(15.10 hodin)
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Pokud jde o otázku zavedení a harmonogramu zavedení systému elektronické evidence tržeb, my jsme na toto téma měli jednání na koaliční radě a Ministerstvo financí potvrdilo svoji ambici zavést systém od začátku příštího roku s tím, že systém bude zaveden v několika vlnách, to znamená jednotlivé typy klientů k němu budou připojovány postupně. To znamená, nedojde k tomu, že by do systému povinně musely vstoupit všechny podnikatelské subjekty k jednomu termínu, ale bude zvolen postupný náběh a postupné rozšiřování subjektů, které budou podléhat povinnosti elektronicky evidovat své tržby. To je první poznámka.
Druhá poznámka. V zásadě se systém bude týkat těch podnikatelů, kteří přijímají platby v hotovosti, kteří mají provozovnu a kde technologicky způsob jejich podnikání nebrání tomu, aby se elektronická evidence tržeb prováděla. Takové je základní typové vymezení subjektů, které budou pod elektronickou evidenci tržeb spadat.
Pokud jde o náklady na pořízení, to je informace, kterou by mělo poskytnout a verifikovat Ministerstvo financí. Předpokládám, že budou uvedeny v důvodové zprávě zákona v okamžiku, kdy bude předložen k projednání vládě České republiky. V tuto chvíli zákon prochází připomínkovým řízením, nicméně odhady, které se objevily v diskusi v rámci připomínkového řízení, ukazují, že náklady na pořízení příslušného zařízení budou nižší než náklady, které by byly spojeny s pořizováním celých registračních pokladen v tom řekněme už technologicky starším provedení, které tady v minulosti bylo připravováno.
Tolik jenom velmi stručně k této otázce. Cílem vlády je, abychom skutečně náklady minimalizovali, snížili administrativní zátěž a zajistili boj s daňovými úniky.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím dalšího vylosovaného a tím je pan poslanec Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně.
Vážený pane předsedo vlády, vaše vláda koncem února schválila analýzu čerpání evropských fondů a krizové plány 2015 pro programové období 2007 až 2013. Ministryně pro místní rozvoj upravila svůj odhad pro nedočerpání evropských peněz na 18 až 23 mld. korun. Pesimisticky hovoří dokonce o 41 mld. a v případě problémů v procesu EIA nerealizace dopravních staveb uvedla dokonce částku až 85 mld. Z mého pohledu nedělá Ministerstvo pro místní rozvoj dost pro snížení odhadovaného dočerpání, pokud jsou tyto částky správné. Obávám se, že pokud by se takto postupovalo i v dalším programovacím období, pak by mohlo být nedočerpání i vyšší.
Proto se obracím na vás, pane premiére, s dotazem, jak vypadá příprava nového programovacího období, kdy regionální operační programy budou nahrazeny jednotným integrovaným operačním programem spadajícím přímo pod Ministerstvo pro místní rozvoj. Vážený pane předsedo vlády, jak bude vypadat implementační struktura v rámci jednotlivých regionů a jak bude zajištěno, že se prostředky dostanou do jednotlivých regionů tak, jak tomu bylo v případě jednotlivých regionálních operačních programů? Předem děkuji za vaši odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, váš dotaz souvisí s tím, že pro nové programovací období byla zvolena jiná architektura operačních programů. Místo regionálních operačních programů tady budeme mít nově Integrovaný regionální operační program, to je zkratka IROP, který by tedy měl fungovat v letech 2014 až 2020. Pro tento program je celkově vyčleněno více než 4,5 mld. eur. V tuto chvíli probíhá dialog mezi Ministerstvem pro místní rozvoj, které je řídicím orgánem Integrovaného regionálního operačního programu, a Evropskou komisí o schválení definitivního znění tohoto operačního programu. Čili zatím jsme ve fázi, kdy zatím tento operační program schválen nebyl.
Hlavní problém, který byl identifikován při jednání o schválení IROPu, je otázka dořešení problémů spojených s jeho implementací. Původní návrh Ministerstva pro místní rozvoj, aby funkci takzvaných zprostředkujících subjektů v rámci decentralizované správy IROPu vykonávaly úřady regionálních rad, Evropská komise v zásadě odmítá. Proto Ministerstvo pro místní rozvoj hledá řešení a navrhuje řešení, které by umožnilo vypořádat se s připomínkami Evropské komise. Ministerstvo pro místní rozvoj tedy zvolilo variantu implementace IROPu prostřednictvím jedné zprostředkující organizace. Tou by mělo být Centrum pro regionální rozvoj České republiky. To je organizace zřizovaná Ministerstvem pro místní rozvoj. Je to prověřený a funkční systém implementace. Má v tuto chvíli pobočky v regionech, které se dají dále rozvíjet. Počítá se s tím, že by se tedy navýšila personální, a tím pádem i administrativní kapacita Centra pro regionální rozvoj s tím, že by do tohoto Centra pro regionální rozvoj postupně přišli někteří současní zaměstnanci úřadů regionálních rad. Proces navýšení kapacit Centra pro regionální rozvoj bude hodně komplikovaný, protože samozřejmě i vláda má zájem na tom, aby úřady regionálních rad zůstaly funkční až do doby ukončení jednotlivých regionálních operačních programů. My v letošním roce fakticky končíme čerpání z ROPů, ale čeká nás ještě období ukončování jejich činnosti a tady je důležité, aby zůstaly funkční stávající úřady regionálních rad, které by v zásadě měly potom zaniknout následně společně s ukončením jednotlivých regionálních operačních programů. Mezitím musíme zahájit implementaci a čerpání z operačního programu IROP a tam bychom rádi využili právě část stávající kapacity, která se nachází na regionálních radách. A právě otázka rozdělení pracovníků a zajištění funkčnosti obou struktur vedle sebe bude podle mě nejdůležitější a nejtěžší úkol, který bude muset ministryně pro místní rozvoj zvládnout, aby nedošlo k poruchám při čerpání v rámci IROPu.
Jinak pokud jde o peníze, které budou alokovány v IROPu, zhruba 20 % alokace je určeno pro projekty, jejichž nositelé budou organizační složky státu a budou administrovány pražskou centrálou Centra regionálního rozvoje. To jsou například projekty, které odborně bude zaštiťovat Ministerstvo kultury, Ministerstvo vnitra nebo třeba Ministerstvo zdravotnictví. A 80 % alokace IROPu je určeno pro projekty jiných žadatelů. To znamená, že Centrum regionálního rozvoje v Praze by administrovalo organizační složky státu a pak by administrovalo projekty středočeských žadatelů a vzniklo by vedle středočeské dalších dvanáct krajských poboček v jednotlivých krajských městech, které by potom administrovaly žádosti žadatelů z těchto regionů, které by směřovaly na čerpání IROPu.
Tolik tedy velmi stručně k vaší otázce. Jinak mohu pouze potvrdit, že dočerpání prostředků ze staré finanční perspektivy je pořád prioritou vlády. My se k tomu vracíme minimálně jednou za měsíc z hlediska informací o čerpání prostředků, jednou za dva tři měsíce zevrubnou debatou na úrovni vlády, abychom vyhodnocovali situaci v jednotlivých operačních programech. (Předsedající upozorňuje na čas.) V loňském roce jsme se snažili přijmout opatření, která by maximálně dočerpání zrychlila.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se pana poslance. Ano, chce položit doplňující otázku. Prosím.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Děkuji, pane předsedo vlády, za vaši odpověď. Mám ještě jednu otázku. Paní ministryně Karla Šlechtová se velmi negativně vyjádřila k sociální demokracii, že je zodpovědná za problémy s nečerpáním evropských fondů. Přitom, co mám informace a zkušenosti, to byly právě ROPy, které byly nejen efektivní v čerpání těchto peněz, ale tyto peníze šly přímo do rozvoje obcí a měst. Proti tomuto tvrzení se oprávněně ohradili hejtmani a starostové obcí, kteří mají s čerpáním evropských peněz pozitivní zkušenosti. Tím ovšem netvrdím, že vše probíhalo hladce a v souladu s platnými zákony.
Chci se proto, pane premiére, zeptat, jakým způsobem bude zajištěna v nové architektuře IROP kontrola státu v nadcházejícím programovacím období, aby čerpání evropských peněz bylo nejen transparentní, ale aby bylo zejména efektivní pro rozvoj naší země. Děkuji za odpověď. ***