(21.10 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Martin Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, na úvod samozřejmě si nemohu odpustit poznámku, že projednáváme stejně jako předminulý bod další novelu trestního řádu. Tentokrát ovšem jsou v této novele tři spolu nesouvisející otázky. To znamená, salámovou metodou se tady tento základní procesní trestněprávní předpis neustále opravuje. A tady samozřejmě je otázka, kdy přijde vláda s novou kodifikací trestního řízení, protože jak laická, tak odborná veřejnost se v tomto už skutečně nemůže vyznat. Je to salámová, útržkovitá cesta novely trestního řádu. V tomto tisku skutečně, jak už jsem zmínil, tři nesouvisející věci.
Opožděně se reaguje na změnu Ústavy, která omezila imunitu poslanců a senátorů pouze na trvání mandátu. S touto novelou lze souhlasit.
Ty další dvě části už jsou ovšem velmi sporné jak z hlediska legislativního zpracování, tak samotné důvodové zprávy. Tato novela dále stanoví... (Odmlka - část poslanců nesleduje projev a baví se mezi sebou.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane poslanče, poprosím ve sněmovně o klid. Chápu, že je pokročilá hodina, ale prosím, vydržte to ještě chvilku. Děkuji.
Poslanec Martin Plíšek: Tato novela dále stanoví trestnost přípravy u trestného činu zkrácení daně. Když se podíváme, jaké jsou důvody nebo jaké jsou motivy předkladatele, tak důvodová zpráva se u tohoto trestného činu věnuje výhradně machinacím s daní z přidané hodnoty a spotřební daní, ale příprava by byla trestná i v případě krácení jiných daní. A je otázkou, a on to tady i vlastně předkladatel pan ministr zmínil, zda běžná daňová optimalizace bude dle návrhu považována za přípravu k trestnému činu.
Když se podívám na ty předchozí návrhy, které zasahovaly do mlčenlivosti advokátů, daňových poradců, kdy tam zůstala tato tenká hranice, kdy není jasné, jestli běžná daňová optimalizace je už přípravou k trestnému činu, tak tento návrh - bude-li propuštěn do druhého čtení, což já navrhnu potom v závěru spíše vrácení k dopracování, protože ten návrh je v tomto směru nedokonalý a není jasné, kde je ta hranice. V tomto návrhu dojde samozřejmě k posílení činnosti orgánů v trestním řízení, které budou moci vést trestní řízení již ve fázi přípravy, a tedy používat například odposlechy.
Třetí oblast. Návrh obsahuje opatření, která mají motivovat, oznamovat případy pasivní korupce, kdy byl úplatek poskytnut proto, že o něj byl požádán dotyčnou osobou. Návrh umožní, aby taková osoba nebyla trestně stíhána, o čemž má rozhodnout státní zástupce, jsou-li splněny stanovené podmínky. Například závazek podat úplnou a pravdivou výpověď. Také tato část návrhu neřeší to, když tento skutek bude nějakým způsobem provokován. A pokud se tak stane, tak je skutečně nemístné, aby jedna strana byla potom zproštěna té obžaloby nebo nějakým způsobem státní zástupce rozhodl, že nebude trestně stíhaná, a ta druhá strana ano. Takže myslím, že tady by ten návrh potřeboval také vyjasnit. Trpí vadami v tom smyslu, kde je hranice, kdy tato činnost je někým úmyslně provokována a kdy na základě rozhodnutí státního zástupce má jedné straně být zastaveno trestní stíhání a v další má být pokračováno.
Čili jak jsem zmínil, návrh řeší nesystémově tři zcela nesouvisející otázky. Dochází k posílení policejních orgánů, které mohou rozhodovat o dočasném odložení trestního stíhání v případě pasivní korupce, a následně může být obnoveno, to znamená, z hlediska jistoty strany v tom řízení je to spíše podlamováno, a myslím si, že stojí za to ten návrh přepracovat. Trestnost přípravy jen trestného činu zkrácení daně je odůvodněna údajnými lepšími možnostmi dokazování. Ale princip trestního práva hovoří, že to má být nejzazší prostředek, kdy se má použít trestní právo, nikoliv že se samotná příprava už označí za trestnou. To znamená, tento návrh trpí legislativními vadami. To se projevilo už i při jeho projednávání v Legislativní radě vlády, a já proto navrhuji, aby byl tento návrh vrácen předkladateli k přepracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plíškovi a eviduji jeho návrh na vrácení k přepracování. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já se vás také pokusím šetřit, ale musím se přece jenom připojit k návrhu pana kolegy Plíška a říci, že tento návrh zákona pokládám za mimořádně nepovedený.
Za prvé pokládám za absolutně nefér, pokud novelizuji trestní zákon, hmotu, a současně novelizuji trestní řád, proces, tak to pojmenovat jako novelizaci procesu a novelizaci trestního zákona jako hmoty dát jenom takhle jako pod čarou, že tam tedy nějakou drobnou změnu děláme, to jsou fakt věci, které se podle mého názoru dělat prostě nemají. Obecně tyhle sběrné novely, které mají všechno možné, nejsou úplně fér, a nejsou vůbec fér vůči odborné veřejnosti. Ale tahle představa, že hmotu si schovám pod proces a to důležité, co do toho návrhu zákona prosazuji, změnu hmoty, schovávám v procesu, mně připadá nefér minimálně vůči odborné veřejnosti, když zapomenu na nás. To je první poznámka.
Druhá poznámka. Část týkající se poslanců, senátorů a soudců, mohla být klidně zařazena v té předchozí novele trestního řádu, kterou jsme projednávali. Je naprosto zbytečná a zbytná a vychází spíše jenom z toho, že prostě tady orgány činné v trestním řízení zásadně čtou jenom svoje předpisy a odmítají vedle toho číst i Ústavu. Ale to už jsme zažili. Zažili jsme to u Ištvana a dalších několikrát. Je to prostě šaškárna. Místo toho, abychom přistoupili na to, že máme nějakou hierarchii práva, a že když Ústava něco říká, tak samozřejmě zákony, které jsou podústavního charakteru, musí být vykládány v souladu s ní, tak tady máme pár chytráků na státním zastupitelství, kteří to opravdu neumějí vyložit. Pokládám skoro za zbytečné tu novelu vůbec dělat.
Co je ovšem mnohem zásadnější, jsou další dvě změny. První je ona možná beztrestnost při oznamování ne pokusu o korupci, ale dokonané korupce. Dlouho se tady o tom mluvilo. To není žádná věc, která vznikla zcela nečekaně. Ten tlak byl zejména ze zahraničí, abychom toto ustanovení vypustili, protože mu nikdo nerozuměl: Jak je možné někoho, kdo se podílí na korupci, prohlásit za beztrestného jenom na základě toho, že se pak rozhodne jít práskat. Protože se na té korupci předtím musel aktivně podílet. On to nešel sdělit už v okamžiku, kdy byl o úplatek požádán, a nešel tam pak s policejními nahrávacími zařízeními. No ale on ten úplatek dal a později mu přišlo, že byl možná moc veliký nebo že už je mu ho škoda, tak to jde prásknout a má pocit, že na základě toho bude beztrestný. To, v jak moc velkém rozporu je to s našimi mezinárodními závazky, přiznává v tom návrhu i vláda , která říká: No, týká se to všech lidí v České republice, jenom ne případů uplácení vůči představitelům jiných států, resp. vůči společnostem z jiných států. Protože vědí, že by na nás všichni koukali jak na blázny. ***