(14.40 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za odpovědi na první interpelaci. Nyní s druhou interpelací přijde paní poslankyně Miroslava Němcová, která pana premiéra bude interpelovat ve věci cesty prezidenta republiky do Moskvy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dámy a pánové, já jsem včera zaznamenala, že vláda odložila, nebo přerušila projednávání cesty Miloše Zemana do Moskvy. Tento krok jsem uvítala, nicméně jsem také zaregistrovala to, že ministři z České strany sociálně demokratické byli ochotni vystavit této cestě nebo prezidentovi bianco šek na rozdíl od ministrů z hnutí ANO či z KDU-ČSL, kteří se pozastavovali nad tím, že součástí této cesty má být také účast prezidenta na oné přehlídce, která je vlastně demonstrací síly současného Ruska. Parlament, Poslanecká sněmovna, přijal usnesení, v němž konstatoval, že Rusko porušilo mezinárodní právo a že protiprávně anektovalo Krym.
Na té přehlídce, která se má konat a která má být demonstrací síly putinovské politiky, mají být reprezentanti autoritativních režimů, mezi které patří Kim Čong-un nebo zastupitelé Abcházie, Jižní Osetie, Podněstří anebo také oněch republik, které vznikly dnes na Ukrajině, Luhanská a podobně.
Já se vás chci, pane premiére, zeptat, jestli jste si vyžádali nějaké upřesnění té cesty. Budeme čekat, co se dozvíme, čeho se pan prezident má zúčastnit. A já se vás chci zeptat, jestli jste vy sám ochoten podpořit cestu i za cenu, že Česká republika bude postavena v případě, že se prezident Zeman zúčastní oné přehlídky po bok těch autoritářských, nedemokratických, totalitních vražedných režimů, jmenovala jsem Severní Koreu, a zda vládě doporučíte uskutečnění této cesty. Čili vaše osobní stanovisko jako Bohuslava Sobotky a také vaše stanovisko jako předsedy vlády. Zda s touto cestou vyslovíte souhlas.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, pracovní návštěva prezidenta republiky Miloše Zemana v Ruské federaci by měla proběhnout 8. až 10. května letošního roku. Je to návštěva u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války v Moskvě. Materiál, který se týká této pracovní cesty prezidenta republiky, včera vláda začala skutečně projednávat. To jednání vlády bylo přerušeno. My jsme požádali pana ministra zahraničí Zaorálka, aby ještě zjistil všechny podrobnosti, které se týkají programu, který bude mít prezident České republiky Miloš Zeman při své návštěvě v Moskvě při příležitosti oslav 70. výročí konce druhé světové války, a s podrobnou znalostí tohoto programu by vláda měla rozhodnout o svém stanovisku příští týden ve středu, kdy se sejde znovu na svém pravidelném zasedání.
Já jsem avizoval, že ministři za sociální demokracii nebudou cestu prezidenta republiky do Moskvy blokovat svým hlasováním na jednání vlády. Mám pro to dva hlavní důvody, pro toto stanovisko, na kterém se shodli sociálně demokratičtí členové vlády.
Za prvé jsem přesvědčen o tom, že není namístě, abychom v této souvislosti vyvolávali takto rozsáhlý konflikt mezi ústavními činiteli, to znamená mezi vládou na jedné straně a prezidentem republiky na straně druhé. Myslím si, že takovýto otevřený konflikt, kdy vláda by bezprecedentně neschválila zahraniční cestu prezidenta republiky, by poškodil vnímání České republiky navenek a poškodil by obraz ústavních institucí v očích občanů. Nevzpomínám si na to a nemám žádné informace z minulosti, že by se někdy stalo, že by vláda České republiky prezidentu republiky znemožnila konat zahraniční cestu tím, že by s jeho naplánovanou, ohlášenou cestou vyjádřila svůj nesouhlas. Pokládám to za skutečně mimořádný nástroj a myslím si, že toto není ta situace, kdy by vláda takový to mimořádný nástroj měla použít. Už vůbec nezmiňuji fakt, že se jedná o prezidenta republiky, který byl zvolen přímo, to znamená má přímý mandát od občanů na rozdíl od prezidentů republiky, kteří mu předcházeli v rámci jeho mandátu a svůj mandát odvozovali od Parlamentu.
Druhý důvod, proč se domnívám, že není namístě, abychom blokovali cestu prezidenta republiky do Moskvy, je fakt, že ta cesta se odehrává v kontextu oslav 70. výročí konce druhé světové války. Já rozumím tomu, že konec druhé světové války je jinak vnímán na Ukrajině, jinak na východní Ukrajině, jinak na západní Ukrajině, že je jinak vnímám v Lotyšsku, v Litvě nebo v Estonsku, zase trošku jinak je vnímán v Polsku a jinak je vnímán třeba na Slovensku nebo v České republice. Myslím si, že není možné ani ve světle toho ostrého konfliktu, ke kterému dnes dochází mezi Ukrajinou a Ruskem, ve světle ochlazení vztahu mezi Ruskem a Evropskou unií, mezi Ruskem a NATO, není možné zapomenout na fakt, že to bylo Československo, které bylo na sklonku druhé světové války osvobozeno právě jednotkami tehdejší Rudé armády. Není možné ignorovat fakt, že při osvobozování tehdejšího Československa zahynulo více než sto tisíc nejenom Rusů, ale i příslušníků dalších národností, které tehdy v tehdejší Rudé armádě bojovali. Prezident tam nejede na summit, nejede tam na nějaké jednání, které by jakýmkoliv způsobem narušovalo postoj České republiky ke krizi k Ukrajině. Jede proto, aby se zúčastnil oslav 70. výročí konce druhé světové války. Je to akce, která se odehrává v podobném formátu, jako se odehrávala připomínka vylodění spojenců v Normandii. Chci připomenout fakt, že akce v Normandii se odehrávala už v době, kdy naplno běžela rusko-ukrajinská krize, a na akci v Normandii, která byla rovněž vzpomínkou na vylodění spojenců, čili bylo to připomenutí padlých ve druhé světové válce, tak se té akce zúčastnil nejenom prezident Putin, ale také kancléřka Merkelová nebo francouzský prezident Hollande a zúčastnil se této akce také český prezident Miloš Zeman. To je ten druhý důvod, proč se domnívám, že není vhodné, abychom blokovali jako členové vlády cestu prezidenta republiky, pro kterou se rozhodl.
Poslední poznámka k této věci. To, že se prezident Zeman zúčastní vzpomínek v Moskvě, neznamená, že by to měnilo jakýmkoliv způsobem postoj, který deklarovala vláda České republiky ke krizi na Ukrajině. My jsme se opakovaně v minulosti vyjádřili způsobem, který odpovídá i přijatému usnesení Poslanecké sněmovny. Já jsem i pro to usnesení Poslanecké sněmovny hlasoval. Naše vláda odsoudila postup Ruska vůči Ukrajině. Pokládáme ten postup za nepřijatelný a naše vláda také podpořila jednotný postoj zemí Evropské unie vůči ukrajinské krizi a naše vláda (upozornění na čas) také podpořila opatření, které realizovalo NATO právě proto, aby ujistilo své spojence o tom, že se nemusí obávat toho stávajícího agresivního chování Ruska. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Paní poslankyně, váš prostor pro doplňující otázku.
Poslankyně Miroslava Němcová: Nikdo nemá pochybnost o tom, že je potřeba uctít památku mrtvých. To lze udělat na českém území a není s tím řádný problém. Lze zvolit způsob, který si vybral prezident Kiska na Slovensku nebo Angela Merkelová v Německu. To k tomu druhému důvodu.
Pokud jde o ten první důvod, vy jste zmínil, že si nepřejete žádný rozsáhlý otevřený konflikt mezi institucemi, mezi vládou a prezidentem. Potom se vás musím, pane premiére, zeptat, jak to, že jste šel do velkého a otevřeného konfliktu vy sám, osobně, ve chvíli, kdy vám šlo o vaši premiérskou židli. Postavil jste se tehdy prezidentovi republiky, který se připravoval na takový druhý ústavní puč v podstatě, kde se domlouval s částí vašich spolustraníků na tom, jak by vás odstranil. Tehdy jste všechny síly mobilizoval, abyste mohl usednout na premiérskou židli. Jak to, že nyní nejste schopen se postavit prezidentovi, pokud jde o obranu zájmů České republiky, pokud jde o její dobrou pověst u spojenců, jak NATO, tak v Evropské unii. Kde jsou vaše hodnoty?
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana premiéra o doplňující odpověď. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážené dámy, vážení pánové, já myslím, že je určitý rozdíl mezi tím, pokud vyjádříte nesouhlas s názorem prezidenta republiky jako ústavní činitel, jako předseda vlády. Já jsem například ten nesouhlas vyjádřil o velikonočním víkendu v situaci, kdy prezident republiky prohlásil, že velvyslanec Spojených států má zavřené dveře na Pražský hrad. Já jsem tu reakci prezidenta republiky pokládal za neadekvátní směrem k tomu, co ve skutečnosti řekl velvyslanec Spojených států, a kritizoval jsem postup prezidenta republiky. Čili něco jiného je verbální kritika nebo polemika mezi politickými ústavními činiteli a něco jiného je bezprecedentní krok vlády vůči prezidentu republiky v okamžiku, kdy by vláda znemožnila svým usnesením konání cesty, kterou prezident republiky naplánoval, pro kterou se rozhodl v rámci výkonu svého mandátu a kterou koneckonců potvrdil hostitelské zemi. ***