Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Vojtěch Filip)

27.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb.,
trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 358/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně spravedlnosti Helena Válková a požádal bych i zpravodaje pana Zdeňka Ondráčka, aby se dostavil ke stolku zpravodajů. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, konečně mám příležitost představit vám návrh zákona, který by jistě snesl souhrnný název novelizace trestněprávních předpisů, konkrétně trestního zákoníku. Je rozdělen do čtyř novelizačních bodů. Každý z těch bodů sleduje něco jiného. Společné je jim to, že jedním z bodů je implementace evropských směrnic. Zde jsme již v tak výrazném zpoždění, že nám hrozí řízení o porušení implementačních lhůt a nerespektování práva Evropské unie v oblasti ochrany životního prostředí. I proto je důležité, abychom tento návrh posunuli do dalšího čtení.

Cílem předložené novely, která se týká trestního zákoníku, je reakce na nové předpisy Evropské unie, požadavky některých mezinárodních organizací v oblasti boje s korupcí a s praním špinavých peněz. V podstatě se dá říci, že jde o dílčí změny, nejsou to zásadní koncepční změny a vyplývají z našich mezinárodních a evropských závazků. V podstatě tím, že máme trestní zákoník dostatečně už přizpůsobený evropským normám, jde o doladění, doplnění, zpřesnění jak skutkových podstat, tak případně zvýšení trestních sazeb. Takže ty čtyři skupiny změn si dovolím v následujícím pořadí vám představit.

Za prvé jde o řádnou implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/40/EU o útocích na informační systémy a nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2005/222/SVV. Směrnice definuje jednání, která mají být ve všech státech Evropské unie považována za trestná, a žádá konkrétní minimální výši horní hranice trestní sazby u těchto trestných činů. My jinak splňujeme požadavky směrnice, máme skutkové podstaty již začleněné do trestního zákoníku, čili tady stačí pouze přizpůsobit výši trestních sazeb, což návrhem změny trestních sazeb činíme.

Za druhé - a to je to nejpodstatnější z hlediska možného řízení o nedodržení předpisů, resp. nedostatečné implementaci - jde o trestněprávní ochranu životního prostředí, kdy podstatnou část požadavků vycházejících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES o trestněprávní ochraně životního prostředí již máme transponovanou, ale je třeba doplnit některé skutkové podstaty trestných činů o znak subjektivní stránky, to znamená zavinění, a zde ve formě hrubé nedbalosti. Čili nejde ani o trestní sankce ani o skutkovou podstatu jako takovou, ale jde o zpřesnění a rozšíření trestnosti za jednání, která jsou spáchána z hrubé nedbalosti, čili ve své podstatě a výsledku jde o zpřísnění trestního postihu, tak jak to ukládá členským zemím to již citované evropské právo prostřednictvím svých směrnic.

Za třetí jde o reakci na jistě oprávněné požadavky, které byly vzneseny v hodnoticí zprávě České republiky ohledně inkriminací, které schválila skupina států proti korupci - my ji známe pod označením GRECO - v rámci třetího hodnoticího kola. Jde o doplnění skutkové podstaty trestného činu nepřímého úplatkářství podle § 333 trestního zákoníku, o postih osoby, která si dá slíbit úplatek za to, že bude svým vlivem nebo prostřednictvím jiného působit na výkon pravomoci úřední osoby, neboť v současné platné právní úpravě již máme trestné pod skutkovou podstatou nepřímého úplatkářství takové jednání, když někdo žádá nebo přijme úplatek za to, že bude svým vlivem působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo dokonce že tak již učinil. Takže jenom ve smyslu toho doporučení rozšiřujeme o jednání explicitně, které bude spočívat v tom, že si někdo dá slíbit úplatek. Čili nejenom žádá a přijme, ale i dá si slíbit úplatek.

A konečně poslední skupinu reprezentuje náš návrh jako reakce na požadavky výboru expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu, kde na základě tohoto doporučení a zprávy ze čtvrté hodnotitelské návštěvy je třeba do českého trestního práva zavést trestnost spolčení u některých zvlášť závažných forem trestných činů proti majetku, a to konkrétně u trestného činu podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti. Trestnost spolčení by se měla vztahovat na všechny základní skutkové podstaty, to znamená -

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás přeruším. Požádám sněmovnu o klid! Prosím, pokud diskutujete o jiných věcech, než je novela trestního zákoníku, učiňte tak v předsálí, ať paní ministryně může svoje odůvodnění přednést v klidu, protože jde o poměrně vážnou věc. Prosím, pokračujte.

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Čili jak základní, tak kvalifikované skutkové podstaty by podle toho návrhu měly zavést trestnost spolčení.

Varianta spočívající v zavedení trestnosti přípravy u těchto trestných činů nebyla zvolena jednak z důvodu požadavku mezinárodních smluv na výslovné trestání spolčení u všech skutkových podstat, jednak proto, že tento postup, který zde byl navrhován a o kterém možná pan zpravodaj bude více hovořit, by vyžadoval zvýšení horní hranice trestní sazby u obou trestných činů podle § 214 a 216 trestního zákoníku tak, aby alespoň v posledním odstavci oba trestné činy splňovaly podmínku stanovenou v § 20 trestního zákoníku. To znamená, aby šlo o zvlášť závažné zločiny a abychom zavedli trestnost přípravy i u zločinů, to by znamenalo absolutní komplexní systémovou změnu, ke které není vůbec důvod. Čili zavedení trestnosti přípravy u trestných činů podílnictví by při zvýšení horní hranice trestní sazby pouze v posledním odstavci znamenalo, že by příprava byla trestná pouze u jednání, u nichž by hodnota věci nebo prospěchu činila více než pět milionů korun.

Je ovšem třeba dodat, že tato změna, která by vedla k rozkolísání systému trestních sazeb u těchto trestných činů, by se dala určitým způsobem kompenzovat, pokud bychom zvážili zavedení nové skutkové podstaty předčasně dokonaného trestného činu tak, jak jsme to i navrhovali za resort spravedlnosti, ale jak nám neschválila pracovní skupina pro trestní právo Legislativní rady vlády, a proto jsme od tohoto návrhu upustili. Navíc nás k tomu mezinárodní, zejména evropské předpisy vůbec nenutí. Takže než dělat nějakou komplexní změnu a zpochybnit koncepci přípravy, která se týká všech trestných činů, tak jsme zvolili minimalistickou variantu a skutečně tady jenom zavádíme trestnost spolčení u těch dvou trestných činů a myslíme si, že nic dalšího v této etapě není třeba dělat. Není třeba zde zavádět změny nebo navrhovat a přijímat změny, které by vlastně narušily celý systém obecné části trestního zákoníku.

Takže předložená novela ve svém celku je pro dosažení souladu s požadavky práva Evropské unie naprosto nezbytná. V případě jejího nepřijetí nám hrozí řízení, o kterém jsem hovořila. Prosím tedy o vaše pozitivní posouzení a jsem samozřejmě k dispozici k případným dotazům nebo připomínkám. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni spravedlnosti Heleně Válkové a žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Zdeňka Ondráčka, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, z ruchu, který zde byl, vidím, že vás tato problematika asi hodně zajímá. Přesto bych se k tomu chtěl vyjádřit. Vezmu to odzadu, tak jak to brala paní ministryně.

Domnívám se, k tomu poslednímu bodu, tzn. § 214 a 216 trestního zákoníku, domnívám se, že předkládaný návrh, který v § 214 a 216 v prvních odstavcích má vkládat novou alineu, která zní "Kdo se ke spáchání takového činu spolčí...", přesně nevystihuje požadavky obsažené ve zprávě ze čtvrté hodnoticí návštěvy hodnotitelů výboru expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu, ze které vyplynul požadavek upravit trestání činů podílnictví podle § 214 a legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 trestního zákoníku a zahrnout přípravu takového jednání.

V oblasti nazvané Právní úprava a související institucionální opatření doporučili hodnotitelé zajistit kriminalizaci účastenství ve spáchání všech typů praní peněz, a to nejlépe výslovným ustanovením v trestním zákoníku, že příprava trestného činu legalizace bude rovněž trestná. Pokud paní ministryně mluvila o tom, že u nás požadují spolčení, což úplně přesně nevystihuje přípravu, protože za spolčení jako jednu z forem přípravy se považuje dohoda dvou nebo více osob o spáchání konkrétního, byť detailně neurčeného zvláště závažného zločinu, ať již výslovná, nebo konkludentní. Obsahem spolčení je buď budoucí spolupachatelství, nebo u některých členů spolčení je to budoucí pachatelství a u dalších budoucích organizátorství či pomoc. U obou zmiňovaných trestných činů to není možné, protože v základních skutkových podstatách je trestní sazba pouze čtyři léta. Bohužel zavést přípravu není možné ani u čtvrtých odstavců, protože není splněn požadavek trestní sazby nejméně deset let. Jiná forma je spáchání účastenství jako přitěžující okolností, ale s tím vás zde nebudu zatěžovat, protože se jedná o odborné záležitosti, které asi budeme řešit na ústavněprávním výboru.

Domnívám se však, že vhodnější postup úpravy, který by splňoval, bezesporu splňoval požadavek výboru expertů, by bylo zařazení nových odstavců u každé skutkové podstaty, u těchto dvou konkrétních trestných činů, který by zněl v odstavci pátém "příprava je trestná", tak jako to máme například u majetkových trestných činů zařazených v hlavě páté trestního zákoníku. Samozřejmě by to znamenalo zvýšit u čtvrtých odstavců trestní sazby ze současných osmi na deset let, a to proto, aby se tyto skutky staly zvlášť závažnými zločiny, ke kterým směřuje příprava.

Zde připomínám, že vláda má ve svém programovém prohlášení nesmlouvavý boj proti všem formám korupce, závažné hospodářské kriminalitě, lichvě, zneužívání exekucí a neférovým insolvencím. Úprava výše uvedených skutkových podstat, a tím zavedení trestnosti přípravy, to znamená ve všech možných formách, nikoli pouze spolčení jako jednu z pěti forem, by byla určitě optimálnější a splnili bychom lépe požadavek.

Předpokládám, že tato diskuse se povede, pokud někdo nebude navrhovat vrácení tohoto předkládaného materiálu k přepracování, že tato debata se povede ve výborech. A já určitě v této věci budu předkládat pozměňovací materiál.

Co se týká dalších požadavků, které máte pod body 4 až 13, nemám k tomu žádných výhrad, protože postupujeme v souladu s tím, co po nás požaduje Evropská unie, a jedná se pouze o řekněme technická opatření.

Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Zdeňku Ondráčkovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím jednu přihlášku, a to pana poslance Antonína Sedi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážená paní ministryně, vážení kolegové a kolegyně, děkuji, že tady paní ministryně nás tady podrobně seznámila s navrhovanými úpravami včetně úprav boje proti korupci. Jenom připomínám, že snad každá z předchozích vlád, a tedy i současná koaliční vláda, se v programovém prohlášení vymezila proti korupci. Existuje strategie boje proti korupci a diskutuje se o konkrétních opatřeních k omezení korupčního chování.

Chci zmínit, že řada studií analyzující úplatkářství dochází k názoru, že účinnějším názorem pro boj s korupcí ve srovnání s hrozbou trestního postihu je možnost spolupráce dotčené osoby se státními orgány. Existuje několik základních faktorů, které dokazují, že dobrovolná spolupráce osob založená na komplexním přístupu daného státu je efektivnější než hrozba trestu. Prvním z faktorů je to, že dobrovolná spolupráce a komplexní programy ji zajišťující mohou vést k potlačení právní nejistoty potenciálních pachatelů. Nezbytným předpokladem pro dobrovolnou spolupráci potenciálních pachatelů zejména aktivní formy úplatkářství je zohlednění spolupráce v trestním zákoně. Základním právním institutem v tomto směru je zákonná úprava účinné lítosti, která by měla být přizpůsobena trestným činům korupčního charakteru. Důvodem jejího zavedení je to, že je třeba u trestného činu úplatkářství dát přednost zabránění následku činu před zájmem a postižením jeho pachatele.

Osobně jsem v minulosti navrhoval navrátit do našeho trestního řádu institut účinné lítosti, doposud se to nepodařilo, a institut účinné lítosti pro trestný čin úplatkářství. Proto chci požádat garanční výbor, aby ve druhém čtení při projednávání projednal a navrhl tuto úpravu trestního zákoníku.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi za jeho vystoupení. Ptám se, kdo dál v rozpravě. Žádnou písemnou přihlášku nemám, z místa také nikoho nevidím. Rozpravu končím. Nepadl žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně? (Ne.) Pan zpravodaj? Také ne.

Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

Přistoupíme k hlasování číslo 65, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 65, z přítomných 154 pro 124, proti 1.

Pan ministr Zaorálek se hlásí? Ne, není tomu tak. Takže ho odmažu, že se nehlásí k faktické poznámce.

Konstatuji, že jsme tento návrh přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Lhůta k projednání ze zákona zůstává 60 dnů. Děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji a končím bod 27.

Dalším bodem schváleného pořadu schůze je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.