(16.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Přečtu omluvu, která ke mně dorazila. Z pracovních důvodů se dnes mezi 16. a 18. hodinou omlouvá pan poslanec Daniel Korte.
Další v pořadí je paní poslankyně Dana Váhalová, která interpeluje pana ministra Milana Chovance. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, vážený pane ministře, velmi mě znepokojila informace v tisku, že v České republice došlo k nárůstu odposlouchávání občanů. Od roku 2009 se údajně počet odposlouchávaných telefonních linek v Česku zvýšil o 50 %. Podle údajů z Unie obhájců České republiky dochází dokonce odhadem k odposlouchávání 10 % aktivní populace v České republice, což je každý desátý občan. Odposlech je významným zásahem do práva na soukromí a také práva na tajemství zpráv předávaných telefonickým přístrojem. V této souvislosti jsou opodstatněné obavy, že by takto mohly být odposlouchávány i nedopatřením hovory občanů, proti kterým není vedeno žádné vyšetřování.
Chtěla bych se vás zeptat: Odrážejí tyto zveřejněné informace skutečný stav věci? V případě, že ano - jaká bude reakce a kroky při potvrzení této informace? Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Požádám pana ministra vnitra, aby vám odpověděl.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nárůst odposlechů mezi lety 2009 a 2013 je z úvodního počtu 4 571 odposlechů v roce 2009 na číslo 6 689 v roce 2013, to znamená nárůst je 46,3 %. Z tohoto čísla, tedy 6 689 odposlechů, je zřejmé, že se nemůže jednat o odposlouchávání 10 % aktivního obyvatelstva České republiky. Je nás 10 milionů a to číslo je, znovu říkám, 6 689.
Dovolte mi ještě několik čísel. Například číslo celkového nápadu trestné činnosti v roce 2013 činilo 325 366 věcí, živé spisy činily 135 731, živé spisy, u nichž bylo možné nasadit odposlech, činily 47 944 a odposlechy byly nasazeny - tedy z těch 47 tisíc - pouze na 1 175 spisech. Také bych rád upozornil, že samozřejmě zločinecké struktury využívají více telefonních čísel. Nejedná se tedy o jedno číslo jeden člověk, ale jedná se o to, že někteří zločinci využívají deset, dvacet, třicet telefonních čísel pro komunikaci se svým okolím.
Co se týká nadužívání. Žijeme v demokratické společnosti, kde odposlech je nasazován na základě požadavku policie, státního zástupce a je schvalován soudem. To znamená, že je tam určitý mechanismus, který by měl umět filtrovat mezi potřebami policie, mezi jejich požadavkem a oprávněností tohoto požadavku.
To je k číslům, která já tady mohu uvést.
Z pohledu policie, jak jsem se dotazoval, i z pohledu státního zastupitelství nedochází k nadužívání odposlechů a myslíme si, že věc je v pořádku tak, jak je řešena současnou legislativou. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vypadá to, že paní poslankyně vám položí doplňující dotaz.
Poslankyně Dana Váhalová: Já jenom doplňující otázku. Není tedy možné, že by si třeba policie ulehčovala práci tím, že by žádala o odposlechy ve větší míře, než by měla?
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Požádám vás, pane ministře, o odpověď.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážená paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, to, že by si některý policista ulehčit práci chtěl, to já nemohu vyloučit, to samozřejmě je možné. Na druhou stranu existuje kontrolní mechanismus, kterým je státní zástupce, který de facto podléhá jinému resortu. Státní zastupitelství je nezávislým orgánem a vedle toho je potřeba ještě povolení soudu. To znamená, že i kdyby policista tu ambici měl, tak musí projít tím, že má schválení, minimálně vhled do toho živého spisu státní zástupce a o finálním povolení rozhoduje soud. Soud by měl potěžkat argumenty policie, jestli jsou, nebo nejsou dostatečné pro to, aby se takovýto zásah do občanských svobod prostě povolil. Tato struktura by měla zabezpečovat, že se tyto odposlechy nebudou nadužívat. My si myslíme, že ten postup a stávající praxe jsou dostatečné.
Děkuji za tuto otázku.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Dvacátou sedmou v pořadí byla vylosována interpelace pana poslance Karla Fiedlera, ale ten se své interpelace zřekl.
Další je paní poslankyně Věra Kovářová, která interpeluje ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, straníci dovnitř, odborníci ven. Přesně tak by se dalo popsat dění na Ministerstvu zahraničí, alespoň můžeme-li věřit médiím, která o nevšedních pohybech ve vašem úřadě referují.
Můžete, pane ministře, vysvětlit, jak je možné, že ministerstvo budou muset opustit dlouholetí zkušení diplomaté, a především můžete říci, kdo zaujme a v řadě případů vlastně už zaujal jejich místa? Obava, že jsou to lidé, jejichž jedinou kvalifikací je ta správná stranická knížka, jsou příliš silné. Pomozte ji prosím rozptýlit. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní požádám pana poslance Petra Bendla, který interpeluje ministra dopravy Dana Ťoka ve věci rychlodráhy Kladno. Máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. I tentokrát bude moje otázka na pana ministra dopravy velmi jednoduchá. On z ní určitě nebude překvapen, neboť jsem ji pokládal i jeho předchůdci, a to dokonce několikrát, neboť je to jeden z projektů, který středočeský region a zejména Kladensko dlouhodobě zajímá, protože jsou to desítky tisíc lidí, kteří využívají železniční dopravu denně k cestě za prací a k cestě z práce, případně do školy a ze školy, a všem by na Kladensku pomohlo, kdyby se zkapacitnila ta železniční trať, případně narovnala. Zlepšila by se jízdní dostupnost Kladenska a Prahy.
Projekt rychlodráhy je také oblast, která se projednává už velmi dlouhou dobu, a mě by zajímalo stanovisko pana ministra dopravy v této věci, co případně udělá pro to, aby se konečně ten projekt podařilo prosadit. V jaké situaci dnes ten projekt je a zdali s ním můžeme počítat dříve než se splavněním Labe, o kterém zde mluvil, někdy v letech 2017-2018. Doufám, že tady budeme slyšet lepší datum. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana ministra o odpověď.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, rovněž tento projekt je v hledáčku ministerstva a mém, počítáme tento projekt jako stěžejní pro čerpání peněz v operačním programu Doprava 2 a akce Connecting Europe Facility.
Železniční spojení Prahy, Kladna a Letiště Václava Havla Praha je v současné době řešeno studií proveditelnosti Železniční spojení Prahy, letiště Ruzyně a Kladna. Pro zadavatele SŽDC ji zpracovává sdružení firem Metroprojekt a SUDOP Praha. Studie proveditelnosti řeší tento záměr komplexně, tedy s ohledem na možná využití a propojení systému hromadné dopravy městské i regionální a dopravy individuální se zřetelem na variantnost navrhovaných řešení. Cílem je pak zkvalitnění dopravy mezi Prahou a Kladnem, také napojení letiště rychlou a kapacitní, nejlépe dálkovou železniční dopravou. V současné době je dokončována aktualizace, která bude předložena centrální komisi ministerstva ve třetím čtvrtletí roku 2015 s cílem výběru varianty stavby železniční infrastruktury. Po schválení bude pokračovat další projektová příprava, aktualizace EIA, kterou rozbíháme, a získání územního rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení. Rádi bychom začali realizaci stavby v dílčích etapách v letech 2017 až 2023. Na stavbu se předpokládá už využití prostředků operačního programu Doprava pro období 2014 až 2020. ***