Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

24.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb.,
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 406/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí paní Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, tímto předloženým návrhem zákona jsou novelizovány čtyři zákony v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Podstatou právní úpravy je upřesnění právního rámce pro poskytování údajů, které mají charakter osobních a citlivých údajů, z informačních systémů České správy sociálního zabezpečení a Ministerstva práce a sociálních věcí řídicím orgánům a koordinačnímu orgánu, které jsou určeny pro operační programy financované z evropských strukturálních a investičních fondů k plnění jejich povinností stanovených právem Evropské unie, čímž bude zajištěno, že poskytování těchto údajů o jednotlivých fyzických osobách podpořených v projektech realizovaných v rámci operačních programů spolufinancovaných z prostředků Evropské unie je v souladu s principy ochrany osobních údajů.

Protože ta účinnost zákona je navržena v souladu s očekáváním realizace operačního programu Zaměstnanost od 1. července 2015, tak si dovoluji požádat Poslaneckou sněmovnu, aby s posuzovaným vládním návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, máte slovo.

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, jak již bylo řečeno, důvodem novelizace je potřeba změnit ustanovení uvedených zákonů upravujících předávání informací z informačního systému České správy sociálního zabezpečení a Ministerstva práce a sociálních věcí či Úřadu práce České republiky tak, aby řídicímu orgánu a koordinačnímu orgánu, určeným pro operační programy financované z evropských strukturálních a investičních fondů, bylo možné předávat z těchto systémů údaje o jednotlivých fyzických osobách, které budou podpořeny v projektech realizovaných v rámci operačních programů spolufinancovaných prostředky Evropské unie, a aby tak tyto orgány mohly plnit povinnosti stanovené jim právem Evropské unie. Osobní údaje budou řídicí orgány získávat primárně od subjektů údajů, tedy od podpořených fyzických osob, a to prostřednictvím příjemců realizujících jednotlivé projekty. Jeho pozitivním efektem je, že v důsledku nepřijetí navrhované právní úpravy by bylo ohroženo čerpání prostředků alokovaných Evropskou unií do České republiky v rámci pomoci ze strukturálních a investičních fondů. Pozitivum je tedy ve finančních prostředcích zajišťujících větší zaměstnanost.

Jako negativum vidím širší nakládání mimo území České republiky s citlivými osobními údaji, což však posoudil příslušný Úřad na ochranu osobních údajů. Každá podpořená osoba bude před vstupem do projektu písemně informována o skutečnosti, že budou pro účely kontrol, rekordingu a dalších případných potřebných informací tyto zdroje informací posouvány Evropské unii. Sdělování osobních údajů v úpravě, kterou přináší návrh zákona, je založeno na zákonem stanoveném opatření, resp. plyne z povinnosti stanovené právem Evropské unie.

Navrhovaná úprava je dle Ministerstva práce a sociálních věcí i Úřadu na ochranu osobních údajů slučitelná s právními předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Náklady budou vynaloženy na základě nařízení Evropské unie. Jednorázově se předpokládá výdaj na vybudování informačního systému za cca 10 mil. korun.

V důvodové zprávě se však neuvádí, že zákonitě dojde k dalšímu administrativnímu zatížení pracovníků České správy sociálního zabezpečení. Ministerstvo práce a sociálních věcí si už nějak v minulosti zvyklo, že jeho organizace vždy a vše zajistí. Vzpomeňme jen na řešení problému s pozdním vyplácením nemocenských dávek a mateřské po nečekané změně zákona iniciované exministrem Petrem Nečasem. Česká správa sociálního zabezpečení vedle důchodového a nemocenského pojištění navíc každoročně zúřadovává příspěvky na státní politiku zaměstnanosti a správu šesti odškodňovacích zákonů. Dále administrativu pro 70 000 klientů postižených exekucemi, dalších 70 000 pracujících starobních důchodců musí po novele zákona každoročně přepočítávat při zvýšení jejich důchodů, což jim uložil také nový zákon. Značná je agenda pro cca 81 000 účastníků druhého pilíře důchodového pojištění, což za náklady státu vlastně dělá pro privátní banky. Nová je i agenda spojená s novelou zákona o zaměstnanosti a evidenci zdravotně znevýhodněných. Nyní máme před sebou sněmovní tisk 406, který přidává další administrativní zátěž. Vše se mělo a má zajišťovat stávajícím počtem zaměstnanců a bez zvýšení finančních nákladů. Náklady na všechny agendy jsou navíc odpočítávány z příjmu na tzv. důchodovém účtu. To samozřejmě není proces, který je možno zajišťovat donekonečna. Věřím, že i tyto problémy bude ministerstvo zvažovat při přípravě rozpočtu na příští rok.

Jinak pokud se týká merita věci, mohu doporučit projednání ve zkrácené lhůtě, to je podle § 90 jednacího řádu. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, kde eviduji přihlášku s přednostním právem pana poslance Stanjury. Prosím, máte slovo.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejprve mi dovolte jménem dvou poslaneckých klubů, a to ODS a TOP 09, vznést veto proti projednání podle § 90 odst. 2.

Současně mám dotaz na paní ministryni. V té první části se vlastně navrhují výjimky, které může stanovit vláda, což je určitě věc rozumná, nic proti. V těch výjimkách jsou taxativně vyjmenováni příslušníci zpravodajské služby, příslušníci policie, Generální inspekce bezpečnostních sborů a příslušníci Hasičského záchranného sboru. U těch hasičů mi to není úplně jasné, ale proč ne. A já se ptám, jestli jste nezapomněli - a my bychom byli pro, aby se nezapomnělo - na FAÚ, Finanční analytický útvar, který podle našeho názoru má charakter zpravodajské služby, a měla by tam (být) ta výjimka, možnost vlády, aby výjimku dala pro příslušníky nebo zaměstnance zařazené v tomto odboru. To je jedna z věcí, které budeme chtít v rámci projednávání ve výborech změnit. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní ministryně se hlásí do rozpravy.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Já bych především v případě tohoto veta chtěla požádat o zkrácení lhůty pro projednávání ve výborech na 30 dnů. A co se týče věcné otázky, tak pokud vím, toto bylo děláno se všemi resorty a zřejmě - kde je pan kolega Stanjura? - pardon, tak zřejmě se to na ně nevztahuje.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji váš návrh na zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 30 dnů. Další přihlášený je pan poslanec Vilímec.

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, sněmovní tisk 406 vypadá na první pohled jako taková běžná technická věc, jejímž cílem je, jak konečně sdělila paní ministryně, umožnit Ministerstvu práce a sociálních věcí poskytování údajů, a to řídicím orgánům a koordinačnímu orgánu určeným pro operační programy financované z evropských -

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se moc omlouvám, že vás přerušuji, ale hluk je tady opravdu velký a není slyšet to, co říkáte. Znovu prosím své kolegy, pokud si mají co říct, aby tak učinili v předsálí a nerušili svým projevem váš projev. Děkuji.

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, paní místopředsedkyně. Tak ještě jednou: Sněmovní tisk 406 vypadá na první pohled jako taková běžná technická věc, jejímž cílem je umožnit Ministerstvu práce a sociálních věcí poskytování údajů, a to řídicím orgánům určeným pro operační programy financované z evropských fondů. A to údaje získané při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. Jedná se však, a to paní ministryně také uvedla, i pan zpravodaj, o osobní a citlivé údaje včetně údajů o jednotlivých občanech a o jejich zdravotním stavu. Tato věc, jak jistě uznáte, již není běžnou technickou záležitostí a je otázkou, zda takové údaje je vůbec namístě poskytovat.

Důvodová zpráva uvádí, že osobní údaje budou řídicí orgány získávat primárně od subjektů údajů, tedy od podpořených fyzických osob, a to prostřednictvím příjemců realizujících jednotlivé projekty. Citlivým údajem požadovaným z příslušných informačních systémů je údaj o zdravotním stavu podpořené osoby, kterým se zde především míní údaj o případném zdravotním postižení majícím vliv na schopnost výkonu soustavné výdělečné činnosti. Důvodová zpráva také uvádí, že nezbytnost předávání těchto citlivých údajů v konkrétních případech vyplývá z toho, že podpora osob znevýhodněných z důvodu jejich zdravotního stavu spadá do jedné z kategorií sledovaných indikátorů výslovně uvedených v nařízení o Evropském sociálním fondu. Mezi důvody pro získávání těchto údajů přímo z informačních systémů Ministerstva práce a sociálních věcí se uvádí jednak věrohodnost získávaných údajů, reálná dosažitelnost údajů a administrativní a finanční náročnost získávání údajů přímo od podpořených osob.

Víte, ono u diskusí nad mnohými zákony se stále více uvádí, že nepřijetí té či oné navrhované právní normy, právní úpravy by bylo spojeno s ohrožením čerpání prostředků Evropské unie. To je takový argument užívaný v poslední době téměř pro všechno. Jednou musíme schválit rozpočtová pravidla územních rozpočtů nebo novelu zákona, která přidělala obrovské problémy obcím a starostům, protože je ohroženo čerpání evropských peněz. V daném případě opětovně se argumentuje tímto, tedy ohrožením čerpání prostředků Evropské unie. V daném případě se ale jedná podle mého názoru o další prolamování ochrany osobních údajů a považuji to za dost nebezpečnou záležitost. V důvodové zprávě se uvádí, že řídicí orgány jsou povinny vést osobní údaje o osobách podpořených v rámci programu Evropského sociálního fondu, a to za účelem provádění kontrol, reportingu a evaluaci programů.

V části první se ještě navrhují tzv. výjimky, nebo nové znění § 127a v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení upravující zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti, kdy tyto postupy mohou použít nejen zpravodajské služby, ale také orgány sociálního zabezpečení. Tyto zvláštní postupy stanoví vláda. Předesílám, že určitě já osobně nejsem odborníkem na postupy vedoucí k utajení a zajištění bezpečnosti, nevím, nakolik je to nové znění § 127a kompletní a v nějaké logické souvztažnosti s požadavkem Evropské unie na získávání osobních údajů, pokud je potřebují orgány v rámci programu Evropského sociálního fondu.

Těch otázek je hodně a je více, a proto skutečně je namístě tomuto zákonu věnovat docela výraznou pozornost ve výborech, a nikoliv navrhnout schválení tohoto zákona pouze v prvním čtení. Jistě uznáte argumenty, které jsem přednesl, jako dostatečně validní pro to, že pan předseda Stanjura vetoval projednávání tohoto zákona podle § 90 odst. 2 jednacího řádu. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana zpravodaje, pana poslance Opálku.

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Důvodem pro zvolený postup zrychleného projednávání je skutečnost, že účinnost tohoto zákona by měla být od 1. července tohoto roku. Tato situace nemusela nastat, neboť se o tomto úkolu diskutuje už od roku 2012. Takže jestli se nepletu, to je záležitost už dvou vlád zpátky a orgány Evropské unie k tomu přijaly nakonec příslušné normy 17. 12. 2013. Takže mě nepřekvapilo to veto, které je, ale já si osvojuji návrh paní ministryně s tím, že předkládám, aby byla zkrácena lhůta o 30 dnů, čili na 30 dnů. Toť zatím vše. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím a táži se paní navrhovatelky a pana zpravodaje, zda mají zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Tudíž vzhledem k tomu, že nepadl návrh na vrácení ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. 3. 2015 navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 108, do kterého je přihlášeno 166 přítomných, pro 138. (Proti nikdo.) Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání sociálnímu výboru jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Já se táži, zda má někdo návrh na přikázání ještě dalšímu výboru k projednání. Nevidím nikoho.

Tudíž se budeme zabývat návrhem na zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na třicet dní.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím.

Je to hlasování s pořadovým číslem 109, do kterého je přihlášeno 166 přítomných, pro 107, proti 13. Konstatuji, že návrh byl přijat, a končím projednávání tohoto bodu.

Nyní přistoupíme k projednávání bodu

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.