Čtvrtek 18. června 2015, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Jan Bartošek)

171.
Ústní interpelace

které jsou určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Než budeme pokračovat, tak ještě přečtu omluvy před začátkem dnešního jednání: dnes od 14.30 do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Schwarz a dále dnes od 17 hodin z osobních rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec Lubomír Toufar.

Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, a na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Nyní tedy dám slovo panu poslanci Simeonu Karamazovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku, a připraví se poslanec Marek Ženíšek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane premiére, jistě víte, že zákon o veřejných zakázkách nepřináší jenom dobro, ale řadu úskalí, jež mnohdy absurdně zatěžují zadavatele. Nechci se věnovat celé problematice, ale jen tomu, s čím se denně setkávám. Dlouhá léta působím na univerzitní půdě, zmíním tedy jeden problém, se kterým se univerzity potýkají. Tímto problémem je skutečnost, že pro účely zákona o veřejných zakázkách se za veřejného zadavatele považuje vysoká škola jako celek, a nikoli její jednotlivé fakulty. To s sebou přináší několik nepříjemných konsekvencí. Samozřejmě, že to platí obecněji pro instituce, které se podobně jako univerzity dělí na samostatné celky.

Prvním problémem je sčítání hodnoty předmětu veřejné zakázky. Chce-li vysoká škola pořídit například počítače, musí sečíst hodnoty všech poptávaných počítačů z jednotlivých fakult za rok. Výsledná hodnota může překročit zákonný limit, a zboží je tak nutno soutěžit administrativně mnohem náročnějším způsobem. Druhým úskalím je výsledek soutěže. Fakulty musí sladit pro účely veřejné zakázky své zadávací dokumentace. Na první pohled logický postup. Ovšem jen do doby, než si uvědomíme, jak mohou být fakulty téže vysoké školy rozmanité. Počítače pro například fakultu elektrotechnickou budou velmi odlišné od těch pro fakultu filozofickou. Výsledkem takového postupu bývá rámcová smlouva, výhodná samozřejmě hlavně pro dodavatele, která všechny nutí nakoupit zboží jiné, než chceme - v tom lepším případě, v horším vůbec žádné, zboží, které nakonec nevyhovuje nikomu a navíc je předražené. To je zcela absurdní situace.

Rád bych připomněl diskusi na plénu v prosinci minulého roku. Všichni jsme se shodli na tom, že stávající úprava je pro fakulty univerzit a obdobné subjekty podobných institucí nevyhovující. Tento názor podpořila i ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, ovšem s dovětkem, že změna zákona je nadbytečná, neboť v této věci vydalo Ministerstvo jasné stanovisko, které můžeme nalézt na webu. Ač jsem za podporu paní ministryně rád, musím připomenout, že závazný výklad zákonů mohou v České republice činit pouze soudy. A jakákoliv stanoviska ministerstev či jiných úřadů žádnou právní závaznost nemají. Nemůžeme se tedy divit rektorům univerzit, že se nevystavují přílišnému riziku, a to i v trestněprávní rovině.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se obávám, pane poslanče, že už jste vyčerpal čas určený na interpelaci, a požádám vás, abyste položil otázku.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Z těchto důvodů bych se vás, pane premiére, chtěl zeptat, zda zastáváte podobný názor jako já a mnozí z nás, že fakulty vysokých škol mají být veřejným zadavatelem, a podpořil byste v tomto smyslu změnu zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Máte slovo, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Hezké odpoledne, vážené poslankyně, vážení poslanci.

K tomu problému, který zmínil pan poslanec Karamazov. Já vím, že on toto téma tady nezmiňuje poprvé na plénu Poslanecké sněmovny, to téma z jeho strany již bylo opakovaně otevřeno. My jsme tady v loňském roce projednávali technickou novelu zákona o zadávání zakázek. V době, kdy jsme ji projednávali - já jsem rád, že jsme ji schválili, protože se v řadě případů ukazuje, že to byl krok správným směrem - tak současně vláda slíbila, že připraví nový zákon o veřejných zakázkách. Ty práce v tuto chvíli intenzivně probíhají. Není to samozřejmě vůbec jednoduché, já se pak k tomu ještě vrátím. Ale předpokládám, že by to mělo přinést i pozitivní posun v té problematice, která zde panem poslancem byla zmíněna. Čili pokud jde o ten nový zákon o veřejných zakázkách, věcný záměr vláda schválila 16. března letošního roku, návrh by měl být předložen na vládu do konce tohoto měsíce. Účinnost se zatím předpokládá, že by byla v dubnu roku 2016. V tuto chvíli je zákon v meziresortním připomínkovém řízení a to, že je to ostře sledovaný zákon, o tom vypovídá i fakt, že bylo uplatněno více než tři a půl tisíce připomínek všemi připomínkovými místy. Tak přirozeně je to určitá daň za to, že legislativní proces už je dneska v České republice transparentní, že dává možnost velkému rozsahu subjektů, aby se k návrhům zákonů v okamžiku, kdy je připravuje vláda, vyjádřily. Takže tři a půl tisíce připomínek, které se v tuto chvíli vypořádávají a budou vypořádávat z pohledu Ministerstva pro místní rozvoj.

Pokud jde o to téma, které zde zmínil pan poslanec, které by mělo být nově uchopeno, počítá se s tím, že bude zakotveno pravidlo pro stanovení předpokládané hodnoty v případě zadávání zakázek jednotlivými provozními jednotkami. Čili tady chci ocitovat to nově navržené znění, které by mělo být v § 16 Provozní jednotky, kde by se mělo tedy uvádět "zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky za všechny své provozní jednotky". Současně ale "jde-li však o provozní jednotku, která vykazuje funkční samostatnost při zadávání veřejných zakázek nebo některých jejích kategorií, může se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovit na úrovni této jednotky". V případě České republiky se má za to, že organizační složky státu mají funkční samostatnost. Čili to je návrh, který je obsažen v tom zákonu, který v tuto chvíli prochází legislativním procesem a měl by být projednáván na vládě.

Musím také zmínit, že expertní komise Ministerstva pro místní rozvoj v té dané věci potvrdila možnost realizovat zadávání veřejných zakázek jednotlivými samostatně hospodařícími jednotkami už dle stávající právní úpravy. Čili tady bych si dovolil ocitovat z toho stanoviska: Pro účely posuzování věcné souvislosti při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky lze zohlednit i organizační strukturu zadavatele, pokud ji tvoří samostatně hospodařící jednotky. Skládá-li se veřejný zadavatel z více oddělených provozních jednotek, může se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovit samostatně za takové jednotky, avšak pouze tehdy, pokud je taková jednotka samostatně odpovědná za zadávání takových zakázek, nezávisle provádí zadávací řízení, rozhoduje o výběru nejvhodnější nabídky a má vyčleněné samostatné peněžní prostředky sloužící k úhradě veřejné zakázky. Příkladem mohou být městské části statutárních měst, fakulty univerzit, školy a školská zařízení bez právní subjektivity, nejedná se však o oddělení či odbory ministerstev nebo samosprávných úřadů.

Takový způsob hospodaření může být dán jak právními předpisy, tak vnitřními organizačními předpisy či směrnicemi. Tyto předpisy zpravidla stanoví rozdělení kompetencí tak, že některé oblasti hospodaření delegují na dílčí provozní jednotky. Veřejné zakázky týkající se těchto oblastí hospodaření by měly být posuzovány jako věcně nesouvisející, zatímco jiné zůstávají v kompetenci centrální části zadavatele. Předpokládané hodnoty veřejných zakázek zadávaných centrálně se musí sčítat, i kdyby předměty zakázek využívaly různé části zadavatele.

V každém případě se musí jednat o dlouhodobý systém hospodaření. Nelze zohlednit jednorázové pověření zadání zakázky či jiné účelové obcházení povinnosti sčítat pro účely stanovení předpokládané hodnoty obdobná plnění zadavatele, viz § 13 a 16 zákona o veřejných zakázkách.

To je tedy stanovisko expertní komise Ministerstva pro místní rozvoj, které se týká interpretace stávající právní úpravy. Nicméně ten nový návrh by měl obsahovat explicitní formulace. Nebude to samozřejmě jediná změna.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane premiére, ale čas určený na odpověď vypršel.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano. Já děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jestli pan poslanec dá doplňující otázku, tak získáte další čas.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já děkuji, pane místopředsedo, že jste mě zastavil, protože já jsem se na tabuli podíval až v okamžiku, kdy už časomíra zmizela, tak jsem byl v očekávání, že jste ji třeba zapomněl zapnout a že mohu hovořit dále, ale respektuji samozřejmě to, že čas vypršel.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan poslanec vypadá, že položí doplňující otázku, takže budete ještě moci pokračovat.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Podle rozsáhlých citací je evidentní, že se pan premiér na otázku připravil, že to bere vážně, takže za to mu velmi děkuji. Rád bych se tedy jenom zeptal - ono to bylo poměrně složité, cítím z toho, že zřejmě moje připomínka by nějakým způsobem mohla být vzata v potaz, ale přesto se ještě jednou zeptám, jestli vy jako premiér České republiky si myslíte, že by fakulty měly být veřejným zadavatelem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana premiéra o doplnění odpovědi.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Čili dvě poznámky k vaší otázce. Za prvé, cílem vlády je, abychom to v novém zákoně jasně definovali, to znamená, aby nebyl problém z hlediska výkladu zákona o zadávání zakázek. To je tato věc. Proto jsem citoval ten návrh znění § 16, který se týká provozních jednotek, a pod ten by spadaly i fakulty. To je první věc.

A druhá věc. Už dnes je tady výklad expertní komise Ministerstva pro místní rozvoj, že to je možné, ale je to možné v situaci, kdy je to dlouhodobě definovaný systém interními směrnicemi příslušné vysoké školy, to znamená, že je to systém, který prostě není ad hoc upraven jenom pro účely nějaké jedné veřejné zakázky. To znamená, musí to být systém, který dlouhodobě funguje decentralizovaně, chovají se všechny subjekty jako samostatně hospodařící jednotky, mají vnitřní směrnice, rozhodují samy o výběrových řízeních, a je to tedy jakýsi systém, na který jsou dlouhodobě zvyklé. Čili tady to je ta výhrada z hlediska výkladu expertní skupiny, protože asi v případě, že by došlo k tomu, že vysoká škola se chová nějakým způsobem podle stávajícího systému a rozhodne se, že ten systém změní právě pro účely nějaké konkrétní veřejné zakázky, tak to by asi byl postup, který by neobstál. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Nyní požádám pana poslance Marka Ženíška, který byl vylosován na druhém místě. Připraví se pan poslanec Ladislav Šincl. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, jsem si vědom toho, že moje interpelace přímo souvisí s tématem mimořádné schůze, která je plánována na dnešní 18. hodinu, nicméně protože z vašeho ranního vyjádření nebylo úplně zřejmé, zdali dojde ke schválení programu této mimořádné schůze a budou mít možnost diskutovat i ti, co nemají přednostní právo, dovoluji si soustředit svoji interpelaci alespoň na dva dotazy, které považuji za důležité, a rád bych slyšel váš názor, resp. odpověď na ně.

V Evropské komisi údajně vzniká plán, který počítá ve spolupráci se zeměmi severní Afriky se zřízením záchytných takzvaných bezpečnostních zón na území severní Afriky, které by byly financovány z rozpočtu Evropské unie a kam by se mohli navracet neúspěšní žadatelé o azyl. Připomínám, že v loňském roce například to bylo více než 50 % z těch uprchlíků.

Osobně se přiznám, že tento nápad vnímám jako jedno z řešení ve střednědobé perspektivě, a proto se ptám, jaký je postoj vlády České republiky k této věci, zdali nedisponujete více informacemi a zdali jste ochoten případně toto řešení jako jedno z mnoha podporovat a prosazovat je na půdě Evropské unie.

Druhý dotaz se taktéž týká opatření, které svým charakterem zapadá do množiny plánů ve střednědobém horizontu, a to je úvaha o potápění nosiče toho organizovaného zločinu, a tím jsou lodě samotných převaděčů. Nicméně tato úvaha podle všech informací naráží na nutnost souhlasu Rady bezpečnosti pro takovéto opatření. Proto by mě zajímalo, v jaké fázi je tato úvaha, zdali máte tyto informace, zdali by případně naši zástupci v OSN nebo v Evropské komisi nemohli zjistit více a jaký je postoj vlády České republiky resp. váš jakožto premiéra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Požádám vás, pane premiére, o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, vážení poslanci, vážené poslankyně, zkontroloval jsem časomíru. Právě byla spuštěna, děkuji.

Ten problém je natolik komplexní, že když z toho vytrhneme jednotlivé opatření, tak to znamená, že se mu snažíme přikládat nějakou větší míru nebo pozornost a může to budit dojem, že bude samospasitelné. Prostě nic z toho není samospasitelné, ani vytváření záchytných táborů, ani potápění lodí převaděčů. Potřebujeme komplex opatření. To znamená, že Evropská unie musí postupovat tak, aby se soustředila na celý ten problém jako celek, to, co se stalo z hlediska migrace.

Za prvé je důležité, aby Evropská unie se realisticky podívala na bezpečnostní situaci zemí, ze kterých přichází velká část těchto migrantů, identifikovala důvody, proč z těchto zemí odcházejí, a přizpůsobila tomu svoji zahraniční politiku, přizpůsobila tomu svoji politiku hospodářské podpory těchto regionů a svoje diplomatické aktivity. To znamená, Evropa by se měla zaměřit na stabilizaci zemí, odkud přichází největší část migrantů. Nebude to jednoduché, protože největší část migrantů přichází ze zemí, jako je Afghánistán - tam už řadu let působíme a stálo nás to x miliard korun, naše solidarita se spojenci a naše nasazení v Afghánistánu, odkud přichází významný proud migrace v současné době, Sýrie, která je dnes rozbitá občanskou válkou, z Iráku, kde dneska zuří sektářská válka s Islámským státem. Takže to je jedna rovina. Pak je to samozřejmě Libye a africké státy, kde opět je problém s radikálními islamisty a s rozkladem Libye jako takové.

Česká vláda podporuje myšlenku vytvoření záchytných stanovišť na území severní Afriky ve spolupráci se zeměmi, které se tam nacházejí. Rozhodně v případě, že by Evropská unie pokročila, pokud jde o vyjednávání této věci, je česká vláda připravena podpořit tyto tábory a jsme připraveni poskytnout i finanční prostředky na zlepšování životních podmínek v těchto táborech. My dnes poskytujeme převážně peníze na podporu uprchlických táborů pro uprchlíky ze Sýrie, to znamená podporujeme zejména uprchlické tábory v Jordánsku, ale jsme připraveni podpořit i záchytné tábory, které by byly na severu Afriky. Určitě ano.

Součástí těch opatření ale také musí být zlepšení ochrany schengenské hranice. My jsme velmi skeptičtí, pokud jde o účinnost ochrany schengenské hranice ze strany Itálie a Řecka. Čili tam se zdá, že schengenská hranice ve skutečnosti nefunguje. Některé země, jako například teď Makedonie, se k tomu problému staví tak, že umožňují v zásadě volný průchod uprchlíků přes své území, a pak se nelze divit reakci zemí, jako je Maďarsko, které uvažuje o technických opatřeních na hranicích, protože zjišťuje, že státy, které se nacházejí mezi Tureckem a Maďarskem, vlastně nepřijímají žádná opatření k tomu, aby chránily hranice, včetně ochrany schengenské hranice. A vlastně tím pádem jediná země, která nějaká taková opatření chystá, je Maďarsko. Takže určitě je důležité, aby fungoval Schengen.

Pokud jde o onu bezpečnostní operaci Evropské unie, Evropská rada myšlenku této operace podpořila, Česká republika ji na Evropské radě podpořila. Paní Mogherini jednala v New Yorku, měla se setkat se zástupci zemí zastoupených v Radě bezpečnosti OSN. Souhlasím s vámi, že bez mandátu Rady bezpečnosti OSN taková operace možná není. Těžko si lze představit dohodu se stávajícími rozhádanými frakcemi v Libyi, ani jedna z nich podle informací, které máme k dispozici, není ochotna souhlasit s prováděním této operace ve výsostných vodách Libye, a pro potápění lodí pašeráků je skutečně nezbytné, aby to byl mandát Rady bezpečnosti OSN, aby to byla evropská bezpečnostní operace.

Opět, je to jedna z nutných reakcí na tu krizi. To znamená ta evropská bezpečnostní operace by měla být součástí celkové reakce Evropské unie na migrační krizi. Sama o sobě ten problém nevyřeší, ale jako součást reakce ano. Česká republika je opět připravena realizaci takové operace podpořit, ale musí ji zorganizovat Evropská komise, Evropská rada. My jsme připraveni na té operaci participovat finančně, popř. našimi experty, ale v každém případě to diplomatické jednání je nyní na vysoké představitelce Evropské unie pro zahraniční politiku paní Mogherini. Čili je to úkol pro ni, ona má mandát od Evropské rady. Evropská komise má k tomuto mandát. K čemu Evropská komise mandát podle mého názoru nemá, je předkládání systémů povinných kvót pro realokaci migrantů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Úplně přesně, pane premiére, děkuji vám. Pan poslanec položí doplňující otázku.

 

Poslanec Marek Ženíšek: Jen velmi stručně. Děkuji za obsáhlou a vyčerpávající odpověď. Já jsem ty dva dotazy nezmínil jako něco, co by mělo být samo o sobě spasitelné, s tím souhlasím. Vnímám, že ta situace je mnohem komplikovanější, a očekávám, že se o tom podrobně budeme bavit či diskutovat dnes po 18. hodině. Za odpovědi týkající se těch dvou dotazů děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, takže to není doplňující otázka. V tom případě půjdeme dál a já požádám pana poslance Šincla o jeho interpelaci a připraví se paní poslankyně Váhalová. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, na konci roku 2014 bylo ministrem financí mediálně prezentováno, že připraví přísný loterijní zákon, který takzvaně tvrdě zatočí s hazardem. V této souvislosti prezentoval, že nový zákon bude obsahovat i přísné opatření proti technickým hrám, tzv. bedny, které omezí patologické jevy, jako je např. gamblerství. Také bylo avizováno, že bude obsahovat zvýšené sazby odvodů z loterií diferencované podle společenské nebezpečnosti - 40 % technické zařízení neboli bedny, 35 % pro živé hry a 30 % pro ostatní. Za nějaký čas byly do mezirezortního řízení ovšem Ministerstvem financí zaslány sazby nižší - 35 %, 30 a 25 %. Následně prostřednictvím poslance Ing. Volného pan Babiš poslal do Poslanecké sněmovny mininovelu loterijního zákona, která se jen maskuje jako poslanecká, kde tyto sazby klesly až na 25 %, jedinou pro všechny druhy loterií bez stupně společenské nebezpečnosti, aniž by bylo v tomto materiálu vysvětleno, proč došlo ke snížení těchto dříve medializovaných sazeb. Je to více než podivné, podle mého názoru. Následně byl ministrem Babišem představen nový loterijní zákon, který se bohužel jen tváří jako ten přísný, původně avizovaný jeho náměstkem Závodským před několika měsíci. Ten nový návrh je zcela bezzubý a je naopak parodií na tvrdý loterijní zákon. Tento návrh z dílny Ministerstva financí jde vstříc loterijní lobby. Navíc bylo ze strany Ministerstva financí avizováno jeho přijetí až někdy v roce 2017.

Z vývoje legislativních prací v oblasti loterií vyplývá, že ministr financí pravděpodobně není schopen dohlédnout na to, aby byly legislativní materiály Ministerstva financí, zpracované materiály, předkládané včas a v takové kvalitě, aby mohly být vládou a zákonodárným sborem vůbec projednány.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, váš čas vypršel, tak vás požádám, abyste položil otázku na premiéra.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Zajímal by mě prosím váš názor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám vás, pane premiére, o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážení poslanci, vážené poslankyně, já chápu tu nervozitu z toho, že zatím nedorazil nový zákon o loteriích do Poslanecké sněmovny, ale po pravdě řečeno, Poslanecká sněmovna na nový zákon o loteriích čeká již řadu let, možná je to dokonce víc než deset let, a zatím se nepodařilo komplexní novou úpravu v této oblasti schválit. Zatím se to vždycky řešilo novelami, to znamená v minulosti byly přijímány novely. Tou nejzásadnější novelou byla novela, která vlastně prosadila možnost obcí regulovat hazard na svém území, ta byla schválena v letech - probojována, ne schválena, ale probojována v letech 2009 až 2012, kde i přes veta prezidenta republiky v situaci, když už Sněmovna nemohla to veto přehlasovat, tak potom nakonec došlo k určité shodě a na půdorysu vládního návrhu se Sněmovna dohodla na tom, že dá kompetence obcím. A bylo to tuším v roce 2012, kdy se povedlo zlomit ten odpor, a od tohoto okamžiku si myslím, že obce mají výraznou možnost k tomu, aby hazard regulovaly.

Problém je v tom, že v mezičase, zejména počínaje rokem 2007, ale také v roce 2008 a 2009, bylo vydáno obrovské množství povolení ze strany Ministerstva financí. Často ta povolení byla vydána fakticky, často byla vydána tzv. do zásoby. To znamená, je evidováno v těch obcích, které se rozhodly hazard svými vyhláškami omezit, zakázat, velké množství platných povolení a v tuto chvíli probíhá určitý zápas o to, aby Ministerstvo financí co nejvíce zrychlilo odnímání těchto platných povolení tak, aby to bylo v souladu s příslušnými vyhláškami obcí. To je řekněme ta jedna rovina problému.

Druhá rovina problému, tu vy jste popsal, to je debata o novém loterijním zákonu. Dobrá zpráva je, že ten návrh už dorazil do Legislativní rady vlády, to znamená ten návrh, který byl avizován před loňskými komunálními volbami, na jaře letošního roku dorazil do Legislativní rady vlády. V tuto chvíli ho rada bude projednávat. Předpokládám, že bychom ten zákon mohli tedy, doufejme, někdy v polovině roku projednat i na úrovni vlády, pokud všechno dobře půjde, a poslat ho do Poslanecké sněmovny. Určitě povedeme debatu o těch opatřeních a o těch změnách, ke kterým v návrhu zákona v mezičase došlo.

Souhlasím s tím, co jste říkal, že ten návrh byl na začátku velmi ambiciózní a představoval dramatická opatření proti hazardu, zejména pokud jde o loterijní terminály a hrací automaty. To znamená, tak jak byl prezentován Ministerstvem financí před komunálními volbami, tak byl velmi restriktivní a v okamžiku, kdy byl teď odeslán do vlády, tak je méně restriktivní. To znamená, v rámci připomínkového řízení Ministerstvo financí z některých svých opatření slevilo. To ale neznamená, že by se některá z těch opatření nemohla ještě do zákona vrátit. My jsme o tom vedli debatu v koalici. Diskutovali jsme např. o opatření, které říká, že po určité době hry by vždycky měla následovat přestávka. Já si osobně myslím, že je to rozumné, protože v situaci, kdy člověk - a jsou takové případy, já jsem o tom mluvil s experty, kdy jsou lidé, kteří třeba hráli několik dní v kuse, extrémní situace. Myslím, že stojí za to, aby se třeba přestávka do té legislativní úpravy vrátila, a bude se určitě diskutovat, jak dlouhá, po jaké době, ale je to jedno z těch témat, která bychom chtěli ještě otevřít během projednávání ve vládě. Stejně tak si myslím, že by stálo za to, aby se prodebatovala otázka maximální částky, kterou lze prohrát v nějakém časovém limitu. To, co si myslím, že je zajímavé z pohledu zákona, jsou hráčské karty, které by vlastně měly umožnit určitou evidenci hráčů a vyloučit z her na automatech lidi, kteří budou spadat do zákonem definované kategorie, např. těch, kteří mají problémy s patologickým hráčstvím.

Takže ano, ten návrh, tak jak přišel z Ministerstva financí, je mnohem méně ambiciózní, než byl ještě před komunálními volbami a budeme chtít o něm debatovat a budeme se snažit na vládě tam ještě některá rozumná opatření do zákona zakomponovat. A pak už to bude na Poslanecké sněmovně.

Jinak otázka novely, která sem byla předložena, která řeší pouze zdanění hazardu, to je myslím věc, která velmi silně váže i na otázku toho, jak budeme vůbec financovat v příštích letech aktivity, které se týkají sportu a které byly v minulosti z hazardu financovány. Dneska o část financování přišly a myslím si, že o tom ještě musíme vést debatu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Pan poslanec Šincl nebude klást doplňující otázku. V tom případě další interpelaci má připravenou paní poslankyně Váhalová a připraví se pan poslanec Seďa. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, pěkné odpoledne. Vážený pane premiére, v pondělí 15. června jste se setkal s místopředsedkyní Státní rady Čínské lidové republiky. Dle zpráv z médií mělo být celkem podepsáno 9 memorand o spolupráci v oblasti dopravního spojení, infrastruktury, zdravotnictví a školství. Mohl byste specifikovat tato memoranda včetně přínosu pro Českou republiku? Vláda od svého nástupu zintenzivňuje vztahy s Čínskou lidovou republikou a po vašem jednání s čínským premiérem na summitu v Bělehradě 16. prosince 2014 a s čínským vicepremiérem na čínském investičním fóru v Praze 28. srpna 2014 se jedná o další významné setkání.

Čínská lidová republika je pro Českou republiku druhým největším dovozcem a obrat obchodu se každým rokem zvyšuje. Patří tedy mezi nejvýznamnější ekonomické partnery. I když Československo mělo s Čínskou lidovou republikou tradičně pozitivní obchodní bilanci, tak současný stav je ovšem jiný. S Čínskou lidovou republikou máme velký obchodní deficit, když z Číny dovážíme zboží za 360 miliard korun a náš vývoz činí pouze 42 miliard korun. V této souvislosti jsem se chtěla také zeptat na možná opatření ke zvýšení našeho vývozu do Čínské lidové republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a požádám pana premiéra, aby vám odpověděl.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, skutečně zintenzivnění politických a také ekonomických vztahů s Čínou je součástí nové hospodářské strategie české vlády. My jsme identifikovali možnosti, jak v relativně krátkém čase posílit náš export a jak v relativně krátkém čase získat nové investice, a když jsme analyzovali situaci v Asii, tak vyplynuly tady dvě prioritní země, na které se naše vláda soustředí. Tou první prioritní zemí je Čína, já ještě o ní budu mluvit, a další prioritní zemí je Korejská republika. Pokud jde o Korejskou republiku, tam se nám podařilo získat nové přímé investice v průběhu loňského roku, na které byly podepsány už konkrétní investiční pobídky, a bylo tam také už v minulých letech za předcházející vlády zřízeno přímé letecké spojení a výrazně se navýšil počet korejských turistů v České republice. Čili tam pokračujeme v aktivitách. Byla tam též zřízena pobočka CzechInvestu v Soulu. Já jsem navštívil Korejskou republiku. Očekávám, že Českou republiku by mohla navštívit korejská prezidentka se silnou podnikatelskou delegací.

Pokud jde o Čínu, postupujeme obdobně. Podařilo se zintenzivnit politické vztahy. V loňském roce Čínu navštívil prezident České republiky. Čili došlo k obnovení politických vztahů na nejvyšší úrovni. Na jaře letošního roku Čínu navštívil předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, který se zúčastnil technologického veletrhu v Šanghaji. Opět tam s ním byla podnikatelská delegace. Já se chystám navštívit Čínu na podzim letošního roku, kde se budu účastnit summitu premiérů zemí střední a východní Evropy, který organizuje a hostí Čína. Při té příležitosti bych také chtěl vzít s sebou velkou podnikatelskou delegaci.

Dohodli jsme se teď při návštěvě čínské vicepremiérky, která byla několik dní zde v České republice, a tím hlavním důvodem byl summit ministrů zdravotnictví 16 zemí ze střední a východní Evropy, potvrdili jsme si, že bude zřízena přímá letecká linka mezi Prahou a Pekingem. Tu přímou linku by měla provozovat čínská letecká společnost Hainan. Čili toto rozhodnutí už padlo, je to potvrzeno a teď už to bude záležet jenom na přímé komunikaci mezi společností Hainan a českým Aeroholdingem. Ale předpokládám, že by všechno mělo jít v pořádku. Očekáváme, že přímé letecké spojení posílí příliv turistů z Číny. Když se podíváme na poslední dva roky, tak konstatujeme postupné zvyšování počtu turistů z Číny, kteří navštěvují Českou republiku. Stejně tak se daří každý rok v posledních dvou letech výrazně zvyšovat čínské investice a daří se také ale zvyšovat náš export směrem do Číny. To znamená, vzájemný obchod roste a je to situace, která si myslím, že zakládá určitý pozitivní trend pro Českou republiku, a je důležité, aby naši podnikatelé této příležitosti využili. Čili čísla hovoří o tom, že rostou čínské investice tady u nás. Významné investice byly realizovány v oblasti finančního sektoru. Zdá se, že mohou být realizovány investice i ve výrobní sféře a posiluje se náš export do Číny, k čemuž podle mého názoru hodně přispěla nová politika české vlády. Čili posílení politické komunikace, zlepšení obchodních vztahů, snaha zrychlit a rozšířit možnosti vydávání víz pro čínské občany, kteří budou cestovat do České republiky, to všechno jsou myslím opatření, která měla a podle mého názoru teprve budou mít ještě pozitivní vliv na ekonomický vývoj v naší zemi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní poslankyně se chystá položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Já spíš jenom poznámku a poděkování. Já bych chtěla poděkovat panu premiérovi i vládě, protože v posledních letech se Česká republika profiluje nabídkou moderních technologií v odvětvích, jako například nanotechnologie, biotechnologie, ochrana životního prostředí IT systémy, takže určitě máme co nabídnout a nejsme žádným outsiderem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. A nyní požádám o interpelaci pana poslance Seďu a připraví se paní poslankyně Fischerová. Máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, uplynul termín od předložení uzávěrky financování politických stran za uplynulý rok a politické strany tyto své finanční uzávěrky předložily kontrolnímu výboru. A ejhle, opět kontrolní výbor Parlamentu našel řadu pochybení. Chci připomenout, že vlastní financování politických stran je řešeno v zákoně o sdružování v politických stranách a hnutích. Dlouhodobou snahou je dosáhnout otevřeného, transparentního financování, ovšem poslední událost v přímém přenosu o financování například politického hnutí Úsvit přímé demokracie ukazuje, že je opravdu pět minut po dvanácté, aby se přijala nová pravidla nejen pro financování politických stran, ale i pro omezení výše předvolebních nákladů, protože se ukazuje, že v posledních letech jsou zakládána různá hnutí, která slouží spíše politickému podnikání než demokratické soutěži politických programů.

Vážený pane předsedo vlády, chci se zeptat, zda problémy s financováním politických stran a hnutí vnímáte také a zda vaše vláda tento problém hodlá v dohledné době řešit. A pokud ano, jaký je aktuální stav přípravy potřebné legislativy. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vaši interpelaci a požádám pana premiéra, aby vám odpověděl.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, těmito otázkami se zabývá připravovaná novela zákona o politických stranách, kterou připravuje Ministerstvo vnitra. Těch otázek, které jsou tam řešeny, je celá řada, ale spojuje je jedna věc a to je doporučení výboru Rady Evropy GRECO v souvislosti s posílením boje proti korupci. Tento výbor adresoval už v minulosti České republice doporučení, jakým způsobem upravit pravidla pro financování našich politických stran. My jsme ta doporučení vzali a promítli jsme je pro zadání pro připravovanou novelu zákona o politických stranách. A tak jak jsem informován z pohledu Ministerstva vnitra, tak ta doporučení jsou respektována. Čili návrh je připraven tak, abychom těmto doporučením vyhověli. Cílem je zejména posílit transparentnost financování politických stran, to znamená zajistit, aby politické strany byly financovány primárně prostřednictvím transparentních účtů. Cílem je také posílit nezávislost kontroly hospodaření politických stran. Tady navrhujeme, aby byl zřízen malý úřad, který se bude zabývat speciálně otázkou kontroly hospodaření politických stran. My jsme na toto téma vedli v koalici poměrně velkou debatu. Po pravdě řečeno se nám opravdu nechtělo zřizovat nějaký nový úřad, ale jak se zdá, abychom naplnili toto důležité doporučení GRECO vůči České republice, tak jiná cesta zřejmě nebude než takovýto malý funkční úřad zřídit.

Současně ale platí, že by se měla také posílit informační povinnost ze strany politických stran, pokud se týče nákladů vydávaných na volební kampaně, a za klíčové pokládám i to, co je uvedeno v koaliční smlouvě, to jest, že zastropujeme dary pro politické strany. Určitě je také důležité, aby se upravily půjčky pro politické strany, aby ty půjčky byly poskytovány transparentně, aby byly poskytovány subjekty, které k tomu mají oprávnění půjčovat finanční prostředky. A také je myslím důležité, aby pokud jde o zastropování darů, byl stanoven takový limit, který by znemožnil, aby politická strana byla zcela závislá například pouze na jediném ekonomickém subjektu. Tam totiž hrozí v situaci, kdy strana je spojena velmi těsně s jediným ekonomickým subjektem, riziko, že tato politická strana může být samozřejmě ve střetu zájmu.

Čili naše snaha je vyhovět doporučení GRECO. Naše snaha je posílit transparentnost financování politických stran, nastavit limity pro sponzoring. Koalice zatím nedošla ke shodě, že by bylo možné úplně zakázat sponzoring ze strany právnických osob, čili kompromis, který je zatím připravován a navrhován je, že tedy bude stanoven limit, maximální limit pro dary od fyzických, ale i od právnických osob z hlediska fungování politické strany. Bude také zakotvena povinnost měnit auditora politické strany po určitém časovém období. To znamená, aby docházelo k rotaci auditorů, aby nedocházelo k tomu, že hospodaření politické strany dlouhodobě kontroluje a hodnotí pouze jedna auditorská společnost.

Tolik alespoň několik konkrétních příkladů toho, čím se zabývá novela zákona o financování politických stran, kterou připravuje Ministerstvo vnitra.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan poslanec bude mít ještě doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Z pohledu sociální demokracie jsou zásadní otázkou dary právnických osob. Vy jste to tady zmínil. Aby si řekněme firmy nebo podnikající subjekty nemohly takzvaně kupovat politické strany. Já jsem měl ještě takovou otázku kolem harmonogramu předložení legislativy, jestli má vláda už představu kolem předkládání tohoto zákona. Chtěl jsem se ještě zeptat kolem transparentnosti těch půjček, jestli byste mohl říci něco detailněji kolem toho. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Prosím, pane premiére, o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já doufám, že se podaří projednat ten návrh tak, aby mohl být ještě před vládními prázdninami na vládě schválen. Ale bude teď záležet na tom, jak se bude dařit Ministerstvu vnitra práce dokončit. Každopádně by bylo dobře, abychom ten návrh zákona na půdě Parlamentu projednali ještě v letošním roce.

Pokud jde o otázku transparentnosti půjček, to, co je navrženo v nové úpravě je, že by půjčky politickým stranám nad limit, který je tuším stanoven pro členský příspěvek, mohly poskytovat pouze subjekty, které k tomu mají oprávnění od České národní banky. To znamená, že strany by si mohly půjčovat pouze od bank, eventuálně tuším od družstevních záložen a od subjektů, které jsou licencovány a dozorovány Českou národní bankou. Nemohly by si brát vysoké úvěry od firem nebo od fyzických osob. Čili snahou je skutečně nastavit financování tak, aby to mělo standardy v rámci bankovního sektoru.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Než budeme pokračovat, přečtu dvě omluvenky, které ke mně dorazily. Dnes se od 17 hodin z neodkladných pracovních důvodů omlouvá pan ministr Jan Mládek, dále dnes od 15.15 hodin do 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Šánová.

Nyní požádám paní poslankyni Fischerovou o její interpelaci, připraví se pan poslanec Radim Holeček. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vím z médií, že diplomaté členských zemí EU se právě včera shodli na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku a shodli se na termínu do konce ledna 2016. Tento krok v pondělí 22. 6. údajně formálně potvrdí ministři zahraničí osmadvacítky na své schůzce v Lucemburku. Prodloužit sankce a odhodlání dali na politické úrovni najevo lídři států a vlád členských zemí Unie už na svém summitu v březnu tohoto roku. Evropské hospodářské sankce, které zakazují export určitých technologií Ruska a omezují ruský přístup na finanční trhy, spustila Evropská unie loni v létě a rozšířila je počátkem září. Jako všechna evropská opatření tohoto typu mají časově omezenou platnost a bez prodloužení by skončila na konci července tohoto roku. Také v březnu diplomaté diskutovali o možnosti uvolňovat případně hospodářská opatření v souvislosti s tím, jak se budou na místě prosazovat a dodržovat Minské dohody. Po nedávném zostření trvajících bojů se naopak začaly ozývat úvahy o možném přitvrzení přijatých opatření. Koncem příštího týdne se potvrzení zřejmě nevyhnou ani prezidenti a premiéři osmadvacítky na bruselském summitu EU. A já se vás nyní, pane premiére ptám, jaká bude vyjednávací pozice České republiky a zda budete požadovat zpřísnění sankcí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně, a požádám pana premiéra, aby vám odpověděl.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Pokud jde o otázku sankcí, za prvé za sankce platíme jako Česká republika. Čili není to opatření, které by mělo neutrální nebo pozitivní dopad na naši ekonomiku. Je to opatření, které má negativní dopad na naši ekonomiku. V loňském roce došlo k poklesu vzájemného obchodu s Ruskem a došlo ke snížení našeho exportu do Ruska. Došlo koneckonců také k poklesu cestovního ruchu, ale to tak úplně přímo nesouvisí se sankcemi, ale souvisí to s celkovým napětím v této části Evropy. Čili sankce mají negativní dopad na českou ekonomiku. Naštěstí řada firem se se sankcemi nebo protisankcemi ze strany Ruska dokázala vyrovnat. To znamená, hledají odbytiště na jiných trzích. Na druhou stranu v případě, že by došlo k prohloubení sektorových sankcí, tak je potřeba počítat s tím, že to bude mít další negativní dopady jak na ekonomiku firem, které jsou orientovány na export na východní trhy, tak samozřejmě na jejich zaměstnanost.

Za druhé sankce souvisí s plněním Minských dohod. To je závěr ze všech uplynulých jednání Evropské rady, protože jasně zaznělo, že sankce musí sledovat plnění Minských dohod a v případě, že Minské dohody budou plněny, nebo splněny, tak může být důvod pro snížení sankcí. V případě, že Minské dohody plněny nebudou, tak je to důvod pro prodloužení nebo zvýšení sankcí. To je myslím také shoda v rámci EU.

Zdá se také, že je shoda mezi evropskými zeměmi na tom, že sektorové sankce, které by měly automaticky vypršet v polovině letošního roku, by měly být prodlouženy do konce tohoto roku, respektive do ledna 2016. Na tom je také shoda. Nejedná se ovšem o zvýšení sankcí, ale jedná se o prodloužení stávajících sankcí v sektorových oblastech, které zavedla EU. Diplomaté se na tom shodli. Předpokládám tedy, že toto potvrdí na svém zasedání Rada za účasti ministrů zahraničí. Pokud tam bude shoda, pak v zásadě dojde k prodloužení sankcí do ledna ve stávající úrovni.

Česká republika nebude navrhovat zvýšení sankcí, ani to nenavrhovala v té debatě, která byla vedena. Domníváme se, že postačuje prodloužení stávajících sankcí v období do konce ledna příštího roku, tak aby bylo zřejmé, že Evropské unii záleží na tom, zda budou dodržovány Minské dohody, a že Evropská unie bude sledovat dodržování Minských dohod, a je zde šance na snížení sankcí nebo jejich zpřísnění v případě, že by se situace na východě Ukrajiny dramaticky zkomplikovala.

Vzhledem k tomu, že se v minulých dnech znovu sešla pracovní kontaktní skupina v Minsku, je zřejmé, že dialog mezi ruskou a ukrajinskou stranou pokračuje. Je zřejmé, že se hledají cesty k tomu, aby jednotlivé závazky z Minské dohody byly naplněny. Probíhá také dialog o statusu Donbasu v rámci Ukrajiny jako celku a nedošlo k obnovení bojů v rozsahu, v jakém byly boje před uzavřením Minsku II. Čili zdá se mi, že vývoj jde spíše buď ke zlepšení situace, nebo minimálně k tomu, že se situace nezhoršuje, a nevidím proto důvod z pohledu České republiky, abychom navrhovali zpřísnění sankcí.

Co je důležité k tomu poznamenat, je, že hlavní problém dnešní ruské ekonomiky je propad cen ropy a plynu na světových trzích. To samozřejmě zasáhlo ruskou ekonomiku velmi silně. A druhá poznámka je, že poklesy ukrajinské ekonomiky jsou ještě výraznější než poklesy ekonomiky ruské. A já vidím problém také v tom, že bychom neměli diskutovat jenom o sankcích, ale měli bychom také debatovat o tom, jak pomoci ukrajinské ekonomice a jak pomoci Ukrajině, aby se stabilizovala, protože Ukrajina prochází poměrně výraznou bezpečnostní, ale také politickou, ale také ekonomickou krizí. Myslím si, že to je věc, na kterou bychom neměli zapomínat. Čili nediskutovat jenom o sankcích, ale diskutovat také o tom, co s ukrajinskou ekonomikou. A jenom připomínám, že hluboký pokles ukrajinské ekonomiky není spojen jen s boji, ke kterým dochází v Donbasu, ale je spojen také s poklesem ruské ekonomiky. Ukrajinská a ruská ekonomika jsou stále velmi silně propojeny a pokles Ruska s sebou samozřejmě strhává také situaci na Ukrajině. To je myslím faktor, na který bychom neměli zapomínat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Paní poslankyně je spokojená s odpovědí. V tom případě půjdeme dál. Další s přihlášenou interpelací je pan poslanec Radim Holeček a připraví se pan poslanec Martin Lank. Máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Dobrý den. Vážený pane premiére, jsou to dva dny, kdy na nás z médií vyskočily články s titulky jako: Babišova firma zničila konkurenci úrodu s herbicidy. Babišova firma čelí nařčení, že konkurentovi zničila úrodu. Babišův Agrofert zničil úrodu farmářovi, s nímž vede spor. Zemědělec přišel po sporu s Agrofertem o úrodu, postříkali mu ji herbicidy. Rovněž se připojil agrofertí hlasatel idnes servilněji: Zemědělci se přou o Babišovo pole, zasetou pšenici zničil herbicid.

Nemám v úmyslu tady řešit, komu patří pole a komu úroda pšenice, která podle všeho lehla herbicidem nejtěžšího kalibru. Chtěl bych se vás, pane premiére, jakožto hlavy naší české vlády jako laik úplně normálně zeptat: Je tohle podle vašeho názoru normální?

Jsem vysokoškolský učitel a zemědělským vzděláním ani zkušenostmi z agropodnikání nedisponuji. Ale zdravý selský rozum může mít i pedagog. A mně tento selský rozum říká, že takový způsob zacházení s ornou půdou a na ní rostoucí a zrající úrodou nejenže není normální, ale je naprosto děsivý a zavrženíhodný. Skutečnost, že takový způsob konkurenčního či jiného boje připomíná spíš praktiky sicilské mafie, snad nebudu ani raději rozvádět. Kromě metod estébáckých - viz nejnověji vydírání poslance pomocí na něj vedených svazků - tu máme praktiky ryze mafiánské.

Dovoluji si tedy zopakovat otázku, pane premiére. Považujete takový způsob zacházení s půdou a úrodou v České republice za normální? A přidávám ještě otázky další: Je takový způsob zacházení s půdou a úrodou na ní rostoucí legální? Nechává vás chladným fakt, že se kolem vašeho ministra financí soustavně dějí podivné věci? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, za vaši interpelaci a požádám pana premiéra, aby odpověděl.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, samozřejmě si myslím, že ta věc určitě stojí za pozornost. Ale myslím si, že to je součástí série problémů, které jsou spojeny s jediným faktem. Jsou spojeny s tím faktem, že ministr financí Andrej Babiš na rozdíl třeba od slovenského prezidenta Kisky v okamžiku, kdy vstoupil aktivně do politiky, se nevzdal svého podnikání. To si myslím, že je ten hlavní problém. A od toho se pak odvíjejí všechny další kauzy, které tady jsou a které mohou být zmiňovány, nad kterými se debatuje, jestli to je, nebo není střet zájmů, jestli to je, nebo není v pořádku. Andrej Babiš zůstal vlastníkem všech společností, které vlastnil předtím, než vstoupil do politiky, a vzhledem k tomu, že je současně i vlastníkem výrazného množství médií, že ty společnosti podnikají i v zemědělství, tak se mohou objevovat i kauzy, na které bylo poukázáno v uplynulých dnech.

Myslím si, že rozumné, čisté řešení zvolil slovenský prezident Kiska, který vlastně byl také úspěšný podnikatel a předtím, než do politiky vstoupil, své společnosti prodal, to znamená, zbavil se přímého angažmá v podnikatelském prostředí a může se věnovat úřadu slovenského prezidenta, aniž by byl konfrontován s nějakými konkrétními kauzami, které se týkají jeho firem. To si myslím, že je cesta, kterou by měl zvolit i Andrej Babiš. Já jsem to téma zmínil už v době, kdy jsme začínali naši koaliční spolupráci. Bohužel koaliční partner na toto nereagoval před tím zhruba rokem a čtvrt. Rozhodl se jít jinou cestou. Podle mého názoru to rozhodnutí není správné a dříve nebo později možná bude muset Andrej Babiš přemýšlet o tom, jestli by skutečně se neměl vzdát svého bezprostředního podnikatelského angažmá a věnovat se pouze veřejnému životu, anebo zdali by se z veřejného života neměl vrátit zpět do podnikatelského angažmá. V situaci, kdy tyto věci jsou propojeny způsobem, který zažíváme dnes, tak to logicky zatěžuje jak práci Andreje Babiše jako ministra financí, tak fungování vládní koalice.

Takže ten příběh, který jste popsal, je myslím příběhem, který bohužel souvisí se současným propojením podnikání a politiky, které určitě není v pořádku. A myslím si, že hlavní problém je, že ze strany zaměstnanců firmy Agro Jevišovice došlo ke znehodnocení úrody pšenice pana Bohumíra Rady v odhadované hodnotě 4 miliony korun, a to na základě sporu o právo nakládat s pozemkem, na kterém byla pšenice zaseta. Myslím si, že takové řešení obchodního sporu není normální, že firma Agro Jevišovice měla postupovat jiným způsobem a neměla takovýmto agresivním způsobem zasáhnout proti panu Radovi. Myslím si, že pro firmu Agrofert a ministra financí tady existuje možnost tuto věc smírně vyřešit a eventuálně nahradit vzniklou škodu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. Pan poslanec Holeček dá ještě doplňující otázku.

 

Poslanec Radim Holeček: Pane premiére, souhlasíte s praktikami Andreje Babiše? Ano - ne. (Smích většiny poslanců. Poslanec Sedláček vykřikuje: Ano. Jsme hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Požádám tedy pana premiéra, aby vám odpověděl.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já nesouhlasím s tím postupem, který zvolila firma Agro Jevišovice. Ta je vlastněna firmou Agrofert. Čili je tam vlastnická struktura, která je přímo spojena s ministrem financí. Ale já nesouhlasím s tím postupem, který tato firma zvolila. Čili ne.

Myslím si, že v civilizované zemi, v demokratickém právním státě by se takto podnikatelské subjekty vůči sobě chovat neměly a není možné, aby byla zlikvidována úroda pšenice na tak velké rozloze takovýmto způsobem v důsledku podnikatelského sporu. Ten spor má být řešen u soudu, má být řešen u úřadů, to znamená, má být řešen v rámci institucí právního státu a neměl by ten spor být řešen takovým způsobem, jako to proběhlo.

Ale to, že se tím zabýváme tady v Poslanecké sněmovně, bohužel souvisí s tím, že Andrej Babiš si vybral cestu, kde spojuje své podnikání a politickou dráhu. (Potlesk většiny poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní požádám o interpelaci pana poslance Lanka a připraví se pan poslanec Kolovratník. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Lank: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážené dámy, vážení pánové, dneska odpoledne server securitymagazin.cz upozornil na zajímavý web, který se jmenuje w2eu.info, který poskytuje informace pro uprchlíky a migranty, jak obcházet policejní kontroly a jak zatajovat důkazy o svém pohybu, a řekněme si to na rovinu, jak zneužívat vyspělý systém ochrany lidských práv v Evropě.

Jenom pro příklad, abyste věděli, o čem mluvím, cituji ze zmíněného webu: Pokud budete žádat o azyl, tak první věc, kterou budou policisté zjišťovat, je, zda jste byli předtím v jiné zemi Evropské unie. Proto pokud vám již dříve nebyly sejmuty otisky prstů, nemějte u sebe mince, jízdenky na vlak z jiné země, aby to nebylo použito jako důkaz pro neudělení azylu. Nebo dále: Rakousko nezastavilo deportace do Řecka a ohroženi jsou zejména svobodní muži starší 18 let. Pokud vám hrozí deportace do Řecka, musíte okamžitě podat odvolání u Evropského soudu pro lidská práva. To je jediný způsob, jak můžete zastavit deportaci.

Pane premiére, už dlouho se spekuluje o tom, že současná vlna uprchlíků především ze severní Afriky je někým řízena. A tento server těmto spekulacím, řekněme, dává jistou důvěryhodnost a ukazuje, že příval tisíců imigrantů možná je podporovaný přímo některými organizacemi v rámci Evropské unie.

S tím souvisí moje otázka. Rád bych se vás zeptal, pokud to můžete sdělit, zda mají české bezpečnostní složky informace o tom, že je nelegální imigrace do Evropské unie centrálně řízena, nebo nemají, abychom spekulace rozptýlili. A případně druhá otázka, jestli existují i v České republice nějaké organizace, které podávají informace, jak získat azyl v České republice a jak obcházet český azylový zákon. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Požádám pana premiéra, aby odpověděl na vaši interpelaci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane poslanče. Samozřejmě že existují převaděčské sítě. Ty převaděčské sítě jsou dneska nejvíce rozvinuty v zemích, jako je např. Libye, přes kterou dnes přechází velká uprchlická vlna, která končí zejména v Itálii a na Maltě. Samozřejmě že existuje převaděčská síť v zemích, jako je Turecko. Ta je propojena do území Sýrie, na území Iráku. Samozřejmě že může mít své kontakty také v některých albánských zemích a to je ten druhý velký uprchlický proud, který dneska směřuje do zemí Evropské unie. Jak už jsem zmínil, tak mezi migranty jsou dnes nejčastěji občané zemí, jako je Sýrie, jako je Afghánistán, jako je Pákistán, ale také z některých zemí afrických.

My jsme se dohodli na jednání Evropské rady, a je to také priorita pro ministry zahraničí a ministry spravedlnosti jednotlivých zemí Evropské unie, že výrazně posílí spolupráci v podobě výměny informací o těchto mezinárodních pašeráckých sítích. Jedním ze závěrů, který přijala Evropská rada, je také snaha zasáhnout důrazněji směrem k jejich rozbití. On je to výhodný byznys i pro řadu podnikatelů v těch zemích, které dneska jsou zaplaveny uprchlíky. Řada z nich prostě na tom vydělává, na tom zprostředkování v rámci převaděčských sítí, takže dneska je to skutečně výhodný byznys. Týká se to - při tom počtu uprchlíků jsou to dneska už stovky milionů dolarů, které se pohybují v rámci tohoto byznysu. Možná dokonce řádově několik miliard. A samozřejmě existuje poptávka po zprostředkování po těchto službách a existuje také nabídka, která té poptávce vychází vstříc.

Určitě migrační vlny nejsou vyvolány těmito pašeráky lidí. Nejsou vyvolány, ale oni parazitují na sociální a bezpečnostní situaci v těch zemích, odkud utíká do Evropy nejvíce lidí. Je to organizovaný zločin. Organizovanému zločinu je potřeba se bránit a předpokládám, že i Policie České republiky a bezpečnostní složky, bezpečnostní služby v České republice věnují této oblasti svoji pozornost. To znamená, aby se nám tady nevytvořily struktury organizovaného zločinu, které by se soustředily na nějakou svoji účast v převaděčských sítích.

Česká republika není cílovou zemí, o tom určitě ještě budeme mluvit večer. My můžeme být ovšem zemí, přes kterou mohou také uprchlíci přecházet, a je důležité, aby tady neexistovala infrastruktura v podobě organizovaného zločinu, která by při fungování těchto převaděčských sítí pomáhala v rámci Evropy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane premiére. Táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Není tomu tak, děkuji. V tom případě další v pořadí je se svou interpelací pan poslanec Kolovratník a připraví se pan poslanec Stanjura. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za prostor a přeji pěkné odpoledne, vážený pane předsedající a vážený pane premiére.

Pane premiére, já se na vás obracím ve věci podle mého názoru bezprecedentního porušení usnesení Poslanecké sněmovny, které se týká letošní volby členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, je to ona tzv. velká mediální rada. V úvodu vystoupení chci podotknout, že interpelaci podávám z pozice předsedy volební komise Sněmovny, který je ze zákona odpovědný za dodržení zákonných ustanovení při všech volbách a nominacích ze strany Sněmovny.

Při jedné takové volbě letos v květnu došlo podle mého názoru z vaší strany k přímému porušení platného usnesení Poslanecké sněmovny. Je to usnesení č. 732 ze dne 29. 4. 2015. A korektně nabídnu krátkou rekapitulaci, jak jsem k tomuto názoru dospěl. Podle zákona č. 231/2001 Sb. § 7 členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny. V průběhu letošního jara a léta končily a končí mandáty jednotlivým členům. Jedno místo bylo neobsazené, čtyři místa se uvolnila 16. května, další dvě 23. května a teprve jedno místo se uvolní, je to skončením mandátu paní Ireny Ondrové, dne 26. července 2015, tedy zhruba za měsíc a půl. Jaký byl proces ve Sněmovně? Volební komise oslovila Poslaneckou sněmovnu, aby do 27. března předložila návrhy na kandidáty. Poté se volební komise 31. března sešla a přijala své usnesení č. 105, kde přijala nominace kandidátů. A tady je ten klíčový moment.

Volební komise v usnesení č. 105 také za účasti zástupců všech politických stran jasně stanovila klíč k tomu, kdy jednotlivým zvoleným členům RRTV může začít volební období. Zjednodušeně řečeno, ten klíč byl nastaven a odsouhlasen tak, že ta volební období budou započínat podle úspěchu těch kandidátů v jednotlivých -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, ale bohužel, čas vám vypršel. Požádal bych vás, abyste položil otázku,.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Aha, tak to se omlouvám, tak velmi stručně. Podle mého názoru člen rady a současný předseda pan Ivan Krejčí byl zvolen v rozporu s usnesením Sněmovny č. 732, kdy vy, pane premiére, jste ho jmenoval ke dni 24. 5., ale on může být jmenován až ke dni 27. 7. 2015. Moje otázka je, proč k tomu došlo a jaké bude vaše řešení této situace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a požádám pana premiéra, aby vám odpověděl.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, velmi obecně, dovolil bych si vás odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2006, ve kterém Nejvyšší správní soud rozhodoval o tom, zda je v rámci správního soudnictví přezkoumatelné rozhodnutí předsedy vlády o odvolání členů rady. Jenom chci připomenout, že v rámci tohoto rozhodnutí se Nejvyšší správní soud vyjádřil i k otázce vázanosti předsedy vlády návrhem Poslanecké sněmovny. Z toho rozhodnutí Nejvyššího soudu lze vyvodit, že konečné rozhodnutí při jmenování člena rady je na straně předsedy vlády. To je první poznámka. Čili vycházím z právního stanoviska, které jsem si nechal zpracovat Úřadem vlády. Postupoval jsem v souladu s tímto právním stanoviskem.

Obdržel jsem návrh předsedy Poslanecké sněmovny dopisem předsedy Poslanecké sněmovny, kde tito navržení zvolení kandidáti byli uvedeni v abecedním pořadí. Já jsem se rozhodl jmenovat tyto kandidáty v abecedním pořadí a rozhodl jsem se je jmenovat způsobem, aby nikdo z nich nemohl být zvýhodněn nebo aby mezi nimi nenastala nějaká nerovnost z hlediska termínu a lhůty, ve které byli jmenováni. To znamená, jmenoval jsem tyto kandidáty v abecedním pořadí k jednomu datu 24. května letošního roku. Pouze poslední kandidát, který byl v abecedním pořadí uveden na posledním místě, tak tento kandidát nemohl být jmenován, protože k 24. 5. pro něj nebylo volné místo, a proto jsem tohoto kandidáta jmenoval až k 27. červenci letošního roku.

Tím kandidátem, který by fakticky byl nějakým způsobem znevýhodněn nebo byl jmenován až jako poslední, je kandidátka paní Zvěřinová. Čili ostatní kandidáti byli jmenováni k jednomu datu na základě abecedního pořadí, čili vycházel jsem z abecedního pořadí, z dopisu předsedy Poslanecké sněmovny a z toho termínu, ke kterému se uvolňují příslušné mandáty. Domnívám se, že jsem také naplnil to, abych rozhodl bezprostředně, protože návrh na jmenování jsem obdržel 6. května a kandidáty jsem jmenoval tak, aby mohli být jmenováni ke 24. květnu letošního roku. Respektoval jsem všechna jména, která byla zvolena Poslaneckou sněmovnou, žádné jméno jsem neodmítl z hlediska svého rozhodnutí a pouze jsem je jmenoval v abecedním pořadí, což pokládám v zásadě za neutrální rozhodnutí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Táži se, zda budete mít, pane poslanče, doplňující dotaz. Není tomu tak. V tom případě postoupíme k interpelaci číslo 10, kterou má pan poslanec Stanjura, a připraví se pan poslanec Benda. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo vlády, doufám, že souhlasíte s názorem, že vy jako osoba jste zodpovědný za všechny členy své vlády, ať už z vaší politické strany, či jiných politických stran. Tento týden se česká veřejnost dozvěděla dvě podle mne závažné události. Za prvé, že firma pana ministra Babiše vypaluje pole svým obchodním konkurentům. To jsou podle mě nekalé praktiky v rámci konkurenčního boje, to podle mě do normálního konkurenčního boje nepatří. Včera jsme se dozvěděli z úst vašeho poslance, člena vašeho poslaneckého klubu, že měl jednání s ministrem financí a že měl pocit, že ho ministr financí zastrašuje či vydírá. To je podle mého názoru nedovolená, nekalá metoda politického souboje.

Vy jste před několika dny odvolal ministra školství vzhledem k tomu, dle vašeho vyjádření, že nevhodně volil slova vůči své podřízené. Tak první dotaz: Zda máte jiné nároky na ministra školství, bývalého, či stávajícího ministra financí, nebo ne.

Za druhé: Jestlipak víte, zda má i na vás Andrej Babiš složku, na členy koaliční rady, na členy koaličních klubů nebo na členy opozičních klubů. Zde se ho na to zeptáte, a pokud on odpoví ano, zda ho požádáte, aby to v rámci politického boje nepoužíval.

Poslední dotaz. Na minulém plénu Poslanecká sněmovna přijala usnesení, v kterém vás vyzvala, abyste řešil s Finanční správou hospodaření politického hnutí ANO 2011, které podle mého názoru nepřiznalo daň z příjmů, protože inkasovalo peníze za poradenskou činnost svým poslancům - podle mě je to v rozporu se zákonem o politických stranách - a pokud ne, tak mělo být plátcem DPH, a neplatí ani DPH. Co jste v tomto bodě učinil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Požádám pana premiéra, aby vám odpověděl.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, já už jsem se věnoval v předcházející interpelaci odpovědi, která se týkala kauzy pana Bohumíra Rady a jeho sporu se společností Agro Jevišovice. Mohu pouze zopakovat, že nesouhlasím s tou metodou, která byla použita, a že v demokratickém právním státě by se obchodní spory neměly řešit touto formou. Čili tady je mé stanovisko, myslím, jasné.

Pokud jde o kauzu sporu pana poslance Šincla a ministra financí Babiše, především musím říci, že jsme se dnes sešli na jednání koaliční rady, já jsem i na základě usnesení poslaneckého klubu sociální demokracie požádal o to, aby se koaliční rada zabývala tímto incidentem, ke kterému došlo včera na půdě Poslanecké sněmovny. Požádal jsem ministra financí a předsedu hnutí ANO, aby změnil své chování vůči poslancům Poslanecké sněmovny. Musím říci, že je v zásadě jedno, jestli se ta kauza dnes týká pana poslance Šincla, nebo kohokoli jiného. Já si myslím, že je důležité, abychom drželi určité limity, pokud jde o chování ministra vůči poslanci. Řeknu vám proč.

Myslím si, že není možné, aby poslanec se obával v okamžiku, kdy dělá interpelaci nebo vznáší dotaz na ministra nebo dělá pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, aby se obával automaticky, že reakce vlády nebo ministra na tuto jeho aktivitu bude zahrnovat nějakou osobní dehonestační kampaň. To by prostě omezovalo podle mého názoru fungování demokracie, Parlament má kontrolní roli, poslanci mají vládu kontrolovat a ministr musí strpět kritiku. To znamená, k práci ministra, člena vlády, premiéra, ministra financí patří, že musí strpět kritiku ze strany poslanců, senátorů, ale i všech ostatních občanů a musí být schopen se s tou kritikou vyrovnat způsobem, který odpovídá demokratickému právnímu státu.

Vystoupení pana ministra Babiše vůči poslanci Šinclovi na jednání, které probíhalo o konkrétním návrhu zákona, pokládám za nepřijatelné, pokládám ho za překročení mezí, které by překročeny být neměly, a požádal jsem ministra financí během dnešního jednání koaliční rady, aby takovým způsobem dále nepostupoval. Požádal jsem ho, aby se poslanci Šinclovi omluvil, ministr financí to odmítl. Požádal jsem ho tedy alespoň, aby se s poslancem Šinclem sešel, aby celou tu věc prodiskutovali a pokusili se tu záležitost uzavřít. Čili předpokládám, že se ministr financí s poslancem Šinclem sejdou a celý incident projednají a sdělí nám výsledek tohoto svého jednání.

Čili myslím si, že to je postup, který není v pořádku, proto jsme se také proti němu ohradili, jak náš poslanecký klub, tak vedení sociální demokracie, a projednali jsme tuto věc s našimi koaličními partnery v rámci dnešního jednání koaliční rady. Moje představa je taková, že ministr vlády by neměl jakýmkoli způsobem zapojovat osobní útoky na poslance do debaty o návrzích zákonů o vládní politice jako takové. To prostě do politiky nepatří a myslím si, že to bylo velké šlápnutí vedle ze strany pana ministra financí, a předpokládám, že si tu věc uvědomuje.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Pan předseda Stanjura položí doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak ty interpelace jsou zbytečné, když mi neodpovídáte, pane premiére. Já jsem se ptal na něco jiného. Ptal jsem se, zda jste si prověřil u pana ministra Babiše, jestli má složku i na vás, ostatní členy koaliční rady, koaliční opoziční poslance. Zda jste ho požádal, aby případně takové složky nepoužíval. A co jste udělal, jak jste naplnil usnesení Poslanecké sněmovny, že Finanční správa měla prověřit financování politického hnutí ANO 2011 a podezření, že neplatilo řádně daně. Ani daň z příjmů, ani daň z přidané hodnoty. Neodpověděl jste mi ani na jedno.

A mám ještě jednu otázku: Jestlipak víte, že všichni poslanci hnutí ANO na jednání rozpočtového výboru hlasovali pro návrh Ladislava Šincla? Pro návrh, ne proti návrhu. A dnes posloucháte vystoupení ministra financí, který říká, že on zachraňuje občany, že váš poslanec je nějaký podezřelý, zlobbovaný, ale jeho vlastní poslanci hlasovali pro návrh pana poslance Šincla. Co na to říkáte?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já chci v tuto chvíli za prvé poděkovat za upozornění na to usnesení Poslanecké sněmovny. Musím říci, pane poslanče, že o tom usnesení nejsem přímo informován, to znamená, vyžádám si toto usnesení a budu na to reagovat z pozice předsedy vlády. Čili s tím usnesením se seznámím a event. poskytnu Sněmovně informaci o postupu, který Úřad vlády v této věci zvolí. To za prvé.

Za druhé. Pokud jde o ten návrh pana poslance Šincla a to, co se odehrává nyní, byl jsem informován o tom během jednání koaliční rady, že Ministerstvo financí přišlo s novým návrhem, jak poměry mezi pojišťovnami a zprostředkovateli upravit, a ten nový návrh, jak jsem pochopil, byl vyvolán právě iniciativou poslance Šincla. To znamená, že dochází k určitému i věcnému posunu v té debatě, která tady je. Myslím si, že návrh poslance Šincla přiměl pravděpodobně Ministerstvo financí, aby upravilo svou původní odmítavou pozici, takže hledá určitý kompromis. To je, myslím, pozitivní posun. A pokud by návrh poslance Šincla, ten původní, přispěl k tomu, že Ministerstvo financí bude hledat nějakou rovnovážnější podobu úpravy zákona, která bude ve prospěch klientů pojišťoven, tak si myslím, že to nebude vůbec špatný výsledek.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Než budeme pokračovat, přečtu omluvenku, která dorazila, a to je, že dnes z odpoledního jednání z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Jiří Junek.

Nyní tedy přistoupíme k 11. interpelaci a tu má pan poslanec Marek Benda. Připraví se paní poslankyně Němcová. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane premiére, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, jenom dílem losování navazuji na předsedu klubu Stanjuru, ale myslím, že je to docela výhodné.

Tady je stále odváděna pozornost od toho, co se odehrálo včera na půdě Poslanecké sněmovny, k nějakému věcnému sporu o nějaké pojištění. Dnes vystoupí místopředseda vlády, váš druhý, Pavel Bělobrádek, předseda jedné z koaličních stran, a řekne, že doufá, že Babiš a Šincl si spor vyjasní mezi sebou.

Já se vůbec nedomnívám, že tady přece jde o jakýkoliv spor Babiš-Šincl. Tady jde o to, jestli si místopředseda vlády vede složky na jednotlivé členy této Poslanecké sněmovny, jestli s nimi chodí na jednání a jestli je tam otevírá. Vy jste řekl, že osobní dehonestační kampaně jsou něco, co nepatří do politiky. Já s vámi souhlasím, i když, jak dobře víte, pan místopředseda Babiš nám od tohoto pultíku neumí říkat nic jiného než osobní dehonestační kampaně. Ještě nikdy na žádnou věcnou otázku neodpověděl jinak, než že jsme kradli ty karusely (řečeno měkce). Ale to vzal čert. Já se jenom ptám, jestli opravdu pokládáte za možné, aby se vedly složky na jednotlivé členy této Poslanecké sněmovny, aby tyto složky byly na jednání výborů nebo jejich orgánů přinášeny a aby nám někdo říkal: vy smíte mluvit a vy nesmíte mluvit podle toho, co já mám ve své složce a co já si o vás myslím. A pak by mě samozřejmě velmi zajímalo, a to by bylo možné nepochybně zjistit od účastníků jednání, jestli v té složce jsou jenom věci, které jsou z otevřených zdrojů, anebo jestli je to soukromá bezpečnostní služba, která to panu Babišovi, stejně jak to dělala v minulosti Věcem veřejným a Bártovi, dává dohromady.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Požádám pana premiéra, aby vám odpověděl.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Pan poslanec navázal na předcházející interpelaci. Já jsem u toho jednání včera nebyl, nicméně jsem si vyslechl stanovisko poslance Šincla. Vyslechl jsem si stanovisko poslance Votavy. O tom, jaké materiály měl k dispozici Andrej Babiš na jednání, o tom vám může říct Andrej Babiš, k tomu já vám žádné podrobnosti říci nemohu. Nicméně tady teď momentálně nejde o podstatu sporu o podobu zákona. Takové spory tady máme dnes a denně. Ale myslím si, že to, co je klíčové, je, jakou formou a na jaké úrovni tady mezi sebou budeme komunikovat. Takováto jednání se tady odehrávají dnes a denně, vyjednáváme s poslanci, ministři vyjednávají s poslanci, politické strany vyjednávají navzájem a jde o to, co bude obsahem těch jednání. Jestli to budou nějaká osobní data, jestli to bude snaha osobní data, osobní informace využívat k nějakému politickému tlaku, anebo zdali budeme mluvit o tom, co je obsahem návrhů, a budeme se vymezovat podle programu svých politických stran.

Já jsem pro to druhé. Já si prostě myslím, že bychom se měli vymezovat sami vůči sobě na základě programů, za které jsme byli zvoleni, na základě zájmu voličů, které tady reprezentujeme, a neměli bychom se uchylovat k postupům, který jsme tady pravděpodobně včera odpoledne viděli. A já si myslím, že od začátku je potřeba říci, že takto se k sobě chovat nemůžeme, protože bychom zabředli do něčeho, co by ještě dále devalvovalo parlamentní demokracii v očích občanů. Pokud si řekneme, a my jsme se pokusili říci to jasně našim koaličních partnerům dnes na jednání koaliční rady, že toto není ta cesta, jak bychom měli komunikovat - a nejde o to jenom v koalici, ale i mezi koalicí a opozicí - že toto není ta cesta, tak doufám, že to povede k tomu, že se ministr financí takovýmto způsobem už chovat nebude.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda pan poslanec Benda - nebude mít doplňující otázku. V tom případě požádám paní poslankyni Němcovou o její interpelaci a připraví se pan poslanec Bendl. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Já navážu, vážený pane předsedo vlády na to, co zde říkali mí kolegové, pan předseda Stanjura a pan kolega Marek Benda. Nám jde prostě o to, abych to řekla úplně jednoduše, jestli ty fízlovské manýry toho, že si někdo shromažďuje jakýsi podivný materiál na své odpůrce, a to nejenom politické, jestli vám připadají normální a akceptovatelné od člena vaší vlády. Vy tady používáte takové hezké obraty, že takhle se k sobě chovat nemáme. No to asi říká paní učitelka dětem ve škole, když se tahají za vlasy. Ale vy jste předseda vlády, který má jako prvního místopředsedu člověka, který nosí složky proti svým koaličním partnerům a tím jim vyhrožuje a zastrašuje je.

To není pouze v politické rovině první věc. On sbírá podobné materiály. Když si přečtete, co se dělo kolem možného návrhu na primátora Prahy, tak když pan Kasl odmítl se jím stát, tak okamžitě dostala pokyn ta paní poručice, jak se jmenuje?, Kleslová, aby na něj něco našla. Když si vzpomeneme na to, jak Andrej Babiš vyhrožoval médiím ve chvíli, kdy server Echo o něm napsal něco nelichotivého, okamžitě vyhrožoval finanční kontrolou. Televize Barrandov obdobně, Česká televize a její pořad Reportéři taktéž. Pan Pavel Šafr, šéfredaktor Svobodného fóra, to stejné. Čili mediální sféře svobodných nezávislých novin, ne mediální agrofertní divizi, je vyhrožováno za jejich nezávislé postoje. Poslanci jsou zastrašováni, soukromníkům je vyhrožováno kontrolami a pozvolnou likvidací, což se ukázalo i na případu těch dvou, kteří protestovali proti registračním pokladnám.

Já chci říct, že to není ojedinělý exces, že to je metoda, kterou používá váš první místopředseda vlády, za kterou vy nesete přímou odpovědnost, a já se vás chci zeptat, do jaké doby ještě hodláte toto tolerovat, tento přechod na oligarchizaci české společnosti, která už se nejmenuje téměř Česká republika, je založena na parlamentním demokratickém systému, ale vytváří se zde nějaké nové pořádky Andreje Babiše. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Požádám pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážení poslanci, samozřejmě že nesu odpovědnost za vládu na základě Ústavy před touto Poslaneckou sněmovnou. Jistě jste zaznamenali, zejména poslanci z opozice, že vláda získala důvěru poměrně nedávno při hlasování v Poslanecké sněmovně, kde byl návrh na to, aby vládě byla vyjádřena nedůvěra. Vláda obhájila svoji pozici a já nesu odpovědnost nejenom za vládu, ale také za to, aby vláda nezklamala očekávání občanů, aby byla schopna naplnit svůj vládní program, dodržet závazky, které na sebe přijaly všechny tři koaliční strany, když jsme se rozhodli tuto koalici vytvořit. A současně je tady určité dilema, které všichni cítíme a okolo kterého tady vedeme debatu. My jsme kolem toho dilematu vedli debatu i dnes na jednání poslaneckého klubu sociální demokracie i na vedení sociální demokracie. Jde o to, že samozřejmě nemůže platit přísloví, že účel světí prostředky. To prostě platit nemůže. Ani pro vládu ani pro naši snahu naplnit náš volební program nemůže platit účel světí prostředky, a proto jsme se také jako jedna z koaličních stran, jako sociální demokracie, jasně vymezili negativně vůči tomu kroku, který včera podnikl ministr financí Andrej Babiš vůči poslanci Ladislavu Šinclovi. A to je postoj, který jsme k té věci jasně zaujali, a já budu i nadále postupovat tak, abych jednal v souladu se svým svědomím, ale současně abych jednal jako odpovědný předseda vlády, který garantuje občanům, že tato vláda pro ně nebude dalším zklamáním, jako pro ně byly vlády minulé. A o tom zklamání a o těch vládách minulých si myslím, že zejména poslanci v pravé části Poslanecké sněmovny něco vědí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní poslankyně se chystá položit doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Chci se zeptat potřetí, pane předsedo vlády, jak je to s těmi složkami. Ptal se vás pan kolega Stanjura, pan kolega Benda, tedy do třetice všeho dobrého. Víte o tom, které všechny složky si Andrej Babiš na koho vede? Ptal jste se ho na to, jak to dělá? Jestli na to má tedy svou nějakou policejní divizi Agrofertu, která mu tohle všechno zpracovává? Řekl jste mu, že je nepřijatelné pro vás jako pro předsedu vlády, aby někdo takový s takovýmito metodami ve vaší vládě zasedal? Mluvili jste spolu o tom, nebo nemluvili?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám pana premiéra, aby odpověděl.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, já doufám, že se snad tady na tom všichni shodneme, kteří tady sedíme na interpelacích v Poslanecké sněmovně, že takovéto postupy přijatelné nejsou, že shromažďování nějakých složek nebo kompromitujících materiálů, to je prostě špína. To do politiky nepatří! To znamená, měli bychom se snažit, aby tak tomu nebylo, měli bychom k tomu zaujímat jasné postoje, měli bychom se vůči tomu jasně vymezovat a to jsem dnes jednoznačně jako předseda vlády učinil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. A upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že je právě teď 16 hodin, tedy uplynul čas, kdy je možné podat podle jednacího řádu poslední ústní interpelaci na předsedu vlády. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Než tak učiním, přečtu omluvenky, které ke mně dorazily. Dnešní den od 17.15, a to z pracovních důvodů, se omlouvá paní ministryně Karla Šlechtová a také dále z dnešního jednání Poslanecké sněmovny, a to včetně mimořádné 30. schůze od 17 hodin do jejího skončení, se ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Vojtěch Adam, stejně tak, ze stejných důvodů, se omlouvá i zítra od 12 hodin.

A nyní vyzývám pana poslance Martina Kolovratníka, aby přednesl interpelaci na ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Marie Pěnčíková. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Dnes podruhé jsem v uvozovkách vyhrál loterii, že jsem první.

Pane ministře, pokusím se být velmi stručný. Je to otázka, která se týká problematiky běženců, které se budeme věnovat dnes večer, ovšem toto je jenom částečný problém, který souvisí s dopravou a s problematikou dopravy. Konkrétně severofrancouzský přístav Calais - víte, že je několik let problematickým místem, kde se shromažďují imigranti ze severní Afriky a snaží se ukryti v kamionech dostat přes kanál La Manche do Velké Británie. Je to dlouhodobý stav, který byl nějak na hraně, ale podle informací, které jsem obdržel osobně od sdružení dopravců Česmad, tak Česká republika má na místě v těchto dnech až 300 řidičů denně a těch 300 řidičů, českých občanů, je skutečně v ohrožení života. Jsou tam doloženy případy, a bylo to teď i v médiích i na videu natočeno, kdy se naši řidiči střetávají s imigranty, kteří jsou ozbrojeni holemi, železnými tyčemi i noži a opravdu brutálně se snaží dostat dovnitř kamionů. Podle informací Česmadu je problém v tom, že se tak děje na několika místech před vjezdem do přístavu a děje se tak díky laxnímu přístupu francouzských bezpečnostních složek, ať už je to dopravní, pořádková policie, celníci nebo armáda. Zkrátka Francouzi nekonají. Česmad vám také v této věci odeslal na začátku června dopis, na který jste údajně zatím ještě nereagoval. Takže já bych vás rád požádal jménem českých dopravců a českých řidičů, abyste podnikl okamžité kroky vedoucí ke zmírnění situace, konkrétně to může být diplomatická nóta směrem k francouzské straně nebo nějaký další krok, který vy sám asi budete vědět lépe, který je lepší, než já.

Takže mé otázky jsou dvě. Za prvé, jestli o této situaci víte, jestli víte o tom, že v ohrožení života tam skutečně až 300 českých občanů denně. A za druhé, jestli jste ochoten se do této situace okamžitě vložit, například diplomatickou nótou, a pokud ne, tak z jakých důvodů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní požádám pana ministra zahraničních věcí o jeho odpověď. Máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ano, děkuji. Přeji vám dobré odpoledne. Dámy a pánové, já vás mohu ujistit, že o této situaci jsme informováni, že jsme se obrátili na francouzské úřady, obrátili jsme se na prefekturu města Calais, protože jsme to řešili přímo s úřady v místě, a informovali jsme se samozřejmě i o té situaci poměrně důkladně. Máme dnes i informace, které jsme dostali přímo z místa a od příslušných francouzských úředníků. Situace v Calais je dlouhodobě napjatá. Není asi jednoduché nebo není snadné asi i pro francouzskou stranu nám slibovat, že jsou schopni ji výrazně, v zásadně krátké době změnit. Migrantů v okolí Calais je okolo tří tisíc. Francouzské orgány si toho samozřejmě jsou velmi dobře vědomy, jak je to vážné. Bezpečnostní orgány na situaci reagují a dá se říci, že v posledních dnech stále dochází k tomu, že jsou posilovány stavy bezpečnostních složek. V posledních dnech francouzské bezpečnostní složky evakuovaly v Calais několik táborů, kde nelegální přistěhovalci právě přebývali s vidinou cesty do Velké Británie. Tam se jedná o to, že oni hlavně míří do Velké Británie. Několik set osob převezli do imigračních středisek.

Bohužel ono se nedá očekávat s ohledem na počty migrantů, které míří přes Středozemní moře, že by i to, co se jim podařilo převézt do imigrační středisek, že by dlouho zůstalo prázdné. Oni se obávají, že evakuované prostory se mohou zase rychle zaplnit nově příchozími. Takže problémy v tom, co se tam děje - máme od francouzských úřadů ujištění a přísliby, že v tom budou podnikat, co bude v jejich silách. Opakuji, oni tam posilují stavy, posílají tam další jednotky a složky, ale nejsou schopni nám garantovat, že jsou schopni v nějaké krátké době situaci tam vrátit do normálu. Takže kromě této komunikace s francouzskou stranou se snažíme na našich webových stránkách upozorňovat všechny, kdo tam jedou, jaká tam situace je. Snažíme se dávat informace o tom, co tam čeká naše řidiče, a upozorňujeme na to, že kontakt s neznámými osobami je tam nebezpečný, a doporučujeme zabezpečovat vozidla tak, aby do nich nemohl nikdo vniknout nebo aby se v nich mohly nepovolané osoby skrýt. Doporučujeme i na těch stránkách projíždět Calais bez jakýchkoliv zastávek, se zamčenými dveřmi. To jsou řekněme doporučení, která můžeme dávat. Upozorňujeme a snažíme se informace poskytovat. Budeme dále jednat s francouzskou stranou o tom, jak ta opatření postupují, protože máte pravdu, že tam máme poměrně dost velký počet našich řidičů. Bohužel Calais není jediné místo dneska, které se potýká s podobnými problémy, a bohužel ani Francie není jediná země, která dnes podobným problémům čelí. Problém je daleko širší a budeme se dnes o něm pravděpodobně dnes večer bavit. Ale ujišťuji vás o tom, že to sledujeme, i situaci v Calais sledujeme, informujeme o tom a budu v tom reagovat s těmi, od kterých jsem dostal dopisy, a řeknu jim tedy, co o tom víme a co můžeme v této věci podniknout, a zároveň jim předám stanoviska, která máme z francouzské strany.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Táži se, zda pan poslanec chce dát doplňující otázku. Není tomu tak. V tom případě další vylosovanou, druhou v pořadí, je paní poslankyně Pěnčíková, která interpeluje ministra zemědělství Mariana Jurečku, a připraví se paní poslankyně Bebarová Rujbrová. Máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Děkuji za slovo. Dobrý den všem. Vážený pane ministře, v týdeníku Zemědělec číslo 19 byl zveřejněn článek pod názvem Došlo k přetržení odborných vazeb. Tento článek reaguje na anketu, jejíž respondenti odpovídali na otázku, zda se domnívají, že zrušení agentur pro zemědělství a venkov bylo správným krokem. Většina dotázaných, a to celých 71 %, volila varianty ne a spíše ne. Řada z nich má pochybnosti o tom, zda zaměstnanci Státního zemědělského intervenčního fondu budou mít možnost poskytovat informační a poradenskou činnost, která byla zejména pro drobné zemědělce, ale nejen ty, důležitá, ale i uváděli celou řadu jiných důvodů.

Proto se vás ptám, jaké finanční úspory zrušení agentur přineslo a z čeho. Státní zemědělský intervenční fond je zřízen jako akreditovaná platební agentura, jejímiž hlavními úkoly jsou administrace plateb a jejich následná kontrola. A kdo tedy bude zemědělcům poskytovat informace a radit? Dne 13. května 2015 vyšla novela nařízení vlády pro přímé platby číslo 113/2015 Sb., která prodlužuje podávání jednotné žádosti do 29. května 2015. To byl poměrně významný krok a dle vašeho vyjádření jde o to dát více času zemědělcům, aby se na to připravili. Podle vyjádření některých zaměstnanců SZIFu by se to ale stejně v dřívějším termínu nestihlo. Proto se vás ptám, jestli neuvažujete o navýšení počtu zaměstnanců SZIFu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a požádám pana ministra Mariana Jurečku, aby vám odpověděl.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové.

Tak já tady k tomu dotazu musím uvést, že kdybych mohl někdy v roce 2012 ovlivnit tuto záležitost, tak bych agentury pro zemědělství a venkov nerušil. Nicméně tehdy i vláda v tom roce 2012 dne 2. 10. rozhodla o tom, že dojde k zrušení agentur pro zemědělství a venkov a jejich transformaci do Státního zemědělského intervenčního fondu. Já jsem přišel na Ministerstvo ve fázi, kdy de facto už bylo pouze 12 ředitelů, kteří byli ředitelé na jednotlivých agenturách, ale víceméně to byli vojáci bez vojska. Ti lidé, kteří zůstávali ještě jako zaměstnanci agentur pro zemědělství a venkov, tak byli s dvacetiprocentním úvazkem, v tu dobu už byli osmdesátiprocentním úvazkem u Státního zemědělského intervenčního fondu. Kdybych měl ty kroky zvrátit zpátky, tak bych to samozřejmě mohl udělat, ale za podstatně nebo docela velkých finančních nákladů. Já jsem se tedy rozhodl nakonec tu transformaci dokončit.

Je potřeba si uvědomit, že víceméně z 90 % ti lidé, kteří ještě před pěti a více lety byli většinovými zaměstnanci agentur, postupně přecházeli pod Státní zemědělský intervenční fond, tak jsou to prakticky jedni a titíž lidé, kteří prakticky jsou schopni dělat, nebo dělají tu agendu jak pro SZIF, tak pro ministerstvo. I já sám na okrese tu situaci znám, že ti lidé tam pracují prakticky deset let, znají osobně ty zemědělce a dnes jsou to všechno zaměstnanci Státního zemědělského intervenčního fondu. My jsme vloni, když jsme dělali změnu zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu, tak tam také jednou z úprav bylo to, že Státní zemědělský intervenční fond má poskytovat také poradenství v návaznosti právě na tuto ukončenou činnost agentur pro zemědělství a venkov. My samozřejmě jsme si vědomi toho, že teď je poměrně náročná doba pro pracovníky SZIFu. Řešíme s panem ředitelem Šebestyánem tu otázku, jakým způsobem případně ulehčit těm zaměstnancům. Já jsem mu řekl, ať případně si promyslí, jestli by neuvažoval ještě o nějakém personálním posílení v rámci SZIFu. Zatím on tady tuto variantu nevidí jako nutnou, protože jsme si vědomi toho, že když teď nám doběhne a dokážeme zvládnout tu agendu roku 2015, tak v roce 2016 a příštích letech už by situace měla být podstatně lepší i pro ty zaměstnance.

Vzhledem k té otázce, na kterou jste se ptala, k jakým úsporám došlo, tak se přiznám, já je nejsem schopen vyjádřit, ty úspory, nejsem schopen je kvantifikovat, protože víceméně drtivá většina zaměstnanců přišla potom plně úvazky pod Státní zemědělský intervenční fond. A pokud vím, tak zhruba asi jenom osm zaměstnanců byli ti, kteří odešli někam jinam a nepřešli pod Státní zemědělský intervenční fond, takže ta úspora je poměrně malá. Nicméně já věřím tomu, že se nám podaří i vzhledem k tomu, že máme dohodu se Státním zemědělským intervenčním fondem, pokud jde o komunikaci ať už z Ministerstva ve vztahu k zemědělcům, ale i obráceně, já i mí lidé chodíme i na porady Státního zemědělského intervenčního fondu jako vedení i krajských ředitelů, respektive ředitelů těch oblastí, protože ty jsou podle NUTS udělány, tak ten tok informací máme zajištěn tam i zpátky. Takže já věřím tomu, že to z dlouhodobého hlediska bude fungovat dobře. Teď opravdu přiznávám, že teď je několik měsíců, kdy to období je poměrně hektické. Je dáno tím, že byl skluz ve vyjednávání společné zemědělské politiky, je skluz v tom, že nám Evropská komise notifikovala Program rozvoje venkova až minulý měsíc, takže my jsme byli opravdu v poměrně těžké situaci. Ale já věřím tomu, že se to stabilizuje a že to bude fungovat dobře, aby ti zaměstnanci nebyli pod takovým tlakem, pod jakým byli teď za poslední dva tři měsíce. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se paní poslankyně - nemá zájem. V tom případě pokročíme k číslu 3, což je interpelace paní poslankyně Zuzky Bebarové Rujbrové na pana ministra spravedlnosti. Prosím.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Děkuji. Můj ministr bohužel přítomen není. Takže vážený pane ministře, v době působení vaší předchůdkyně paní ministryně Válkové proběhly ve vězeňské službě výrazné personální změny. Kromě odvolání generálního ředitele Petra Dohnala následně nezůstal kámen na kameni v celém vedení vězeňské služby. Vím, že šlo o kroky vaší předchůdkyně. Ovšem některé z těchto kroků se týkají i vás. Ministerstvo spravedlnosti je odvolacím orgánem pro členy vězeňské služby, kteří nesouhlasili s rozhodnutím generálního ředitele. Lhůta pro rozhodnutí o jejich odvolání podle zákona o služebním poměru je devadesátidenní. Mohu uvést případ například plukovníka Ing. Drska, který toto odvolání podával už 9. listopadu 2011 a přes zájem ombudsmanky do současné doby v jeho kauze rozhodnuto nebylo. Netýká se to pouze jeho. Očekávala bych, a předpokládám, že nejen já, že Ministerstvo spravedlnosti bude tím ministerstvem, které bude zákon dodržovat především. Děkuji za vaše vysvětlení.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr odpoví písemně. Dalším interpelujícím je pan poslanec Radim Holeček, který bude interpelovat pan ministra průmyslu a obchodu. Prosím.

 

Poslanec Radim Holeček: Dobrý den. Vážený pane ministře, pokud něco funguje, tak je potřeba tomu začít házet klacky pod nohy. Jinak si totiž neumím vysvětlit kroky vašeho ministerstva a Českého telekomunikačního úřadu směrem k trhu přepravních služeb, respektive nechápu svévolné zahrnování dalších soukromých subjektů, které by měly platit ztrátu České pošty. Tyto nově zahrnuté subjekty byly vaším ministerstvem a ČTÚ opakovaně ujišťovány, že jako společnosti poskytující expresní a kurýrní služby nespadají pod poskytovatele poštovních služeb a jako takovým jim nic nehrozí, nehrozí jim, že by měly přispívat do poštovního kompenzačního fondu. Za touto situací vidím opět snahy svázat soukromé subjekty dalšími pravidly a především z nich vytahat peníze pro mnohdy i nefungující a přebujelé státní podniky. V tomto případě tedy spíše fungující, jelikož Česká pošta snažící se sice vypadat ztrátově je ve skutečnosti dlouhodobě v zisku, a to nemýlím-li se v řádu stovek milionů korun. A je tedy otázkou, zda nějaké takové kompenzace vůbec potřebuje. Navíc Evropská komise stanovila, že expresní a kurýrní služby představují zvláštní služby, které se vyznačují tím, že výrazně se liší od obecných služeb poštovních. Tato směrnice, již měl současný platný zákon implementovat, má trh dále liberalizovat, nikoliv svazovat. Z chování ČTÚ a MPO vyplývá, že jste se asi rozhodli vydat se úplně opačnou cestou, bohužel ke škodě dosud fungujícího prostředí.

Považuji za naprosto nepřípustné, aby ČTÚ od konce roku 2014 obesílal jednotlivé expresní společnosti s výzvou k registraci jakožto poskytovatele poštovních služeb, i když poštovní služby prokazatelně neposkytují. ČTÚ si musí uvědomit, že expresní přepravci poskytují své služby na základě smlouvy o přepravě věci či zasilatelské smlouvy, nikoliv poštovní smlouvy dle poštovního zákona. Svévolné jednání ČTÚ navíc poškozuje Českou republiku u zahraničních investorů, a vytváří tak opět několikrát kritizované nepředvídatelné právní prostředí pro lokální i zahraniční společnosti.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Čas, pane kolego.

 

Poslanec Radim Holeček: Mou otázkou tedy je, jak je možné, že ČTÚ a vaše ministerstvo záměrně vystupuje proti příslušné evropské směrnici a vystavuje se tak riziku žaloby od Evropského soudu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především musím udělat určité ohrazení. Mohu o tomto problému mluvit obecně, nemohu mluvit za ČTÚ, to je nezávislý regulační úřad, který mi nepodléhá. Čili budu ten problém řešit obecně jako ministr, kterému spadá legislativní činnost v této oblasti, nikoliv pak výkonná činnost Českého telekomunikačního úřadu, který, jak víme, jest nezávislým úřadem.

Čili k vašemu dotazu bych rád uvedl, že uvedený problém byl předmětem jednání, které proběhlo mezi Českou asociací mezinárodních expresních přepravců na MPO dne 5. června tohoto roku. Při této příležitosti byly přítomným členům asociace, kteří své služby deklarují většinou jako služby přepravní, podrobně vysvětleny principy aktuální právní úpravy týkající se fungování trhu poštovních služeb a jeho regulace. Podotýkám, všechno toto je vygenerováno postupnou liberalizací trhu, zejména pak od 1. ledna 2013. Tato úprava je obsažena v zákoně o poštovních službách a provozovatelé poštovních služeb se na rozdíl od předchozí praxe, kdy se jednalo o živnost volnou, musí registrovat u Českého telekomunikačního úřadu. Oprávnění k podnikání v oblasti poskytování poštovních služeb vzniká písemným oznámením podnikání v tomto oboru ČTÚ. Samotné oznámení o podnikání nepředstavuje v porovnání s registrací u živnostenského úřadu žádné zvýšení administrativní zátěže. Cílem této změny bylo získat přehled o trhu poštovních služeb, a to zejména z hlediska budoucí potřeby ukládat povinnost zajišťovat některé základní poštovní služby, zajistit kvalitu služeb a ochranu zákazníků.

Evidovaní provozovatelé poštovních služeb jsou pak za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách rovněž potenciálními plátci takzvaného kompenzačního fondu, jehož prostřednictvím mají být podle současné právní úpravy hrazeny čisté náklady spojené s poskytováním základních poštovních služeb. A právě tato možnost, chcete-li hrozba, je důvodem, pro který řada provozovatelů služeb deklaruje, že své služby zajišťuje jako zasilatelské, případně jako služby podle smlouvy o přepravě apod.

Pro řešení těchto situací byl pro případy pochybností o charakteru té které služby v zákoně o poštovních službách zřízen zcela nový institut, na základě kterého ČTÚ z vlastní iniciativy nebo na žádost vede správní řízení, jehož výsledkem je správní rozhodnutí o tom, zda daný subjekt poskytuje poštovní služby, či nikoliv. Podle veřejně dostupných informací vedl a vede ČTÚ v rozmezí 2013 až 2015 již několik správních řízení o určení charakteru poskytované služby, a to jak na žádost, tak z vlastní iniciativy. Ve většině případů soud potvrdil, že se jedná o poštovní služby, a vyvrátil tak argumenty jednotlivých provozovatelů, že jejich služby nejsou službami poštovními. Existují však i případy, kdy podle definice poštovních služeb obsažené v zákoně o poštovních službách konstatoval, že se o poštovní služby nejedná. V současné době byly tyto rozpory některými provozovateli předány k řešení soudní cestou, příslušné soudy však podle dostupných informací rozhodnutí dosud nevydaly.

Dosavadní praxe nepotvrzuje argumenty některých provozovatelů o nesprávné nebo nejasné definici poštovních služeb v zákoně o poštovních službách, resp. o nesprávném postupu ČTÚ. To mimo jiné potvrzuje skutečnost, že Evropská komise s Českou republikou nezahájila řízení o porušení smlouvy z důvodu chybné transpozice takzvané třetí poštovní směrnice. Je zřejmé, že posouzení poštovních a jim příbuzných služeb vyžaduje odborné rozhodování, které zajišťuje ve správním řízení ČTÚ jako nezávislý regulační orgán pro oblast poštovních služeb, přičemž rozhodnutí ČTÚ je soudně přezkoumatelné. Potvrzuje se rovněž, že obdobná řízení s účelem účelově zpochybnit charakter poskytovaných služeb jsou vedena i v jiných členských státech EU, například v Rakousku se řeší případ společnosti DHL.

Právě včera proběhlo zde v Poslanecké sněmovně první čtení návrhu novely zákona o poštovních službách, jejímž hlavním obsahem je změna způsobu financování takzvaných čistých nákladů ze stávajícího kompenzačního fondu, do kterého přispívají provozovatelé poštovních služeb na úhradu těchto nákladů ze státního rozpočtu. Dá se tedy reálně předpokládat, že přijetím této novely pominou i důvody jednotlivých provozovatelů zpochybňování charakteru jejich služeb.

Chtěl bych vás ujistit, že MPO je samozřejmě připraveno a deklarovalo, že i při zmiňovaném jednání asociací bude i nadále tuto problematiku sledovat a reagovat například v kontextu možných rozhodnutí Soudního dvora EU v těchto případech.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec si přeje položit doplňující dotaz. Máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Jenom krátká doplňující - jestli vy osobně si myslíte, že se ČTÚ chová nad rámec svých pravomocí nebo jestli si zákon nevykládá trochu dle svého uvážení. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr si přeje reagovat. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Já bych chtěl především sdělit to, co jsem říkal takovými zaobalenými slovy, že v zásadě, pokud projde ten zákon, který zítra má projít, tak to bude irelevantní, protože liberalizaci bohužel zaplatí daňoví poplatníci, protože v teorii je to jasné - pustí se soukromé subjekty na dosud monopolní trh, máme liberalizaci, ale za to, aby pošta nebo některý jiný subjekt zajistil základní služby, mu mají ti, kteří mají benefity z liberalizace, něco platit. To je pěkná teorie. Bohužel v české praxi to funguje tak, a to je zkušenost nikoliv z poštovního fondu, ale z fondu elektronických komunikací, že se tam soudí o příspěvky, které měli platit v letech 2005, 2006, 2007 atd. Prostě reálně nejsou vybratelné. Je navrhováno řešení, že to zaplatí daňoví poplatníci, což není úplně optimální, ale asi jediné možné řešení v této oblasti, a to také bude znamenat, že pokud se to stane, tak veškeré stížnosti někoho, jak je evidován, spadnou pod stůl. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla interpelace pana poslance Holečka. Další interpelující bude paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat pana ministra financí. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, moje interpelace měla původně nést název svazky Andreje Babiše, ale nedopatřením se z nich staly závazky Andreje Babiše. Je to ale docela jedno, protože použitím kompromitujících svazků došlo k porušení závazků. Těch předvolebních, které slibovaly, že současná vláda bude politiku dělat úplně jinak. Ukazuje se, že dělat něco jiného jinak neznamená dělat to lépe.

To ale není úplně podstatné. Půjdu rovnou k věci. Současná kauza vyvolává kromě jiného pochybnosti také o dodržování zákona o ochraně osobních údajů. Ano, kromě toho, že tento případ vrhá velmi špatné světlo na to, jakým způsobem zákony současné vlády vznikají, jejich obsah je zřejmě určen tím, kdo na koho co ví. Otevírá také otázku, zda si jako místopředseda vlády můžete dovolit ignorovat ustanovení zákona o ochraně osobních údajů, která pro shromažďování citlivých osobních údajů stanoví přísné podmínky. V kauze, která se dotýká kolegy Šincla, k takovému protiprávnímu shromažďování velmi pravděpodobně došlo.

Vede mě to k množství otázek. Pane ministře, uvědomujete si, že v této zemi stále platí zákony, a to i zákony o ochraně osobních údajů?

Dále bych se ráda zeptala, kdo vám takový neortodoxní postup poradil, kým jste se inspiroval, kdo údaje o kolegovi Šinclovi shromáždil. Pracovníci Ministerstva financí, nebo jiné osoby? Jsou podobné svazky vedeny i na ostatní kolegy a kolegyně? Kolikrát jste už tyto svazky použil? A pokud mají být informace o panu Šinclovi pravdivé, kladu si otázku, proč jste se neobrátil na orgány činné v trestním řízení, ale využil jejich znalost až v okamžiku, kdy jste s panem kolegou Šinclem vedl politický spor.

Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr odpoví písemně. Dalším interpelujícím je pan poslanec Ludvík Hovorka, který bude interpelovat pana ministra zdravotnictví ve věci léčby kmenovými buňkami. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře, podvýbor pro ekonomiku ve zdravotnictví, zdravotní pojištění a lékovou politiku uspořádal 11. listopadu 2014 seminář k léčbě kmenovými buňkami. Konkrétně se to týkalo tří diagnóz - léčby ischemické choroby dolní končetiny, dále léčby ALS a také léčby kolenních a kyčelních kloubů pomocí injekcí aplikace kmenových buněk do kloubů. Pro to posouzení, zda daný druh léčby je legální poskytovat, je nutno rozhodnout podle zákonných pravidel, která jsou různá pro různé druhy léčebných intervencí, jestli se jedná o novou metodu, nebo o lék, nebo o zdravotnický prostředek. Bohužel do dnešního dne, přestože jsme přijali usnesení, kde jsme žádali Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv, jsme nedostali odpovědi na naše usnesení, které jsme si tehdy vyžádali.

Podvýbor žádá Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv, aby sdělily, podle jaké právní úpravy se řídí jednotlivé druhy léčby kmenovými buňkami a nakládání s nimi, zda podle zákona o léčivech, zda podle zákona o specifických zdravotních službách, nebo podle zákona o lidských tkáních a buňkách. Současně žádáme Ministerstvo zdravotnictví, aby v souladu s právní regulací a zásadami medicíny založené na důkazech vydalo stanovisko, které druhy léčby kmenovými buňkami je možno v současnosti považovat za vědecky uznané, které jsou teprve ve fázi klinických studií a které jsou postupem, který není lege artis; aby vyhodnotilo přípustnost nabízení jednotlivých druhů léčby kmenovými buňkami pacientům za peníze, za přímou úhradu pacientem (upozornění na čas) a vydalo metodický pokyn k výkladu zákona za účelem postihu nelegálních praktik.

Já vás prosím, pane ministře, abyste nám na tyto otázky a na toto usnesení dal jednoznačnou odpověď. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším interpelujícím bude pan poslanec Miroslav Kalousek, který bude interpelovat pana ministra financí ve věci tisku 417. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený nepřítomný ministře Babiši, když Sněmovna projednávala tisk 417, bylo předloženo několik pozměňovacích návrhů, mezi nimi i pozměňovací návrh poslance vašeho vlastního politického hnutí, poslance Karla Raise, který navrhoval ukončit okamžitě daňovou podporu čistých biopaliv. Vy jste několik týdnů předtím deklaroval ochotu podpořit tento návrh vašeho vlastního poslance, abyste potom v rozporu s tímto veřejným slibem hlasoval jinak, a když jste byl na tiskové konferenci žádán o důvod rozporu v tomto chování, řekl jste, že jste měl od svého ministerstva neutrální stanovisko, a tudíž jste se musel zdržet.

Já teď odhlédnu od situace, že neutrální stanovisko nijak nezavazuje předkladatele, aby se zdržel, ten může hlasovat pro i proti, obojí je veřejně správně, ale členové rozpočtového výboru vědí, že to stanovisko nebylo neutrální, že bylo souhlasné, že váš úřad navrhoval podpořit návrh poslance Karla Raise. A vy jste obelhal Sněmovnu a obelhal jste veřejnost, když jste obhajoval skutečnost, že jste hlasoval ve prospěch své soukromé firmy na úkor veřejných rozpočtů. Myslím si, že veřejnost i Poslanecká sněmovna by si zasloužily vaši odpověď, proč jste takto bezprecedentním způsobem lhal.

Dovoluji si požádat o tuto informaci bez ohledu na to, že mi samozřejmě hrozí, že budu posypán zhoubným herbicidem. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším interpelujícím bude pan poslanec Jan Zahradník, který bude interpelovat pana ministra financí ve věci záměru zrušení Finančního úřadu Vodňany. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, obracím se s touto interpelací k nepřítomnému ministru financí panu Andreji Babišovi. Moje interpelace vychází z podnětu, kterého se mi dostalo od starosty města Vodňany a od starostů obcí v okolí tohoto krásného jihočeského města, kteří mají obavu z toho, že existuje záměr Finanční správy České republiky zrušit územní pracoviště ve Vodňanech. Toto pracoviště spadá pod Finanční úřad pro Jihočeský kraj a je přímo řízené ředitelem územního pracoviště ve Strakonicích. Mám informace, že obsluha daňových subjektů ve Vodňanech není nijak výrazně nižší, než je tomu u daňových subjektů ve Strakonicích nebo dalším sousedním městě Blatné. Mnoho z občanů onoho vodňanského regionu nemá možnost řešit své daňové záležitosti jinak než osobní návštěvou tohoto pracoviště.

Tak se tedy, pane předsedo, vaším prostřednictvím obracím na pana ministra s dotazem, zdali je tato obava pravdivá, zdali tento záměr je pravdivý, a pokud ano, tak jaké jsou pro tento záměr důvody. A také ještě, zdali je ten záměr v souladu s všude hlásaným záměrem pana ministra zlepšit výběr daní v České republice.

A protože teď vím, že se mi odpovědi od pana ministra nedostane, ještě bych přesto položil doplňující otázku, nebo možná spíš než otázku takovou doplňující informaci pro pana ministra. Nesouhlas se záměrem zrušit územní pracoviště (Čas, pane kolego!) ve Vodňanech vyjádřilo zastupitelstvo města Vodňany - já to dokončím - a jeho usnesení, zastupitelstva Vodňan, podpořilo 16 obcí z Vodňanska a rovněž dobrovolný svazek obcí Blanicko-otavského mikroregionu. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr odpoví v zákonné lhůtě a dalším interpelujícím bude paní poslankyně Olga Havlová, která bude interpelovat pana ministra Chovance ve věci imigrantských kvót. Prosím.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych chtěla poděkovat všem ministrům, kteří nepohrdají touto Sněmovnou a jsou zde přítomni. Vzhledem k tomu, že máme večer mimořádnou schůzi ohledně celé této problematiky, na kterou jsem se chtěla ptát, tak položím na mimořádné schůzi panu ministrovi dotaz. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další interpelující bude pan poslanec Jiří Valenta, který bude interpelovat přítomného pana ministra průmyslu a obchodu. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Vážený pane ministře, v médiích se objevila informace, že Ministerstvo průmyslu a obchodu nedodrželo jakési závěry, na kterých se společně dohodlo při jednání se zástupci Ministerstva vnitra, týkající se projektu rozvoje sítí nové generace. Nejen jako řadový člen Poslanecké sněmovny, ale zejména jako předseda sněmovního podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment bych se vás rád zeptal na obsah toho, co tedy mělo být a má být konkrétně podle zmiňované dohody tedy ještě zapracováno do státní strategie národního plánu rozvoje sítí nové generace a do operačního programu ORPIK-PO4. Ptám se vás také i na další důvody tohoto silně medializovaného sporu zahájeného údajně dopisem ministra vnitra Chovance z 8. června, kde vám vytýká, že vaši úředníci nebyli od října loňského roku schopni zásadní připomínky do plánu zapracovat. Tento nastíněný řekněme názorový nesoulad mezi ministerstvy může do budoucna vygenerovat nejen zvýšení bezpečnostních rizik státu, ale i další ohrožení hospodářského růstu České republiky.

Je v tomto ohledu také pravdou, že byste měl urychleně předat vnitru kompetence k vybudování a provozu registru pasivní infrastruktury a také na Ministerstvo vnitra přesunout odpovědnost za národní plán rozvoje sítí nové generace? I k těmto údajným zamýšleným opatřením bych prosil o váš komentář. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tento dotaz. Rád bych reagoval na to, jak je to s rozvojem vysokorychlostního internetu.

Vysokorychlostní internet je jednou z největších priorit Ministerstva průmyslu a obchodu. Je to věc, na kterou je alokováno v evropských fondech na příštích sedm let 14 mld. korun, a podprogram, který se tímto bude zabývat, bude spuštěn na konci tohoto roku. Jak jistě víte, Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo jako první přijímání výzev na další období. Výzvy byly vyhlášeny 29. května a přijímání začalo 1. června. V tomto konkrétním bodě bude tato výzva vyhlášena pravděpodobně na podzim.

Co se týká oněch debat s Ministerstvem vnitra, tak je tam debata o tom, jakou úlohu by v této věci mohla hrát Česká pošta, resp. její odštěpný závod zabývající se IT. My tuto možnost nevylučujeme, udělali jsme proto některé kroky, aby i státní podnik, který pravděpodobně vznikne z odštěpného závodu, se mohl k těm fondům dostat.

Co se týká národního plánu rozvoje sítí nové generace, tak to je věc, kterou jsem tuším včera odeslal do mezirezortního připomínkového řízení, a bude probíhat debata mezi všemi rezorty a dalšími připomínkovými místy a také samozřejmě s odbornou veřejností, jak se k tomuto plánu postaví. Roli státu, která byla prvním sporným bodem na plánování a přípravě podmínek soutěže, jsem zmínil. Druhým požadavkem bylo umožnit čerpání dotací z ORPIK i státnímu podniku pověřenému přípravou, plánováním a následnou správou sítí nové generace. Tento požadavek je nadbytečný, neboť z veřejné podpory nejsou v našem plánu vyřazeny státní podniky realizující projekty v dané oblasti. Musí ovšem splnit požadavky jako jiní uchazeči o dotace a musí podat nejlepší projekt.

Třetím tématem byl požadavek na výhradní upřednostnění optické technologie. MPO je přesvědčeno, že přes její nesporné kvality není takový krok možný, neboť by znamenal porušení legislativně daného principu technologické neutrality. MPO vychází z evropské i národní strategie.

Poslední požadavek byl převod správy nově zřizovaných sítí výhradně do správy státního podniku pověřeného plánováním, výstavbou a správou sítí nové generace. Tento požadavek jsme z výše uvedených důvodů odmítli, neboť je v rozporu s evropskými strategiemi. Dneska jsem se s panem ministrem dohodl, že pošleme své úředníky vedené náměstky do Bruselu, aby tam diskutovali s evropskými úředníky, do jaké míry jsou možné změny již stávajícího plánu na čerpání evropských fondů, kde je to vše celkem jasně definováno evropskými dokumenty.

Chtěl bych říci, že veřejná pomoc v oblasti vysokorychlostního internetu je velmi žádoucí, protože by to mělo pomoci znevýhodněným oblastem. Na straně druhé je tam i další podmínka Evropské unie, že by neměly být zmařeny stávající investice. V našem případě se zřejmě jedná primárně o tzv. wifinářské firmy, které provozují nějaký internet, který ne vždy splňuje ta kritéria, která jsou požadována od vysokorychlostního internetu. (Upozornění na čas.) Myslím, že to je to hlavní, co jsem chtěl říct.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se pana poslance, zda chce uplatnit doplňující otázku. Pokud ano, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji, pane ministře. V tomto ohledu vám rozumím. Takže tím potvrzujete, že veškeré nesoulady, které vznikly mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem průmyslu a obchodu, jsou zažehnány? Ale ještě jste mně neodpověděl, jaký máte názor, nebo jestli už došlo k předání kompetencí k vybudování a provozu registru pasivní infrastruktury Ministerstvu vnitra.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Děkuji za ten dotaz. Já nevím, jestli jsou všechny tenze zažehnány. Ale dnes jsem se dohodl s panem ministrem vnitra, že je budeme řešit. A to druhé, to předání kompetencí. To já nemohu udělat, ani kdybych chtěl, protože to rozhoduje kompetenční zákon, který mluví jasně. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Tím končí desátá interpelace. Tou jedenáctou je interpelace pana poslance Zahradníčka na pana ministra dopravy ve věci rekonstrukce silnic a dálnic. Prosím.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo. Příjemné dobré odpoledne, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající.

Vážený pane ministře dopravy, touto interpelací se na vás obracím se žádostí o zjednání nápravy ve věci provádění souběžných stavebních prací na dálnicích a silnicích, které jsou v jejich těsném sousedství. Vím, že silnice potřebují opravy, ale všeho s určitou mírou. Je všeobecně známo, že v případě havárií ať nákladních, či osobních automobilů je provoz zablokován na několik dlouhých hodin, a když se jedná o havárie v rekonstruovaném úseku dálnice, je to ještě daleko horší. Provoz je sveden, ať řízeně, nebo neřízeně, do vyznačené nebo nevyznačené objízdné trasy, to je na komunikace všech možných druhů a tříd.

Proto se vás ptám, vážený pane ministře dopravy, zda uvažujete o koordinaci prováděných stavebních prací s Ředitelstvím silnic a dálnic, se správou údržby silnic, Policií České republiky, příslušnými referáty dopravy krajských úřadů a popřípadě dalšími organizacemi, aby nedocházelo k provádění souběžných stavebních prací na dálnicích i sousedních komunikacích. Nebo souhlasíte se situací, která se opakuje například na Vysočině, a řidiči buď dlouhé hodiny čekají, až bude dálnice opět průjezdná, a nervózně koukají, jak na souběžné komunikaci první nebo druhé třídy pracují dva tři dělníci, nebo pomalu popojíždějí po nevyznačených objízdných trasách silnic třetích tříd, na kterých jsou další uzávěrky, nebo je provoz řízen světelnou signalizací? Tím samozřejmě řidiči najedou desítky kilometrů navíc. Byl bych velice vděčen, a myslím, že i ostatní řidiči, za zjednání určité nápravy. Věřte, že není nic horšího než v parném létě v době dovolených v autě nebo v autobusu plném dětí čekat dlouhé hodiny na opětovné zprůjezdnění daného úseku dálnice nebo silnice. Když k tomu přidáme probíhající rekonstrukce na železničních tratích, tak cestování na dovolenou bude jistě zajímavé a plné dobrodružných zážitků. (Upozornění na čas.)

Děkuji vám za odpověď a děkuji ostatním za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra, zda chce odpovědět. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych rád odpověděl. Samozřejmě je to určitě situace, která je náročná, na druhé straně si myslím, že naše zodpovědnost je, ne jak se občas píše v médiích, peníze utratit na poslední chvíli, ale prostě my máme nějakou povinnost starat se o silnice, dálnice, které máme ve správě jak my, tak kraje, a je potřeba jim dělat rekonstrukci.

Problematika řešení uzavírek při souběhu akcí státu a jednotlivých krajů není úplně jednoduchá. Čerpání prostředků z jednotlivých rozpočtů je časově omezené a průběh zadávacích řízení vzhledem k jeho složitosti není možné přesně předvídat. Proto může nastat souběh akcí krajů, obcí i Ředitelství silnic a dálnic při opravách, byť to původně nebylo zamýšleno. Zdržení i jediného zadávacího řízení může vést k prolnutí akcí. Další prodlužování termínu zahájení prací není mnohdy reálné, neboť by se oprava nedala dokončit v rámci stavební sezóny. Odklad do dalšího roku není možný s ohledem na možnosti financování aktuálně běžících programů.

V letošním roce se do oprav údržby silnic, a to nejenom v majetku státu, významně investuje. Takové investice vyvolává dlouhodobé podfinancování dopravní infrastruktury. Z hlediska oprav dálniční sítě se však jedná o objem prací, který by se měl každoročně opakovat, neboť se opravuje přibližně pět procent sítě dálnic, což odpovídá periodě dvaceti let opravy každého jednotlivého úseku.

Já bych tady rád zdůraznil, že navíc my do těch oprav dálnic dneska investujeme asi o pět procent méně než v minulém roce. Co je samozřejmě komplikace, že v současnosti probíhá i modernizace dálnice. Já bych chtěl ujistit, že naší snahou je, aby dálnice byla průjezdná nejméně dvěma pruhy na každé straně po celou dobu oprav kromě krátkých úseků, kde se mění značení. My si myslíme, že když budeme jezdit tak, jak se má, tou osmdesátkou v těch zúženích, tak prostě šance, že tam bude nehoda, by měla být menší, a doufejme, že komplikace nebudou. Samozřejmě jim nemůžeme předejít.

Já bych tady chtěl říct, že tohle to je jedna z nevýhod konceptu vůbec. My dneska nemáme pro všechny úseky vyznačení regulérní objízdné trasy. Snažíme se to řešit s kraji. Dneska ta koordinace prací na dálnici vůči krajům je na ministerstvu, ovšem opravy silnic první třídy vůči opravám krajů je na krajích. Ředitelství silnic a dálnic velmi intenzivně spolupracuje i se správami krajů. To znamená, ta koordinace se děje. Podle toho, co jsem četl, je tam ten problém, že když dojde k nějakému skluzu, tak se samozřejmě velmi těžce domlouváme o tom, co nechat zprůjezdněno.

My jsme se v poslední době rozhodli, že budeme s řidiči velmi intenzivně komunikovat. Začali jsme tím, že jim dneska říkáme, kde které uzavírky začínají, končí. Máme dohodu s Českým rozhlasem o pravidelném informování. Jednáme o dalších dohodách i s Impulsem a dalšími celostátními rádií, která se problematikou dopravy zabývají.

Právě proto, aby neměli problémy při prázdninovém cestování, velmi důrazně vyzýváme a doporučujeme, aby si udělali zejména na těch místech, kam nejezdí často, aby se podívali, udělali si takový screening toho, jak situace vypadá, kterým místům se vyhnout a jak třeba přeplánovat tu prázdninovou trasu tak, aby se těm nejhorším místům vyhnuli. Já jsem přesvědčen, že ta situace tak hrozná nebude, ale myslím si, že to upozorňování je potřeba, a budeme v něm pokračovat. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec chce uplatnit svoje právo na doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji vám, vážený pane ministře, za odpověď. Doufám, že to přispěje k lepší informovanosti řidičů. Ale já bych vás ještě poprosil, zda byste v několika slovech nemohl říci, jak vypadá situace s výstavbou dálnice z Olomouce do Hradce Králové.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Prosím, pane ministře, máte prostor na odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok To je dnešní rychlostní komunikace, do budoucna dálnice D35. My chystáme intenzivně přípravu této rychlostní komunikace, do budoucna dálnice. V příštím roce bychom měli zahájit další dva úseky, to je Opatovice - Časy - Ostrov. Intenzivně dneska debatujeme s Ředitelstvím silnic a dálnic Pardubického kraje o přípravě obchvatu Mýta, kde je ta situace vážná, abychom to tam nezhoršili. Dále debatujeme i s krajem Pardubickým o tom, jakým způsobem profinancovat přivaděče k této dálnici, protože jakmile ji postavíme, tak nastane druhý problém, jak dopravu, kterou tam dostaneme, rozdistribuovat po kraji. Na každém sjezdu bychom rádi zabezpečili, aby tam vždycky navazovala silnice první třídy. Na některých úsecích se nám to nepodaří a debatujeme s Pardubickým krajem, jak pomoct profinancovat i tyto přípojné trasy. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další interpelace bude od paní poslankyně Dany Váhalové na pana ministra Milana Chovance. Prosím.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Pane předsedo, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, páni ministři, dle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v loňském roce vystoupal počet běženců ve světě na rekordních 60 milionů. V Evropě se počet nových migrantů zvýšil o polovinu. Běžencem nebo azylantem je každý 122. člověk na planetě. Na útěku z domova před boji či perzekucí bylo na konci minulého roku rekordních 59,5 milionu lidí, to je nárůst o 8,3 milionu proti předchozímu roku. Každý den se tedy v průměru zvyšoval počet běženců o 42 500. V roce 2013 činil denní průměr 32 tisíc. V Evropě narostl počet migrantů o 50 % na 6,7 milionu. V Evropské unii bylo podle Eurostatu za 12 měsíců do konce letošního března podáno 695 435 žádostí o azyl. Nejvíce v Německu, 247 635, a Švédsku, 81 420. Česká republika v loňském roce zaznamenala 1 145 žádostí o azyl. Masový nárůst uprchlíků postrádající jejich identifikaci, jiné kulturní prostředí, nedostatečné či žádné vzdělání, zdravotní stav, nesouhlas občanů evropských zemí může způsobit nejenom velké ekonomické a sociální problémy v Evropě, ale v konečném důsledku může přijímací země přivést až k obdobným konfliktům, před kterými uprchlíci prchali ze svých vlastních zemí.

Já se tedy chci zeptat - jsme schopni najít partnery v rámci Evropy k odmítnutí kvót? Jsme připraveni a schopni přijmout další uprchlíky v případě zavedení kvót? Děkuji za odpovědi.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr není přítomen, takže budeme pokračovat, respektive měli bychom pokračovat interpelací pana poslance Rykaly, který stahuje svou interpelaci. To znamená, že další v pořadí bude pan poslanec Petr Bendl, který bude interpelovat pana ministra zemědělství. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Vážený nepřítomný ministře zemědělství, na obrazovkách televizí Ministerstvem zemědělstvím placené inzerce vás vidíme častěji než na jednání Poslanecké sněmovny, protože vaše notorická neúčast na jednání Sněmovny je všem poměrně známá, a dokonce i u návrhů zákonů, které byste tady, pane ministře, sám měl obhajovat. Ale při projednávání zákona o biopalivech, když jste jej obhajoval, vyšlo najevo, že se neúčastníte ani jednání ministrů zemědělství zemí Evropské unie, respektive že tam býváte velmi málo.

Já jsem se vás chtěl zeptat, kolik tedy rad ministrů proběhlo, na kolika jednáních jste měl být a na kolika jednáních jste za dobu svého působení nebyl. A pokud jste tam nebyl, z jakého důvodu, co vás přimělo k tomu, abyste se neúčastnil jednání mistrů zemědělství zemí Evropské unie. Protože všichni vědí, že hájit zájmy českých zemědělců se mají především tam. Jde o desítky miliard korun, které z Evropské unie přicházejí do České republiky, jejich nasměrování a jejich množství se debatuje především tam. Vy sice nechodíte na jednání Poslanecké sněmovny, čemuž nerozumím, ale už vůbec nerozumím tomu, co vám tedy brání, abyste se účastnil jednání ministrů zemědělství Evropské unie.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr si přeje odpovědět. Prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, pane předsedo. Vážený pane poslanče Bendle prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem v roce 2014 z 12 rad ministrů zemědělství EU byl na 7 a musím říct, že rok předtím, kdy jste byl ministr vy i pan ministr Toman, tak byla účast na radách ministrů zemědělství EU 50 %. Já jsem měl za rok 2014 účast na radách 60 %. V letošním roce jsem byl z 6 rad ministrů na 4 z nich. (Výkřiky poslance Bendla.) Jsou to oficiální informace, které zveřejnil Úřad vlády, tak si je můžete ověřit. Já vám říkám, jak ta čísla vycházejí ze statistiky Úřadu vlády. Já jsem řekl přesná čísla všech jednání rad, včetně neformálních rad, má účast - neúčast, a vy tady operujete informacemi o tom, jak je klíčové teď hájit zájmy České republiky v Bruselu při vyjednávání společné zemědělské politiky.

Pane poslanče Bendle prostřednictvím pana předsedajícího, ta klíčová jednání se odehrávala do poloviny roku 2013. Tam se uzavírala společná zemědělská politika, na poslední radě 24. a 25. června roku 2013 bylo nejklíčovější jednání, kdy se uzavírala celá tato problematika, a vy jste na té radě nebyl. Vy jste tam nejel, vy jste to tedy vyskrečoval, nejel jste tam a do dnešních dnů slýchávám od mých kolegů z Ministerstva zemědělství, že tam klíčově chyběla účast ministra zemědělství za Českou republiku. Bylo by dobré se podívat na to, jak jste vy sám k těmto záležitostem přistupoval. Já jezdím na rady, kde je důležitá agenda. A pokud je rada, která řeší otázky rybolovu, tak se omlouvám a z takové rady předem dávám přednost účasti například na jednání vlády, protože v pondělí jsou jednání vlády a jsou zároveň i rady ministrů zemědělství EU.

Takže asi tolik. Já hájím naše zájmy, když je rada, která je důležitá, například rada tento týden, která se týkala ekologického zemědělství, jsem na těch radách přítomen. Jsem ten, kdo se nebojí zvednout i jiný hlas, než je většina. Komunikuji se svými kolegy, s ministrem zemědělství Rakouska i Německa si tykáme, i se slovenským. Komunikujeme spolu i na neformální bázi. Takže myslím si, že ty zájmy se snažím docela silně hájit, například v oblasti ekologického zemědělství jsme prosadili spoustu výjimek, s kterými jsme jako Česká republika přišli.

A znovu říkám, možná byste měl vy vysvětlit, proč jste 24. a 25. června 2013 na té radě, která byla naprosto klíčová, nebyl. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Bendl chce uplatnit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Pane ministře, to je směšné, co tady říkáte. Vy dobře víte, že já jsem byl na všech radách kromě jedné, kdy zasahovala Policie České republiky na Úřadu vlády. Tak tehdy ne. To je pravda. Ale to byla jedna jediná rada. Na všech ostatních jsem vždycky byl.

Není potřeba vyjmenovávat, kdo si kde s kým tyká. Ale vy tam prostě nejezdíte. Tam máte sedět a máte tam být stejně jako nejste tady. Nechodíte ani sem na projednávání zákonů, pane ministře. Ani sem! Takže co to je jako za hru? Padesát procent nebylo, když víte, že ministr Toman na jednání ministrů zemědělství nejezdil v době existence přechodné vlády. A mícháte to do toho.

Vy zkrátka nehájíte zájmy českých zemědělců. Vy se tím akorát opájíte. Vy jste schopen akorát zaplatit tu reklamu v České televizi či ostatních za peníze Ministerstva zemědělství. To vás vidíme. Ale na to, abyste odpověděl tady - (Čas. Čas, pane kolego.) Co vám brání v tom, abyste se účastnil jednání rady ministrů zemědělství Evropské unie?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr, pokud má zájem. Ano, má zájem. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Já se znovu vrátím k věcné debatě. Já na všech podstatných radách ministrů, kde jsou důležité body pro Českou republiku, tak jsem přítomen. Jestli s tím máte rozpor, ukažte mi radu, kde bylo důležité téma pro Českou republiku, kde jsem nebyl. Opravdu sedět osm hodin a poslouchat diskuse okolo kvót na otázky rybolovu, nebo sedět na jednání vlády, tak prostě dávám přednost jednání vlády České republiky.

Mě by tedy jenom zajímalo, proč jste toho 24., 25. nebyl přítomen? Vy jste dělal nějakou asistenci při té razii na Úřadu vlády? Jako co vám bránilo tehdy, i když probíhala razie na Úřadu vlády, jet na tu Radu ministrů zemědělství EU? Já tomu nerozumím. Ten argument jsem od vás nepochopil. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec vám neodpoví, protože už vyčerpal veškeré své možnosti. (Ministr Jurečka: Já vím.)

Dalším interpelujícím bude pan poslanec Radim Fiala, který bude interpelovat pana ministra vnitra ve věci bezpečnosti České republiky v Evropské unii. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Pan ministr vnitra zde bohužel není, nicméně já tu interpelaci považuji za velmi důležitou a přál bych si, aby o ní věděl. A pokud na ni neodpoví písemně, tak budu samozřejmě v této věci interpelovat i příště.

Vážený pane ministře, rád bych vám také položil několik otázek ve věci bezpečnosti České republiky v Evropské unii. Dnes podle mě je to nejhorší období, které zažíváme v Evropské unii, protože nám říká: Vzdejte se svobody, přijměte regulace, staňte se správní jednotkou evropského superstátu! A to nechceme.

Právě jste se účastnil schůzky ministrů vnitra Evropské unie. Mluvili jste tam o imigrantech. A mě by zajímalo, jaké stanovisko k této věci zaujímá Brusel. Skutečně nás takzvaně hlava nehlava dotlačí k tomu, abychom přijímali tyto imigranty, o které zde nestojíme a jejichž přijetí povede k nedozírným následkům jak ekonomickým, společenským? A podle mě se to dotkne i velmi výrazně bezpečnostního rizika občanů České republiky. Zajímalo by mě, jaké kroky navrhnete, aby se čeští občané cítili bezpečně. A jestli vůbec navrhnete nějaké kroky k tomu, abychom ty imigranty nemuseli přijmout. Zajímalo by mě, na jakou stranu se přikloníte. Jestli se přikloníte k tomu, že necháme občany rozhodovat o tom, že pokud bude Evropská unie rozhodovat tak, jak rozhoduje, tak vypíšeme referendum o setrvání v Evropské unii. Anebo se raději přikloníte na stranu europoslanců za sociální demokracii, kteří pro tyto kvóty hlasují?

Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další bude paní poslankyně Chalánková, která bude interpelovat pana ministra zahraničních věcí ve věci výchovy dětí v Norsku. Prosím.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v situaci, kdy MPSV na svých webových stránkách informuje o své přímé spolupráci s norským sociálním úřadem Bufdir, což je řídicí článek Barnevernu projektu CZ04, se opět vrátím k případu Denise a Davida Michalákových, byť tentokrát jen nepřímo.

Jedním z velmi často opakovaných tvrzení je, že se Eva Michaláková rozhodla žít v Norsku dobrovolně, a musí se tedy přizpůsobit tamější společnosti a počítat s příslušnými kulturními rozdíly. Naposledy použila tento argument paní ministryně Marksová v odpovědi na mou interpelaci. Cituji: "Paní Michaláková se dobrovolně rozhodla žít v Norsku a v tamějších podmínkách, a tím na sebe vzala odpovědnost za to, že bude reflektovat podmínky norského práva i další sociokulturní okolnosti."

Já plně souhlasím, že každý by se měl přizpůsobit poměrům panujícím v zemi, ve které se rozhodl žít. Na druhou stranu, dokud jsem se neseznámila s tímto a dalšími případy, nikdy by mě nenapadlo považovat Norsko za zemi do jiného kulturního okruhu než Česká republika, za zemi, kde by hrozila rodičům nějaká rizika. Dnes se ukazuje, že hranice pro odebírání dětí jsou nastaveny velmi nízko, děti se odebírají z malicherných důvodů a není kladen důraz na pomoc ohroženým rodinám, že pro Nory není žádný problém oddělit sourozence a norské právo negarantuje právo prarodičů na styk s vnuky a že norská péče o děti obsahuje mnoho netušených, pro Středoevropana až absurdních prvků. Jak jsem se dozvěděla od norské velvyslankyně, tento režim se týká všech cizinců, tedy i turistů s dětmi.

Snažila jsem se najít na webu Ministerstva zahraničních věcí nějaké doporučení pro české rodiče v Norsku, jaká pravidla mají dodržovat, aby se nedostali do střetu s norským kulturním okruhem, s norskou společností. Bohužel marně. Má otázka zní, zda ministerstvo připravuje pro české občany v zahraničí nějaká doporučení v tomto směru, jak se mají čeští občané v Norsku chovat, aby neriskovali zničení svých rodin (upozornění na čas) v zájmu norských názorů na blaho dětí. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr odpoví. Prosím.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuju. Dobrý den ještě jednou, dámy a pánové. Mě tedy není známo, že by norská velvyslankyně v České republice uvedla, že by turistům cestujícím do Norska hrozilo odebírání dětí. Obecně si myslím, že nelze Norsko označit za rizikovou zemi pro cestování s dětmi. Máme zkušenost s jednou rodinou, jíž byly v Norsku odebrány děti, přičemž tato rodina dlouhodobě v Norsku pobývá. Ten případ prostě spadá do norské jurisdikce.

Kdybych mohl, tak tady podám informaci o jednání, které proběhlo včera právě s norskými úřady a kde jsme se zabývali právě prací norských úřadů v souvislosti s touto kauzou a zajímali jsme se o to, do jaké míry se na norské straně plní to, co nám bylo přislíbeno. Mám na mysli práce s biologickou rodinou, vyhodnocení nebo podpora dětí vzhledem k jejich kulturnímu jazykovému původu a podobně. Takže máme tady čerstvé informace o jednáních, která teď proběhla zrovna v této kauze. A je to tedy samostatná věc.

Nicméně neevidujeme žádné případy českých turistů, kteří by zaznamenali problémy při cestách do Norska se svými dětmi, a proto nebudeme zřejmě vydávat varování nebo doporučení ohledně cestování do Norska s dětmi. Dle zjištěných norských statistik v Norsku k 1. 1. 2015 pobývalo celkem 2 355 státních občanů České republiky. Samozřejmě čeští občané stále více jezdí do zahraničí. Rád bych tady upozornil na webové stránky ministerstva, kde se snažíme v kapitolách Cestujeme pod dalšími odkazy uvádět i informace o péči o děti, o ochraně jejich práv v zahraničí. Takže tento typ informací je součástí toho, co obecně poskytujeme. To ale slouží k takové obecné orientaci pro ty, kteří cestují do zahraničí. Tam se upozorňuje třeba i na některé kulturní a sociální odlišnosti. Samozřejmě ani tyto informace nejdou do detailů a je to poměrně velmi obecné.

To znamená, z tohoto jednoho případu, který řešíme a který poměrně i pro nás není jednoduchý, tak nemůžeme učinit závěr, že bychom vydali obecné doporučení pro ty, co cestují do Norska s dětmi, že by to bylo jakési zvláštní riziko. Myslím, že ten jeden případ nás k takovému tvrzení a k takovému vyhlášení na našich webových stránkách ještě neopravňuje.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně evidentně chce uplatnit svůj doplňující dotaz. Předtím, než jí dám slovo, omluvím pana poslance Turečka od 18 hodin z rodinných důvodů, potom omluvím pana poslance Kořenka od 16.45 ze zdravotních důvodů, potom omluvím pana poslance Zavadila od 16.15 ze pracovních důvodů. Potom omluvím paní ministryni Valachovou od projednávání ústních interpelací. A omluvím pana poslance Kaňkovského od 18. hodiny do konce jednacího dne.

Slovo má paní poslankyně k doplňujícímu dotazu. Prosím.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Já jen velmi krátce, protože mám informace samozřejmě o mnoha případech v mnoha zemích o odebraných dětech, ale to se netýká této dnešní interpelace. Chtěla bych upozornit, že Michalákovi, jak Denis, tak David, tak Eva Michaláková jsou státní občané České republiky, přestože pobývají na území Norska. Chtějí se podrobit české jurisdikci, přesto jí v tomto norský stát efektivně brání. A brání jim také v různých povinnostech, které děti jako například školáci mají. To bude součástí ještě dalších interpelací, které mám připravené. Takže je mi líto, že Ministerstvo zahraničních věcí nevydává takováto upozornění.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr chce reagovat? Ano. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ano, souhlasím s tím, co tady bylo řečeno. Tady ty děti paní Michalákové jsou občany České republiky, a proto hledáme všechny metody, způsoby, jak jim pomoci, protože to chápu jako službu, kterou jsme povinni českým občanům v zahraničí. Nicméně si myslím, že na základě této kauzy, jakkoliv je komplikovaná, pro nás obtížná a v česko-norských vztazích myslím poměrně nepříjemná, tak přesto si nemyslím, že by bylo možné na základě toho vydat obecné varování, že v Norsku cestujícím turistům hrozí odebírání dětí. Prostě k tomuto závěru myslím nemáme dostatek evidence.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Další interpelace bude od paní poslankyně Radky Maxové, která bude interpelovat přítomného ministra Jiřího Dienstbiera. Prosím.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedo. Překvapuje mě současná velká aktivita dvou resortů, a to jak resortu Ministerstva práce a sociálních věcí, tak vašeho, pane ministře, co se týká nedání souhlasu s doplatkem na bydlení v některých městech v České republice. Dnes dle médií měla zasedat Legislativní rada vlády a řešit ústavnost či protiústavnost novely zákona, kterou jsme schválili v minulém roce. Ráda bych tedy věděla, proč jste tento problém neřešili již dříve. A pokud jste ho řešili, tak s jakým výsledkem. Protože ty možné problémy byly avizovány již dříve. A zdali už Legislativní rada vlády dospěla k nějakému závěru, jestli byste nás s ním seznámil. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr má prostor. Prosím.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, k dotazu paní poslankyně Maxové musím uvést, že na problémy, které mohly být a jsou spojeny s novelou, konkrétně s pozměňovacím návrhem pana poslance Stanjury, který schválila Poslanecká sněmovna, na tyto problémy jsem upozorňoval už právě při projednávání této novely na půdě Parlamentu České republiky. Bohužel to, že tyto problémy budou, se potvrzuje. Na jednu stranu je logický zájem obcí, které chtějí mít nějaký reálný nástroj, jak řešit problematiku sociálního vyloučení, chudoby a všech negativních jevů, které jsou s tímto spojeny. Na druhou stranu tato právní úprava je velmi nešťastná.

Můj úřad se tím zabývá především proto, že do mé gesce spadá Agentura pro sociální začleňování, která, jak už z názvu vyplývá, se touto tematikou poměrně intenzivně zabývá. Ta agentura provedla analýzu, ze které vyplývá, že na základě čerstvých zkušeností s postupem obcí v této věci hrozí ztráta bydlení a bezdomovectví až 17 tisícům obyvatel České republiky. Což jsme vyhodnotili jako velmi závažnou situaci a na základě toho jsme se touto věcí začali zabývat nejenom my, i Ministerstvo práce a sociálních věcí a již před 14 dny také poradní sbor ministra vnitra pro správní řád, který v této věci také zaujal stanovisko. A dnes tedy i Legislativní rada vlády. Z tohoto projednávání vyplývá poměrně jednoznačně, že právní úprava v tomto bodě je velmi nepromyšlená. V zásadě téměř neaplikovatelná tak, aby nedošlo k porušení lidských práv a ústavního pořádku, zejména Listiny základních práv a svobod.

Ten problém spočívá v tom, že článek 30 Listiny základních práv a svobod každému garantuje pomoc v hmotné nouzi. Této pomoci se samozřejmě lze dovolávat pouze v mezích zákona, nicméně citované nebo předmětné ustanovení § 33 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi nestanoví žádné meze, pouze váže výplatu dávky pomoci v hmotné nouzi na souhlas obce. A samozřejmě v případě, že bez jakýchkoliv mezí, jakýchkoliv parametrů, návodů pro obec, jak se má pohybovat ve svých úvahách, zda navíc také nediskriminačním způsobem zváží to, zda souhlas dá, či nedá, tak v podstatě dochází nikoliv k naplňování práva v zákonných mezích, ale k odnětí ústavně garantovaného práva. Podle závěrů poradního sboru ke správnímu řádu, které jsem tady zmiňoval, tak ten dospěl k závěru, že dokonce nelze považovat souhlas obce za závazné stanovisko, a tedy že úřady práce k takovému stanovisku nemusí nutně přihlédnout. Protože právě tady chybí meze, na základě toho vlastně tato stanoviska, tak jak praxe ukazuje, nejsou nijak odůvodňována, často jsou plošná, v některých případech i obce dokonce odmítají vůbec v této věci rozhodovat. Tedy chybí pak podklad pro následné rozhodování úřadu práce, který rozhoduje ve správním řízení, na rozdíl od obce, která na základě tohoto nepromyšleného pozměňovacího návrhu rozhoduje v samostatné působnosti.

To je samozřejmě výklad, který je trošku v rozporu s jazykovým výkladem nebo s tím zněním ustanovením § 33 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi, ale pravděpodobně je to jediný možný ústavně konformní výklad. Ale není tedy jednoznačný. V případě, že by se považovalo stanovisko obce za závazné, tak jak z toho výslovného znění by šlo dovodit, tak v takovém případě je nepochybné, a tomu odpovídají i závěry Legislativní rady vlády, že je tady skutečně vážná pochybnost o ústavnosti. Já za sebe říkám, že tady je zjevná neústavnost v tomto případě.

Zároveň Legislativní rada vlády zaujala názor, že podmiňovat výkon státní správy, tedy rozhodování úřadu práce, nejasnou úpravou rozhodovací činnosti obce bez jakýchkoli mantinelů je samozřejmě nesystémové a nekoncepční ustanovení. Zároveň Legislativní rada jednoznačně doporučila vládě, aby neprodleně podnikla potřebné kroky ke změně legislativy tak, aby byla garantována právní jistota adresátů této právní úpravy, tedy těch lidí, kteří na základě Listiny mají nárok na pomoc v hmotné nouzi.

Závěrem tedy mohu konstatovat (upozornění na čas), že vzhledem k jedinému možnému doslovnému výkladu by byla ta právní úprava nepochybně neústavní a je potřeba se tím velmi rychle zabývat.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Má paní poslankyně zájem položit otázku? Prosím.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji. Já se chci tedy zeptat, proč ty podklady pro nějaké meze pro obce nebyly stanoveny od ledna do 1. května, to chci vědět. Jaký rezort to zanedbal? Jestli Ministerstvo práce, Ministerstvo vnitra, nebo váš. A budu ráda, když to právo těm obcím zůstane. Takže se chci zeptat, proč to adresujete pouze těm adresátům a ne jakoby těm obcím. Protože já osobně mám zkušenost ze sezení na přepážce úřadu práce a byla jsem přítomna toho, jak chodili migrující spoluobčané z města do města a žádali doplatek na bydlení. A to si myslím, že ta obec by měla mít nějakým způsobem právo ovlivnit, zdali tam chce člověka, který obci bude přínosem, ale nechce tam člověka, který pouze migruje. Nemá tam ani rodinu, trvalé bydliště, práci, nemá prostě nic. Takže chci vědět, proč ty podklady nebyly stanoveny, které ministerstvo zřejmě pochybilo a zdali uvažujete i o legislativní změně směrem k obcím v této otázce. Děkuju.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr, prosím.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vzhledem k vážným ústavním pochybnostem, jak jsem je zde definoval, je zcela nezbytné přikročit ke změně právní úpravy. Můj úřad se k této věci dostal, jak už jsem také uvedl, na základě činnosti Agentury pro sociální začleňování v terénu, která na tuto věc samozřejmě narazila až v momentě, kdy došlo k aplikaci příslušné normy. Nicméně jak jsem říkal, já sám jsem na to upozorňoval už při schvalování této normy na půdě Parlamentu i pak následně při různých dalších příležitostech. Nicméně ta zkušenost s tím, jak k tomu obce přistoupí, vzhledem k tomu, že toto je účinné ustanovení až od 1. května letošního roku, je velmi čerstvá, tedy ta reakce, kterou můj úřad k této věci má, je podle mého názoru poměrně promptní. Nicméně situace je velmi vážná a je potřeba ji řešit. Já v této věci komunikuji samozřejmě i s dalšími členy vlády, zejména s Ministerstvem práce a sociálních věcí, které je gestorem této právní úpravy, a je zcela zjevné, že vláda musí velmi rychle připravit novelu, která tento nepřijatelný stav odstraní.

Také jsem zmiňoval, že vnímám vcelku legitimní potřebu obcí mít nějaký efektivní nástroj na řešení situace, ale nemůže to být takovéto podmínění pomoci v hmotné nouzi, které je ústavně garantovaným právem. Je samozřejmě možné uvažovat o souhlasu obce se zřízením ubytovny, což je spíše otázka stavebněprávních předpisů než dávkového zákona. Je samozřejmě možné i časově zastropovat výplatu dávky doplatku na bydlení na tzv. ubytovny s tím, že je potřeba si uvědomit, že v současné době na ubytovnách žije mezi 70 a 100 tisíci obyvatel České republiky, byť samozřejmě to je nežádoucí stav, protože trvalé bydlení by se mělo uskutečňovat především v bytech, a nikoli v podřadných formách ubytování. (Předsedající upozorňuje na čas.) Je potřeba přistoupit velmi naléhavě k právní úpravě.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně má zájem? Prosím.

 

Poslankyně Radka Maxová: Vy jste mi ale vůbec neodpověděl, pane ministře. (Smích v sále.) Tak prosím ještě jednou.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr. Prosím.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Pravděpodobně se přetáčíme podruhé. Já jsem vám odpověděl podle mě poměrně vyčerpávajícím způsobem v rozsahu, který spadá do mé kompetence. Jednak analýza agentury, ze které vyplývá poměrně velká závažnost situace, a pak samozřejmě jako předseda Legislativní rady vlády jsem rozhodl o aktuálním zařazení této věci na dnešní jednání Legislativní rady vlády, která k tomu dává stanovisko. Toto stanovisko může být podkladem pro jednání dalších resortů, zejména Ministerstva práce a sociálních věcí, které je gestorem právní úpravy, a tedy toto ministerstvo musí s právní úpravou přijít. Asi by to neměl být můj úřad ani žádné jiné ministerstvo, ale ministerstvo, které je gesční.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Další interpelace je pana poslance Plíška na pana ministra spravedlnosti. Prosím.

 

Poslanec Martin Plíšek: Pane předsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře spravedlnosti, já jsem se vás původně chtěl zeptat na zcela konkrétní legislativní záměry vašeho ministerstva, které jste si předsevzal při nástupu do funkce a za které také nesete odpovědnost jako bývalý první náměstek ministryně spravedlnosti. Protože však dnes nejste přítomen na jednání Poslanecké sněmovny a jste omluven, dovoluji si vás zatím požádat o zaslání aktuální zprávy o plnění legislativních závazků vašeho ministerstva pro rok 2015 s tím, že na zcela konkrétní věci se zeptám při příštích interpelacích. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším je pan poslanec Simeon Karamazov na pana ministra kultury ve věci hospodaření Národní galerie. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, podle zprávy České tiskové kanceláře ze dne 26. dubna 2015 vydražilo Ministerstvo kultury pro Národní galerii v Praze obraz Josefa Šímy, jehož celková cena činí zhruba 5,3 milionu korun. Z dopisu, který adresoval ředitel odboru vašeho ministerstva Pavel Hlubuček generálnímu řediteli Národní galerie Jiřímu Faitovi a zástupci pořadatele dražby Vladimíru Lekešovi, je ovšem zřejmé, že se Ministerstvo kultury žádné dražby neúčastnilo a ani na nákup obrazu neposkytlo finanční krytí. Vzniká tak nutně otázka, kdo obraz Josefa Šímy vlastně vydražil.

Je nutné podotknout, že Česká republika dosud přistupovala k nákupu předmětů kulturní hodnoty ve veřejných aukcích takřka výhradně pouze v případě mimořádně významných bohemik nakupovaných na zahraničních trzích. Vždy se to týkalo pouze děl, která nebylo možno získat jiným způsobem. Jinak státní příspěvkové organizace při nabývání sbírkových předmětů postupovaly až na výjimky vždy standardním způsobem a v souladu s právními předpisy. Národní galerie v Praze navíc nedisponuje ve schváleném rozpočtu na rok 2015 žádnými finančními prostředky na akvizice. Proto vzbuzuje průběh celého tohoto nákupu řadu otázek.

Vzhledem k tomu, že se jedná při nákupu sbírkového předmětu o relativně vysokou částku, žádám vás o odpověď na následující otázky. Byl návrh na zakoupení obrazu Josefa Šímy projednán v poradním sboru Národní galerie v Praze pro sbírkotvornou činnost? Kdo zmocnil generálního ředitele Národní galerie, aby zastupoval stát při veřejné aukci? Kdo rozhodl o uvolnění finančních prostředků z rozpočtové kapitoly Ministerstva kultury na tento účel? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pan ministr.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, vážený pane předsedo. Kolegyně a kolegové, záležitost nákupu sbírkových předmětů Národní galerie se řídí platnými zákony, konkrétně je to zákon číslo 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, který stanovuje postupy a pravidla pro nabývání majetku, včetně dražby. Generální ředitel Národní galerie má oprávnění účastnit se dražeb, musí však dodržovat zákonem stanovené podmínky. Při úplatném nabývání majetku lze cenu sjednat pouze do výše rovnající se ocenění tohoto majetku podle speciálních právních předpisů, ve veřejném zájmu může Ministerstvo financí dát předchozí souhlas ke sjednání ceny vyšší, to platí obdobně, je-li majetek nabýván právě v dražbě. Tedy příspěvková organizace, kterou Národní galerie je, musí prostřednictvím svého zřizovatele, tedy Ministerstva kultury, požádat Ministerstvo financí o předchozí písemný souhlas se stanovením maximální ceny, do které může dražit.

Zda byla předmětná dražba v rozporu s právními předpisy, zejména pravidly pro hospodaření s majetkem státu, ministerstvo prověří. Vzhledem k tomu, že ze strany ministerstva nebyly uvolněny žádné finanční prostředky, tak Ministerstvo kultury v této věci zatím nebylo aktivní, ale jak říkám, prověřuje nejen tuto, ale i jiné dražby, protože musí odpovídat všem právním předpisům. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Pokud není zájem o další vystoupení, pokročíme k 20. interpelaci, což je interpelace pana poslance Ondráčka na pana ministra zahraničních věcí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, kolegové, kolegyně, podle mého názoru zejména veřejnoprávní média neplní svou funkci a neinformují, nebo neinformují objektivně o aktuálním dění na Ukrajině. A nemusíme rozlišovat, zda jde o jihovýchod země zmítaný občanskou válkou, kde místní boje neutichají, ba naopak jsou na denním pořádku a jsou stále častější, nebo o západní či centrální část Ukrajiny, kde se bouří obyvatelstvo proti prezidentu Porošenkovi a Jacenjukově vládě, která zbídačuje svou zemi pro pár dolarů, pro falešnou slávu ji rozprodává a vlastní obyvatelstvo nechá hladovět.

Při ústní interpelaci na minulé schůzi jste mi nebyl, pane ministře, schopen sdělit aktuální informace o dění na Ukrajině a musel jste mi je poskytnout dodatečně písemně, přičemž s vaší odpovědí nemohu souhlasit, protože podle mě není objektivní. Nyní, když jsem se dne 8. 6. dozvěděl a dočetl, že jste při návštěvě pásma Gazy uvedl - cituji: "Samozřejmě že mě šokoval rozsah poškození a množství zničených domů. Co je ale pro mě nejděsivější, když jsem slyšel čísla dětí, které trpí všemi typy posttraumatických šoků, a dětí, které ztratily rodiče a viděly hrůzné věci." Konec citace.

Vidím, že vlastní zkušenost je nepřenositelná. Proto se vás, vážený pane ministře, ptám: Kdy v zájmu objektivity a tvorby objektivní zahraniční politiky najdete odvahu a zajedete na jihovýchod Ukrajiny, abyste na vlastní oči viděl, jaké důsledky má na místní obyvatelstvo, ženy, děti a starce válka, kterou vede vámi slepě podporovaná ukrajinská vláda s fašistickým pravým sektorem proti vlastnímu obyvatelstvu? Hlavně mi neříkejte, že na Ukrajině jste opakovaně byl, že situaci dobře znáte, protože sám víte, že jste byl maximálně v kyjevských palácích. Jak jste se sám přesvědčil v pásmu Gazy, vlastní zkušenost je nade vše. Pokud máte strach tam letět, požádejte Porošenka o zastavení palby a já vás klidně budu doprovázet.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr. Prosím.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ještě jednou dobré odpoledne. Chtěl bych pana poslance ujistit, že jsem nebyl jenom v kyjevských palácích, že jsem navštívil celou řadu dalších míst, dokonce jsem navštívil Dněpropetrovsk, navštívil jsem Doněck. V Doněcku jsem byl pár dní, než se uzavřely všechny cesty. Pokoušel jsem se dostat na Krym de facto krátce předtím, než byl obsazen. Vlastně jsem na Krym nedoletěl jenom proto, protože mi bylo sděleno, že letadlo nebude na letišti už moci přistát. Takže vás ujišťuji, že jsem skutečně na Ukrajině navštívil mnohem více míst než jenom kyjevské paláce, které vy zmiňujete. A domnívám se, že kdyby to bylo možné... V podstatě ty mé cesty většinou končí tam, kde mě už nejsou ochotni pustit, protože nejsou ochotni převzít jakoukoliv garanci. A nezlobte se, ale není to nějaká otázka odvahy, je to prostě tak, že musím respektovat danosti, kterou jsou třeba v cestě a musím mít dohodu například s vládou té země, nemůžu chodit kamkoliv. Ale jinak si myslím, že to není otázka nějaké zbabělosti.

A další věc je, že si myslím, že formulace, které jste použil, jsou hrubě nesprávné a nepřesné. Nemám rád, když se tady hauzíruje s termíny fašismus takovýmto způsobem. Myslím si, že i se znalostí Ukrajiny, kterou mám, se domnívám, že mám představu o tom, jak vážné jsou extremistické excesy, které tam jsou. Já si myslím, že i vy asi dobře víte, že dobrovolnické prapory, které máte zřejmě na mysli, vznikly především v reakci na ruskou okupaci Krymu a na agresi na východě země v důsledku faktického zhroucení armády a dalších silových struktur Ukrajiny. V souhrnném počtu několika tisíc mužů byly financovány některými oligarchy i sbírkami mezi ukrajinskými občany, mezi jejichž členy jsou členové fotbalových ultras i stoupenci národně pravicových hnutí. Většina hovoří rusky. Na řadě míst na východě Ukrajiny nesly hlavní tíhu bojů s proruskými separatisty a ruskými pravidelnými jednotkami. Od listopadu 2014 ale trvá proces začleňování všech dobrovolnických jednotek včetně Pravého sektoru do struktur ukrajinské armády a jednotek národní gardy podřízených Ministerstvu vnitra. Mluvčí prezidenta Petra Porošenka pro otázky takzvané antiteroristické operace Lysenko dne 12. května uvedl, že proces integrace ozbrojenců Pravého sektoru do armády pokračuje, a dodal, že dobrovolníci z praporu Donbas a řada dalších jsou již do armádních jednotek plně začleněni.

Já to říkám také proto, protože jsem i s prezidentem Porošenkem o téhle věci opakovaně mluvil. Řekl jsem mu, že pro nás je nepřijatelné to, aby se pohybovaly po Ukrajině jednotky v území, které oni kontrolují, které nejsou pod jednotným velením armády. Pro nás to jsou prostě principy, které jsou nepřijatelné. To znamená kroky, které se nyní dějí a které popisuji, jsou také důsledkem toho, že evropští politici opakovaně zdůrazňovali, že jakékoliv ozbrojené složky musí mít vláda, Ministerstvo obrany, velení armády plně pod kontrolou.

A fašismus, antisemitismus, krajní pravice na Ukrajině existuje, ale mohu vám říci, že nikdo z vládních představitelů ani parlamentních stran se k těmto hnutím nehlásí a nemají v této chvíli vliv na ukrajinskou vládu. Pro úplnost dodávám, že v demokratických parlamentních volbách v říjnu 2014 Pravý sektor, který je pokládán za reprezentanta krajní pravice, získal 1,8 % hlasů a v demokratických prezidentských volbách v květnu 2014 získal lídr Dmytro Jaroš 0,7 % hlasů. Najdu vám v Evropě celou řadu zemí, kde výsledky neonacistických stran jsou dramaticky větší, než byly zisky těchto uskupení a hnutí na Ukrajině.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Můžu krásně využít další interpelace, kterou jsem měl připravenou, protože jste si o to sám skoro řekl. Podpora fašismu - vy stále podporujete a máte klapky na očích a děláte ministra propagandy Spojených států a Evropské unie. Promiňte mi ten výraz, ale tak to cítím.

Dnes ráno jste při odpovědi na interpelaci poslance Grebeníčka uvedl - cituji: "Rok 2003, který je pro nás ve všem velmi varovný, protože všichni víme, že tehdy to můžeme pokládat za selhání velké části společnosti, řady zemí Západu, protože se vlastně stalo to, že se akceptovaly informace, argumenty, které se pak později ukázaly být nepravdivé a lživé, což je věc, která se dá říci dodnes jakoby vrací." Konec citace z dnešního dopoledne. Ano, vrací se vám to. Ano, pravdivé a lživé stejně jako je tomu v mnohém, neříkám ve všem, ale v mnohém dění na Ukrajině za poslední dva roky. Už to zřejmě pochopil i americký Kongres, který zakazuje výcvik příslušníků fašistických praporů Azov. Pochopí to někdy i naše zahraniční politika? Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pan ministr.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Já bych jenom rád řekl panu poslanci, že se mi nic nevrací, protože v roce 2003 jsem nebyl součástí koalice ochotných, ale byl jsem mezi těmi, kteří upozorňovali na to, že celá akce má rizika, protože jsem si nebyl jist, jestli je znám cíl akce a jestli vůbec někdo ví, co bude Alianci, která tam vtrhne, nakonec na místě čekat a jestli existuje nějaký plán a program, co dělat den poté. Rozhodně nejsem ten, který by se musel z něčeho zpovídat. Když se podíváte na záznamy parlamentních debat, tak zjistíte, že jsem v té době nebyl na straně těch, kteří něco podobného podporovali. A samozřejmě, dnes ráno jsem tady mluvil o tom, že v důsledku i toho, co se stalo v roce 2003, se v Radě bezpečnosti stalo daleko obtížnější vytvořit konsenzus na jakoukoliv akci. A protože se stalo stále častější prosazování vet nejrůznějších stálých členů Rady bezpečnosti, tak se Rada bezpečnosti postupně stala ochromenou. To je to, co jsem myslel, že se nám vrací. Vrací se prostě to, že Rada bezpečnosti se stala v případě, že ji často i potřebujeme, aby zasáhla, vlastně neschopnou akce. A to se děje dnes opakovaně. Je to aktuální i v této chvíli.

Poučení, které jsem měl na mysli, není nějakou edukací, ale je to především problémem krize, do které se dostal systém, který na mezinárodní úrovni měl pomoci řešit mezinárodní otázky, třeba i ty, které souvisí například dnes s migrací. Tady nejde o žádné sypání popela na hlavu. K tomu nemám žádný důvod, ale jedná se o důsledky, které postihly mezinárodní architekturu organizací, které nám mají pomoci řešit často globální problémy, se kterými dneska je velmi těžké hnout a ve kterých je velmi obtížné - a bez společné podpory a bez společného postupu nemáme šanci.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další bude pan poslanec Farský.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já jsem chtěl položit několik otázek, takových takřka konfrontačních, k panu ministru financí, protože se objevují různá data kolem elektronické evidence tržeb a o všechna je ale opírána jeho budoucí smysluplnost, účinnost pro financování, ufinancování tohoto a přínos do rozpočtu, ale data, ze kterých se postupně vychází, se mění nejen v čase, ale i v osobách, které je říkají. Já si tuto interpelaci dovolím přednést písemně. Takže beru zpět.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Váchu, který je dalším v pořadí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji, pane předsedo. My tady teď máme nějakou koaliční roztržku kolem vedení svazku na jednotlivé poslance, to se asi dalo čekat, nicméně pro mě je mnohem důležitější ta aféra se zničenou zemědělskou úrodou. To mně je docela jedno, jaké jsou tam vlastnické vztahy, ale pro mě je zásadní, že si někdo dovolí zničit úrodu, budoucí úrodu potravinářské pšenice. Za dva měsíce by se měla sklízet. Je to 270 ha. Já nevím, jestli si dokážete představit, jak velká plocha je 270 hektarů. Já vám to přiblížím na něčem jiném. Z jednoho hektaru můžete mít až pět tun úrody, to je dohromady 1 350 000 kg obilí! Když to umelete, a tam jsou nějaké ztráty, tak z toho máte přibližně jeden milion kilogramů mouky. Z jedno milionu kilogramů mouky upečete dva miliony bochníků chleba. Byly zničeny budoucí dva miliony bochníků chleba! Průměrná spotřeba chleba na jednoho občana České republiky je 50 bochníků za rok. Z těch dvou milionů bochníků chleba byste byli schopni živit jeden rok 40 tisíc občanů České republiky! To je pro mě zásadní, to, že někdo nebo něčí firma někoho, kdo je za tu firmu zodpovědný, protože ji vlastní, zničí chleba (Čas!) pro 40 tisíc občanů ČR na jeden rok. (Čas!)

Pan ministr teď něco řekne a já budu mít doplňující otázku. (Předsedající: Ne. Čas! Bohužel nemůžu.) Pro poslance ANO - je to přibližně 30 milionů koblih. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším bude Antonín Seďa. Je nepřítomen, tak potom Martin Kolovratník. Také nepřítomen. Jan Zahradník. Pane poslanče, prosím. Na paní ministryni Marksovou ve věci zákona o ochraně práv dětí. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedo. Já teď nevím, když tady paní ministryně není, ale vzhledem k tomu, že moji kolegové a přátelé z Asociace náhradní výchovy se na mě obraceli poměrně naléhavě, tak tu interpelaci přečtu a budu doufat, že se mi dostane nějakého písemného odpovězení, případně ji předložím příště.

Mám tedy informace, že na ministerstvu paní ministryně Marksové je připravován návrh nového zákona o ochraně práv dětí v České republice. Podle mých informací je příprava ve fázi tvorby memoranda mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem zdravotnictví. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak připravilo materiál Základní teze zákona o podpoře rodin, náhradní rodinné péči a systému ochrany práv dítěte a novelizace souvisejících právních předpisů. Ze zmíněných materiálů vyzařuje snaha dostat pod záminkou sjednocení systému péče o ohrožené děti všechna zařízení věnující se této problematice do gesce MPSV. Zařízení, ve kterých v současné době probíhá péče o ohrožené děti a kterými jsou výchovně vzdělávací instituce v gesci MŠMT, se mají stát zařízeními poskytujícími sociální služby. Zdůrazňuji služby. V těchto zařízeních probíhá vysoce odborná činnost erudovaných pracovníků, nemůže se tedy jednat o službu. Jde přece o výkon soudních rozhodnutí. Tato zařízení se díky výše uvedeným skutečnostem nacházejí ve velké nejistotě.

A teď, pane předsedo, otázky. Táži se paní ministryně, v jaké podobě se v současné době nachází příprava jak memoranda, tak základních tezí zákona o podpoře rodin atd. Za důležité také považuji otázku, zda teze byly projednány s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem zdravotnictví. Dále se ptám paní ministryně, zda je předpokládán zánik zákona č. 109/2002 Sb., o ústavní výchově. A poslední otázka - kým a jak bude řízen proces umisťování dětí a jeho následná kontrola. A poslední, řečnická otázka, zda paní ministryni Marksové nepřipomíná úřad pro ochranu dětí, který se snaží ustavit, ten tak diskutovaný a klidně řeknu obávaný Barnevern.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Paní ministryně bohužel není přítomna, takže panu poslanci bude odpovězeno písemně.

Další interpelaci pan poslanec Adam Rykala stáhl, takže následuje pan poslanec Ludvík Hovorka, kterého ale nevidím, není přítomen, takže jeho interpelace propadá. A budeme pokračovat interpelací paní poslankyně Jitky Chalánkové na pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci doporučení Ministerstva zahraničních věcí pro pobyt rodičů s dětmi v Norsku.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, již jsem vás informovala před chvilkou, že se mi podařilo zajistit, že vám mohu dodat dopis norské velvyslankyně, kde je psáno, že norská jurisdikce se vztahuje na všechny děti, které se objeví jakýmkoliv způsobem na území Norska. Tento dopis vám dodám.

Vážený pane ministře, ještě jednou k paní Michalákové a jejím dětem. V poslední době se ukazuje, že její případ není ojedinělý. Víme dnes o podobných případech v Polsku, Lotyšsku, Litvě či na Slovensku. V jednom polském případu vyšlo později najevo, že dívka byla pěstouny naváděna, aby přiznala bití matkou s tím, že pak se bude moci vrátit k matce, protože ta bude moci dostat od státu kurzy nebití. Dívka odmítla přiznat něco, co nebyla pravda, a uvedenou manipulaci později vypověděla před polským soudem. Osobně mě nejvíce zasáhl případ 10týdenní slovenské holčičky Maxine, která byla neslyšící matce odebrána pro údajně chybějící oční kontakt s dítětem. Matce bylo znemožněno dítě kojit, dnes již kojit nemůže.

Můj dotaz je velmi prostý: Uvažovala česká diplomacie o mezinárodní spolupráci při vracení dětí se zeměmi, jejichž občané rovněž narážejí na kulturní odlišnosti Norska při výchově dětí? Konkrétně se zeměmi visegrádské skupiny? Je možné toto téma otevřít v rámci visegrádské skupiny zemí? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra o jeho odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ano, děkuji za dotaz. Česká republika teď v červenci se stává předsednickou zemí Visegrádu a já samozřejmě vím o těch případech, které tady byly zmíněny, které se týkají nejenom visegrádských zemí, těch zemí je víc. Máme i některé případy například z oblasti Pobaltí, o kterých jsem mluvil s lotyšským ministrem zahraničí. Nicméně jak jsem řekl, v červenci zahajujeme předsednictví Visegrádu na jeden rok a já plánuji, že v rámci expertních konzultací otevřeme také tuto otázku, právě abychom zjistili, kolik takových případů se vyskytlo v těchto nám nejbližších zemích, sousedních zemích, a udělali si o tom celkovou představu. Já v této chvíli nemohu slíbit, že se dobereme nějakého požadavku třeba společného postupu v dané otázce, to bych šel příliš daleko, ale mohou slíbit to, že v rámci expertních konzulárních konzultací toto téma bude jedno z těch, které nás v rámci předsednictví zajímá a které v rámci Visegrádu takto otevřeme.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za příznivá slova. Je opravdu těch zemí víc, které jsou takto postižené. Tato jednání nebo tyto případy se ventilují také při jednání Parlamentního shromáždění Rady Evropy, kde jsou země jako Velká Británie a Norsko opakovaně kritizovány za vysoký počet odebíraných dětí i ze zemí Pobaltí a ze zemí Visegrádské čtyřky, tak jak jste, pane ministře, řekl. Takže ještě jednou děkuji.

Co mě naplňuje znepokojením, je to, že především s Velkou Británií a Norskem především naše Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje věcný i paragrafový záměr zákona o takzvané péči o rodiny, která tam tedy obsažena není, a péči o takzvané ohrožené děti, kde je otázkou, kdo těmito ohroženými dětmi bude a kdo to bude určovat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. A pan ministr ještě doplňující odpověď? Tak, pan ministr nemá doplňující odpověď.

Budeme pokračovat 29. interpelací, kterou přednese pan poslanec Jan Farský, který bude interpelovat paní ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou ve věci přípravy zákona o veřejných zakázkách. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Já jsem s paní ministryní mluvil, omlouvala se mi, že musí odjet do Plzně. Stejně jsem říkal, že tu interpelaci přednesu a počkám na písemnou odpověď, takže ji zde přeříkám. Považuji to totiž za velice závažnou situaci, která by tady měla zaznít.

Do 18. dubna roku 2016 musíme nejen schválit, ale dostat do účinnosti nový zákon o veřejných zakázkách. Myslím si, že je to jeden z nejdůležitějších zákonů, které Sněmovna bude v příštím období a v příštím čase schvalovat. Je to zákon, skrz který se redistribuují vybrané daně, a které se dostávají v tom správném případě k těm úspěšným a k těm šikovným. Mnohdy i jinam, ale to snad by měl tento zákon i eliminovat. Bohužel jsme v situaci, kdy tento zákon má být účinný už za deset měsíců, není to jednoduchá norma, a podle mých informací je pořád ještě v meziresortním připomínkovém řízení, jsou k němu čtyři tisíce připomínek, které nejsou vypořádány, a závažně hrozí to, že zákon nebude schválen v termínu, který nám určila Evropská komise, a budeme jednak vystaveni tomu, že nám bude zastaveno čerpání evropských fondů, že nebudeme moci naše vybrané daně redistribuovat prostřednictvím veřejných zakázek a že tady vznikne dost podstatný chaos.

Moje otázka je, jestli to stihneme. Jestli pořád ještě harmonogramy na začátku stanovené platí. A pokud to nemáme stihnout, což je podle mého názoru v tuto chvíli už zřejmé, tak jak se na to vláda připravuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Vy jste to stihl v termínu a bude vám tedy paní ministryní odpovězeno písemně.

Dalším interpelujícím bude pan poslanec František Vácha, který bude nepřítomného pana ministra financí Andreje Babiše interpelovat ve věci cen potravin v České republice. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji, pane předsedající. Jelikož pan ministr není přítomen, tak rád předám svůj prostor paní kolegyni Maxové. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec je džentlmen jako vždycky. Děkuji, pane poslanče.

Poprosím 31. interpelaci, kterou přednese paní poslankyně Radka Maxová na pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci lékárny v Mladé Vožici. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Vaším jménem děkuji kolegovi z jižních Čech.

Vážený pane ministře, v reportáži odvysílané v ČT24 v pátek 12. 6. uvedla tisková mluvčí Ministerstva zdravotnictví, že Ministerstvo zdravotnictví si vyžádalo stanovisko Jihočeského kraje ke zrušení kategorie B lékárny v Mladé Vožici. Opakovaně jsem byla vedoucím odboru zdravotních a sociálních věcí Krajského úřadu Jihočeského kraje pana Studenovského ujištěna, že tento odbor žádné stanovisko Ministerstvu zdravotnictví nevydal. Stanovisko totiž bylo vydáno právnímu zástupci lékárníka. Dle mě jde tedy o evidentní - řeknu to lehce - nepravdivou informaci, možná i lež. Chtěla bych tedy požádat pana ministra o stanovisko Jihočeského kraje, o kterém mluvila tisková mluvčí v Událostech z regionu. Ale upozorňuji, že nechci stanovisko, které bylo posláno paní Mgr. Martínkové, která zastupuje pana Macourka, ale chci stanovisko, které bylo adresováno Ministerstvu zdravotnictví. Zároveň vás také žádám o druhé stanovisko, o kterém byla řeč, od tiskové mluvčí, a to je stanovisko VZP rovněž adresované Ministerstvu zdravotnictví a ne právní zástupkyni pana Macourka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. Já děkuji paní poslankyni. I jí bude odpovězeno písemně a... (Poslankyně Váhalová gestikulací naznačuje zájem ještě vystoupit s interpelací.) Tak ano, tak ještě ano. Poslední interpelaci přednese paní poslankyně Dana Váhalová na paní ministryni práce a sociálních věcí ve věci péče o ohrožené děti. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji, pane předsedající. Ještě jednou hezké odpoledne, dámy a pánové, páni ministři, pane premiére.

Vážená paní ministryně, v médiích bylo publikováno, že vaše Ministerstvo spolupracuje s norskými experty z Barnevernu na přípravě zákona, který má upravit pravidla pro odebírání a péči o ohrožené děti.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, paní poslankyně, vy přednášíte tak zásadní téma, že to zjevně kolegy rozrušilo, a poprosím je o klid. Děkuji.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Všimla jsem si. Kdyby bylo více času, začnu znovu. Protože je málo času, budu pokračovat.

Údajně tito experti už české úředníky seznamují se systémem norské sociálky, a kromě toho se také mají dokonce podílet na věcném záměru a paragrafovém znění zákona. Má otázka zní: Zakládají se tyto informace na pravdě? Pokud je to pravda, nemyslíte, že s ohledem na množící se zveřejňování podivných případů a praktik odebírání dětí a péče o ohrožené děti v Norsku tato spolupráce může nejenom vnést do našeho léty vypracovaného a prověřeného systému péče o děti nám kulturně cizí prvky, ale navíc může být ohroženo a zpochybněno snažení předsedy vlády Bohuslava Sobotky a prezidenta Miloše Zemana v případě dětí paní Michalákové a jejich návratu do péče matky? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. To byla poslední interpelace, na kterou bude odpovězeno písemně kvůli nepřítomnosti paní ministryně, a já končím dnešní ústní interpelace na jednotlivé členy vlády a přerušuji 29. schůzi Poslanecké sněmovny, která bude pokračovat zítra v 9 hodin. Budeme pokračovat v 18 hodin mimořádnou schůzí Poslanecké sněmovny, tak jak ji svolal pan předseda.

 

(Schůze přerušena v 17.57 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.




Přihlásit/registrovat se do ISP