(14.20 hodin)
(pokračuje Blažek)
Ještě k té dohodě. Musíme si, prosím vás, všichni uvědomit, že skutečně tentokrát justice sevřela stát do kleští a vynutila si to, co bylo vládou odhlasováno. Sevřela jak? Tak já zopakuji jenom některá fakta, která je dobré připomenout.
Za prvé je to, prosím vás, rozhodnutí z 29. prosince, a to rozhodnutí Nejvyššího soudu o tom, že byly špatně počítány platy, a to v zásadě od roku 2002, s tím, že je možné vymáhat nároky promlčené zpátky tři roky. Nemohu se zbavit podezření, že tohle to rozhodnutí vyčkávalo na to, jak dopadne politická dohoda v této Sněmovně o platech soudců a ostatních ústavních činitelů, a následně - a já to považuji za nefér - bylo vydáno toto rozhodnutí, které poprvé poté, co se našla Sněmovna, která schválila ten tzv. trojnásobný koeficient, tak ho schválila a následně šlo tohle rozhodnutí, o kterém si myslím, že je nefér, stejně jako nefér jsou ty žaloby soudců. Prosím vás, funkcionáři soudů jsou tady od toho, aby eticky apelovali na soudce, aby žaloby nepodávali. Ne že je napřed nechají ty žaloby podat, dostanou stát pod tlak a pak hasí to, co dávno nemělo vzniknout.
K té dohodě ještě formálně, tam je ještě jedna věc strašně důležitá. Tu dohodu uzavřela vláda a tu dohodu iniciovali, a já tvrdím, že vymysleli, pánové předseda Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Ale v postavení výkonné moci. Předsedové soudů mají postavení výkonné moci, takže de facto, a to je skutečně blázinec, tu dohodu uzavřela výkonná moc uvnitř. Tam se žádná dohoda se soudci nekonala. Odpovědnost ale soudní moc za plnění té dohody nemá vůbec žádnou a veškerou odpovědnost má vláda, která si to na sebe převzala, a podle mne naprosto - opakuji znovu - předčasným rozhodnutím. Neříkám, že za nějakou dobu by takovéto rozhodnutí nebylo správné. Nebyly vyčerpány ani zdaleka všechny prostředky, jak se výkonná moc mohla bránit. Je to ona ústavní stížnost, kdy souhlasím s názorem, že tu ústavní stížnost nemusí podávat pouze předseda Okresního soudu Brno - venkov. On sám je ve střetu zájmů, protože samozřejmě se rozhoduje i o jeho platu. Myslím si, že aktivní legitimaci má i Ministerstvo spravedlnosti, neboť poškozeným je stát. Ale za ten stát nemusí jednat pouze a jenom předseda Okresního soudu Brno - venkov. Myslím si, že to je první věc, kterou vytknu vedení ministerstva, že s touto variantou vůbec nepřišlo.
Za druhé. Situace je taková, že u Nejvyššího soudu existuje vlastně jeden jediný senát, to znamená tři soudci, kteří rozhodují takzvané pracovněprávní věci, to znamená i toto rozhodnutí. Ministryně nebo ministerstvo, anebo vláda měla požádat pana předsedu Šámala, aby zřídil další senát pro tyto věci, neboť všichni soudci a státní zástupci, kteří se dnes budou soudit, mají jistotu, že zvítězí v těch sporech, že to bude rozhodovat jeden jediný senát Nejvyššího soudu. Myslím si, že vláda, nevím proč, buďto ji to nenapadlo, nebo to prostě využít nechtěli, tak tohle řešení neudělala. Kdyby ten nový senát zaujal ve stejné věci jiný právní názor, tak se musí sejít takzvaný velký senát, to je patnáct soudců Nejvyššího soudu, a musí k tomu zaujmout stanovisko.
Já jsem optimista v tom, že - a teď nikoho nekritizuji - stát v těch prvních řízeních tomu nedával takovou důležitost, protože skutečně nikoho nenapadlo, že takovéto rozhodnutí platit zpětně a ještě že je špatně výpočet užívaný někdy od roku 2002. To prostě nikoho napadnout nemohlo, že takovéto rozhodnutí bude. Dnes už to víme a já věřím tomu, že kdyby stát se bránil u jiných senátů v dovolacím řízení a také u Ústavního soudu, že by prostě zkrátka a dobře mohl být úspěšnější.
Tolik prosím k dohodě, o které říkám, že byla předčasná, vynucená, takže o žádnou dohodu nešlo. A je tam ještě spousta některých absurdit, o kterých teď mluvit nechci. Ale myslím si, že bychom se dneska o tom bavit měli. (V sále je velmi hlučná atmosféra.)
A teď to druhé. To je poměr jednotlivých mocí, tak jak je u nás nastaven. Víte, já jsem byl tehdy asi jediný, kdo upozorňoval na to, že není správné, jakým způsobem - opakuji jakým způsobem - byla provedena nominace nového předsedy Nejvyššího soudu. Ten důvod je velmi jednoduchý. Soudy nutí celou společnost, a je to zrovna Nejvyšší správní soud, aby všechno bylo transparentní, všechno bylo vidět, ale samy v podstatě jak z románu od Remarqua Tři kamarádi si domluvily předsedu Nejvyššího soudu v absolutním utajení po dohodě s prezidentem republiky, který na to má pravomoc. Ale jednaly úplně jinak, než nám kážou - celé společnosti, každému řemeslníkovi, každému starostovi a můžu pokračovat -, a chovaly se úplně jinak. Vynechaly, a to je to strašně podstatné, zcela vynechaly ministryni spravedlnosti při tomto rozhodování. Tam už je takové to první vynechání výkonné moci. Přestože k tomu není ústavní povinnost, a není k tomu ani zákonná povinnost, tak bylo jako logické, že to s ministryní spravedlností probráno bude. A mohl bych zase odkazovat na kdysi řečená slova Pavla Rychetského, že jenom v absolutních monarchiích je možné vynechat ministra spravedlnosti při jmenování předsedy Nejvyššího soudu. Tento citát existuje a dal by se najít.
No a s jídlem roste chuť. To znamená, že jsme byli v minulém týdnu zase svědky v momentě, kdy problesklo v novinách vyjádření pana Faltýnka, že by se tento týden mělo rozhodnout o změně vedení resortu, tak začalo v jistých kruzích justice hnutí za to, jakým způsobem zabránit tomu, aby k té dohodě nedošlo. A tady to já odsuzuji, protože to vůbec nepatří do sféry soudců, aby veřejně - to opakuji - vybírali, kdo má býti ministrem a kdo býti nemá. Když to bude takto, tak za chvilku bude v každém dalším resortu, že si nějaká nová skupina vybere ministra. A to prostě možné není. Opakuji se - tohle má vznikat pouze a jenom na základě voleb.
Závěrem řeknu jednu věc. U nás neplatí to, že i bohulibý cíl je možno dosáhnout jakýmikoliv prostředky. Tahle společnost žije na tom, že jakýkoliv cíl se musí dosáhnout -
Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se, pane kolego, ale hladina hluku zase dosahuje nesnesitelných výšin.
Poslanec Pavel Blažek: - že jakýkoliv cíl se musí dosáhnout podle pravidel. A je sice dobré, že byl vybrán dobrý předseda Nejvyššího soudu, řekněme. Je možná dobré, že soudci teď se pletou, kam se plést nemají. Ale odporuje to pravidlům. Když nebudou platit základní pravidla, tak se ocitneme v chaosu. A já si myslím, dámy a pánové, že naším úkolem teď bude jednoznačně zdůraznit, že zákony vznikají v téhle Sněmovně, vláda má vládnout a soudci mají soudit.
Děkuji. (Potlesk v lavicích napravo.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan předseda klubu ODS. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo.
Mám dvě věci. Na dnešní poradě grémia Poslanecké sněmovny jsme se dohodli, že opoziční strany navrhnou na zítřek po pevně zařazených bodech opoziční okénko, jednotlivé návrhy jejich poslanců či skupin poslanců. Tak mi dovolte, abych načetl zařazení celkem šesti bodů zítra po pevně zařazených bodech.
Jsou to body - bod číslo 35, sněmovní tisk 146, návrh poslance Petra Fialy, zjednodušeně FAÚ.
Jako druhý bod číslo 47, sněmovní tisk 235, návrh poslanců Jiřího Dolejše, Miloslavy Vostré a dalších na - zjednodušeně - majetková přiznání.
Jako třetí bod bod číslo 38, sněmovní tisk 167, návrh poslanců Miroslava Kalouska a Františka Laudáta a dalších o působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu.
Jako čtvrtý bod navrhuji zařadit bod číslo 53, sněmovní tisk 319, návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy, Davida Kádnera a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon Ústava České republiky, zjednodušeně přímá volba starostů.
Jako pátý bod číslo 33, sněmovní tisk 126, návrh poslanců Soni Markové a Stanislava Mackovíka na vydání zákona, kterým se mění zákon o veřejném zdravotním pojištění.
A jako číslo šest bod číslo 59 - omlouvám se kolegovi Tejcovi v opozičním okénku - sněmovní tisk 372, návrh poslanců Jeronýma Tejce, Radka Vondráčka a Jiřího Junka, Marka Černocha a dalších, zjednodušeně exekutoři, exekuční řád.
To je první návrh, který mám. Pak mi dovolte, abych se vyjádřil k návrhu pana ministra obchodu a průmyslu k energetickému zákonu.
Určitě se shodneme, že ten zákon je důležitý, a současně, že je složitý. Pro mne z nepochopitelných důvodů vládní koalice přikázala tento tisk šesti výborům. Podle mého názoru vznikl neskutečný zmatek. V každém z výborů se projednávaly stovky pozměňovacích návrhů, a to různých. Včera hospodářský výbor, pokud mám dobrou informaci, přijal 187 pozměňujících návrhů. A vy po nás chcete, aby zítra proběhlo druhé čtení, abychom byli schopni přečíst ty stovky pozměňovacích návrhů a případně doplnili ještě nějaký další nebo dali nějakou alternativu. ***