(15.10 hodin)
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo.
Vážený nepřítomný pane ministře, v návaznosti na rozjitřené debaty o očkování jsem se dozvěděl, že je možnost zajistit screening nedostatku imunity novorozenců. Závažné vrozené poruchy imunity se v naší populaci vyskytují četněji než vrozené metabolické vady. Bez screeningového vyšetření se vrozená porucha imunity u dítěte, které je v prvních měsících života chráněno protilátkami od matky, nemusí po narození projevit a odhalí se většinou později. U dětí s poruchou buněčné imunity se proto nesmějí podávat živé vakcíny, neboť u nich místo ochrany mohou vyvolat onemocnění s velmi vážnými následky. To se týká jak rotavirových vakcín, tak BCG vakcíny i vakcíny proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím MMR. V nedávné době proto připravili lékaři pro Českou republiku screeningové vyšetření vrozených poruch buněčné a protilátkové imunity nazvané TREC a KREC. Laboratorní vyšetření je dostupné na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně a na 2. lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze. Tato vyšetření zachytí ihned po narození poruchy vývoje T a B-lymfocytů. Screeningové vyšetření je dnes běžné ve Spojených státech a je zavedeno v Norsku. Screening imunodeficitu připravil již před několika lety docent Vojtěch Thon z Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně. V současné době jsou naši lékaři schopni díky klinickým a laboratorním vyšetřením včetně screeningového vyšetření TREC a KREC ze suché krevní kapky novorozence zavčas odhalit některou ze závažných poruch imunitního systému a podle diagnózy zahájit včasnou léčbu. Vyšetření je velmi levné, a tedy velmi nákladově efektivní v porovnání s případným následným léčením poškození zdraví dětí po negativních reakcích po podání vakcín.
Vážený pane ministře, co udělá Ministerstvo zdravotnictví pro plošné zavedení tohoto screeningu v České republice? Nemyslíte, že by zavedení screeningu mohlo zvýšit důvěru rodičů v bezpečnost očkování? Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Na jeho interpelaci bude odpovězeno písemně panem ministrem.
Další interpelaci přednese paní poslankyně Markéta Adamová, která taktéž nepřítomného ministra školství bude interpelovat ve věci inkluzivního vzdělávání. Prosím paní poslankyni.
Poslankyně Markéta Adamová: Vážený pane nepřítomný pane ministře, po přijetí novely školského zákona podle mého názoru poměrně už utichla diskuse kolem inkluzivního vzdělávání. Samotné přijetí novely však inkluzi nezajistí. Jistě se oba shodneme na tom, že přijatá podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebudou fungovat, pokud nebudou dále podporována, a to nejen finančně. Proto vás prosím o zodpovězení následujících dotazů.
Předloží vláda komplexní a detailní plán implementace nově schválené legislativy? Pokud ano, do kdy tak učiní. Plán by měl obsahovat informace o nastávajících změnách pro školy a školská poradenská zařízení. Dále, předloží vláda detailní plán reformy financování, který bude v souladu s nově schválenými změnami, potřebami škol a poradenských zařízení? Opět pokud ano, tak do kdy. A zajistí vláda dostatečné pojistky a metodiku správného využívání revidovaných diagnostických nástrojů?
Vážený pane ministře, předem vám děkuji za písemné zodpovězení přiložených dotazů.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Sedmou interpelaci přednese paní poslankyně Věra Kovářová, která bude přítomného pana ministra kultury Daniela Hermana interpelovat ve věci chystané regulace médií dva.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vás se moje předchozí interpelace téměř netýkala, protože většinou, když jsem vás interpelovala, tak jste byl přítomen. Nicméně na začátku dubna jsem vás interpelovala ohledně chystané regulace médií a musím říct, že vaše rozsáhlá odpověď byla zajímavá, bohužel ale ne kompletní. V zásadě jste se věnoval výhradně problematice rozhlasového a televizního vysílání a situace v oblasti tištěných či elektronických médií zůstala stranou vaší pozornosti. Jistě jen nedopatřením.
Vážený pane ministře, mohl byste prosím vyjádřit také k chystané regulaci svůj názor ohledně regulace koncentrace vlastnictví elektronických a tištěných médií, aby bylo zcela jasné, co vláda v této oblasti chystá? Pro úplnost připomínám, že se opírám o závazek uvedený v koaliční smlouvě v kapitole Rozvoj kultury a podpora sportu, který zní: Po vzoru vyspělých zemí zpřesníme pravidla týkající se koncentrace mediálního vlastnictví. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím pana ministra o odpověď na interpelaci.
Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně a kolegové, jak jsem již informoval minulý měsíc, pokud jde o chystané změny mediálních zákonů je v plánu legislativních prací pro rok 2015 uvedena jednak novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a dále pak novelizace zákonů o Českém rozhlasu a České televizi. Ta první bude předložena vládě v červenci, ta druhá v prosinci letošního roku.
Ministerstvo kultury je momentálně stále v procesu přípravy návrhu změny zákona o vysílání. Jedním z témat, kterým se v rámci této činnosti zabývá, je, jak jsem již minule rovněž uvedl, i problematika koncentrace mediálního vlastnictví. Jedná se o problematiku velmi specifickou, protože se týká plurality informací, a je tudíž nezbytné přistupovat k ní na základě znalostí všech relevantních informací a faktů. Ministerstvo nemůže navrhnout změny této právní úpravy bez vyčerpávající analýzy mediálního prostředí v České republice, respektive bez toho, aby příslušné instituce jasně deklarovaly nejen to, že mediální trh v České republice je narušen koncentrací vlastnictví, ale současně aby bylo analýzami jasně potvrzeno, že v důsledku této koncentrace dochází k omezení plurality informací. Pokud jde o ty takzvané příslušné instituce, které jsem zmiňoval, jedná se v prvé řadě o Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a o Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Co jde napříč všemi úvahami ohledně pravidel týkajících se koncentrace vlastnictví v médiích, je otázka efektivní kontroly. To stojí na možnosti ověřit si skutečné vlastníky společností, které kontrolují společnosti provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání. To je skutečně zásadní věc, kterou je třeba řešit a která je předpokladem pro implementaci dalších pravidel.
Stávající právní úprava již v mnoha ohledech obsahuje zákazy a omezení koncentrace vlastnictví v rozhlasovém a televizním vysílání. Pokud po mně žádáte ujištění, že předložím návrh, který by omezení koncentrace vlastnictví vztáhl na periodický tisk, nemohu vám v tuto chvíli toto ujištění dát, a to z těch důvodů, které jsem před chvílí uvedl. Uvědomme si prosím, že požadavky na zpracování vládního návrhu nelze obejít. Je třeba vzít v úvahu také skutečnost, že vyspělé země, z nichž bychom si mohli brát příklad, nezavádějí v současné době nová omezení pro vlastnictví médií, ale naopak se snaží dosáhnout efektivního uplatňování stávajících pravidel, a to tím, že zajistí dostatečnou transparentnost vlastnických vztahů v oblasti sdělovacích prostředků.
Obecně bych rád k otázce chystané regulace médií doplnil, že oblast vysílání a médií vůbec prochází zásadními proměnami. Nastupují nové formy šíření obsahu, ale ty stávající nadále plní důležitou roli v životě lidí a je třeba nalézt optimální nastavení právního prostředí, aby tyto dva světy mohly vedle sebe spravedlivě a kvalitně fungovat. Před touto otázkou nestojíme pouze my v České republice. Jedná se o aktuální téma, které se řeší na Evropské komisi, neboť základní stavební kámen celé regulace v oblasti vysílání a audiovize představuje harmonizační evropský předpis, což je směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Nejprve se tedy povede jistě velmi složitá diskuse na evropské úrovni a následně budeme postaveni před úkol výsledek této diskuse promítnout do našeho právního řádu.
V tuto chvíli v připravované novele zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání tedy půjde spíše o technickou úpravu, aby byly napraveny nedostatky zákona, které komplikují jeho aplikaci Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Nicméně neznamená to, že práce na právních předpisech končí. Naopak, jak jsem již nastínil, v souvislosti s evropským procesem revize regulace audiovizuálních médií budou tyto práce pokračovat, a to velmi intenzivně. Děkuji vám. ***