(17.00 hodin)
Poslanec Petr Bendl: Pane ministře, to je směšné, co tady říkáte. Vy dobře víte, že já jsem byl na všech radách kromě jedné, kdy zasahovala Policie České republiky na Úřadu vlády. Tak tehdy ne. To je pravda. Ale to byla jedna jediná rada. Na všech ostatních jsem vždycky byl.
Není potřeba vyjmenovávat, kdo si kde s kým tyká. Ale vy tam prostě nejezdíte. Tam máte sedět a máte tam být stejně jako nejste tady. Nechodíte ani sem na projednávání zákonů, pane ministře. Ani sem! Takže co to je jako za hru? Padesát procent nebylo, když víte, že ministr Toman na jednání ministrů zemědělství nejezdil v době existence přechodné vlády. A mícháte to do toho.
Vy zkrátka nehájíte zájmy českých zemědělců. Vy se tím akorát opájíte. Vy jste schopen akorát zaplatit tu reklamu v České televizi či ostatních za peníze Ministerstva zemědělství. To vás vidíme. Ale na to, abyste odpověděl tady - (Čas. Čas, pane kolego.) Co vám brání v tom, abyste se účastnil jednání rady ministrů zemědělství Evropské unie?
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr, pokud má zájem. Ano, má zájem. Prosím, pane ministře.
Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Já se znovu vrátím k věcné debatě. Já na všech podstatných radách ministrů, kde jsou důležité body pro Českou republiku, tak jsem přítomen. Jestli s tím máte rozpor, ukažte mi radu, kde bylo důležité téma pro Českou republiku, kde jsem nebyl. Opravdu sedět osm hodin a poslouchat diskuse okolo kvót na otázky rybolovu, nebo sedět na jednání vlády, tak prostě dávám přednost jednání vlády České republiky.
Mě by tedy jenom zajímalo, proč jste toho 24., 25. nebyl přítomen? Vy jste dělal nějakou asistenci při té razii na Úřadu vlády? Jako co vám bránilo tehdy, i když probíhala razie na Úřadu vlády, jet na tu Radu ministrů zemědělství EU? Já tomu nerozumím. Ten argument jsem od vás nepochopil. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec vám neodpoví, protože už vyčerpal veškeré své možnosti. (Ministr Jurečka: Já vím.)
Dalším interpelujícím bude pan poslanec Radim Fiala, který bude interpelovat pana ministra vnitra ve věci bezpečnosti České republiky v Evropské unii. Prosím.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Pan ministr vnitra zde bohužel není, nicméně já tu interpelaci považuji za velmi důležitou a přál bych si, aby o ní věděl. A pokud na ni neodpoví písemně, tak budu samozřejmě v této věci interpelovat i příště.
Vážený pane ministře, rád bych vám také položil několik otázek ve věci bezpečnosti České republiky v Evropské unii. Dnes podle mě je to nejhorší období, které zažíváme v Evropské unii, protože nám říká: Vzdejte se svobody, přijměte regulace, staňte se správní jednotkou evropského superstátu! A to nechceme.
Právě jste se účastnil schůzky ministrů vnitra Evropské unie. Mluvili jste tam o imigrantech. A mě by zajímalo, jaké stanovisko k této věci zaujímá Brusel. Skutečně nás takzvaně hlava nehlava dotlačí k tomu, abychom přijímali tyto imigranty, o které zde nestojíme a jejichž přijetí povede k nedozírným následkům jak ekonomickým, společenským? A podle mě se to dotkne i velmi výrazně bezpečnostního rizika občanů České republiky. Zajímalo by mě, jaké kroky navrhnete, aby se čeští občané cítili bezpečně. A jestli vůbec navrhnete nějaké kroky k tomu, abychom ty imigranty nemuseli přijmout. Zajímalo by mě, na jakou stranu se přikloníte. Jestli se přikloníte k tomu, že necháme občany rozhodovat o tom, že pokud bude Evropská unie rozhodovat tak, jak rozhoduje, tak vypíšeme referendum o setrvání v Evropské unii. Anebo se raději přikloníte na stranu europoslanců za sociální demokracii, kteří pro tyto kvóty hlasují?
Děkuji za odpověď.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další bude paní poslankyně Chalánková, která bude interpelovat pana ministra zahraničních věcí ve věci výchovy dětí v Norsku. Prosím.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v situaci, kdy MPSV na svých webových stránkách informuje o své přímé spolupráci s norským sociálním úřadem Bufdir, což je řídicí článek Barnevernu projektu CZ04, se opět vrátím k případu Denise a Davida Michalákových, byť tentokrát jen nepřímo.
Jedním z velmi často opakovaných tvrzení je, že se Eva Michaláková rozhodla žít v Norsku dobrovolně, a musí se tedy přizpůsobit tamější společnosti a počítat s příslušnými kulturními rozdíly. Naposledy použila tento argument paní ministryně Marksová v odpovědi na mou interpelaci. Cituji: "Paní Michaláková se dobrovolně rozhodla žít v Norsku a v tamějších podmínkách, a tím na sebe vzala odpovědnost za to, že bude reflektovat podmínky norského práva i další sociokulturní okolnosti."
Já plně souhlasím, že každý by se měl přizpůsobit poměrům panujícím v zemi, ve které se rozhodl žít. Na druhou stranu, dokud jsem se neseznámila s tímto a dalšími případy, nikdy by mě nenapadlo považovat Norsko za zemi do jiného kulturního okruhu než Česká republika, za zemi, kde by hrozila rodičům nějaká rizika. Dnes se ukazuje, že hranice pro odebírání dětí jsou nastaveny velmi nízko, děti se odebírají z malicherných důvodů a není kladen důraz na pomoc ohroženým rodinám, že pro Nory není žádný problém oddělit sourozence a norské právo negarantuje právo prarodičů na styk s vnuky a že norská péče o děti obsahuje mnoho netušených, pro Středoevropana až absurdních prvků. Jak jsem se dozvěděla od norské velvyslankyně, tento režim se týká všech cizinců, tedy i turistů s dětmi.
Snažila jsem se najít na webu Ministerstva zahraničních věcí nějaké doporučení pro české rodiče v Norsku, jaká pravidla mají dodržovat, aby se nedostali do střetu s norským kulturním okruhem, s norskou společností. Bohužel marně. Má otázka zní, zda ministerstvo připravuje pro české občany v zahraničí nějaká doporučení v tomto směru, jak se mají čeští občané v Norsku chovat, aby neriskovali zničení svých rodin (upozornění na čas) v zájmu norských názorů na blaho dětí. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr odpoví. Prosím.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuju. Dobrý den ještě jednou, dámy a pánové. Mě tedy není známo, že by norská velvyslankyně v České republice uvedla, že by turistům cestujícím do Norska hrozilo odebírání dětí. Obecně si myslím, že nelze Norsko označit za rizikovou zemi pro cestování s dětmi. Máme zkušenost s jednou rodinou, jíž byly v Norsku odebrány děti, přičemž tato rodina dlouhodobě v Norsku pobývá. Ten případ prostě spadá do norské jurisdikce.
Kdybych mohl, tak tady podám informaci o jednání, které proběhlo včera právě s norskými úřady a kde jsme se zabývali právě prací norských úřadů v souvislosti s touto kauzou a zajímali jsme se o to, do jaké míry se na norské straně plní to, co nám bylo přislíbeno. Mám na mysli práce s biologickou rodinou, vyhodnocení nebo podpora dětí vzhledem k jejich kulturnímu jazykovému původu a podobně. Takže máme tady čerstvé informace o jednáních, která teď proběhla zrovna v této kauze. A je to tedy samostatná věc.
Nicméně neevidujeme žádné případy českých turistů, kteří by zaznamenali problémy při cestách do Norska se svými dětmi, a proto nebudeme zřejmě vydávat varování nebo doporučení ohledně cestování do Norska s dětmi. Dle zjištěných norských statistik v Norsku k 1. 1. 2015 pobývalo celkem 2 355 státních občanů České republiky. Samozřejmě čeští občané stále více jezdí do zahraničí. Rád bych tady upozornil na webové stránky ministerstva, kde se snažíme v kapitolách Cestujeme pod dalšími odkazy uvádět i informace o péči o děti, o ochraně jejich práv v zahraničí. Takže tento typ informací je součástí toho, co obecně poskytujeme. To ale slouží k takové obecné orientaci pro ty, kteří cestují do zahraničí. Tam se upozorňuje třeba i na některé kulturní a sociální odlišnosti. Samozřejmě ani tyto informace nejdou do detailů a je to poměrně velmi obecné.
To znamená, z tohoto jednoho případu, který řešíme a který poměrně i pro nás není jednoduchý, tak nemůžeme učinit závěr, že bychom vydali obecné doporučení pro ty, co cestují do Norska s dětmi, že by to bylo jakési zvláštní riziko. Myslím, že ten jeden případ nás k takovému tvrzení a k takovému vyhlášení na našich webových stránkách ještě neopravňuje.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně evidentně chce uplatnit svůj doplňující dotaz. Předtím, než jí dám slovo, omluvím pana poslance Turečka od 18 hodin z rodinných důvodů, potom omluvím pana poslance Kořenka od 16.45 ze zdravotních důvodů, potom omluvím pana poslance Zavadila od 16.15 ze pracovních důvodů. Potom omluvím paní ministryni Valachovou od projednávání ústních interpelací. A omluvím pana poslance Kaňkovského od 18. hodiny do konce jednacího dne.
Slovo má paní poslankyně k doplňujícímu dotazu. Prosím.***