proti podpoře rodin s dětmi v rámci soudržné společnosti, ale s natalitou to neudělá vůbec nic. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kalouskovi za dodržení času. Nyní ještě jednou faktická poznámka pana poslance Laudáta, potom faktická poznámka pana poslance Hovorky. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já ještě k sociálním demokratům. Vy se už skutečně dostáváte do kola, do cyklu vlastních lží. Já vím, že už si to nikdo nechce pamatovat, ale nevzpomínáte si náhodou, přátelé oranžové růže, že když tady byl diskutován, promýšlen ten model penzijní reformy, že se také zvedlo DPH, že zcela otevřeně byly výpočty a kalkulace, jaké bude s sebou penzijní reforma nést náklady? Že se zvýšilo DPH na to, aby právě byly finance na vykrývání schodku v průběžném systému? To už jste zapomněli?

Já tady po vás nechtěl nic víc, a lidovci počínaje a sociálními demokraty konče včetně takzvané sociální pravice hnutí ANO, tak já tady nechci nic víc, než abyste to dostali na stejnou úroveň diskuse. A jestliže tady děláte nějaké kroky, tak postavte vedle toho peníze. Ono totiž budete muset přiznat: Vážení občané, vy budete solit o pět procent víc na daních ze svých platů s nejistým výsledkem, jestli možná za dvacet třicet let, podle věku, nějaká penze stejně přesto na vás zbude. To je ta skutečná realita. A pak tady posloucháme takové bláboly, že spoléháte na to, že se zvedne porodnost. Děkuju. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka a poté pan vicepremiér Andrej Babiš. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Ano, děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, děti se skutečně nejvíce rodí v chudých zemích světa, v chudých regionech, a v těch bohatších se rodí méně. A to je příčinou i vymírání Evropy. Ale já jsem tady mluvil o zásluhovosti toho systému. To znamená, že rodiny, které mají děti a chovají se odpovědně, to znamená, přinášejí do systému budoucí plátce, a proto jsou vhodny podpory. Pokud toto bude zohledněno i v tom průběžném penzijním systému, tak si myslím, že to může pomoci problém vyřešit daleko lépe, než ho řešil systém, který byl navržen ve druhém pilíři. A to byla podstata toho, co jsem chtěl tady sdělit. To znamená skutečně podpořit to, že ti, kteří se starají, mají děti, budoucí plátce do důchodového systému, ti nejvíce pomáhají řešit důchodový systém, budoucí problémy důchodového systému. To jsem tady chtěl říct a to je v zásadě to, co by mělo být v budoucím plánu reformy, která se připravuje. To stěžejní - mít zásluhovost rodin s dětmi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a nyní pan vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš v řádné přihlášce. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, předpokládám, že tahle debata tady vlastně probíhá od roku 2009 a že by bylo zřízeno x komisí a x řešení. Myslím si, že to řešení je relativně jednoduché. Buď budeme mít peníze na důchody, nebo nebudeme mít peníze na důchody. (Velký ohlas v pravé části sálu, bouřlivý potlesk TOP 09.)

Takže jako skutečně můžeme dělat x komisí a můžeme vymýšlet pilíře. Ve třetím pilíři je 4,6 mil. pojištěnců a stojí nás 7 mld. korun ročně. Druhý pilíř, těch 80 tisíc, co naběhlo 2013-2014, nás stojí 1,5 mld. A deficity byly: 2009 minus 36 mld., 2010 minus 35 mld., 2011 minus 45 mld., 2012 minus 26 mld. a 2013 minus 29 mld. Takže já držím palce všem komisím. A myslím, že určitě když budeme mít víc dětí, to je super. (Smích zprava.). Ale strašně pochybuji o tom, že někdo vyřeší tenhle deficit. Takže já myslím, že už bychom si měli říct pravdu, že ani žádná komise to nevyřeší. (Smích zprava.) Takže klidně dělejme komise, klidně tady vystupujte ještě dalších deset let. Ale jedna plus jedna je dva a jednoduše, pokud my konečně dáme do pořádku finanční správu a vyřešíme ty karusely... Smích... (Velký smích zprava, směje se i místopředseda Babiš i někteří poslanci napříč sálem.) Super! Výborně! Takže ty karusely (s důrazem, smích v sále) budu řešit 27. ledna, tj. v úterý, na zasedání Ecofinu s panem komisařem Moskovicim. A můžu vás ubezpečit, že většina členských států Evropské unie se vůbec nesměje. Protože 177 mld. eur pro Evropskou unii, která nemá peníze, to je víc než ten rozpočet. A podle Eurostatu nás okrade na DPH ročně tady organizovaný zločin 3,2 mld., tj. 108 mld. korun českých, to už bychom byli v přebytku.

Takže klidně se smějte dál, já se taky směju. Takže klidně řešte komise a můžete tady kecat ještě deset hodin. A i tak ty důchody nevyřešíte, protože buď budou peníze, nebo nebudou peníze. (Smích zejména zprava.) Takže je to strašně jednoduché. A já vám držím palce - dalších dvacet let tady povídat si o důchodech. (Potlesk ze středu a zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní mám faktické poznámky. Ptám se jenom pana kolegy Bendla, jestli měl faktickou, nebo řádnou. Řádnou. Dobře. Tak nyní pan poslanec Martin Novotný s faktickou poznámkou a pan poslanec Kalousek také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jenom se chci zeptat, jestli jsem to dobře pochopil, že nám pan ministr financí chtěl sdělit, že on se důchodu nebojí, že on má vyděláno. (Smích a potlesk zprava.) A ti všichni ostatní ať teď zasedají v těch komisích a nějak si to vymýšlejí. Protože žádnou jinou myšlenku jsem v tom vystoupení nenašel. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Pan poslanec Miroslav Kalousek k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Jeden dotaz a jednu poznámku. Pan poslanec Hovorka tady nastínil celkem bohulibý cíl, jak odměnit ty budoucí plátce do systému. Chtěl jsem se ho zeptat, jak je chce odlišit od těch vychovatelů budoucích adresátů sociálních dávek, které budou ten systém zatěžovat a kterých není úplně málo. Tohle rozlišení je základní nevyřešený problém a podle mě nevyřešitelný - tohoto jinak celkem bohulibého cíle.

No a co říct k panu ministrovi Babišovi? Ten prostě nezklamal. Ať je řeč o jakémkoli tématu, tak je to stále stejné. Prostě všeci kradnú, budě dobre, podvodníky dáme Kobre, aby ĺudia nemuseli trpět skrze karusely... (Smích zprava.) Tohle opravdu žádná komise nevyřeší. Souhlasím. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Laudáta, pak řádná přihláška pana poslance Bendla, pokud se zase někdo nerozhodne, že využije faktické poznámky. Prosím. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. K tomu budou peníze, budou důchody, nebudou peníze... Tak taky je to to známé - nebude-li pršet, nezmoknem. To je asi tak na stejné úrovni.

Vy jste teď zaznamenali, a dokonce jeden poslanec z hnutí ANO mně včera říkal zděšeně - nevím, budu se mýlit trošku v těch číslech - že asi 8 milionů lidí ovládá v podstatě 95 % majetku těch zbylých 7 milard občanů. Tak samozřejmě jsem mu na to odpověděl: No, jedna cesta ještě je - sebrat majetek těm 8 milionům lidí. Což v případě Česka si trošičku na nějakou chvilku pomůžeme taky u těch velikých hráčů. To je také jedno z řešení.

Ale víte, problém je, že ono se to trošku zvrhává v nějakou komedii, ale ona tohle to skutečně není sranda. Protože jestli něco bude destabilizovat Českou republiku a fakticky všechny země, tak to je právě otázka zvládnutí, aby ta země byla schopna generovat prostředky a zajistit důstojné stáří svým důchodcům. Takže ono skutečně to je ta úplně nejklíčovější věc. Protože když se stane v nějakém období, že už nebude kam sáhnout, věřitelé nepůjčí další finance, tak to je na ten kolaps, a pak to může končit. V Řecku dokonce nezkolaboval ten systém absolutně, ale stejně i to sebrání důchodů podle mého, to je jeden z těch klíčových momentů, proč tam zřejmě vyhraje strana, před kterou i komunisté se bojí. Takže ono potom to má takové obrovské turbulence.

Chápu, že jeden lokaj tady navrhne zkrácení termínu, předkladatel už pak odejde. Já vím, že si dal nějaký novoroční závazek, že na mě nebude reagovat. Ale ať si dělá, co chce. Nevylžete se z toho, že ženete republiku už možná ve střednědobém horizontu do obrovských problémů svým chováním. Skutečně obrovských problémů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas pro faktickou poznámku. Já se pokusím uklidnit situaci, i když mám ještě jednu faktickou poznámku. Ale než vystoupí pan poslanec Volný s faktickou poznámkou, budu konstatovat omluvy pana ministra Jurečky a pana ministra Chovance od 16.45 do konce jednacího dne.

Faktická poznámka pan poslanec Volný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Já bych chtěl jen podtrhnout, co řekl náš předseda. On to řekl takovým tím svým způsobem, ale ona je to v podstatě pravda. Buď tento stát bude hospodařit dobře, bude výhledově přebytkový, bude mít peníze a bude mít na důchody, nebo bude hospodařit špatně a na ty důchody mít nebude. Pokud budeme hospodařit jako ve Švýcarsku, tak naši důchodci kromě důchodu dostanou i zadarmo oběd. Tam to je běžná věc. To znamená, ono to bylo v nadsázce, ale je to pravda. Buď budeme hospodařit dobře, anebo nebudeme, a pak jakákoli reforma je v podstatě zbytečná, protože na ni nebudeme mít peníze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Pan kolega Bendl se rozhodl, že radši využije faktickou poznámku, aby se dostal ke slovu, a po něm znovu pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Mimo jiné i proto, že nechci už být dlouhý. Mám pocit, že marná snaha opozice vyprovokovat vládní koalici k tomu, když jednu záležitost nebo jeden princip, který by do budoucna měl šanci zajistit alespoň nějaké důchody těm, kteří se dostanou v budoucnosti do důchodového věku, ruší, tak aby řekli, co tedy místo toho jiného. V kampani jsme se to nedozvěděli. V kampani jsme jenom slyšeli o tom, že druhý pilíř je hanba a že je potřeba ho zrušit, a nenabízelo se tam to řešení. Teď už jsme v situaci, kdy nějaké řešení bude třeba dát na stůl, a má-li být dlouhodobé, je potřeba jednat napříč politickým spektrem, chceme-li, aby ten systém byl nějak udržitelný. To tady z toho nevidím. Mám pocit, že si z toho začínáme dělat příliš velkou legraci, přestože se jedná o velmi vážnou věc.

Moc bych se chtěl zeptat prostřednictvím pana předsedajícího, jestli pan kolega Hovorka myslel opravdu vážně - protože to byl jediný systémový (s úsměvem) z mého pohledu krok, když říkal, že bychom měli poděkovat všem těm, kteří mají hodně dětí, nebo rodinám s hodně dětmi, protože to je ta jistota do budoucna, aby někdo platil ty daně. Já mám pocit, že tak to tedy určitě není. Že my bychom měli spíše podporovat ty rodiny, které myslí na budoucnost a chovají se ekonomicky tak, aby myslely na to, že jsou schopny uživit samy sebe i svoje vlastní děti.

Možná bychom měli - ještě jednu poznámku - budovat systém, aby také děti byly nuceny myslet na své staré rodiče. Já jsem vždycky preferoval něco jako princip, kdy v okamžiku, kdy někdo platí alimenty na své dítě, zjednodušeně řečeno se starší člověk stará o své děti, že by měly mít také děti jistou povinnost vůči svým rodičům, pokud se o ně nestarají a pouze je odloží do domova důchodců.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Mám tu sice přednostní právo pana vicepremiéra Bělobrádka, ale mám tu čtyři faktické poznámky. Pan kolega Benešík s faktickou, nebo...? S faktickou, tak potom pátý. To je k faktickým poznámkám.

Pan poslanec Laudát opět k faktické poznámce. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Směrem k panu poslanci Volnému.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě vás přeruším a prosím sněmovnu o klid, a to na levé i na pravé straně, včetně středu, protože tady není opravdu nic slyšet a nevím, jak to stenografky mohou vůbec zaznamenat při tom hluku. Prosím opravdu o klid. Děkuji. Můžete pokračovat.

 

Poslanec František Laudát: Pan poslanec Volný odešel, škoda, ale nevadí. V žádné zemi na světě veřejný sektor nevytvořil takové hodnoty, aby země prosperovala. Dokonce ani ne ve skandinávských. To, že uděláte efektivní státní správu, solidní prostředí, to je úloha státu, ale v žádné zemi na světě tyto hodnoty nevytváří stát. Stát přerozděluje to, co vybere. A nejdříve musíte ty hodnoty dole vytvořit. Vy se začínáte utápět v iluzi, že budete potlačovat, omezovat soukromý sektor, jeho prostředí, to zhoršujete parametry toho prostředí nebo se na to chystáte, takže vy nejenom že nezajistíte prostředky, vy dokonce tu situaci podle mého odhadu, a vy se mnou nebudete samozřejmě souhlasit, zhoršíte. Žádná země na světě. A přečtěte si kdejakou ekonomickou knihu, kterou nepsal zrovna Marx a Engels. Tam se to dočtete, jak funguje svět, jak se točí. Takže prosím ne. Nevěřím prostě na nějaké sliby, které lítají ve vzduchu, ale bylo by to k smíchu, kdybyste nezahazardovali s deseti miliony občanů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, tentokrát i za dodržení času. Nyní pan poslanec Jaroslav Holík, připraví se pan poslanec Josef Hájek, poté Ludvík Hovorka a pak řádně přihlášený pan vicepremiér Bělobrádek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Dámy a pánové, dobrý večer, už musím říci. Já tu z pravé části politického spektra slyším stále jedno: Navrhněte nějakou alternativu. Nezlobte se na mě, já asi 15 let spořím ve třetím pilíři, v okamžiku, kdy toto spoření vzniklo, jsem do něho vstoupil. Před pár lety se objevil druhý pilíř, a nezlobte se na mě, on mě neoslovil, takže budu prosazovat třetí pilíř.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Hájek a připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, zajímavá diskuse. Já jen v rámci diskuse jsem zaznamenal energické vystoupení kolegy Kučery a tady v mezisále jsem se ho zeptal, zda je členem nebo zda se přihlásil do druhého pilíře. A řekl mi, že není, takže to mě trochu překvapilo. Já kdybych horoval za nějakou věc, tak bych do ní vstoupil nebo bych pro ni pracoval, ale to se asi kolegy Kučery netýká.

Moje vystoupení se týká, chce se dotknout kolegy Hovorky. Myslím si, že to je jedna z cest. Protože např. můj zeť pracuje ve francouzské firmě s francouzskými kolegy a ve Francii je naprosto přirozené, že lidé mají daňové úlevy. Právě čím více dětí, tím více úlev na vzdělání atd. To znamená, většina francouzských rodin středních vrstev a vyšších má čtyři a více dětí, kterým dávají vzdělání. Právě proto, že mají nižší daně, tak mohou daleko více prostředků dávat na vzdělání, tzn. vytvářet podmínky k tomu, aby tito lidé zabezpečovali budoucí prosperitu, v tomto případě Francie.

Druhá věc. Co mohou řešit děti, tedy věc ohledně dětí, a v té souvislosti mne napadá možnost, a bylo to možná v minulé Poslanecké sněmovně diskutováno, je adresné směřování daní. To znamená, proč se nezabývat myšlenkou, že např. jedno procento z daní pracujícího může člověk odvádět přímo svým rodičům? To je také jedna z cest. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka, poté pan poslanec Kučera, poté pan poslanec Blažek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vaším prostřednictvím k panu poslanci Bendlovi a k panu poslanci Kalouskovi. Já jsem nehovořil o podpoře extrémní porodnosti, o podpoře nepřizpůsobivých, resp. velmi dobře systému přizpůsobivých lidí. Já jsem mluvil o podpoře rodin, které se starají o to, aby byl dostatek plátců do důchodového systému, tzn. rodin, které řádně vychovávají své děti. A tady je třeba říci, že rodina, která se rozhodne, že bude mít více dětí - tři čtyři - tak v podstatě se musí smířit s tím, že má prostě nižší standard, protože musí část prostředků odložit ve prospěch dětí. To tak je. A tady jde jen o narovnání určité nespravedlnosti, která dnes je, tzn. že rodiny, které jsou třeba jen s jedním dítětem nebo bez dětí, prostě z toho systému čerpají více a nestarají se tak o to, aby systém měl dostatek plátců. To jsem chtěl tady zdůraznit jasně, že bez tohoto, aniž bychom podpořili rodinu, aniž bychom podpořili odpovědnou rodinu a případě řešili i její snížení odvodů do systému, tak skutečně nemůže dojít k vyřešení problému ani důchodového, a řekněme z dlouhodobého pohledu, ani udržitelnosti financování zdravotnictví. Takže tolik na vysvětlenou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Michal Kučera k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já tu musím reagovat na slova svého předřečníka pana poslance Hájka. Já skutečně nejsem ve druhém pilíři. A vysvětlím také proč. Když jsem se bavil se svým finančním poradcem, že bych měl zájem o vstup do druhého pilíře, tak mi řekl: Do druhého pilíře nevstupuj. Radím to tak všem svým klientům, protože tehdy poslanec, dnes premiér, Sobotka vyhlásil, že druhý pilíř bude po nástupu sociální demokracie k moci zrušen. Je to jasné znedůvěryhodnění důchodového systému a druhého pilíře. To je důvod, proč druhý pilíř nebyl úspěšný, protože od okamžiku jeho vzniku sociální demokracie a dnes již hnutí ANO od doby jeho programového prohlášení řeklo, že bude druhý důchodový pilíř rušit. To znamená, tu nejistotu mezi lidi vzneslo. A dokonce to převzal i finanční sektor a finanční poradci říkali: Nevstupujte do druhého pilíře, protože bude zrušen. Díky tomu, nebo kvůli tomu, že sociální demokracie a dnes již hnutí ANO tento systém znedůvěryhodnily.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Pavel Blažek, připraví se ještě jednou pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Také v reakci na pana poslance Hájka. K té logice, kterou jste říkal při reakci na pana poslance Kučeru, vaším prostřednictvím (otáčí se k předsedajcímu). Ono by to vlastně znamenalo, a teď se omlouvám, že využiji příkladu z vašeho původního povolání. Kdybych tu hlasoval pro horní zákon, tak by to znamenalo, že musím jít pracovat do dolu, v té vaší logice. To neznamená, když tu schvalujeme nějaký zákon, že musíme využívat toho, co tu schválíme. My schvalujeme možnosti pro občany této země, aby např. pracovali v hornictví nebo aby např. využili či nevyužili tento tzv. druhý pilíř. Ale nezavádějme logiku, že co tu odhlasujeme, musíme také dělat, protože já bych třeba, když jsem říkal ten horní zákon, nepřál doly ani sobě ani těm dolům.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Blažkovi. Nyní pan poslanec Laudát k faktické poznámce. Upozorňuji na § 60 odst. 3 zákona o jednacím řádu, že pokud nepůjde o faktickou poznámku, odeberu vám slovo, pane poslanče. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Tak to zase budete prolamovat zvyklosti. Já jen na pana kolegu Hovorku. Tady nikdo drsně nemluvil o žádných vyloučených skupinách. Faktem je, že už ideolog pražského jara spisovatel Procházka ve své knize říkal, že některé lidi by se státu vyplatilo penzionovat, než začnou tzv. pracovat, to znamená už tenkrát v patnácti. To je tahle věc.

Mám pocit, když tady poslouchám diskusi, že někteří nevíte, co budete rušit. Jaká byla vůbec druhý pilíř motivace? Občané platí nějaké daně. Je na jejich svobodném rozhodnutí, že budou platit o 3 % méně v případě, že si přidají něco ze svého. Ať se zkusí více a lépe zabezpečit na stáří. To je ten princip. Mám pocit, když tady slyším některé diskuse, že tenhle klíčový bod uniká. A třetí pilíř je o něčem úplně jiném. To je ryze soukromoprávní vztah mezi občanem. Jestli do něj teď budete ingerovat, tak to může skončit pěknou kalamitou. Navíc jste ještě ani neřekli jak. Přijde mi, že chcete zavřít dálnici, ať lidé přestanou jezdit auty a jezdí po železnici, která ještě není postavená.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. Poté pan poslanec Benešík v řádných přihláškách. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, myslím, že není úplně pravda, co tady zaznělo. Chápu, že bylo pod rozlišovací schopností tehdejších vládních stran zaznamenat i petici, kterou podepsalo mnoho tisíc lidí, myslím, že to bylo přes 10 tisíc, kteří se vyjadřovali k důchodové reformě, která také hovořila o tom, že je tady alternativa k tomu, co připravila tehdejší vláda. Náš návrh důchodové reformy na našich webových stránkách visí od roku 2011. Pokud si toho někdo nevšiml, tak tady neříkejte, že žádná taková alternativa není. Alternativ je skutečně víc. Byly diskutovány. Vy jste měli vlastní. Takže není pravdou, že žádná není.

To, co je teď na pořadu dne, sami jste přiznali, že druhý pilíř je nedůvěryhodný, že se do něj nehlásíte. My jsme si v okamžiku přijetí udělali velmi jednoduchý průzkum, kolik lidí, kolik poslanců a myslím i senátorů z tehdejší vládní koalice do druhého pilíře vstoupilo. Bylo to velmi smutné. Nedůvěřovali mu ani vlastní poslanci a senátoři. To také o něčem svědčí. To znamená, že v tomto smyslu jasně hovoříme o tom, že teď se připravuje - a Potůčkova komise má první výsledky, je v nich akceptována spousta věcí, které byly v našem návrhu důchodové reformy.

Co se týká toho, že bychom všichni měli mít devět deset dětí. To prosím také není pravda. Ten problém totiž spočívá v tom, že tato společnost potřebuje pro zdravý demografický profil dětí skutečně více, ale mám-li to říct velmi jednoduše, tak potřebujeme, aby ti, kteří mají jedno dítě, měli dvě, a ti, co mají dvě, měli tři. A ne všechny vyspělé země - pan kolega Kalousek už tady není - mají málo dětí. Bavíme se o tom, že potřebujeme aspoň dvě děti na plodnou ženu, a to prosím minimálně dvě vyspělé země v rámci Evropské unie splňují, a to i když odečteme přistěhovalce z mimoevropských zemí a jejich potomky, kteří mají vyšší porodnost jaksi obecně. Princip znamená, že není pravdou, že potřebujeme odměňovat ty, kteří mají mnoho dětí.

Další věc, kterou jsme zohledňovali, je zásluhovost, o které mluvil kolega Hovorka. Pokud je tady situace, kdy žena, která má třeba tři, čtyři, ale i pět dětí a stát jí řekne: doma ses flákala s dětmi, neodpracovala jsi dostatečný počet let, dáme ti tři a půl tisíce penze. Ale právě její děti, které chodí do práce, platí penzi potom nejenom svým rodičům, ale i těm, kteří žádné děti neměli. To není nic proti těm, kteří děti nemají. Někdo je prostě nechce, někdo je mít nemůže. Ale ti, kteří děti mají, do nich musí investovat svůj čas a samozřejmě i peníze. Jelikož určitě není ten správný přístup uplácet někoho za to, že má děti, tak je nutné zohlednit právě to, jestli děti chodí do práce, nebo ne. A to je právě i ten důvod, proč jsme třeba příznivci ne dalších porodných a dalších přídavků, ale snižování daní pro pracující rodiče. A stejně tak je to i v rámci důchodové reformy. Navrhovali jsme, aby děti mohly ze svých platů, a tím zohledníte, jestli děti pracují, část svého sociálního pojištění dát svým rodičům, a tím jim zvýšit penzi.

To znamená, že těch věcí je víc. Ale mně se skutečně zdá, že jste si vůbec nelámali hlavu, že tady nějaké alternativy jsou, že tady je nějaký demografický profil společnosti, že se za posledních dvacet let narodilo o milion dětí méně, než je skutečně potřeba.

Poslední věc, kterou bych chtěl říct, je, že věc je skutečně vážná. A dělat z toho na půdě Poslanecké sněmovny kabaret je podle mě velmi, velmi nezodpovědné, protože důchodová reforma je skutečně potřeba. Jenom se domníváme, že to, co jste navrhli vy, se moc nepovedlo.

A co se týká druhého pilíře, že funguje v mnoha zemích. Podívejte se, v kolika zemích ho zrušili, v kolika zemích z něj lidé vystoupili, v kolika zemích se skutečně nepovedl. A je jich skutečně hodně - i v Evropě. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Benešík, zatím poslední řádně přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážená vládo, nechci být příliš osobní, ale na margo rodin, které mají více dětí. Já jsem z pěti dětí. Všichni máme jednu matku a jednoho otce, kteří jsou spolu dlouho sezdáni. Dokázali nás vychovat a myslím si, že nás všechny dokázali vychovat dobře. Nežili jsme nikdy ze sociálních dávek. Mám děti pouze tři - zatím - takže nejsem žádný velký premiant v tomto ohledu, ale mám ve svém okolí kamarády i příbuzné, kteří v mém věku mají pět dětí a umějí je uživit prací. Samozřejmě vítají, pokud se jim trochu odlehčí. Chtěl bych jenom říct, že o těchto rodinách mluvíme. Takové rodiny jsou, rodiny mají hodně dětí a dokážou je skutečně uživit. Pokud vyjdeme z tohoto skleníku, tak takové rodiny opravdu najdeme. O těchto KDU-ČSL mluví. (Potlesk z řad poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Benešíkovi. Faktická poznámka pana poslance Michala Kučery. Potom přednostní práva - náhradní přednostní právo pana poslance Laudáta a pana předsedy Okamury. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. (V sále je hluk!)

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já jsem si se zájmem vyslechl návrh.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám ten čas prodloužím. Prosím znovu sněmovnu o klid! Opravdu tady není vůbec slyšet. A týká se to úplně všech částí Poslanecké sněmovny včetně vládních lavic. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Ještě jednou děkuji za slovo. Se zájmem jsem si vyslechl návrh penzijní reformy z pera KDU-ČSL, který se dle pana vicepremiéra Bělobrádka jmenuje dvě děti na jednu plodnou ženu, jak to tady řekl. Jsem jedině pro, aby se podporovaly rodiny s dětmi. Nicméně se tady bavíme o důchodové reformě. Chci se zeptat, jakým způsobem budou řešeny páry, které nemohou mít děti, nebo které mají jedno dítě a je to jejich svobodná vůle. To tady přece neříkáte.

To, co tady zaznívalo z úst zástupců KDU-ČSL, tomu se říká sociální inženýrství.

K poznámce, co tady říkal pan vicepremiér Bělobrádek o kabaretu. Ten kabaret tady vytváří váš kolega, ministr financí Babiš. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kučerovi, že dodržel čas k faktické poznámce. S faktickou poznámkou pan vicepremiér Pavel Bělobrádek. Poté přednostní práva, která jsem ohlásil. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Nehodlám vám tady vyprávět celou naši koncepci. Zcela odmítám, že náš plán je dvě děti na plodnou ženu. Zcela to mrzačíte. Prosím, přečtěte si to. Vím, že vám to nestálo za to celou dobu, prostřednictvím pana předsedajícího, pane kolego, chápu vás, že vás to nezajímalo, ale přečtěte si to. Já vám to tady vysvětlovat nebudu, protože si myslím, že každý, kdo je gramotný, si to může přečíst.

Druhá věc, která je zcela jednoznačná. Jestli tady hovoříte o tom, že dělá kabaret někdo jiný. Já to vím! Mně to vysvětlovat nemusíte. Já jsem taky nehovořil o vás nebo o někom takovém. Takže si to přečtěte. A navíc, opakuji, Potůčkova komise, můžete tam chodit také, a jestli odtud nemáte informace, to není můj problém, že tam nechodíte, je tam spousta věcí zapracována. Přečtěte si to. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní svou přihlášku na faktickou změnil pan poslanec Tomio Okamura, potom pan poslanec Michal Kučera také k faktické poznámce.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, já jenom krátce zareaguji. No tak to, co tady řekl pan místopředseda Bělobrádek jménem vlády, tak to jsem snad špatně slyšel - aby ti, co mají dvě děti, měli tři. Já už jsem to tady říkal před půl rokem, že pakliže nebudeme mít 2,14 dítěte na matku, tak vymíráme. A už jsem před půl rokem říkal, aby vláda konečně předložila strategii zvýšení porodnosti a podpory mladých rodin s dětmi v České republice. Slyšíme jenom řeči. Žádná strategie tady není, stejně jako strategie řešení nezaměstnanosti v České republice. Pořád tady máme přes půl milionu nezaměstnaných. A když tady byl pozměňovací návrh Úsvitu, aby dostávali porodné, potažmo jsme chtěli diskutovat i o odečitatelných položkách u pracujících rodičů i na třetí a další dítě, ovšem u porodného pod podmínkou pracovní minulosti a bezúhonnosti, abychom podpořili ty řádné a nepodpořili parazitující, tak jste hlasovali proti! To znamená, tady slyšíme nějaké řeči, a vrcholem bylo vystoupení premiéra Sobotky v neděli v televizi, kdy nám potvrdil vlastně vaši strategii. Že prý k tomu, protože vymíráme, potřebujeme imigranty. A následně vláda předvedla jaké - že jsou to ti muslimští, z muslimských zemí. Původně to tady mělo být 15 nemocných dětí, záhy se z toho stalo i 55 příbuzných, nevím proč. To znamená, to je vaše strategie na zvyšování porodnosti v České republice, resp. na demografický nárůst občanů České republiky. A reálně jste nenavrhli nic pro to, absolutně nic pro to, aby rodiče v České republice měli tři a více dětí. Respektive přes 2,14. Nic. Jenom řeči. Proč jste to nenavrhli? To jsou jenom plané proklamace.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomio Okamurovi i za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Michala Kučery. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já tady musím zareagovat svého předřečníka pana poslance, pana vicepremiéra Bělobrádka, který mě oslovil.

Víte, pane vicepremiére, mě v principu nezajímá, co máte napsané někde na vašem stranickém webu. Nyní jste členem vlády a mě zajímá to, co jste jako člen vlády předložil do Sněmovny jako novelu zákona. A vy jste tady nepředložil nic. Nic, nic. Rušíte druhý důchodový pilíř a nepředložili jste nic. Odvoláváte se na nějakou komisi - ministr Babiš se té komisi vysmívá. Vaše práce je naprosto nekoncepční. Rušíte druhý důchodový pilíř, a přitom nemáte jiné řešení. Vy se odvoláváte na web, na váš stranický web, že tam máte nějaký popis důchodové reformy, a ministr Babiš se vysmívá všem komisím a říká, že se máme postarat sami, jak uznáme za vhodné. (Potlesk některých poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan zpravodaj s přednostním právem. Poté pan poslanec Laudát s přednostním právem.

 

Poslanec Zdeněk Syblík: Já tu debatu nechci příliš prodlužovat, ale chtěl bych jenom dvě věty. Z toho, co tady zaznívá ve spoustě vystoupení, vlastně pro mě je shrnutí. Všichni říkáte, že vlivem demografického stárnutí nemáme prostředky na financování průběžného důchodového systému, a zároveň říkáte: nerušte druhý důchodový pilíř, protože my z toho průběžného systému odvádíme pravidelně každý měsíc a každý rok 10 %. A tím ho tedy stabilizujeme, ten důchodový pilíř? Vždyť přece to není vůbec logické. Přeci takhle důchodový systém fungovat vůbec nemůže a stabilní rozhodně nebude. Je na tom potřeba, přátelé, opravdu zapracovat. A přemýšlejte o tom, co říkáte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Ještě před vystoupením pana poslance Laudáta budu konstatovat omluvu, která přišla od 17.30 hodin od pana poslance Kudely. Nyní má slovo pan poslanec František Laudát jako zastupující předseda klubu TOP 09. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já myslím, že pan ministr financí to tady řekl naprosto jasně. Buď na ty penze bude, nebo nebude. Já s tím naprosto souhlasím. Pak je otázka, jestli to budou honit lidovci přes to, aby někdo na jejich pokyn - a musíte si to všichni přečíst na jejich webu, tam to najdete. Tak jako roďte, aby byly kusy. Tady vidíte, že když je úspěšný podnikatel, tak nejenom že dá práci průběžně stovkám, tisícům nebo desítkám tisíc lidí, ale taky vygeneruje ty zisky. Pro to, aby se uživili, nejenom když pracují, ale také potom v penzích. To za prvé.

Zásadně bych se ohradil. Jestli vám, pane vicepremiére Bělobrádku, přijde, že tady děláme kabaret, když vy tady předkládáte - my chceme něco rušit a opozice nebo aspoň TOP 09, já nechci nic jiného, proto jsem dal ten procedurální návrh, než říkáme, fajn, vy chcete něco rušit. Tak vzhledem k tomu, že to je zásadní téma pro naši společnost a pro stabilitu této země, tak než začnete rušit, tak souběžně přijďte: máme tuto představu a ta je podložena ekonomikou tak, že bude udržitelná. Nic víc, nic méně po vás nechceme.

Vy, pane Bělobrádku, tomuhle říkáte kabaret? Já tomu říkám zodpovědnost. A samozřejmě, jestliže tady někdo povídá věci tak, že zjevně nezná ani stávající legislativu, tak pak samozřejmě je logické, že na to někdo z opozice reaguje.

Zásadně se ovšem musím ohradit proti panu předsedovi Úsvitu. My naopak chceme, abychom byli důstojnou zemí, sebevědomou zemí a nabídli jsme zejména těm, kteří naší společnosti pomohou, a jestliže dneska jim jde o život, tak abychom jim pomohli. Takže my tady se stavíme za to nejenom za vládu, že přijala ta nemocná děcka s jejich rodinami a že jim tady nabídne azyl, ale chceme dokonce, aby jich bylo víc. Jsou to křesťané, jsou to lidé, kteří jsou schopnější než většina lidí tady v té Sněmovně. Kór když slyším, co tady někteří povídáte. Takže my se naopak budeme snažit. A byli jste to vy, pane Bělobrádku, váš poslanec, který se bránil proti něčemu, co já jsem tady neřekl, a mohli jsme o tom začít diskutovat například v pátek, aby vláda měla silný mandát se v této věci rozhodovat, a ne až za nějaké tři neděle.

A co se týká ještě pana Okamury. Minulé vlády bez nějakých velkých halasů a kraválů přijímaly uprchlíky. Ono to také o něčem svědčí. Začátkem 90. let nebyl takový candrbál a přišla sem řada volyňských Čechů. Byla válka, přišlo sem asi přes tři tisíce Srbů. Byla další válka, přicházeli sem další a další. Integrovali se, bylo to nějakým způsobem promyšlené. Někteří se chytili lépe, někteří hůře. Ale to, co předvádíte vy - ani nejste schopni zorganizovat důstojnou sanaci a bezpečnost ve Vrběticích. Tak co vlastně po vás můžeme chtít, když už mluvíte o těch kabaretech a nekabaretech, prosím vás! (Potlesk z lavic TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Faktická poznámka, ale elektronické mají přednost, pane kolego (Jandáku). Čili pan kolega Fiedler, pak kolega Holík a potom pan kolega Jandák. (Poslanec Jandák z hloučku před lavicemi: Já zapomenu myšlenku!) Pardon, pan vicepremiér je hned po panu Fiedlerovi a panu Holíkovi, protože mají elektronickou a nemůžu porušit jednací řád, i když jsem vás viděl, omlouvám se. Pan kolega Fiedler s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobrý podvečer. Děkuji za slovo, pane předsedající, a děkuji, že dodržujete tak striktně jednací řád. Ono se bude hodit, že pan vicepremiér Bělobrádek bude mít možnost zareagovat na mé krátké vystoupení.

Pane vicepremiére, vy jste se tady odvolával na nějaký váš materiál, který je vaším stranickým materiálem. Já bych očekával, že když to máte tak dobře promyšleno, že už tady bude ležet návrh zákona od vašeho poslaneckého klubu nebo od vlády. Protože takové ty řeči v nějakých prohlášeních a v nějakých proklamacích, ty ten problém nevyřeší. To pouze vyřeší konkrétní praktické řešení návrhu zákona. Tak já předpokládám, že nás tady s tím vaším návrhem konkrétně seznámíte. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Holík, poté pan vicepremiér Bělobrádek. (Poslanec Jandák ze sálu: Předběhl mě!)

 

Poslanec Jaroslav Holík: Dámy a pánové, dobrý večer. Já se omlouvám, že se tady objevuji opět, ale mám dojem, že téma tohoto bodu je novela důchodového systému. Hodně mě pozvedlo prohlášení pana kolegy Laudáta, prostřednictvím pana předsedajícího, kdy tady do toho mícháme Vrbětice. Za prvé, pan Okamura je poslanec za Středočeský kraj. Za druhé, poslancem jsem tam já a byl jsem tam osmkrát a ten problém se řeší! Takže nemíchejme tady jablka s hruškama.

Já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího pana kolegu Laudáta poprosit, aby se aspoň styděl. Styděl před těmito lidmi, kteří tam žijí v otřesných podmínkách!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan ministr a vicepremiér Bělobrádek a poté pan poslanec Jandák. (Posl. Jandák: Snad tu myšlenku ještě udržím!) Věřím tomu, že pan kolega Jandák myšlenku udrží. Prosím, pane vicepremiére, omlouvám se, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, vy jste nejdřív řekl něco o lidovecké politice, a pak řeknete, že vás nezajímá to, co máme na našich stránkách! Tak já vám fakt nerozumím! A je to typická arogance, že vás vlastně nezajímá, jaký mají jiní názor. To vás nezajímá! To je dobře, že to víme.

Co se týká snížení odvodů a snížení pracujícím rodičům, tak to už od letoška platí, snížení daní pracujících rodičů.

Co se týká druhého pilíře, ano, chceme ho zrušit. A chceme ho zrušit proto, že ani vy, ani vaši poslanci do něj nevstoupili, je nedůvěryhodný, říkáte to sami, a nechceme, aby tam vstupovali další. Přece o to tady jde!

Co se týká kabaretu. Já vím, pane poslanče Laudáte, vás někdy ani není moc slyšet, já jsem vám někdy ani moc nerozuměl, ale to, že neposloucháte, co říkám, a pak na to reagujete - já jsem jasně řekl, že jsem tím nemyslel opozici, takže se tady točíte na něčem, co vůbec nemá smysl. Tak aspoň poslouchejte, když na to pak reagujete!

Co se týká toho, že vás nezajímá náš návrh KDU-ČSL a že očekáváte - od toho je Potůčkova komise a v té komisi máte zastoupení i vy! Ano, můžeme tady udělat poslanecký návrh, který bude jenom za nás, ale my chceme, aby to bylo systémové řešení, které bude skutečně dlouhodobé. Proto jste tam pozváni i vy. A říkal jsem to tady. Kdybyste mě poslouchal, že tam je zapracována i spousta věcí, které jsou z našeho návrhu. Proto připravujeme koaliční návrh, ale chceme to předjednat s vámi, protože tady to není otázka hodin, týdnů, to je otázka skutečně na dlouhou dobu, na generace. O to přece tady jde! Děkuji. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu vicepremiérovi. Nyní pan poslanec Jandák, potom další faktické poznámky. Pan poslanec Vítězslav Jandák k faktické poznámce. Už vám měřím čas. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji vám. Dámy a pánové, já tomu nerozumím. Já nerozumím jedné věci. Já mám Frantu Laudáta rád, moc rád, já ho znám 30 let, ale prosím vás, Františku prostřednictvím předsedajícího, tady vznikla z demokratických voleb nějaká vláda, většina v Poslanecké sněmovně a ta si něco umanula, ta většina, a teď tak rozhoduje! Proč se rozčilujete? Vždyť jste to předtím čtyři nebo osm let dělali vy! A byly to blbosti do nebe volající, co jste dělali! (Pobavení.) My to teď napravujeme. Babiš je z toho nešťastný, šediví z toho! (Smích a potlesk.) A vy říkáte prokristapána, vy zničíte tuhle zemi! Vždyť to není pravda! My se o něco pokoušíme, tato vládní koalice - ne, že bych byl ze všeho nadšený, ale o něco se právem pokoušíme a historie teprve ukáže a voliči, jestli to bylo dobře, nebo špatně. Tak co blbnete a zdržujete? Děkuji vám. (Potlesk a pobavení napříč sálem.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jandákovi i za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera, poté pan poslanec Laudát, paní ministryně Marksová a potom pan kolega Laudát a Fiedler. Ale prosím o klid! Slovo má ve sněmovně jenom ten, komu ho předsedající udělí. Teď jsem ho udělil Michalu Kučerovi. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji. Škoda, že tady není pan vicepremiér Bělobrádek, on tady nebývá často, dneska tady byl výjimečně, protože on by ten kabaret tady mohl zase slyšet a zase vidět z úst mého předřečníka, ale všechna čest, bylo to fajn.

Já bych chtěl tímto odpovědět a znovu připomenout panu vicepremiérovi Bělobrádkovi, že skutečně nečtu jeho stranický web, což neznamená, že mě nezajímá jeho názor. Já jsem tady jeho názor ve Sněmovně nezaznamenal. Jak jsem říkal, nebývá tady příliš často, takže možná neměl ani tu příležitost nám ho tady sdělit, a chtěl bych ho upozornit, že je členem vlády, která měla předložit novelu zákona o důchodové reformě, měla nám říct, na co se máme připravit, na co se mají připravit naše děti, na co se mají připravit naši partneři, naše partnerky, na co se máme připravit my, a toto jako vicepremiér vlády neudělal. Odkazuje nás na nějaký stranický web a já si myslím, že to je od vicepremiéra vlády naprosto nedostatečné - ruší druhý důchodový pilíř a nepřináší řešení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosím, máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Poslankyně a poslanci, já mám jenom takový krátký vstup. Já bych chtěla do opozičních lavic vzkázat: čtěte, co je v koaliční smlouvě a co je ve vládním prohlášení. Tam není, že během roku 2014 tato vláda slibuje, že představí celou novou důchodovou reformu. To tam fakt není, ale je tam, že první krok bude zrušení druhého pilíře, a to proto, že prostě vyvádí peníze z toho veřejného místo toho, co by ten veřejný podporoval. A představení opatření důchodové reformy, kde každá politická strana má svého zástupce nebo zástupkyni, to je na programu v letošním roce a nedovedu si představit vládu, která by během prvního roku svého vládnutí takhle (luskla prsty) vyřešila důchodovou reformu. Já si myslím, že jsme dobrá vláda, ale jsme jenom lidi, nejsme úplní bozi a stále dodržujeme harmonogram, který je v těch dvou dokumentech, o kterých jsem mluvila. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Michaele Marksové. Slovo má k faktické poznámce pan poslanec Laudát a poté já, pak pan kolega Fiedler. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já bych kolegovi Slávkovi Jandákovi vzkázal vaším prostřednictvím, že jsem dalek toho, abych se rozčiloval, kór když tady je takové zásadní prohlášení, jako ať studujeme všichni weby KDU-ČSL, tak to nejsou věci, které by mě rozčílily. Mě rozčílil spíš jejich postoj včera při tom hlasování o imigrační politice, protože vzhledem k tomu, jak se chtějí prezentovat veřejnosti a pak jak hlasují, tak to je tedy něco, co mě zasáhlo těžce a vnitřně, a to skutečně jsem zuřil, to se přiznám, na chodbě. Ale nikoliv dneska.

My jsme nepřišli s ničím jiným, než že říkáme: vy jste do Sněmovny nic nepředložili. Já nebudu zkoumat, co řekne nějaký Potůček do televize nebo do rozhlasu nebo kam, já nevím, nebo do kdejakého tištěného plátku. Nás zajímá to, co vy tady děláte. A já nechci, aby to skončilo, jako když zjevně zdevastoval pan Prachař resort dopravy, načež při téměř ročním hodnocení vlády pan premiér Sobotka řekl v České televizi, že doufá, že pan Ťok dokončí práci na Ministerstvu dopravy. Děkuji. (Smích a potlesk pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji i za dodržení času a nyní s faktickou poznámkou je pan místopředseda Filip a po něm pan poslanec Fiedler.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážené paní a pánové, dovolte mi krátkou faktickou poznámku k průběhu rozpravy. Nemohl jsem ji přednést jindy, ale přece jen se k tomu musím vyjádřit.

Současná pravicová opozice pláče úplně na špatném hrobě. Ať si pláče na svém hrobě, protože každý, kdo je ve vládě, by měl vědět, že pokud chce prosadit něco, co má trvat dlouho, to je zejména důchodový systém, sociální systém a venkoncem i nějaký koncept daní, tak se musí dohodnout nejméně s částí opozice, aby vůbec nějaký zákon déle platil, a to u důchodového systému platí zejména. Vzpomeňte si, jak tedy vláda Petra Nečase a Miroslava Kalouska, promiňte mi, odporným způsobem protlačila zákon o druhém důchodovém pilíři. Pak se nedivte, že samozřejmě ho chtěli zrušit všechny parlamentní opoziční strany, ale i ty neparlamentní. Děkuji vám! (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní pan poslanec Fiedler a po něm pan poslanec Svoboda s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobrý večer ještě jednou. Pan místopředseda Bělobrádek už tady bohužel není a zapomněl - nebo nezapomněl, nechtěl, neuměl odpovědět na moji výzvu, kde je tedy nějaký ten návrh zákona, který by to řešil. Mluvil tady o nějaké strategii, o nějakých vizích, ale na moji otázku, kde tedy je návrh vládního zákona nebo jejich poslaneckého klubu, jsem se odpovědi nedočkal, nedozvěděl a pan vicepremiér už tady není.

A k tomu porodnému a ke koeficientu dětí. Je to i naše téma Úsvitu, ale to, že tady o tom teď budeme řečnit, má jeden zásadní problém, který nevyřeší tu věc. Než nám ty děti dorostou a než začnou platit do důchodového systému, tak to bude trvat minimálně 20 až 25 let a neslyšel jsem, jak by chtěli řešit tedy to překlenovací období.

My zde máme 600 tisíc nezaměstnaných, naproti tomu paradoxně mnoho průmyslových podniků marně hledá zaměstnance, a chceme řešit nedostatek pracovních sil imigrací a dovozem pracovníků, což je naprosto postavené na hlavu. Takže nějakou rozumnou vládní koncepci, nezlobte se, kolegové z vládní koalice, tady postrádám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Svoboda s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Moje faktická poznámka se týká vystoupení kolegy Jandáka. Já se na něj vždycky těším, na ten krásný hlas, na ten krásný přednes, na to široké gesto i na tu slovní skladbu, která je velmi originální, na jedné straně velmi čistá, na druhé straně umí využít lidovou hantýrku. Je prostě radost to poslouchat.

Dneska mě skutečně fascinoval, protože mi vysvětlil, že jsem tady zbytečně. On totiž pluralitní systém demokracie je zbytečný, protože nás je tady víc, tak co nám do toho mluvíte. My si to prohlasujeme, seďte tady, nediskutujte, počkejte, až to odhlasujeme, a pak zase můžete jít domů. Já s takovým principem práce souhlasit nemohu, protože z úplně jiných důvodů jsem šel do Poslanecké sněmovny. Ale znovu říkám, že se zase budu těšit na další vystoupení kolegy Jandáka. Doufám, že nebude příště popírat princip demokracie, na kterém tady pracujeme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Gabal.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Já musím osobně za sebe říci, že nejsem nijak nadšený z toho, že ten druhý pilíř rušíme, protože pokračujeme v té sérii kroků, které zpětně revidujeme zpátky do důchodového systému, a tím pochopitelně nepodporujeme jeho důvěryhodnost a důvěryhodnost infrastruktury, do které mají lidi spořit.

Na druhou stranu v době, kdy se ten systém připravoval, bez ohledu na kritiku, která přicházela tehdy ze strany opozice, a nebyl to konsensuální návrh, to je prostě přece evidentní, jsem se ptal, zda existuje feasibility studie o tom, zda ten systém nabere dostatečnou podporu, zda se to modelovalo, zda se změřil zájem, zda se někdo zabýval tím, zda v zemi, kde se vytunelovalo tolik fondů, budou lidé ochotni dávat peníze do dalších fondů. Koho jsem se ptal, tak všichni říkali ne, taková studie není. Nebyl politický konsensus, byla tady přestřelka. Já jsem tady nebyl, ale vnímal jsem to. Na sílu se protlačuje infrastruktura, do které mají lidé spořit. A ono to kupodivu neuspělo. To je moje první poznámka. Teď se s tím nějak pasujeme. Já bych možná volil jinou cestu, ale respektuji rozhodnutí koalice a je to prostě jedno z variantních řešení. Je, protože se ten pokus nepovedl.

Druhé, co je potřeba říci a co je potřeba ošetřit. Česká společnost nadále patří mezi ty země, které jakkoliv se dostanou do finanční tísně nebo vědí, že budou v budoucnu těžké časy, tak domácnosti začnou šetřit. Když se podíváte na výsledky stavebního spoření, tak vidíte, že ta vůle šetřit, důvěra v měnu, důvěra v prostředí tady je. To, co nemá důvěru, jsou instituce, které z hlediska penzijního systému tato Sněmovna dříve vytvořila. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Potřebujeme tedy - ano, už končím - společně s vámi vytvořit instituce, kde se ta schopnost českých domácností šetřit může realizovat.

A moje poslední námitka panu místopředsedovi vlády Babišovi. My nebudeme mít peníze proto, že jsme furt deficitní. My nebudeme mít peníze na důchodovém systému mimo jiné i proto, že se nám prodloužila střední délka života o deset let a vzrostla nám kvalita života, a to přece chceme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já vám připomínám váš čas. V případě, že chcete diskutovat delší dobu, přihlaste se řádně. Toto jsou faktické poznámky. Jsou na ně dvě minuty.

Dále mám tři faktické poznámky. První je pan poslanec Benešík, poté pan poslanec Klaška a pan poslanec Kalousek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Pane místopředsedo, dámy a pánové, jenom k té slovní přestřelce ohledně webu KDU-ČSL. Já jsem také nabyl dojmu, že se na něj pan kolega Kučera odvolává - a pan vicepremiér Bělobrádek už je tady. Netušil jsem, že přijde do sálu v tuto chvíli, jinak by to asi vysvětil on. A právě proto jsme ten web vzpomenuli, abychom tu informaci doplnili, protože nám to přišlo tak, že se na to odvoláváte. A pak tady je série vystoupení, že vás nezajímá, co je na webu KDU-ČSL, ale přitom alespoň - možná nemám úplně pravdu, neposlouchal jsem stoprocentně - jste ty informace odtamtud použili, vyčítali nám je nebo jste je chtěli nějakým způsobem vysvětlit. Proto nám to takto došlo.

Ještě poslední věc. Já vím, že obě témata jsou velmi důležitá, a nechci z toho dělat kabaret, ale myslím si, že věty o rozvratu na Ministerstvu dopravy u tohoto pultíku začínají už připomínat a rovnat se větám o karuselových obchodech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Klaška a po něm pan poslanec Kalousek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, pan místopředseda Bělobrádek se tedy skutečně vrátil. Já jsem chtěl reagovat v podstatě ještě za něho ke kolegovi Fiedlerovi prostřednictvím pana předsedajícího o tom, že pan vicepremiér tady mluvil o koaličním návrhu, mluvil tady o pozici KDU-ČSL obecně, takže tu filozofii tady v podstatě objasnil, když hovořil o pracujících rodičích a tak podobně, abych se k tomu dále nevracel.

Já bych chtěl říci, že skutečně projednáváme bod, který zastavuje vstup nových účastníků do druhého pilíře. Diskuse byla mnohem košatější, dostali jsme se tedy až k Vrběticím, což si nemyslím, že by sem úplně patřilo. Nicméně já jsem se o druhý pilíř také soukromě kdysi, když ještě jsem dávno netušil, že budu poslancem, zajímal. Bohužel jsem musel s lítostí konstatovat, že je pro mě neatraktivní, že se mi nevyplatí, a že ho tudíž nezúčastním. To je moje soukromé poznání. Docela s údivem jsem zaznamenal, že ani poslanci či senátoři bývalé koalice, která tento druhý pilíř navrhla, se ho neúčastní.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní požádám o faktickou poznámku pana poslance Kalouska. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Tak já si tu faktickou poznámku dovoluji pronést jako účastník druhého pilíře, který je připraven své legitimní očekávání hájit i soudní cestou.

Je to poznámka týkající se výtek, toho, že ten první nesmělý půlkrok k penzijní reformě, kterým současné parametry druhého pilíře jsou, byl protlačen - bylo řečeno odporně - bez politického konsensu. Já jsem dvacet let tvrdil, že ideální - a myslím si to svým způsobem pořád - penzijní reforma je taková, kde se dosáhne politického konsensu podobného jako třeba u služebního zákona, protože potom je možné spoléhat se na to, že ten systém bude alespoň politicky stabilní a že se nestane předmětem populistické volební kampaně před jakýmikoliv volbami z jakékoliv strany. No jo, ale tohle jsme říkali dvacet let. A dvacet let se toho politického konsensu nepodařilo dosáhnout.

Vzpomínám si na Klausovu komisi k penzijní reformě, kterou vedl Václav Klaus jako předseda Sněmovny. Poměrně nejdále jsme byli za pana premiéra Paroubka, sice jenom v lehkých parametrických úpravách, ale přece jenom jsme se někam dostali. A když půl hodiny před podpisem komunisté odmítli připojit svůj podpis pod tou dohodou, tak cukl i pan premiér Paroubek, protože mu někdo spočítal, že jeho účast bez komunistů na této dohodě by to znamenal přeliv 3 % až 5 % jeho voličů ke KSČM, a nechtěl to riskovat. A na základě těchto úvah, nikoliv úvah o stabilitě penzijního systému, ale úvah, jak to kterou partaj poškodí u jejích voličů a zažene je k někomu jinému, na základě těchto úvah se vždy strany za těch 25 let tady ve Sněmovně rozhodovaly, když se rozhodovaly o penzijní reformě, a proto jsem přesvědčen, že nedosáhneme žádného výsledku, a ta jediná penzijní reforma -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane poslanče, já se omlouvám.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Prosím poslední větu. Ta jediná penzijní reforma, kterou vy předložíte - kromě toho, že jste zrušili něco existujícího - je to, co řekl pan místopředseda Babiš: Je to jednoduché: na důchody buď peníze budou, nebo nebudou. No nebudou, přátelé.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pro pořádek pouze zopakuji, že skutečně faktická poznámka má vyměřený čas dvě minuty, tak vás žádám v případě, že chcete mít příspěvek delší, hlaste se do řádné rozpravy.

Eviduji další faktickou poznámku a tu má pan poslanec Bendl. Po něm v případě, že bude pokračovat rozprava, je přihlášen pan poslanec Pilný a po něm pan poslanec Zavadil. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já si dovolím prostřednictvím pana předsedajícího s panem poslancem Kalouskem nesouhlasit, protože jsem přesvědčený o tom, že se tady najde opoziční strana, která s touto vládou bude souhlasit, řeknu, s definováním důchodové reformy. A odpovědět si můžete sami, úmyslně se dívám tímto směrem (do lavic poslanců KSČM), protože to tady několikrát padlo, ta nabídka. Vždyť jeden z největších obhajovatelů tady jsou zastánci z levého spektra. Myslím si, že tam to směřuje. Bohužel si myslím, že pan poslanec Kalousek nemá pravdu.

A chci poděkovat panu poslanci Jandákovi, kterého mám rád. Úplně nejradši ho mám v pohádkách. Ale tahle pohádka nebude mít dobrý konec, pane poslanče prostřednictvím předsedajícího.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Než budeme pokračovat, přečtu jednu omluvu. V dnešní den se omlouvá od 18 hodin z pracovních důvodů pan poslanec Milan Šarapatka.

Další faktickou poznámku má pan předseda Kalousek. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já se nepřipojím k vzájemnému vyznávání lásky, které tady zaznívá mezi poslanci. Jenom chci vysvětlit panu poslanci Bendlovi, že se jedná o nedorozumění. My se prostě lišíme v tom, jak chápeme pojem opoziční strana. (Zprava zaznívá chachacha.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dorazila ke mně další omluvenka. Z dnešního jednání od 18 hodin do konce jednacího dne se z rodinných důvodů omlouvá paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová.

A nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy, pan poslanec Pilný a po něm se připraví pan poslanec Zavadil.

 

Poslanec Ivan Pilný: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, přihlásil jsem se proto, že nechci zneužívat institut faktické poznámky. Tento bod se jmenuje "novela zákona o důchodovém spoření". Už tady byly probrány Vrbětice, migrace, situace na Ministerstvu dopravy.

Ale chtěl bych připomenout, že mluvíme o lidech. Senioři jsou totiž lidé a přibývají. A to, co je důležité, je nejen to, že se tady občas usneseme na něčem, co trošku vypadá jako almužna, kterou jim hodíme přes plot, ale že touží po nějaké kvalitě života. Nemohu souhlasit s tím, že možná že na reformu a na přímou výplatu důchodů a důchodového zabezpečení nemáme peníze, ale máme peníze na něco jiného. Jsou tady evropské fondy, jsou tady státní peníze. Ti lidé se chtějí vzdělávat, chtějí pracovat. A rozhodně bychom jim neměli odepírat paušály, které zavedla nebo zrušila minulá vláda, pak je vrátil Ústavní soud. Měli bychom je nechat pracovat, protože oni jsou schopní a mohou pracovat, mohou se vzdělávat. Usilují o nějakou socializaci. Někteří z nich se nemohou pohybovat, takže kdybychom jim třeba dali úlevu DPH na počítače nebo na připojení na internet a další věci - mluvme o nich jako o lidech.

A jestliže budeme dělat nějakou důchodovou reformu, tak bych byl rád, aby nebyla jenom o penězích a o tom, jestli zrušíme nějaký pilíř, nebo ne, ale abychom se skutečně podívali na ně jako na lidi a začali řešit jejich problém. To máme v mnoha zákonech v mnoha fondech. Měli bychom toto mít na paměti.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní řádně přihlášený je pan poslanec Zavadil.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezký podvečer, dámy a pánové, vážený pane místopředsedo, vážená vládo.

Dovolte mi několik poznámek jako člověka, který u těch důchodových věcí byl skoro od samého prvopočátku. Určitě mi prostřednictvím vás, pane místopředsedo, můj kolega Kalousek potvrdí, že jsme vedli spolu vášnivé debaty o druhém pilíři a že ty vášnivé debaty byly v té poloze, kdy já jsem tvrdil, že druhý pilíř je nesmyslný, a on tvrdil opak. Nebudu to dále rozebírat.

Teď se nacházíme v situaci, kdy chceme druhý pilíř zrušit, a já se domnívám, že to rozhodnutí je správné. Mimochodem vám řeknu jednu informaci, kterou možná nevíte. V prosinci komise OECD pro důchody víceméně konstatovala, že jít cestou těch privátních fondů není zrovna dobré - to je konstatace, kterou si můžete zjistit, a budu rád, když si ji zjistíte alespoň ti, kteří se věnují důchodovým systémům - a že je potřeba se zabývat spíš průběžnými systémy.

Když jsem za vlády Petra Nečase řekl možná trochu expresionalisticky, že jen moula si dá peníze do druhého pilíře, a to, co jsem řekl, mě opravňovalo víceméně proto, protože já chápu, že ideální by tehdy bylo, a to byly ty dohady, kdyby bylo povinné placení do toho druhého pilíře. Když se objevila možnost povinného placení, tak se objevilo zhruba na internetu, na těch různých webových stránkách, asi 70 000 kliknutí - 70 000 kliknutí, kdy lidé říkají "ani náhodou!". To tehdy trošičku zarazilo vládu Petra Nečase a ona couvla od toho povinného.

Já rozumím tomu, že kapitálové fondy, které by to bývaly přivítaly a které samozřejmě tím systémem, tak jak byl nastaven - a já se teď nechci dohadovat o tom, jak byl nastaven - ve své podstatě to, že se vysávaly peníze z prvního pilíře, které vlastně se vysávaly, ať se na to díváme, jak se díváme, no tak prostě ti lidé si uvědomili konečně, že do povinného spoření nepůjdou. To, že se rozhodlo o nepovinném, to byla první rána kapitálovým fondům. To je potřeba si říct. To byla, protože kdyby to bylo povinné, tak dneska fungovaly, nebylo tam těch ubohých 83 tisíce lidí.

Můžu debatovat a diskutovat o tom, jestli to, že někdo prohlásil před volbami, že zruší, že to mělo vliv na to, že tam ti lidé nechodili. O tom můžu debatovat, ale to nikdy nezjistím, jaká je pravda, tak jako já jsem řekl, že jenom moula si to tam dá, protože já to měl opřené o jiné skutečnosti. My jsme tehdy velmi sledovali, co se odehrávalo v Polsku, co se odehrávalo v Maďarsku, co se odehrávalo na Slovensku, jaké byly kapitálové výnosy těchto fondů. A to vám řeknu, že to bylo tristní, protože vám dodnes můžu říct čísla, která třeba ze Slovenska jsem měl v roce 2013, kdy výnosy, nebo spíše nevýnosy, protože ať už to byl dynamický fond, ať už to byl jiný fond, ať už to byl konzervativní fond, žádný tento fond neměl výnos v plusu. Žádný. Žádný.

Takže když už se bavíme o důchodových systémech, tak bych byl rád, a bohužel to jsem tady necítil, a byť můj kolega Jandák to tady trošičku nadnesl, tak on v podstatě řekl pravdu. Pánové, to, co tady padlo, a teď myslím, že to bylo od Vojty Filipa - promiň, Vojto, že to takhle říkám - že ten systém byl schválen jenom koalicí bez ohledu na to, že opozice k tomu měla určité výhrady, tak to považuji také za špatné. A pokud jsou obavy, jak to bude dál, pokud tady z opozice padají slova, že koalice nemá zatím žádné návrhy, tak já se domnívám, že je má, že třetí pilíř, který by mohl posloužit jako pilíř, který nahradí druhý, a kde se dneska jedná o tom - a já předpokládám, že se to k opozici dostane, nechci jí teď radit, aby se dívala na webové stránky, to není mým cílem - já se domnívám, že z vlády dojde konečně návrh k tomu, jak by ten třetí pilíř měl vypadat, jak by ten třetí pilíř měl skutečně zamezit tomu, aby se tedy z prvního pilíře nic nevysávalo, jak by se mělo zapojit do třetího pilíře zaměstnanecko-zaměstnavatelské pojištění, protože to všechno s tím souvisí. Takže bych byl rád, kdybychom tyhle věci brali velmi opatrně.

A já také doufám, že z vlády dostaneme všichni tady, nejenom koaliční poslanci, ale i vy, jak si představuje, aby ten třetí pilíř vypadal, protože jsem přesvědčen - a teď se nechci bavit o deficitu toho účtu, protože kdybych se měl bavit o deficitu toho účtu, tak bych tady mohl zabrousit do roku, kdy vládl ministr financí pan ministr Kočárník, kdy byl přebytek, kdy se snížil důchodový odvod pojistného o jedno procento, tuším, kdy najednou byl zase deficit. A takhle bych mohl pokračovat. S těmito čísly se dá dost dobře čarovat, ale to není debata teď na tuto scénu.

Takže já chci jenom říct, že jsme se dostali do situace, kdy tato společnost, ať se to komu líbí nebo ne, odmítla povinné spoření do důchodového druhého pilíře. Prostě ho odmítla verbálně. Vláda nenašla odvahu, a já si myslím, že správně nenašla odvahu, tenhle názor převálcovat. Takže teď jsme v situaci, kdy jestliže to takhle nebylo, tak došlo k tomu, k čemu došlo, 83 tisíc, o tom už se ani nechci bavit.

Podle mého názoru je nutné zrušit tenhle pilíř a najít pravidla hry taková, která by eliminovala dopady zrušení druhého pilíře vůči klientům, kteří v tom druhém pilíři jsou. A pak se bavit o třetím pilíři a o tom všem, co k tomu třetímu pilíři patří, co by tam mělo patřit, abychom se nedostali, a teď nechci vyjímat z toho i tu věc, že se možná budeme muset do budoucna bavit o různých jiných krocích, které teď tady nechci nastavovat, abychom ten deficit neprohlubovali. Protože ten deficit je varující. To je pravda.

Je tady druhá věc, že tady máme 500 tisíc nezaměstnaných, kteří se nějakým způsobem v uvozovkách podílejí na tom deficitu. Máme tady nesrovnalé platby v důchodovém pojištění mezi OSVČ a zaměstnanci. Zhruba to je jedna třetina, to, co platí OSVČ vůči zaměstnancům. Na rovinu. Je potřeba i tohle narovnávat. Ať se to komu líbí nebo ne. Byť oni mají potom trošičku jiný důchod. Takže je tady řada věcí, o kterých je potřeba se bavit.

Já chci jenom na závěr říct: Propusťme tu novelu do druhého čtení. Domnívám, že dneska už tady není snad v tom koaličním partnerství nikdo, kdo by o tom pochyboval. Já jsem jenom svým vystoupením chtěl naznačit řadu věcí, o kterých možná řada z vás neví. Protože já jsem v tom procesu dlouhá léta a hádky, které jsme vedli na různých úrovních, byly prospěšné. Já se jich nevzdával a možná, že to jenom utužilo některé věci. To je snad všechno, co jsem chtěl říct. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Vidím zde jednu faktickou poznámku pana poslance Foldyny. Ne. Nemáte faktickou poznámku. V tento moment neeviduji nikoho přihlášeného do rozpravy. Táži se, zda tomu je tak. Ano. V tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se na závěrečná slova pana navrhovatele nebo pana zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. V tom případě budeme hlasovat o návrzích.

Mám zde návrh od pana poslance Vilímce na zamítnutí. Eviduji žádost o odhlášení. Já vás tedy odhlásím a požádám vás, abyste se přihlásili. Ještě přivolám kolegy z předsálí.

 

Budeme hlasovat o zamítnutí předloženého návrhu.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 25. Přítomných poslankyň a poslanců je 159, pro návrh 37, proti 122. Návrh nebyl přijat.

 

Také zde eviduji návrh na zkrácení lhůty na projednání na 30 dnů.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zkrácení lhůty na projednání na 30 dnů. Kdo je pro tento návrh, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 26, přítomných poslankyň a poslanců je 160, pro návrh 112, proti 35. Návrh byl přijat a lhůta byla zkrácena na 30 dnů.

 

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Já se táži, zda má někdo ještě jiný návrh na přikázání. Pan poslanec Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Penze se vždycky diskutovaly bazálně v sociálním výboru.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: V sociálním výboru. Děkuji. Táži se, zda ještě někdo má jiný návrh na přikázání do výborů. Není tomu tak. Eviduji faktickou poznámku od pana poslance Grebeníčka. Není prostor pro faktické poznámky. (Poslanec Grebeníček má námitku k hlasování.) Budeme hlasovat. (Smích v sále.) To znamená, vznášíte námitku proti hlasování. Tak bude nejlepší, když nám řeknete na mikrofon, co potřebujete.

 

Poslanec Miroslav Grebeníček: Já děkuji, pane předsedající. Jsem rád, že jste dospěl k takovému závěru, abych dostal prostor. Prostě mně asi budou věřit ti, co mě znají, že jsem samozřejmě hlasoval pro zamítnutí toho zamítnutí. (Smích v sále.) A na sjetině je opačný výsledek. Já nezpochybňuji celkové hlasování, jenom pro záznam, aby bylo jasné, že v těch věcech jsem principiální. A tak jak tady v diskusi zaznělo, my jsme byli jediní proti té koncepci důchodové reformy -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já bych rád, aby se z toho nestala debata. Pochopil jsem, že pro stenozáznam chcete upravit své hlasování. Já vám za to děkuji. Nyní budeme pokračovat přikázáním do výborů.

 

Nejprve budeme hlasovat o přikázání předloženého návrhu k projednání rozpočtovému výboru.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání rozpočtovému výboru, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku.

Je to hlasování s pořadovým číslem 27, přítomných poslankyň a poslanců je 162. Pro návrh 162, proti žádný. Děkuji.

 

Nyní budeme hlasovat, aby předložený návrh byl přikázán k projednání sociálnímu výboru.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 28, přítomných poslankyň a poslanců je 162, pro návrh 63, proti 46. Návrh nebyl přijat.

 

Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru a lhůta na projednání byla zkrácena na 30 dnů. Končím projednávání tohoto bodu.

 

Otevírám další bod. Tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.




Přihlásit/registrovat se do ISP