(17.30 hodin)
(pokračuje Stropnický)
Její valná většina je ve špatném technickém stavu. Munice je velice často za hranicí životnosti. Nemáme přesné informace o jednotlivých počtech jednotlivých druhů techniky v bojeschopném stavu, ale víme, že nasazeno je zhruba tisíc kusů bojové techniky. Na druhou stranu je nutno říci, že velká část techniky už byla během konfliktu, během jeho doby, zničena. Ukrajina se snaží jaksi realizovat opravy ze svých vlastních zásob.
Co se týče povstalců, tam je zjevné, že většinu výzbroje dodává Rusko. Ta výzbroj je nepoměrně kvalitnější a modernější, než kterou disponuje ukrajinská armáda. Je iluzorní se domnívat, že separatisté, ať už k jejich požadavkům je někdo nakloněnější, či méně, by měli jakékoli relevantní zdroje, ze kterých by si takovou techniku mohli pořizovat. Čili myslím, že ta diskuse, jestli tam ingeruje ruská armáda, jsou zbytečné. Ta situace je zjevná. Jedná se především o tanky, o obrněná vozidla, o dělostřelecké systémy včetně raketometů, o munici. Počet kusů je odhadován zhruba také na tisícovku shodou okolností. Ta technika je dodávána průběžně dle vývoje situace, dle potřeb. Myslím, že je to markantní i podle jednotlivých fází konfliktu. Kdy se separatistům takzvaně daří, tak je to z velké části zapříčiněno právě těmi disponibilními moderními prostředky. Bojové charakteristiky části dodávané výzbroje odpovídají výzbroji součástí ukrajinských ozbrojených sil, ale jak jsem říkal, ta druhá část je podstatně modernější. S velkou pravděpodobností separatistům poskytuje Rusko také informační nebo zpravodajskou podporu, vzdušný průzkum pomocí bezpilotních prostředků a prostředky radioelektronického průzkumu a boje.
Co se týče munice kazetové, kterou jste zmínil, nemáme žádné hmatatelné stoprocentní důkazy, že ji používá, a tím pádem ani nemůžeme říct, kdo ji případně používá. Ale jenom bych si dovolil uvést, že od samého počátku toho konfliktu je jeho nedílnou a výraznou součástí i válka informační.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec položí doplňující otázku.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Tak bohužel - já o voze, vy o koze. Já jsem samozřejmě neřekl, že byste dodávali munici, ale citoval jsem vám pana senátora McCaina: Myslím, že pokud bychom Ukrajině poslali vhodnou munici, nepoužívali by kazetové bomby.
To znamená, vaši přátelé v Americe vědí, že ukrajinská armáda používá kazetové bomby, používá bílý fosfor. Jsou to zakázané zbraně. My jako Česká republika na rozdíl od Ameriky jsme podepsali v roce 2008 v Dublinu tuto mezinárodní smlouvu. A pokud to nevíte, tak se zeptejte svých spojenců z NATO, protože ti to vědí a pan senátor McCain to veřejně říká, anebo bohužel není možné se koukat jenom na veřejnoprávní televizi, protože o jejím zpravodajství a objektivitě zpravodajství jsem mluvil na začátku s panem ministrem Hermanem.
Takže se ptám, když budete vědět, že ten problém tam je, zda diplomaticky se proti tomu nějakým způsobem vyjádříte. Je to zakázaná munice.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám pana ministra, aby doplnil svoji odpověď.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Pokud budeme mít jistotu - já nechci zpochybňovat teď prohlášení toho či onoho senátora, ale nezapomínejme, že i Spojené státy mají svoji vnitropolitickou scénu - tak pokud bude prokázáno, že jsou tam tyto zbraně nebo tato munice používána, tak samozřejmě ty země, které se zavázaly k tomu, že ji používat nebudou - a jsem rád, že jste nezapomněl na to, že Ruská federace to taky nepodepsala - takže evropské země se rozhodně od toho nebudou distancovat. Nebo nemůžu mluvit za evropské země, budu mluvit za Českou republiku. Nevím, jestli tato odpověď je dostatečná.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Další interpelaci má paní poslankyně Marta Semelová na ministra kultury Daniela Hermana ve věci digitalizace fondů knihoven. Máte slovo.
Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane ministře, koncem loňského roku proběhla sdělovacími prostředky zpráva týkající se digitalizace fondu Národní knihovny a Moravské zemské knihovny. Dosud byl tento projekt, který byl zahájen před více než dvěma lety, podle dostupných informací financován z velké části z prostředků Evropské unie. Podle zveřejněných zpráv však musí další peníze na digitalizaci zajistit Ministerstvo kultury, případně zmíněné knihovny, což je s dotacemi, které dostávají, těžko myslitelné. V souvislosti s financemi připomínám velmi nízké platy, které zaměstnanci knihoven mají.
Chci se vás proto zeptat, jaký je výsledek jednání Ministerstva kultury a zástupců zmíněných knihoven, zda se podařilo vyčlenit potřebné finanční prostředky, jež by umožnily pokračování digitalizace, která má mimo jiné zpřístupnit knihovní fondy vyššímu počtu čtenářů.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám pana ministra kultury, aby vám odpověděl.
Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Paní poslankyně, kolegyně, kolegové, tento projekt - tedy udržitelnost projektu Národní digitální knihovny, realizovaného jednak Národní knihovnou České republiky a Moravskou zemskou knihovnou v Brně, byl do roku 2014 financován z Integrovaného operačního programu Evropské unie ve výši 255 milionů korun, což je 85 %, a spolufinancován ze státního rozpočtu ve výši 45 milionů korun, což je 15 %. Celkové náklady projektu jsou tedy 300 milionů korun.
V případě Národní digitální knihovny se jedná o tzv. masovou digitalizaci novodobých dokumentů, tedy 19. a 20. století. Do konce roku 2014 bylo v rámci projektu zdigitalizováno přibližně 26 milionů stran dokumentů z fondů Národní knihovny České republiky a Moravské zemské knihovny v Brně. Financování projektu Národní digitální knihovna skončilo v roce 2014 a navazuje na něj pětileté období udržitelnosti již pouze prostřednictvím státního rozpočtu.
Rozpočtové zajištění udržitelnosti projektu Národní digitální knihovny v letošním roce vypadá takto: 1,2 milionu korun - navýšení příspěvku Národní knihovně na osobní náklady mezi roky 2014 až 2015 z důvodu personálního zajištění zkušebního provozu Národní digitální knihovny. 10 milionů korun navýšení příspěvku na věcné náklady Národní knihovny mezi roky 2014/ 2015 z důvodu zprovoznění Národní digitální knihovny. 15 milionů korun se zavázala Národní knihovna zapojit do rozpočtu Národní digitální knihovny z peněžních fondů organizace v letošním roce. 2,51 milionu dohodnuté navýšení příspěvku Národní knihovny na osobní náklady Národní digitální knihovny pro letošní rok. 4,76 milionu dohodnuté navýšení příspěvku Národní knihovny na věcné náklady Národní digitální knihovny pro letošní rok a 4,19 milionu dohodnuté navýšení příspěvku Moravské zemské knihovny na osobní náklady Národní digitální knihovny pro rok 2015. Z rozpočtu kapitoly je tedy vyčleněno v roce 2015 pro zajištění udržitelnosti Národní digitální knihovny na osobní náklady celkem 7,9 milionu korun a na věcné náklady celkem 29,76 milionu korun.
Plně souhlasím s tím, že platy v našem resortu nejsou zdaleka ideální. Vím, že jsou podfinancované. Snažím se o to, aby se tato záležitost zlepšovala. V letošním roce jsme dosáhli navýšení průměru o 4 %, ale samozřejmě to není dostatečné a svá jednání s panem ministrem financí vedu neustále v tom smyslu, abychom dorovnávali ten deficit, který v našem resortu je. Děkuji vám za podporu této snahy.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Doplňující otázka nebude? Děkuji.
V tom případě požádám paní poslankyni Věru Kovářovou o její interpelaci, která směřuje k ministryni práce a sociálních věcí Michale Marksové. Máte slovo.