Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Hamáček)

15.
Vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti
/sněmovní tisk 411/ - prvé čtení

Znovu prosím pana místopředsedu vlády a ministra financí pana Andreje Babiše, aby se ujal slova a tisk nám z pověření vlády uvedl.

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dovoluji si vám představit vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Jedná se o právní předpis, jehož úlohou je zastřešit národní rozpočtový rámec a definovat jeho nejvýznamnější principy a zásady. Specifické požadavky kladené na veřejné finance jsou provedeny návrhy zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti. Komplexní informaci o charakteru navrhované právní úpravy lze získat až z posouzení všech tří zmíněných norem. Proto velmi vítám, že se vládě podařilo nalézt shodu nad jejich zněním a návrhy mohou být projednávány současně.

Hlavním cílem návrhu ústavního zákona je dosáhnout zdravých a dlouhodobě udržitelných veřejných financí České republiky, které jí poskytnou dostatečný prostor pro rozhodování při realizaci rozpočtové a fiskální politiky a zajistí reflektování mezinárodních závazků, a to i v případě běžných výkyvů hospodářského cyklu. Ústavní zákon pomůže zlepšit celkové hospodaření České republiky, posílit transparentnost a efektivnost veřejných financí a ve výsledku též podpořit konkurenceschopnost české ekonomiky.

Územním samosprávným celkům je návrhem uloženo dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance, přičemž také vhodně podporovat hospodářský a společenský rozvoj, zaměstnanost a mezigenerační soudržnost. Zdravé a udržitelné veřejné finance tak představují primární cíl a zároveň nutnou podmínku pro podporu hospodářského a společenského rozvoje, který umožňuje dosažené výsledky zaměstnanosti a zajištění mezigenerační soudržnosti. Zdravé a udržitelné veřejné finance zároveň patří mezi hlavní zásady koordinace hospodářských politik členských států Evropské unie, které jsou uskutečňovány v kontextu hlavních směrů hospodářských politik a hlavních zásad politiky zaměstnanosti, jak stanoví Smlouva o fungování Evropské unie. Zdravé veřejné finance jsou považovány za prostředek posilující podmínky pro stabilitu cen a silných udržitelný růst podpořený finanční stabilitou, což má napomoci k dosažení cílů v oblasti udržitelného růstu a zaměstnanosti. Paktem o stabilitě a růstu navazujícím na smlouvu se všechny členské státy zavázaly dodržovat tzv. střednědobý rozpočtový cíl, jehož smyslem je zajistit rychlý pokrok směrem k udržitelnosti veřejných financí a zajistit prostor pro rozhodování vlády při nakládání s rozpočtem, a to především pokud jde o potřeby veřejných investic.

Předkládaný návrh dále řeší rozpor mezi odpovědností vlády za dodržování mezinárodních závazků vyplývajících ze Smlouvy o fungování Evropské unie v oblasti fiskální disciplíny a nástroji, kterými disponuje. Je zřejmé, že vláda má pod přímou kontrolou pouze vybrané ústřední vládní instituce, přičemž fiskální a rozpočtová politika je realizovaná všemi úrovněmi vlády v nejširším slova smyslu, tedy územními samosprávnými celky, zdravotními pojišťovnami a dalšími veřejnými institucemi. Ústavní zákon definuje sledování rozpočtové odpovědnosti pro stejné institucionální pokrytí, jako je používáno v rámci rozpočtového dohledu Evropské unie.

Návrh také na ústavní úrovni zavazuje veřejné instituce k tomu, aby při výkonu své činnosti dodržovaly pravidla transparentnosti, účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti v nakládání s veřejnými financemi. Těžiště navrhované úpravy rozpočtové odpovědnosti spočívá v zavedení nových číselných fiskálních pravidel, která jsou ve svém základě zakotvena již na úrovni ústavního zákona. Za základní pravidlo lze považovat způsob stanovování celkových výdajů sektoru veřejných institucí. Jeho cílem je, aby veřejné finance ve střednědobém horizontu nacházely pozici střednědobého rozpočtového cíle. V navazující právní úpravě je také navržen automatický nápravný mechanismus, který by veřejné finance měl k tomuto cíli vracet. Od celkových výdajů sektoru veřejných institucí bude odvozován výdajový rámec státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Základní princip pravidla je v zásadě konzistentní s požadavky tzv. fiskální smlouvy. Specifické pravidlo je navrhováno pro jednotlivé územní samosprávné celky, které v zájmu zdraví a udržitelných veřejných financí budou hospodařit tak, aby výše jejich individuálních celkových dluhů nepřekročila mez definovanou zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Pro případ nedostatečné účinnosti uvedených pravidel, která by se promítla v nárůstu zadluženosti sektoru veřejných institucí, je navrženo pravidlo regulující úroveň podílu dluhu tohoto sektoru na HDP. Návrhem ústavního zákona je zavedena hranice 55 % HDP, při jejímž dosažení se v sektoru veřejných institucí uplatní opatření vedoucí k dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí.

Stejně jako u předchozích číselných fiskálních pravidel je konkrétní podoba pravidla definována zejména návrhem zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Stejným zákonem je dále navrženo zřídit Národní rozpočtovou radu, která bude působit jako nezávislý odborný orgán v oblasti fiskální a rozpočtové politiky. Jejím úkolem bude sledovat vývoj hospodaření v sektoru veřejných institucí a zejména pak dodržování ústavním zákonem zavedených pravidel, která bude také hodnotit. Další dva členové rady budou voleni Poslaneckou sněmovnou. Podrobnosti týkající se jejich fungování budou stanoveny zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Předkládaná právní norma je koncipovaná jako předpis definující dlouhodobé směřování veřejných financí v České republice. Zároveň však poskytuje dostatečnou flexibilitu pro realizaci odpovědné hospodářské politiky vlády.

Závěrem bych chtěl upozornit na skutečnost, že příprava ústavního zákona také sleduje některé požadavky Paktu o stabilitě a růstu reformované v roce 2011. Návrh je také součástí transpozice směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států do vnitrostátního právního řádu. Účinnost zákona se předpokládá od 1. ledna 2016.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Já tady eviduji přednostní práva. Táži se pánů poslanců, zda vydrží. Já bych mohla zahájit obecnou rozpravu. Dám tedy slovo panu zpravodaji. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Já jsem myslel, paní místopředsedkyně, že nedostanu jako zpravodaj. Vy jste to napravila.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já jenom - přednostní právo má právo vždy. Tak proto jsem to domluvila.

Poslanec Václav Votava: Já vám za to velice děkuji.

Dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil se zpravodajskou zprávou k ústavnímu zákonu o rozpočtové odpovědnosti, tisk 411.

Hlavním cílem návrhu ústavního zákona je dosáhnout zdravých a dlouhodobě udržitelných veřejných financí České republiky, které jí poskytnou dostatečný prostor pro rozhodování při realizaci rozpočtové a fiskální politiky a zajistí respektování mezinárodních závazků, a to i v případě běžných konjunkturálních výkyvů. Ústavní zákon by měl zlepšit celkové hospodaření České republiky, posílit transparentnost, efektivnost veřejných financí a ve výsledku též podpořit konkurenceschopnost české ekonomiky. Návrh ústavního zákona bude představovat hlavní nástroj umožňující postupné dosažení udržitelnosti veřejných financí České republiky, k němuž jsou nezbytná číselná fiskální pravidla, takzvaná dluhová pravidla, sledování jejich dodržování zajištěné zřízením nezávislé Národní rozpočtové rady a další opatření posilující transparentnost veřejných financí.

Ve vlastním ústavním zákonu o rozpočtové odpovědnosti jsou zakotveny pouze základní principy, které si dovolím připomenout. Je to princip, že stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance. Je to i vzpomínané ustanovení tříčlenné Národní rozpočtové rady jako nezávislého orgánu voleného Poslaneckou sněmovnou mimo jiné ke sledování dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti. Je to zavedení dluhové brzdy počínaje zadlužením od 55 % hrubého domácího produktu. A je to ustanovení o hospodaření územního samosprávného celku tak, aby výše jeho dluhu nepřekročila stanovenou mez, tedy mez stanovenou zákonem.

Rozpočtové dopady uvádí tento tisk, jsou to jednak náklady na zřízení Národní rozpočtové rady v prvním roce jejího fungování, a to ve výši 16,5 milionu korun, a v dalších letech lze očekávat celkové roční náklady na fungování Národní rozpočtové rady ve výši 15 milionů korun. Je to tedy samozřejmě, jsou to platy těch tří členů Národní rozpočtové rady a náklady na zaměstnance úřadu Národní rozpočtové rady. Počítá se, že tam bude deset zaměstnanců.

Jinak navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Je i v souladu, a tedy slučitelná s právem Evropské unie.

Navrhuji, abychom sloučili rozpravu k tisku 411 a 412, to jsou ta rozpočtová pravidla, protože se jedná v podstatě o jednu a tutéž věc - ústavní zákon plus tedy rozpočtová pravidla. Myslím si, že by bylo vhodné vést rozpravu sloučenou.

Doporučuji samozřejmě propuštění tohoto tisku tohoto ústavního zákona do druhého čtení a hlásím se, vážená paní předsedkyně, tímto i do obecné rozpravy. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že to byl procedurální návrh, přistoupíme... (Vpravo se hlásí více předsedů s přednostními právy.) Přednostní právo? Chcete reagovat na ten návrh? Dávat protinávrh?

Ne, my se teď musíme vypořádat s návrhem, že sloučíme rozpravu k bodu 411 a ke sněmovnímu tisku 412 (správně k bodu 15 = tisk 411 a k bodu 16 = tisk 412). Svolám kolegy z předsálí. (Velký rozruch v sále. Debata u stolku zpravodajů.)

Tak přece jenom je tu protinávrh v tuto chvíli. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Požádal bych pana zpravodaje, že bychom k tomu přilepili i ten další bod. Myslím si, že ta debata má smysl - vést ji ke sněmovním tiskům 411, 412, 413. Tak jestli není námitka, tak bychom mohli hlasovat, že ta rozprava bude ke všem třem tiskům dohromady.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan zpravodaj, jestli se k tomu vyjádří. Prosím.

Poslanec Václav Votava: Ano, je to možné. Jako zpravodaj s tím souhlasím.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá. Budeme hlasovat o návrhu sloučit rozpravu k tisku 411, 412, 413. Pro jistotu vás všechny odhlásím a prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

Zahajuji hlasování o předloženém návrhu. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 36, do kterého je přihlášeno 136 přítomných, pro 135, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat a budeme vést rozpravu ke všem třem bodům společně.

Teď tady mám faktickou poznámku pana poslance Plzáka, ale ještě jsem neotevřela rozpravu, takže ji nemohu pustit. V tomto okamžiku... (Celý sál šumí.) Znovu opakuji, pane poslanče, není otevřena rozprava, nemohu pustit faktickou poznámku.

Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy mám několik přednostních práv - pana poslance Kalouska, pana poslance Okamuru, pana poslance Klašku za pana předsedu Miholu, pana poslance Filipa a pana zpravodaje. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem se disciplinovaně dostavil k řečništi, ale nejsem si teď úplně jist, prosím, ať mě když tak proceduralisté poradí, že v okamžiku, když jsme sloučili rozpravu, zda by neměl mít předkladatel možnost říct aspoň krátká úvodní slova k dalším dvěma tiskům, stejně tak zpravodaj, a teprve potom bychom realizovali obecnou rozpravu. Myslím si, že tak by to bylo procedurálně správnější. Ale mohu se mýlit.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já s tím, pane poslanče, souhlasím a prosím pana navrhovatele, aby přednesl své úvodní slovo k oběma zbývajícím tiskům.

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.