Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

140.
Ústní interpelace

Nejprve zahájíme ústní interpelaci na pana premiéra vlády České republiky Bohuslava Sobotku. První interpelaci dle vylosovaného pořadí přednese pan poslanec Miroslav Kalousek, který pana premiéra Bohuslava Sobotku bude interpelovat ve věci stavu přípravy státní služby s vazbou na čerpání evropských fondů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Vážený pane premiére, v prosinci jsem měl tu čest vás interpelovat v otázce přípravy fiskální periody let 2013-2020 s tím, že uplynul již rok a není zatím negociován jediný program a jeho negociace je v nedohlednu. Paní ministryně Šlechtová na interpelaci, kterou jsem měl podobnou, si vyhradila právo mít stejnou dobu, jako měla Topolánkova vláda, tedy 18 měsíců, a přislíbila, že negociace tedy do těch 18 měsíců proběhne, což je do června letošního roku. Já jsem tuhle informaci přijal s uspokojením, nicméně nemohu říct, že bych tomu v tuhle chvíli věřil, neboť průběh služebního zákona a existence státní služby je podmínkou pro čerpání, a jakkoliv se nám podařilo schválit zákon o státní službě, mám pocit, že vláda již několik měsíců tvrdě spí a že přípravě státní služby chybí předpis o systemizaci, to znamená, že vůbec nevíme, kdo v té státní službě bude a nebude, a tudíž ani nevíme, kolik nás to bude stát, nemáme-li předpis. Chybí pravidla pro organizaci služebního úřadu, chybí nařízení vlády stanovující obory služby a není vůbec připravena úřednická zkouška. Není-li připravena úřednická zkouška, pochopitelně nelze ukončit ani přechodné období.

Neumím si představit, doufám, že mě vyvedete z omylu, že tohle vše lze stihnout tak, aby do června letošního roku běžela státní služba bezchybně, a tím pádem bylo možné spustit čerpání fondů z Evropské unie. Pokud se mýlím, prosím vyveďte mě z omylu. Pokud se ale nemýlím, prosím, abyste řekl (upozornění na čas), jaké důsledky vyvodíte z toho, že nebudeme připraveni včas.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi a poprosím pana premiéra o odpověď na první interpelaci. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Dobrý den. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych chtěl určitě jak pana poslance Kalouska, tak všechny poslance a poslankyně ujistit o tom, že vláda dělá všechno pro to, abychom byli připraveni včas. Je to boj na dvou frontách. V první fázi je to naše snaha co nejdříve ukončit technická jednání s Evropskou komisí o podobě všech operačních programů. Chtěl bych informovat o tom, že u tří operačních programů jsou už technická jednání v zásadě ukončena. To jsou tři operační programy, které byly odeslány do Bruselu ještě v loňském roce. U naprosté většiny ostatních operačních programů předpokládáme, že budou odeslány teď, ještě v měsíci lednu, a v následujících týdnech budou u nich dokončeny technické negociace. Čili překážka a problém není na straně přípravy jednotlivých operačních programů. Tady si myslím, že vláda postupuje maximálně rychle.

To, co je samozřejmě problémem větším, ono to souvisí s tím, jak Česká republika byla připravena v oblasti tzv. obecných kondicionalit, to znamená podmínek, které jsou důležité pro to, abychom jednak byli schopni uzavřít dohodu o partnerství a potom tedy dosáhnout zahájení čerpání evropských prostředků. Jednou z těch klíčových podmínek bylo přijetí zákona o státní službě. Já jsem rád, že je v té věci jasno. Vzpomínám si na diskusi, která tady byla vedena v Poslanecké sněmovně ještě v loňském roce, kdy vláda předložila tento návrh zákona a vedli jsme debatu o tom, do jaké míry Evropská komise po nás vlastně požaduje přijetí zákona o státní službě, a já myslím, že teď je zcela evidentní, že je to klíčová podmínka, že to byla klíčová podmínka přijetí zákona o státní službě a jeho plná implementace pro to, abychom vůbec mohli začít čerpat evropské prostředky.

Teď ve středu budeme na jednání vlády projednávat aktualizovaný harmonogram přípravy všech podzákonných předpisů, které by měly vést k implementaci zákona o státní službě. Harmonogram už je připraven ze strany Ministerstva vnitra a je připraven tak, abychom všechny klíčové předpisy schválili během prvního pololetí letošního roku. To znamená, měly by být tyto předpisy připraveny tak, aby naprostá většina z nich prošla vládou ještě v první polovině roku 2015.

Chci připomenout, že jsme se zavázali v rámci dohody o partnerství, že urychlíme účinné zavádění zákona o státní službě, který vstoupí v účinnost 1. ledna roku 2015, zatímco všechny podstatné dokumenty pro jeho zavádění vstoupí v účinnost a budou plně uplatňovány do konce roku 2015. Ale současně se říká v dohodě o partnerství, že zákon musí být formálně schválen do doby, než budou přijaty programy evropských strukturálních a investičních fondů. Chci tedy konstatovat, že zákon již schválen byl, účinný je a naším cílem je, abychom také naplnili tu zbylou podmínku dohody o partnerství, to znamená, že všechny tyto předpisy vstoupí v účinnost a budou plně uplatňovány do konce roku 2015.

Intenzivně jednáme s Evropskou komisí. Chci zmínit zejména jednání, které se uskutečnilo 9. ledna letošního roku s cílem vyměnit si informace o implementaci zákona o státní službě. Na základě tohoto jednání jsme se dohodli, že Česká republika zašle Evropské komisi v co nejkratším termínu seznam všech prováděcích předpisů včetně aktualizovaného harmonogramu jejich zavádění. Budeme mít tedy zpracovaný akční plán. Ten akční plán se bude vyhodnocovat. Předpokládáme tedy, že na přelomu ledna - února bude pokračovat další jednání s Evropskou komisí.

Pokud jde o přípravu na čerpání prostředků, chci zmínit to, že vláda už v loňském roce začala připravovat pravidla tak, abychom mohli vyhlašovat výzvy pro čerpání ještě před schválením programu, to znamená umožní nám to legislativa, a naším cílem je, abychom se připravili dostatečně tak, že by mohla vláda u jednotlivých připravených operačních programů už odsouhlasit systém vyhlašování výzev s tím, že by některé z těchto výzev mohly být vyhlášeny ještě během prvního pololetí letošního roku.

Tolik tedy velmi stručně k tomu, jakým způsobem vláda teď intenzivně pracuje na implementaci zákona o státní službě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi a pan poslanec Kalousek má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za odpověď, pane premiére. Obávám se, že kromě toho boje na dvou frontách, s kterými souhlasím, je potřeba přidat ještě frontu třetí a to je boj s vlastní neschopností. Jestli měsíc poté, co byl schválen o státní službě, vláda podle vašich slov příští týden bude schvalovat harmonogram, jak budou zpracovány zákonné normy, tak je to k smíchu. Ten harmonogram, jak jistě dobře víte, měla vláda schvalovat v době, kdy se zákon projednával, tak jako se to vždy dělá u těchto norem. I vaše slova mi jenom potvrdila, že jste tři měsíce spali, protože teď teprve budete projednávat harmonogram.

Nicméně beru na vědomí vaši informaci, že to během prvního pololetí schválíte a že tím tedy není ohrožen závazek paní ministryně Šlechtové, která tady před měsícem řekla, že do konce června budou znegociovány všechny programy, tak jako se to podařilo Topolánkově vládě, tedy 18 měsíců od vydání pravidel Evropské komise. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Pan premiér s doplňující odpovědí. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já souhlasím s tím, že by bylo určitě pozdě, kdybychom se začali zabývat harmonogramem přípravy těchto dokumentů až na jednání vlády, které bude příští týden. Já chci pouze připomenout, že jsem zde uvedl, že půjde o aktualizaci harmonogramu. Budeme aktualizovat harmonogram. Návrhy už se připravují na jednotlivých resortech, to znamená zejména na Ministerstvu vnitra, ale také na Ministerstvu práce a sociálních věcí a také na Ministerstvu financí. Čili v tuto chvíli vláda bude projednávat aktualizovaný harmonogram a tento aktualizovaný harmonogram, který bychom měli projednat a schválit na jednání vlády příští týden, poskytneme zástupcům Evropské komise na nejbližším jednání, které se uskuteční právě proto, abychom se ubezpečili o tom, že Evropská komise dobře rozumí té přípravě, jak probíhá v České republice, a že tato příprava odpovídá tomu, co Česká republika garantovala v rámci dohody o partnerství.

Jenom chci také připomenout, že v rámci aktualizovaného harmonogramu řešíme také otázku úpravy odměňování zaměstnanců ve státní službě. Tím se mimo jiné zabývala také koaliční rada, která se sešla po minulém jednání vlády, a naším cílem je rovněž i v této oblasti schválit změnu pravidel tak, abychom garantovali odměňování státní správy, které bude poctivé, spravedlivé a bude transparentní a bude tam zejména transparentně stanovena výkonová složka platů státních zaměstnanců.

Tolik jenom velmi stručně ještě k debatě s Evropskou komisí. V každém případě chci konstatovat, že to je jedna z klíčových priorit z hlediska přípravy vlády na čerpání evropských prostředků - dotáhnout do konce plnou implementaci zákona o státní službě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Přikročíme ke druhé interpelaci. Pan poslanec Igor Jakubčík bude interpelovat pana premiéra ve věci jednotné zahraniční politiky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, v médiích se objevují zprávy, že někteří koaliční politici, například ale i pan prezident a hlavně státní úředníci, vystupují v řadě případů jako by jejich prohlášení a vyhlášení byla oficiální zahraniční politikou České republiky. Například mohu uvést vyjádření státního tajemníka pro evropské záležitosti k přijetí imigrantů z Afriky a dalších problémových zemí nebo prohlášení náměstka ministra zahraničí k oblasti dodržování lidských práv. Myslím si a jsem přesvědčen, že tato vyjádření nikdy nebyla oficiální zahraniční politikou vlády. Po těchto excesech vždy následuje vysvětlování ministrů i vás, pane premiére, v médiích. Nedělá to příliš dobrý dojem nejen na naše obyvatele, ale i na náš obraz v Evropské unii.

Můj dotaz zní, jaké kroky přijala vláda k prosazení jednotného vystupování v zahraničněpolitických otázkách, aby lépe prosazovala naše národní zájmy a byla čitelná. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Jakubčíkovi a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, za vykonávání pravomoci v oblasti zahraniční politiky je odpovědná vláda, konkrétně Ministerstvo zahraničních věcí. Projevem této pravomoci je, že vláda definuje základní linie naší zahraniční politiky v souladu s koncepčními materiály, jako je koncepce zahraniční politiky České republiky a také bezpečnostní strategie České republiky.

Dle naší ústavy, Ústavy České republiky, má prezident republiky pravomoc zastupovat stát navenek. Vláda tedy může koordinovat zahraniční politiku tím, že za prvé schvaluje strategické dokumenty a za druhé se také zabývá koordinací a schvalováním oficiálních cest ústavních činitelů do zahraničí, teď mám na mysli členy vlády a prezidenta republiky. Pro významná jednání, která se týkají zastupování České republiky a vyjadřování našich pozic při jednáních Evropské unie nebo Severoatlantické aliance, vláda schvaluje mandáty pro jednání našich zástupců.

Vláda samozřejmě nemůže garantovat individuální názory jednotlivých představitelů politických stran, jednotlivých ústavních činitelů, kteří zastupují rozdílné politické strany. To, co vláda může zajistit, je kontinuální politika z hlediska mandátů a postupu našich představitelů v organizacích, v nichž Česká republika aktivně participuje. Vláda by samozřejmě měla také koordinovat postoje ústavních činitelů a klíčových ústavních činitelů k hlavním mezinárodním událostem, se kterými jsme jako Česká republika konfrontováni.

Já myslím, že za poslední rok došlo k výraznému posílení koordinace vystupování naší země v rámci Evropské unie, došlo k výraznému posílení koordinace vystupování ústavních činitelů v rámci Severoatlantické aliance. Tak jak došlo k výraznému posílení ekonomické diplomacie a aktivity našich ústavních činitelů, tak se domnívám, že dochází také ke koordinaci postupů jednotlivých ústavních činitelů při podpoře našeho exportu.

Pro to, abychom tu situaci ještě dále zlepšili, jsme společně s ministrem zahraničí přišli s návrhem na vytvoření určitého modelu koordinace zahraniční politiky České republiky. Je to nový formát, který tady v minulosti nebyl. Cílem je, abychom do koordinace zahrnuli prezidenta republiky, předsedy obou komor Parlamentu, předsedu vlády a ministry zahraničí a obrany, to znamená ústavní činitele, kteří nejčastěji z titulu svých funkcí reprezentují Českou republiku navenek. Dohodli jsme se na tom, že jednou za dva měsíce se pod vedením ministra zahraničí budou scházet zástupci Kanceláře prezidenta republiky, Úřadu vlády, Ministerstva obrany, Senátu a Poslanecké sněmovny a třikrát ročně by se ti ústavní činitelé, které jsem před malou chvílí vyjmenoval, sešli společně, tak abychom diskutovali klíčové koncepční otázky naší zahraniční politiky. Je to nový formát, v minulosti tady tato forma koordinace neexistovala a já si myslím, že je to naprosto nezbytné v dnešní době, zejména v situaci, kdy se změnila povaha mandátu prezidenta republiky. Prezident republiky je nyní volen přímo občany, to znamená, může být volen odlišnými politickými proudy a většinami, než jsou ty, které jsou zastoupeny v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu, a je potřeba zajistit dobrou koordinaci naší zahraniční politiky.

Možná poslední poznámka, proč je ta koordinace tak důležitá. Jde o to, aby naše země byla srozumitelná, aby byla čitelná, aby byla srozumitelná a čitelná pro naše partnery, které máme v Evropské unii, pro naše spojence, které máme v Severoatlantické alianci. Pokud se podíváme na to, co se dnes děje ve světě, tak já myslím, že je evidentní, že přibývá bezpečnostních rizik. My jsme vždycky byli zemí, která se snažila být aktivní, která se snažila ovlivňovat to, co se odehrává ve světě. Patříme mezi státy, které se aktivně zajímají a snaží se pomáhat, a i z tohoto hlediska je velmi důležité, abychom měli dobře sladěnou a koordinovanou naši zahraniční politiku.

Čili tolik jenom velmi stručně k novému formátu, který začíná fungovat od jara letošního roku. Já pevně věřím, že to do budoucna bude velmi užitečná forma spolupráce mezi hlavními ústavními činiteli.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Jakubčík má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo. Děkuji, pane premiére. Jsem rád, že konečně v naší zahraniční politice nastává určitá koordinace. Jsem rád, že byly vytvořeny skupiny, které budou spolu jednat. Pouze mě trošku zarazila četnost jednání. Zdá se mi, že v současné situaci, kdy se situace jak ve světě, tak v Evropě mění takřka každým okamžikem, tak třikrát do roka se mi zdá být celkem málo. Jestli by nestálo za zvážení zvýšit četnost těchto koordinačních schůzek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan premiér ještě doplňující odpověď. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano. Já děkuji. Především první poznámka. Pokládám vůbec za důležité, že se budou pravidelně scházet zástupci exekutivy a legislativy a že bude koordinována exekutivní diplomacie a parlamentní diplomacie. Ono to souvisí také s tím, abychom byli schopni lépe plánovat a koordinovat naše zahraniční cesty. Tady si myslím, že z hlediska přípravy podkladů schůzka na Ministerstvu zahraničí jednou za dva měsíce je optimálně časována.

Pokud jde o schůzky na nejvyšší úrovni, my začínáme, ten model budeme zkoušet v letošním roce. Pokud by se přirozeně ukázala potřeba, aby se nejvyšší ústavní činitelé v tomto formátu koordinovali častěji, tak si myslím, že není asi žádný problém, abychom frekvenci podle potřeby zvýšili.

Zatím je tedy připraven formát schůzek třikrát ročně. Myslím, že to je nepochybně i užitečné pro daňové poplatníky i pro racionalitu z hlediska vynakládání našich finančních prostředků, protože je také myslím velmi užitečné, aby se nepřekrývaly zahraniční cesty, aby tady fungovala synergie, abychom dobře komunikovali a připravili i aktivity v oblasti ekonomické diplomacie, to znamená, abychom si rozdělili teritoria z hlediska působení jednotlivých klíčových ústavních činitelů za Českou republiku, to znamená, aby tady byla synergie, aby tady byla vzájemná podpora, aby tady bylo dobrá koordinace.

Jsem tedy optimista. Domnívám se, že by ten nový formát koordinace naší zahraniční politiky v tomto smyslu mohl být užitečný, a samozřejmě bude doplňován tím, co tady už v minulosti fungovalo, a to jsou pravomoci, které má vláda jak z hlediska schvalování jednotlivých zahraničních cest představitelů exekutivy, tak i z hlediska schvalování mandátů pro naše zástupce v orgánech zejména Evropské unie, ale také Severoatlantické aliance. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji pane premiére. Tím jsme vyčerpali druhou interpelaci a přikročíme k třetí interpelaci pana poslance Bendla, který bude pana premiéra interpelovat ve věci státního podniku MERO a jeho personální situace. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, kolegyně a kolegové, já nemám příliš mnoho času v rámci této interpelace rozebírat celkové vazby, které se dnes dějí kolem oblasti dodávek ropy a distribuce ropy skrze Českou republiku, případně do České republiky. Přesto nedávno probleskla zpráva, že šéf tohoto strategického, pro Českou republiku strategického podniku, kterým MERO bezesporu je, byl odvolán. Byl odvolán generální ředitel i poté, co jeho obchodní výsledky byly lepší, než bylo zadání zadavatele, poté, co deset let řídil tuto společnost bez jakýchkoliv skandálů, a předseda dozorčí rady státního podniku MERO sám informoval veřejnost o tom, že nebyly za panem generálním ředitelem žádné zásadní prohřešky a podobně. Přesto byl odvolán, stejně tak s ním odešli i další lidé z vedení tohoto podniku.

Vzhledem k tomu, že podnik MERO, který zároveň řídí ČEPRO, které mimo jiné přimíchává do paliv biosložky, v této oblasti se točí opravdu miliardové částky, a vždycky v minulosti probíhala debata mezi ministrem průmyslu, ministrem financí, pokud se tam cokoliv personálně dělo, a samozřejmě premiérem, neboť se to týká významně strategické oblasti obchodu s ropou, chci se vás, pane premiére, zeptat, zda se ztotožňujete s těmi personálními změnami, zda jste o nich věděl a podporujete je a zda si uvědomujete, že máte místopředsedu vlády, který v tomto ohledu opravdu je ve významném konfliktu zájmů, a co uděláte pro to, aby případně ten konflikt zájmů zneužit nebyl. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážený pane místopředsedo. MERO Česká republika, akciová společnost, je vlastník a provozovatel české části ropovodu Družba a ropovodu IKL. Je jediným přepravcem ropy do České republiky a nejvýznamnější společností, která zajišťuje skladování nouzových strategických zásob ropy. Je známo, že jediným akcionářem společnosti MERO je Ministerstvo financí. Rozhodnutí jediného akcionáře je v působnosti valné hromady.

Ministerstvo financí 7. ledna za základě podnětu dozorčí rady odvolalo z představenstva společnosti Jaroslava Pantůčka, Libora Lukáška a Vlastimila Bouru. Do představenstva společnosti byli současně jmenováni Stanislav Bruna a Otakar Krejza. Třetím členem představenstva společnosti MERO zůstává pan Vít Tůma. Stanislav Bruna se zároveň stal šéfem firmy. Jejich úkolem bude zajistit další zefektivnění hospodaření společnosti, zajistit kontinuitu obchodních vztahů s klíčovým zákazníky a připravit strategii společnosti v historicky nových podmínkách vývoje rafinérského průmyslu v České republice i v rámci evropského kontextu.

Jak vyplývá z toho výše uvedeného, to rozhodnutí provedl ministr financí jakožto akcionář společnosti MERO. Bylo to tedy rozhodnutí jediného akcionáře. Byl jsem jako předseda vlády informován před tímto rozhodnutím ze strany ministra financí a byl jsem informován o tom, že Ministerstvo financí jakožto akcionář prostřednictvím zástupců v dozorčí radě nebylo spokojeno s fungováním společnosti a uplatňovalo připomínky v oblasti ekonomické výkonnosti, v oblasti nastavení odměňování a v oblasti kvality aktuální strategie společnosti. To byly tedy výhrady, které uplatnilo Ministerstvo financí, o těchto výhradách jsem byl informován a Ministerstvo financí následně provedlo změny ve vedení společnosti MERO.

Pokud jde o otázku možného střetu zájmů a podezření na otázky střetu zájmů, nepochybně je potřeba hodnotit konkrétní případy, konkrétní situace, a pokud by byly konkrétní poznatky o tom, že dochází ke střetu zájmů nebo že je nějakým způsobem tady zneužit ten potenciál ke střetu zájmů ve prospěch nějakého konkrétního komerčního subjektu, v neprospěch zájmu státu, pokud by tady byly jakékoliv takového konkrétní poznatky, tak se jimi přirozeně budu zabývat. Zatím žádné takovéto konkrétní poznatky k dispozici nemám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane premiére. Pan poslanec Bendl žádá o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za tu odpověď, pane premiére, byť mě příliš neuspokojila, a divím se, že jste případně nechtěl vědět víc, než bude odvolán generální ředitel, protože podle mých informací byl hospodářský výsledek MERO dokonce o 100 milionů vyšší, než se původně předpokládalo. A zároveň, pokud mám správné informace, nebyly opravdu, a prostřednictvím úst předsedy dozorčí rady nebyly vážné důvody k jeho odvolání. Pokud jste to věděl předem, pak tedy buď jste s tím byl ztotožněn, anebo jste nebyl schopen udělat už žádnou změnu. Pokud by platilo B, že jste nebyl schopen udělat žádnou změnu, pak mě vaše odpověď příliš neuklidnila, protože ten konflikt zájmů, všichni tušíme, je tam opravdu velký.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan premiér má doplňující odpověď. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já se domnívám, že je skutečně velmi důležité, abychom nemluvili jenom o střetu zájmů v obecné rovině. Přirozeně, jestliže majitel velké společnosti se dostane do pozice ministra financí, který vykonává za stát akcionářská práva v celé řadě firem se státní účastí, tak tady existuje potenciál pro střet zájmů, ale je potřeba mít tady eventuálně konkrétní důkazy o tom, že k tomu střetu zájmu dochází, respektive že je ten střet zájmů zneužíván v neprospěch státu a ve prospěch nějakého konkrétního komerčního subjektu. Čili v obecné rovině tady nepochybně existují situace, kdy může nastat střet zájmů, ale pak je důležité, aby tady byly konkrétní poznatky, podněty, kterými bychom se mohli zabývat. Čili znovu opakuji: Nepochybně, pokud by takovéto indicie zde byly, tak samozřejmě se jimi jako předseda vlády budu zabývat a nepochybně se jimi budou zabývat i dozorčí orgány těchto příslušných firem, ve kterých má stát svoji účast. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak tím jsme vyčerpali interpelaci pana poslance Bendla a čtvrtou interpelující bude paní poslankyně Miroslava Němcová, která pana premiéra Bohuslava Sobotku bude interpelovat ve věci odškodnění studentů architektury v Brně. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Dne 20. a 21. listopadu 1989 na brněnské fakultě architektury se sešli studenti a poté také pedagogičtí pracovníci k tomu, aby vyjádřili své občanské postoje. Na těchto zasedáních se zúčastnil též Ing. arch. Jan Snášel, tehdy předseda základní organizace KSČ a představitel fakulty. Vyhrožoval jak studentům, tak pedagogům, že budou-li stávkovat, tak studenti budou propuštěni ze studia, nebo vyhozeni ze studia, a pracovníkům pedagogickým hrozí propuštění. Za tyto své arogantní postoje se dočkal toho, že jej tři studenti, tehdejší studenti Martin Laštovička, Jiří Slezák, Zdeněk Hirnšal, označili jako muže arogantního, zneužívajícího politického postavení, demagoga, a odsoudili jeho kariéristické vystupování. Ing. arch. Snášel je zažaloval a v této věci probíhalo soudní řízení, více než 23 let opakovaně rozhodovaly soudy všech stupňů a nakonec až Ústavní soud v loňském roce rozhodl ve prospěch studentů. Já vám ocituji kousek z rozhodnutí Ústavního soudu, kdy říká, že tři studenti, jejichž součástí života se tento téměř čtvrt století trvající spor stal, již dávno nejsou mladí lidé, ale muži středního věku, mezitím dospěla celá nová generace. Zprávu, že se tehdy nedopustili ničeho špatného nebo nezákonného, ale naopak že jejich jednání bylo hodno respektu, protože riskovali pro dobrou věc v době, kdy výsledek nebyl nijak zaručen, mohla justice našeho státu vyslat mnohem dříve - říká Ústavní soud.

Bývalí studenti se dožadují odškodnění po českém státu jako morálního a dostalo se jim odpovědi od paní ministryně Válkové, že jim nevyhoví, neb podle ní k žádné morální újmě nedošlo. Oni si to vysvětlují tak - cituji nyní z časopisu Reflex z ledna letošního roku - jako by jim stát říkal: Buďte rádi, že jste nebyli odsouzeni, mohlo to být horší. Jako by tím ale stát legitimizoval Snášelovu žalobu. To není normální.

Chci se vás, pane premiére, zeptat, zda považujete za normální nikoli délku toho procesu, ale to, že nebudou odškodněni, zda si myslíte, že došlo, nebo nedošlo k morální újmě těchto lidí. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, Ing. arch. Jiří Slezák, Ing. Ing. arch. Martin Laštovička a Ing. arch. Zdeněk Hirnšal, jak jste již uvedla, bývalí studenti architektury v Brně, podali u Ministerstva spravedlnosti 8. srpna roku 2012 žádost o odškodnění nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku soudního řízení. Je to tedy věc, která je samozřejmě již staršího data, nepřihodila se teprve nyní, a jak jste ji sama popsala, je to kauza, která se táhla v zásadě během celého polistopadového období.

Pokud jde o tuto žádost, jejich žádosti bylo zčásti vyhověno, každému bylo poskytnuto zadostiučinění ve výši 87 tis. Kč. Tato výše byla Ministerstvem spravedlnosti shledána odpovídající vzhledem k tomu, že žadatelé již byli odškodněni na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ze dne 11. října roku 2005, a to ve výši 5 tis. eur pro každého. Podle mých podkladů, které jsem dostal z Ministerstva spravedlnosti, vycházelo ministerstvo z algoritmu sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. dubna roku 2011. Jak jsem byl informován, žadatelé kromě vyššího peněžitého zadostiučinění požadovali i omluvu otištěnou v Mladé frontě Dnes. Tam tedy nedošlo k dohodě a žadatelé se obrátili s žalobou na soud. Věc je projednávána u Obvodního soudu pro Prahu 2. Ministerstvo spravedlnosti podalo své vyjádření k žalobě. Zatím v té věci podle mých informací nebylo nařízeno jednání. Tolik tedy stav celé záležitosti z pohledu Ministerstva spravedlnosti.

Pro mě je skutečně v tuto chvíli komplikované, abych tady vyjadřoval nějaké své osobní názory v situaci, kdy probíhá soudní spor mezi těmito třemi občany a Ministerstvem spravedlnosti. Musím říci, že celou kauzu pokládám za velmi nešťastnou pro českou justici. Myslím, že ta délka soudního řízení je zcela zjevně nepřiměřená z pohledu toho, o čem se rozhodovalo, v jakém čase bylo možné tam dosáhnout rozhodnutí, a pevně věřím, že celá věc bude soudně již rychle dořešena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Já si přesto myslím, vážený pane předsedo vlády, že je možné v Poslanecké sněmovně, abyste na mikrofon řekl, zda si myslíte, že utrpěli tito bývalí studenti morální újmu, nebo nikoli. Jestliže se jim dostalo materiálního odškodnění, tak to přece o něčem vypovídá. Nemůžeme si říkat, že peníze jsou více než morálka. Tak by mě zajímalo, jestliže na jedné straně tedy proběhlo už nějaké finanční odškodnění, a já se nedohaduji o tom, jestli dostatečné, nebo nedostatečné, z mého pohledu zcela nedostatečné, ale zajímal mě váš názor, jestli si myslíte, že utrpěli morální újmu, nebo nikoliv.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážená paní poslankyně, já se domnívám, že každý občan České republiky, pokud by se o jeho právech a povinnostech v rámci justičního systému rozhodovalo 25 let, nepochybně má právo tvrdit, že utrpěl morální újmu. Já si myslím, že v každém případě ta pomalost, s jakou se o této věci rozhodovalo, způsob fungování našeho justičního systému jednoznačně ukazuje na to, že něco není v pořádku. A souhlasil bych s tvrzením, že každý občan, který se dostane do této mašinérie a rozhoduje se takto dlouho o věci, která je poměrně jasná, utrpěl morální újmu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Tím jsme dokončili čtvrtou interpelaci. Pátou interpelaci přednese pan poslanec Antonín Seďa, který pana premiéra bude interpelovat ve věci dalších kroků vlády ve Vrběticích. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, kolem muničních skladů ve Vrběticích, Bohuslavicích se toho řeklo již hodně. Naposledy připomenu v sobotu jednání krajské konference sociální demokracie ve Zlíně. Taktéž petiční výbor projednal na svém veřejném pojednání petici za odvoz veškeré munice a nebezpečného materiálu z areálu bývalých vojenských skladů v katastru obcí Vlachovice a Vrbětice na základě petice občanů.

Já - tak jako vy rozumíte občanům, kteří mají oprávněnou obavu o své bezpečí a o bezpečí svých blízkých. Proto se chci zeptat, vážený pane premiére, na konkrétní kroky, které vaše vláda provede, aby požadavky občanů byly naplněny a byla zajištěna jejich bezpečnost. Zároveň se ptám, jakým konkrétním způsobem se vláda zasadí o to, aby v budoucnu k takovým událostem vůbec nedocházelo. Děkuji za vaše konkrétní odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Poprosím pana premiéra o jeho stanovisko.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, domnívám se, že vývoj celé kauzy Vrbětice byl zde již dostatečně v Poslanecké sněmovně diskutován. Nicméně platí, že v této věci stále probíhá policejní vyšetřování, a já pevně věřím, že v budoucnu budeme seznámeni i s jeho výsledky.

Pokud jde o situaci na místě samém, probíhá velmi intenzivně příprava v areálu ve Vrběticích na to, aby se mohla začít odvážet zde uskladněná munice. Je vytvořen vyskladňovací harmonogram. Počítá se tedy s tím, že tato munice bude vyvážena ve spolupráci s Armádou České republiky, samozřejmě za asistence policie. Policie České republiky bude současně provádět kontrolu, zda je vyskladňovaná munice bezpečná pro přepravu a další uskladnění.

Čili mohu říci, že vláda vynaloží maximální pozornost k tomu, aby vyskladňování munice, přeprava munice byla realizována za maximálních bezpečnostních opatření a nedošlo k žádnému ohrožení bezpečnosti občanů. Cílem tedy je, aby postupně byla munice transportována z areálu ve Vlachovicích-Vrběticích tak, aby ten areál byl připraven na celkovou sanaci po dvou výbuších, ke kterým tam došlo. Vláda nepočítá s tím, že by areál byl do budoucna využíván k jakémukoli skladování munice. A pokud jde o jeho další osud, tak poté, kdy dojde k ukončení sanace, bude otázku osudu areálu ve Vrběticích vláda, resp. Ministerstvo obrany řešit s dotčenými obcemi a se Zlínským krajem.

Pokud se bavíme o tom, co je potřeba udělat do budoucna, co je potřeba udělat preventivně, chci říci, že vláda schválila analýzu právní úpravy a působnosti orgánů veřejné moci ve vztahu k nakládání s municí civilními subjekty. Je to materiál, který připravilo Ministerstvo vnitra, a cílem je, abychom na základě této analýzy upravili všechny dotčené právní předpisy tak, aby se zpřísnily pravidla a podmínky pro nakládání s municí v České republice. Jde o nakládání se zbraněmi, se střelivem, případně s výbušninami. Jde o to, abychom jasně provázali skladování munice na území České republiky s krizovým plánováním. Je evidentní, že bude muset dojít ke změně celé řady zákonů. Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími ministerstvy má za úkol, aby příslušné návrhy připravilo do poloviny letošního roku, a pak předpokládám, že bychom návrhy předložili pro projednání do Poslanecké sněmovny a Senátu. Pevně věřím, že během roku 2015 tak budeme schopni legislativně připravit a provést revizi příslušné legislativy tak, abychom posílili kontrolu, abychom zvýšili pravomoci dozorových státních orgánů. Současně musíme během roku 2015 posílit kontrolní kapacity státu, aby odpovídaly množství munice a obdobného materiálu, se kterým se obchoduje na území České republiky.

Myslím, že jedním z těch závěrů, který jsme analyzovali, je fakt, že v minulých letech došlo k výraznému krácení kapacit na straně Policie České republiky. V rámci škrtů se snižovala i tabulková místa určená pro policisty a policejní odborníky, kteří měli kontrolovat munici, zbraně a střelivo na území České republiky. Je nepochybné, že bude muset dojít i k určitému navýšení těchto odborných kapacit v rámci struktur Policie České republiky.

Cílem tedy je, abychom vytvořili opatření a podmínky pro to, aby se nemohla opakovat situace ve Vlachovicích a Vrběticích, kde se bez dostatečné kontroly vytvořila nebývale vysoká koncentrace munice na jednom místě, a to munice, která byla skladována v soukromých rukou bez toho, aniž by ten obrovský muniční sklad v soukromých rukou byl dostatečně zanesen do krizového plánování, a bez toho, aniž by se složky integrovaného záchranného systému mohly dostatečně připravit na rizika, která takto velká koncentrace munice představovala. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi a pan poslanec má ještě doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, já bych vás v úvodu chtěl požádat o dvě věci. Tou první, kterou jste tady zmiňoval, je zajištění kontroly uskladněné munice a nebezpečného materiálu tak, aby jak odvoz, tak uskladnění byly bezpečné jak pro veřejnost, tak pro ostrahu. Tou druhou je, a taky jste se o tom zmiňoval, vyšetření konkrétní osobní zodpovědnosti za systémové chyby, ke kterým došlo v případě dříve připravovaného projektu mimovojskové logistiky munice a poté postupným pronajímáním muničních skladů soukromým společnostem. Obávám se totiž, jak to zaznělo už ve sdělovacích prostředcích, že může docházet k požadavkům na odškodnění, a bylo by spravedlivé vymáhat tyto náklady po těch, kteří tyto problémy zavinili.

A poslední věc. Vy jste tady zmínil, že vláda nepředpokládá využití areálu na skladování munice, což je v pořádku. Nicméně upozorňuji, že Výzkumný technický ústav - odštěpný závod ve Slavičíně má určité schopnosti, které by bylo škoda, aby i z hlediska zaměstnanosti nebyly zachovány. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a doplňující odpověď pana premiéra. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Víte, já rozumím tomu, že může samozřejmě existovat netrpělivost na straně občanů, kteří bydlí v obcích v blízkosti toho muničního skladu ve Vlachovicích-Vrběticích. Naprosto chápu přání občanů okolních obcí, aby ta munice, která je zde uskladněna, byla odvezena, co nejdříve. Ale právě proto, že vláda chce garantovat maximální bezpečnost celého procesu, tak je potřeba mu věnovat dostatečnou přípravou a dostatečnou pozornost, včetně toho, že munice bude kontrolována ještě předtím, než bude transportována z Vlachovic a Vrbětic. Chci připomenout, že část této munice bude samozřejmě... bude s ní nakládáno dále v režii soukromých vlastníků. Část této munice bude zřejmě uskladněna v kapacitách, které vyčlenil stát, konkrétně tedy v lokalitě Květná.

V každém případě stát bude vymáhat náklady, které jsou s touto operací spojeny, na vlastnících této munice. Když zde mluvíme o odpovědnosti a o budoucím vyvozování odpovědnosti, je potřeba si uvědomit, že primární odpovědnost má soukromý vlastník této munice, který ji skladoval v prostorách, které jsou ve vlastnictví účelové organizace Ministerstva obrany. To znamená, primární odpovědnost za stav munice a za to, k čemu došlo, nepochybně nese vlastník této munice, která byla v areálu Vlachovice-Vrbětice uskladněna. Nicméně stát jako garant bezpečnosti občanů nyní musí postupovat tak, aby vyloučil jakákoliv další rizika, a budeme postupovat skutečně velmi uvážlivě a opatrně s cílem, jakmile to bude možné, tak munici transportovat a ten prostor ve Vlachovicích a Vrběticích z tohoto hlediska vyklidit. Tolik tedy ještě doplněk vaší k otázce.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane premiére. Další interpelaci přednese pan poslanec Ladislav Velebný, který bude pana premiéra interpelovat ve věci významné tržní síly. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Děkuju za slovo. Vážený pane premiére, podle schváleného plánu legislativních prací vlády by měla vláda projednat novelu zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejich zneužití. Právní regulace významné tržní síly byla přijata v roce 2009 a hlavním cílem tohoto zákona bylo především vymezit pro potřeby ochrany hospodářské soutěže skutkovou podstatu zneužití významné tržní síly a vytvořit nástroje pro zamezení těmto praktikám.

Proto se ptám, jestli dojde k rozšíření působnosti zákona i na dodavatele. A tady chci upozornit, že ve všech evropských státech, ve kterých došlo k přijetí právní regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů, dochází pouze k jednosměrné regulaci. Takže se, pane premiére, ptám, v jakém stadiu se tato novela nachází a co od ní můžeme očekávat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Velebnému a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, návrh novely zákona o významné tržní síle byl zpracován Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Návrh jsem předložil vládě jako předseda vlády z titulu své koordinační funkce vůči Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Jak už zde bylo zmíněno, účelem zákona je mimo jiné ochrana potravin, ochrana spotřebitele, přirozeného tržního prostředí. V současné době je návrh připraven k projednání na vládě s tím, že projednávání je odloženo.

Druhého února letošního roku by mělo probíhat zasedání Rady hospodářské a sociální dohody. My jsme byli požádáni ze strany sociálních partnerů, abychom ten návrh zákona o významné tržní síle ještě předtím, než bude projednán na vládě, projednali se sociálními partnery. Čili přerušili jsme proces projednávání na vládě České republiky a chceme poskytnout tuto možnost konzultace a vyjádření zástupcům zaměstnavatelů a zástupcům odborů. Předpokládám, že poté, kdy toto jednání tripartity proběhne, vláda se k projednávání zákona o významné tržní síle vrátí s tím, že předpokládám, že bychom se k jeho projednávání mohli dostat ještě během měsíce února letošního roku.

Návrh počítá se zachováním stávajícího zákona o významné tržní síle. Nepočítá s úpravou jiných právních předpisů. Předmětem té právní úpravy budou vztahy vznikající mezi dodavateli a odběrateli potravin. Návrh zákona jasněji vymezuje předmět úpravy a používané pojmy a počítá s tzv. oboustranností, tzn. navrhuje, aby otázka zneužití významné tržní síly byla legislativně řešena jak na straně dodavatele, tak na straně odběratele.

To je tedy aktuální legislativní podoba návrhu. A skutečně předpokládám, že během měsíce února by se vláda mohla dostat k jeho projednávání.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku a my přikročíme k sedmé interpelaci. Paní poslankyně Jana Fischerová bude pana premiéra Sobotku interpelovat ve věci výhledu daňového systému v České republice. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Já velice děkuji za slovo a obrátím se na pana premiéra ohledně daňového systému v České republice, výhled. A sice konkrétně:

Vážený pane premiére, váš pan ministr vnitra, pan ministr Milan Chovanec, v novinách uvedl, že pokud se nepodaří panu ministru financí Babišovi ušetřit desítky miliard korun, poté ČSSD navrhne na příští rok zvýšení daní pro firmy a banky o 1 až 2 procenta. Čili můj konkrétní dotaz směřuje k možné korporátní dani z příjmu právnických osob, která v současné době činí 19 procent. Dle mého názoru zvyšovat daně korporacím, právnickým osobám, nemá cenu, neboť jsou zde různé hrozby, ať už se to týká nárůstu nezaměstnanosti, dále zhoršení konkurenceschopnosti domácích firem, odliv firem do daňových rájů atd. atd.

Můj dotaz směřovaný k vám, pane předsedo, je: Opravdu plánuje případně vláda zvýšení daní právnických osob? Děkuji vám za odpověď předem.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, pokud se ptáte, co plánuje vláda v daňové oblasti, tak mohu velmi jednoduše a transparentně odkázat na programové prohlášení vlády a mohu odkázat na koaliční smlouvu, kde je myslím velmi podrobně popsáno, co se chystá vláda v rámci svého mandátu v daňové oblasti udělat. Pokud bych se zabýval vazbou na zdanění právnických osob, pak je v koaliční smlouvě odkaz na možnost využít sektorovou daň v rozsahu cca 4 mld. korun příjmu veřejných rozpočtů v případě, že by se koalice rozhodla takto kompenzovat výpadek příjmu státního rozpočtu v případě snižování daně z přidané hodnoty pro některé vymezené položky. To je část v koaliční smlouvě, která se týká možného zavádění sektorové daně. Jenom připomínám, že sektorové daně, tzn. zdanění určité části právnických osob, byly v minulých letech zejména v souvislosti s reakcí na rozpočtové problémy po finanční krizi zaváděny v celé řadě zemí Evropy. A pokud vím, dodnes např. funguje sektorová daň ve formě vyššího zdanění bank i na sousedním Slovensku.

Když jsme připravovali koaliční smlouvu a programové prohlášení vlády, tak jsme přirozeně diskutovali v rámci vládní koalice, kterou tvoří tři politické strany - každá z těchto stran kandidovala s poněkud odlišným programem - o tom, jak sladit naše názory na další vývoj daní. Vzhledem k tomu, že jsme se prioritně dohodli na změně rozpočtové politiky státu a dohodli jsme se na tom, že chceme ukončit politiku plošných škrtů a že naším cílem je podpora hospodářského růstu, tak jsme připravili určitý výhled zvýšení příjmů veřejných rozpočtů s tím, že v té první fázi chceme vyzkoušet a identifikovat všechny možnosti, jak zvýšit výběr daní v České republice bez toho, aniž bychom přistupovali k plošnému zvyšování daňových sazeb. Proto se vládní koalice rozhodla, že prosadí celou řadu legislativních změn, které by měly zlepšit boj s daňovými úniky a zvýšit výběr daní. Já se možná k některým z těch změn ještě dostanu. Pokud by se ukázalo, že tato opatření nejsou dostatečně efektivní, pokládám za zcela legitimní, abychom se v rámci vládní koalice k tomuto tématu vrátili a diskutovali o tom, jakým způsobem můžeme zvýšit příjmy státu např. tím, že bychom o něco zvýšili daň z příjmu právnických osob. Ale takovýto návrh v tuto chvíli není součástí vládního programu, není součástí koaliční smlouvy a na tomto postupu by se musely shodnout nejprve koaliční strany.

Pokud jde o snahu zvýšit daňové příjmy. Já jsem přesvědčen o tom, že zde existuje velký prostor pro omezení daňových úniků, ale je potřeba schválit legislativu, která umožní státu zlepšit boj s těmito daňovými úniky. Připravujeme zákon o evidenci tržeb. Cílem je povinná registrace hotovostních tržeb a postupné zapojování podnikatelů do tohoto systému. Tento návrh, který připravuje Ministerstvo financí, je před vnějším připomínkovým řízením. Tento systém by měl být účinný alespoň zčásti v České republice od 1. ledna 2016. Druhá důležitá legislativa, na které nyní pracujeme, je zákon o prokazování původu majetku. To je věc, která může působit výrazně preventivně proti legalizaci příjmů z daňových úniků a trestné činnosti. Dalším důležitým zákonem je zákon o dani z hazardních her a přirozeně také připravujeme novelu zákona o daních z příjmů tak, abychom na základě koaliční smlouvy zrušili systém zdaňování superhrubé mzdy a vrátili se ke standardní dani z příjmů s tím, že tato daň z příjmů bude mít dvě pásma, pokud jde o zdaňování fyzických osob. To všechno jsou věci, se kterými počítáme v koaliční smlouvě. Počítáme s nimi v programovém prohlášení vlády a předpokládám tedy, že v letošním roce bychom tuto legislativu schválili a počínaje rokem 2016 a 2017 by měla výrazně přispět ke zvýšení výběru daní v České republice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za obsáhlou odpověď. Paní poslankyně Fischerová má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za odpověď panu premiérovi. Já budu spíš už jenom konstatovat. Mně se vybavila včerejší odpolední diskuse, kdy jsme probírali důchodovou reformu a možnost zastavení příspěvků do druhého pilíře. A protože jste, pane premiére, měl určitě jiná vážná jednání, to chápu, tak zde pan vicepremiér neboli pan ministr financí Babiš řekl - prostě ty peníze budou, nebo nebudou, nějak to zařídíme. Takže teď, když jsem poslouchala vaši odpověď, jsem si jenom vybavila, že jste řekl, že to na jednu stranu připouštíte, že možná ke zvýšení výběru těch korporátních daní dojde, když se ty peníze nenajdou. Je to tak? Čili asi tak jsem si já teď představila tu vaši odpověď. A vím, že do zítřka má ještě hnutí ANO připomínkovat tu koaliční smlouvu a možná na to také dojde. Čili mně to asi teď stačí. Takhle jsem si já udělala závěr. Velice děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já bych si přece jen dovolil ještě reagovat, protože tady nejde o nějaké možnosti nebo pokusy, tady jde o realizaci opatření, která se osvědčila v řadě jiných zemí v rámci Evropy, a když mluvím o elektronické evidenci tržeb, tak mohu připomenout případ Chorvatska, v kombinaci s účtenkovou loterií případ Slovenska. Když mluvíme o elektronickém výkazu daně z přidané hodnoty, opět mohu připomenout konkrétní případ Slovenska. Čili snažíme se v opatřeních proti daňovým únikům inspirovat zeměmi, které dosáhly konkrétních výsledků. A jak Slovensko, tak Chorvatsko dosáhly konkrétních výsledků z hlediska zvýšení výběru daní poté, kdy se jim podařilo tato opatření realizovat. Čili já jsem přesvědčen o tom, že řada těchto opatření bude mít i konkrétní rozpočtové, pozitivní rozpočtové efekty. To, co potřebujeme, je zvládnout legislativní proces a zákony schválit během letošního roku, tak aby začaly být účinné od 1. ledna příštího roku.

Pokud jde o kontrolní výkaz daně z přidané hodnoty, tam už legislativa byla schválena, tzn. teď už je jen potřeba, aby opatření bylo prakticky realizováno. A nejde jen o ty zákony. Chci připomenout to, že jsme vytvořili daňovou Kobru, tzn. instituci, která je postavena na mnohem lepší koordinaci spolupráce mezi policií, daňovou správou, celní správou, státním zastupitelstvím, tzn. abychom maximálně zefektivnili boj s velkými daňovými úniky, boj s velkými podvodníky. Jsem přesvědčen, že i tato lepší koordinace spolupráce státní správy bude mít konkrétní pozitivní rozpočtové přínosy.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za odpověď. Pokročíme k osmé interpelaci - kterou pan poslanec Herbert Pavera stahuje, a půjdeme dále, k deváté interpelaci. Pan poslanec Adolf Beznoska bude pana premiéra interpelovat taktéž ve věci daní. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kouzlo nechtěného. Je vidět, že jsme s Janou Fischerovou oba ze stejné strany a trápí nás stejné náměty. I z tématu, které je pod mým jménem, je zřetelné, že jsem se chtěl ptát pana premiéra na stejnou problematiku. Tak abych tu úplně nestál zbytečně, tak se zkusím zeptat jinak.

Vy jste, vážený pane premiére, podepisovali koaliční smlouvu a vytvářeli jste programové prohlášení při vědomí toho, že pan ministr financí sliboval, že na účtech státu a zlepšeným výběrem daní odhaduje profit zhruba 200 miliard. Pak tu po diskusi ve Sněmovně přiznal, že to byl předvolební fórek, a prohlásil, že to vypadá tak na 100 miliard. Přesto si myslím, protože dneska jsem četl i v týdeníku Ekonom rozhovor s vámi, že uvažujete o tom, že nějakým způsobem pracujete s myšlenkou zvýšit daň z příjmů právnických osob, případně sektorové daně. A protože jste tady velmi obsáhle paní kolegyni Fischerové vysvětloval, jak je vaším zvykem, co všechno se dělo, tak bych zeptal velmi stručně a velmi jasně: Přijdete vy jako premiér a předseda nejsilnější koaliční strany na schůzku, při které budete revidovat koaliční dohodu, s tím, že hodláte zvyšovat daň z příjmů právnických osob, případně zavést sektorovou daň?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Beznoskovi a poprosím o odpověď pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Především, vážený pane poslanče, jsem velmi rád, že mohu konstatovat, že v letošním roce dojde podle propočtů, které máme k dispozici, ke snížení celkového daňového zatížení, tzn. dále klesá složená daňová kvóta. Když se podíváte na opatření, která naše vláda schválila a uvedla je v život, tak jsou to opatření, která, pokud jde o občany, pokud jde o lidi ze středních a nízkopříjmových skupin, mají nepochybně pozitivní efekt na jejich příjmy. Teď mluvím o daňovém zatížení, teď mluvím o daňových sazbách - protože my jsme daně snížili. Snížili jsme je pracujícím důchodcům, vrátili jsme jim slevu na dani, snížili jsme daně rodinám s dětmi, protože jsme zvýšili odpočty na druhé a třetí dítě, snížili jsme daňové zatížení důchodců a rodin s dětmi, protože jsme snížili DPH na léky z 15 na 10 %. Myslím, že to jsou pozitivní změny, které nepochybně občané České republiky uvítali. Tolik tedy k otázce daňového zatížení.

Pokud jde o debatu v koalici, myslím, že určitě není nic špatného, pokud poslance zajímá, jakým způsobem debata o koaliční smlouvě probíhá. Nechceme a neplánujeme změny koaliční smlouvy. To gros je přece dáno vládním programem, tím, s čím vláda předstoupila před Poslaneckou sněmovnu, na základě čeho jsme dostali důvěry Poslanecké sněmovny. Ten text všichni poslanci obdrželi předtím, než se hlasovalo o vyjádření důvěry vládě. My jsme koaliční smlouvu dostatečně prodiskutovali, byla dobře promyšlena a není důvod, abychom teď, po roce, měnili text koaliční smlouvy.

Pokud se tedy ptáte, tak já jako předseda sociální demokracie nejdu na jednání o plnění koaliční smlouvy s návrhy na její změny. Primárně chceme jednat o tom, jak se daří naplňovat jednotlivá ustanovení v koaliční smlouvě, na kterých jsme se dohodli. Jsou věci, které se podařilo splnit, jsou věci, na kterých se pracuje, a jsou věci, kde se bohužel na nich ještě dělat nezačalo, a tam bychom se chtěli dohodnout o tom, jak práce urychlit, jak věci zlepšit, zjednodušit, jak zlepšit koordinaci mezi jednotlivými resorty, abychom skutečně byli schopni celou koaliční smlouvu, tak jak jsme se na ní dohodli, naplnit. Takže není to něco, co by se mělo každou chvíli měnit, je to součást dohody, která tady byla na začátku vzniku vládní koalice. A znovu mohu pouze připomenout, že daňová politika je tam poměrně přesně popsána.

V žádném případě, to mohu zcela jistě garantovat, protože bezpečně vím, že to žádná z koaličních stran navrhovat nebude, v žádném případě nepočítáme se zvyšováním daně z přidané hodnoty, nepočítáme s tím, že by se mělo zvýšit daňové zatížení středně- a nízkopříjmových skupin. Prostě s něčím takovým koalice v žádném případě nepočítá a ponecháváme si otevřenou možnost debaty o sektorové dani pro případ, že by se ukázala v příštích letech potřeba posílení příjmů státního rozpočtu. Ta potřeba se může ukázat v situaci, kdy bude nutné zajistit dostatek peněz na kvalitní financování veřejných služeb, kdy bude potřeba zajistit dostatek peněz na vzdělávání, na podporu vědy a výzkumu nebo třeba na valorizaci penzí v následujících letech. Čili jsou tady objektivní potřeby dobrého fungování státu, jsou tu potřeby rozumné hospodářské politiky a může se ukázat, že bude potřeba se vrátit k diskusi o daňových sazbách. Ale v této chvíli takovou diskusi nepředpokládám.

To, co předpokládám, je debata o rychlosti, s jakou budeme zavádět jednotlivá opatření proti daňovým únikům. Protože tady už není na co čekat, ty koncepty jsou známé, jsou vyzkoušené a je potřeba věci připravit a prosadit je do praxe, zorganizovat je v rámci daňové správy a tady si myslím, že to je téma pro diskusi v rámci koalice, aby všechna tato opatření běžela dostatečně rychle a aby přinesla pozitivní efekt pro veřejné rozpočty a aby se pozitivně odrazila už na přípravě státního rozpočtu na rok 2016. Na tom nám v rámci této diskuse bude skutečně velmi silně záležet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Beznoska s jeho doplňující otázkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane premiére, za odpověď. Jen krátký doplňující dotaz. Vy jste ve svém vystoupení zmínil účtenkovou loterii a Slovensko. Můj dotaz je velmi krátký: Vy jako premiér, jaký je váš názor na tu taškařici, podle mého názoru, s účtenkovou loterií?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane premiére, jaký je váš názor na tu taškařici? Prosím o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Myslím, že se účtenková loterie nedá vytrhávat od systému, v rámci kterého je organizována na Slovensku. Kdybyste se mě zeptal, jaký je můj názor na tu taškařici s registračními pokladnami, tak vám řeknu škoda, že už je Česká republika deset let nemá. Účtenková loterie je součástí systému registračních pokladen, tak jak na Slovensku funguje. Je to systém, který umožní poskytnout zpětnou vazbu pro daňovou správu, a je to velmi dobrá motivace pro občany, aby vyžadovali účtenky, aby se zajímali o to, jestli dostanou při nákupu zboží účtenku. A současně tím, že se účtenky registrují jako losy, které jsou potom slosovány v rámci účtenkové loterie, tak to vlastně dává možnost daňové správě, aby mohla kontrolovat reálnost hlášení, která získává z registračních pokladen. Čili je to model, který podle mého názoru vhodně doplňuje systém registračních pokladen, zlepšuje kontrolní možnosti státu a zvyšuje motivaci občanů, aby si skutečně přebírali účtenku. Určitě bych nemluvil o taškařici, protože cokoliv, co nám pomůže zlepšit výběr daní v České republice, je myslím velmi užitečné.

Chtěl bych také poznamenat, že pokud jde o daňové podvodníky, tak ti přece nepoškozují jenom stát, nepoškozují jenom občany, státní rozpočet, ale poškozují i hospodářskou soutěž. Přece ti, kdo neplatí daně, jsou v nepoctivé výhodě oproti těm, kdo respektují zákony a daně do státního rozpočtu odvádějí. Já si myslím, že je potřeba, aby tady byly rovné, spravedlivé podmínky, a stát k tomu musí přispět mimo jiné tím, že bude schopen vymáhat daně, třeba prostřednictvím účtenkové loterie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za odpověď na tuto interpelaci. V daňové oblasti zůstaneme i nadále, neboť pan poslanec Ladislav Šincl bude pana premiéra interpelovat ve věci sektorové daně pro banky, pojišťovny a telekomunikační společnosti. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Nejsem s panem poslancem Beznoskou a paní poslankyní Fischerovou z jedné strany, a proto můj pohled na sektor daně je trošku opačný.

Vážený pane premiére, koaliční smlouva o programovém prohlášení vlády obsahuje celou řadu závazků. Dovolte mi jen uvést malý výběr. Jde například o nastartování udržitelného hospodářského růstu, tvorbu nových pracovních míst, pravidelné zvyšování důchodu seniorům, zavedení porodného i na druhé dítě, a tak dále a tak dále. Všechny tyto vládní priority něco ovšem stojí a z něčeho se musí zaplatit. Pan ministr financí Babiš pod svým volebním heslem "ano, my to zařídíme" slíbil, že na všechny vládní priority uvedené v koaliční smlouvě dokáže zajistit dostatečné množství finančních prostředků bez dalšího daňového zatížení obyčejných poplatníků, drobných živnostníků a hlavně bez dalšího zvyšování deficitu státního rozpočtu jen řádným výběrem stávajících daní. Moc bych si to přál, protože vládní priority jsou důležité, ale může se v praxi stát, že sliby pana ministra financí se nenaplní a realita bude jiná. Už dnes se vážně diskutuje o existenci rizika absence prostředků ve státním rozpočtu.

Již to tu dnes bylo řečeno. Možností, jak řešit finanční potřeby vládních priorit, je zavedení takzvané sektorové daně, to je daně pro velké banky, pro pojišťovny či telekomunikační společnosti, které dosahují mnohamiliardových zisků, které pocházejí z České republiky, ale končí v zahraničí u jejich vlastníků. Proto se vás chci zeptat, jak se díváte na možné zavedení této daně, se kterou v případě nedostatku financí pro naplňování závazků vlády počítá koaliční smlouva i programové prohlášení vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šinclovi. Poprosím pana premiéra o jeho odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, myslím, že jsem měl možnost v předcházejících dvou interpelacích popsat pozici, ve které se v tuto chvíli vláda nachází. Vycházím tedy z koaliční smlouvy, z programového prohlášení vlády a nad rámec toho mohu poznamenat, že určitě nikdo rád nezvyšuje daně a je vždycky mnohem příjemnější, pokud si to můžeme dovolit z hlediska rozpočtu a vývoje ekonomiky, spíše daňové zatížení snižovat. Ale Česká republika má v tuto chvíli ještě stále rozpočtový schodek, i když se nám v loňském roce podařilo dosáhnout výrazně lepšího hospodaření, než předpokládal schválený státní rozpočet, i když v letošním roce chceme schodek dále redukovat, tak ještě stále máme deficitní hospodaření státu.

Cílem vlády kromě toho, že chceme zajistit dobré fungování státu a veřejných služeb, je také rozpočtový schodek postupně redukovat. Chtěli bychom skutečně dosáhnout toho, aby v příštích letech klesal podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu. To znamená, snažíme se o to dělat takovou rozpočtovou politiku, abychom výrazně zpomalili tempo zadlužování České republiky. Proto je myslím zcela legitimní, abychom přemýšleli o zvýšení příjmů veřejných rozpočtů, abychom hledali možnosti, jak posílit příjmy veřejných rozpočtů tam, kde evidentně Česká republika o velké finanční příjmy přichází.

Já už jsem tady mluvil o prioritě, kterou vláda má, tím je tedy ucpat díry v našem daňovém systému, dosáhnout zlepšení výběru daní prostřednictvím naprosto konkrétních návrhů zákonů, o kterých jsem tady před malou chvílí mluvil. To je cesta, kterou jsme se vydali, a teď ji musíme dotáhnout do konce, byť to nebude jednoduché, byť to nebude populární, protože to samozřejmě bude znamenat něco nového. Bude to nový prvek v rámci našeho daňového systému. Je potřeba to dobře připravit, vysvětlit to veřejnosti, vysvětlit to podnikatelským subjektům, udělat to způsobem, který bude co nejméně administrativně náročný a bude technologicky na úrovni. To je myslím velmi důležité.

Pokud by se ukázalo, a mám na mysli roky 2016 a 2017 v mandátu této vlády, že tyto zdroje, které mobilizujeme bojem proti daňovým únikům, nebudou stačit pro pokrytí nezbytných výdajů veřejných rozpočtů, tak je zde myslím možnost debatovat o sektorové dani. Chci jenom připomenout, že naše země samozřejmě čelí, podobně jako jiné ekonomiky, výraznému odlivu kapitálu do zahraničí právě v důsledku toho, že máme nízké korporátní zdanění. Velká část finančních prostředků tak odplývá do zahraničí, aniž by mohla být využita pro potřeby investic a rozvoje tady v České republice. Možnost určité daňové přirážky, která by se týkala některých sektorů ekonomiky, například bankovnictví, je myslím legitimní cesta další diskuse pro případ, že by opatření v boji proti daňovým únikům nepřinesla dostatečné finanční prostředky, pro případ, že by úspory, které realizujeme v provozu státu, nepřinesly dostatečné zdroje pro jeho další fungování.

Jsem velmi rád, že kromě toho, že připravujeme opatření proti daňovým únikům a že už některá z nich prakticky realizujeme, tak se daří také šetřit v klasickém provozu státu. Mám na mysli i otázku informačních technologií a investic v této oblasti. Mám radost z toho, že řada resortů se snaží změnit praxi zažitou z minulých let, kdy velká část zakázek zejména v oblasti IT, byla poskytována bez dostatečných a transparentních výběrových řízení. Praxe se velmi rychle mění. A jak se praxe rychle mění a jak roste tlak ze strany vlády na výběrová řízení, tak se daří také snižovat provozní náklady. Snažíme se hledat možnosti, jak zajistit financování státu bez toho, aniž by se musely zvýšit některé daňové sazby. Pokud to možné nebude, myslím si, že jednou z možností je zvýšení daně z příjmů právnických osob, buď tedy zvýšení celkové sazby, anebo zavedení sektorové daně pro některý ze sektorů, a podobně jako na Slovensku by tou možností mohlo být i vyšší zdanění bank.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Šincl má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji. Vážený pane premiére, například tuzemským bankám a spořitelnám za rok 2013 meziročně stoupl souhrnný čistý zisk o 11 milionů (miliard?) korun na 64,3 miliardy korun. Za jedenáct měsíců loňského roku vydělal český bankovní sektor 58,8 miliardy korun, a to jenom z toho důvodu, že údaje za celý rok ještě nejsou k dispozici. Místo toho, aby tento vytvořený zisk získaný z peněženek českých občanů, jejich klientů, v České republice investovaly, tento zisk je z českých bankovních dcer vyváděn ven jejich matkám do zahraničí a český stát z toho nemá vůbec nic. Podobná situace je i v oblasti pojišťovnictví a telekomunikací.

Moje otázka. Nemyslíte si, že 4 miliardy korun uvedené v koaliční smlouvě nejsou pro tyto bohaté bankovní společnosti, pojišťovny nebo telekomunikační společnosti málo? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S doplňující odpovědí pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Myslím si, že je všeobecně známo, že bankovní sektor v České republice je stabilní. Ta stabilita bankovního sektoru byla do značné míry dána i v důsledku výrazných investic veřejného sektoru do jeho restrukturalizace a opakované privatizace. Čili daňoví poplatníci se v minulém desetiletí výrazně podíleli z prostředků státního rozpočtu na stabilizaci našeho bankovního sektoru, finančního sektoru, a z hospodářského hlediska by nepochybně bylo užitečné, pokud by se zdroje z finančního sektoru vracely v co největším rozsahu do české ekonomiky ať už ve formě úvěrů, nebo ve formě investic. Bohužel, vlastnická struktura našeho bankovního sektoru je taková, že nejvýznamnější finanční instituce jsou v rukou zahraničních vlastníků, a dochází tedy k transferům kapitálu, k transferům dividend do mateřských společností.

Domnívám se, že celkové zdanění finančního sektoru v České republice je nízké a zavedení sektorové daně pro finanční sektor by neznamenalo nějakou konkurenční nevýhodu České republiky, ale mohlo by pomoci z hlediska mobilizace příjmů veřejných rozpočtů. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za odpověď na interpelaci pana poslance Šincla a dostáváme se k pravděpodobně poslední interpelaci, kterou přednese pan poslanec Josef Nekl, a bude interpelovat pana premiéra ve věci dohody TTIP a vystoupení pana náměstka Druláka v Evropské unii. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, obracím se na vás s interpelací související s postojem České republiky při projednávání dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství, která je známa pod zkratkou TTIP. Náměstek ministra zahraničních věcí pan Drulák prohlásil na konferenci v Bruselu na začátku tohoto týdne, že Česká republika dohodu podporuje. Proto vás žádám o odpovězení následujících otázek. Za prvé, měl náměstek Drulák k takovému prohlášení mandát? Za druhé, kdo mu jej udělil? Za třetí, proč zasedá pracovní skupina na Ministerstvu průmyslu a obchodu k této smlouvě, když má Česká republika podle náměstka Druláka jasno v tom, že smlouvu podporuje? A za čtvrté, jak můžete jako vláda, případně jak může úředník ministerstva dávat takový bianco šek, a to ve chvíli, kdy přesný obsah smlouvy není znám, a o řadě bodů, které budou mít především dopad na všechny občany našeho státu, týkající se například životního prostředí, bezpečnosti potravin, regulace chemických látek. Znamená to tedy, že i kdyby smlouva byla nakonec vyjednána tak, že může ohrozit zdraví občanů, vláda České republiky ji podpoří? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Neklovi a poprosím pana premiéra o jeho odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já bych chtěl především říci, že není tady žádný bianco šek. Není tady žádný bianco šek ze strany vlády České republiky, česká vláda podporuje vyjednávání smlouvy mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Ale jestli budeme schopni a připraveni tuto smlouvu podpořit, bude záležet na její konkrétní podobě a na jejím konkrétním znění. Čili nejedná se o bianco šek, jedná se ale o aktivní přístup k vyjednávání této smlouvy. Myslím si, že je potřeba si uvědomit, že dnešní svět se mění, že je tady velká snaha integrovat ekonomické celky, a myslím si, že by Evropská unie neměla zůstat stranou. To znamená, dochází tady k propojování jednotlivých integračních uskupení, vytvářejí se zóny volného obchodu, a pokud by Evropská unie dlouhodobě zůstávala stranou těchto tendencí, tak na to dříve nebo později doplatíme z hlediska možností našeho exportu a našeho obchodu.

Na základě analýz, které zpracovala česká vláda, zejména Ministerstvo průmyslu a obchodu, jsme přesvědčeni o tom, že vytvoření společného obchodního prostoru mezi Evropou a Spojenými státy by mělo na českou ekonomiku pozitivní vliv. To znamená, vedlo by k posílení investic a vedlo by k tvorbě nových pracovních míst. Jsme přesvědčeni o tom, a ta analýza tomu nasvědčuje, že naše ekonomika je do té míry konkurenceschopná v rámci Evropské unie, že bychom byli schopni těchto výhod uzavření smlouvy TTIP využít ve prospěch dalšího ekonomického růstu.

Jsou tady ovšem části smlouvy, které v tuto chvíli budí pochybnosti, a je potřeba pokračovat v jejich trpělivém, pečlivém a důkladném vyjednávání. V žádném případě nebudeme souhlasit s takovou smlouvou, která by například snížila standardy ochrany zdraví obyvatel České republiky. Nebudeme souhlasit s takovou smlouvou, která by znamenala snížení standardu v oblasti ochrany zaměstnanců. Nebudeme souhlasit se smlouvou, která by nám neposkytla například stejný přístup pro naše firmy, pro evropské firmy na trh s veřejnými zakázkami ve Spojených státech, jako je připravena a jako poskytuje Evropa pro přístup amerických firem na trh s veřejnými zakázkami v Evropě. Čili je tady nepochybně nutná reciprocita a je tady nepochybně nutný důraz na standardy, které se týkají kvality života v Evropě, tak jak je máme nastaveny v oblasti ochrany zdraví, v oblasti ochrany spotřebitele, v oblasti ochrany životního prostředí, a nemělo by dojít uzavřením této smlouvy ke snížení standardů, se kterými počítá ať už česká, nebo evropská legislativa.

V každém případě ale platí, že jsme připraveni se aktivně podílet na vyjednáváních, která se dnes vedou mezi Evropskou unií a Spojenými státy, a vidíme tady skutečně velmi zajímavý ekonomický potenciál, pokud by se transatlantickou obchodní a investiční dohodu mezi Spojenými státy a Evropskou unií podařilo uzavřít.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Nekl s jeho doplňující otázkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Nekl: Možná stanovisko než otázka. Děkuji, pane premiére, za odpověď. Svým způsobem jsem rád, že jste to takhle formuloval, s tím ale, že právě jak mám informace z Evropského parlamentu, tak pan náměstek Drulák neřekl jediný důvod, proč bychom smlouvu měli podporovat, a přitom řekl, že ji podporujeme. Přitom tato smlouva je kritizována i napříč Evropou z různých politických pozic. A vystoupení pana Druláka bylo spíše ideologické, protože jak se dříve strašilo imperialistickým Západem, dneska se straší putinovským Ruskem. A navíc, jak jste sám řekl, nebylo to doposud projednáno ani se sociálními partnery. Nezlobte se, že mám obavu z této smlouvy, protože máme jisté neblahé zkušenosti, kdy se projednávaly vstupní podmínky přístupu do Evropské unie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Neklovi a poslední odpověď pana premiéra. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já nejprve ještě k těm výhodám. K tomu, co by uzavření té dohody mohlo přinést. Nepochybně je tady pozitivní dopad na rozvoj vzájemného obchodu a investic, liberalizaci služeb, odstranění cel na průmyslové a na zemědělské výrobky, odstranění netarifních a regulatorních překážek obchodu. A znovu opakuji: Je evidentní z analýz, které máme k dispozici, že česká ekonomika by byla schopna využít uzavření této smlouvy k další expanzi a k dalšímu růstu. Ale chci jasně slíbit, že nic nebude uzavřeno tak, aby o tom nemohla probíhat veřejná diskuse. Chci jasně slíbit, že se vláda zasadí o to, aby občané byli o všech aspektech připravované smlouvy informováni. Přirozeně i uzavírání této smlouvy bude podléhat příslušným demokratickým mechanismům. To znamená, nechceme cokoli vyjednávat za zády občanů České republiky a s těmi informacemi, které teď máme k dispozici, se domníváme, že pozitiva uzavření této smlouvy převažují nad potenciálními riziky. Potenciální rizika je nutno omezit tím, v jaké konkrétní podobě bude smlouva vyjednána. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za nejen tuto, ale za všechny odpovědi, a tím končím interpelace na premiéra a budeme pokračovat interpelacemi na jednotlivé ministry.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Budeme tedy pokračovat interpelacemi na členy vlády. Jako první byla vylosována paní poslankyně Miroslava Němcová, která bude interpelovat paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou - kterou zde nevidím, takže předpokládám, že paní poslankyně asi načte... Prosím, paní poslankyni, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Dámy a pánové, vážená paní místopředsedkyně, děkuji vám za slovo. Paní ministryně oznámila včas, že nebude moci z vážných pracovních důvodů být přítomna této interpelaci, což já plně akceptuji, proto ji vznáším s tím, že mi bude odpovězeno písemně. Je to stejné téma, s jakým jsem se obracela na předsedu vlády, tedy odškodnění tří studentů brněnské fakulty architektury z roku 1989.

Chci se zeptat paní ministryně a budu chtít odpověď tedy na otázku, na základě čeho dospělo Ministerstvo spravedlnosti k závěru, že u těchto lidí nedošlo k žádné morální újmě. Za druhé se jí chci zeptat, protože během 23 let, kdy se tento spor táhl, tak přes všechny soudní instance, přes soudy všech typů se jím zabývali soudci velmi kvalifikovaně a též velmi nekvalifikovaně. Od té nekvalifikované práci mluví závěr Ústavního soudu, zároveň s názorem odvolacího soudu se shoduje v tom, že například způsob řešení daného případu, který použil soud prvního stupně, je neakceptovatelný. Proto mě zajímá, zda paní ministryně si udělá analýzu toho, kteří soudci a jak v tomto případu postupovali, a proti těm, kteří zapříčinili to, že stát bude nebo by měl podle mě tyto lidi stoprocentně odškodnit, jaké nástroje použije pro pokárání nebo nápravu těchto soudců. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji paní poslankyni a nyní prosím druhou poslankyni vylosovanou v pořadí paní poslankyni Peckovou, která bude interpelovat pana ministra školství Chládka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré odpoledne, dámy a pánové, paní předsedající, vážený pane ministře. Sliby se prý mají plnit o Vánocích. Ministerstvo školství udělalo pravý opak! Na podzim schválilo desetimilionovou dotaci na mezinárodní kurzy pro nadané středoškoláky a před Vánoci ji zrušilo s tím, že program je elitářský a že je v rozporu se zásadami rovného přístupu ke vzdělání.

Dámy a pánové, z naší země netryská ropa, naše země není obklopena mořem plným ryb, stříbro jsme si vytěžili, takže naší zlatou žílou, naší bonanzou musí být lidské zdroje, naše děti. A ty talentované bychom si měli zvlášť hýčkat, pečovat o jejich nadání a rozvíjet ho, protože v nich je šance pro celou společnost, že ji ve všech oborech vědění i konání posune dopředu. Jedineční odborníci, kteří z nich vyrostou, budou i cenným vývozním artiklem a investice do nich se naší zemi vrátí mnohonásobně.

Pan náměstek Fidrmuc mluví o větší podpoře tuzemských projektů, tak bych se moc ráda zeptala pana ministra, jaké ty tuzemské projekty to budou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně, a prosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych předně nejprve uvedl na pravou míru, že tam se nejednalo o dotační systém, protože ta zmiňovaná instituce, která je prostředníkem pro tyto online kurzy v zahraničí, tak se z mně neznámého důvodu nepřihlásila do tohoto dotačního systému, ale po jednání, která byla v kanceláři ministra, tak argumenty, které předložili, tak mně se ten projekt velmi líbil a říkal jsem si, že takovýto projekt by klidně v České republice mohl být. Proto se připravila smlouva o dlouhodobé spolupráci, a pokud tato smlouva ještě není podepsána, tak samozřejmě ani jedna ze stran to nemůže považovat za finále.

V průběhu jednání pak vámi zmiňovaný náměstek přišel s argumenty, které byly velmi kritické k tomuto nabízenému kurzu, a proto jsem požádal, aby se sešel se zmiňovanými zástupci tohoto prostředníka. Zmiňovaní zástupci tohoto prostředníka se s panem náměstkem sešli a já měl informaci, že pochyby dále trvají u pana náměstka, ba co více, místo vysvětlení byl na něj vytvořen nepřiměřený nátlak, kdy mu bylo máváno nějakou tiskovou zprávou, že pokud tu smlouvu nepodepíše, tak prostě bude tato tisková zpráva, budou chodit informace na všechny sloupy, kde to možné je - od prezidenta počínaje přes Poslaneckou sněmovnu až velvyslanectvím konče.

Co se týče koncepce vzdělávání nadaných žáků, tak ta visí na webu ministerstva a je až do roku 2020. Tam je možno se podívat. Vzhledem k tomu, že i mně osobně je tato situace nemilá, dostal pan náměstek za úkol těm 150 studentům nabídnout alternativní kurz zdarma. Tato nabídka i visí na webu, je možno ji od pana náměstka vyžádat. Některé z těchto kurzů jsou v českém jazyce, některé mají pasáže i v anglickém jazyce, některé nabídky dokonce, které tam jsou, tak nejsou jenom českých vysokých škol, ale jsou i zahraničních vysokých škol a zdarma.

Problém žáků, kteří by se chtěli přihlásit i do vámi zmiňovaného kurzu, my řešíme ještě vyhlášením fondu pro nadané žáky z méně majetných rodin a tam se mohou přihlásit i žáci vámi zmiňovaného kurzu. Máme tam stanoven požadavek, aby to bylo pro žáky, jejichž příjem rodiny je pod hranicí čtyřnásobku životního minima, to znamená, že to není jenom pro tu nejchudší oblast, ale i pro děti z řekněme nízkopříjmových rodin, ale určitě ne z těch nejchudších. Tím vytvoříme i možnost, aby se mohli přihlásit. Vzhledem k pochybnosti, která tam je, tam máme požadavek, abychom to mohli dávat přímo dětem, abychom to nedávali prostřednictvím nějaké organizace. Podle mých informací, které jsme se dozvěděli posléze, si tento prostředník z těchto finančních prostředků, které by posílal stát, bere příspěvek na své vlastní platy, a tam bychom se mohli opravdu dostat do rozporu, o čem mluvil pan náměstek, že by mohlo dojít k nehospodárnému nakládání s veřejnými finančními prostředky.

Pokud budete mít zájem, paní poslankyně, i o jmenovité seznamy kurzů, protože těch kurzů je samozřejmě mnohem více, ale těch vytipovaných, zajistím, aby pan náměstek vám písemně tento seznam poslal a zároveň aby vám poslal i fond pro nadané žáky, který bude právě nabídnut i těm, kteří si zvolí jinou alternativu než tuto naši nabídku.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a táži se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Nebude to otázka. Jenom potvrdím, že skutečně bych ráda měla ty seznamy a především by mě zajímaly ty projekty, to jsou mezinárodní, protože o to nám právě jde a v tom byl právě tento projekt cenný, že byl mezinárodní. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o reakci.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Určitě, naprosto s vámi souhlasím, paní poslankyně. Já myslím, že mezi námi není rozpor, ale určitě chápete i moji situaci, že se nemůžeme dostat do rozporu se zákonem, pokud někdo ve vysoké pozici tvrdí vážné argumenty a ta druhá strana mu je bohužel nevyvrátila. Ale uděláme všechno pro to, aby - dřív se říkalo ani zrno nazmar, tak já říkám ani talent nazmar, abychom udělali maximum pro to, aby talentované děti měly možnost se zúčastnit kurzů nad rámec jejich vlastní výuky.

A ještě jednu informaci pro vás. Výhoda těchto nabídek je, že dokonce jsou provázány na rámcové vzdělávací programy, což u vámi zmiňovaného programu není.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím dalšího v pořadí, a tím je pan poslanec Leo Luzar, který bude interpelovat nepřítomného - ne, už přítomného - pana ministra zahraničí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážení členové vlády, jistě víte, že je 70. výročí konce druhé světové války, a při tomto výročí jsme konfrontováni se snahami některých významných politiků vykládat dějiny druhé světové války trošku jinak. Všichni znáte vystoupení premiéra Jaceňuka, ke kterému se odvážně vyjádřil náš pan prezident Zeman, za což mu dík. Bohužel byl asi jediný. Poslední aktuální je vyjádření polského ministra zahraničních věcí Grzegorze Schetyny, který na přímou otázku, zda není chyba nepozvat na oslavu osvobození Osvětimi ruského prezidenta, který je dědicem Sovětského svazu a Rudé armády, přímo odpověděl: Je třeba říci, že Auschwitz osvobodil 1. ukrajinský front. Byli to ukrajinští vojáci, kteří otevřeli brány koncentračního tábora Auschwitz.

Tady bych si dovolil poznamenat, že Rudá armáda za druhé světové války nazývala fronty podle místa jejich působení, ne podle národnosti vojáků, kteří tam sloužili, a tak první ukrajinský front se původně jmenoval Voroněžský, 4. ukrajinský front původně Jižní. Jedná se dle mého buď o hrubou neznalost, nebo úmyslně snížit význam Rudé armády v konci druhé světové války s pohledem na aktuální věci.

Totéž se děje v pobaltských zemích, které jsou už členy Evropské unie, a to Estonsko, Lotyšsko a Litva, kdy se veřejně oslavují vojska SS, kde se promenádují v uniformách SS a provolávají tato fašistická hesla. Ač pominu oběti, které byly způsobeny na obou stranách, tak nelze pominout oběti židovské, které v těchto zemích zahynuly. A tady si dovolím připomenout - (Upozorňován na čas.) Výborně. Čili já položím pouze tři otázky panu ministrovi s dovolením.

Bude česká diplomacie reagovat na otevřené snahy měnit historii druhé světové války významnými politiky? Jaká byla instrukce nehlasovat rezoluci OSN proti fašismu? Je to záměr zahraniční diplomacie České republiky a Evropské unie ignorovat projevy a akce snažící se ponižovat zásluhy Sovětského svazu na porážce fašismu? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Přeji vám dobré odpoledne. Já bych chtěl ujistit Sněmovnu, že Česká republika respektuje výsledky druhé světové války a vysoce oceňuje roli občanů bývalého Sovětského svazu, tedy i jeho nástupnických států, jako je Rusko, Ukrajina a dalších, při osvobození Československa od nacismu. Myslím, že tento postoj je trvale přítomný ve všech postojích dnešní vlády a v celé zahraniční politice České republiky. Já bych jenom chtěl připomenout, že my teď aktuálně připravujeme mezinárodní fórum k 70. výročí osvobození koncentračních táborů pod názvem Let My People Live, které se uskuteční v Praze a v Terezíně 26. a 27. ledna, teď, už příští týden. Zároveň si Česká republika připomene osvobození Československa spojeneckými vojsky, 70. výročí tohoto osvobození, a samozřejmě že sledujeme to, jakým způsobem se k těmto výročím staví naši sousedé a ostatní partneři.

Pokud se týká ukrajinské vlády, tak jak máme program té vlády, její programové prohlášení, tak jak sledujeme i aktivity ukrajinských politiků, a dokonce bych řekl i názory veřejného mínění na Ukrajině, tak si nemyslím, že by tady byly důvody k obavám z nějakých pokusů o revidování výsledků druhé světové války. Co se týče i výsledků voleb, posledních parlamentních, tak z těch extrémnějších, radikálně pravicových uskupení, těch dvou nejambicióznějších, se prosadilo pouze jedno a v této chvíli si nemyslím, že by ty názory na Ukrajině měly nějakým způsobem, že by měly nějaký vzestup nebo že by ten počet těch extrémních postojů nějak rostl. Třeba ten pochod, který se pravidelně pořádá a který se pořádal i nedávno a který připomíná činnost některých extrémních sdružení z druhé světové války, tak ten počet těch účastníků se vlastně zase rok od roku snížil a není to tak, že by tam ta situace nějak dramaticky vyvíjela.

Podobně bych hodnotil i situaci v Lotyšsku a Estonsku. Tam si myslím, že se jedná o společensky marginální skupinu lidí, kteří své aktivity omezují spíš na ten jarní každoroční pochod spojený s kladením věnců. Pokud vím, ze strany lotyšské nebo estonské vlády to není nijak podporováno a předpokládám, že kdyby se to stalo, tak že by z toho ta vláda učinila nějaký příslušný závěr.

Co se týče toho výroku, který vy jste zmiňoval, nebo toho vystoupení premiéra Jaceňuka pro německou televizi, tak tam vím, že z ukrajinské strany přišlo nějaké vyjádření, které odkazovalo na to, že byl - nevím - nerespektován kontext toho vystoupení a nějakým způsobem se to interpretovalo. Já celkem necítím žádnou potřebu k tomu nic dodávat ani nějak interpretovat to, co bylo řečeno z ukrajinské strany, protože to bylo televizní vystoupení a nepřísluší mi, abych to nějak dál rozebíral, nebo rozebíral vysvětlení ukrajinské strany. Pro mě je zásadní to, jaká je politika oficiálních představitelů Ukrajiny, a tady se domnívám, že tam nejsou žádné náznaky toho, že by někdo začínal s nějakou revizí nebo přepisováním druhé světové války.

Co se týče některých těch událostí, nebo pokud se objevují nějaké insignie a podobně, tak vás mohu ujistit, že i o věcech, které by se mi v tomto směru nelíbily, tak o nich jednám s příslušnými partnery na ukrajinské straně. Protože upozorňuji na to, že v českém veřejném mínění podobné insignie nebo používání některých věcí, které připomínají... že to prostě nalézá dost neblahý ohlas a že je to věc, která je tady hodnocena jako vážná. Takže ukrajinské partnery upozorňuji na to, jak je to citlivě vnímáno na české straně. Ale domnívám se, že opravdu je to v této chvíli marginální a rozhodně u ukrajinských partnerů nevidím nejmenší snahu to nějak obhajovat nebo nějakým způsobem revidovat výsledky druhé světové války.

A možná ještě, jestli mám čas...? (Předsedající: Už ho nemáte.) Už nemám. (Směje se.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím o položení doplňující otázky. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Pane ministře, já vás požádám o písemnou odpověď na ty tři otázky, které jsem v závěru položil.

Chci využít tu minutu. V Lotyšsku za války bylo 93 tisíc Židů, 92 tisíc jich bylo povražděno. Zbyl tam tisíc. Teď ten pochod, který tam probíhá, to je výsměch těmto obětem. Protestovali proti tomu Izraelci. My zůstáváme v klidu, pouze zavřeme oči a říkáme ona vláda to nepodporovala, ale že se to děje v souhlasu, v tichém souhlasu, to je druhá věc. Já si myslím, že to by se v demokratické zemi, členu Evropské unie, nemělo stávat. A vy byste měl diplomaticky reagovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ano. Já už jsem tady řekl, že když se setkávám s představiteli, v tomto případě jsem zmínil Ukrajinu, tak se s nimi bavím i o věcech, které jsou v české veřejnosti vnímány citlivě, ale vzhledem k tomu, že na druhé straně nacházím pochopení a porozumění tomu, nemám dojem, že by někdo měl tendenci nějaké podobné excesy hájit. Chápu to tak, že i když se podíváme třeba k našim sousedům, nechci teď jmenovat, tak zjistíme, že i tam existují určité extrémní podoby politických hnutí, a dokonce bohužel v poslední době se mi zdá, že to nebezpečí spíš roste. Je to věc, která mě osobně velmi znepokojuje, a je to, jak víte, způsobeno i poměrně dramatickou situací třeba i na jihu Evropy. Takže ty souvislosti jsou nepříjemné. Je to vážná věc. Takže pokud vás znepokojují tyto tendence, tak se tomu zase moc nedivím. V tom současném světě a v současné Evropě je to velký problém. Ale jenom upozorňuji na to, že se s ním setkáváme v celé řadě zemí a pravděpodobně, jenom tím chci říci, že ta dementi nebo veřejné ohrazení - pak bych musel vzít potaz, že je to někdy problém i u zemí daleko blíže, kde je to také svízelné. Já vlastně sdílím vaše znepokojení, jenom si myslím, že ten problém je takový, že je to politická výzva pro všechny z nás, kteří chceme, aby v našich zemích se uchoval demokratický boj, abychom tomu čelili. A podle mě k tomu vede celá řada nástrojů. Já to beru tak, že musíme hledat spojence v ostatních zemích, které v tomhle půjdou společně v jedné alianci proti podobným tendencím.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Nyní prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Zahradník, který bude interpelovat pana ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já se na vás obracím s následující interpelací. Vy jste se loni vyjádřil v tom smyslu, že se budete - nebo vaše ministerstvo - ucházet v rámci operačního programu Životní prostředí o získání 9 mld. Kč na takzvané kotlíkové dotace z evropských fondů. Má se podle vašich slov jednat o 150 tis. vyměněných kotlů, s tím, že významná část z tohoto objemu by měla jít do Moravskoslezského kraje, který, jak víme, je nejvíce postižen. K tomu je třeba říci, že loni se přestaly prodávat kotle první a druhé emisní třídy a od roku 2018 se už budou smět prodávat pouze kotle od čtvrté emisní třídy výše, s tím, že od roku 2017 mohou úředníci žádat předložení revize kotle na tuhá paliva. Pokud provozovatel nepředloží tuto revizní zprávu, riskuje pokutu až 20 tis. korun.

Já k vám tedy směřuji dvě otázky. S jakými palivy počítáte pro tyto inovované kotle, resp. jaká paliva by měla být prioritní pro tyto inovované kotle? Za druhé, kdy hodláte předložit první výzvy pro tento program.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedající, vážený pane poslanče. Děkuji za ten dotaz, který je opravdu velmi aktuální v těchto dnech, protože pokračuje intenzivně jednání s Evropskou komisí právě o posledním otevřeném problému v rámci operačního programu Životní prostředí na léta 2014 až 2020 a tím posledním otevřeným problémem je právě záležitost těch takzvaných kotlíkových dotací ve velkém rozsahu. Potvrzuji to, co jste řekl, potvrzuji tu částku. Opravdu by se mělo jednat o 9 mld. Kč z prioritní osy číslo 2, tedy zlepšení kvality ovzduší. My jsme v těch posledních jednáních, která se vedou a která se ještě povedou v nejbližších dnech. Já jsem poslední telefonickou debatu měl ještě dnes dopoledne s kolegy z DG Regio.

Situace je momentálně taková, že Evropská komise podmiňuje podle posledních informací poskytnutí těchto peněz splněním několika požadavků. Za prvé se velmi pravděpodobně bude jednat v této chvíli pouze o kotle páté emisní třídy. Není tam explicitně řečeno, o jaká paliva se bude jednat, a podle informací, které máme, tak jsou i ty poslední velmi moderní kotle, automatické kotle na spalování uhlí, které splňují pátou emisní třídu, ale je jich zatím málo. To znamená, nebude tam explicitně stanoveno ani vyloučeno nějaké palivo, ale s tím, že ty kotle budou muset splňovat emisní třídu a budou muset snižovat mimo jiné i emise nejen prachových mikročástic, o které především jde, ale i emise CO2.

K vaší druhé otázce. Dneska je to samozřejmě otázka té záležitosti obecného přístupu Evropské komise k operačním programům v České republice, o tom tedy už dnes řeč byla a ještě bude, ale my předpokládáme, že pokud všechno dobře půjde, tak v návaznosti na schválení tohoto operačního programu, který patří mezi ty dva nejpřipravenější, by k vypisování prvních výzev mělo dojít někdy ke konci druhého kvartálu letošního roku.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Tak za prvé je zřejmé, že se tedy bude jednat o veliký tlak na biologická paliva, na biomasu. Moje první otázka tedy zní, zdali nějak spolupracujete s Ministerstvem zemědělství ve věci zajištění dostatečné produkce biopaliv pro tyto kotle v daném předmětném území.

Druhá otázka se týká zajištění financování. Když tedy vypíšete výzvy ve druhém kvartále, tak je možné, že by mohly být již třeba zálohově realizovány v roce 2015. Přitom ale, pane ministře, víme, že v rozpočtu vaší kapitoly ve státním rozpočtu nemáte na financování programového období 2014 až 2020 žádné peníze rozpočtovány, což znamená, že kdybyste to chtěli nějak zálohově převádět z loňského roku, kde zřejmě nějaký zbytek je, tak s tím můžete mít problémy pak při vyúčtování celého dotačního programu na konci období 2020. (Předsedající: Pane poslanče, omlouvám se, váš čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec My s ministerstvem zemědělství spolupracujeme obecně i v této záležitosti, nejenom tedy nad konkrétními regiony, ale obecně spíše záležitosti využitelnosti takzvaných biologicky rozložitelných komunálních odpadů. V tomto případě jde spíše o jinou otázku než o paliva do těchto kotlů, to musím přiznat.

Z hlediska financování vás chci ujistit, že za prvé je tam jiná - ono to tady nepadlo možná dříve - struktura financování než v operačním programu Životní prostředí 2007-2013. To znamená, je tam daleko menší objem peněz ze státního rozpočtu, je tam kofinancování především 85 % evropské zdroje a 15 % žadatel, takže tam je daleko menší zátěž na rozpočet i na zdroje ze Státního fondu životního prostředí. Takže my opravdu nepředpokládáme v žádném případě, že by mělo dojít k nějakému zatížení v letošním roce. Zkušenost s kotlíkovými dotacemi, kterou už máme, nás prostě vede k tomu, že vždycky je to záležitost určité setrvačnosti několika měsíců, takže předpokládáme, že první nároky, byť by se jednalo o zálohové platby, přijdou až v roce 2016.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní další v pořadí a tím je pan poslanec Zlatuška, který bude interpelovat pana ministra školství Chládka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane ministře, v tiskové zprávě MŠMT jste 29. července 2014 ohlásil rozhodnutí  podpořit studium nadaných studentů CTYOnline v Centru pro talentovanou mládež při Univerzitě Johnse Hopkinse. Své rozhodnutí jste rovněž sdělil v dopise č. j.: MŠMT-3043712014-1 datovaném 10. září, tedy den po jednání vlády k podpoře nadaných studentů.

Návazně na to váš náměstek Hulínský z vašeho pověření v dopise č.j.: MŠMT-31 780/2014-11 ze 23. prosince informoval o revokaci rozhodnutí a zrušení talentovaným studentům přislíbené podpory.

Ve zdůvodnění Vaší revokace stojí informace o nepřijatelně vysokých nákladech, stojí zde mj.: "Na uvedený kurz on line formou John (sic!) Hopkins University vychází příspěvek z dotace přes 20 tis. Kč." To je srovnáno s náklady v českých kurzech s informací, že "na obdobné kurzy, které organizují vysoké školy v ČR v prezenční formě, státní rozpočet přispívá částkou cca 4-5 tis. Kč na žáka".

V dalším odstavci je jako příklad uveden také program TALNET. Webové stránky programu TALNET, tedy programu CZ.2.17/3.1.00/31165, uvádí, že v něm byla z peněz ministerstva podpořena účast 430 žáků za celkové náklady 8,43 mil. Kč.

Vystudoval jsem matematiku, a vydělím-li 8,43 mil. 430 účastníky, získávám s přesností na dvě platné číslice výsledek shodou okolností právě 20 tis. korun na účastníka. Vašim úředníkům však výsledek této operace dělení dvou čísel vyšel pouze 4-5 tis. Dovoluji si požádat o popis matematických operací, kterými dělení dá tento ministerský výsledek, nikoli výsledek obvyklé matematiky.

V souvislosti s plánovaným zaváděním povinné maturity z matematiky (upozornění na čas) si rovněž dovoluji požádat o informaci, zda se v ní bude používat běžných aritmetických operací dávajících výsledek, který vyšel mně, nebo zda bude vyžadována znalost početních úkonů, které jsou jak mimo mou kvalifikaci jako matematika, tak je takto nezvládla spočítat ani kalkulačka.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se opravdu omlouvám, ale jsou tu i ostatní kolegové. Prosím pana ministra o reakci. Prosím, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já se musím přiznat, že jsem trochu v rozpacích, protože byť jsem pozorně naslouchal, tak jsem rozuměl asi tak každé třetí větě. Takže jestli bych mohl poprosit - méně drmolit a více artikulovat, protože pak nemohu odpovědět na všechno.

Co se týče vaší otázky, tak jsem aspoň vyrozuměl z těch úseků, ta první část se týká toho dotazu, na který již jsem tady odpovídal, tak odkazuji na svou odpověď na předchozí dotaz. Co se týká matematických a aritmetických kroků úředníků, tak vám bude odpovězeno písemně, protože já jsem to s nimi nepočítal. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec chce položit doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Jinými slovy: Jednoduché dělení dvou čísel je nad možnosti nejen úředníků, ale ministra, který chce přichystat povinnou maturitu z matematiky. Rozumím tomu správně?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana ministra o reakci.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: A zdůrazňuji, že má otázka se netýkala přidělení financí tomu programu, pouze výsledku dělení.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek To jsem velmi rád, že se, pane poslanče, netýkala tato otázka toho programu, protože byste byl ve střetu zájmů, protože jste místopředsedou té organizace.

A druhá věc, pane poslanče. Není to nad možnosti ministra, to dělení, je to pod jeho rozlišovací schopnost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím dalšího poslance, kterým je pan poslanec Farský, který bude interpelovat zatím nepřítomného pana ministra vnitra Chovance. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Já bych chtěl na pana nepřítomného ministra vnitra - už přítomného ministra vnitra, vítejte - vznést otázku k nejstaršímu neprojednanému tisku ve Sněmovně, což je tisk číslo 42, který se tento týden dočkal významného jubilea, kdy od prvního čtení uplynul právě rok. A chtěl bych se zeptat tak, jak už je u mě zvykem, pana ministra, v jakém je aktuálně stadiu, na co se můžeme těšit, kdy se sem dostane. A k tomu bych měl poznámku, že kdyby se ho podařilo prosadit co možná nejrychleji, tak si myslím, že by možná ani nebylo nutné, tak jak zaznělo v poslední době v několika interpelacích, ale opakovala se i v médiích, zvyšovat daně. Myslím si, že to je přesně ten tisk, který může přinést miliardové úspory efektivnějším vynakládáním prostředků tak, jako se mu to povedlo na Slovensku.

Moje otázka je tedy, kdy už budu zbaven tohoto břímě a bude tento tisk připraven do Sněmovny k projednání. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím pana ministra o reakci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já se nebudu vracet k té historii, to si tady děláme téměř každé interpelace, já bych pouze asi informoval kolegu a i vás ostatní o posunu ve věci.

My jsme dostali za úkol z koaliční rady, abychom připravili zadání dopadové studie pro tento zákon, s tím, že Ministerstvo vnitra 21. ledna oslovilo ostatní ústřední správní orgány a jiné orgány veřejné moci, aby provedly zhodnocení dopadů, které má komplexní pozměňovací návrh v jejich působnosti. Po obdržení těchto informací předpokládáme, že tato dopadová studie by měla být hotová do poloviny měsíce března. Pokud tato dopadová studie dopadne pozitivně pro takzvaný komplexní pozměňovací návrh, který měl na starosti tým poslanců v čele s panem poslancem Vondráčkem z hnutí ANO, tak by tento text měl být dán do Poslanecké sněmovny. To znamená, tento text by měl být k dispozici do konce měsíce března, následně předpokládám, že koaliční rada posoudí dopadovou studii a rozhodne se o tom, jestli tento komplexní pozměňovací návrh bude ještě upraven, či nikoliv.

Ten finální text, vážený pane poslanče prostřednictvím paní předsedající, bych vám rád sdělil, byl finalizován i s Rekonstrukcí státu, a ten finální text, který odcházel jako žádost o dopadovou studii, byl tedy odsouhlasený i tímto neziskovým sektorem s tím, že je dostačující. Uvidíme, jak tato dopadová studie dopadne.

V otázce zvyšování daní, já bych tady, jestli dovolíte, byť to není k tématu, k tomu řekl jenom pár vět. Já jsem pouze říkal, že vládní program a koaliční smlouva generuje nové potřebné výdaje a že budeme chtít vidět v polovině letošního roku, jestli Ministerstvo financí bude schopno tyto příjmy získat. A pokud ne, že bychom se rádi vrátili k rok staré debatě, tedy k debatě před podpisem koaliční smlouvy, kdy jsme navrhovali zvýšení daní. To znamená, buď se nám někdy v polovině letošního roku povede s Ministerstvem financí vykomunikovat, že finanční prostředky jsou zajištěny, anebo jsme říkali, vraťme se k rok staré diskusi o tom, že budeme zvyšovat daně. Já jsem explicitně nehovořil. Pouze jsem říkal, že to byla vize sociální demokracie pro zajištění potřebných zhruba 40 mld. na financování státu pro příští rok.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana poslance Farského, zda chce položit otázku. Chce, prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji. Samotný návrh zákona prošel několika výbory, všechny to vyřešily přerušením. Jeden z nich přijal závěrečné usnesení, to bylo loni v červnu nebo koncem května na ústavněprávním výboru, a na něm padl závěr, jak by měl ten výsledný návrh vypadat, aby se mohl vrátit zpátky do sněmovny. Pokud mě informace neklamou, tak v tom výsledném návrhu, který teď byl rozeslán do RIA, je vyňat ČEZ jako společnost, na kterou by se registr smluv nevztahoval, a zároveň jsou vyňaty faktury a objednávky, u nichž je možnost zveřejňování automatizovatelná, to znamená beznákladová. Chci se zeptat, jestli ty informace jsou správné a proč k tomu odklonu od závěru ústavněprávního výboru, kde jsem se měl ještě šanci na tom rozhodování podílet, proč k tomu došlo. Já bych se neptal v interpelacích, ale já bohužel se ty informace dozvídám velice neoficiálními cestami (upozornění na čas) a nedostávám se ani na ta jednání.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím o reakci pana ministra.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec K tomu je jednoduchá pomoc. Abychom tedy ty texty mohli srovnat, tak já vám ten text, pane kolego, nechám zaslat. Pokud je zájem Poslanecké sněmovny, nechám to zaslat všem poslancům do jejich e-mailových schránek. Doufám, že to nebude bráno jako nevyžádaná pošta.

Já si nemyslím, že to je v tomto modelu, jak jste říkal, na druhou stranu je to komplexní pozměňovací návrh trojice poslanců v čele s panem poslancem Vondráčkem. Znovu říkám, ten finální text byl odkonzultován i s Rekonstrukcí státu, která byla v této věci velmi aktivní. Ten finální text si myslím, že byste mohl mít ve lhůtě do dvou dnů ve své e-mailové schránce a pak se na tom můžeme sejít.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za odpověď. Další v pořadí je paní poslankyně Pěnčíková, která bude interpelovat pana ministra zahraničí Zaorálka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, děkuji za slovo. Já budu stručná. V pondělí se pan náměstek Petr Drulák na konferenci v Bruselu vyslovil pro přijetí dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství. Chci se vás, pane ministře, zeptat, zda tato slova byla řečena s vaším vědomím a souhlasem, případně kdo panu Drulákovi dal mandát k takovému vyjádření. A pokud k tomuto vyjádření pověření neměl, tak já osobně to považuji za jeho výrazné pochybení a zajímá mě, jaké následky si za to pan náměstek ponese. A druhá otázka. Jak vůbec může říct takové stanovisko, pokud ještě není známa ani konečná podoba této smlouvy? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Ještě jednou dobré odpoledne. Já se domnívám, pokud vím, tak co pan náměstek řekl, tak řekl pouze to, že Česká republika podporuje vyjednávání smlouvy TTIP. Já bych chtěl upozornit, že to vyjednávání se děje na základě mandátu, který dostala Evropská komise k tomu vyjednávání. Mandát, který má Evropská komise, je veřejně známý. A myslím si, že nikdo ten mandát nechápe tak, že je to nějaký automatický souhlas s tím, co bude výsledkem vyjednávání. To je jediné, k čemu se dnes můžeme přihlásit.

Já bych si samozřejmě přál, aby ta vyjednávání byla vedena také co nejtransparentněji z hlediska veřejnosti. V této chvíli víme, že se zvolila taková metoda a postup, že obsah jednotlivých kapitol je zveřejňován na webu Evropské komise. Informování o výsledcích se bude dít vzhledem k tradici vyjednávání podobných smluv velmi nadstandardním způsobem, protože bude průběžně informováno o tom, jak se vyjednávání vyvíjejí. Asi také víte o tom způsobu, že se rozhodlo o zřízení oněch tzv. reading rooms, čítáren, ve kterých se představitelé státní správy jednotlivých zemí budou moci seznamovat s tím, jak ta jednání postupují. Je to poměrně velmi nestandardní postup zvolený poprvé takovýmto způsobem, v historii nic obdobného neexistuje. Je to právě proto, aby se tomu, co se děje kolem této smlouvy, dala co největší informovanost veřejnosti. Je to možná i na úkor toho, že tady Evropa trochu svou pozici oslabila, protože vlastně takto někdy dopředu sděluje veřejně, jaká stanoviska bude hájit.

Já mohu ujistit, že Česká republika se podepisuje právě pod to, aby vyjednávání podobné smlouvy nebylo v žádném případě spojeno s tím, že by evropská strana ustupovala v takových věcech, jako je ochrana životního prostředí, pracovních předpisů, ochrana spotřebitele, nastavení sociálního státu či hygienických předpisů. Mohu ujistit, že nikdo nesouhlasí s tím, aby se snižovaly např. standardy chemického průmyslu. Nesouhlasíme s tím, aby se uvolnil prostor chlorovaným kuřatům nebo geneticky modifikovaným potravinám nebo hovězímu ošetřenému hormony. To znamená, když jsem se bavil o těchto věcech s politiky, nebo když se o tom diskutuje na jednáních mezi ministry, tak tady platí jednotná pozice, že podobná vyjednávání v žádném případě nemohou vyústit v pokles úrovně norem ochrany veřejnosti v těch nejrůznějších oblastech, které jsem vyjmenoval, tady v Evropě.

Ale nicméně tohle je obtížná cesta. To, aby ta dohoda skutečně splnila očekávání, bude poměrně velmi obtížný proces a domnívám se, že to, že ten proces bude daleko transparentnější, než to bylo v minulosti, je správná věc. A opakuji, souhlas, který existuje na úrovni české vlády s tím, že Komise může vyjednávat, to v této chvíli neznamená, že ještě víme, jaký bude výsledek a jak se budeme stavět k němu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně nemá zájem položit doplňující otázku, proto poprosím další v pořadí, to je paní poslankyně Matušovská, která bude interpelovat pana ministra dopravy Ťoka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, ráda bych se zeptala na informaci, která minulý týden zazněla na kontrolním výboru, a to že stát se dostane k podkladům a technických detailům o fungování současného mýtného systému nejdříve po 31. prosinci 2016. Přitom tentýž den končí smlouva s jeho dodavatelem, firmou Kapsch, a od 1. ledna 2017 má začít fungovat nový systém. V neděli však výkonný ředitel Kapsche pan Karel Černý řekl, že veškerou dokumentaci včetně dat, hardware i software má současný vlastník a provozovatel mýtného systému, Ministerstvo dopravy potažmo ŘSD. Také váš náměstek, pane ministře, na 10. schůzi kontrolního výboru dne 9. 10. uvedl - cituji: Software i mýtné brány jsou ve vlastnictví státu. Vlastní obhospodařování tohoto softwaru je velice složitou záležitostí. Ministerstvo dopravy se snaží proniknout do softwaru, do instalačních modů tak, aby se nestalo, že firma Kapsch ukončí svou činnost k 31. 12. 2016 a Ministerstvo dopravy nebude mít k dispozici žádný software a systém by mohl zkolabovat. Protože nikde není řečeno, že pokud máme mýtné brány a software k dispozici, tak že ten systém nadále pojede, protože lidský faktor je tam velice důležitý. Konec citace.

Proto se, pane ministře, ze zájmu jako zpravodajka kontrolního výboru ptám k této problematice, jestli mi můžete nyní říci, jak to tedy doopravdy je. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tento dotaz, protože opravdu na jednání kontrolního výboru jsem řekl, že kompletní dokumentaci, tu, kterou budeme moci použít k provozování toho systému, dostaneme až 31. 12. 2016. Na druhé straně musím připustit, že prohlášení představitelů firmy Kapsch je pravdivé do té míry, že nám předali všechnu dokumentaci, kterou mají sepsánu ve smlouvách a kterou nám měli předat. Nicméně je to dokumentace, jako by to byl návod k použití. Takže my přesně víme, že když zmáčkneme klávesnici jednu nebo další, co to udělá v tom systému, ale nerozumíme tomu systému a nejsme schopni ten systém konfigurovat. To znamená, máme-li tam jakoukoli změnu, tak musíme požádat Kapsch a udělat ty věci skrze něj. To znamená, my opravdu si nemůžeme dneska podle stávajících smluv vyzkoušet ten systém a udělat tam změny tak, abychom byli třeba schopni ho převzít a provozovat sami.

My máme rovněž k dispozici zdrojové kódy k tomu systému. Jsou zamčené v trezoru na bezpečnostním oddělení Ministerstva dopravy s tím, že pokud je zkusíme odlepit, tak padají garance Kapsche a veškeré garance za to, že ten systém pojede - nepojede nebudou na Kapschi, ale byly by na Ministerstvu dopravy, potažmo na ŘSD. Takže jsme v situaci, kdy můžeme třeba vyzkoušet - nebo já jsem si myslel, že bychom měli mít šanci mít vyzkoušet, jak fungují zdrojové kódy a jestli do toho systému můžeme jít. V podstatě nemůžeme, protože denní fakturace je zhruba 30 milionů a ohrozit jenom hodinu se nám zdá nebezpečné.

Takže já poté, co dostaneme první výsledky od skupiny, která se zabývá vlastně dalším osudem mýta, chci vstoupit do jednání s firmou Kapsch o tom, jestli by nám opravdu férovým způsobem nedali k dispozici dokumentaci a informace, které by nám pomohly v dalších krocích. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se paní poslankyně. Nechce položit doplňující otázku, proto poprosím další v pořadí, tou je paní poslankyně Nováková, která bude interpelovat ministra školství pana Marcela Chládka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, vážený pane ministře, znovu se vracím k dnes již dvakrát zmiňovanému problému, to je v podstatě určité zneužití důvěry žáků, konkrétně, abychom si to dovedli představit, jsou to žáci třeba kvinty, já konkrétně jednoho toho postiženého znám, protože je z mého domovského gymnázia. Tito studenti věřili slibu pana ministra, že když oni sami do toho vloží práci, vloží do toho peníze, bylo to přes 5 tisíc, že zbytek jim ministerstvo doplatí a oni se budou moci zúčastnit toho projektu Centra talentované mládeže.

Upozorňuji, že ta Univerzita John (správně Johns) Hopkins je na našem vzdělávacím trhu už od roku 1979. Spolupracuje s ní 41 gymnázií. A teď vlastně ty děti dostaly odpověď od dospělých, od ministra, že slovo neplatí. Já možná chápu, že to nebylo úplně z vaší vůle, ale pane ministře, tady si myslím, že je důležitější, abyste jaksi nezradil slovo, které jste dal těm studentům, než to, že se něco nelíbí některému z vašich náměstků.

A potom bych měla ještě, jestli mohu, jeden dotaz. Je nemírně důležité, abychom pečovali o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ale stejně tak důležité je, aby pedagogové měli dobré metodické materiály k tomu, aby vyhledávali nadané žáky. Protože jsem to zatím nenašla v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků v nabídce, chtěla bych se zeptat, jestli o něčem takovém uvažujete. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci a vážená paní poslankyně, k vašemu dotazu. Já jsem se studenty vámi zmiňovanými nejednal, takže jim jsem ani nemohl nic slíbit. Jednal jsem se zástupci té organizace a tam jsem jim přislíbil, že uděláme maximum pro to, abychom to mohli podpořit. To, že jsou dlouho tady u nás na trhu, je pravda. A pravda také je, že dlouhodobě se dobývají na ministerstvo k nějaké dotaci a nikdy v minulosti stát tuto aktivitu nepodpořil a já měl dobrou vůli tuto aktivitu podpořit. Jak se říká: pro dobrotu na žebrotu. Protože pak když se vám objeví situace, kdy opravdu nemůžete jako ministr dát někomu příkaz, aby něco podepsal ze závažných důvodů, a samozřejmě ty důvody tady byly zmiňovány, tak těm studentům, o kterých jste hovořila - byla ta odpověď i předchozí, ale zopakuji -, nabízíme nějaké alternativní řešení, a to ve dvojím způsobu - buď nabídku zdarma jiných kurzů podobného charakteru, anebo kdyby trvali na něčem takovém, otevírá se fond na podporu nadané mládeže do čtyřnásobku u dětí, jejichž rodina nepřevýší čtyřnásobek životního minima, ale nejen na tento konkrétní kurz, ale na jakýkoli kurz si ony vyberou. Takže ta možnost tady je pro děti, které jsou taky přihlášeny, které budou patřit do řekněme nadstandardně finančně zabezpečených rodin a platí vysoké školné na některých školách, ze kterých se hlásí, tak si myslím, že to takový problém nebude.

Nyní k té druhé části vašeho dotazu. Vy jste se ptala, podle čeho se řídí vlastně celá oblast vzdělávání nadaných. Jedna z nich je vyhláška 73/2005 o vzdělávání dětí - studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí - žáků, studentů mimořádně nadaných. Tam je samozřejmě celá pasáž, která popisuje, jak se tím řídit. Na to navazuje ještě další vyhláška 55/2015. Naší snahou je samozřejmě poskytovat i metodickou pomoc a počítáme s tím, že v rámci té strategie budeme také pracovat s učiteli, jak pomáhat nadaným.

Mnohdy se dostáváme do situace, kdy náš systém v minulosti nebyl schopen dostatečně podpořit nadané studenty. Uvedu jeden příklad, kdy za mnou přišli rodiče žáka, kterému byly čtyři roky a něco, a my jsme ho neuměli dostat do základní školy, přestože inteligenčně již na to měl. Měl změřený inteligenční kvocient 150. A těch 150 jenom proto, že to víc neměřilo, ty testy pro děti. Náš systém prostě neuměl toto dítě zařadit do systému tak, aby mu byly nabídnuty nějaké alternativy a takzvaně nezakrněl. Musel jsem k tomu dát ministerskou výjimku. To si nemyslím, že je dobře. Měli bychom to systémově řešit. Souhlasím s vámi, že bychom měli vytvořit systém tak, a tady ta debata včera byla asi tuším dvouhodinová o inkluzi, a inkluze není jenom o tom, jak pomáhat dětem s nějakým hendikepem a dětem, které měly bohužel nebo mají tu smůlu, že jim něco brání v přístupu do hlavního vzdělávacího proudu, ale pomoci i těm nadaným. Ale samozřejmě české školství má v tomto dlouhodobě výrazný hendikep a já věřím, že se nám ho podaří narovnat. K tomu samozřejmě patří i metodické vedení učitelů, protože právě učitelé by měli být ti, kteří by měli pracovat s nadanými žáky a pečovat o ně i v tom hlavním vzdělávacím proudu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a vidím, že paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Nina Nováková: Přece jenom bych ráda soustředila pozornost na ten projekt, který má tento v angličtině vedený v podstatě z toho, co jsem slyšela od vyučujících, de facto na takové nižší vysokoškolské úrovni vedený projekt, tak tento projekt Talnet, o kterém jsem zatím jako o jediném slyšela, že by to měl nahradit, tak přece jenom jestli to srovnání, jestli to bude adekvátní náhrada, to budeme jistě s kolegyněmi a s kolegy sledovat a budeme se ptát studentů, jak to budou moci porovnat, takže budeme možná mít i příležitost ke srovnání. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o reakci.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji. Já pouze k tomu doplním: drtivá většina těch kurzů, které jsou v nabídce pro nadané žáky, jsou samozřejmě identické, takže můžou být podobné. Jeden z momentů, který třeba může být v té nabídce, není to jenom jeden, je jich tam asi 25 v té nabídce, které jsou podobné, ne stejné, ale podobné. Jsou zpracovány našimi vysokými školami. Některé jsou, jeden z problémů, některé jsou třeba v češtině, ale některé tam mají i ty anglické pasáže, anglické části. Ale právě protože kdyby si někdo z těch studentů nevybral tuto nabídku, tak nabízíme tu alternativu, podporu toho fondu, to znamená pro ty děti, které si nebudou schopny to zaplatit, nebo jejich rodina, tak jim nabízíme tento fond. Přijde nám to i systémovější řešení než vybrat jednu aktivitu, protože bychom se mohli dostat do situace, a máme taky několik těch dopisů, že nám někdo píše, proč podporujeme zrovna konkrétně tuto jednu aktivitu, ale jich je celá řada. Ale stoprocentně již nyní vám můžu říci, že nemůžeme najít stejný a totožný kurz, ale pracujeme také na tom, že připravujeme v rámci těch finančních prostředků, které by se daly do této aktivity, to znamená, například ta částka pět milionů korun by měla jít do fondu pro nadané žáky a pět milionů korun bychom chtěli poskytnout i vysokým školám na vývoj jejich programů a zlepšení jejich programů, aby byly alternativní jak v rámci českého jazyka, tak ten samý kurz i v angličtině.

Další věc, která tam na to navazuje, je samozřejmě daleko více ještě propagovat vzdělávání v anglickém jazyce na vysokých školách, které samozřejmě je v nabídce, a není o ně takový zájem i mezi zahraničními studenty, jaký by mohl být. Takže těch kroků je povícero. A když budete chtít, tak vám pošleme i ten seznam tak jako vaší kolegyni, protože to není jen ten jeden typ kurzů, o kterém jste mluvila.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dávám slovo panu poslanci Seďovi, který bude interpelovat místopředsedu vlády Pavla Bělobrádka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane místopředsedo vlády, při projednávání státního rozpočtu nebyl schválen pozměňující návrh, který měl pro tento rok vyřešit financování kosmických aktivit České republiky ve vztahu k Evropské kosmické agentuře. Chápu, že to bylo nesystémové řešení a že nebude vhodné pro další roky, ale proto by mě zajímalo, jakým způsobem vy jako místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovaci se k tomuto problému postavíte. Pouze chci připomenout, že pro příští rok realizace projektů v rámci Evropské kosmické agentury měl být vyčleněn na tyto projekty příspěvek naší země ve výši 355 milionů korun. Bez tohoto příspěvku není možné zapojit české firmy do těchto projektů a plnit tak národní kosmický plán.

Z mého pohledu jsou dvě cesty, jak tohle řešit, a teď myslím nejenom v tomto roce, protože předpokládám, že ty peníze se ve státním rozpočtu najdou, ale pro další roky. Tou první a pro veřejnost transparentnější je založení nové kapitoly státního rozpočtu pro kosmickou agenturu České republiky, nebo doplnit do kapitoly Ministerstva dopravy podkapitolu stejného názvu. Možná existuje i řešení, které podporuje i pan předseda vlády, a to založení Úřadu pro vědu a výzkum, který by poté měl financování projektu Evropské kosmické agentury na starosti.

Chci se zeptat, vážený pane místopředsedo, jestli budete řešit systémové financování kosmické agentury České republiky a financování projektu ESA. A pokud ano, kterou variantu řešení preferujete. Děkuji za vaši konkrétní odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana místopředsedu vlády, aby reagoval. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, tato interpelace by spíše měla směřovat na ministra dopravy, popřípadě na ministra školství a tělovýchovy, jelikož problematika národní kosmické agentury a kosmických aktivit je primárně svěřena do gesce Ministerstva dopravy, a to na základě usnesení vlády z předchozích let. K téhle podle mého názoru nesystémové změně došlo z iniciativy Ministerstva dopravy, protože do té doby to bylo v kompetenci Ministerstva školství.

Oba pozměňující návrhy ve třetím čtení návrhu zákona o státním rozpočtu byly zamítnuty. A z našeho pohledu, co se týká otázek vědy, výzkumu a inovací, tak za mezinárodní spolupráci a tady i za příspěvky do ESA je kompletně a kompetenčně odpovědné Ministerstvo školství, které každoročně platí povinné příspěvky ve výši cca 300 milionů korun.

Tato částka zahrnuje i úhradu některých příspěvků v některých volitelných programech. Další část volitelných příspěvků, tedy příspěvků na volitelné programy, hradí Ministerstvo dopravy ze svých prostředků, řádově desítky milionů korun. Tyto prostředky ale nejsou na aktivity vědy a výzkumu. Proto je nelze podporovat z rozpočtu vědy a výzkumu a je třeba si uvědomit, že ne všechny aktivity ESA jsou na vědu a výzkum. Jsou daleko komplexnější a obtížně se potom tímto způsobem dají rozdělit.

Co se týká rozšíření počtu rozpočtových kapitol. Já se domnívám, že není důvod je rozšiřovat, protože zákon o podpoře vědy a výzkumu definuje možnosti a podmínky, kdy lze vědu a výzkum podporovat. A pokud jakékoli ministerstvo není s rozpočtovou kapitolou pro vědu a výzkum spokojeno, tak může účelovou podporu poskytovat ve spolupráci s Technologickou agenturou. Tam je samozřejmě ten problém, že Ministerstvo dopravy velkou část, nebo vlastně drtivou většinu peněz, které mělo na VaV, přesunulo v podstatě na Technologickou agenturu a ta jim měla potom zprostředkovávat tyto peníze, přičemž se musí jednat o ty aktivity, které jsou v souladu s národními prioritami orientovaného výzkumu, tak jak je vláda schválila.

Je potřeba říct, že kosmický výzkum není žádná izolovaná oblast, obzvláště v dnešním multidisciplinárním světě, takže tam najdeme od nových materiálů, ICT, věci, které se týkají výroby a kumulace energií apod. Je to velmi široké a obtížně se dá říct, že to je nějaká izolovaná oblast.

Zákon v současné době také rovněž přesně definuje způsoby a časovou souvislost, jak je rozpočet připravován, a je tedy nezbytné, aby byl dodržován všemi kapitolami.

Domníváme se, že národní příspěvek do ESA je dostatečný. Výzkumné instituce mohou aktivity financované ze strany ESA řešit samostatně.

Volitelné programy, na které se Ministerstvo dopravy snaží prostředky z vědy a výzkumu získat, nejsou vždy aktivitami na vědu a výzkum. Takže tam se dostáváme do situace, že to není odpreparováno, a z pohledu rozpočtové odpovědnosti my nemůžeme vystavit bianco šek, kdy řekneme "ano, dáme vám na to peníze", když nevíme, kolik z toho nebo jestli všechno jde na vědu a výzkum.

Co se týká národní kosmické agentury, ta doposud nebyla zřízena. Tak pokud k tomu dojde, je celá v kompetenci Ministerstva dopravy, i financování těchto programů. Samozřejmě s panem ministrem dopravy to budeme řešit. Teď se tam bude měnit pan náměstek, takže předpokládám, že budeme ve spolupráci s Ministerstvem dopravy hledat nějaké řešení, které bude smysluplné. Je jasné, že je tady zájem i mnoha českých firem na tom pokračovat a přihlašovat se do tohoto programu. Stejně tak je evidentní, že část prostředků by se mohla najít právě i v rámci Technologické agentury.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane místopředsedo vlády, děkuji za odpověď. Nicméně si myslím, že obecně lze říct, že vlastní rozdělení jak činnosti, tak financování je nejen nesystémové, ale i velmi náročné na vzájemnou spolupráci jak resortů, tak také i nákladné z důvodu ztráty času a administrativy. Já už jsem několikrát navrhoval, aby se výdaje na vědu a výzkum sloučily a aby to byla samostatná kapitola, anebo aby jednotlivá ministerstva, např. Ministerstvo obrany, měla tuto možnost. Nicméně to neprošlo.

Jinak já jsem chtěl ve stejné věci interpelovat pana ministra dopravy. Já se na příslušné ministry obrátím písemně v této záležitosti a doufám, že těch 355 mil. korun se najde. Zároveň bych chtěl opravdu požádat vás jako místopředsedu vlády pro inovace, vědu a výzkum, abyste našel ve spolupráci s příslušnými ministry a s ministrem financí nějaké systémové řešení pro další roky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana místopředsedu vlády o reakci. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, já s tím souhlasím. My se budeme snažit právě, jak jsem říkal na začátku, že to převedení nebylo úplně systémové, aby to mělo skutečně logiku a abychom se nedostávali do situace, že je tady část peněz, které ani nešly přes Radu vlády pro výzkum, vývoj a inovace, a teď se shánějí peníze, protože něco je na ministerstvech, něco ne. Já se domnívám, že tak jak je to jinde ve světě, tak některé resorty budou mít vlastní kapitoly na VaV v rámci svých rozpočtů. Všude ve světě je obrana, vnitro apod., protože tam to má svoji logiku. Přičemž oni čerpají samozřejmě i z těch peněz přes agentury apod. Takže určitě, spolehněte se, že s panem ministrem vejdeme v jednání a budeme se snažit, aby k těmto situacím nedocházelo.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím, aby svou interpelaci přednesl další v pořadí, a to je pan poslanec Tejc, který bude interpelovat ministra dopravy Ťoka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dovolte mi, abych vás požádal o odpověď na otázku, zda Ministerstvo dopravy hodlá, či nehodlá - a v tom případě proč - měnit současnou vyhlášku, která upravuje zpoplatnění dálnic, a to v souvislosti s městy, u nichž se tyto dálnice nacházejí. Nejen já, ale i řada kolegů v minulosti pronásledovala vašeho předchůdce a jejich předchůdce s tím, že je třeba změnit tuto úpravu, protože např. v Brně, kde je dálnice D1 od roku 2011 zpoplatněna v úseku, který nikdy zpoplatněn nebyl, tzn. v úseku mezi Kývalkou a Slatinou, dochází k masivnímu nárůstu dopravy objížděním této dálnice. Dochází k tomu, že se hluk a exhalace objevují na místech, kde rozhodně nejsou žádoucí, tzn. v hustě obydlených částech, které jsou přilehlé k dálnici. Myslím si, že naším cílem by mělo být chránit občany, nejen státní pokladnu. Myslím si, že dokonce ani nedochází v tuto chvíli k tomu, že by se výrazně obohacovala státní pokladna, protože prostě ti, kteří dálniční známku nechtějí platit a nechtějí si ji koupit, tak si ji prostě nekoupí, jenom využívají těchto tras, např. v městských částech Bosonohy, Bohunice a dalších. A musím říct, že tuto situaci nejen já, ale především místní obyvatelé z regionu, odkud pocházím, považují za velmi nesprávnou a mnohdy až kritickou.

Chtěl bych také upozornit na to, že v rozporu s tím, co bylo učiněno v tomto úseku, jiný úsek dálnice, který je daleko dál od města, ale na který jsou napojena obchodní centra, zpoplatněn není. To znamená, nejde podle mého názoru o logické rozhodnutí, ale možná o to, abychom jej dali do rozumné míry tak, aby se ulevilo občanům. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra dopravy o reakci. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pozice Ministerstva dopravy je následující. V současné době nechceme dělat výjimky, nebo nebylo naším zájmem dělat výjimky ve zpoplatnění dálnic u měst. Zájem byl na tom maximalizovat výběr mýta a výběr příspěvků z kuponů z dálničních známek.

V poslední době se ke mně dostalo několik žádostí, např. z Českých Budějovic, Brna i od ostatních kolegů při jednání s asociacemi krajů. Já jsem říkal své stanovisko. Já rozumím tomu, co říkal pan poslanec Tejc, rozumím tomu, co říkali i jiní, ať už primátoři velkých měst, nebo hejtmani. Tady je spíš otázka, že bychom měli měřit všem stejným metrem. To znamená, buď uděláme části nezpoplatněné kolem velkých měst tam, kde se dá použít tato komunikace pro okruhy - tady bych ale rád zdůraznil, že si myslím, že by to mělo být ne pro kamionovou dopravu, ale jenom pro dopravu aut. My jsme se dohodli s pány hejtmany, že oni zkusí navrhnout nějaký systém. Já bych rád, abychom takovýto materiál projednali v rámci koalice, protože si musíme říct, co je naší prioritou. Jestli naplnit rozpočet na opravu dálnic, a hlavně o jakou částku by šlo. Jestli by se třeba nedala kompenzovat jiným způsobem, např. mírným zvýšením dálniční známky že by se ty okruhy prostě udělaly nezpoplatněné.

Rád bych na toto téma vedl další debatu, zda to dává smysl. Souhlasím, že jsme tu pro lidi a měli bychom ulehčit vlastně zacpaným městům, zejména ve špičkách, a těm, kteří využívají objízdných tras.

Co se týče využívání objízdných tras nebo snahy vyhnout se placeným úsekům pro kamiony, tady opravdu nehodláme zrušit mýto pro kamiony. Na druhé straně zákon, který tady budu v prvním čtení prezentovat - máme novou zákazovou značku pro tranzit kamionů, takže místní samosprávy budou mít šanci zamezit tomu, aby jejich místní komunikace skrze město byly využívány kamionovou dopravou pro objížďku placených úseků.

Tolik k tomu. Jestli máte nějaký dotaz?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec podle všeho chce doplnit. Prosím.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za odpověď. Každopádně jde mi skutečně o osobní auta, rozhodně ne o kamiony. Budu rád, pokud analýza bude provedena, pokud debata s hejtmany a s dalšími bude pokračovat, protože si myslím, že nejde skutečně jen o město Brno, jde i o další, jde o všechny aglomerace, kde dálnice skutečně není ani tak dálnicí, jako spíš působí jako obchvat, jako přirozená trasa, která se využívá jako městský okruh. Myslím si, že pokud dálnice D1 v té části není zpoplatněna v Praze v průjezdu aglomerací, myslím si, že by tak nemuselo být ani v Brně. Takže pléduji za to, abychom to přehodnotili. Myslím si, že ani žádný podstatný propad výběru dálničních známek to nebude, protože ti, kteří dnes objíždějí tu trasu, protože si nechtějí koupit dálniční známku, tak si ji prostě nekupují, takže v tomto smyslu si myslím, že ten výpadek, byť by určitě nějaký nastal, by nemusel být fatální pro státní rozpočet. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Já bych chtěl potvrdit, že hodlám v té debatě pokračovat. Budu dále v kontaktu s hejtmany a vyzvu i další, možná tímto vyzývám i další primátory, kteří mají zájem, a zkusíme nachystat materiál, který by byl projednatelný. A musíme si říci, co je naší prioritou. Souhlasím s tím a rozumím tomu, že by to mohlo být řešení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Šincl, který bude interpelovat ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, meteorologové dnes v oblasti Karvinska, Ostravska, Frýdeckomístecka vyhlásili kvůli zhoršené kvalitě ovzduší opět smogovou situaci a nedoporučují občanům vůbec vycházet ven. Zase se zde zákonem stanovená norma pro polétavý prach PM10 a benzopyren přes veškeré sliby různých ministrů životního prostředí překračuje. Na tuto situaci reagují i mnozí občané. Například v prosinci mi napsal občan z Orlové, pan David Kozík. Z důvodu časového omezení určeného na interpelace mi dovolte zde uvést jen malý výběr z jeho dopisu. Cituji: Znečištění ovzduší částice PM10 Orlová, kde bydlím, 279 mikrogramů na metr krychlový, Věřnovice 303 mikrogramů na metr krychlový, Ostrava- Mariánské Hory 233 mikrogramů, Havířov 231 atd. Limit je, jak jistě víte, 50 mikrogramů na metr krychlový. Nemohu ani otevřít okno. Kdo dneska potřebuje kyslík, že? Moje bunda smrdí, jako by byla uzená. Proč s tím něco neděláte? Vím, jak je složité to řešit, ale rád bych viděl v televizi, jak tento problém chcete vyřešit místo nekonečných slibů. Konec citace.

Já jsem mu odepsal, že tento problém vidím velice osobně. Jedním z důvodů je i to, že v tomto regionu sám bydlím se svou rodinou a moc dobře vím, jaké nebezpečí se v tomto překračování imisních limitů skrývá. Je to totiž jeden z důvodů, proč v tomto regionu je nejvyšší počet nádorových onemocnění u dospělých a bohužel dnes i u dětí. V této věci jsem už mnohokrát, opravdu mnohokrát, v Poslanecké sněmovně vystupoval a interpeloval jsem všechny ministry životního prostředí, které jsem za svou éru zažil, a už ani nevím, kolik jich bylo. Všichni mi slíbili, že se to zlepší. Všechny předchozí vlády deklarovaly, že ovzduší na Ostravsku -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas, omlouvám se.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Jelikož vy jste ministr životního prostředí a máte pracovní náplň, tak by mě zajímalo, co vy s tímto problémem budete dělat, a také to, co já mám těmto občanům na jejich dotazy odpovídat. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci a poprosím všechny interpelující, aby si hlídali čas, protože překročením limitu okrádáte své kolegy o možnost vystoupit. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Vážený pane poslanče, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní předsedající, věřte mi, že kdybych měl ten pověstný Arabelin prsten, tak první věc, kterou bych v oblasti životního prostředí udělal, tak bych ho použil samozřejmě na zlepšení ovzduší na Ostravsku.

Jestli vám slibovali mí předchůdci, že ta věc je řešitelná rychle a bezbolestně, tak vám prostě lhali. Vy dobře víte, že to tak rychle a bezbolestně možné není. Nicméně je tu celá řada kroků, které jsme udělali a které nadále děláme a o kterých jsem přesvědčen, že mohou přinést řešení, resp. zlepšení, ale nebude to v horizontu jednoho roku, ale bohužel, s plnou vážností to musím říct, bude to v horizontu několika dalších let.

Možná jen pro srovnání počty smogových situací. Protože třeba minulý rok oproti třeba topné sezóně 2010/2011, kdy v oblasti celého Moravskoslezského kraje, tedy oblastí Ostravskokarvinska, Třinecka, bylo více jak 20 smogových situací, tak minulý rok jich bylo "jenom" pět. Ale letos, v této topné sezóně 2014/2015, která ještě neskončila, už jich máme také pět. Vlastně ta dnešní je pátá. To znamená, daleko víc, přes desítky miliard, které natekly do zlepšení životního prostředí na Ostravsku především formou operačního programu Životní prostředí, odprášení velkých průmyslových aglomerací ArcelorMittal, Nové Hutě, dalších podniků, tak to prostě nepřineslo zatím ten efekt, který bychom si přáli.

Já se vůbec nechci vymlouvat na to, jestli je to větší vina Polska nebo naší části. Pravda je ta, že si musíme přiznat, že počet smogových situací zatím stále více ovlivňuje počasí než to, co se tam děje. My máme, a dnes jsem už o tom hovořil, byla to interpelace pana kolegy Zahradníka, připravený, jak víte, program kotlíkových dotací. Pokud se nám ho opravdu podaří dotáhnout do konce, a já pevně věřím, že se nám to podaří, ono se nám to určitě podaří dotáhnout do konce, ale pokud to nebude komplikováno nějakými dodatečnými podmínkami, tak bychom chtěli v horizontu roku 2016, a věřím, že by se nám to mohlo podařit, vyměnit opravdu více jak 100 tisíc lokálních topenišť. Protože lokální topeniště, a to už je dnes potvrzeno, to nejsou jen dojmy, znamenají poměrně významné zatížení především smogových situací v nepříznivých povětrnostních podmínkách polétavým prachem, prachovými mikročásticemi PM10 a PM2,5, které na sebe potom vážou karcinogeny.

Další část je průmysl. Máme připravena další opatření, která vyplývají ze zpřísnění podmínek provozu významných průmyslových podniků, kde v rámci evropské směrnice od roku 2017 tu je další zpřísnění emisních limitů z hlediska provozu, které by opět mělo přinést zlepšení. Kromě toho připravujeme s Moravskoslezským krajem, s krajským úřadem, a i s městem Ostrava řešení pro tzv. územní emisní stropy, které lze vyhlásit pro menší zařízení, např. menší slévárny, haldy, odvaly a další, které lze vyhlásit v rámci stávajícího zákona o ochraně ovzduší ve spolupráci s příslušnými krajským úřadem. Další záležitost, ke které chceme sáhnout, resp. diskutujeme s krajským úřadem Moravskoslezského kraje a třeba i s městem Ostrava, jsou nízkoemisní dopravní zóny.

Víme, že první taková se připravuje v Praze. Uvažuje se i o možnosti vyhlásit podobnou nízkou emisní zónu právě v Moravskoslezském kraji právě v oblasti Ostravy. Ale to je spíš věc, která musí vyjít z regionu. Tam je naše aktivita spíše, řekněme, regulační nebo legislativní.

Chci vás ujistit, a prosím, klidně odkažte lidi, kteří se na vás obracejí, na mě, ať mi napíší včetně některých těžko publikovatelných výrazů. Já je snesu. Velmi rádi jim odpovíme. Já jsem na Ostravsku poměrně často. Mám tam pracovní skupinu, mám tam svého zmocněnce pro Moravskoslezský kraj. Neustále jednáme s podniky. Věřte mi, že děláme v rámci možností opravdu hodně, nechci říct maximum, vždycky se dá dělat víc, ale děláme opravdu spoustu konkrétních kroků. Jsem pevně přesvědčen, že pokud lidé ničemu nevěří, tak kotlíkové dotace by opravdu ten efekt měly přinést.

Poslední poznámku. Probíhají další jednání s Polskem.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, omlouvám se, ale i váš čas vypršel.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Už vypršel. Omlouvám se. Jsem připraven ještě na doplňující odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Samozřejmě chci položit doplňující otázku, protože situace v našem kraji v této oblasti je velice těžká.

Pane ministře, vůbec se nedivte těmto občanům, že píšou takovéto maily. Já se jim také vůbec nedivím. Všechny předchozí vlády deklarovaly, že ovzduší na Ostravsku a Karvinsku je jejich prioritou, jen se to nějak vůbec neprojevuje. Stačí opravdu otevřít v Karviné, Ostravě, Frýdku-Místku okno a hned to pochopíte.

Vy jste se tady zmínil, že je to otázka několika dalších let. Už jsem tady asi osmý rok a pořád slyším, že je to otázka několika dalších let. Mohl byste říct, aby se lidé za těmito obrazovkami mohli těšit, kdy se to tedy změní? Já asi v té době už nebudu poslancem a vy nebudete ministrem, ale třeba tady ten slib zazní, že třeba za pět let by se to mohlo vyřešit. Ještě jste se zmínil, že smogový limit byl překročen jenom pětkrát. Jenomže limit je stanoven na 50 mikrogramů a tento limit byl překročen v minulém roce x-krát. Vy se bavíte o daleko vyšším limitu, kdy je vyhlášen smogový limit.

Děkuji za odpovězení otázky, které teď od vás čekám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Pane poslanče, budu se snažit být velmi stručný. Jak jsem říkal, nemůžu nic slibovat, protože jsou věci, které nemáme tak úplně v moci z hlediska povětrnostních podmínek nebo některých polských vlivů. Ale jsem pevně přesvědčen pro vás i pro ty, kteří to poslouchají, nebo pro ostatní kolegy z Moravskoslezského kraje, především z Ostravskokarvinska a Třinecka, že ve chvíli, kdy zrealizujeme opravdu významný, pro mě revoluční kotlíkový program, který půjde opravdu z významné části právě do Moravskoslezského kraje, tak už v topné sezóně 2016-2017 jsem přesvědčen, že poznáte rozdíl. Děkuji. Ale je možné, že tady už v té době nebudu, ale budu rád, když se to naplní bez ohledu na to, zda budu ministrem, nebo nebudu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Hovorka, který bude interpelovat ministra školství Marcela Chládka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v minulém roce jsem vás interpeloval v souvislosti s veřejnou zakázkou na pořízení specializovaných celotělových magnetických skenerů pro výzkum struktury mozku a míchy, nukleární magnetickou rezonanci v brněnském výzkumném institutu CEITEC Masarykovy univerzity. 5. listopadu 2014 Masarykova univerzita zveřejnila informaci, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže potvrdil správný postup zadavatele při zmíněné veřejné zakázce.

V této souvislosti si vás, pane ministře, dovoluji požádat o sdělení - za prvé - jaké všechny posudky, odborné, znalecké, expertní a podobně Ministerstvo školství doposud zadalo, nebo má k dispozici. Za druhé, které z těchto posudků se zabývaly cenou přístrojového vybavení a k jakým závěrům ohledně ceny se v nich dospělo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana ministra o reakci. Prosím, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, jenom v rychlosti zrekapituluji historii, protože se to táhne již nějakou dobu.

V projektu původně byly plánované jiné přístroje s tím, že tady byla žádost o podstatnou změnu. Příjemce této dotace si nechal vypracovat tři posudky, tuším, že jsme se o tom bavili, které oni měli. Tři posudky byly od zahraničních expertů, protože tam byly další výtky, tak ještě mají nějaký znalecký posudek z České republiky. To je z jejich strany. Pravdou také je, když se vrátíme k rekapitulaci, že Úřad na ochranu hospodářské soutěže neshledal pochybení, ale pravdou také je, že celá tato záležitost je nyní v šetření Policie České republiky, protože na to bylo podáno trestní oznámení a řeší příslušnou část konkrétně vámi jmenované univerzity a Ministerstvo školství samozřejmě poskytlo všechny podklady a je v součinnosti pro toto šetření.

Co se týká Ministerstva školství, tak si zadalo vlastní znalecký posudek a podle informací, které mám, ověření ceny přístrojů pro schválení dotačního programu a jejich výše byla shledána dle tohoto posudku jako tržní v místě a čase obvyklá. Pokud by došlo na nezpůsobilé výdaje, jako u všech ostatních projektů by nedošlo k proplacení těchto výdajů. Podobná situace, jako je u tohoto projektu, je ještě u jednoho projektu, kde se to řeší v té samé situaci, takže to není jedna jediná věc. Uvidíme, jakým způsobem to vyšetří Policie České republiky. Ze strany ministerstva tedy byly učiněny tyto kroky a s tímto výsledkem.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za vysvětlení, pane ministře. Chtěl bych se jenom zeptat, jestli následný posudek, který si zadalo Ministerstvo školství, je tedy v pořadí čtvrtý znalecký posudek bez tří, které jste uvedl na začátku. A jestli tedy ten posudek byl zadán až poté, co vlastně úřad vyhodnotil, že postup zadavatele byl správný a že jenom ministerstvo si chtělo ověřit cenu, jestli je skutečně nastavena správně, protože jinak by pochopitelně posudek pozbýval zřejmě smysl, pokud úřad už nějakým způsobem rozhodl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Podle mých informací finanční prostředky ještě nebyly proplaceny, protože příjemce přístroje zatím nepředložil všechny dokumenty ke schválení. S velkou pravděpodobností podle posledních informací by tak měl učinit v únoru 2015. Pokud to takto předloží, tak samozřejmě bude schvalovací a posuzovací proces.

Ono těch posudků existuje ještě mnohem více. Ještě bych chtěl zmínit jeden posudek a to byl důvod, proč si ministerstvo zadávalo další vlastní posudek, a to je posudek auditního orgánu Ministerstva financí, který právě byl zaměřen na pořizovací cenu tomografu s tím, že na základě toho si ministerstvo vyžádalo ještě další nezávislý znalecký posudek, aby Ministerstvo školství samozřejmě také krylo samo sebe a mělo k tomu další jiné nezávislé posouzení, nezávisle na posudcích, které nám předkládala Masarykova univerzita. Takže uvidíme. Já si myslím, že asi nejzásadnější bude celá záležitost spíše v šetření Policie České republiky, a ať orgány činné v trestním řízení tak činí. Podle toho samozřejmě bude ovlivněno i financování celého tohoto projektu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Bendl, který bude interpelovat ministra zemědělství Mariana Jurečku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Paní předsedající, kolegyně a kolegové. Vážený pane ministře, dovolte mi, abych se na vás obrátil s dotazem. Často říkáte a argumentujete tím, že v minulosti docházelo k mrhání finančními prostředky a že je třeba tomuto zabránit. Já musím říct objektivně, že s vámi v řadě případů souhlasím. Například v kauze "ryba domácí" a podobně. Proto jsem také nikdy žádnou takovouto smlouvu nepodepsal ani jsem ten projekt nespustil. Ale vy jste se podle mě dopustil bezprecedentní, řeknu neetické záležitosti, a to že jste se propůjčil k propagaci za státní peníze, propagaci tzv. regionální potraviny. Myslím si, že jste tím předčil i takové borce, jakými byl David Rath, který na svou vlastní propagaci utrácel také milionové částky tehdy z krajského rozpočtu.

Já bych se vás chtěl zeptat, jestli už máte vyhodnocení této vaší osobní kampaně, jak dopadla, kdy je případně zveřejníte a dáte veřejnosti k dispozici.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, tak na ten dotaz, který zde zazněl, si dovolím říci krátké shrnutí. Ministerstvo zemědělství již více než 10 let podporuje obecně marketingové kampaně na podporu značky kvality Klasa a na tzv. regionální potravinu. Na značku Klasa jsme vydali za těch 10 let zhruba 1,5 mld. korun. Do dnešních dnů nikdo nikdy nebyl schopen změřit, nakolik ta investice v částce 1,5 mld. do podpory Klasy byla efektivní, pokud jde o zvýšení prodejů těch kterých výrobků. Vyčítal nám to i jako ministerstvu Nejvyšší kontrolní úřad ve svých zjištěních. Nicméně to je stav, se kterým se do budoucna nehodláme smířit, a hodláme tyto věci inovovat a změnit. Ale říkám to jenom na nějaké orámování na úvod té diskuse.

My jsme se tedy na podzim loňského roku v rámci řádně vysoutěžené kampaně na podporu regionální potraviny s ohledem na ten vývoj, který tady všichni víme, po ruských sankcích, obecně na tom, co se dělo na trzích v Evropské unii, rozhodli zvýšenou aktivitou podpořit výrobce regionálních potravin, potravin s označením Klasa, potravin, které nesly chráněné označení BIO, zeměpisné označení atd. Takže jsme, řekněme, zkoncentrovali tu kampaň do období tří měsíců a kampaň, celkově jak média uvádí, že stála 60 milionů, tak to je celkový úhrn, který byl vysoutěžen na období roku 2014 a části roku 2015.

Pokud jde o samotný náklad na tu soutěž, to znamená organizaci té soutěže, tzn. to, co bylo navíc, nad rámec toho, co by stejně proběhlo, tak je to částka okolo 15 milionů korun. Pokud jde o vyhodnocení kampaně jako takové, tak my jsme samozřejmě zatím v první fázi hodnocení. Teď v pondělí jsme zveřejnili informace o tom, kolik přišlo hracích karet, těch přišlo 111 tisíc. Očekávali jsme původně něco okolo 75 tisíc. Takže ta realita byla významně vyšší. Když si uvědomíme, že na každé hrací kartě bylo 30 log těchto označení, tak jsme na částce někde přes 3,3 milionů produktů, a když vezmeme průměrnou cenu regionálního produktu, náš odhad je spíše defenzivní, tak bychom mohli toto kvantifikovat něco na částku okolo 100 až 110 milionů korun. Samozřejmě takto to úplně hodnotit nelze, tu kampaň, my spíše očekáváme hodnocení a teď jsme vyzvali všechny firmy v České republice, které nesou označení a mohou udělit označení regionální potraviny, Klasa, potravinářský výrobek garantovaný Českou potravinářskou komorou atd., všech těch sedm označení, aby nám daly data a srovnaly nám období, kdy tady byl rok 2013, 2012, 2011, kdy tyto kampaně neprobíhaly, zdali se u těchto výrobků podařilo zvýšit prodej co do objemu tržeb. Takže tato čísla od nich očekáváme, pokud nám je všichni poskytnou, někdy koncem února, počátkem března a potom budeme mít poměrně kvalitní vyhodnocení.

Samozřejmě v rámci té kampaně jsou věci, které nelze vyhodnotit tvrdě, řekněme, v řeči čísel, a to je to, o čem jsem hovořil na úvod, když jsem hovořil o Klase, kdy jsme proinvestovali 1,5 miliardy, která je neměřitelná exaktně. Ale je tady řekněme určitý efekt, to znamená to, že to téma se otevřelo, že se o tom tématu hovořilo, významně v médiích se o něm hovořilo, a já mám na to pozitivní reakce ze strany jak potravinářů, tak zemědělců.

Takže samozřejmě se tím vyhodnocením zabýváme dneska, intenzivně také vedeme debatu, jak do budoucna s těmito kampaněmi dál nakládat. Jak do toho více vtáhnout výrobce potravin a zemědělce, aby oni sami byli účastni procesu nastavování těchto marketingových kampaní v budoucnu. Takže takto zatím stručná odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem se ptal především na to, kdy vyhodnotíte ten váš videoklip, který financoval daňový poplatník. Abychom věděli, jak efektivní to bylo, že ministr se předvádí v České televizi za peníze daňových poplatníků. To považuji za neetické a nemělo by se to dít.

Jinak podporuji fakt, že máme dělat všechno pro to, aby propagace regionálních potravin, koneckonců jsme to tak dělali vždycky, byla, aby stát si tohoto všímal, aby podporoval drobné producenty a výrobce zdravých a kvalitních potravin.

Jinak jsem pochopil z toho, co jste říkal, že nemáte k dispozici data z roku 2012 a 2013, jak na tom byly firmy, kterých se to týkalo. To znamená, teď je požádáte, oni vám napíšou nějaké číslo. A to by byli blázni, kdyby nenapsali, že tam mezi tím je velký rozdíl a že by zase rádi napříště, aby se jim státní rozpočet věnoval. Takže vy nemáte bázi, v tuhle chvíli, vůči které to budete posuzovat. (Upozornění na čas.) To si myslím, že je taky fatálně špatně.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím o reakci pana ministra.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji Pokud jde o mé osobní vyhodnocení mého účinkování ve spotu, já k tomu dodám jenom tolik: Jsou tady příklady, kdy v podobných spotech na podobné šíři vystupovali ministři Francie, ministr Polské republiky a já jsem první ministr, který zcela jednoznačně otevřeně mluví o tom, jak je důležité, aby si lidé, když nakupují, uvědomovali, odkud nakupují tu potravinu, kdo ji vyrobil, kdo platí daně v České republice, kdo platí sociální a zdravotní, kdo zaměstnává lidi a občany České republiky. A mluvím o tom od začátku, už někdy od roku 2010. Jsem člověk, který vzešel z potravinářství a zemědělství, já si na nic nehraji. Není to žádné roubování někoho někam. Každý ať si o tom udělá obrázek sám. Jestli je to předmětem kritiky, tak samozřejmě voliči to vyhodnotí a nebudou za to Jurečku příště volit, já se s tím smířím, já s tím nemám žádný problém. Nicméně musím říct, že pokud mohu říct své subjektivní hodnocení z reakcí lidí, které potkávám, kteří mi píšou na facebooku, na e-mail, tak ty reakce jsou z 95 % kladné. Musím říct, že v okamžiku, kdy se o tom i mediálně hovořilo, a musím tady poděkovat nepřítomnému kolegovi Tejcovi prostřednictvím paní předsedající, tak v okamžiku, kdy se o tom začalo mediálně výrazně hovořit, tak my jsme viděli, jak dramaticky narostl počet odevzdávaných hracích karet do této soutěže. Takže i ten mediální zájem, který se potom věnoval tomu, že ministr hraje v takovéto reklamě, pomohl tomu, že daleko více lidí se v závěru do soutěže zapojilo.

Takže nemusíte se mnou souhlasit, subjektivní hodnocení a reakce lidí jsou takové, jaké jsem popsal. Ale řeč čísel budeme mít na konci března. A já si nemyslím, že by firmy měly důvod zkreslovat data, protože my také víme, kolik jsme těm firmám případně dali, řekněme, prostoru, pokud jde o rozsah sortimentu, který mohly oceňovat těmi označeními, takže ony to nemůžou tak úplně jednoduše nafixlovat, aby řekly, ta čísla byla tehdy dramaticky jiná, teď je nějakým způsobem výrazně vylepšíme.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším interpelujícím je místopředseda sněmovny Petr Gazdík a bude interpelovat paní ministryni Šlechtovou.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, podobně jako řada ostatních jsem se nedávno v médiích dočetl o pozastavení schválení operačních programů, u nichž se schválení předpokládalo ještě na přelomu roku. Po ročním fungování vaší vlády nemá Česká republika schválený jediný operační program. Je to alarmující o to více, že například sousední Slovensko má dnes schváleny všechny operační programy.

Vážená paní ministryně, já bych se chtěl zeptat ale na konkrétní otázky, na které prosím, abyste mi poskytla odpověď. Za prvé, je pravdou, že jste obdržela od Evropské komise dopis, ve kterém Evropská unie jasně říká, že dokud vláda nepozastaví svůj skluz, který má ve služebním zákoně a v jeho realizaci a schvalování předpisů s ním souvisejících, tak nebude schválen jediný operační program v České republice? Za druhé, je pravda pořád to, co jste říkala dříve, že do konce června budou schváleny veškeré operační programy a bude moci začít dojít k realizaci tohoto plánovacího období? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím paní ministryni o reakci. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, odpovím na všechny otázky a možná ještě dodám některé informace.

Co se týká vyjednávání s Evropskou komisí. Domnívám se, že je velkým úspěchem této vlády, že se nám podařilo vyjednat Dohodu o partnerství. Ta Dohoda o partnerství byl opravdu celkem náročný materiál, vyjednávaný s Evropskou komisí po dobu dvou let, kde Evropská komise bazírovala i na jednotlivých slovíčkách v rámci tohoto dokumentu.

Co se týká toho, že dosud není schválen ani jeden operační program a Slovenská republika i některé další mají schválené operační programy, tady lze lavírovat, ale to by bylo spíše na podrobnější debatu, jak Evropská komise přistupuje k České republice jako takové. Příští týden budu dávat na vládu materiál, kde jsme jako národní orgán pro koordinaci vyhodnotili přístup Evropské komise k mnoha členským zemím, a Česká republika z toho vychází nejhůře, to znamená, že na nás jsou kladeny nejstriktnější podmínky. Samozřejmě se můžeme pouze domnívat, z jakého důvodu to je. Může to být samozřejmě chybování, nedočerpání, mediální kauzy ohledně ROPů, ROP Severozápad, zavírání osob, které byly odpovědny za čerpání evropských fondů. Tuto image Česká republika v Evropské komisi má.

Co se týká schvalování těch programů. Já už jsem to říkala několikrát. Komise vydala pozdě nařízení a opravdu na poslední chvíli, kde pokud bychom měli čerpat od 1. 1. 2014, tak to nebylo ani legislativně možné, protože nařízení byla Evropskou komisí zveřejněna v prosinci 2013. Následuje minimálně tři čtvrtě roku, než se schválí dohoda, kterou jsme schválili. Teprve poté se vyjednávají programy. To je prostě celý ten proces, jak Evropská komise nastavila nařízení pro programové období 2014-2020.

Na vaši otázku, tu druhou, zda bychom měli stihnout schvalování programu do června tohoto roku, se domnívám stále, že ano.

Co se týká služebního zákona a vlivu na již tři zaslané programy na Evropskou komisi, zde není problémem služební zákon úplně jako takový, protože se domnívám, že po tolika letech, kdy ho Evropská komise od České republiky vyžadovala, tak toto vlastně je vláda, která jej schválila, nicméně problémem je, že my nyní tvoříme implementační dokumenty, prováděcí dokumenty právě u služebního zákona, což obnáší právě i například systém odměňování, což je pro Evropskou komisi nejklíčovější bod. 9. ledna tady proběhlo jednání s Evropskou komisí, kde Evropská komise konstatovala celkem pozitivní progres v rámci přípravy harmonogramu a nastavení schvalování prováděcích předpisů, nicméně nejvíc ji zajímá systém odměňování, což se nyní řeší na úrovni MPSV a Ministerstva financí. Nicméně co se týká schvalování programů, tak naše programy posunula do druhé vlny, to znamená, nebudou schvalovány, nebo neměly by být schváleny v polovině února, jak původně avizovala, ale někdy v druhém kvartálu, duben, květen, červen. Počítám, že všechny programy budou schváleny do června. Jestli to takto stačí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní ministryně. Vidím, že pan místopředseda Sněmovny chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já chci jenom paní ministryni poděkovat za poměrně velmi jasnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším vylosovaným v pořadí je pan poslanec Adam Rykala, který bude interpelovat ministra dopravy Dana Ťoka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Adam Rykala: Děkuji za slovo. Dobrý den pane ministře. Vážené poslankyně, vážení poslanci, o stavu dálnice D47 bylo napsáno mnoho, bylo řečeno i na půdě této Poslanecké sněmovny mnoho. Nicméně dočetl jsem se v pondělí na stránkách tisku, že firma, která stavěla dálnici D47, odmítá se podílet na opravě této dálnice a odmítá se podílet na opravě mostů, které jsou v katastrofálním stavu.

Já bych se vás chtěl zeptat, pane ministře, jestli si myslíte, že opravdu za ten stav dálnice D47, ale i některých jiných silnic v naší České republice je opravdu odpovědná jen firma, která staví tyto dálnice, nebo je odpovědný i stát, potažmo Ředitelství silnic a dálnic. Jak je možné, že dálnice v České republice jsou mnohem dražší než například v Rakousku nebo Německu, a přitom ten stav je mnohem horší než v Rakousku nebo Německu? Proč není stát, potažmo vaše ministerstvo schopno kontrolovat výstavbu silnic a dálnic? Respektive máme nějakou projektovou dokumentaci, potom probíhá samotná stavba a my se dozvíme pár let poté, co dálnice D47 byla uvedena v provoz, kdy se po ní jezdí, resp. i nejezdí, tak se dozvíme, že vlastně není v pořádku ta stavba. Dozvíme se, že ten stav neodpovídá nějakým standardům, a dokonce se snižuje rychlost na 30 kilometrů v hodině. Takže já bych se vás chtěl zeptat, pane ministře, kdo je odpovědný za tuto situaci a jak to bude ministerstvo řešit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Děkuji. Dobré odpoledne. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, rád bych zareagoval na tento dotaz. Já to vezmu trošku šířeji, co mi čas dovolí.

Ano, my jsme podruhé poslali konsorciu vedenému firmou Eurovia pro dálnici D47 výzvu, aby začali opravovat tuto silnici, zejména postižené mosty, které hrozí zřícením. Já tady za sebe mohu říct, že jsme připraveni po jejich zamítavém stanovisku učinit to, co jsme řekli, to znamená, že začneme opravovat dálnici, zejména ty mosty, sami, protože tam hrozí zřícení a z hlediska pohledu dobrého hospodáře prostě je nemůžeme nechat destruovat způsobem, který by provedl vlastně ten studený odval, který je v podloží.

Co se týče zbytku té otázky, já s vámi souhlasím v tom, že určitě není jednoznačná odpovědnost jednoho nebo druhého. Na druhé straně nemohu akceptovat fakt, že je tady zhotovitel, který zhotoví dálnici, po které se svým způsobem nedá jezdit, a on řekne, že za to nemá žádnou zodpovědnost. Nota bene, že tu zodpovědnost zpochybňuje u arbitráže, a my dostáváme uživatele této silnice, naše občany, do situace, že nejsou schopni, nebo nemohou užívat tu dálnici v tom smyslu, jak byla určena. To, co se stane, stane se to, co vyšetří orgány v trestním řízení, které opravdu určí, kdo je za to zodpovědný. My jsme dneska v situaci, že probíhá arbitráž. Arbitráž o to, kdo je zodpovědný za vady a do jaké míry, probíhá už rok. Obávám se, že teď prostě bude pokračovat možná ještě rok nebo dva. Já nejsem s tímto stavem v žádném případě spokojený. My chceme najít metodu, jak budeme opravovat tu dálnici v souladu s tím, aby se stát nedostal do nevýhodné situace a mohl vymáhat veškerou škodu po zhotoviteli v té míře, v které arbitráž určí, že tu škodu zavinil.

Co se týče odpovědnosti pracovníků na straně státu, to znamená pracovníků zejména na straně ŘSD a dohledových organizací, kteří měli činit a konat, tak tam podle mých informací už se udály kroky a určitě budeme vyvozovat zodpovědnost těchto pracovníků i nadále. To vám mohu garantovat, stejně jako občanům této země. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Nechce, dobrá.

Další v pořadí je paní poslankyně Maxová, která svoji interpelaci stáhla. Proto prosím pana poslance Čípa, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra Hermana. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec René Číp: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci nehospodárného zacházení s kulturním dědictvím ze strany České televize. Z okruhu znalců a nemalé skupiny rozhořčených diváků dostávám informace, které svědčí o macešském nakládání s dabingy zahraničních filmů a seriálů, které Česká televize zdědila po Československé televizi. Není nic neobvyklého, když se i proslulé dabingy ponechávají v archivu a nahrazují dabingy novými či pouhým otitulkováním. Původní dabingy tedy Česká televize není ochotna ani prodat pro domácí použití a pořizování nových dabingů svědčí o dostatku financí, kterými Česká televize disponuje, a je tedy na zváženou, zda nesnížit koncesionářské poplatky. A protože minulá vedení České televize na konci devadesátých let zašla až tak daleko, že několik set dabovaných filmů a seriálů ve výborném stavu nechala skartovat, převážně z archivu Československé televize Brno, je zřejmé, že šlo minimálně o macešský přístup. I když současné vedení ČT za toto není zodpovědné a vychází divákům v tomto směru více vstříc, tak přesto devět desetin dabovaných titulů se nevysílá vůbec, nebo s novým dabingem.

Prosím vás, pane ministře, abyste dal podnět ke zjištění, zda je možno alespoň něco z toho, co bylo na konci devadesátých let papírově skartováno, nějakým způsobem získat a zachránit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, děkuji za tento podnět, který je určitě velmi důležitý. Jenom musím v úvodu říci, že pojem dabing není upraven žádným zákonem v působnosti Ministerstva kultury. Nicméně samozřejmě podnět pro Českou televizi dát mohu. Ale pochopitelně téma dabingu je tématem důležitým zvláště v České republice.

Dnes platné znění zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání způsobuje aplikační potíže, a je někdy dokonce na hraně s demokratickými principy právního státu i zdravého úsudku v této věci.

Současně je třeba si uvědomit, že překlad z původního znění by měl i vystihovat maximálním způsobem původní znění a záměr tvůrce, jinak by došlo k narušení hodnoty celého díla. Z hlediska autentičnosti dabingu je proto nutné používat výrazy, které se někdy nemusí některým divákům zdát vhodné, nicméně k danému filmu, epizodě, seriálu z jeho povahy patří. Pochopitelně úroveň jazyka má ty hranice, že nesmí docházet k ohrožení fyzického, psychického nebo mravního vývoje těch, kterým je ten dotyčný snímek určen.

V létě loňského roku proběhla v médiích informace ohledně požadavku některých herců zvučných jmen, kteří vstoupili do sporu s některými dabingovými studii ohledně pracovních podmínek a odměňování za vykonanou práci. Na idnes byl popsán požadavek, že dabéři požadují odměňování podle počtu natočeného textu, nikoliv od hodiny, neboť díky technice se proces dabingu zrychluje a herci za stejný časový úsek namluví daleko více textu než v minulosti. Následkem tohoto sporu některá dabingová studia přeobsadila dabéry, a tak například Julii Robertsovou už třeba nebude mluvit její tradiční hlas Nely Boudové. Spor se netýká České televize ani studia Virtual, kde se dělají uznávané české verze filmů pro kina včetně disneyovek. Jedná se čistě o pracovněprávní spor.

Možná bude také zajímavé, abych uvedl, že Česká televize podporuje jistý rozsah duálního vysílání. Od 1. prosince 2011 nabízí u vybraných pořadů originální zvuk v rámci satelitního příjmu na kanálech ČT1, ČT2 i ČT1HD. Naopak zejména z důvodu omezené dostupnosti nutné šířky přenosového pásma je pozemní distribuce České televize vybavena výhradně národním zvukovým doprovodem ve stereofonní verzi. Duální vysílání pro některé pořady, sitcomy vysílané ze záznamu, používá televize Prima Cool, tedy ne jako lineární živé, ale na vyžádání, a sice na internetu, neboť v rámci vysílání nemá televize pro tuto funkci kmitočtovou kapacitu.

Jak jsem řekl na začátku, pojem dabing není upraven žádným zákonem v působnosti Ministerstva kultury, ale mediální zákony, které se televize týkají, v naší kompetenci jsou.

Děkuji za tento impuls a určitě se budu s pracovníky televize o tomto tématu bavit. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec René Číp: Já bych rád poděkoval panu ministrovi a beru ho víceméně za slovo, s tím, že bych tady snad znovu zdůraznil i to ekonomické hledisko hospodárnosti. Pakliže existuje nějaký televizní snímek, který je již svým způsobem kvalitně nadabován a lze ho využít, aby skutečně nedocházelo k tomu, že jsou vynakládány další a další prostředky na pouhé otitulkování nebo předabování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. Vzhledem k tomu, že je právě 17.55, jsem nucena ukončit v tuto chvíli interpelace.

Dříve než přeruším schůzi, dovolte mi načíst jednu omluvu, a to omluvu pana poslance Adámka, který se od 16.30 omlouvá ze zdravotních důvodů.

Jelikož jsme vyčerpali dnešní program, končím dnešní jednací den. Přerušuji schůzi do zítřejšího rána do 9 hodin, kdy budeme pokračovat dle schváleného programu. Přeji vám hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 17.56 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.