Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb.,
o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů
(zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 498/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr vnitra Milan Chovanec. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych okomentoval tento návrh, který jsem podrobně uvedl v prvém čtení.

Návrh v části, která obsahuje novelu zákona o evidenci obyvatel, rozšiřuje a zpřesňuje údaje vedené v informačním systému evidence obyvatel a registru rodných čísel. Nově má být ohlašovnám stanovena povinnost umožnit fyzickým osobám hlášeným k trvalému pobytu na adrese sídla ohlašovny převzít oznámení o uložení zásilky a výzvu z poučení. Toto ustanovení umožní využít fikci doručení a pomůže zefektivnit doručování podle všech procesních předpisů.

V částech návrhu týkajících se novel zákonů o občanských průkazech a cestovních dokladech se kromě úpravy přístupu k údajům v jednotné evidenci navrhuje sjednotit právní úpravu pro podání žádosti o vydání těchto osobních dokladů. Podat žádost bude možné na kterémkoli úřadě obce s rozšířenou působností. V zákoně o cestovních dokladech se navrhuje ukončit vydávání cestovních pasů bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji. Naopak umožňuje se vydávání plnohodnotného cestovního pasu přednostně ve zkrácené lhůtě 6 pracovních dní za zvýšený správní poplatek.

Na výše uvedené změny reaguje novela zákona o správních poplatcích, kterou se kromě zvýšení správního poplatku za vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě navrhuje zavést nové správní poplatky, a to za podání návrhu na zrušení údaje o místu trvalého pobytu, za ohlášení ukončení trvalého pobytu na území České republiky a zároveň správní poplatek za nepovinnou výměnu občanského průkazu, a to s ohledem na náklady, které obcím v souvislosti s touto agendou vznikají.

Návrh zákona byl projednán výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ústavněprávním výborem a výborem pro bezpečnost. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj doporučil Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona schválit ve znění šesti pozměňovacích návrhů, které byly s Ministerstvem vnitra konzultovány. Jejich účelem je především možnost převzetí občanského průkazu a cestovního pasu u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který občan uvede ve své žádosti, a tím související zavedení nového správního poplatku ve výši 100 korun, a prodloužení platnosti občanského průkazu u občanů starších 70 let na 35 let. S těmito pozměňovacími návrhy, tak jak jsem je teď uvedl, souhlasím.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji zde přihlášku s přednostním právem, ale táži se paní poslankyně Černochové, zda vydrží, až otevřu rozpravu. (Vydrží.) Výborně.

Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro bezpečnost a ústavněprávnímu výboru. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 498/1 až 4.

Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj poslanec Jan Klán a informoval nás o projednávání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrh odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezký večer, vážená paní místopředsedkyně, vládo, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 27. schůzi po odůvodnění Mgr. Janou Vildumetzovou, náměstkyní ministra vnitra, po zpravodajské zprávě poslance Mgr. Jana Klána a po rozpravě přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky sněmovní tisk 498 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Nyní vám jednotlivé pozměňovací návrhy představím. (Hluk v sále.)

I. V části druhé, Změna zákona o občanských průkazech, v čl. III bod 14. zní: "Občanský průkaz převezme občan nebo osoby uvedené v odstavci 2 u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, u kterého byla podána žádost o vydání občanského průkazu. Občanský průkaz uvedený v § 2 odst. 2 písm. a) a b) lze převzít i u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který občan uvedl v žádosti."

II. V části druhé, Změna zákona o občanských průkazech, v čl. III se za bod 16. vkládá nový bod 17., který zní: "Doba platnosti občanského průkazu uvedeného v § 2 odst. 2 písm. a) a b) je a) 10 let, b) 5 let, je-li občanský průkaz vydáván občanu mladšímu 15 let, nebo c) 35 let, je-li občanský průkaz vydáván občanu staršímu 70 let." Dosavadní body č. 17 až 38 se označují jako body č. 18 až 39.

III. V části třetí, Změna zákona o cestovních dokladech, v čl. V bod 21. zní -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím kolegy ve sněmovně, aby pokud si mají co sdělit, tak učinili v předsálí a nerušili svého kolegu při jeho řeči. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: "Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna osobně se dostavit k převzetí cestovního dokladu k orgánu, u kterého podala žádost o jeho vydání. Cestovní pas vydaný ve lhůtě 30 dnů může převzít i u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který uvedla v žádosti. Pokud podala žádost o vydání cestovního pasu u zastupitelského úřadu, může jej převzít i u obecního úřadu obce s rozšířenou působností příslušného k jeho vydání - § 12. Zastupitelský úřad může předat cestovní pas osobě uvedené v odstavci 1 rovněž prostřednictvím vedoucího honorárního konzulárního úřadu."

IV. V části osmé, Změna zákona o správních poplatcích: "Vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji z důvodu zápisu titulu nebo vědecké hodnosti anebo jeho vydání z jiného osobního důvodu v době delší než půl roku před uplynutím platnosti dosavadního občanského průkazu 200 korun. Převzetí občanského průkazu se strojově čitelnými údaji u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který občan uvedl v žádosti, 100 korun."

Dále je tady (V.) v části osmé, Změna zákona o správních poplatcích, že prodloužení platnosti cestovního průkazu 50 korun za každou změnu a převzetí cestovního pasu u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který občan uvedl v žádosti, 100 korun.

Ještě je tady pouze změna, že tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016 s výjimkou ustanovení čl. IV bodu 2, čl. VI bodů 2 a (až) 4, čl. X bodu 2 a čl. XII bodu 2, která nabývají účinnosti dnem 10. prosince 2015.

Tolik má zpravodajská zpráva.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro bezpečnost pan Václav Klučka a seznámil nás s průběhem projednávání ve výboru a případně odůvodnil pozměňovací návrhy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, paní místopředsedkyně. Dovolte mi vás seznámit s usnesením číslo 82 z 19. schůze (řekl deváté) uskutečněné dne 2. září 2015.

Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním vystoupení prvního náměstka ministra vnitra doktora inženýra Jiřího Nováčka, po zpravodajské zprávě přednesené zpravodajem výboru inženýrem Václavem Klučkou a po obecné a podrobné rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk č. 498, vyjádřila souhlas;

II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny;

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru, jeho předseda pan Jeroným Tejc. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych zastoupil paní zpravodajku Wernerovou se stručnou zprávou, a to takovou, že jsme na 37. schůzi 2. září tohoto roku doporučili schválit návrh zákona v tom znění, jak byl předložen, tedy bez pozměňovacích návrhů. K tomu obsahu si dovolím, abych nezneužíval roli zpravodaje, přihlásit se do obecné rozpravy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které s přednostním právem mám přihlášenou paní poslankyni Černochovou, poté se připraví pan poslanec Luzar.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dobrý večer, dámy a pánové. Já jsem některé z těch připomínek, které i vám řeknu, říkala na výboru pro bezpečnost, kde jsme se ale tímto návrhem zákona zabývali z jiných důvodů. Samozřejmě garančním výborem byl někdo jiný než výbor pro bezpečnost. Ale myslím si, že bychom všichni v této Poslanecké sněmovně měli mít na zřeteli to, že tato norma se týká 10,5 milionu občanů České republiky. A rozhodně se mně nelíbí způsob, že opět dnes tady něco projednáváme, něco schvalujeme a Ministerstvo vnitra říká, že už někde leží velká novela, která ani nevíme, kdy bude předložena do legislativního procesu. Je to opět důkaz salámové metody, že dnes zase nějakou drobnůstku přijmeme do legislativy, ale pak možná za rok za dva roky budeme přijímat nějaký velký zákon. Tohle tady slýcháme celý rok a půl, co jsme součástí tohoto ctihodného zákonodárného sboru.

Co nám, nebo co mně jako nejen poslankyni, ale i starostce Městské části Praha 2 na této normě vadí? Vadí mi tady zavedení povinností ohlašovnám, kdy návrh nikterak neřeší samotné osoby s trvalým pobytem na ohlašovně. V celé České republice těchto osob je několik set tisíc. Respektive neřeší institut trvalého pobytu na adrese ohlašovny. Je pod rozlišovací schopností zákona určit, které osoby mají trvalý pobyt na adrese ohlašovny proto, že jej tam mít musí, a to z důvodu, že když tento institut existuje, tak po odstěhování se nemohou přihlásit k trvalému pobytu tyto osoby jinam a údaj o trvalém pobytu jim je zrušen na návrh oprávněné osoby. Nebo například trvalý pobyt dítěte ženy, která požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem. Týká se to i osob, které mají trvalý pobyt na adrese ohlašovny dlouhodobě a zjevně účelově. Například kvůli exekucím. Je již obecně dosti známé, že nejsnazší způsob, jak získat trvalý pobyt na adrese ohlašovny, je pro občana ukončit trvalý pobyt na území České republiky a poté přijít na ohlašovnu a uvést, že nemá vlastnické ani jiné právo k užívání nemovitosti určené k bydlení, aniž by občan území České republiky fakticky opustil. Je to prostě obcházení a zneužívání tohoto zákona.

V údaji o trvalém pobytu se často uvádí, že je evidenčního charakteru, ale tak tomu v mnohých případech není. I občané s trvalým pobytem na adrese ohlašovny mají volební právo, mohou si požádat o vydání parkovací karty jako rezidenti. To se konkrétně týká těch modrých zón, které nenávidíte v Praze, ti, co z příslušné městské části nejste. Z praxe úřadů je i známo, že častým bodem v nájemních smlouvách, zejména těch uzavřených na dobu určitou, je již zcela pravidelně to, že pronajímatel výslovně nesouhlasí s tím, že by se nájemce přihlásil na adrese nemovitosti pronajímatele k trvalému pobytu. Toto je sice záležitost občanskoprávní, nicméně pro nájemce bývá logicky důležitější neporušit ustanovení nájemní smlouvy, aby se nevystavil možnosti výpovědi ze strany pronajímatele, než uvést do souladu faktický pobyt s pobytem trvalým.

Další problém, který nebyl odstraněn žádným pozměňovacím návrhem, je adresa pro doručování. Je to § 10b, kdy právní úprava v tomto ohledu je nedostatečná. Adresu pro doručování si lze zřídit u kohokoli, aniž by se o tom vlastník objektu, oprávněná osoba, vůbec mohl dozvědět. Vlastník objektu, oprávněná osoba, nemá možnost se proti zřízení adresy pro doručování jakkoli bránit a ani ji zrušit. Obdobně jako tomu je u zrušení údaje o místě trvalého pobytu například zřídí-li si toto ta osoba, říkejme jí A, která má několik exekucí, a zřídí si doručovací adresu u osoby B. Tato se to nedozví, nemá možnost proti tomu jakkoli se bránit a je vysoce pravděpodobné, že právě na adrese osoby B bude proveden pokus o exekuci.

Obecně bych chtěla apelovat i na své kolegy komunální politiky v této Sněmovně, abychom se skutečně důrazně začali zabývat výší správních poplatků. Protože správní poplatky nekompenzují jednotlivým obcím náklady, které vynakládají na výrobu různých dokladů, průkazů, celou tu agendu. Nekompenzují žádné, ani v některých případech lehce navýšené správní poplatky. Vím, že je to téma na širší diskusi, ale určitě se budete vy potýkat zase v rozpočtu s nedostatkem finančních prostředků. Opět je to další agenda, kterou stát deleguje na obce bez toho, aniž by jim poskytl dostatek finančních prostředků. A to, že jsme toho svědky čím dál tím častěji, to všichni víme a bohužel se neděje nic, co by tu naši situaci komunálních politiků zlepšilo.

Další hloupost, která bohužel také nebyla odstraněna pozměňovacím návrhem, je bezpečnostní osobní kód občanského průkazu. Tam je problém, že vlastně od doby, kdy byl zaveden, jsme se ani nedozvěděli, jestli má nějaké praktické nebo faktické využití. Já to do dnešního dne nevím. Naše reálná zkušenost na radnici je taková, že zadávání tohoto kódu jen zdržuje proces převzetí občanského průkazu a je obtížné až nemožné občanovi přebírajícímu občanský průkaz vysvětlit, k čemu tento kód vůbec je, přestože se naši úředníci velice snaží. A že si ho musí zadat, zvolit. Velké problémy to přináší v praxi i při tom zadávání bezpečnostních kódů. Třeba i u osob starších, hospitalizovaných na geriatriích nebo v LDN, které často nejsou schopny tento kód vůbec zadat, natož aby byly schopny si tento kód zapamatovat po celou dobu platnosti občanského průkazu. Ale není to problém jenom seniorů, je to problém každého z nás. Jsme jenom lidé a těch kódů, které nás v našem životě, ať už to jsou PIN kódy, bezpečnostní kódy, obklopují, je tolik, že skutečně tohle je naše negativní zkušenost s tím, že ti lidé nevědí ani proč ani co s tím.

Co ale já považuji asi úplně za nejdůležitější, a tam jsem ráda a děkuji členům výboru pro veřejnou správu, že věci, které tam byly špatně, odstranili. Možnost požádat si o vydání a převzetí cestovního dokladu u kteréhokoli obecního úřadu s rozšířenou působností. Jasně je zcela žádoucí princip, aby správní poplatek zůstal u úřadu, u kterého si občan o vydání dokladu, občanského průkazu nebo cestovního pasu, požádal a správní poplatky se nikam nepřeposílaly. Když jsem to viděla v původním znění, tak jsem samozřejmě měla obrovskou obavu, že to pro nás zase bude znamenat fatální nárůst zpracované agendy, který nebude možné personálně, kapacitně, technicky pokrýt, a Úřad městské části Praha 2, který má třetinu žádostí o občanku podaných nerezidenty, by zase doplácel na to, že by nám to nikdo nekompenzoval. Děkuji za to, že jste to odstranili. Moc si toho nejenom já, ale i úředníci Úřadu městské části Praha 2 vážíme.

Co ale by tady mělo zaznít a chtěla bych na to slyšet prosím pěkně odpověď pana ministra, z jakého důvodu zůstalo v tom návrhu zákona období šesti pracovních dnů. Asi rozumím tomu, proč chceme ty dočasné pasy zrušit. Chápu, že jsme součástí Evropské unie zatím stále. Že chceme, aby těch biometrických pasů bylo v oběhu co nejvíc. Ale zase, moje praxe na radnici je taková, že v současné době je tedy možné podat žádost o vydání cestovního pasu bez strojově čitelných údajů a bez biometrických údajů s dobou platnosti šest měsíců a lhůtou pro vydání do 15 dnů. Žádosti o tyto pasy zrovna u nás na dvojce jsou velice časté. Za rok 2014 jsme těchto pasů vydali přes 130. V letní sezóně vydáváme 20 kusů každé dva týdny. Protože samozřejmě v době dovolených... Jsme jenom lidé. Někdo si zaplatí dovolenou, v sobotu na ni jede, ve čtvrtek si dává dohromady doklady, vyměňuje peníze a zjistí, že nemá pas.

Ve čtvrtek nebo v pátek dorazil k nám na radnici a my jsme se snažili a udělali jsme vždycky pro to maximum, aby pas ten člověk dostal a mohl na dovolenou odjet. A opravdu to je praxe, která, myslím si, funguje nejenom na Praze 2, která je centrální městskou částí, ale i na jiných obcích, které jsou dostupné.

Bohužel navrhovaná úprava ruší vydávání pasů bez strojově čitelných údajů a bez biometrických údajů a zakotvuje vydání tzv. e-pasu v kratší lhůtě, a to prosím pěkně do šesti pracovních dnů za zvýšený správní poplatek. Já bych ten poplatek klidně zvýšila ještě víc. Ale umíte si, kolegové starostové, místostarostové, radní, představit situaci, že k vám přijde občan - ano, jeho chyba byla, že si nepohlídal, že bude mít platný cestovní pas - a vy mu řeknete: sorry, šest pracovních dnů, vy si tu dovolenou prostě musíte zrušit, protože zpravidla ten člověk, nebo většina z nás se tak chová, že má dovolenou buďto týden nebo dva týdny, takže vlastně během tohoto období se mu bude někde možná vytvářet pas, ale on na tu dovolenou neodjede, protože šest pracovních dnů je skutečně obrovsky dlouhá lhůta. A zase prosím nekoukejme teď na to jako politici, jako úředníci, koukejme na to jako lidé. Přemýšlejme o tom, jak se chováme my, že také občas prostě si některé věci zapomeneme zajistit včas, a šest pracovních dnů je strašně dlouhá doba. Těm lidem budou propadat dovolené, budou se obracet na starosty, my jim budeme složitě vysvětlovat, že to není naše vina, že prostě to je novela zákona z pera Ministerstva vnitra, ať si jdou stěžovat k panu ministrovi Chovancovi.

Mě velice překvapilo, když jsem objevila na stránkách Ministerstva vnitra Slovenské republiky - Slovensko má poměrně dobře odstupňovány výdaje pasů na tři lhůty a tomu odpovídá i příslušné odstupňování správních poplatků. Mají to rozděleno: do 30 dnů, do 10 pracovních dnů a do dvou - do dvou! - pracovních dnů. Chci se tedy pana ministra zeptat, jestli jsou skutečně objektivní důvody pro to, že v ČR nelze vyřídit pas ve lhůtě kratší než šest pracovních dnů, když v jiném státě, ve státě, který nám je blízký nejenom z hlediska hranic, tak je to možné za dva pracovní dny. Vím, že tam je agenda trošku jednodušší než u nás, ale přeci výroba je stále stejná. A chápu i složitost distribuce, že zase kdyby ta možnost byla pouze v hlavním městě Praze, tak že by se ostatní kraje cítily diskriminovány, že musí do Prahy. Ale máme tady krajské úřady. Já si myslím, že by nikdo z hejtmanů, z primátorů neodmítl, aby jeho úřad tuto agendu vykonával i v pátečních, možná sobotních dnech. My uvažujeme na dvojce, že třeba budeme mít sobotní dopoledne, protože my jsme tady od toho, abychom my se i přizpůsobovali chování občanů, a snažit se vyjít vstříc tomu, když někdo pracuje dlouho do noci, tak aby si mohl svoji agendu a své záležitosti vyřídit včas. Takže bych chtěla moc poprosit pana ministra, jestli by skutečně mohl říct, zdali neexistuje nějaká možnost, jak tu dobu zkrátit tak, abychom se skutečně chovali vůči občanům solidně a neničili, nekazili jim tu jednu z mála radostí, kterou mají, a to je jejich dovolená, kdy skutečně se bude stávat to, že budou rušit zaplacené dovolené z důvodu, že v legislativě zanikne možnost, aby si vzali pas bez biometrických údajů a mohli s ním odjet do zemí, které samozřejmě tento pas připouštějí. Takže moc prosím o to, aby se tady našlo nějaké řešení, aby se tady hledala nějaká cesta, protože to přinese celou řadu problémů nejenom nám komunálním politikům, ale v neposlední řadě i ministerstvu. A myslím si, že to není ani cílem tohoto návrhu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní dovolte v rychlosti načíst dvě omluvy, a to pana ministra Jurečky od 20.30 z pracovních důvodů a pana poslance Kalouska z jednání od 20.00 do konce jednacího dne.

Nyní poprosím s faktickou poznámkou pana poslance Pilného a poté se připraví řádně přihlášený pan poslanec Luzar. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já nemám k tomu zákonu v podstatě žádné připomínky, jenom bych opakoval svůj dotaz, který jsem tady měl v prvním čtení a kterým se k mému překvapení nezabýval ani bezpečnostní výbor, a to sice to, že k zákonu o občanských průkazech bude Ministerstvem vnitra vydána také vyhláška o náležitostech kryptografických klíčů a autentizačního certifikátu a o bezpečnostních zásadách pro užití tohoto certifikátu. Takže se opět ptám, co to vlastně je, jestli to souvisí s těmi dobrovolnými občankami s čipem a hlavně jak to souvisí se směrnicí eIDAS o elektronické identitě, kterou nám předepisuje EU a kterou musíme příští rok přijmout. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji za dodržení časového limitu a nyní již prosím pana poslance Luzara k mikrofonu. Prosím, máte slovo. Dříve než vám slovo udělím, poprosím kolegy jak napravo, tak nalevo. Je jich sice zde málo, ale i přesto dokážou vytvořit velký hluk, takže poprosím, aby se zklidnili, ztišili. Děkuji. Máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení páni a paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s pozměňovacími návrhy, které jsem k tomuto zákonu připravil na základě seznámení se s předloženým návrhem na jednání výboru, na který jsem došel, a také na semináři, který výbor k tomuto zákonu uspořádal. Těchto pozměňovacích návrhů je devět, ale jsou krátké. Nebojte se, dovolím si krátké seznámení se zdůvodněním.

První návrh je v § 3 vypustit odstavec 4, který zní: "Pokud občan sdělí, že si nepřeje zapsat údaje o adrese místa trvalého pobytu anebo údaje o rodinném stavu nebo partnerství, tento údaj se do občanského průkazu nezapíše." Občanský průkaz v této zemi historicky slouží jako jediný relevantní doklad o místě pobytu, popř. stavu člověka, který jím disponuje. Jsou desítky služeb i podnikání, které jsou teritoriálně závislé na zjištění místa bydliště tohoto člověka - namátkou veřejné knihovny a podobné instituce, které z občanského průkazu čerpají údaje o kontaktu na člověka, který si od nich něco půjčuje. Nemluvím o jiných půjčovnách - stavebních strojů a dalších a dalších, které jsou závislé na údajích uváděných v občanském průkaze. A už vůbec nehovořím o v poslední době rozrůstajícím se vydírání emočním, popř. matrimoniálním, kdy různí sňatkoví podvodníci a další existence zneužívají tíživé doby a nemůžou se nějak prezentovat doklady, jak to je s jejich rodinným stavem, popř. bydlištěm. Myslím si, že tady tradice uvádění v občanském průkazu trvalého bydliště a stavu by měla zůstat zachována. Proto navrhuji tento bod vypustit.

Druhý bod. V § 3 odst. 6 doplnit slova: "Do kontaktního elektronického čipu se zapíše číslo občanského průkazu a dále lze zapsat údaje" - tady doplňuji "a aplikace," "jejichž zápis a rozsah stanoví zvláštní předpis." Tady chci upozornit, že Ministerstvo vnitra samozřejmě svým zvláštním předpisem ustanovuje údaje, které v občanském průkaze mají být zapsány. Ale chci upozornit také na rozdíl data a aplikace. Já si myslím, že tato možnost umožní příslušným odborům Ministerstva vnitra hledat další využití občanského průkazu jako určitého elektronického média umožňujícího další aplikace. Proto navrhuji toto jedno slovíčko doplnit do odstavce 6 paragrafu 3.

V § 4 odst. 3 doplnit v navržené větě "Požádat o vydání občanského průkazu uvedeného v § 2 odst. 2 písm. c) může občan u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností příslušného podle odst. 1. K tiskopisu žádosti zpracované obecním úřadem obce s rozšířenou působností občan přikládá dvě fotografie o rozměru -" pokračuje tento bod. Já navrhuji doplnit do tohoto "obecním úřadem obce s rozšířenou působností, není-li úřad vybaven digitalizovaným pracovištěm pořizujícím potřebná data".

V tomto bodě ministerstvo automaticky předpokládá, že bude muset vybavovat úřady digitalizovaným pracovištěm, a nenechává si otevřená vrátka k vlastní iniciativě obecních úřadů, které můžou tuto službu nabídnout i svým občanům v rámci své vlastní investice a pořizovat fotografie pro občany formou elektrického snímkování. Myslím si, že tyto obce v České republice tuto možnost měly mít, tu službu rozšířit za vlastní prostředky a nabízet to občanům.

V § 4 odst. 3 vypustit předposlední větu: "K žádosti lze v odůvodněném případě z náboženských nebo zdravotních důvodů předložit fotografii s pokrývkou hlavy, která nesmí zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícími identifikaci občana."

Tady k této věci bych si dovolil připomenout, jak už tady dneska jednou v diskusi zaznělo, žijeme v sekulárním státě a pokrývka hlavy dle mého názoru není věc, která by měla být tolerována v rámci náboženského vyznání z pohledu identifikace občana. Teď nemluvím vůbec o muslimských zemích, ale tyto problémy můžou vyvstat. Evropa se s tím potýká a je to docela velký problém. Nehovořím už vůbec o tom, že parta recesistů - a v českých zemích se to již dle mého názoru stalo, mohl jsem toto zachytit v médiích - se objevila církev, která si říkala "církev másla na hlavě", popřípadě "hrnce na hlavě", a nechávala se fotit nebo chce se nechat fotit s tímto předmětem a takhle poukázat na absurditu tohoto nařízení, že z náboženských důvodů můžu mít pokrývku hlavy, ať je jakákoliv.

Druhá věc - samozřejmě zdravotní důvody, to bych byl schopen pochopit, ale tady chci upozornit na to, že zdravotní důvody jsou většinou pomíjivá záležitost vůči platnosti občanského průkazu. Z tohoto titulu si myslím, že je to docela marginální záležitost, a proto doporučuji toto vypustit.

Za páté. V § 13b odst. 1: Rodná čísla určená před 1. lednem 2003 lze vést pouze v listinné podobě. Navrhuji doplnit "do doby digitalizace listinných záznamů". Tady v tomto bodě dle mého názoru si ministerstvo trošku dělá alibi, že ta digitalizace jako že nemusí, a to skončí, my to máme v zákoně - já bych tady doporučoval, aby ta dvířka byla otevřená a ten mus na úředníky, aby se digitalizovaly i starší záznamy než do roku 2003, v tomto zákoně byla.

Za šesté. V § 17 odst. 2 písm. h) vypustit: "pokud jsou zapsané v občanském průkazu". Tady se poukazuje na to, že se elektronicky povede pouze ta evidence, která je fyzicky zapsaná v občanském průkazu. Tady bych si dovolil navrhnout toto vypustit s ohledem na to, že občanský průkaz má svůj formát a na ten formát nejde samozřejmě psát všechna data, která by budoucnost mohla chtít evidovat v rámci centrální evidence. Z tohoto titulu si myslím, že tato věta nebo tento odstaveček by tady z tohoto zákona měl být vypuštěn, a umožnit tak státu elektronicky v evidenci občanů vést i jiné údaje, než jsou konkrétně ty zapsané v občanském průkazu.

Za osmé. Ustanovení zákona o Bezpečnostní informační službě - teď budu číst ustanovení, která se týkají jiných zákonů než konkrétně toho zákona, ale mají návaznost na centrální evidenci obyvatel - ustanovení zákona o Bezpečnostní informační službě v § 13 Krycí prostředky, krycí doklady doplnit v bodě 5 "a evidencí přístupů za účelem vložení změny nebo vymazání údajů v evidenci".

Pro objasnění. Stávající stav návrhu je v tom, že ředitel bezpečnostní služby eviduje pouze vydání a zrušení takovéhoto krycího dokladu, to samozřejmě příslušné kontroly můžou zkontrolovat, ale již neukládá tomuto řediteli vést evidenci jakýchkoliv zásahů, což bych tedy navrhoval rozšířit, protože si dokážu představit zásahy v již platných dokladech - nevím, orientačně třeba doklad o vzdělání, o stavu rodinném apod., které by mohly být a nikde by nebyly evidovány a staly by se vlastně anonymní, aktualizované u kraje, které v evidenci obyvatel by byly, aniž by odpovídaly pravdě. Toto umožňuje pouze zvýšenou kontrolu zásahu do centrální evidence těchto orgánů.

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná v § 11a Využívání údajů z informačních systémů - vypustit v odst. 1 "a pro účely vymáhání dlužných poplatků, a přirážky k poplatkům podle § 10 v odst. 2 tatáž věta".

Tento paragraf nebo tento bod se týká možností veřejnoprávních institucí, jmenovitě České televize, Českého rozhlasu, volně přistupovat do centrální evidence občanů. Přiznám se, tento přístup se mi nelíbí obecně, ale navrhuji vypustit jenom tu jednu část, která slouží k vymáhání pohledávek. Zůstává tam zachován ten odstavec týkající se evidence, tzn. aby tato instituce měla přesný přehled, kolik občanů v České republice je, kde bydlí atd., ale ne už aby tento údaj považovala nebo čerpala v rámci vymáhání pohledávek. Za prvé to považuji za nemorální, aby si takhle ulehčovala práci k získávání svých abonentů a poplatků z vysílání. A za druhé to zavádí trošku nerovný postoj k ostatním subjektům. Tady si dovolím připomenout třeba Ochranný svaz autorský, který také ze zákona je oprávněn něco vybírat, a v ten moment bychom tady měli další požadavek - a my chceme taky, aby nám to ulehčilo práci a měly bič na ty nepoctivé.

Poslední změna, kterou navrhuji, je v části 12. ustanovení zákona o účastnících odboje a odporu proti komunismu, § 7a odst. 1, odst. 2, odst. 3 - vypustit slovo "komise a". Tento odstavec říká, že vláda zřídí speciální etickou komisi, která bude odměňovat nebo oceňovat, vyhledávat tyto lidi. Nemám s tím problém, je to věc vlády. S čím ale mám problém, že této komisi - nazvěme ji etickou komisí, jejíž složení bude schvalovat vláda - je umožněn volný přístup do evidence občanů ke všemu, co asi k činnosti potřebuje. Tato komise díky tomu dle mého názoru získává až příliš výrazný přístup k osobním údajům občanů. Pokud tato komise vznikne a vláda si ji ustanoví, potom samozřejmě tato komise má jako kterákoliv jiná instituce nebo komise možnost tyto údaje požadovat po Ministerstvu vnitra, popřípadě po vládě, která v tomto paragrafu ten přístup má, ten by jí zůstal zachován. Čili jedná se mi zase o to, aby další instituce, popřípadě jenom nějaký orgán přechodný nezískával zákonem přístup k evidenci obyvatel.

Tolik mé připomínky. V podrobné rozpravě se potom přihlásím k zavedení do systému. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dříve než přijde k mikrofonu paní poslankyně Kovářová jako další v pořadí, dovolte mi načíst další dvě omluvy. Paní poslankyně Golasowská se omlouvá od 20 hodin 30 minut do konce dnešního jednacího dne a od 20.45 z osobních důvodů pan poslanec Komárek.

Nyní již prosím paní poslankyni Kovářovou a připraví se pan poslanec Kudela. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, původně jsme chtěla podat pozměňující návrh, nicméně tento zákon obsahuje ustanovení o tom, že zažádáte-li si o nový občanský průkaz nebo si ho jdete vyměnit, tak vám úřednice nabídne, zda chcete občanku s čipem. A co se vy jako klient zeptáte? "Na co to je? K čemu ten čip slouží?" A úřednice odpoví: "Zatím k ničemu". "Kolik to stojí?" "Stojí to 500 korun." A co zvolí občan? Občan si samozřejmě vezme občanský průkaz bez čipu, protože mu ten čip zatím není k ničemu.

Původně jsem tento pozměňovací návrh chtěla podat s tím, že by se správní poplatek 500 korun neplatil a občan by samozřejmě zvolil, i když to zatím k ničemu neslouží, občanský průkaz s čipem s tím, že jednou v budoucnosti ho bude moci využít a nebude muset opakovaně chodit na úřad. Tento pozměňovací návrh jsem avizovala na našem podvýboru pro veřejnou správu a eGovernment s tím, že zaměstnanci Ministerstva vnitra nám sdělili, že počítají s tím, že od 1. 1. 2017 by mohla být zavedena tzv. elektronická identita.

Ročně se vydá 1,5 mil. občanských průkazů. Kdybychom umožnili občanům, aby se rozhodli pro občanský průkaz s čipem, tak by po zavedení elektronické identity nemuseli znovu chodit na úřad pro vyměnění občanky.

Přemlouvali mě zaměstnanci Ministerstva vnitra, abych tento pozměňovací návrh nepodávala, a to z toho důvodu, že do prosince předloží do Poslanecké sněmovny návrh novely zákona s tím, že se zavede čip zdarma a případně by občané k tomuto čipu mohli dostat také čtečku, kterou by posléze od 1. 1. 2017 mohli používat. Říkám to tady, protože tento jejich slib považuji za závazný, a doufám, že do prosince ve Sněmovně takovýto návrh budeme mít, protože my v podvýboru pro veřejnou správu a eGovernment dva roky marně čekáme na zákon, který bychom mohli projednat a který by nás posunul k elektronické identitě, která by usnadnila řadě občanů život a úřadům také.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji paní poslankyni a prosím k mikrofonu dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Kudela. Připraví se pan poslanec Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Dobrý den, dámy a pánové, dobrý den, paní předsedající, spíše už dobrý večer. Pročítal jsem si návrh novely zákona. Zaujala mě jedna věc, co se všechno k občanovi eviduje. K občanovi se vedou tyto údaje: jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné číslo, datum narození, pohlaví, rodinný stav a údaje k manželství nebo údaje k partnerství, osvojení až postupně údaje ohledně úmrtí nebo prohlášení za mrtvého nebo nezvěstného.

Zákon by měl být obecný, pamatovat na všechny možnosti. Co jsem nenašel, je taková možná drobnost, prkotina, možná že závažná věc. Nenašel jsem údaje ohledně změny pohlaví, protože u změny pohlaví se mění jméno, příjmení, možná i rodné číslo a tyto věci. Možná se k tomu využije poslední položka a to jsou poznámky. Nevím. Pokud tedy někdo uzná, že by se údaje o změně pohlaví měly také v elektronickém systému evidovat, tak je samozřejmě možnost to v podrobné rozpravě navrhnout. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji panu poslancovi. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Hovorku. Připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl navázat na diskusi v prvním čtení a znovu upozornit na neřešení problému ohlašoven. Už to tady bylo zmíněno. Je to zneužívání tohoto institutu. Dochází neustále k nárůstu počtu lidí, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v sídle ohlašovny.

Zde bych chtěl upozornit pana ministra a Ministerstvo vnitra na zjevné rozpory, které se týkají trvalého pobytu občanů. Je to rozpor u § 10 a § 12. Paragraf 10 se týká trvalého pobytu občanů a § 12 zrušení údaje o místu trvalého pobytu. Tady v odstavci 2 § 10 se uvádí, že z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti. Místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky. Není-li matka občanem, je místem trvalého pobytu dítěte v době jeho narození místo trvalého pobytu otce. V případě, že nelze zjistit místo trvalého pobytu občana podle odstavce 3, rozumí se místem trvalého pobytu tohoto občana sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se občan narodil, nebo sídlo zvláštní matriky v případě, že se narodil v cizině, atd.

Potom je tady významný odstavec 5, kde se říká, že změnu místa trvalého pobytu občana hlásí ohlašovně v místě nového trvalého pobytu. Je-li údaj o místě trvalého pobytu úředně zrušen, § 12, je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen. V případě osvojení občana do zahraničí se adresou místa trvalého pobytu osvojeného dítěte stává sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu mělo osvojené dítě poslední místo trvalého pobytu, a současně se trvalý pobyt ukončí.

Když se podíváte na ten § 12, na zrušení údaje o místu trvalého pobytu, tak v odstavci 1 v písm. c) se píše: Zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana, a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část. Teď je tady odstavec 2: Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místě trvalého pobytu podle odstavce 1 písm. c) jen na návrh vlastníka objektu nebo jeho vymezené části nebo na návrh oprávněné osoby uvedené v § 10 odst. 6 písm. c). Navrhovatel je v takovém případě povinen existenci důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c) ohlašovně prokázat.

Tady je zjevně rozpor, kdy v paragrafu "trvalý pobyt občanů" se říká, že z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti, a na druhé straně v případě zrušení údaje o místu trvalého pobytu se již mluví o tom, že zaniklo-li užívací právo atd., je možné zrušit trvalý pobyt. Myslím si, že tyto dvě věci by se měly dát do souladu a mělo by se ministerstvo vážně zabývat tím, proč a z jakých důvodů dochází ke zneužívání institutu ohlašovny jako úřední adresy.

Já bych na to vlastně chtěl reagovat. Toto je problém, který není podle mého názoru schopen vyřešit poslanec formou poslaneckého návrhu, ale přesto chci z praxe poukázat na jednu věc, a to podvody osob, které jsou účelově přihlášeny na adrese ohlašovny. Podle mého názoru, pokud dojde k takovému účelovému přehlášení občana na adresu ohlašovny, měla by tato změna v každém případě být promítnuta do obchodního a do živnostenského rejstříku a mělo by tam být výslovně uvedeno, že se jedná o trvalý pobyt, který je sídlem ohlašovny, aby případní obchodní partneři této fyzické osoby věděli o tom, že může nastat určitý problém, protože v obchodních vztazích dochází často k neplacení faktur apod. Z tohoto důvodu jsem si dovolil předložit pozměňovací návrh, který načtu v podrobné rozpravě, do které se tímto hlásím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Bendla. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně a kolegové, my jsme při projednávání tohoto bodu ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj zjistili, že Česká republika se v podstatě od okamžiku, kdy vznikly Czech Pointy, v oblasti přístupu občanů ke státu, v oblasti informací a zjednodušování agend, které lidi trápí, v podstatě neposunula.

Zrovna tak jsme zjistili, že - chci opravit paní kolegyni Kovářovou - na přímý dotaz týkající se čipů na našich občanských průkazech, kde stát chce po občanovi 500 Kč, jak to tady řekla, to je správně, ale v debatě jsme se dozvěděli, že to stát asi do budoucna nebude potřebovat a nebude využívat. Úřady říkají lidem: kupte si, připlaťte si za občanský průkaz s čipem, protože tam třeba do budoucna už nebudete muset nosit na úřad některé doklady a nebudete je muset ověřovat a budete je tam mít nastálo, ale my jsme se při debatě na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj od ministerských úředníků dozvěděli, že to tak asi nebude, že Evropská unie uvažuje o jiném způsobu evidence, podpisových práv a podobně, všeho, co s tím souvisí, a že tento čip bude pravděpodobně nepoužitelný.

Já bych poprosil pana ministra vnitra, zdali by nás při třetím čtení nemohl seznámit s tím, zdali budeme čip potřebovat, či nikoli, nebo zdali bude veřejná správa nadále nabízet občanům za pětistovku něco, co nakonec stát nevyužije. Já si myslím, že to je aspoň jedna z malých věcí, kterou by ministr vnitra mohl udělat.

Přišli jsme při debatě na to, že na rozdíl třeba od Slovenska, které tady dnes bylo zmiňováno mou paní kolegyní Černochovou, že oni dokážou do dvou dnů ten příslušný doklad udělat a my tady navrhujeme v České republice už za šest pracovních dnů, že Slováci, co se týká eGovernmentu a situace v oblasti práce jednotlivých registrů, se kterými stát dělá, jsou mnohem dál, jsou daleko před námi, že z hlediska vycházení vstříc občanům, zjednodušování agend a zjednodušování i agend státu jako takového, čímž šetří nemalé finanční prostředky, jsou Slováci opravdu pět, možná šest let před námi. A je velká škoda, že Ministerstvo vnitra v tomto ohledu podle mého hlubokého přesvědčení spí. V oblasti eGovernmentu se v podstatě nic neděje. Všichni jsme se tam na sebe dívali. Byli jsme i na poměrně velké konferenci k této oblasti a všichni ti, kteří se v této oblasti pohybují, konstatují, že opravdu ty dva roky se v oblasti eGovernmentu, zjednodušování státních agend, v podstatě nic nestalo, protože čekáme, že Evropská unie za nás někde něco vymyslí.

Já bych prosil pana ministra vnitra, protože pochází z veřejné správy a má k ní blíž než k policii, předpokládám, aby se na tuto záležitost zaměřil a domluvil se s panem premiérem, že přinutí jednotlivé agendy státu, aby spolu začaly komunikovat a spolupracovat, aby byly kompatibilní jednotlivé registry, aby z toho bylo jasné, jestli Česká republika v tomto ohledu něco chce udělat pro občany, zjednodušit jim tu agendu. Když tady dnes říkáme, že sice sedmdesátiletým lidem, po nich budeme chtít změnu občanského průkazu až za třicet let nebo za pětatřicet, že třeba bychom i ve 106 tady někoho mučili, že si musí jít na úřad vyměnit občanku, tak já si myslím, že by praktičtější bylo, aby už tam bylo, že má tento občanský průkaz doživotně. Ale jsem si téměř stoprocentně jistý, že stejně za dva za tři roky přijde stát a řekne - jiná občanka, jiný čip nebo žádný čip a podobně. Stejně jako by podle názoru řady lidí, kteří sedí ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, bylo pro Českou republiku a občana jednodušší, abychom měli jeden doklad, abychom měli občanku i pas v jednom například. Některé země to umějí. Nevím, jestli to chce Česká republika, jakou má vizi Ministerstvo vnitra. Zajímalo by mě, jak se na to dívá Ministerstvo vnitra. Chápu, že třeba ministr nebude schopen odpovědět teď, ale možná při třetím čtení něco o vizi v téhle oblasti by nám pan ministr mohl říct. Je tam řada věcí, na které jsme narazili v oblasti přibývajícího počtu s trvalým bydlištěm na těch radnicích, kdy stát umí zařídit cestu těch, kteří skončí svoji evidenci právě na jednotlivých radnicích, ale už není popsaná cesta, jak odsud. Jak tam, to všichni umíme, že se v tom dějí podvody, to také už se spousta lidí naučila, ale jak nakonec začít i ten počet lidí registrovaných na jednotlivých radnicích zmenšovat, tam také žádný recept v tuhle chvíli není a přináší to radnicím poměrně značné problémy. Tak by mě zajímalo, co na to Ministerstvo vnitra vlastně do budoucna chce vymyslet, zdali má nějaký lék, nebo jestli se na to budeme jenom dívat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já též děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dovolte mi, abych stručně reagoval na své předřečníky a pan ministr mě potom určitě v některých věcech doplní.

Na posledního předřečníka pana poslance Bendla ohledně vydávání občanského průkazu osobám starším 70 let, nebo platnosti 35 let. Já jsem se snažil nějakým způsobem, aby to měli ti starší lidé na dožití, to znamená na dobu neurčitou. Bylo mi z ministerstva jasně řečeno, že dobu neurčitou náš systém prostě nezná. Nevím, jak je to možné. Prostě ji nezná, protože tam musí být nějaký číselný údaj. Pokud by tam byla platnost sto let, tak tam bude sto let. Taková byla odpověď z Ministerstva vnitra. Proto jsme se dohodli na 35 letech ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj z důvodu, že nejstarší občan se dožil 104 let v tuto chvíli, proto těch 35 let se nám zdá jako adekvátní. Samozřejmě můžete namítat, že potom kdo se dožije toho úctyhodného věku 105 let, tak bude muset nějakým způsobem hnát na úřad, ale není to pravda. On bude moci využít toho režimu off-line, který samozřejmě bude stále fungovat. To znamená, úředníci za vámi domů přijedou, vyfotí vás, všechno připraví a pak vám občanský průkaz opět přivezou. Takže ten režim off-line samozřejmě musí zůstat v platnosti už jenom proto, že ho budou využívat např. osoby se zdravotním postižením, protože ty na úřad třeba také nebudeme tahat, takže to normálně zůstane. Zde stojí za zmínku to, že dobu neurčitou pro osoby starší 65 let nebo 70 let, to už je jedno, mělo Polsko i Slovensko, ale zrušili to v roce 2014, potažmo v roce 2013. Nevím, co je k tomu vedlo, ale zrušili to také.

Pokud jde o cestovní doklad a vydávání toho expresního za šest dnů, tak mně se to zdá jako poměrně ještě dobré, že to bude za šest dnů, samozřejmě za ten správní poplatek, ale jak tady řekla paní poslankyně Černochová, tak když bych já jel na dovolenou jako normální občan, tak když si ji plánuji, tak se prvně podívám, jestli mám platný cestovní doklad. Já se tak aspoň podívám, vždycky se mrknu, jestli ten cestovní doklad mám platný. Jinak je to opravdu většinou chyba občana, že si nepohlídá platnost, ale samozřejmě pokud Slovensko to umí za dva dny, tak nevidím důvod, proč bychom to také neuměli, když na Slovensku to samozřejmě umějí.

Potom co je tady důležité v této novele a v pozměňovacích návrzích, to je to, že už tam nebude místní příslušnost u vydávání cestovních dokladů. To znamená, budete si moci o něj požádat v jakékoli obci s rozšířenou pravomocí a tam si ho také třeba vyzvednout, když to uvedete v žádosti, samozřejmě za správní poplatek sto korun.

Nepadlo tady ještě určité sjednocení místní příslušnosti s řidičskými průkazy. Já jsem to dneska konzultoval ať už s náměstkem na Ministerstvu dopravy, tak i s náměstkyní Ministerstva vnitra a bylo mi řečeno, že bude zrušena i místní příslušnost u řidičských průkazů. To znamená, budete si moci zažádat i vyzvednout ho v jakékoli obci s rozšířenou působností. Bude to samozřejmě řešeno v zákoně o provozu na pozemních komunikacích. Tam bude jeden pozměňovací návrh, abychom to všechno sjednocovali.

Rovněž tady v prvním čtení už také padla diskuse na to, že si můžou jednotlivé fotografie předávat mezi sebou ty úřady, pokud sídlí v jedné budově. Všechno tohle se bude řešit v zákoně o provozu na pozemních komunikacích, takže např. fotografii ze systému, kde vás vyfotí na občanský průkaz, bude moci čerpat vlastně i registr řidičů, takže už nebudete muset nosit např. fyzicky fotografii.

Padl tady mnohokrát problém ohlašoven. Já vím, že je to poměrně značný problém a je potřeba ho řešit, nicméně si řekněme, že tato novela se týká opravdu občanských průkazů a cestovních dokladů. Samozřejmě jsou tam řešeny částečně i ohlašovny, nicméně podle ujištění Ministerstva vnitra se problém ohlašoven a dalších věcí, např. onoho trvalého pobytu na občanských průkazech, který vlastně od 1. 1. 2017 bude na výběr, zda ho tam nechat, nebo ne, bude řešit velká novela, která by měla přijít do Poslanecké sněmovny koncem roku nebo nejpozději začátkem roku příštího. Takže pojďme se opravdu zabývat občanskými průkazy a cestovními doklady, aby z toho nevzniklo něco obludného, až to budeme prohlasovávat ve třetím čtení. Ale je to u každého na zvážení.

Ještě tady padl ten trvalý pobyt na občanských průkazech. Samozřejmě já se přikláním k tomu, aby tam ten trvalý pobyt zůstal, protože pokud vás bude někdo někde legitimovat, většinou se vás ptají na adresu nebo trvalý pobyt, a když vás bude legitimovat třeba policie, tak se koukají na to, kde bydlíte.

Pokud by to tam nebylo uvedeno, tak budete muset mít buď u sebe jiný průkaz, kde bude uveden trvalý pobyt, anebo budete muset mít nějaký doklad např. z Czech POINTu, kde vlastně bydlíte. Tohle to je všechno ještě na zvážení, ale myslím si, že v tuhle chvilku to bude ode mne všechno. Já pouze budu mít ještě legislativně technickou úpravu v pozměňovacím návrhu, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, tudíž obecnou rozpravu končím. A pan ministr má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Já bych prostřednictvím paní předsedající poděkoval všem za debatu. Ta debata je určitě přínosná. Konzultoval jsem některé otázky s kolegy, takže jestli dovolíte, pár informací.

Slovensko. Na Slovensku je ten systém vydávání dokladů jednodušší. Vydává je policie. A ty dva dny, paní kolegyně prostřednictvím paní předsedající, platí pouze v Bratislavě. To znamená, ten občan musí požádat v Bratislavě, dojet si do Bratislavy a v Bratislavě obdrží. My neříkáme, že to je lhůta šest dní taxativně. My říkáme do šesti dnů. To znamená, že ta lhůta může být kratší. Ale podle technologických údajů, které jsme komunikovali s tím, kdo ten pas tiskne, sběrná místa, převoz, vydání - jsme schopni garantovat šest dní. Samozřejmě bude snaha, aby ta lhůta byla kratší, ale nejsme schopni garantovat dva dny. Znovu říkám, to Slovensko platí pouze a jenom v Bratislavě podle našich údajů.

Co se týče otázky pana kolegy Pilného. Na eIDASu pracujeme. Já vám k tomu pošlu ještě souhrnnou písemnou zprávu. Co se týká těch kódů, o kterých jste hovořil. Nová funkce toho čipu - a tím odpovídám i na další dotazy - by měla umožňovat i nahrávání tzv. soukromých podpisů, tzn. mělo by to umožňovat tuto novou funkcionalitu. Další funkcionality budou přibývat doufejme s tím, jak se bude rozšiřovat možnost v rámci jednotlivé legislativy.

K otázce pana poslance Bendla prostřednictvím paní předsedající. Já si myslím, že by to zasloužilo nějaký odborný seminář. A my jsme připraveni ten seminář připravit a vést ho. Budu velmi rád, když se v tom, pane kolego, zapojíte. To znamená, my v nějaké krátké době dáme všem poslancům Parlamentu poziční zprávu k eGovernmentu, vývoj za poslední rok a půl nebo dva roky, východiska, a navrhneme případně nějaký gesční výbor, pokud by se toho ujal, že bychom tento seminář uspořádali a tam měli v nějakém rozsahu několika hodin možnost vést debatu, která si myslím, že je bezesporu potřebná.

K panu poslanci Koudelovi (správně Kudelovi) prostřednictvím paní předsedající. Podle nás při změně pohlaví je záznam v historii údajů dotčené osoby, ale ne v tom daném dokumentu. (Šum zprava.) Změna pohlaví tady zazněla jako jedna z otázek... (Zprava poslanci volají: Kudela!)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan poslanec Kudela.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Já se omlouvám, pane kolego. Omlouvám se. (Z pléna: Není přítomný.) I přesto, že tu není, tak se omlouvám.

Co se týká pana kolegy Hovorky, tam tato možnost, o které hovořil, funguje patnáct let a nejsou s ní žádné problémy. Myslíme si spíš, že to je nepochopení téhle problematiky. A já vám k tomu, pane kolego, nechám poslat kraťoulinkou zprávu o tom, jak to vidíme. Případně se k tomu ještě vraťme ve třetím čtení.

To, co jsme si říkali s panem kolegou Bendlem, už jsem tady řekl.

A na závěr k paní poslankyni Černochové prostřednictvím paní předsedající. Já bych také nerad rušil těm lidem jednu z mála radostí, byť si umím představit i jiné, než je dovolená. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za závěrečná slova. A nyní zahajuji podrobnou rozpravu. Jen připomínám - (Poslankyně Černochová žádá o slovo.) Ale vy jste se hlásila s faktickou, až otevřu rozpravu. Eviduji vás, ale musím dodržovat jednací řád.

Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. A nyní poprosím již paní poslankyni Černochovou. Mám ji přihlášenou s faktickou či přednostní.

 

Poslankyně Jana Černochová: Já bych se chtěla zeptat pana ministra, jaké jiné radosti myslel. (S úsměvem.) Ne, vážně. Já děkuji. Já jsem se i sešla s kolegy z Ministerstva vnitra v rámci diskuse o právu shromažďovacím. Musím říct, že skutečně jejich ochota akceptovat některé návrhy komunálních politiků tady je zřejmá. Za to moc děkuji. A já si myslím, že než by si matka, která jede na dovolenou se svými dvěma dětmi, měla tuto dovolenou řekněme za 30 tisíc zrušit, anebo jet z Ostravy pendolinem do Prahy pro ten pas, tak radši zvolí samozřejmě variantu b). Takže pokud by ta možnost byla alespoň v Praze, tak si myslím, že by to byla alternativa, kterou by ti občané určitě rádi využili.

Já nemám načtený pozměňovací návrh, ale chtěla jsem poprosit, jak tady říkal kolega Klán, až se bude předkládat do legislativního procesu ten návrh zákona ke konci roku, tak jestli v této úpravě už by to nemohlo být zaneseno tak, aby tu možnost ten občan měl. A zase nechme to na nich. Nepřemýšlejme za ně. Já vím, že máte pravdu, pane kolego, že samozřejmě spousta lidí je zodpovědných a podívá se do šuplíčku, jestli tam ten pas má, nebo ne. Ale spousta lidí - nechci říkat, že je nezodpovědných, ale spousta lidí prostě počítá s tím, že ho tam má, dokonce až na letišti zjistí, že ten pas propadl. Takže zase, jak říkám, zkusme se někdy zamýšlet nad tím, jak se chováme my sami, a nepohlížejme na to jenom z pozice toho, že jsme jakoby výkonní úředníci, kteří jsme absolutně zodpovědní ve všech ohledech našeho konání. Prostě nejsme. Na radnici u nás na dvojce se takovéhle příběhy dějí každý týden v těch letních měsících a zažila jsem ochotu dokonce i našich úřednic otevírat naši přepážku i v sobotu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: (Vstupuje do řeči.) Paní poslankyně, omlouvám se, váš čas. Děkuji.

A nyní prosím prvního řádně přihlášeného do podrobné rozpravy, tím je pan poslanec Luzar, připraví se pan poslanec Hovorka a po něm pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Já už jenom velice krátce. Taky umím využívat techniku a nepoložím otázku. Pouze proč v Norsku trvá vystavení pasu jeden týden, a to je ještě tisknou ve Finsku, a proč u nás Tiskárna cenin v Praze má takový problém vytisknout ty pasy rychleji.

Ale chtěl bych se tady přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 2798, ve kterém jsou mé pozměňovací návrhy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A poprosím k mikrofonu pana poslance Hovorku. Dříve, než k němu dojde, pan poslanec Bendl svoji přihlášku do podrobné rozpravy stahuje. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím předložit jeden krátký pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 498, konkrétně k zákonu o evidenci obyvatel.

V § 10 se za odst. 8 vkládá nový odst. 9, který zní: "Při změně trvalého pobytu fyzické osoby do sídla ohlašovny sdělí ohlašovna obchodnímu a živnostenskému rejstříku jméno, příjmení a datum narození občana, k němuž vede údaj o místě trvalého pobytu. Obchodní a živnostenský rejstřík vyznačí u podnikající osoby změnu trvalého pobytu na adresu ohlašovny a uvedou, že se jedná o adresu sídla ohlašovny." Následující odstavce se přečíslují.

Krátké zdůvodnění: Tento pozměňovací návrh má zajistit informování podnikajících fyzických a právnických osob o tom, že případný obchodní partner má trvalé bydliště na ohlašovně, tedy příslušném obecním nebo městském úřadě, a zabránit tak případným nepříjemným překvapením a podvodům při provozování živnosti v případě, že dochází k účelovému přehlášení podnikajících osob na adresu ohlašovny.

A jinak za tu nabídku pana ministra ve věci řešení ohlašoven děkuji. I za to, že dostanu nějaký dopis z Ministerstva vnitra. Děkuji moc.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. A táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. (Hlásí se poslanec Klán.) Do podrobné rozpravy, pane zpravodaji, nebo jako závěrečné slovo? Dobře, pan zpravodaj do podrobné rozpravy.

 

Poslanec Jan Klán: Já ještě musím do podrobné rozpravy se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 2792. Jedná se o legislativně technickou úpravu na základě požadavku legislativy.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. A ještě jednou výzva, zda se někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, tudíž podrobnou rozpravu končím a končím tím i druhé čtení tohoto návrhu.

Nyní přistoupíme k projednávání bodu

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.