(16.10 hodin)
(pokračuje Bendl)

Možná poslední, ještě jednu věc jsem chtěl říct tady těm, kteří si myslí, že v České republice, jak chráníme - protože když řeknete zemědělský půdní fond, tak si každý představí to zorané pole, ty hroudy hlíny. Tak já tady chci jen připomenout těm, kteří to nevědí, že když nějaký zemědělec se rozhodne, že už nechce orat, zatravní nějaký pozemek a udělá z toho pouze louku, tak to mu stát dovolí, ale v případě, že se rozhodne, že louku, na které třeba před pěti roky oral, chce znovu rozorat a znovu tam zasít, tak mu stát řekne ne, ne, ne, v České republice je vysoká míra zornění, v žádném případě něco takového nepřipadá v úvahu. Tak jenom pro ty z vás, kteří tak bojují za zemědělský půdní fond, tak spíš bojujete za ty louky než za to zorané pole, protože ty Česká republika už brání zemědělcům více rozorat. Dokonce brání i to, s čím jsem chtěl přijít do Poslanecké sněmovny, aby si zemědělci alespoň mohli vyměnit - tam, kde mají dnes pole a někde jinde mají louku či trvalý travní porost, odborně TTP, tak aby si aspoň 50 : 50 nebo 100 : 100 mohli ten prostor vyměnit. Ani to nejde.

Takže není potřeba se bít v prsa za to, že tento zákon je o ochraně zemědělského půdního fondu. Je o výběru peněz od lidí pro Ministerstvo životního prostředí a pro stát.

 

: Já děkuji panu poslanci Bendlovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Václav Zemek. Prosím, pane poslanče.

 

: Děkuji za slovo. Pokusím se být stručný a přispět i svou troškou do mlýna.

Nejprve krátká poznámka. Tady se hodně omílal ten problém s garážemi. Já tedy nevím, jestli jsem ten zákon špatně pochopil, ten sněmovní, ale tam ty garáže, nebo resp. drobné stavby, jsou už součástí té výjimky, které právě nespadají do toho vynětí ze zemědělského půdního fondu, to znamená, že pokud si stavíme garáž u svého rodinného domku, tak za to už nic neplatíme podle toho sněmovního. Ale možná si někdo chce postavit garáž někde jako ve volném prostoru, někde na poli, tak potom samozřejmě ano. Tak tolik má poznámka.

Jinak když jsem tady poslouchal debatu, tak mi to skoro připadlo, že sněmovní verze prostě za každou cenu brání dalšímu rozvoji a další výstavbě, ale já se domnívám, že to tak prostě není. Ten sněmovní tisk, který tady prostě prošel, pro který hlasovalo napříč spektrem, myslím, víc jak 130 poslanců, tak právě zohledňoval různé aspekty, proběhla tady různá vypořádávací řízení, meziresortem to prošlo, a myslím si, že to je takový vhodný kompromis.

Tady bych trochu oponoval té senátní verzi. Víte, ten zákon se jmenuje, a už tady bylo řečeno, řekla to, myslím, paní kolegyně Pěnčíková, ten zákon se jmenuje o ochraně zemědělského půdního fondu. Není to ani zákon o výstavbě ani zákon o liniových stavbách, je to zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. A pokud tady přijmeme pozměňovací návrhy ze Senátu, alespoň tedy některé z nich, samozřejmě jsou tam i relevantní, například o komunikacích, tam si myslím, že je určitá disproporce, kdy stát je zvýhodněn proti samosprávám, samosprávným celkům, tam by se nechalo zvažovat o tom diskutovat, ale jsou tam minimálně tři pozměňovací návrhy, které prostě jdou proti smyslu toho zákona. A buď tu půdu chceme chránit, nebo ne. A ono to není jen o tom, o nějaké půdě. Ono to má vazbu i na ochranu vodních zdrojů, i na ochranu protipovodňovou. Vždyť si vezměme, že pokud tu půdu vyjmeme a postavíme tam dům nebo halu, tak už to nikdy nikdo nedá zpátky. To je jedna věc.

Tak potom k těm konkrétním pozměňovákům. Co mi vadí na senátní verzi, je to, že třeba v jednom pozměňovacím návrhu se tam rozšiřuje právě výčet těch výjimek, kdy už to nemusí jít do rozhodovacího řízení o vynětí ze zemědělského půdního fondu. Ten zákon má vlastně dva nástroje, jak půdu chráníme. Jednak to je rozhodování správního úřadu a jednak systém poplatků, které mají motivovat investory, aby si přednostně vybírali tu půdu, která není zemědělsky cenná. To znamená především brownfieldy a méně hodnotné půdy. Oba dva tyto nástroje senátní návrh nabourává. Jednak, jak už jsem říkal, rozšiřování těch výjimek, které vlastně ani nepřijdou do toho správního řízení o odnětí ze zemědělského půdního fondu, a jednak rozšíření výjimek, které se vlastně vyjímají ty pozemky z platby nebo z těch poplatků. To jsou dvě takové věci.

Další taková věc, která byla součástí sněmovního návrhu, bylo to, že se zohledňovaly stávající průmyslové zóny. Na to se bral ohled, zejména ostravská průmyslová zóna a další, které už byly rozpracované a kde už řada investorů investovala, a byla obava z toho, aby tyto, nebo pozemky v těchto zónách nezůstaly ležet ladem, tak z tohoto důvodu se tam vlastně zřizoval ten institut nebo to datum, do kdy nebo do jaké platnosti těch konkrétních územních plánů je to možné ještě zařadit. Tady vlastně to konkrétní datum úplně vymizelo, to znamená, že se otevírá prostor pro nové developery, aby stavěli na zelené louce. Tam není stanoven termín. Ano, tam bylo v tom původním do konce roku 2014 a u nových už to neplatí. V tomto senátním návrhu se žádné takovéto striktní datum neuvádí, to znamená, že to otevírá prostě - ano, tady si naplánujeme novou průmyslovou zónu a už tady můžeme jet podle toho senátního návrhu.

Takže to jsou takové základní věci, které mi v tom senátním vadí, a proto pro něj hlasovat nebudu. Budu hlasovat pro původní sněmovní, který se domnívám, že je vhodným kompromisem. Samozřejmě potom můžeme někdy v budoucnu uvažovat zahrnout tam ty relevantní senátní návrhy, viz třeba u těch komunikací, v nějaké další novele.

Děkuji za pozornost.

 

: Děkuji panu poslanci Zemkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Pan ministr. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající. Já budu velmi stručný. Dámy a pánové, především se chci omluvit vaším prostřednictvím panu kolegovi Stanjurovi, pokud měl pocit, že jsem na něj pokřikoval. Já se vždycky u toho pultíku trochu rozvášním, ale on to dělá také, takže snad mi to odpustí.

Ale chtěl bych říci, že ta novela určitě není dokonalá, tak jako máloco, co jsme schopni nejen v této Sněmovně, ale myslím kdekoli vyskladnit i jako lidé. Prostě vždycky je to o kompromisech. Já jsem ale přesvědčen, že ten kompromis, který byl ve sněmovní verzi, je k té pomyslné dokonalosti přece jen blíže než senátní návrh, který jde výrazněji za tu hranu. Proto bych vás po zvážení všech okolností a po vyslechnutí všech připomínek, i se zohledněním toho, co říkal pan senátor Martínek, požádal, abyste hlasovali pro původní, tedy sněmovní verzi.

Děkuji vám.

 

: Já děkuji panu ministrovi. Pan senátor nemá zájem o závěrečné slovo. Přistoupíme tedy k hlasování podle § 97 odst. 4 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Nicméně poslanecký klub TOP 09 a Starostové požádal o čtvrthodinovou pauzu na jednání poslaneckého klubu. Omlouvám se panu předsedovi. Vyhlašuji tedy čtvrthodinovou pauzu. Sejdeme se tady v 16.32 hodin. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 16.17 hodin.) ***




Přihlásit/registrovat se do ISP