(15.50 hodin)
(pokračuje Plzák)
A co se týče toho, já vidím jako nešťastné, že opravdu bylo tady vzýváno, aby se další reforma pojistného systému konzultovala s opozicí. Já jsem to zachytával tenkrát jenom z tisku. Myslím, že s tou opozicí se tenkrát nějak moc nediskutovalo. Co si pamatuji, tak prostě to bylo: tady to máte a takhle to bude. Takže doufám, že třeba budeme lepší, budeme to konzultovat s opozicí a uvidíme, jak oni sami přispějí k nějaké reformě do budoucna. Já si myslím, že taková důležitá věc by měla jít napříč Sněmovnou, napříč politickým spektrem, protože se jedná o osudy obyvatelstva této země i do budoucnosti. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já se omlouvám, že to prodlužuji, nicméně to, co teď zaznělo, si prostě zaslouží, aby bylo uvedeno na pravou míru. Chápu, že tady pan doktor Plzák v té době nebyl, ale diskuse s opozicí, zejména se sociální demokracií, o důchodové reformě byla neskonale intenzivní. Dokonce došlo k celé řadě vyžádaných ústupků. Původně byl navržen povinný systém druhého pilíře. V okamžiku, kdy nám opozice řekla, že pokud to bude povinné, nemůžeme počítat s tím, že by dál přemýšleli o podpoře, přestoupili jsme na systém dobrovolný. Jestli si něco vyčítám, tak to, že jsme tenkrát tenhle ústupek udělali. A pokud jsme ho udělali, že jsme to neudělali aspoň tím systémem, že pojištěnec musí aktivně projevit svůj nesouhlas se vstupem do druhého pilíře. Legislativní úprava je taková, že vyžaduje aktivní souhlas. Myslím si, že kdyby byl vyžádán aktivní nesouhlas, tak ten poměr pojištěnců je dnes úplně jiný. To si vyčítám, možná jsme v tomhle měli být daleko důslednější. Ale prostě není pravda, že jsme s opozicí nejednali, a není pravda, že jsme nedělali ústupky. Jsem přesvědčen, že přístup opozice byl úplně stejný jako - samozřejmě ne že bych to přirovnával z morálního hlediska, ale stejná taktika jako přístup Henleinovy strany k Benešově vládě. Prostě budeme dávat tolik požadavků a ty budeme stupňovat, aby nemohly být naplněny, a tak jsme se nemohli dohodnout. Ale tu dohodu jsme hledali, hledali jsme ji poměrně dlouho.
Za druhé. Prosím, abychom pochopili, když mluvíme o tom, že to bude nahrazeno nějakými věcmi ve třetím pilíři, tak neřešíme ten zásadní problém pohybující se v rozměru povinného pojištění. Třetí pilíř, popřípadě jeho substituce, které se mohou realizovat v kapitálovém pojištění, nikoliv v penzijním nebo v jakémkoliv jiném podobném produktu na finančním trhu, je nad rámec oněch 28 %. Každý z nás, kteří jsme zaměstnáni nebo kteří platíme daň ze závislé činnosti, platíme 28 % z ceny své práce na to, čemu se říká důchodové pojištění, ale je to spíše důchodová daň. Je to prostě povinný odvod, který tvoří 28 % ceny naší práce. Lhostejno, kolik platíme my a kolik platí náš zaměstnavatel, je to prostě náš hrubý příjem, je to cena naší práce. Logicky u někoho je těch 28 % hodně, u někoho málo. A ten systém, který zaujímá řešení těchto 28 %, ať už je to první, nebo druhý pilíř, nebo oba, by měl v sobě nést dva principy. Princip solidarity a princip zásluhovosti. Problém je, že samozřejmě ty principy jdou proti sobě. Čím větší je finanční napětí, tím větší je tlak na výdaje oproti příjmům. Tak logicky jeden ten princip válcuje ten druhý, což v našem případě je velmi dramaticky převažující princip solidarity, nebo chcete-li rovnostářství, nad principem zásluhovosti. Dokonce do té míry, že Ústavní soud rozhodnutím, se kterým jsem nesouhlasil, ale musel jsem ho respektovat jako každý politik, prostě nařídil zvýšit princip zásluhovosti v prvním pilíři. Bez ohledu na to, zda pro to existovaly, či neexistovaly zdroje. Pak jsou jenom dvě možnosti: buď přidat zdroje, nebo snížit stupeň rovnostářství. My jsme tenkrát udělali to B - byl snížen postup rovnostářství. Pokud Ústavní soud trval na tom, že někomu se musí přidat, tak v tom systému se holt muselo někomu sebrat.
Nicméně dlouhodobě, tím, že ten systém je dlouhodobě deficitní a ty nůžky jsou bohužel rozevřené a budou se otvírat víc a víc, to nemůže dopadnout jinak, než že v rámci toho prvního a po vašem rozhodnutí už zase jediného pilíře to bude tendovat k rovné dávce. To nemůže skončit v onom průběžném prvním pilíři, to nemůže skončit jinak, než že to bude tendovat k rovné dávce. Prostě princip solidarity, nebo chcete-li rovnostářství, převáží téměř stoprocentně nad oním principem zásluhovosti, který by ale v tom systému měl být také! A já neznám jiný princip, protože to v rámci toho jednoho pilíře, kde ty dva principy jdou proti sobě, tak já neznám jiný způsob než oněch 28 % rozdělit na dvě části. Z té jedné udělat plně rovnostářskou, to je ten první pilíř. A z té druhé udělat plně zásluhovou. Pak tam máte oba principy zastoupeny v objemu oněch 28 %. Není to vůbec žádné vyvádění! Nevím, kdo si vymyslel slovo vyvádět! Obojí je povinné, to znamená, obojí zůstává v důchodovém systému! Dokonce v okamžiku, kdy je podmínkou vstupu do druhého pilíře přidávat si nějaká procenta ze svého, lhostejno kolik, v našem případě dvě procenta, ale ten parametr může být i jiný, tak to není vyvádění, ale posilování prostředků na důchodový systém. Protože tam přicházejí peníze navíc a ten první a druhý pilíř se musejí sečíst. Ten první řeší solidaritu a rovnostářství, ten druhý řeší zásluhovost.
Vy jste z toho systému prostě škrtli princip zásluhovosti. Dobrá, je to vaše legitimní právo. Ale nepřicházíte vůbec s žádným jiným nápadem, jak posílit princip zásluhovosti v důchodovém systému! Prostě opět se vracíte jenom ke stoprocentnímu rovnostářství. Jako, jak to říká váš pan předseda, jako pravičáci se sociálním cítěním? Ne, ne, to je socialismus, to není sociální cítění. To je prostě jenom zrušení principu zásluhovosti v rámci povinného pojištění, vrácení se k rovnostářství a nenabídnutí žádné jiné alternativy. Já netvrdím, že jsme byli nositeli jediné pravdy. Udělali jsme prostě první mezikrok, který měl být dál posilován. A já bych to akceptoval, kdybyste řekli: To je špatně, my ten princip zásluhovosti v rámci oněch 28 % zajistíme jinak! Nevím jak, ale nemusím být ten nejchytřejší na světě. Ale vy to neříkáte! Vy nevíte jak, ale zrušíte to jediné, co ten princip zásluhovosti v tom systému se snažil zavést a udržet. To je na tom ta strašná chyba, ten strašný krok zpátky. A historie vám to jednou sečte. (Potlesk z lavic TOP 09.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***