Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

79.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií
a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy
na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé
/sněmovní tisk 310/ - prvé čtení

Prosím tedy, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a zpravodajka zahraničního výboru paní poslankyně Jana Fischerová.

Ptám se, jestli mají zájem navrhovatelé, to je pan ministr zahraničí či pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek vystoupit. Případně paní zpravodajka? Pan ministr Mládek se hlásí. Pan ministr zahraničí. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Možná bych jenom do rozpravy řekl několik poznámek k diskusi. Rád bych ještě jednou zdůraznil, že tady v této dohodě, kterou předkládám, protože se Česká republika zavázala, že bude ratifikovat tuto dohodu stejně jako ostatní členské státy, že ji předkládám jako dohodu, která se týká přidružení, a ne členství Ukrajiny, protože se to pořád v rozpravách nerespektuje.

Já bych chtěl znovu připomenout, že dohoda o přidružení pro Českou republiku byla přijata na začátku devadesátých let minulého století a tato dohoda ještě samozřejmě nebyla rozhodnutím o tom, že Česká republika se bude ucházet o členství. Tak bych byl rád, kdyby toto se mělo na paměti při diskusi a nedocházelo opakovaně ke směšování dohody o přidružení s dohodou o členství.

Účel té dohody je, jak víte, právě to, aby se provázaly a prohloubily hospodářské a politické vztahy mezi Evropskou unií a Ukrajinou.

Já vím dobře, že v této chvíli asi událostí, která by tu měla být zmíněna, protože je teď úplně zásadní pro další vývoj na Ukrajině, jsou jednání, která probíhají v Minsku ve formátu Ukrajina, Rusko, Německo a Francie, protože se jich zúčastní především prezidenti Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska. Jestli dovolíte, tak já bych vám jen ve dvou minutách řekl, co se v této chvíli v Minsku děje, protože to nepřímo souvisí s touto dohodou.

Podle informací, které mám přímo z Minsku, se v celonočním mnohahodinovém jednání nakonec zástupci shodli na zhruba dvanácti základních bodech memoranda, které by mělo být přijato a podepsáno. Problém je kolem posledních dvou bodů memoranda. Věcně ten úplně základní problém, který způsobuje, že to jednání stále pokračuje a ještě do této chvíle neskončilo, je v tom, že je problém vytyčit demarkační linii. Tu linii, která je bodem dotyku nebo prostorem dotyku, ze které by se měly odstranit těžké zbraně a která by se měla respektovat oběma stranami. To, co se celkem předpokládalo, že bude problém, že strana separatistů má jinou představu o tom, kudy by ta linie měla vést, než je představa, kterou má Ukrajina. A pokud je mi známo, tak to je v této chvíli tím základním kamenem sporu a důvodem toho, proč ta jednání vlastně do této chvíle neskončila.

Nicméně já od začátku podporuji tuto diplomatickou aktivitu Evropy, Evropské unie a evropské diplomacie, protože jsem přesvědčen, že to je nejlepší cesta, jak situaci na výchově Ukrajiny změnit a zastavit násilí. Přesto jsem stále přesvědčen, že i ten fakt, že jednání probíhají tak dlouho, je zároveň vyjádřením určité dostředivé síly a zájmu zúčastněných dohodu nalézt. Zároveň jsem si vědom toho, že nejde o to, mít dohodu o příměří nebo míru na papíře, ale že je třeba jí dosáhnout v tom prostoru, ve kterém se stále bohužel bojuje. Přesto se domnívám a jsem přesvědčen, že jednání se doberou nějakého výsledku a že ti, kteří strávili tolik hodin vyjednáváním textu memoranda, neřeknou nakonec, že se to nepovedlo. Jsem přesvědčen, že diplomatická cesta k řešení krize na Ukrajině se ukáže být správnou. Jsem rád, že evropská politika nečeká a že se účastní a snaží za každou cenu to dotáhnout do výsledku, který bude znamenat ukončení střelby, stažení těžkých zbraní a stažení - což je mimochodem také předmětem toho jednání - všech cizích vojáků nebo těch, kteří do toho prostoru přišli odjinud. To je také předmětem toho jednání a dokonce i s tím už byla, pokud vím, určitá shoda. Ze všech informací, které mám, se domnívám, že to pořád postupuje směrem, který bychom potřebovali, nicméně stále není konec a rozhodně vyhráno samozřejmě zdaleka není.

Říkám to tady proto, že asociační dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou je také něčím, co bylo výsledkem jednání. Rád bych tady ještě jednou připomněl, že v těchto jednáních poprvé sehrálo roli také Rusko. Já si dovolím znovu vám připomenout, co už jsem tady říkal, že implementace ekonomické části dohody o volné zóně obchodu byla odložena, to znamená, teď je tady asociační dohoda, ale implementace ekonomické části se odkládá až do 31. prosince 2015. To bylo rozhodnuto v jednáních mezi zástupci Evropské unie, Ukrajiny a Ruska. Důvodem je, že na ruské straně byla obava, že toto ovlivní obchodní výměnu mezi Ukrajinou a Ruskem, a Rusko tím, že Ukrajina akceptovala to, že se platnost ekonomické dohody odloží, tak Rusko výměnou za tento krok přislíbilo, že neuvalí na Ukrajinu v tomto roce žádné obchodní restrikce.

To, co tady říkám, že z krize politické, ale vlastně na Ukrajině i ekonomické se lze dostat pouze jednáním. A Evropa by se v tom měla snažit pomoci, především proto, že Ukrajina a její konsolidace, nebo naopak tragický vývoj je něco, co by nesmírně ovlivnilo bezpečnost Evropy, stabilitu Evropy ekonomickou i bezpečnostní. Proto se domnívám, že je to věc, které bychom se měli věnovat, a já vám tady ještě jednou dnes navrhuji, abychom to pustili do prvního čtení a o asociační dohodě se vážně bavili ve výborech Sněmovny. To je moje prosba na vás. Doufám, že se to povede.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi zahraničí. Nyní prosím pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, který se hlásí o slovo. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte i mně říci několik slov na téma dohody o přidružení s Ukrajinou. Kolega Zaorálek tady velmi výrazně zmínil politický rozměr a já považuji za potřebné zde vystoupit, protože dohoda o přidružení je především dohodou o volném obchodu, a to se trochu ztrácí z debaty, která tady probíhá už delší dobu. Tento ekonomický rozměr je velmi důležitý, protože je prohloubena komplexní oblast volného obchodu. DCFTA, kterou vám zde dnes představujeme, je součástí Dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy a Ukrajinou. Jejím cílem je nastavit rámec pro posílení a modernizaci obchodních vztahů mezi EU a Ukrajinou, přispět k rozvoji ukrajinské ekonomiky prostřednictvím otevírání trhů, a to zejména postupným odstraňováním cel a kvót, harmonizací legislativy, která ovlivňuje obchod, a přibližováním ukrajinské ekonomiky standardům Evropské unie.

Ukrajina je pro Českou republiku historicky významným obchodním partnerem. Vzájemné hospodářské vztahy se od roku 1993 vyvíjely pozitivně, vývoz na Ukrajinu vzrostl od té doby na desetinásobek. V teritoriálně orientovaných exportních strategiích byla v posledních letech vždy řazena mezi jednu z prioritních zemí. Celkový obrat vzájemného obchodu dosáhl v roce 2013 téměř 56 miliard, český vývoz činil 32 miliard. Aktuálně nastavené celní tarify jsou relativně nízké, a proto DCFTA je důležitá především z důvodu odstranění netarifních překážek obchodu. Zásadní je fakt, že další liberalizací vzájemného obchodu se i českým firmám otevře trh zhruba se 45 miliony obyvatel. Také je ovšem pravda, že výsledky minulého roku budou výrazně horší než výsledky roku 2013, a to bohužel nejenom díky konfliktu na východní Ukrajině, ale díky velmi neuspokojivé situaci v ukrajinském hospodářství obecně.

Vzhledem k politicko-ekonomickým událostem na Ukrajině se ustanovení obchodní části dohody, která se týkají odstraňování, resp. snižování cel na zboží pocházející z Ukrajiny, již nyní provádějí v plném rozsahu, a to prostřednictvím autonomních celních preferencí v EU ve prospěch Ukrajiny. Ze strany EU jde o projev solidarity a reálné ekonomické pomoci. Jak už tady zmínil kolega Zaorálek, ta původní dohoda měla problém, že ohrožovala a vlastně ohrožuje obchod Ukrajiny s Ruskem a dalšími zeměmi celní unie. Proto již bývalý komisař Karel de Gucht udělal ono již zmíněné posunutí platnosti té dohody do 31. 12. 2015, protože Ukrajina potřebuje i z ekonomických důvodů dohodu nejenom v EU, ale i s Ruskem, protože není v krátké době schopná přesměrovat své exporty z východu na západ, i kdyby k tomu měla politickou vůli. Evropská unie na straně druhé jako projev solidarity udělala ty autonomní celní preference, to znamená, že ta dohoda platí jednostranně a přináší výhodu ukrajinským exportérům do Evropské unie a v současné době to zatím není kompenzováno výhodami pro české exportéry na Ukrajinu.

Díky tomu, že dohoda pokrývá všechny podstatné aspekty vzájemného obchodu mezi EU a Ukrajinou, jako je obchod se zbožím, službami, veřejnými zakázkami či energetickým zbožím, a dále stanovuje pravidla pro budoucí harmonizaci technických norem a předpisů, sanitárních a fytosanitárních opatření či ochranu duševního vlastnictví, splňuje cíle vytyčené ve směrnici pro sjednání této dohody.

Česká republika ratifikaci prohloubené a komplexní oblasti o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou podporuje. Máme zájem o zlepšení podmínek pro působení firem, kultivaci podnikatelského prostředí, přiblížení legislativy v oblasti technických norem, certifikátů, snižování administrativní zátěže, liberalizaci v oblasti služeb. Cíle dohody jsou plně slučitelné se zájmy České republiky. Kromě výše zmíněné modernizace obchodních vztahů od dohody očekáváme i vyšší stabilitu podnikatelského prostředí a nové příležitosti pro české podnikatele a firmy.

Co se týče nedávných informací o plánovaném zvyšování dovozních cel ze strany Ukrajiny, nemáme v této chvíli žádné informace, které by měly vliv na má předešlá slova. Opatření přijatá Ukrajinou jsou reakcí na kritický stav platební bilance a jsou dočasně po dobu jednoho roku uložena na všechny dovážející země bez rozdílu, což pravidla Světové obchodní organizace umožňují. Vývoj v této záležitosti však nadále monitorujeme, stejně jako jsme připraveni bedlivě sledovat, jak Ukrajina pokračuje v implementaci reforem a plnění podmínek. Protože jednou z podmínek této dohody a veškeré hospodářské pomoci je předpoklad, že Ukrajina po skoro 25 letech po rozpadu Sovětského svazu provede reálné ekonomiky nejenom v rámci státu, ale v rámci i ekonomiky.

Já sám se chystám s několika podnikateli na návštěvu Kyjeva příští týden, kde budeme projednávat všechny otázky, které nás zajímají. Ta minimální otázka je zajištění tranzitu energetických surovin skrze Ukrajinu, ať už je to ropa, nebo plyn. Máme zájem na tom, aby bylo splněno konečně to doporučení, které dávalo Ministerstvo průmyslu a obchodu již v roce 2009 během první plynové krize, aby byly namontovány měřáky na plynovody na rusko-ukrajinské hranici, aby byl oddělen tranzit od vnitřní ukrajinské sítě, aby se snížilo riziko případných šoků. Zatím musím říci, že díky bývalé Evropské komisi se podařilo těsně před jejím koncem dosáhnout dohody o tranzitu a placení za plyn, takže katastrofické scénáře ohledně zásobování plynem, které by ohrožovaly samotnou Ukrajinu a ještě osm dalších zemí od Slovenska na jih, se naštěstí doteď nenaplnily. Nicméně tuto oblast budeme i nadále monitorovat a chtěl bych říct, že naším národním zájmem přesto, že máme alternativní trasy, je použít tu nejjednodušší trasu pro zásobování ropou a plynem, to je skrze Ukrajinu. Ty další trasy jsou samozřejmě důležité, ale v optimálním případě jako rezerva pro případné nějaké mezinárodní krize.

Budeme samozřejmě také jednat o ekonomických otázkách, protože jedna věc je tato dohoda, druhá věc bude její prosazení. V této chvíli je daleko od té poměrně šedivé ukrajinské reality k tomu, k čemu se Ukrajina zavázala a co doufáme, že bude prosazeno i touto dohodou. Samozřejmě minimálním předpokladem je učinění nějakých dohod v Minsku, o kterých mluvil kolega Zaorálek, při zachování teritoriální integrity Ukrajiny, kterou samozřejmě podporujeme, i kdyby to mělo být nějakou metodou, jako byla použita pro udržení teritoria integrity Bosny a Hercegoviny v Daytonu.

Z těchto důvodů a přesto, že jsem si vědom, že z politického hlediska je tam mnoho věcí pro diskusi, navrhuji postoupit tuto dohodu do dalšího čtení. Měli bychom vést debatu ve výborech, a možná nejenom v zahraničním výboru, o této věci, měli bychom dohodu schválit. To, co je samozřejmě k debatě, je časový harmonogram, kdy dojde ke konečnému schválení, protože v zásadě máme čas do konce roku, pak by mohly být nějaké problémy. A samozřejmě je tady možnost doprovodného usnesení, které, předpokládám, že tato Sněmovna použije a vyjádří se k některým záležitostem. Osobně si myslím, že bychom neměli podporovat dvojí standard při prosazování lidských práv, který, mám pocit, je vůči Ukrajině používán oproti některým jiným zemím.

To je všechno. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu. Nyní má nárok na vystoupení zpravodajka zahraničního výboru paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Já vám, pane místopředsedo, děkuji za slovo a navážu na slova předřečníků. Nebudu už se vracet k tomu, co zde říkal pan ministr zahraničí, protože to by bylo opakování. Spíš jenom dodám, že tak jak mnozí sledujete aktuální vývoj kolem nočního jednání, setkání v Minsku, tak mezitím už byla podepsaná vlastně dohoda, což je velice dobře jistě z mého pohledu, a věřím tomu, že tak to cítíme každý z nás, jak tady v lavicích sedíme. Protože osobně, když se zamyslím nad celkovou situací vůbec tady u nás v republice od roku 1990, takové ohrožení v okolních zemích, a když soucítíme vlastně s nimi, tak to je opravdu něco neskutečného, čemu musíme věnovat náležitou pozornost.

Já jako zpravodajka tohoto tisku se už nebudu vracet k tomu, co jsem v obecné rozpravě uváděla. Bylo to 10. prosince loňského roku. Ten den přímo také zasedal Senát a schválil ratifikaci této asociační dohody. To jenom pro souvislost, abychom věděli.

Mě i zajímalo, jak probíhá debata a vyjádření ostatních států Evropské unie k podepsání této asociační dohody. Měli jsme možnost s některými kolegy tady ze Sněmovny jednat se zahraničním výborem v Polsku, Německu. Například Poláci nám řekli, že tam to bylo stoprocentními hlasy hned velmi rychle odsouhlaseno. Opravdu se k tomu postavili velice vstřícně, jednoznačně. A já chci říci za sebe i za klub Občanské demokratické strany, tak jak o tom debatujeme, tak opravdu Ukrajina a naše osobní zkušenosti s tímto blízkým východním, řeknu, přítelem, partnerem, nám na srdci velice leží a dodám k tomu ještě osobní zkušenosti. Když jsem mluvila minulý víkend se členy partnerské delegace se Zakarpatí, tam jsme o té věci měli možnost se aktuálně bavit a ty neskutečné ztráty, které tam byly i na životech, myslíme, že už je to pro nás všechny tak zasahující zpráva, že musíme být vstřícní v tuto dobu, dolní komora Parlamentu, a být nápomocni a ničím jiným než teď ukázat, že nepřešlapujeme na místě, ale tuto ratifikaci asociační dohody podporujeme.

Shrnu ještě krátce to, co se zde probíralo 10. prosince. Bylo zde 23 příspěvků z řad poslanců, teď se dívám tímto směrem, vidím ještě kolegu poslance Reného Čípa, který vlastně podal námitku podle § 63 jednacího řádu, čili že se určitě vysloví před ukončením obecné rozpravy.

Já případně vystoupím ještě krátce znovu. Teď chci na závěr obecné rozpravy a shrnutí jako zpravodajky říci, že tedy doporučuji postoupení do druhého čtení a projednání zahraničního výboru. Děkuji tímto za slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce Janě Fischerové. Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. Obecná rozprava minule byla přerušena, nebo ukončena poté, co pan poslanec René Číp podal pozměňovací návrh, tedy procedurální návrh - odročit projednávání tohoto bodu na dobu neurčitou. Více najdete ve stenozáznamu. Já přivolám ještě kolegy z předsálí a o tomto procedurálním návrhu dám hlasovat. Je tady žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance René Čípa, který navrhl toto usnesení - odročit projednávání tohoto bodu na dobu neurčitou.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 154. Přihlášeno je 118 poslankyň a poslanců, pro 35, proti 76. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme tedy pokračovat v obecné rozpravě, do které se jako první s přednostním právem přihlásil pan místopředseda Vojtěch Filip, po něm paní poslankyně Váhalová, pan poslanec Foldyna, paní poslankyně Zelienková. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, je to samozřejmě velmi vážná věc, kterou projednáváme. Já jsem si se zájmem přečetl alespoň české agenturní zprávy o 16 hodinách jednání k dohodě o příměří na Ukrajině a jednotlivá stanoviska. Samozřejmě je otázka, jaký bude dál vývoj Ukrajiny jako našeho evropského souseda, stejně jako jsou sousedem další státy Východního partnerství, pokud jde o Českou republiku, potažmo o Evropskou unii.

Co mě zaráží, a dovolte mi, abych se s vámi podělil o věc, která je podle mého soudu velmi zarážející a měli bychom na ni znát odpověď. Teď nemyslím od velvyslanectví Ukrajinské republiky, to si může vyžádat pan ministr zahraničních věcí, případně výbor zahraniční, ale já vám ocituji, co mám z posudků o perzekuci členů stranických organizací Komunistické strany Ukrajiny. Jde o to - já jsem veřejně oznámil, že pomůžeme našim partnerům na Ukrajině právní pomocí, posíláme tam na jednání naše advokáty, členy strany, kteří se zabývají tím případem. Samozřejmě máme ty informace poměrně věcné.

Řekl bych několik údajů. Většina těch trestně stíhaných je za sbírání petice. Nevím, jestli si to někdo uvědomuje, co to je petiční právo jako jedno ze základních práv občanů, aby vyjádřili svoji vůli. Za sbírání petice jsou lidé zavíráni, jsou lidé unášeni lidmi správy tajné služby Ukrajiny v Charkovské oblasti - tímto způsobem 11. května loňského roku například zajali Vladimíra Primulova, kterého vyslýchali, a to bez jakýchkoliv dokumentů ve městě Selatovo. Byl potom přemístěn do Charkova. Pomohli až zástupci OBSE, na které se obrátili právní zástupci toho trestně stíhaného. Když se k tomu objevili i právní zástupci z Řecka, z Portugalska a z České republiky, tak panu Primulovovi byl po jeho neoficiálním zatčení podle ukrajinského trestního zákoníku změněn statut z obviněného - byl statut podezřelého změněn na statut svědka, aby vůbec bylo možné zapsat jednotlivé úkony v trestní věci. Ještě horší to bylo s panem Archipovem v strachyňsko-luhanském okrese, který zástupci ASSU, tedy tou tajnou službou Ukrajiny, správou tajné služby Ukrajiny, byl zadržen, byl unesen, byl nezvěstný celou dobu. Nalezli ho vyhozeného v polích. Dál se proti němu vede trestní řízení, i když nebyl řádně obžalován, a opět šlo o řešení petice.

Problematický byl i osud pana Sinajeva, když pana Sinajeva zatkli policisté a příslušníci ozbrojených sil Ukrajiny, kteří svá jména odmítli poskytnout, za přítomnosti manželky pana Sinajeva. Byl převezen do Luhanské oblasti, do města Starobilsk, tam byl mučen. Je na to záznam OBSE. Když byl držen nezákonně ve vazbě, důstojníci ho bili, pouštěli na něj elektrický proud, pálili ho na těle zapalovačem apod. Po tom zásahu OBSE pana Sinajeva přestali vyslýchat jako obviněného a udělali z něj svědka, aby vůbec nějakým způsobem legalizovali ten trestní spis. Potom právní zástupce pana Sinajeva odvezl pana Sinajeva zpátky k rodině do města Kupjansk, kde si ho převzali příbuzní. Ale byl znovu unesen na pět dnů, a teprve po zásahu OBSE, po obdržení oficiálních rozhovorů ASSU Luhanské oblasti začal vést ten spis proti Sinajevovi jako proti svědkovi.

V tomto ohledu tedy se ptám, nakolik je kompatibilní trestní právo současné Ukrajiny s trestním právem Evropské unie a s těmi dalšími momenty, když jedno ze základních práv, právo na petici, právo na vyjádření svého názoru je upíráno.

Nebudu číst další, protože těch spisů mám sedm stránek, těch nejběžnějších, a i jenom chci upozornit, že mají jedno společné. Že svým způsobem je potíráno právo nejen na politický názor, na politickou organizovanost, ale i právo na šíření petice a svým způsobem regulérní jednání samosprávných orgánů v jednotlivých místech.

V tomto ohledu tedy je potřeba si uvědomit i při jednání o asociační dohodě, že Evropská unie při asociační dohodě svým způsobem také odpovídá za to, jakým způsobem se bude vyvíjet ta situace a kam směřuje to jednání. Připomínám rozdíl, a to velmi vážný rozdíl, mezi asociační dohodou Moldávie, která samozřejmě se některým moldavským politikům nelíbí, ale venkoncem asociační dohoda, tak jak jsme ji tady projednávali, je tou, řekl bych, obranou suverénního moldavského státu předtím, než by byl vyprázdněn pomocí pasů jiného státu Evropské unie, to jest Rumunska. Protože z bývalých pěti milionů obyvatel je tam teď jenom 3,7 mil. obyvatel a 750 tis. moldavských občanů je na cestách s rumunským pasem, což se muselo na jaře loňského roku dohodnout a venkoncem jsme také žádný problém tady v českém parlamentu s potvrzením asociační dohody Moldávie k Evropské unii neměli. Oni si své ekonomické a ostatní vztahy samozřejmě musí urovnat sami, do toho my nemáme co mluvit. Ale pokud jde o asociaci, měli bychom se k tomu vyjádřit ve všech směrech.

Vzhledem k tomu, co se odehrává na Ukrajině, vidím tu věc výrazně jinak než jakoby hlasování o asociační dohodě běžného charakteru. A když si k tomu připomenu například statut neobčanů v některých pobaltských státech, Lotyšsku a Litvě, tak samozřejmě statut neobčana, tzn. Lotyše, který nemluví lotyšsky, ale rusky, jeho rodným jazykem je ruština, je podle mého soudu velmi temnou skvrnou na samotné tváři Evropské unie, protože u Lotyšska už jde o stát unijní. A pokud se na začátku smíříme s tím, že ten standard bude dvojí nebo trojí, tak si myslím, že spíše oslabíme mezinárodní pozici Evropské unie než bychom ji posílili při nutné emancipaci Evropské unie na mezinárodní politické scéně u vytvářejícího se multipolárního světa.

Děkuji vám. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Dana Váhalová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Pane místopředsedo, děkuji vám za slovo. Pane ministře, paní zpravodajko, vážené dámy a pánové, projednáváme dohodu o přidružení mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé. Tato dohoda, která přináší novou etapu ve vývoji smluvních vztahů mezi Evropskou unií a Ukrajinou, se bohužel stala také jedním z podnětů současného vývoje na Ukrajině. Minulá reprezentace Ukrajiny tuto dohodu nejprve podporovala, ale potom se rozhodla tuto dohodu nepodepsat s odvoláním na to, že pokud Evropská unie nebude také kompenzovat vzniklé náklady Ukrajiny, není na ni tato připravena. To vedlo v první fázi k demokratickým protestům, které se však zvrhly v podstatě k ozbrojenému převzetí moci a odstranění vlády.

Ukrajina se sice rozhodla vykročit cestou sblížení s Evropou, ale je velkou otázkou, zda je na to připravena. Protože už před současným válečným konfliktem měla výrazné problémy a dnes prožívá krizi s dalekosáhlými důsledky způsobenou válkou na východě Ukrajiny.

Pro vaši informaci, dle odhadů Ministerstva financí Ukrajiny jeden den bojů na východě Ukrajiny představuje pro státní pokladnu náklady pěti až deseti milionů dolarů. Hrubé výpočty ukazují, že válka bere nejenom spoustu peněz z rozpočtu, ale také vedla ke ztrátě až 20 % hospodářské výkonnosti Ukrajiny a ztrátě sedmi procent území. Ukrajina anexí Krymu přišla o pět procent HDP a válkou na východě Ukrajiny o oblasti, kde se tvořilo 10 až 15 % HDP. Vezmeme-li v úvahu, že HDP Ukrajiny v roce 2013 představoval asi 177 mld. dolarů, jedná se o ztrátu ve výši až 35 mld. dolarů, což představuje 814 mld. korun. K tomu je třeba připočítat náklady na 850 tis. uprchlíků z východních oblastí. Ukrajinská ekonomika navíc prožívá bankovní krizi. Pokud nedostane v nejbližší době stabilizační úvěr Mezinárodního měnového fondu, hrozí jí další ztráty. To znamená, že v současné době Ukrajina není připravena na splnění ekonomických podmínek této smlouvy.

V kontextu těchto informací vítám, že se v zásadní ekonomické části, která počítá s postupným odstraněním obchodních bariér a harmonizací předpisů ve vybraných sektorech, odkládá ekonomická část dohody až na rok 2016. Odhaduje se totiž, že náklady pro Ukrajinu mohou být kolem 15 mld. eur ročně na přizpůsobení ekonomiky na standardy Evropské unie. Je zřejmé, že v současné době Ukrajina není na tyto výdaje připravena. Pokud by však trvala válka, obávám se, že Ukrajina by nebyla připravena ani v roce 2016. V této souvislosti bude velmi důležité uskutečnění politických cílů této dohody. To znamená důraz na podporu postupného sbližování smluvních stran na základě společných hodnot a posílení politického dialogu prosazujícího zachování a posilování míru a stability jak v regionálním, tak v širším mezinárodním měřítku. Tato smlouva by se tedy měla stát nástrojem pro zastavení pokračování války na Ukrajině a měla by zabránit jejímu rozšíření do dalších zemí Evropy. Vojenské řešení přináší pouze utrpení civilního obyvatelstva a likviduje ekonomiku a životaschopnost země. Je třeba, aby obě strany konfliktu dodržely nově a těžce vzniklou dohodu mírového řešení a kompromisů.

Doufám, že ukrajinská vláda potlačí projevy neofašismu a národnostní nesnášenlivosti, které prezentují některé politické síly na Ukrajině, a to v zájmu všech občanů Ukrajiny. To by měla umožnit také tato smlouva. Pokud se podaří udržet mír na Ukrajině, má tato země velký potenciál také pro nás, pro Českou republiku. Česká republika je mezi členskými zeměmi Evropské unie pátým největším vývozcem na Ukrajinu a šestým největším dovozcem z Ukrajiny. Odhaduje se, že 450 mil. korun ročně by mohli čeští exportéři ušetřit díky snížení celních nákladů, až ekonomická smlouva začne platit. O jednu miliardu ročně by také mohl být posílen vývoz českých výrobků na Ukrajinu díky změnám ve clech. HDP České republiky by mohlo vzrůst tak o dvě miliardy korun a to by mohlo přinést kolem 2 000 nových pracovních míst. Ovšem pokud bude trvat válka na Ukrajině, tak můžeme počítat spíše s velkými ztrátami.

Na základě všech těchto údajů jsem se rozhodla tuto smlouvu podpořit. Ovšem má podpora je v této chvíli spíše výrazem solidarity s těžce zkoušeným ukrajinským lidem. Chci také věřit tomu, že tato smlouva může přispět k míru, demokratické a suverénní Ukrajině, která se díky ní může oprostit od všech projevů neofašismu a národní nesnášenlivosti.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Váhalové. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Řádně přihlášen. Tak řádně přihlášen nejprve pan poslanec Okamura, po něm řádně přihlášen pan předseda Kalousek s přednostním právem. Pak řádně přihlášený pan poslanec Foldyna. Nicméně vás kolegové upozorňuji, že na 11.30 hodin máme pevně zařazený bod Informace vlády o bezpečnostní a imigrační politice.

Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, abych dal prostor i tady kolegovi Kalouskovi, tak já opravdu to mám na pět minut. Takže se nebojte. Vím, že na mě ukazujete hodinkami, ale bude to v pořádku.

Vážené dámy a pánové, když tu dnes budeme hovořit o smlouvě o přidružení Ukrajiny k EU, pak bude dobré si připomenout, co vlastně vyvolalo krvavé události v této zemi, co bylo příčinou vzestupu nacistů a fašistů, co vedlo k odtržení Krymu a k občanské válce na východě Ukrajiny. Byla to skutečně do značné míry politika Evropské unie, která se snažila vrazit klín mezi Rusko a Ukrajinu. Připomeňme, že nejde jen o putinovské Rusko, ale o Rusko, které navzdory korupčním vládám, podvodům a krádežím surovin, které na Ukrajině probíhaly, Ukrajinu dlouhodobě dotovalo. A to proto, že Ukrajina byla a je ve své podstatě vnímána Ruskem jako taková kolébka Ruska.

Ukrajina není nic jiného než původní Kyjevská Rus, a přilehlé oblasti, které pokud nebyly součástí Ruska, patřily k Rakousku-Uhersku. Evropská unie tlačená Spojenými státy americkými se rozhodla, že se tuto zemi, která historicky patřila k Rusku, pokusí destabilizovat a převést do své sféry vlivu. Nikoliv Rusko, ale v prvé řadě velká část obyvatel samotné Ukrajiny tohle vnímala a vnímá jako ohrožení. Přijetí asociační dohody je tedy symbolický akt, který říká, že se má tato země v budoucnu stát součástí Evropské unie. A já se ptám: Umí si kdokoli z vás, kdokoli zodpovědný, představit, že by se Ukrajina stala součástí Evropské unie? Umí si kdokoli z vás, kdo je zodpovědný, představit, že by se o Ukrajinu rozšířila nejen zóna volného obchodu, ale také zóna volného pohybu? Umí si někdo představit, jak by to otřáslo naším pracovním trhem? Už jen zrušení víz by mělo za následek migraci statisíců, či spíše milionů lidí, neřkuli tedy ten definitivní volný pohyb osob. A to se vším, co s tím souvisí, včetně následné kriminality.

O Ukrajině si nedělejme iluze. Není to země samých demokratů, eurofilů, kteří bojují se zlými Rusy. Je to země samozřejmě, kde je spousta poctivých a pracovitých lidí, ale také země, která je rozvrácená ekonomicky, politicky i morálně. Nepokrytě se tu krade a vraždí, a to každý den. Podvádí se i na nejvyšší úrovni. Vláda této země se chopila moci násilným způsobem, který v zemi vyvolal občanskou válku. Podepisovat dohody s lidmi, kteří vraždí občany vlastní země, dohody s takovými lidmi podepisovat nelze. Za Úsvit jsme zásadně proti. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se panu předsedovi Kalouskovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan ministr Mládek, po něm pan předseda Kalousek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Já bych si dovolil zareagovat prostřednictvím pana předsedajícího na vystoupení pana předsedy Okamury. Kolem Ukrajiny je mnoho komplikovaných záležitostí, které tady jistě budeme diskutovat. Ale podle mého názoru některé věci jsou jasné a měli bychom tam zaujmout jasný postoj. Měli bychom být na straně těch, kteří budou prosazovat, aby ukrajinští občané mohli jezdit do Evropské unie alespoň jako turisté, což v tuto chvíli je velmi obtížné, protože bezvízově mohou jet, pouze pokud dostanou biometrický pas, a má to mnoho omezení. Samozřejmě pracovní trh musíme chránit, ale je třeba také říct, že český průmysl má zájem o vysoce kvalifikované lidi včetně lidí z Ukrajiny. Takže v této otázce si myslím, že by měla být jednota a měli bychom dát jasný postoj. A všechny ty složité otázky budeme diskutovat dále. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon, pane předsedo (k poslanci Kalouskovi), ještě s faktickou poznámkou pan předseda Okamura. Prosím, pane předsedo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi krátkou reakci. No, my máme v České republice více než půl milionu nezaměstnaných. A jestli vládní politika řešení nezaměstnanosti českých občanů je příliv ukrajinských pracovníků, tak já jsem zásadně proti. A dám k tomu důkaz.

Loni tato vláda uzavřela smlouvu o miliardové investiční pobídce s korejskou firmou Nexen. (Hluk v sále.) Jak ovšem víte, možná nevíte, tak v té smlouvě, kde se podporují za peníze českých daňových poplatníků pracovní místa, není podmínka, že mají být zaměstnáni občané České republiky. Vláda podepsala smlouvu s touto firmou za obrovské peníze daňových poplatníků, za investiční pobídky, kde je v tomto bodě napsáno, že je podmínkou zaměstnat nikoliv občany České republiky, ale občany Evropské unie. Neboli to skončí tak, že tyto firmy, stejně jako mnohé další firmy, které máme na průmyslových zónách, podseknou mzdy. Finálně za ně nemůže pracovat český občan, protože se prostě jeho rodina neuživí, a budou tam Bulhaři, Rumuni, popř. občané Polské republiky, kteří jsou samozřejmě také občané Evropské unie, mají ale nižší mzdové nároky. Tak jestli toto je politika vlády, co se týče zaměstnanosti, tak to opravdu ne. Ano, to v té smlouvě je. To si tam, vážení přátelé, přečtěte. Tam je podmínkou zaměstnat občany Evropské unie (s důrazem), nikoliv České republiky. Je to tam černé na bílém, vážení přátelé, už jsem to tady kritizoval loni. Takže jenom na to reaguji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ještě jednou se omlouvám panu předsedovi. S faktickou poznámkou pan ministr zemědělství jde hájit čest vlády. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, pane předsedající. Já bych byl velice rád, aby pan kolega Okamura prostřednictvím pana předsedajícího... Vlastně já mohu napřímo... Takže aby si napřed nastudoval faktický stav věci a nepletl tady páté přes deváté a nemíchal hrušky s jabkama. Ten princip obsazování pracovních míst na trhu práce v České republice je jasně daný. Nic se na tom nemění. Jestliže tady mám nějakou pozici... Občan České republiky, občan Evropské unie. Pokud nenajdeme nikoho z této množiny lidí, tak potom v ten okamžik může to pracovní místo dostat někdo jiný z jiné země. Takže napřed si ty věci nastudujte, prosím vás pěkně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. Já se omlouvám, s faktickou poznámkou nejprve pan poslanec Bendl, pak pan poslanec Kalousek, pak pan poslanec Okamura, což tak vyjde do 11.30, kdy máme pevně zařazený bod. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Jenom technická. Prostřednictvím pana předsedajícího - vyřiďte panu ministrovi, že musí prostřednictvím pana předsedajícího. Že už by si konečně měl ten jednací řád přečíst.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní s přednostním... Pardon, pan předseda Kalousek se hlásil s faktickou poznámkou před vámi, potom pan poslanec Okamura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já se omlouvám. Nezbylo mi nic jiného, než změnit přednostní právo na faktickou, snad to stihnu, abych řekl velmi stručné stanovisko poslaneckého klubu TOP 09.

Co se týče tohoto vládního návrhu smlouvy, jednoznačná podpora.

Co se týče stručné reakce na některé naše předřečníky. Prosím, abychom se zamysleli nad tím, zda se v tomto světě chceme řídit pravidly, a nebo pocity a propagandou. Chceme-li se řídit pravidly, tak hovoříme-li o demarkační čáře, což je pojem, který tady několikrát řekl pan ministr Zaorálek, tak pro civilizované lidi jediná demarkační čára jsou hranice mezinárodně uznané mezinárodními smlouvami mezi Ukrajinou a Ruskou federací a žádnou jinou demarkační čáru nemůžeme brát vážně! Já jsem velmi rád, že se podařilo uzavřít nějakou dohodu, a obávám se, že ta dohoda nebude respektovat mezinárodními smlouvami uznané hranice. A pevně doufám, že celý civilizovaný svět se bude dál od této dohody snažit, aby ty hranice platily a aby nepadly některé zásady mezinárodního práva a stability tohoto světa, protože ten stojí na pravidlech (s důrazem), a nikoliv na pocitech a ideových výkřicích.

Dámy, kdybyste na sebe méně křičely, abych třeba měl potom více času. (Ke dvěma poslankyním sedícím blízko řečniště. Hluk v sále a celkově napjatá atmosféra.)

A také pevně doufám, že vláda České republiky i Poslanecká sněmovna si uvědomí, že největším bezpečnostním rizikem České republiky je rozpínavost Rusa a jeho neschopnost smířit se s výsledky studené války, a nikoliv jiná, nikoliv jiná tak mediálně našlehávaná témata, abychom odvrátili svoji pozornost od našeho největší nebezpečí. Je to rozpínavost ruského imperialismu! (Potlesk poslanců zprava i několika poslanců ze středu sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Okamura.

 

Poslanec Tomio Okamura: Dobrý den. Tak já bych jen krátce zareagoval na pana ministra Jurečku. Pane ministře, nejdřív si nastudujte zákon o jednacím řádu, protože já vás mohu oslovovat přímo, ale vy nás poslance oslovovat přímo nemůžete. Takže přestaňte tady poučovat a nejdřív si nastudujte zákon. (Z poslaneckých lavic zleva se ozývá: Může!) Pardon... No, říkal to tady předřečník, já jsem se z toho poučil také. Ale aspoň tady nemudruji.

A druhá věc je zákon o tom zaměstnávání. Pane ministře, vy to opravdu nemáte nastudované. Protože do toho zákona, když sháníte volné místo, tak vy nejdřív dáváte do podmínek na úřadu práce ty podmínky. A to je právě problém třeba s těmi vietnamskými prodejnami atd. Oni si tam dávají podmínky, které nemůže český uchazeč splnit. Například maturita ve vietnamštině. A potom čekáte, zdali na to místo se přihlásí český občan. Právě proto, že se ani přihlásit nemůže - a tam je ta díra v zákoně, kterou jsem kritizoval minule. Nebo tam dáte tak nízkou mzdu, na kterou se opět ten český občan přihlásit nechce. A je to třeba ta podmínka vzdělání v jazyce, který v České republice není vlastně reálný. Já se ptám, proč musí mít maturitu ve vietnamštině prodavač ve vietnamské večerce. Naopak by měl umět česky.

To znamená, dnes ten zákon je koncipován tak, že tam naopak můžete dát podmínky, které český občan nemůže splnit, a pak se na to nabírají právě ti cizinci. Takže to takto není a tam je ta díra. Už jsem o tom mluvil loni i s panem ministrem Chovancem, že by bylo dobré v tomto smyslu zákon o zaměstnanosti novelizovat. Tam je díra, pane ministře, a právě proto se tady nabírá celá řada cizích státních příslušníků, dokonce i na místa, která český občan může obsadit, kdyby tam např. nebyla podmínka třeba v cizím nějakém nesmyslném jazyce, který k prodeji ani reálně nepotřebuje. To jen pro vaši informaci, protože já sám s tím mám osobní zkušenosti z vlastních firem, takže toto vím opravdu přesně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Okamurovi a vzhledem k tomu, že je 11.30 hodin, přerušuji... (Poslankyně Němcová se hlásí o slovo.) Omlouvám se, paní kolegyně, uplynulo 11.30 hodin, musím přerušit bod číslo 79.

 

Zahajujeme bod číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.