(16.40 hodin)
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za tento dotaz. Já bych chtěl na začátek říct, že rychlostní komunikace R11 a dostavba dálnice D11 je naší prioritou, takže to určitě nechceme zpochybňovat.
Rád bych na úvod řekl, že dne 18. 3. 2005 byla podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a Polské republiky o propojení české rychlostní silnice R1 a polské rychlostní silnice S3 na česko-polských státních hranicích. Dohoda vstoupila v platnost dne 18. 7. 2005 a na jejím základě budou obě rychlostní silnice propojeny v prostoru česko-polských státních hranic mezi obcemi Královec a Lubawka.
Na nedokončené části tahu dálnice D11 a navazující rychlostní silnice R11 zpracovalo Ředitelství silnic a dálnic ČR ve spolupráci s Ministerstvem dopravy ucelenou studii proveditelnosti, která byla schválena Centrální komisí Ministerstva dopravy dne 26. 6. 2014. Tato studie proveditelnosti předpokládá dřívější výstavbu příhraničního úseku R11 úsek 1109 Trutnov - státní hranice ČR/Polsko s předpokladem zahájení roku 2019, a to s ohledem na možnost jeho financování z CEF, což je Connecting Europe Facility, v období 2014 až 2020, s možností dočerpání do roku 2023. Dalším důvodem je možnost převést po dokončení úseku 1109 na tuto trasu tranzitní dopravu z polské rychlostní silnice S3, jakmile to bude možné, tedy i při absenci předchozího úseku 1108 Jaroměř-Trutnov. Úsek 1109 totiž nahradí stávající silnici I/16 Trutnov - státní hranice, která nemá odpovídající technické parametry. Oba úseky 1108 i 1109 jsou v současné době ve stejném stavu přípravy. Stavby D11/R11 jsou součástí hlavní sítě TEN-T a naše povinnost je dokončit je nejpozději do roku 2030, ale tento termín my chceme urychlit.
Co se týče silnice S8/R43 Králíky, tam se jedná o aktivitu polského vojvodství, nikoliv názor Polska jako státu. Toto možné propojení v trase historicky plánované dálnice Vídeň-Wroclaw, oné Hitlerovy dálnice, které bylo plánováno před druhou světovou válkou, není součástí TEN-T a není sledováno ani územně chráněno v úseku od budoucí R35 po státní hranici. Stavba v této stopě by dnes byla environmentálně neprojednatelná a ekonomicky neobhajitelná, protože jsou tam nízké dopravní zátěže. Tyto argumenty jsme samozřejmě případně připraveni polské straně komunikovat na odborném setkání.
Prioritou Polska i České republiky je dle předchozích dohod dokončení R11 a na polské straně S3, které jsou součástí hlavní sítě TEN-T. S8 s pokračováním na straně ČR v jakékoliv podobě nemůže R11 ani S3 v žádném případě nahradit.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a ptám se pana poslance, chce využít svoji doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Snad ani ne doplňující otázku jako poděkování za tento výklad. Jenom upozornění, že pokud by tento harmonogram byl naplněn, tak se uleví hlavně městu Náchodu z hlediska průtahu kamionové přepravy, protože dneska paradoxně kapacitní přechod je právě v Náchodě Bělovsi, a kudy povede dálnice, tak tam dneska ta kapacita není, takže pomůže to našemu regionu jako celku. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a předpokládám, že pan ministr nebude reagovat. Děkuji a další v pořadí vylosovanou je paní poslankyně Nytrová, která bude interpelovat pana ministra Babiše. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážený pane ministře, můj dotaz se týká problematiky placení DPH z neuhrazených faktur. Počet firem mající špatné cash flow se v České republice, a nejen v ní, ale i v celé Evropě, zvyšuje. Zejména malým kapitálově slabým firmám neprospívá, že odvádějí DPH i z nezaplacených faktur. Určitě jste rád, že vaše firmy vystavují faktury odběratelům, ale pouze do chvíle, kdy své finanční závazky splní, faktury za zboží a služby zaplatí. Firmy ve všech evropských zemích mají problémy s neplatiči. Řada firem vykazuje účetně zisk, ale v důsledku neuhrazených faktur nemají na úhradu svých závazků. Řada těchto firem je nucena brát si úvěry na úhradu svých závazků. Z těchto úvěrů musí platit nemalé úroky. Malé firmy mají omezené možnosti vymoci dlužné pohledávky.
Vážený pane ministře, plánuje Ministerstvo financí zavedení institutu placení DPH pouze ze zaplacených faktur? A pokud ano, kdy? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji za přednesení interpelace a prosím o odpověď pana ministra financí. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, podle zákona o DPH, směrnice EU o DPH, je plátce povinen daň přiznat k datu uskutečnění zdanitelného plnění, tzn. např. ke dni dodání zboží nebo ke dni poskytnutí služeb nebo ke dni přijetí úhrady zálohy, pokud k ní dojde před datem uskutečněného zdanitelného plnění. Takže plátce je povinen daň přiznat bez ohledu na zaplacení za dodané zboží nebo poskytnutou službu. Zákon o DPH v platném znění umožňuje upravit výši daně DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení podle § 44 zákona o DPH. Jinou opravu daně z neuhrazených pohledávek zákon o DPH neumožňuje.
Máme ještě samozřejmě hotovostní účetnictví, kdy směrnice o DPH umožňuje zavést pro účely DPH pro vybrané subjekty tento režim, který se od standardního režimu DPH liší tím, že umožňuje poskytovateli zdanitelného plnění přiznat DPH uskutečnitelných plnění až v okamžiku, kdy příjemce plnění daň v ceně uhradí. Ovšem na druhé straně má však tento poskytovatel nárok na odpočet DPH u přijetí plnění také až okamžikem jejich úhrady. Směrnice o DPH umožňuje tento režim pouze u vymezeného okruhu plátce a kritériem je zvolena výše obratu.
Ministerstvo financí samozřejmě tenhle problém řešilo už v minulosti. Je to samozřejmě problém cash flow státu. Já tomu rozumím. Nejste první, která se na to ptá. Ale my samozřejmě to musíme odmítnout z toho důvodu, že je tam samozřejmě hlavně dopad na cash flow státu. Pokud někdo dodá zboží a ten plátce je v insolvenci, tak je tam mechanismus, jakým způsobem se dostat k penězům dřív, ale pro stát není možné v podstatě zavést takovýhle režim, protože by to jednoduše finančně neustál. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a ptám se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Pavlína Nytrová: Není to ani doplňující otázka, je to takový postesk. Já tomu rozumím, že stát na to nemá. Ale pokud skutečně se nebude odvádět DPH pouze z toho, co ty firmy zaplatí, tak pak tady nemůže dojít k takové té spirále, že ty firmy se nebudou kroutit pořád dokolečka. Toto nevyřešíme. Kdyby ten stát ty prostředky na to nějakým způsobem našel a vynaložil, tak jsem přesvědčená o tom, že se tady rozjede ekonomický růst.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana ministra o reakci.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já s paní kolegyní souhlasím. Já s tím mám bohaté zkušenosti. My se snažíme zlepšit to podnikatelské prostředí, protože problém je samozřejmě vymahatelnost práva v naší zemi. Máme tady insolvenční mafie. Jsou tady skupiny, které kradou firmy. Máme konkursní mafii atd., snažíme se proti tomu bojovat. A samozřejmě plno podnikatelů bylo okradeno. Možná bychom mohli uvažovat i o tom, jak to funguje v Německu, že když jednou někdo zkrachuje, tak už nemůže znovu podnikat, tam mu vezmou licenci atd. ***