(17.20 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr, prosím.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vzhledem k vážným ústavním pochybnostem, jak jsem je zde definoval, je zcela nezbytné přikročit ke změně právní úpravy. Můj úřad se k této věci dostal, jak už jsem také uvedl, na základě činnosti Agentury pro sociální začleňování v terénu, která na tuto věc samozřejmě narazila až v momentě, kdy došlo k aplikaci příslušné normy. Nicméně jak jsem říkal, já sám jsem na to upozorňoval už při schvalování této normy na půdě Parlamentu i pak následně při různých dalších příležitostech. Nicméně ta zkušenost s tím, jak k tomu obce přistoupí, vzhledem k tomu, že toto je účinné ustanovení až od 1. května letošního roku, je velmi čerstvá, tedy ta reakce, kterou můj úřad k této věci má, je podle mého názoru poměrně promptní. Nicméně situace je velmi vážná a je potřeba ji řešit. Já v této věci komunikuji samozřejmě i s dalšími členy vlády, zejména s Ministerstvem práce a sociálních věcí, které je gestorem této právní úpravy, a je zcela zjevné, že vláda musí velmi rychle připravit novelu, která tento nepřijatelný stav odstraní.
Také jsem zmiňoval, že vnímám vcelku legitimní potřebu obcí mít nějaký efektivní nástroj na řešení situace, ale nemůže to být takovéto podmínění pomoci v hmotné nouzi, které je ústavně garantovaným právem. Je samozřejmě možné uvažovat o souhlasu obce se zřízením ubytovny, což je spíše otázka stavebněprávních předpisů než dávkového zákona. Je samozřejmě možné i časově zastropovat výplatu dávky doplatku na bydlení na tzv. ubytovny s tím, že je potřeba si uvědomit, že v současné době na ubytovnách žije mezi 70 a 100 tisíci obyvatel České republiky, byť samozřejmě to je nežádoucí stav, protože trvalé bydlení by se mělo uskutečňovat především v bytech, a nikoli v podřadných formách ubytování. (Předsedající upozorňuje na čas.) Je potřeba přistoupit velmi naléhavě k právní úpravě.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně má zájem? Prosím.
Poslankyně Radka Maxová: Vy jste mi ale vůbec neodpověděl, pane ministře. (Smích v sále.) Tak prosím ještě jednou.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr. Prosím.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Pravděpodobně se přetáčíme podruhé. Já jsem vám odpověděl podle mě poměrně vyčerpávajícím způsobem v rozsahu, který spadá do mé kompetence. Jednak analýza agentury, ze které vyplývá poměrně velká závažnost situace, a pak samozřejmě jako předseda Legislativní rady vlády jsem rozhodl o aktuálním zařazení této věci na dnešní jednání Legislativní rady vlády, která k tomu dává stanovisko. Toto stanovisko může být podkladem pro jednání dalších resortů, zejména Ministerstva práce a sociálních věcí, které je gestorem právní úpravy, a tedy toto ministerstvo musí s právní úpravou přijít. Asi by to neměl být můj úřad ani žádné jiné ministerstvo, ale ministerstvo, které je gesční.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Další interpelace je pana poslance Plíška na pana ministra spravedlnosti. Prosím.
Poslanec Martin Plíšek: Pane předsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře spravedlnosti, já jsem se vás původně chtěl zeptat na zcela konkrétní legislativní záměry vašeho ministerstva, které jste si předsevzal při nástupu do funkce a za které také nesete odpovědnost jako bývalý první náměstek ministryně spravedlnosti. Protože však dnes nejste přítomen na jednání Poslanecké sněmovny a jste omluven, dovoluji si vás zatím požádat o zaslání aktuální zprávy o plnění legislativních závazků vašeho ministerstva pro rok 2015 s tím, že na zcela konkrétní věci se zeptám při příštích interpelacích. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším je pan poslanec Simeon Karamazov na pana ministra kultury ve věci hospodaření Národní galerie. Prosím, máte slovo.
Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, podle zprávy České tiskové kanceláře ze dne 26. dubna 2015 vydražilo Ministerstvo kultury pro Národní galerii v Praze obraz Josefa Šímy, jehož celková cena činí zhruba 5,3 milionu korun. Z dopisu, který adresoval ředitel odboru vašeho ministerstva Pavel Hlubuček generálnímu řediteli Národní galerie Jiřímu Faitovi a zástupci pořadatele dražby Vladimíru Lekešovi, je ovšem zřejmé, že se Ministerstvo kultury žádné dražby neúčastnilo a ani na nákup obrazu neposkytlo finanční krytí. Vzniká tak nutně otázka, kdo obraz Josefa Šímy vlastně vydražil.
Je nutné podotknout, že Česká republika dosud přistupovala k nákupu předmětů kulturní hodnoty ve veřejných aukcích takřka výhradně pouze v případě mimořádně významných bohemik nakupovaných na zahraničních trzích. Vždy se to týkalo pouze děl, která nebylo možno získat jiným způsobem. Jinak státní příspěvkové organizace při nabývání sbírkových předmětů postupovaly až na výjimky vždy standardním způsobem a v souladu s právními předpisy. Národní galerie v Praze navíc nedisponuje ve schváleném rozpočtu na rok 2015 žádnými finančními prostředky na akvizice. Proto vzbuzuje průběh celého tohoto nákupu řadu otázek.
Vzhledem k tomu, že se jedná při nákupu sbírkového předmětu o relativně vysokou částku, žádám vás o odpověď na následující otázky. Byl návrh na zakoupení obrazu Josefa Šímy projednán v poradním sboru Národní galerie v Praze pro sbírkotvornou činnost? Kdo zmocnil generálního ředitele Národní galerie, aby zastupoval stát při veřejné aukci? Kdo rozhodl o uvolnění finančních prostředků z rozpočtové kapitoly Ministerstva kultury na tento účel? Děkuji za odpověď.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pan ministr.
Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, vážený pane předsedo. Kolegyně a kolegové, záležitost nákupu sbírkových předmětů Národní galerie se řídí platnými zákony, konkrétně je to zákon číslo 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, který stanovuje postupy a pravidla pro nabývání majetku, včetně dražby. Generální ředitel Národní galerie má oprávnění účastnit se dražeb, musí však dodržovat zákonem stanovené podmínky. Při úplatném nabývání majetku lze cenu sjednat pouze do výše rovnající se ocenění tohoto majetku podle speciálních právních předpisů, ve veřejném zájmu může Ministerstvo financí dát předchozí souhlas ke sjednání ceny vyšší, to platí obdobně, je-li majetek nabýván právě v dražbě. Tedy příspěvková organizace, kterou Národní galerie je, musí prostřednictvím svého zřizovatele, tedy Ministerstva kultury, požádat Ministerstvo financí o předchozí písemný souhlas se stanovením maximální ceny, do které může dražit.
Zda byla předmětná dražba v rozporu s právními předpisy, zejména pravidly pro hospodaření s majetkem státu, ministerstvo prověří. Vzhledem k tomu, že ze strany ministerstva nebyly uvolněny žádné finanční prostředky, tak Ministerstvo kultury v této věci zatím nebylo aktivní, ale jak říkám, prověřuje nejen tuto, ale i jiné dražby, protože musí odpovídat všem právním předpisům. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Pokud není zájem o další vystoupení, pokročíme k 20. interpelaci, což je interpelace pana poslance Ondráčka na pana ministra zahraničních věcí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, kolegové, kolegyně, podle mého názoru zejména veřejnoprávní média neplní svou funkci a neinformují, nebo neinformují objektivně o aktuálním dění na Ukrajině. A nemusíme rozlišovat, zda jde o jihovýchod země zmítaný občanskou válkou, kde místní boje neutichají, ba naopak jsou na denním pořádku a jsou stále častější, nebo o západní či centrální část Ukrajiny, kde se bouří obyvatelstvo proti prezidentu Porošenkovi a Jacenjukově vládě, která zbídačuje svou zemi pro pár dolarů, pro falešnou slávu ji rozprodává a vlastní obyvatelstvo nechá hladovět. ***