Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné
tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití
/sněmovní tisk 444/ - prvé čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal předseda vlády Bohuslav Sobotka, který takto učinil, a zpravodaj pro prvé čtení poslanec Ladislav Velebný.

Obecnou rozpravu jsme přerušili v pátek 22. května. Nyní tedy budeme pokračovat v obecné rozpravě. O slovo jsou přihlášeny paní poslankyně Balaštíková a paní poslankyně Kovářová. Poprosím paní Balaštíkovou k mikrofonu. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Na minulém zasedání Sněmovny někteří z vás vznesli námitky a připomínky k novele zákona o významné tržní síle. Na některé z nich bych ráda reagovala.

Všichni, kdo s něčím obchodují, chtějí na svých obchodech vydělat a zbohatnout. Ale snaha o co největší zisky k nám spolu s řetězci zavála praktiky, které jsou neférové, neetické, a někdo by možná řekl, že jsou přímo vyděračské. Už v roce 2009, kdy současná právní norma vznikala, existovala nutnost vztahy mezi dodavateli a odběrateli upravit. Co bylo důvodem? Byly to právě ty nekalé praktiky obchodních řetězců. Nový zákon č. 395/2009 Sb. se s nimi nějak vypořádal a ukazuje se, že zdaleka ne dostatečně.

Na chování řetězců reagovala i Evropská komise a prošetření v evropských zemích provedli také členové evropského hospodářského a sociálního výboru s doporučením provést radikální revizi stávající regulace hospodářské soutěže s cílem zajistit rovnováhu vzájemného obchodování mezi smluvními stranami. Nejde jen o ochranu smluvně slabších partnerů, ale i ochranu hospodářství každého státu.

Zpráva upozorňuje, že na straně dodavatelů je významný faktor strachu, pramenící z ukončení smluvního vztahu, a souvisí s dalším fungováním těchto firem. Brání jim domáhat se narovnání vztahů soudní cestou. A tady je odpověď, proč zatím bylo tak málo sporů rozhodnuto ve prospěch našich dodavatelů. Způsobil to faktor strachu z vylistování. Z toho, že budou muset opustit místo, kde prodávají svoji produkci.

Zpráva upozorňuje, že nekalé obchodní praktiky vedou k deformaci trhu, k utlumení investic a inovací ve výrobě. Spotřebitelé doplatí na selhání trhu v oblasti ochrany a ohrožují se zvláště ekonomické zájmy jednotlivých států.

Zpráva zdůrazňuje, že nejmarkantněji je to vidět kontrolou podnikatelských subjektů z jiných členských států v zemích střední a východní Evropy, kde je velkodistrubice potravin plně pod kontrolou podnikatelských subjektů z jiných členských států. Vzhledem k tomu, že často vyděračské obchodní podmínky neumožňují místním výrobcům se vůbec zúčastnit na trhu řetězců, dochází v regionu k likvidaci celého zemědělsko-potravinářského odvětví a země tradičně soběstačné ve výrobě základních potravin do značné míry ztratily svoji potravinovou bezpečnost. Domácí produkci tak nahrazují dovozy ze zemí se značně pochybnou jakostí.

Na těchto závěrech se, prosím vás, shodlo 140 ze 150 členů evropského hospodářského a sociálního výboru. Tolik ze zprávy tohoto výboru.

Jestli si tedy někdo myslí, že není třeba takové jednání usměrnit, pokusím se to objasnit ze zkušenosti českých dodavatelů. Z praxe. Z konkrétního života. A sami si zvažte prosím, jestli se vám to bude líbit, nebo ne. A upozorňuji, že to nejsou vymyšlená čísla, všechno je dohledatelné a jsou to veřejně přístupné informace.

Jste dodavatelem jednoho z řetězců. Odběratel, tedy řetězec, souhlasí s vaší nabídkou, ale z fakturované částky vám začne odečítat: 4,5 % rabatu centrálního skladu, 14,1 finančního bonusu, 2 % vratkového bonusu, 1,7 master bonusu z dosaženého obratu, pak vám připočítají růstový bonus a bonus za image a inzerci. A to dohromady činí téměř 40 % z fakturované částky. Takže zboží za 100 korun teď máte za necelých 53. Já se vás chci zeptat, jestli by se vám stále líbilo dodávat takovému dodavateli. A to není všechno. Musíte počítat s dalšími platbami. Musíte zaplatit za to, že vás vůbec dali na seznam svých dodavatelů. Musíte zaplatit za všechny propagační materiály. A jak ten materiál bude vypadat, o tom se s vámi ale vůbec nikdo nebude bavit. Za umístění zboží na nejvýhodnější místo. To je snad jediná věc, kterou bych dokázala pochopit, že zboží umístěné u pokladny, kde stojí zákazníci, má mít své opodstatnění a měli byste za to možná zaplatit nějaké drobné. Zaplatíte platby za doplňkové závazky, což vlastně umožňují dnes nejednoznačně sjednané smluvní podmínky. Zaplatíte poplatky za dopravy a služby. A kromě toho budete platit další a další věci, které si prostě řetězec navymýšlí. A protože ovládá 63 % trhu a vy musíte tu svoji produkci někde prodat, tak nakonec na to přistoupíte a v závěru jste rád, že to neprodáváte do minusu.

A to není všechno. Nakonec na vás může být vyvíjen takový tlak, abyste pod jejich značkou dodával do obchodního řetězce, a vaše firma tak přijde o výrobek, o práci svých lidí, kteří pracovali na jeho vývoji a na jeho uvedení na trh. Když nebudete něco z toho chtít, tak ten, kdo tvrdí, že nemá významnou tržní sílu, umístí vedle vašeho zboží jiný výrobek, podobný. Akorát na ten váš dá daleko větší rabat. A vy se stanete naprosto nekonkurenceschopní, váš výrobek se přestane prodávat a já vás jako řetězec donutím, abyste odešli sami a rádi. Zamyslete se, zda budete schopni za těchto podmínek rozvíjet svoji firmu, inovovat svoji výrobu a zda budete mít i na obnovu technologií.

Já jenom tím chci naznačit, kam vlastně kráčíme.

Někteří ministři našich vlád z počátku 90. let říkali: Co tu nebude, to si dovezeme. Ale už jsme zapomněli na to, co říkali. Dneska se to děje. Děje se to ve velkém, stále toho méně vyrábíme, víc toho dovážíme. A já mám pro vás pár čísel z veřejně dostupných zdrojů.

Průměrná spotřeba drůbežího masa, vajec, vepřového masa je stále na stejných číslech. To, co se nám liší, je samozřejmě dovoz do naší republiky. Takže zatímco domácí spotřeba byla v roce 2004 u drůbežího masa kryta domácí výrobou z 88,7 %, v roce 2014 to bylo už jen 69,4 %. Pokles domácí výroby otevřel prostor pro dovoz, který v roce 2004 činil 72 tisíc tun, ale v roce 2014 již dosáhl 147,7 tisíce tun, což je nárůst téměř o 104 %. Spotřeba vajec se trošku snížila, nicméně v roce 2001 byla domácí spotřeba vajec kryta výrobou ze 100 %, v roce 2014 již jen z 83 %. Nejhůř je na tom asi spotřeba vepřového masa. Domácí výroba byla v roce 2008 kryta ze 74 %, v roce 2014 již jen z 53 %. A dovoz v roce 2000 byl do České republiky do 5 tisíc tun, zatímco v roce 2005 to bylo již 100 tisíc tun a v roce již 241 tisíc tun a podle ukazatelů za první čtvrtletí roku 2015 to bude do konce roku 266 tisíc tun. Já jsem pro vás, abyste si to dokázali představit, jak obrovské množství masa to je - ložní prostor kamionu chladicího nebo mrazicího návěsu obsáhne 18 tun. Takže v tom vepřovém masu k nám dovezou 15 tisíc kamionů.

A já se jenom chci zeptat těch, kteří jste o tom přemýšleli a kteří jste si to tedy vyrozborovali, jestli jste si spočítali, o kolik pracovních míst pro naše lidi jsme při tomto množství masa přišli, o kolik odvodů do státní pokladny. Já bych mohla v tom výčtu pokračovat, co všechno jsme ztratili. To jsou konkrétní výsledky české zemědělské politiky za období předcházejících vlád. Je to cesta k likvidaci naší zemědělské a potravinářské výroby. Co nejmenší soběstačnost, všechno dovážet odjinud a připravovat podmínky pro zahraniční společnosti. Takové úsilí mělo určitě ty nejlepší motivy. Teď nemyslím některé z vás, myslím ty, kteří o tomhle rozhodovali.

Vrátím se do minulého týdne. Byla tu otázka, proč nejsou v novele zahrnuti dodavatelé. Ono totiž není vůbec známo, že by i velké nadnárodní potravinářské společnosti, které jsou rovněž oligopoly, se u svých odběratelů dopouštěly využívání svého postavení na trhu, například požadovaly poplatek za to, že si je zařadí oni do svého prodeje, anebo jim vyúčtovali svoji dopravu. Je ovšem opravdu potřeba uvést i případy, že si někteří velkovýrobci mohou říct, že už další takový velkovýrobce tam nebude. To se bezpochyby může stát. Ale nebylo to zaznamenáno. Řetězce rády upozorňují, že společnost Coca-Cola nebo Plzeňský prazdroj využily svého výsadního postavení na trhu a zneužily významnou tržní sílu. Ale já říkám - ne, ony se jenom normálně rozhodly na tyhle hnusné podmínky nepřistoupit. A najednou se to těm malým řetězcům nelíbilo, že se tihle dva velcí rozhodli: My tam nepůjdeme a klidně uneseme ekonomickou ztrátu z takového odběratele. Vidíte, vidíte. Naopak běžný výrobce nebo dodavatel potravin nemá skutečnou alternativu, kde prodat produkci, protože ty řetězce skutečně kontrolují 63 % trhu.

Řetězce uvádějí, že odebírají 80 % zboží od českých dodavatelů. To je dle průzkumu pravda, ale neznamená to, že je to 80 % českého zboží. A proč ÚOHS má tak málo rozhodnutých správních řízení a uložených pokut? Tak já vám odpovím z té zprávy evropského hospodářského sociálního výboru, kde se píše: Situace v těchto obchodních vztazích je natolik vážná, že evropský hospodářský a sociální výbor doporučuje zohlednit existenci faktoru strachu. Co je to ten faktor strachu? To je ta vyslovená nebo nevyslovená hrozba ukončení spolupráce. A každý, kdo tam dodává, zaměstnává lidi. Myslí na to, že když on už tam nebude moct dodávat, tak možná jeho zaměstnanci přijdou o práci. Možná se zničí i celé rodiny, protože tam mnohdy pracují oba manželé. Tak možná i z téhle hrozby nakonec ti dodavatelé couvnou. A dále se píše: S faktorem strachu musí počítat každý pokus o regulaci nekalých obchodních praktik. To znamená, že v příslušných správních či soudních řízeních není možné ze strany dodavatele očekávat stížnost ani svědectví. A to je prosím odpověď na to, proč máme málo vyřešených případů se zneužíváním významné tržní síly.

Někteří z vás řekli, že obchodní řetězce omezí v důsledku přijetí zákona o významné tržní síle prodej českých potravin. Možná, že při čtení novely někteří z vás si ani neuvědomují, že my tímto zákonem nechráníme jenom české dodavatele, ale my chráníme všechny dodavatele, kteří dodávají, tedy i ty zahraniční, a není tedy důvod neodebírat od českých dodavatelů. Je to zavádějící argument, který rády používají řetězce a také Svaz obchodu a cestovního ruchu, protože je to hlavně jejich organizace.

Přijetí nového zákona o významné tržní síle postihne spotřebitele. A jaký je k tomu důvod? Já myslím, že právě naopak. Novela zákona o významné tržní síle by mohla být přínosem. Díky odstranění takzvané zadní marže obchodu se uvolní finanční prostor pro snížení cen potravin. Budou více chráněni ti malí a střední výrobci, takže je předpoklad, že se žádané kvalitní české potraviny budou více objevovat v regálech marketů. A dalším nepřímým efektem by mohlo být zvýšení zaměstnanosti v regionech.

Schválením nového zákona o významné tržní síle se zvýší ceny potravin. Dopad na ceny potravin dle hodnocení dopadů regulace RIA k zákonu je nulový. Efekt by měl být právě opačný. Odstraněním těch zadní marží, ročních bonusů, zalistovacích poplatků, regálného bychom mohli ty potraviny zlevnit, pokud ovšem řetězce opustí ten svůj chtíč mít pořád ty velké zisky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já vás na chvilku přeruším a počkáme až se kolegové zklidní, protože ten hluk... Už ustal. Děkuji.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: A když ty naše milé řetězce nebudou mít své zisky z těch nekalých obchodních praktik, tak skutečně zvýší ty ceny. Ale důvodem k tomu bude jenom snaha zachovat si to, co si v naší zemi dále dolují. A jak je to s tou láskou k Česku, tak to nám ukáže opravdu jenom ten budoucí čas. Možná se i já mýlím.

Přijetí nového zákona o významné tržní síle postihne stát na odváděných daních. Chybí mi tady kolegyně, která je specialistka na účetnictví. My jsme si opravdu stáhli veškerá daňová přiznání, rozvahy, výsledovky řetězců, a světe div se, oni na tom zase tak špatně nejsou. Každého, kdo v naší zemi platí daně, my musíme pochválit. Je třeba si však také uvědomit, že někteří při svém vstupu do České republiky dostali ekonomické pobídky, daňově odečítali nájmy nemovitostí od developerů a po převzetí budov do svého majetku znovu běžely daňové odpisy. To není nic nelegálního. Já jenom, že se jim hodně snížily odvody do státní kasy. A jestliže řetězec vykazuje z obchodního obratu v desítkách miliard jedno až dvě procenta zisku, tak si myslím, že my, kteří si říkáme, že umíme trochu počítat, bychom si měli říct, že něco asi není úplně v pořádku. A otázky k tomuto bych nechala na úplně jinou diskusi.

Je pravdou, že řetězce patří k jednomu z největších zaměstnavatelů. Uvádí se, že průměrná mzda v řetězcích je kolem 23 tisíc. To je obdivuhodné číslo. Když jsem se ovšem v jednom řetězci zeptala, jaká je průměrná mzda u dělnických funkcí, kolik dostávají naše prodavačky, pokladní a skladníci, tak pan ředitel telefonoval na ekonomické oddělení a pochopila jsem, že to bude velký problém spočítat. Nicméně ve zprávě ze SOKR jsem se dozvěděla, že Kaufland má v průměru o 2 000 vyšší mzdu, než je minimální mzda v České republice u dělnických funkcí. To znamená, že ta mzda je kolem 11 300. I to je obdivuhodné číslo pro naše pokladní, které tam sedí těch osm deset hodin, soboty, neděle, svátky, pátky. Myslím, že je musíme pochválit. Protože tak se bezvadně chovají zahraniční odběratelé potravin a takové mají sociální cítění k našim občanům.

Dojde k ohrožení exportu českých potravin. Dle hodnocení dopadů regulace RIA k zákonu na export potravin novela zákona o významné tržní síle nedopadá. A nedopadá proto, protože ona nám reguluje pouze vnitřní trh. Ale já chápu, že možná dáme do rukou řetězcům možnost ukázat nám, jak s námi zatočí ta jejich bezvýznamná tržní síla, když si dovolíme jako politici schválit zákon, který je proti nim. To je možné.

A jenom na závěr bych chtěla požádat, abyste při kritice předložené novely nezapomněli na nás Čechy, Moravany, Slezany, že pro nás všechny je nejdůležitější, aby prosperovaly naše společnosti a naši občané, a tím také náš stát. Pro nás české zákonodárce by to měl být hlavní úkol.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk kolegů poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a mám tady teď v tuto chvíli čtyři faktické poznámky. S první poprosím k mikrofonu pana poslance Bendla, poté pan poslanec Stanjura, poté pan poslanec Pilný a jako poslední zatím pan poslanec Kalousek. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Předesílám, že paní Margit Balaštíkovou mám rád, protože nás pojí láska ke koním. Ale když jsem ji tady poslouchal, bylo mi z toho smutno. Pamatuju si, před rokem 1989 jsem v každých zprávách poslouchal řešení odběratelsko-dodavatelských vztahů. To bylo, každý den nás tím režim masíroval, výsledek byl ten, že v obchodech nebylo vůbec nic. Na mě to dělá pocit hledání toho kapitalistického nepřítele, který může za to, že někdo neodebírá to, co se v Čechách vyrobí a podobně. Musím říct, že to je absolutně, ale opravdu absolutně falešná cesta. Je potřeba tady mimo jiné připomenout, že máme moderní nástroj na to, jak hlídat monopolní postavení kohokoliv na trhu, to je antimonopolní úřad. Pokud tam něco nefunguje, pojďme si o tom zcela vážně a seriózně povídat, na to jsme zcela určitě připraveni. Ale musím tady také připomenout, že jakkoliv české zemědělství má obrovské problémy, jeho prosperita roste. Je to vidět na konkrétních číslech, kdy zisky v českém zemědělství jsou rok od roku větší. Je to proto, že tady nemáme takovýto zákon, který podle mého hlubokého přesvědčení se nakonec právě proti těm českým zemědělcům a potravinářům postaví.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, já se pak přihlásím normálně do rozpravy, tak jenom tři krátké poznámky k tomu vystoupení.

Tak za prvé Úřad pro ochranu hospodářské soutěže funguje výborně, alespoň podle názoru vlády České republiky. Já ten názor nezastávám. Protože vláda nominovala stávajícího šéfa, tudíž je s jeho prací a s prací jeho úřadu spokojená. Takže proč si stěžujeme, že ÚOHS tady v aplikaci toho zákona špatně postupoval, když má tak výborného šéfa? A pak opravdu chci ocenit dvě "o": odvahu paní poslankyně a optimismus. Odvahu v tom, že my jsme včera ukázali, že firmy jejího předsedy dostaly jenom za loňský rok 1,5 mld. slevy na dani. A ona tady odvážně, a musím říct, že odvážně, kritizuje poskytování daňových slev v rámci investičních pobídek. Já s tím souhlasím, že to není spravedlivé a že to křiví trh, a považuji to od vás za odvážné. Ale kritizujte i ty firmy, které dostaly v roce 2014, 1,5 mld. jedna firma nebo jedna skupina. A ten optimismus, a to mi nebere úplně moje ekonomické uvažování, i v té RIA, kterou zpracoval ÚOHS, se přiznává, že dopad na ty ceny je možný pro zákazníky. A vy na jedné straně říkáte: Máme výborný plán. Ti obchodníci si zvýší nákupní ceny a sníží prodejní ceny. Tomu fakt nerozumím. Vy jste tady řekla, že přestože budou nakupovat za vyšší ceny, tak vlastně tím, že se zbavíte zadní marže, tak výsledkem toho, že budu nakupovat dráž, je to, že budu prodávat levněji. No já vám váš optimismus závidím.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Pilného, poté pan poslanec Kalousek a poté paní poslankyně Balaštíková, všechno faktické poznámky. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně a vážení kolegové, určitě nemám nic proti tomu klepnout významnou tržní sílu a řetězce trošku přes prsty za jejich praktiky. Ale jako člověku, který zrovna nemiluje regulaci a vstupování státu do odběratelsko-dodavatelských vztahů, tak mi prostě chybí určitá logika. Jestliže ty řetězce dotlačíme k tomu, aby české výrobky nakupovaly za jiných podmínek, tak já kdybych byl na jejich místě, tak začnu dovážet zboží ze zahraničí, které tuhle regulaci vůbec nezná a nepotřebuje, a děje se to ve velké míře stejně.

Já bych spíš navrhoval proto, abychom pomohli farmářům. Protože to, co zatím pro ně děláme, není nic moc. Když se podíváme do toho, jaké jsou jim nasazovány kravaty při tom, když si dávají stánky na farmářské trhy nebo když si pronajímají obchody, tak tam je asi cesta. Proč místo prosazování marketingových značek za obrovské peníze na Ministerstvu zemědělství, jako Klasa a další, které ani nedokážu vyjmenovat, proč nerozdáme tyhle marketingové peníze přímo farmářům, aby si mohli propagovat své konkrétní výrobky? Proč nehledáme tedy alternativní cesty, jak pomoci těmto výrobcům, kteří vyrábějí kvalitní potraviny, kteří to berou spíš jako poslání než jako obchod? A proč problematicky budeme trestat řetězce, které si tu cestu bezesporu najdou? Říkám, nemám nic proti tomu klepnout je přes prsty, ale postrádám jakoukoliv logiku.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a s další faktickou pan poslanec Kalousek, poté paní poslankyně Balaštíková, pan poslanec Pavera a zatím poslední faktická pana poslance Bendla. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já možná překvapím, ale nepřistupuji s žádnou kritikou. Já bych za nás za všechny chtěl velmi poděkovat paní poslankyni Balaštíkové, protože pan předseda Babiš několikrát opakoval, že ANO je politické uskupení středopravé se sociálním cítěním. A já jsem furt netušil, co to je v tom babišovském podání. A teď po vystoupení paní poslankyně Balaštíkové už jsem to pochopil. Takže děkuji za tuto edukaci. Jenom prosím, abychom od této chvíle říkali středopravá Babišova politika s Babišovým sociálním cítěním. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím s další faktickou paní poslankyni Balaštíkovou. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: K poznámce o antimonopolním úřadu. V té zprávě evropského hospodářského a sociálního výboru se také píše, že je potřeba udělat revizi zákonů o antimonopolních řízeních. To je jedna věc.

Co se týká pana kolegy Stanjury, ono to nebylo tak, možná jsem to já špatně prezentovala, že jste si to špatně vyložil. Já jenom říkám, že jestliže nám řetězce tvrdí, a my si musíme uvědomit, že ekonomika záleží na tom, jak naši výrobci, firmy, které zde jsou, fungují, jak tady platí daně, jestliže oni na nich budou růst a ty naše budou zadupávat, tak asi se ta ekonomika nepohne. Jenom to jsem tím chtěla říct. Že můžou nás teď přesvědčit, jak to s tou láskou k Česku mysleli vážně. A nezvednou ty ceny, protože oni už je nevytáhnou, ty slevy, z těch našich dodavatelů. A to si musíme uvědomit, že my je uměle podporujeme. Já neříkám, abychom měli sociální cítění. Ale vážení, já mám polovinu rodiny v zahraničí. A když už jsem se nerozhodla odejít a zůstala jsem tu, tak chci aspoň zůstat Čechem. Já nevím, jak vy, ale já budu mnohem raději podporovat ty, co tady v Česku vyrostli, jsou tady, daní tady a jsou Češi! Já jsem hrdá na to, že jsem Čech! Nevím, jak jste na tom vy. A čeští občané mě sem poslali. Určitě ne, určitě ne ti zahraniční.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s faktickou pana poslance Paveru. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, jen krátce zareaguji na některé věci, které tu padly. Plně souhlasím s panem kolegou Pilným, že opravdu, a říkal jsem to i ve svém vystoupení minule, bychom měli spíše podporovat lokální, regionální výrobce potravin. A právě z kraje, ze kterého pocházím, z Hlučínska, je jeden takový příklad, kde jeden výrobce potravin si založil samotné prodejny v regionu a prodává tam své výrobky, prodává je úspěšně a konkuruje velkododavatelům potravin. Takže si myslím, že to je cesta, jak se mohou malí prodejci dostat k lidem tím, že vyrábějí kvalitní výrobky, a tím, že si otevřou třeba i vlastní prodejny. Takže to si myslím, že je i cesta, jak by se mohli naši výrobci dostat s potravinami samozřejmě dál. Podporujme farmáře, podporujme regionální výrobce a nedělejme zbytečné zásahy do dodavatelsko-odběratelských vztahů, protože pak bychom museli zasahovat i do odběratelsko-dodavatelských vztahů i ve stavebnictví a v jiných odvětvích, protože i tam jsou problémy, i tam je velký tlak. Vezměte si jen stát. Sám stát narušuje splatnost faktur tím, že je zvyšuje na 90 i více dnů, čímž křiví celý trh. Takže i tam bychom měli udělat pořádek, nejen v těchto věcech, o kterých se tady mluvilo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Jen pro informaci všem, co se hlásili s faktickými poznámkami: jste v pořadí, je v tuto dobu celkem sedm faktických poznámek, budu vás postupně vyvolávat. Vím o vás, vydržte prosím. Nyní poprosím pana poslance Bendla, připraví se pan zpravodaj s faktickou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Když se tu bavíme o tom češství, rád bych požádal pana premiéra, zda by nemohl zařídit, aby se na jednání Poslanecké sněmovny dostavoval k problematice v oblasti zemědělský český ministr zemědělství. Je to vaše vláda, pane premiére, je to už poněkolikáté tuto schůzi, kdy projednáváme problematiku zemědělství, ministr zemědělství má mnohem horší účast na jednáních než premiér, což považuji za fatální neplnění svých povinností. A bylo by dobře, aby u takto důležitého zákona, který se týká významu tržní síly při prodeji zemědělských a potravinářských produktů, aby se český ministr (hlas z pléna: moravský) této vlády dostavoval na jednání Poslanecké sněmovny.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a jen využiji této chvíle a načtu omluvu pana ministra zemědělství, který se omlouvá z pracovních důvodů do 16.45 hodin. A teď už faktická poznámka pana zpravodaje.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, jelikož tu padl několikrát název Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, tak jen na upřesnění. Tento sněmovní tisk reaguje na zjištění, která v průběhu platnosti zákona učinil při jeho aplikaci tento úřad. Předkládanou novelou se odstraní výkladové potíže spojené se základním konceptem významné tržní síly a usnadní se tak Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže rozhodování. Zákon v této podobě přinese efektivnější, snáze aplikovatelná pravidla, a tím přispěje ke zkvalitnění podnikatelského prostředí v České republice. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s další faktickou pana poslance Laudáta, připraví se pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Víceméně jsem chtěl říci to co pan kolega Bendl. Za prvé, týká se to bytostně problematiky zemědělství. Ministr zemědělství, jak tu zaznělo, že je moravský, tak i Čech, Moravy a Slezska, je fuč. To je prapodivné.

Za druhé. Je to zvláštní segment hospodářské soutěže. U tohoto zákona tudíž postrádám ministra Mládka. Děkuji paní kolegyni Balaštíkové za její vystoupení, které tedy její guru, pan Babiš, nevydržel, tak raději utekl. Byl bych docela rád, aby tu byl. Já jsem zahlédl, že vyjádřil velkou pochybnost a něco pronesl ve stylu, že ten zákon je také špatně, nebo zbytečný. Taky tu chybí. Jestli tímto způsobem má být toto projednáváno...

Jinak k tomu, co tu říkala kolegyně Balaštíková. Já se vyjádřím, nechci zdržovat, mám připraveno, a už se dnes do toho nevejdu, jedenapůl- až dvouhodinové vystoupení, kde chci detailně zdůvodnit, co že to pácháte. Jen jsem rád, že tu paní kolegyně toto řekla, protože jestliže jsem hnutí ANO a KDU vzhledem k tomu, co znělo na jejich sjezdu, nazval lžipravicí, tak jsem rád, že jste už dnes částečně na padesát procent to potvrdili. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Stanjuru. Stahuje svou faktickou. Tak poprosím pana poslance Urbana, připraví se pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, tady, jak bývá obvyklé, se to staví do extrémních poloh: bílé nebo černé nebo můžete si tam dát jiné barvy. Myslím, že to opět má více odstínů. Že se tu řetězce chovají trochu nestandardně oproti svým mateřským zemím, to je všeobecně známé. Když se podíváte do jejich mateřských zemí, tak si asi nedovolí to, co říkala paní kolegyně Balaštíková, vůči svým dodavatelům. Takže být sebevědomý a ukázat jim, že toto se nám nelíbí, to myslím, že je dobré.

Na druhou stranu jakoby říkat: Češi Čechům, to v této chvíli asi dost dobře nejde. Já bych si také přál, abychom tu mohli říct ani koruna zbytečně přes hranice České republiky, jenže my jsme exportní zemí, která je závislá na tom, že co vyprodukuje, tak většinou vyveze. Náš trh je velmi malý, takže v tom jsou samozřejmě velké disproporce. Tento stát neživí to, jaké daně odvedou řetězce, ale to, co český průmysl prodá v zahraničí, protože český průmysl tvoří zhruba 32 % hrubého domácího produktu.

Takže v rámci těch barev, jak jsem říkal, zkusme se na to podívat: ani černé ani bílé, ale má to spoustu odstínů, tak přijmout nějaké opatření, které by částečně, jak tu řekl pan předseda hospodářského výboru možná trefně, mohlo trochu klepnout přes prsty řetězce, aby si řekly aha, pozor, je to asi pravda, tohle už nejsou země na nějakém okraji Evropské unie, nějaká divná východní země s divnou mentalitou, ale jsme prostě řádní členové Evropské unie, tak se tu budeme a musíme chovat nějak tak, jako se chováme doma. Myslím, že to je asi cílem zákona. Jinak jako členové Evropské unie těžko můžeme dělat něco jiného. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a nyní prosím pana poslance Kučeru, připraví se paní poslankyně Balaštíková. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den a děkuji za slovo. Mně také trochu v projevu paní kolegyně Balaštíkové chybělo takovéto konečné zvolání Čechy Čechům. Včera se tu kolega ze sociální demokracie nešťastně pustil do paní poslankyně z hnutí ANO domnívaje se, že patří do hnutí Úsvit. Tak já po tomto projevu si myslím, že by se spletl taky.

Ale chci říci jednu věc a na to upozorňuji už docela dlouho. Tento zákon se jmenuje zákon o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů. A zatím mi ještě nikdo neodpověděl na to, proč řešíme zemědělské produkty, proč řešíme potravinářské produkty a proč neřešíme spotřební zboží, které je samozřejmě tržní silou také velice významně ovlivněno, tzn. dodávky do hypermarketů, které nakupují zboží dnes už téměř výhradně z třetích zemí, nenakupují zboží české. Tam si ten trh nějakým způsobem poradil, nevím, jestli dobře, nebo špatně, to nechci hodnotit. Já bych skutečně chtěl znát odpověď na otázku, proč se zabýváme zemědělskými produkty, to samozřejmě považuji za důležité, ale proč se nezabýváme spotřebním zbožím, které tvoří významnou složku právě těch řetězců, které je nakupují a samozřejmě i dále prodávají. Já doufám, že se to od někoho tady dozvím.

Nevím, jestli pan premiér tady vede nějaké diskuse... Ministři přítomní nejsou, ani pan ministr průmyslu a obchodu ani pan ministr zemědělství. A jelikož já tu otázku považuji za zásadní, tak bych navrhoval přerušení tohoto bodu do doby, než se zúčastní tohoto jednání ministr zemědělství a ministr průmyslu a obchodu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Jelikož je to procedurální návrh, budeme o něm hlasovat neprodleně. Dříve, než zahájím hlasování, vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili svými kartami. (Někteří poslanci přicházejí do sálu.)

 

Přistoupíme k hlasování o návrhu na přerušení tohoto bodu do doby, kdy bude přítomen ministr zemědělství a ministr průmyslu a obchodu.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti? Hlasování končím.

Je to hlasování s pořadovým číslem 204, do kterého je přihlášeno 130 přítomných, pro 34, proti 66. Konstatuji, že návrh byl zamítnut.

 

Budeme tedy pokračovat v dalším projednávání a já poprosím k mikrofonu paní poslankyni Balaštíkovou s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Já jsem jenom chtěla panu kolegovi Pilnému říci, že my tu neřešíme dotace do zemědělské politiky. Pomoci těm zemědělcům se bude muset jinak, ale finance neřeší ten zákon o významné tržní síle.

A co se týká odpovědi pro pana kolegu Kučeru. Stanovisko hospodářského a sociálního výboru se tím taky zabývá a skutečně ta odpověď by mohla pro něj být nalezena v tom stanovisku. Znamená to, že ostatní dodavatelé do řetězců, což jsou výrobci hraček, zmiňoval jste zahrádkářské potřeby, tak oni nejsou tak jako výrobci v potravinovém řetězci zasaženi tady těmi nekalými praktikami. Evropský výbor hospodářský a sociální se tím zabývá a taktéž zkoumal, zda to nepostihuje i jiné oblasti obchodu, a odpověď je, že nechtějí nějakým způsobem upravovat ty ostatní, protože nejsou zasaženi tak jako výrobci potravin.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s faktickou poznámkou k mikrofonu pana poslance Laudáta, připraví se pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já musím zase zareagovat. Zcela standardně v tržní ekonomice je normální, že buď prodáte, nebo neprodáte. Když produkujete něco, co je neprodejné, tak holt musíte najít jiný sortiment, nebo skončíte. Na tom je postavená tržní ekonomika. Navíc tady ještě zaznělo, že skoro by bylo nemravné mít zisk. Podnikání se dělá s cílem mít zisk. A dokonce náš zákon na to myslí, že když jste tři roky ve ztrátách, že byste měli tu firmu zrušit, mám pocit. Takže já nevím. Já si připadám nějak v jiném světě. Mám pocit, že by tady stejně mělo dojít k přeskupení sil. A leckdo by si měl tady z toho prostředku sednout nalevo. Já jsem u vytržení a nerozumím tomu.

A pokud se týká ministra zemědělství. Nechť tady zazní - vždyť on přece jednu chvíli podnikal nějaké aktivity, vyjednával s řetězci. A já jsem z něj doteď nedostal, jestli tedy vyjednal, nebo ta jednání zkrachovala, jestli byly arogantní... A po pravdě řečeno, skutečně hrabat do hospodářské soutěže tím, že u Rafaje něco sepíšou tímto způsobem, bez toho, že jsou tady odborní ministři... Víte, co můžete všechno způsobit? Přesný opak toho, co chcete. Byť já nepodsouvám ani paní kolegyni Balaštíkové jakékoli zlé úmysly. Ale řada dobrých úmyslů je vydlážděná cesta do pekel.

Ten zákon je zbytečný, poškozuje část našeho trhu, křiví ten trh. Vždyť vy se mentálně vracíte někam před rok 1989 a víte, jak to dopadlo. Bývali jsme osmá země na světě, jsme někde kolem čtyřicítky a v řadě případů tragicky hůř. Tak já nevím, proč se k tomuhle máme vracet. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Kučeru. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já děkuji za vysvětlení paní kolegyni Balaštíkové, za to, že tady řekla celkem jednoznačně, že právě ti dodavatelé spotřebního zboží nejsou tak významně ovlivněni právě tou významnou tržní silou. A má to jeden jediný důvod. Já to vím a vím taky, proč to takhle je. Protože výrobci a dodavatelé spotřebního zboží si našli jiné distribuční kanály a skutečně nepřistoupili na ten, v uvozovkách, diktát, jak tady o něm mluvíte, právě velkých řetězců. To znamená, ty velké řetězce nakupují jinde a oni si našli jiné distribuční kanály.

Já vám řeknu konkrétní příklad z praxe. Já jsem někdy v 90. letech pracoval ve společnosti, která vyráběla spojovací materiál. Měli jsme tam dozorčí radu. Jejím členem byl takový starší pán, no, velmi starý pán, takový profesor už v penzi, a ten říkal: Já jsem teď byl v jednom nejmenovaném hypermarketu, ať ho tady nejmenuji, a tam ty vruty, které my tady vyrábíme, prodávají za 400 korun. A vy, pane řediteli, je prodáváte za 40 korun dalšímu odběrateli. Jak je to možné, že je tam tak velký rozdíl? A skutečně důvod byl ten, že my jsme prodávali za 40 korun, a kdybychom prodávali za 41 korun, tak si to od nás už nikdo nekoupil. Pokud jsme to dodávali do jiného distribučního kanálu, tak jsme prodávali za podstatně vyšší cenu. U těch dodavatelů to prostě takhle je. My jsme si našli jiné distribuční kanály, jiné distribuční sítě a myslím, že jsme realizovali významnou marži a že jsme realizovali významné objemy. Je to prostě o tom, jakým způsobem se ten trh křiví, či nekřiví zákony a státními intervencemi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou paní poslankyni Balaštíkovou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Ano, pane kolego Kučero, vy máte pravdu. Našli si jiné distribuční kanály, ale ne úplně byly zlikvidovány ty malé prodejny, třeba ty zahrádkářské, jak se prodávají hračky. Ale byly téměř zlikvidovány maloobchodní prodejny pro potraviny. Takže pokud bychom měli hledat ty malé distribuční kanály, tak právě díky vám bychom se vrátili do té staré doby. Protože kdo nám tady zlikvidoval ty malé prodejny, kterých bylo asi 5,5 tis. a je jich tu 2,5 tis.? Byly to ty obchodní řetězce. Máte pravdu, bylo by to fajn. Ale pak bychom se z těch 14denních nákupů dostali zase přece do těch front, jak nám to říkají ty řetězce - budete mít ty fronty, budete muset chodit na pět míst, tam si koupím rohlíky, tam si koupím máslo. Takže takhle by to bylo. A řekněme si, co je nezbytné pro život? Abyste každý den měl co do toho žaludku. Ale nepotřebujete každý den rýč nebo spojovací materiál.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A dříve, než pozvu k faktické pana poslance Urbana, všechny vás poprosím, abyste se na své kolegy obraceli mým prostřednictvím. Děkuji a poprosím pana poslance Urbana. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji. Kolegyně, kolegové, nedá mi to, tak ještě jednou to zkusím. Když se podíváte na to, jak to funguje v České republice, tak není to tak trochu přílišnou liberalizací a privatizací, která překonala všechny možné hranice v tomto oboru v těch 90. letech? A nechci říkat, kdo to dělal, to tak nějak všichni víme. Ale když se podíváte na počet řetězců na počet obyvatel, tak já myslím, že budeme hodně vepředu v Evropské unii. Když se podíváte do některých původních členských zemí Evropské unie, tak tam to jistě nepřipustili. Já bych chtěl vidět, jak opravdu se chovají řetězce třeba ve Francii ke svým dodavatelům. Ať někdo tu analýzu udělá. Jestli se chovají stejně jako v České republice, tak jsme vedle. Ale já myslím, že vedle nejsme. Prostě tady je to nějak pokřivené.

A jestli si někdo myslí, Františku Laudáte prostřednictvím předsedající, že zemědělství v EU je tržní, tak to tedy tržní není. A možná, že i proto čeští zemědělci na to trochu doplácejí, protože původní členské země si v tom systému vymohly úplně jiný princip a systém. Takže je to trochu složitější. Ale že potřebují přes prsty, to myslím potřebují.

Možná ještě stihnu jeden příběh. My jsme se o něco podobného pokoušeli už dávno. Před nějakými deseti nebo dvanácti lety jsme se s tehdejším ministrem zemědělství pokusili pozvat k jednomu kulatému jednacímu stolu všechny zástupce řetězců v ČR, které jsou v podstatě stejné jako dnes. Víte, jaká byla reakce? Poslali nás někam! Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou pana poslance Kučeru, připraví se pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Kučera: Já skutečně vnímám tu socialistickou snahu o regulaci. To je naprosto legitimní a nijak ji nesnižuji. Je to prostě jeden z pohledů, jakým způsobem se pohybovat na trhu.

Chci říct jinou věc. Pokud se bavíme o tom, kdo a kolik odebírá od místních výrobců, od místních prodejců, a chceme to řešit nějakým speciálním zákonem, já si myslím, že to se dá řešit úplně jinak. A podívejme se právě, jak to je ve vyspělých evropských zemích. To řešení se jmenuje sociální odpovědnost firem. Budeme se bavit o zákoně o veřejných zakázkách. Tam je skutečně možno přesně tohle definovat, jak taková sociální odpovědnost má firem, jakým způsobem se firma má chovat jak ke svým zaměstnancům, tak ke svému okolí, tak ke svým dodavatelům, tak ke svým odběratelům. To je všechno, co je možno definovat v té řeknu moderní sociální odpovědnosti firem. Tam to řešme, prosím!

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím nyní k mikrofonu pana poslance Laudáta, připraví se paní poslankyně Balaštíková. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já prostě o tom, jak dneska funguje ekonomika ve světě a v regionech, mám úplně jinou představu. Já tedy nevím, možná se někdo rozvzpomněl, když jsem tady viděl předsedu klubu ANO, jak tleskal paní Balaštíkové. Víte, já se obávám ale, že opravdu vy máte dobré úmysly a dosáhnete opačného efektu. A dost mě překvapuje, když poslankyně tady - kdybychom se chovali podle vašich názorů, prostřednictvím paní předsedající, tak prostě nikdy tady není pan Babiš. Já nerozlišuji dneska - rozeznávat český zemědělec. To, kdo sem přijde a chová se podle našich zákonů, tak tady má právo být a je naším občanem. Co to tady proboha - to snad! Já prostě zůstávám úplně u vytržení, jestli si uvědomujete, co tady zaznělo. To tedy se domnívám, že i poslanci a poslankyně KSČM by se červenali. A já si uvědomuji specifika zemědělství, ale každý obor má nějaká specifika a já jenom říkám, tento zákon je zbytečný. My jsme dokonce znova podepsali návrh zákona na zrušení tohoto zbytečného a škodlivého zákona. Skutečně já nevím. A jestliže tady pan kolega Urban říkal: tak přineste studie - já nechci nic jiného. Slyšel jsem teď na víkendovém sjezdu KDU v televizi, já tam nechodím přímo, za vším budeme chtít analýzy, RIA. Já se ptám, kde u tohoto zákona je RIA, posouzení dopadů jak do soukromého, tak veřejného sektoru, kde jsou jakékoliv analýzy k tomu zákonu, podkladové materiály, jak to funguje okolo, jak jinde, kde jsou podkladové materiály k tomu, jaká je situace u nás, kde je nějaká informační zpráva k tomu, prostě to, co vyrobil ÚOHS, protože má máslo na hlavě, tak kde je nějaká informační zpráva?

Už musím končit. Prostě analýzy toho, že to je skutečně oprávněné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím paní Balaštíkovou s faktickou, připraví se pan poslanec Pilný taktéž s faktickou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Pro všechny nepozorné kolegy: RIA k tomu je, podklady k tomu byly, zákon běžel běžným legislativním procesem. Stačí se sem tam podívat do eKLEPu.

A co se týká zavádění socialistických záležitostí, já nevím, jestli Francie, Anglie, Německo jsou socialistické země, protože tam všude zákon o významné tržní síle mají. Takže ono se také třeba stačí podívat do Parlamentního institutu. Nějaká Balaštíková si tam zadala, jak tyhle zákony fungují v jiných zemích. Ono to tam je. Stačí se podívat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana poslance Pilného. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji ještě jednou za slovo. Já určitě souhlasím s tím, že bychom měli přijímat zákony, které přinesou víc užitku než škody. Přijímáme zákon, nebo mluvíme o zákonu o významné tržní síle a já jsem tady zatím slyšel, že klesá počet maloobchodních prodejen. Podívejte se, jak jsou otevřeny vietnamské prodejny 24x7, večerky, a my jim ještě vytvoříme nástroj v tom, že tady budeme blokovat elektronickou evidenci tržeb.

Mluvilo se tady o češství. Určitě vlastenectví je krásná věc, ale do toho zákona nepatří. Společenskou odpovědnost firem tímto zákonem také nevynutíme. Pokud se týká souboje o dotace, ten už jsme prohráli, takže se také nic neděje. Takže tohle jsou argumenty, které s tím zákonem nemají nic společného, a když už to nestačí, tak použijeme kouzelné slovo ministr financí Babiš. Ten za všechno může!

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní poprosím s přednostním právem pana premiéra, poté se připraví paní poslankyně Kovářová. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se také zapojil do rozpravy a reagoval na některé otázky a podněty, které se zejména v dnešní části debaty objevily. Určitě pak bude ještě možnost, abych se k některým věcem vyjádřil i později. Ale já bych rád reagoval na ten fakt, že se tady velmi často v rozpravě objevoval požadavek na to, abychom tady nepřijímali nějakou speciální právní úpravu. Musím říci, že ji nepřijímáme, my ji pouze novelizujeme, ten zákon už tady existuje řadu let. Chci jenom připomenout, že i v době, kdy jsme byli v opozici, tak ten zákon nebyl zrušen. To znamená, byly tady různé většiny v Poslanecké sněmovně, ale žádná z těch většin ho nezrušila.

Takže především a za prvé konstatuji, že tady nezavádíme novou právní regulaci, ale opakovaně zde zdůrazňuji, a už jsem to tady říkal dvakrát, je to novela stávajícího zákona a je to novela zákona, která by ho měla vylepšit na základě aplikační praxe, kterou máme za sebou. To si myslím, že je standardní postup, jestliže je přijata legislativa, jestliže je legislativa nějakým způsobem aplikována. A tu legislativu neaplikuje ministr zemědělství pan Jurečka, ani ji neaplikuje ministr průmyslu a obchodu pan Mládek, ale aplikuje ji Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Čili je naprosto logické, že v okamžiku, kdy jsme se dohodli, že připravíme novelu zákona, že jsme ji konzultovali také s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, abychom zjistili, jaké měl zkušenosti a jaké on sám má požadavky na to, jak by se tato legislativa měla upravit. Takže není to nic nestandardního, je to standardní postup. A vzhledem k tomu, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nespadá ani pod Ministerstvo průmyslu, nespadá ani pod Ministerstvo zemědělství, tak jsem se ujal této role jako člověk, který na vládě koordinuje otázky, které se týkají Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. To je tedy důvod, proč je předkladatelem tohoto návrhu předseda vlády. Prostě klíčové byly aplikační zkušenosti s uplatňováním tohoto zákona od roku 2010 a cílem bylo tedy je v tom zákoně maximálně zužitkovat.

Druhá poznámka se týká toho, jestli nám tedy nestačí stávající soutěžní právo. Slyšel jsem tady argumenty, že vlastně zaplevelujeme stávající soutěžní právo, že bychom ho měli používat, že by ho měl používat ÚOHS a že je to něco, co je nějakým reálným nástrojem. Já se obávám, že to tak není, protože stávající soutěžní pravidla nejsou pro tu situaci použitelná.

A my si soutěžní pravidla nemůžeme vymýšlet v České republice. Koneckonců jsme součástí Evropské unie a jsou tady zásady, podle kterých se řídí soutěžní právo v rámci celé Evropské unie proto, aby byl udržen jednotný trh a aby byly udrženy srovnatelné podmínky na tom jednotném trhu. Takže my tady sami nemůžeme úplně změnit pravidla soutěžního práva.

Zákon o ochraně hospodářské soutěže i unijní úprava rozeznávají jen dva základní typy porušení soutěžního práva. Jsou to zakázané dohody a je to zneužití dominantního postavení. Jednání obchodních řetězců vykazuje znaky zneužití svého postavení. A když se podíváme do České republiky, tak žádný z největších obchodních řetězců nedisponuje výrazně větším tržním podílem, a není tedy možné u některého z nich prokázat dominantní postavení a posuzovat takové jednání dle zákona o ochraně hospodářské soutěže. Stejně tak prostředky soukromého práva v dané oblasti v minulosti selhaly. To je ten důvod, proč se domnívám, že musí existovat specifická právní úprava.

Jak už jsem zmínil, připravený návrh zákona zahrnuje poznatky a zkušenosti, které Úřad pro ochranu hospodářské soutěže získal za dobu aplikace. Z provedených správních řízení, která úřad vedl a vede, ze sektorového šetření, které správním řízením předcházelo, vyplynulo, že chování obchodních řetězců vůči jejich dodavatelům je skutečně projevem síly obchodních řetězců, a to vůči všem jejich dodavatelům bez výjimky. I relativně velcí dodavatelé musí přistoupit na podmínky, které vyžadují obchodní řetězce, protože v opačném případě s nimi obchodní řetězec jednoduše ukončí spolupráci.

Typickým projevem síly obchodních řetězců je to, že dodavatelé nemají žádnou možnost, jak změnit obchodní podmínky obsažené ve smlouvách, které jim obchodní řetězce předkládají k podpisu. Rád bych zmínil několik problematických znaků chování na straně řetězců a současně bych rád informoval Poslaneckou sněmovnu o tom, jak postupoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, protože jsem byl opakovaně dotazován na to, kolik takových řízení ÚOHS vedl či vede, jak to skončilo, jestli ta jeho praxe je praxe aktivního úřadu, nebo pasivního úřadu. Takže mi dovolte, abych se v další části svého vystoupení zmínil o tom, kde vidím hlavní problémy z hlediska chování řetězců a kde tedy zasáhl ÚOHS a s jakým výsledkem.

Je naprosto běžné, že obchodní řetězce požadují od dodavatelů nejrůznější platby, a to bez jakékoliv poskytnuté protihodnoty. Typický byl požadavek společnosti Kaufland na platby za to, že v Evropě otevírala tisící prodejnu. Poplatek, a to i ve stotisícové výši, museli zaplatit všichni dodavatelé, a to i ti, v jejichž zemi žádná nová prodejna Kauflandu otevřena nebyla. To znamená, všichni se tedy podíleli na oslavě tohoto úspěchu společnosti Kaufland.

Jak jsem tady zmiňoval v minulosti, je zcela obvyklé regálné, to znamená umístění zboží do nejvýhodnějších pozic z pohledu zákazníka, tak aby bylo na očích. Zalistovací poplatek je další platba, kterou musí dodavatelé platit za to, že mohou zboží vůbec do obchodního řetězce dodávat. Za zveřejnění fotografie svého výrobku v letácích, které obchodní řetězce pravidelně vydávají, platí dodavatelé rovněž až stotisícové částky za jednu uveřejněnou fotografii. Opět konkrétně zde mohu zmínit řetězec Kaufland. Tato věc je v současné době předmětem posuzování ve správním řízení.

Jiný obchodní řetězec, Billa, požaduje po svých dodavatelích poplatek za tzv. remodeling prodejen. Jedná se o novou vnitřní dispozici obchodu a opět musí platit dodavatelé i v případě, že se jedná o prodejnu, do níž své zboží nedodávají.

Velký problém také představovaly, a teď se vracím k té aplikační praxi, dlouhé lhůty splatnosti faktur za dodané zboží. Je potřeba si uvědomit, že v případě potravin se jedná o rychloobrátkové zboží. Běžné bylo, že obchodní řetězce platily ve lhůtách 45, 60, 90, ale i 120 dnů. Pravdou však je, že v okamžiku, kdy začal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tyto případy řešit, došlo ke změně chování většiny obchodních řetězců a lhůta stanovená zákonem v délce 30 dnů je dodržována. Tady si myslím, že se jedná o pozitivní přínos stávající právní úpravy.

Další nefér jednání obchodních řetězců spočívá v požadavcích na tzv. zpětné bonusy. To jsou platby, které nejsou předem sjednány, nevážou se na dosažení určitého objemu prodaného zboží, ale dodavatelé je prostě platí. Toto je případ správního řízení, které úřad vede se společností Tesco a které dosud není uzavřeno, čili další případ konkrétního řízení, které vede ÚOHS.

Další správní řízení, které se zaměřilo na dodržování 30denní lhůty splatnosti, vede ÚOHS se společností Lidl a se společností Globus. V obou případech řízení probíhá, jsou doplňovány důkazy svědčící o porušení zákona. Jedno správní řízení, které ÚOHS vedl se společností Kaufland, již bylo pravomocně ukončeno, kdy úřad konstatoval porušení zákona za nedodržení 30denní lhůty splatnosti faktur. Toto jednání do budoucna zakázal a uložil pokutu ve výši 22 milionů 130 tisíc korun. Toto řízení je v současné době předmětem soudního přezkumu. Stejně tak vedl ÚOHS řízení se společností Ahold, kdy však společnost Ahold v průběhu řízení uznala své pochybení, opět dlouhé lhůty splatnosti, a předložila závazky, které vedly k nápravě, a úřad proto v souladu se zákonem tyto závazky přijal a řízení zastavil.

Se společností Kaufland vede ÚOHS v současnosti další správní řízení, kdy zkoumá, zda existuje objektivně ospravedlnitelný důvod pro požadavky Kauflandu na nejrůznější platby, které požaduje po dodavatelích, a zda, pokud důvod existuje, jsou tyto platby přiměřené.

Obecně je podle mého názoru možné konstatovat, že poté, co nabyl zákon účinnosti, došlo k jistému zklidnění situace v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Nicméně z dalších šetření získal ÚOHS poznatky, že obchodní řetězce nalézají nové způsoby, jak získat od svých dodavatelů finanční prostředky, a to bez jakékoliv protihodnoty, bez jakéhokoliv plnění ze strany obchodních řetězců.

Jsem přesvědčen o tom, že příklady, které jsem zde uvedl, které jsou naprosto konkrétní, naprosto adresné, jsou argumentem pro to, aby tady v České republice nadále existoval účinný legislativní nástroj ve formě tohoto stávajícího platného zákona. Domnívám se, že novelizace tohoto zákona umožní efektivnější vymáhání povinností, které jsou v tomto zákoně stanoveny. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Laudáta. (Odmítá.) Ne? Já vás tady mám elektronicky přihlášeného.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já jsem nechtěl zdržovat. Ale pane premiére, víte, argumentovat tady tou třicetidenní splatností, to je prostě dávno pasé. Je to řešeno, jak jste pak řekl, v jiném zákoně, protože druhotná platební neschopnost se řetězila v řadě oborů v ekonomice, proto to bylo přijato. A argumentovat tím - dneska už je to prostě řada let - to není fér.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní již prosím řádně přihlášenou paní poslankyni Kovářovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych otočila debatu trochu jiným směrem. Paní kolegyně Balaštíková se mi při posledním projednávání tohoto návrhu pokusila vysvětlit nezahrnuté regulace dodavatelů do finálního vládního návrhu tím, že - cituji - "vlastně z oblasti dodavatelů nikdy nebylo zapsáno, že by bylo jakékoliv porušení významné tržní síly". K tomuto vysvětlení bych ráda učinila několik poznámek.

Za prvé. V původním návrhu, který odešel do meziresortního připomínkového řízení, byla zakomponována i regulace dodavatelů. Věřím, že Úřad na ochranu hospodářské soutěže, který tento návrh se svým odborným aparátem připravil, věděl, co činí.

Za druhé. I kdybychom přistoupili na argument, že v současnosti žádný dodavatel postavení vyžadující regulaci nemá, nemůžeme přece vyloučit, že k takové situaci dříve či později nedojde. Budeme pak přijímat další novelu novely, nebo je rozumnější přijmout komplexní vše zahrnující úpravu už teď?

Za třetí. Vaše tvrzení ohledně neexistence případů zneužití tržní síly ze strany dodavatelů naráží na výrok prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu, podle níž významnou tržní silou disponují mnozí dodavatelé. Nemluví snad paní prezidentka pravdu? To je moje první otázka.

Moje druhá otázka pravděpodobně míří k jádru věci. Který ministr vynětí dodavatelů navzdory odbornému názoru Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže prosazoval a prosadil? Děkuji vám za objasnění, ať už přijde od kolegyně Balaštíkové, prostřednictvím paní předsedající, nebo - a to bych byla raději - přímo od některého z pánů ministrů.

Na závěr mi dovolte říci, že než přijmout tento zákon v navržené nehotové podobě, bylo by rozumnější ho raději rovnou zrušit. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dobré odpoledne. Děkuji paní poslankyni Kovářové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo. - Pardon, přednostní právo pan premiér. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych ještě zareagoval na vystoupení paní poslankyně Kovářové.

Především bych chtěl říci, že z hlediska existence této úpravy nejsme sami, tzn. řada evropských zemí má obdobnou úpravu. Když jsme se dívali na ty evropské země, které mají obdobnou úpravu, tak jsme zjistili, že mají tu obdobnou úpravu ve směru k odběratelům, nikoliv k dodavatelům. To znamená, že státy, které přijaly a aplikují veřejnoprávní regulace soutěžního charakteru na vztahy mezi odběrateli a dodavateli, vždy stanovily - podobně jako my - podmínku jejich aplikace existencí specifického postavení jednoho z účastníků odběratelsko-dodavatelského vztahu. To znamená, že základní myšlenkou těchto právních úprav je skutečnost, že jedna strana smluvního vztahu, tzn. odběratel, má významnou pozici na trhu, kterou může zneužívat vůči všem dodavatelům.

Ve všech evropských státech, ve kterých došlo k přijetí právní regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů, dochází pouze k jednosměrné regulaci. Velmi často jsou regulováni explicitně maloobchodníci a některé právní úpravy mají toto slovo i v názvu.

Pro rozšíření působnosti zákona, která byla samozřejmě diskutována v rámci přípravy tohoto návrhu zákona i na dodavatele, neexistuje žádný relevantní silný důvod. Dosud z žádné z existujících studií, které analyzovaly vztahy podél potravinového řetězce, nevyplynulo, že by některý, byť i z velkých dodavatelů, zneužíval nebo byl vůbec schopen zneužít svoji tržní sílu vůči odběratelům. Čili opět odkazuji na aplikační praxi, na to, co se reálně odehrává v naší ekonomice, co se odehrávalo v uplynulých letech a na co reagujeme touto novelou stávajícího zákona o významné tržní síle. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Teď pan poslanec Laudát dal přednost panu poslanci Kučerovi. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Po něm s faktickou poznámkou paní poslankyně Kovářová.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Musím tady reagovat víceméně na vystoupení jak pana premiéra, tak samozřejmě na informace o kvalitě zpracované zprávy, důvodové zprávy, jako takové. Pro ty, kteří četli důvodovou zprávu a nepodívali se na zprávu RIA, dovolte mi některé momenty z ní odcitovat.

Například ze zprávy RIA cituji: dopady na podnikatelské subjekty - ano. Samozřejmě, tomu rozumím. A dále: Předkládaný návrh předpokládá pozitivní dopad na podnikatelské prostředí v důsledku odstranění nedostatků stávající úpravy. Tak samozřejmě asi to má dopad na jednu stranu, nevím, jestli to má dopad na stranu druhou.

Ovšem, co tady třeba není - je tady napsáno: sociální dopady - ne. Mě by zajímalo, jakým způsobem se začnou chovat obchodní řetězce v okamžiku, kdy začneme regulovat podle tohoto zákona. To znamená, začnou omezovat třeba prodejní dobu. Protože samozřejmě ony se také pohybují na hranici nějaké rentability. Nedomnívejme se - a vidíme to z příkladu jednoho nejmenovaného řetězce, který odchází právě nejenom z České republiky, ale téměř z celé Evropy, ony se pohybují na hranici rentability také. To znamená, pokud my je dnes ještě více přitáhneme, tak samozřejmě budou odcházet dál. Bude to mít sociální dopady. Důvodová zpráva RIA nám říká, že ne. Já si za sebe myslím, že ano.

Dalším momentem, který bych chtěl tady zmínit, že to bude mít dopady na státní a ostatní veřejné rozpočty. Ne. Tak v okamžiku, kdy firmy začnou propouštět zaměstnance, tak dopady na státní rozpočet to mít bude. Jelikož se pravděpodobně ty paní pokladní, na které to dopadne nejvíce, bohužel, bohužel nejvíce, ty se ocitnou pravděpodobně na úřadu práce.

Chtěl bych zmínit z důvodové zprávy další zajímavé momenty, které možná ne všichni četli nebo ne všichni je znají. A tady budu citovat. Cituji tedy z důvodové zprávy zpracované předkladatelem. Hlavní nedostatky. Jedním z hlavních nedostatků - cituji - nekoncepčnosti a nejasnosti některých ustanovení. Tak myslím, že už jen toto by stačilo. Nicméně, tam se pokračuje dál: Dalším nedostatkem je nejasnost, zda lze ukládat některé formy sankcí a nepřesnost týkající se možnosti mimosankčních případů. - To jsou všechno věci, které se ta novela snaží řešit, a přitom se v té novele k tomu efektivnímu řešení vůbec nepřistupuje.

Vymezení pojmu významné tržní síly dává možnost minimálně dvojího výkladu pojmů, čímž může být narušena předvídatelnost jednání správního orgánu, nejasné vymezení subjektu, který může významnou tržní silou disponovat, a vůči komu se posuzuje. - Tato novela to opět neodstraňuje. V té novele to není opět jednoznačné, protože ten pohled je podobný, jako se píše právě tady v důvodové zprávě.

Tím chci říct, že to zpracování je dle mého názoru velmi slabé, a je mi skutečně líto, že takto nekvalitní novelu zákona předkládá právě premiér České republiky. Proto bych chtěl dát návrh, aby tato novela zákona byla vrácená předkladateli k přepracování. Myslím, že důvody, které jsem tady zmínil, jsou velmi závažné. (Potlesk pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. S faktickou poznámkou paní poslankyně Kovářová, po ní pan poslanec František Laudát. Ještě před ním faktická poznámka pana poslance Urbana. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Ráda bych reagovala na pana premiéra. Argumenty pana premiéra byly jistě zajímavé, ale pořád mě ještě nepřesvědčily. V momentě, kdy náš platný právní řád trestá například ohrožování provozu podmořského kabelu nebo potrubí, nedá se podle mě smysluplně trvat na tom, že je zbytečné regulovat zneužití významné tržní síly ze strany dodavatele. Odpovězte si sami, která situace je výrazně méně pravděpodobná. Podle mě je to ta, že některý z českých občanů přepůlí podmořský kabel.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Kovářové. S faktickou poznámkou poslanec Urban. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji. Tomu jsem nějak neporozuměl, ale možná, že mám trošku delší vedení na kabely.

Tady vlastně topka říká: Tohle je blbě. Ten zákon vrátit, zamítnout. Nenavrhuje jiné řešení, resp. říká, že trh by si to nějak vyřešil sám.

Já vám zde řeknu jiný příklad. Žijeme na území Evropské unie, jsme členským státem Evropské unie. Myslíte si, že v globální ekonomice nejsme chráněni? Nejsme chráněni kvótami, nejsme chráněni cly? Otevřeme hranice Evropské unie celému světu? Budeme to považovat za správné řešení? Pro český průmysl by to bylo možná fajn, ale pro některé jiné obory? Ty by pravděpodobně zanikly díky dovozu z některých částí světa do Evropské unie. Jistě uznáte, že tady v tom případě nefunguje trh tak čistě a tak jednoduše, jak si to představujete.

Já myslím, že vztah dodavatelů s řetězci je tak trochu něco podobného. Myslím, že nijak nenarušíme přístup české ekonomiky k nějakému liberálnímu tržnímu prostředí tím, že praštíme přes ruce ty, kteří si tady dovolují více, než si dovolují ve svých mateřských zemích. Myslím, že na tom není nic, co by bylo socialistické, nic, co by bylo netržní. Myslím, že to je normální selský přístup k řešení problému. Kdo ten problém popírá a říká, že to vyřeší sám trh, tak podle mého názoru je mimo mísu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Urbanovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Já se přiznám, že já mám pana kolegu poslance Urbana rád, ale víceméně teď mi trošku vyrazil dech. Já jsem - pokud jsem mu dobře rozuměl, tak on říká: přistupujme k vývozu a dovozu selektivně. Tam, kde nám to vyhovuje v tom průmyslovém zboží, které my vyrábíme, tak tam žádná opatření nezavádějme a chtějme po Evropské unii, aby ho plně na svém trhu akceptovala, a tam, kde si potřebujeme náš tuzemský trh ochránit před těmi zlými dovozci, tak tam ta opatření zavádějme. Tak jsem tomu já porozuměl a doufám - tady se pan kolega Urban už chystá - že mě z toho vyvede. Ale já si myslím, že pokud bychom uvažovali takhle, tak by to bylo naprosto špatně. Pokud trh má být liberální a otevřený, tak bohužel a bohudík ve všech komoditách, které trh obsahuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Pan kolega Urban ho z toho chce vyvést, protože se hlásí k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Urban: Já se omlouvám, že vás trochu zdržuji. Ale to jsem samozřejmě neřekl. Já jsem právě řekl, že to nejde. Kdybychom otevřeli hranice Evropské unie a fungovala severní Afrika, tak zemědělci tady nemají co produkovat, protože levnější potraviny by se dovážely odtamtud. Na druhou stranu my bychom si zase jako Česká republika přáli, aby bylo méně kvót a různých cel mimo Evropskou unii, abychom naše strojírenské produkty například tam mohli prodávat. Ale já jsem řekl, že to nejde. Prostě globální ekonomika se nějak chová.

Já jsem kdysi vedl delegaci České republiky na jednání Světového obchodního fóra. Bylo to velmi zajímavé. Za prvé zjistíte, že my už nejsme pupkem světa jako Evropská unie. Za druhé zjistíte, že boj právě o ty kvóty, o ta cla v rámci světového obchodu je velký. Já jsem tím jenom chtěl říci, že tady je příklad. Evropská unie bez různých ochranných opatření, která samozřejmě využívají i jiní i vůči Evropské unii, by fungovat nemohla. Není to tak jednoduché zrušit všechny principy, aby to byl ryzí a čistý trh. Tak jsem to chtěl uvést jako příklad, protože tady také si na to nemusíme hrát ve vztahu dodavatelů a obchodních řetězců. Prostě tím, že je praštíme přes prsty, žádný trh a tržní prostředí v České republice nenarušujeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Urbanovi za jeho faktickou poznámku. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám slíbeno od pana premiéra, že mi odpoví na ty otázky, ale to bude asi v závěrečném slově.

Já bych chtěl reagovat na vystoupení pana premiéra při minulém projednávání 22. května a s některými jeho výroky polemizovat či se ještě zeptat.

Pan premiér, abych ho odcitoval, říká: Velmi často se tady zmiňuje fakt, že tato předloha je čímsi výjimečná. Není to tak. Řada jiných členských zemí EU má obdobnou formu regulace ve svém právním řádu, jako Rakousko, Lotyšsko, Finsko, Maďarsko, Velká Británie, Litva, Německo, Francie, Itálie, Portugalsko, Španělsko. Necituji to úplně přesně a slovo od slova. A já s tím souhlasím. Nicméně si musíme říci, jaké právní úpravy jsou ve kterých zemích. Já jsem si připravil jenom pár příkladů, abychom věděli, co porovnáváme.

Podle mě jediné, kde je srovnatelná a podobná právní úprava, je Slovensko a Maďarsko. A od našich politických kolegů na Slovensku vím, že i tam se přemýšlí buď o novelizaci a zmírnění, nebo o úplném zrušení, že ta aplikace nepřinesla ty efekty, které slovenská vláda a slovenský Parlament přinášely.

Například v Německu - a je to i ta otázka názvu toho zákona - se ten zákon týká všech odvětví. Opravdu všech, a ne sektorově jako my. Takže nemůžeme říkat, že to je obdobné jako německá úprava. To by bylo v okamžiku, kdyby tam nebylo při prodeji zemědělských produktů a byl to jen zákon o významné tržní síle.

Když si vezmeme italskou úpravu, tak tam je hlavně princip závislosti uplatněn, to znamená, ten chrání skutečně ty malé dodavatele. A chci říci, jaké tam jsou sankce například v té Itálii - mezi 500 a 20 tis. eur. Tak každý z nás, kdybych řekl 30 Kč a ne 27,30 aktuální kurs, je to 600 tis. Kč. Tady říkáme, že ten, kdo má 5 miliard, jedno procento z čistého obratu, tak nebudu počítat ty, kteří mají 10, 15, 20 miliard, ale z těch 5 miliard je to 50 milionů jedno procento. Zase nesrovnatelné s tím, co je v Itálii.

Ano, v Británii mají zase jiný problém. Tam čtyři největší řetězce ovládají 85 % trhu. A tady, aspoň podle informací, které já mám k dispozici, těch deset největších řetězců neovládá ani třetinu trhu, nebo 40, 45 %, a ti největší nemají třetinu trhu. A přiznal to i pan premiér, nebo přiznal, zmínil to pan premiér v okamžiku, kdy mluvil o zneužití dominantního postavení. Prostě v České republice se to aplikovat nedá, protože nikdo tak veliký tržní podíl nemá na rozdíl od Velké Británie, kde je to těch 86 %, nebo 85 těch největších.

Takže ÚOHS udělal tohle. Vzal ty evropské zákony, z každého vybral to nejpřísnější, nacpal to do jednoho zákona a říká: Toto je standardní evropský zákon. Tak kdybych to přeložil, to, co známe my všichni, tak si budete chtít založit politickou stranu, vezmete si programy evropských politických stran od extrémní levice přes levici, pravici, extrémní pravici, z každého tam dáte něco a pak řeknete: tato politická strana má standardní politický evropský program, protože to najdete v programech ve standardních evropských zemích, zejména staré patnáctky. Tak to je úplně přesný přístup našeho ÚOHS, o kterém musím říci, se vláda většinově domnívá, že je velmi dobře řízen.

Musím potvrdit slova paní poslankyně Balaštíkové, že je tam RIA. Tak já zkusím odcitovat, co nám píše ÚOHS o dopadech toho zákona: "Jako představitelné náklady u spotřebitele se jeví zvýšení ceny potravin v důsledku promítnutí nákladů ostatních subjektů na základě aplikace tohoto zákona." Když to přeložíme z té úřednické ptydepe, protože tomu není skoro rozumět, tak říká: předpokládáme, že se zvýší ceny potravin pro zákazníky, i když tomu říkají představitelné náklady se jeví ve zvýšení cen potravin v důsledku promítnutí.

Stejně tak v té samé RIA konstatuje ÚOHS: "Vyrovnání smluvních vztahů může přinést jistý smluvní náklad straně s významnou tržní silou a může například dojít k následnému omezení sortimentu." Což opět dopadne na ty spotřebitele, v jejichž zájmu údajně tento návrh zákona projednáváme.

Pan premiér, budu citovat další jeho vyjádření, řekl to 22. května: Dodavatelé přitom nemají proti tomuto jednání žádné možnosti obrany. Musím připomenout, že na evropské úrovni je tento fakt zdůrazňován opakovaně. Zatímco řetězec má zpravidla vždy na výběr z více dodavatelů obdobného zboží, pro řadu výrobců a distributorů potravin je smlouva s daným obchodníkem často existenční otázkou a získání obdobných odbytových možností je v tvrdé konkurenci minimálně velmi nesnadné.

A řekněme si, jaký je stav věci z čísel. I ve srovnání s ostatními členy Evropské unie, když už chceme pořád porovnávat a říkat, co nám říká a radí Brusel či ostatní státy, je u nás nízká koncentrace na straně obchodu. Jak jsem zmínil, těch deset největších řetězců ovládá 46 % trhu a ti tři největší nemají dohromady ani 30, ale máme zboží, ve kterých má dodavatel, jeden jediný dodavatel, 30 nebo 40 % trhu.

A přitom říkáme, že ten, kdo má pod 30, ten to zneužívá, a ten, kdo má sám 30 nebo 40, toho nemusíme řešit, protože ten nikdy nic nezneužívá. A pokud máte dva tři dodavatele, jeden odmítne dodávat do konkrétního řetězce, tak pak už má výběr ten řetězec maximálně ze dvou. Ale tohle vláda řešit nechce.

Dostal jsem nějaký papír, ale ten s tím evidentně nesouvisí.

Budu citovat pana premiéra: Významnou tržní sílu předpokládáme u soutěžitelů, jejichž roční obrat přesahuje 5 mld. Kč, pokud - a to je důležité - pokud tuto domněnku nevyvrací okolnosti, spojené se strukturou trhu, překážkami vstupu na trh, tržním podílem dodavatele a odběratele, jejich finanční silou, velikostí obchodní sítě odběratele či velikostí a umístěním jeho jednotlivých prodejen. Tímto cítím potřebu zdůraznit, protože skutečně nejde o otázku obratu, ale musí být posuzovány také tyto faktory a také tyto skutečnosti.

Nepodezřívám pana premiéra, že formuloval sám tuto větu, pro mě je naprosto nesrozumitelná, co jsou okolnosti spojené se strukturou trhu, ale co je důležité, zákon, resp. návrh zákona o ničem takovém nehovoří. Tam je striktně napsáno, kdo má obrat nad 5 mld., má tržní sílu. Není tam žádné posuzování. O tom jste mluvil a jako byste to změkčoval, že se budou posuzovat další a další okolnosti, tak nic takového v zákoně není. Jak se mohou posuzovat? Uplatnění zákona, pokud bylo v tomto znění, je úplně jasné. Kdo má nad 5 mld., má významnou tržní sílu a je jedno, jaké byly okolnosti se strukturou trhu, jaké měl náklady se vstupem na trh a všechny ty ostatní věci. Moje otázka je, jak jste to myslel, když říkáte, že to nebude pouze obrat. Když ten návrh zákona říká jenom obrat. Jestli budete navrhovat nějaký pozměňující návrh nebo něco.

Musím říct, že bych podepsal to, co řekl předseda hospodářského výboru ve svých vystoupeních. Kladl jsem už v první debatě dvě základní otázky. Kde berete tu jistotu, že se nezvýší ceny, když i ÚOHS v RIA píše, že může dojít ke zvýšení cen? A tvrdíte, že to má pomoci českým firmám, českým producentům, ale podle mého názoru, a to se shoduji s panem poslancem Pilným, pro toho obchodníka nebude nic jednoduššího než si vzít zboží od někoho, koho se ten zákon netýká. Takže jak chcete minimalizovat riziko, že místo abyste pomohli vstupu do řetězců, reálně jim ztížíte podmínky na rozdíl od jejich konkurence?

Velmi často mluvíme o národní potravině. A já bych rád mluvil o lokální potravině. Já žiji v městě, kde máme hraniční přechod. Takže když někdo přiveze k nám na Dolní náměstí na farmářský trh polská jablka, tak jede dva kilometry a může jet na kole. Ale v dikci paní poslankyně Balaštíkové je nebudeme kupovat, protože to není český producent. Ale je to lokální potravina. To bezesporu ano. Mluvíme o běžných prodejcích. Podle mě ta představa, že zákon pomůže těm malým s malou produkcí, že budou dodávat do velkých řetězců... Jak velký objem tam budou dodávat? Když si to oblíbí jejich zákazníci, budou to schopni plnit?

Myslím si, že samosprávy jdou správnou cestou a velmi často podporují farmářské trhy, pronajímají jim zdarma nebo za symbolickou cenu prodejní plochy, a to je cesta, jak podpořit bez velkých dotací, bez toho, že by to organizoval stát na celostátní úrovni, ale na té místní. Každý náš kraj má jinou lokální potravinu, žije v jiných podmínkách apod. To jsou přece úplně normální věci.

Nevím, jestli to už někdo udělal. Pokud ne, tak já formálně navrhuji zamítnutí tohoto zákona v prvém čtení, protože zatím mi nikdo nevyvrátil, jak chce vláda odvrátit ta dvě rizika. Za prvé, že potraviny budou pro naše občany dražší, a za druhé, že se bude více dovážet než nakupovat od českých firem, českých farmářů a českých producentů.

Možná bychom mohli, a je to i příležitost, aby pan premiér tady nám vysvětlil, proč aplikace stávajícího zákona jde tak ztuha, jak už jsem říkal. Předsedu ÚOHS jste nominovali, já vím, že ne jednomyslně, tak říkám většinově, na další funkční období. Protože pokud mám dobrou informaci, za šest nebo sedm let, kdy ten zákon platí, byla ukončena dvě správní řízení. A jestli máme představu, že tímto tiskem 444 to nějak zrychlíme nebo zjednodušíme, tak ne. Ale možná za šest let, až si budou sociální demokraté vybírat svého kandidáta do čela ÚOHS, tak přijdou s jiným návrhem zákona o významné tržní síle a budou říkat: aplikační praxe nám ukázala, že to úplně nefunguje, pojďme změnit zákon, a my na to máme výborného kandidáta, který by ten ÚOHS mohl vést i nadále. Děkuji. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Zareaguji na vystoupení svého předřečníka pana poslance Stanjury a využiji také toho, že tady je přítomen pan vicepremiér Babiš, a upozorním tady na situaci, na kterou jsem už jednou upozorňoval, protože to projednáváme už asi napotřetí, že významnou tržní sílu mají také dodavatelé. Já jsem tady, tuším, už říkal o situaci, která nastala v roce 2012, kdy v deníku iDNES, který ještě tehdy nebyl vlastněn ministrem financí a majitelem skupiny Agrofert Andrejem Babišem uveřejnili následující. Cituji: Miliardář Andrej Babiš, který vlastní impérium Agrofert, se ostře pustil do obchodních řetězců. Jsme tady u toho znova. Jejich chování k dodavatelům přirovnal k terorismu. Babiš reagoval na nedávné rozhodnutí sítě Albert, která přestala odebírat pečivo od největších tuzemských pekáren United Bakeries a Penam. Působení řetězců je skutečně v rovině terorismu. Určitě jste sledovali, že nás vylistovali v Aholdu z jednoho dne na druhý. Přestali jsme zásobovat 246 prodejen Aholdu, protože jsme se nedomluvili na ceně, i když cena obilí stoupla. Nahradilo nás 30 jiných pekáren. Obchodní řetězec Albert změnu dodavatele čerstvého pečiva zdůvodnil stoupající oblibou regionálních dodavatelů pečiva. "Naši zákazníci mají své oblíbené místní pekaře a jejich výrobky chceme nabízet i v našich prodejnách," uvedl manažer sítě Ahold. - To cituji deník iDNES, kde ještě možná tehdy pracoval pan poslanec Martin Komárek, tuším, v té době.

Já chci jenom říct, že tady máme skutečně situaci, kdy tu tržní sílu, významnou tržní sílu mají i dodavatelé (upozornění na čas), a myslím si, že by ji neměli také zneužívat, jak jsme viděli v případu pana ministra Babiše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, je mi líto. Hodlám se zabývat tím zákonem už konkrétně k tomu znění, které tady je, s tím že bych chtěl předřadit skutečně řadu faktů. Touto problematikou jsem se zabýval už v minulém období a společně s panem exposlancem Plachým jsme předkládali návrh na zrušení tohoto zákona z důvodu jeho nejednoznačnosti, nefunkčnosti, a domníváme se, že i škodlivosti. Z nějakých důvodů, tenkrát nevím, jestli jediné, co bylo skutečně racionální, už tady zaznělo, to byla otázka splatnosti faktur, ale ona se netýkala jenom tohoto segmentu, byť v tomto segmentu v potravinářství na tom bylo upozorňováno nejvíce, nicméně dneska to řeší obchodní zákoník.

To co tady argumentuje pan premiér, ono se i mezitím legislativně změnilo prostředí, bylo přijato něco jako občanský zákoník, a kupodivu by bylo zajímavé, a zase v tom materiálu to chybí, posoudit, zda náhodou už i občanský zákoník by dneska, protože tam má zabudovánu ochranu slabšího, takže to si myslím, že ten předklad vůbec nebere v úvahu, že se výrazně změnilo a bylo modifikováno právní prostředí České republiky.

Samozřejmě když k tomu budeme přistupovat stylem v Thajsku mají tamhleten dobrý zákon, v Německu tamhleten, hodně oblíbené je dneska Chorvatsko v jiných legislativních věcech, také Japonci mají svoji legislativu, a takhle všechno posbíráme po světě, tak to, že 50 pozitivních věcí dáte na hromadu, tak ještě neznamená, že ta směsice bude pozitivní.

Řada z vás, kteří jste tady v prvním volebním období, jste voličům slibovali zásadní zjednodušení legislativy. Slibovali jste, že v té právní džungli se nedá žít a že je potřeba zrušit zbytné zákony. Já s vámi naprosto souhlasím. Já jsem podnikl jeden neúspěšný pokus v uplynulém období. Dneska dopoledne jste také měli jedinečnou šanci jeden zákon zrušit a doplnit pracovní zákoník a mohl si někdo vydechnout. Jenže to zřejmě není cílem. Cílem je prostě právní džungle, aby se rozvíjel kvintární sektor, aby byla zvyšována právní nejistota.

Je mi líto, že namísto toho, že tady vedeme sáhodlouhou diskusi o škodlivém a zbytečném zákonu, se neřeší řádově naléhavější věc, a to je stále otázka prorůstání mafií a mafiánské praktiky, které jsou kryty kulatým razítkem. Mám konkrétně na mysli exekuce, šikanování firem, které ústí až v to, že bonitní české firmy se přeregistrovávají do zahraničí, a to už je, řekl bych, za pět minut dvanáct. V hodině dvanácté se přeregistrují, pokud bude pokračovat ten trend, i co se týká plateb daní.

Teď k vlastnímu zákonu. Zákon číslo 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů, nabyl účinnosti dnem 1. 2. 2010. Já si vzpomínám na diskuse, které tady byly, a myslím, že byl přijat v éře již naprostého rozložení politického spektra před volbami v době úřednické vlády. Vím, že významným protagonistou toho zákona byli sociální demokraté, což bych jim nevyčítal, protože oni skutečně regulace, regulace, zdanit, to je přesně jejich politika.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane kolego, já se omlouvám, když mluvíte o regulaci, já si dovolím také zregulovat sněmovnu a požádat vás, abyste přestali hovořit se svými kolegy a poslouchali pana kolegu Laudáta. Děkuji.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za zjednání klidu. Já už jsem na to, že to bude někdo poslouchat, rezignoval.

V době, kdy jsme předkládali pokus o zrušení tohoto zákona... (Hlučný rozhovor poslanců sociální demokracie včetně předsedy Sobotky.) Já bych poprosil, teď už pan Chvojka mě -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám. Já vás znovu vedu ke klidu, zejména významné představitele vlády. Děkuji.

 

Poslanec František Laudát: Potom je nesoustředěný a dopadne to jako včera. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak prosím, pane poslanče, pokračujte.

 

Poslanec František Laudát: Tak už při tom projednávání tady se ze všech stran ozývalo, že stávající právní úprava je nefunkční, špatná a že buď se má zrušit, nebo výrazně předělat. Vždycky byly argumenty právě tou třicetidenní splatností. To, co byla zásadní připomínka - já nemám tu odvahu pana premiéra, abych si od úřadu pana Rafaje nechal takto zásadní zákon nebo novelu napsat, tak jsem si sbíral podklady. Někde jich mám skutečně ještě požehnaně. Nepoužívám je dneska, protože situace se mění a tehdejší průzkumy a různé odborné analýzy i právní rozbory nemusí platit a předpokládám, že si stejně dříve či později prohlasujete minimálně první čtení toho zákona a dojde na diskusi. Pak ty materiály vyndám a budu se snažit to srovnat i s dnešním stavem.

Nicméně to, co si vzpomínám, tak zásadní bylo, že zákon, tak jak byl v roce 2009 protlačen Sněmovnou, vytvářel obrovskou právní nejistotu. I praktickou. Vzpomínám si, že už jenom to, že dokonce nebyl ani definován ten obrat, kdy se významná tržní síla má začít brát v úvahu, jestli se týká u těch globálních řetězců českého obratu, nebo obratu v rámci celé té společnosti. Pak je otázka, jak jim dokazovat, když podle některých těch výkladů se jednalo o celý svět, jak to spočítat, kde se seženou relevantní data, co do té složité, až často možná chapadlovité struktury těch firem počítat či nepočítat. ÚOHS se už několikrát pokoušel sem dát jako přílepek novelu toho zákona a to právě pramenilo z toho, že jeho nálezy při detailnějším prozkoumávání, ať to byly soudní přezkumy, či jiné, tak padaly pod stůl, takže to trošku z toho byla i zákulisní ostuda.

Dokonce si vzpomínám, že jednou tady byl takový pokus, že jeden poslanec v takzvané dolní sněmovně zapomněl podstrčený návrh. Tak ho sebral, nic netuše, druhý a ten se ho tady jako přílepek zcela jiného zákona, myslím že to byl zákon o veřejných zakázkách či něco podobného, nevzpomínám si přesně, snažil protlačit jako přílepek, aniž věděl, o čem konkrétně to je. My jsme se tady tím tenkrát museli zabývat. Já jsem dokonce dělal zpravodaje toho zcela jiného zákona a vím, že jsme to odmítli, dokonce tehdy snad i napříč spektrem z důvodu rizika pro ten originální jiný zákon protiústavnosti procesního postupu, protože to byl standardně jasný přílepek. A samozřejmě i z důvodu toho, že i kdybychom toto pominuli, tak kvalita toho předloženého pokusu byla velmi špatná. Byla tam řada nepřesností, nepředvídatelností, neurčitostí, nejasností, nadměrné kazuistiky a podobně.

Zhodnocení ekonomických dopadů, které byly součástí důvodových zpráv těch předchozích návrhů na změnu zákona o významné tržní síle, tak v tom dnešním materiálu už to pro jistotu už to vůbec není. A zaznamenal jsem v médiích docela zásadní protesty svazu cestovních kanceláří, nebo jak se ta společnost jmenuje. Zaznamenal jsem nějaké vyjádření pana vicepremiéra. O to více mě překvapuje, že je to tady předkládáno jako vládní návrh.

Od samého počátku, když to tady bylo, a dneska už to tady zaznělo mnohokrát, zásadním problémem je, že já stejně tak vidím velmi nevýhodnou pozici a rizikovou pozici ještě podstatně větší mezi prvovýrobci a odběratelem výrobcem potravin nebo nějakých produktů. Tak se ptám, proč je regulovaná jenom ta strana obchodní, a nikoliv i ta strana dodavatelská. Ale to se domnívám, že skutečně to, co tady říkal pan předseda Stanjura, monopoly a vznikající a přirozené monopoly mají být regulovány, ale mají být regulovány pro celé prostřední standardními nástroji, a ne speciálními zákony.

Sdílím s tím profesním svazem obavy, že regulace povede v dlouhodobějším horizontu k mnoha zásadním negativním důsledkům pro českou ekonomiku a naše hospodářství v oblasti zaměstnanosti. Skutečně nevím, jestli ÚOHS je tím pravým, kdo má říkat, zda to bude mít dopady na oblast zaměstnanosti, či nikoliv.

Vnímám varování, že výsledkem regulace bude dříve či později podstatné oslabení konkurenceschopnosti potravin vyráběných na území České republiky. Zde bych znova zopakoval, co tady zaznělo z úst paní kolegyně Balaštíkové, že když schválíme tu dnes předkládanou novelu, že my vlastně pomůžeme i dodavatelům z cizích zemí. V tom s ní hluboce souhlasím, že jim pomůžeme. Protože jestliže teď ty řetězce to braly od českých výrobců, když tady budou v právní nejistotě, pochybnostech či nevýhodných podmínkách, tak skutečně si to vezmou od dodavatelů z cizích zemí. A myslím si, že základ podnikatelského úspěchu každé společnosti je, že někdo od vás zboží koupí. (V jednacím sále je setrvalý hluk a neklid.)

V důsledku snížení konkurenceschopnosti dojde ke snížení podílu potravin od výrobců z České republiky na tuzemském trhu. Nyní, ale zase jsem to číslo slyšel z médií, od profesionálů, je to u jednotlivých řetězců 70 až 80 %. A ke snížení vývozů. Asi by stálo za to, kdyby tady předkladatel zákona nebo ministr zemědělství řekl, kolik miliard produktů českých výrobců, včetně těch největších, vlastně berou řetězce a prodávají je za našimi hranicemi. To znamená, že čeští výrobci zásobují nejenom český trh, ale i zahraniční. Protože potom bychom se mohli také dobrat toho, co tou novelou nebo přitvrzením toho zákona způsobíme. Jestli prostě nepůjde i o poškození vývozu českých potravin do zahraničí. Protože já nevím, jak ten zákon chce řešit. To se týká dodavatelsko-odběratelského vztahu a nikoliv toho, co s tím potom dál dělá prodejce.

Udržování a případně i zpřísňování regulace, a tím vyvolaný stav faktické a právní nejistoty určitě povede k opatřením k ochraně dosavadních i budoucích investic vynaložených obchodníky v České republice. Uvedené důsledky budou mít nepochybně negativní dopad do výše daňové povinnosti. Na toto jsem byl upozorněn. Česká republika se potácí v řadě arbitráží a vždycky je to i předmětem velkého politika. Já se prostě domnívám, že jestliže někde není, a v tom jsme v rozporu s panem předkladatelem, fatální problém, že radši bych právní prostředí neměnil už s ohledem na to, že máme podepsány možná stovky mezinárodních závazných smluv a každá změna právního prostředí může vyvolat případné arbitráže, v tom lepším případě, odchod některých podnikatelů z České republiky. A vzhledem k tomu, že utíkají domácí podnikatelé, tak myslím, že naše prostředí výrazně ochudí i to, když začnou utíkat i ti cizí.

To, co mně přijde v návrhu zákona nezodpovědné, jsou i drakonické daně nebo obrovské sankce, ke kterým může dojít... Já se omlouvám... (Odmlčí se pro hluk a nezájem o jeho vystoupení.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, milé kolegové, milí kolegové. Pane poslanče, vás prosím o zvýšení hlasitosti. Ostatní kolegy poprosím o klid...

 

Poslanec František Laudát: Chce se mně říct něco jedovatého, ale...

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ne, prosím, neříkejte to! Mluvte k věci, děkuji.

 

Poslanec František Laudát: Neřeknu to. (Směje se.) Neřeknu to.

Takže skutečně tohoto bych se obával. (Především poslanci ČSSD se baví mezi sebou.)

Zase, nemyslím si, že do takto citlivé problematiky by měl zasahovat Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Novela nepřináší ani deklarovanou vyšší právní jistotu. Definice významné tržní síly je zcela neurčitá a vágní. Vymezení zakázaných jednání je jen příkladné, a není tedy zřejmé, za co všechno mohou miliardové sankce hrozit.

Já se přiznám, že mám vysokoškolské vzdělání, mám za sebou praxi z veřejného sektoru, z komunální politiky, ale často když jsem potom nucen sáhnout po některých zákonech, tak... (Odmlka.) Omlouvám se, ale... Když mě něco nezajímá, jako že vás asi nezajímá zasahování do tržního hospodářství, tak běžte ševelit, prosím, moc prosím, na chodbu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já vás přeruším, pane kolego, a znovu poprosím a začnu jmenovat konkrétní jedince nebo přeruším jednání Sněmovny do doby než tu bude klid. (Smích a potlesk.) Vidím, že se to setkalo s pozitivním ohlasem, přesto vás prosím o klid a o vyslechnutí pana poslance Laudáta.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Přece jenom, blíží se 17. hodina a já nemůžu za to, jakou smršť připomínek způsobilo vystoupení paní kolegyně Balaštíkové. Tudíž dneska bych chtěl aspoň dospět k tomu, že...

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, dospějte, pane poslanče. Ano, děkujeme. (Smích a potlesk.)

 

Poslanec František Laudát: Že bych dokončil tu obecnou stránku a pak mám připomínky k jednotlivým paragrafům. A samozřejmě pokud to koalice prohlasuje do druhého čtení, tak pak když už tedy tato katastrofa má nastat, tak aspoň bych se snažil, ale to by bylo až v rámci druhého čtení, čím bych ušetřil sněmovně čas, načetl nějaké pozměňovací návrhy, aby aspoň ta novela měla trošku hlavu a patu a nebyla tolik riziková.

Takže to zkusím nějak zrychlit. (Ohlas v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přestože pan poslanec se pokusí to nějak dokončit, sněmovnu prosím o klid. Děkuji.

 

Poslanec František Laudát: Víte, já se přiznám, že nevím, jestli vám je to k smíchu, mně tedy takovéto zákony, které lidé, kteří nezvládnou vlastní úřad, a je tam řada problémů a předkládají zákony, kterými zasahují do tržních vztahů, o kterých zjevně toho tolik nevědí, jestli vám to přijde k smíchu tady zleva ze strany sociální demokracie, mně to tak k smíchu nepřijde. Vy možná chcete všechno regulovat, vy potom ty důsledky nevíte. A jestli ne, tak já bych doporučoval, aby sociální demokracie, celkem mám signály, že snad máte pozitivní ekonomickou situaci, tak se dojeďte na váš model politiky a jeho důsledky podívat do Francie. A jestli to skutečně chcete dopracovat tak, aby místo toho, aby naši občané se měli dobře a konečně se někdy té prosperity dočkali, tak budou rádi, když ta střední vrstva bude mít luxus, že bude vlastnit garsonku. A to už je začátek luxusu. Jestli to chcete tak dopracovat, tak pak chápu, že střílíte takové návrhy zákonů a chováte se tak, jak se chováte. Já ani při návrhu na zrušení tohoto zákona jsem si takto nedovolil do takových věcí vstupovat a dal jsem si na to asi půl roku, kdy jsem si sháněl podklady, analýzy, diskutoval jsem to s odborníky, diskutoval jsem to s lidmi z branže.

Tohle vy neděláte a o tom, jestli tam bude zaměstnanost nebo nezaměstnanost, vzkáže něco úředník z Brna, byť vysoký státní úředník, kterého si jinak vážím, a tady potom padají až téměř xenofobní názory Čechy Čechům, už to jen chybělo, nezlobte se na mě. Ale jestli vám to přijde k smíchu, mně to tedy k smíchu nepřijde.

Takže bohužel, 17. hodina uplynula, už tu nemám asi co dělat, ale znovu bych vás vyzval, abychom se touto problematikou zabývali seriózně. Já si z toho srandu nedělám a myslím si, že to je jedna z důležitých věcí, která by měla mít velkou prioritu, ale ne v té podobě, jakou sem dáváte vy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Na pana ministra zemědělství se s jeho faktickou poznámkou nedostane, protože uplynula 17. hodina, na kterou máme zařazený pevně jiný bod. Já tedy přerušuji projednávání vládního návrhu zákona o významné tržní síle, první čtení.

 

Nyní se budeme zabývat bodem číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.