Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

155.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých
podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního
ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 276/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a zpravodajka garančního výboru, tím byl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, paní poslankyně Martina Berdychová. Prosím, paní ministryně, o úvodní slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážená paní předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, ráda bych za Ministerstvo pro místní rozvoj opětovně uvedla vládní návrh novely zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu. Ráda bych na úvod zmínila, proč tato novela.

Návrh novely je nezbytný z následujících důvodů. Jednak zamezení dvojího právního výkladu ustanovení týkajících se povinného pojištění záruky pro případ úpadku za účelem docílení právní jistoty pro zákazníky cestovních kanceláří a zároveň zajištění splnění požadavků evropské směrnice, aby spotřebitel měl záruku vrácení vložených finančních prostředků za zájezd a pro návrat spotřebitele v případě úpadku cestovní kanceláře do České republiky. Za druhé rozšíření povinností pro cestovní kanceláře, které budou sloužit pojišťovnám k získávání pravidelných informací o hospodaření cestovních kanceláří a zejména k nastavení správné výše limitu pojistného plnění. Za další zajištění účinné státní kontroly prostřednictvím úpravy dosud chybějících správních deliktů cestovních kanceláří a agentur. A v neposlední řadě důvod předkládané novely je uvedení zákona do souladu s občanských zákoníkem a živnostenským zákonem.

Ráda bych znovu zdůraznila, že se jedná o dílčí novelu zákona, která reflektuje pouze nejaktuálnější diskutovaná ustanovení tohoto zákona. Zásadnější revizi zákona si vyžádá přijetí nové evropské směrnice o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách. Tato směrnice evropská by měla být publikována v Úředním věstníku Evropské unie v říjnu letošního roku. Tady jen říkám, že tato směrnice dosud není a neexistuje v Úředním věstníku Evropské unie, kde transpoziční lhůta byla stanovena na 24 měsíců od vstupu směrnice v platnost. To znamená, v průběhu roku 2017 bude Ministerstvo pro místní rozvoj připravovat nový zákon.

Ministerstvu je známo, že v uplynulých letech pojišťovny nevyplatily spotřebitelům plné náhrady. Vycházeje z platného znění zákona s přihlédnutím k jeho eurokonformnímu výkladu ministerstvo zastávalo názor, že tento jejich postup není v souladu se zákonem. V souvislosti s nevyplácením plných výší náhrad poškozeným klientům ze strany pojišťoven bych zde poukázala na jednu klíčovou věc a to je na nález Ústavního soudu ze dne 21. července tohoto roku. Ústavní soud ve svém nálezu potvrdil, že cestující má nárok na plné vrácení vložených prostředků bez ohledu na stanovený limit pojistného plnění. Toto je precedens, kde Ústavní soud rozhodl tímto způsobem v celé České republice. Ústavní soud nezjistil porušení ústavního práva ze strany soudu, který uložil pojišťovně zaplatit plnou náhradu. Ústavní soud potvrdil nezbytnost použití eurokonformního při výkladu zákona číslo 159/1999 Sb., tzn. zákon, který zde předkládám.

Dále bych se zde ráda vyjádřila k některým bodům projednávaným na jednání garančního výboru, tzn. výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, které se uskutečnilo dne 2. září 2015.

Z pohledu ministerstva pro místní rozvoj jako předkladatele tohoto návrhu novely souhlasíme s pozměňovacími návrhy A1 až A28. Jedná se o pozměňovací návrhy obsažené v usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj ze dne 10. 6. 2015.

A nyní k pozměňovacím návrhu B1 až B22. Jedná se o pozměňovací návrhy obsažené v usnesení hospodářského výboru ze dne 3. června 2015. Pozměňovací návrhy jsou v podstatě totožné jako pozměňovací návrhy výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, s výjimkou pozměňovacího návrhu k ustanovení § 10a odst. 2 písm. b). Toto ustanovení by umožnilo okamžitý zásah Ministerstva pro místní rozvoj vůči cestovní kanceláři v zákonem stanovených případech, a to aniž by předtím musela být cestovní kancelář vyzvána k nápravě. Ministerstvo tento návrh nadále neprosazuje.

K pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Berdychové ohledně deliberační věty. Ministerstvo pro místní rozvoj nepodporuje deliberační ustanovení s ohledem na nález Ústavního soudu, který jsem zde vyjmenovala před chvílí.

K pozměňovacímu návrhu paní poslankyně Fischerové, který spočívá v zachování platného znění ustanovení § 8 odst. 2. MMR nesouhlasí. Ustanovení § 8 odst. 2 bylo předmětem dvojího výkladu, který sjednotil až nález Ústavního soudu z letošního léta. S ohledem na zajištění právní jistoty všech dotčených subjektů, jasnosti a srozumitelnosti práva je třeba ustanovení zpřesnit tak, jak je navrhováno.

Dovolte mi ještě jednou zopakovat, že Ministerstvo pro místní rozvoj jako předkladatel vládního návrhu novely tedy podporuje ve třetím čtení Poslanecké sněmovny našeho Parlamentu pozměňovací návrhy pod písm. A1 až A28 obsažené v usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Dále bych se ráda vyjádřila k některým bodům, které zazněly v rámci obecné rozpravy na jednání garančního výboru 2. září 2015. Předpokládám, že zde budou také diskutovány. Budu se snažit vyjádřit se k nim předem.

Jedním z diskutovaných bodů rozpravy byl názor, že novela zákona může vést k redukci počtu cestovních kanceláří na trhu, a to až do výše 50 %, a zvýšení nezaměstnanosti zhruba o 1 500 osob v České republice. Cestovní ruch zaměstnává celkem zhruba 231 tisíc pracovníků v České republice. Zdrojem je satelitní účet cestovního ruchu a tvoří celkem 2,9 % našeho HDP. Počet aktivních cestovních kanceláří, tj. cestovních kanceláří, které mají uzavřenou pojistnou smlouvu pro případ úpadku cestovní kanceláře za rok 2014, byl 960. Objevují se zde jiná data, nicméně toto jsou data, která vycházejí samozřejmě z našich statistik, které si vedeme. V současnosti se tento počet pohybuje kolem 970. Podle údajů vedených Ministerstvem pro místní rozvoj se nedá říci, že by se počet žadatelů, kteří mají zájem provozovat živnost cestovní kanceláře, za posledních pět let výrazně změnil.

Dalším diskutovaným bodem rozpravy bylo opětovné vyjádření pojišťoven, že nemohou přistoupit na krytí neomezeného rizika při pojištění cestovní kanceláře proti úpadku. V průběhu celého konzultačního procesu Ministerstvo pro místní rozvoj vycházelo zástupcům pojišťoven vstříc v tom smyslu, že do novely tohoto zákona jsme vložili dostatečně adekvátní právní nástroje pro pojišťovny, aby mohly jak na začátku, tak i v průběhu podnikání cestovní kanceláře nastavit správnou výši limitu pojistného plnění, která pokryje veškeré oprávněné nároky klientů v případě úpadku cestovní kanceláře.

Ráda bych zde zopakovala, co jsem sdělila v druhém čtení, a to že stát nebude krýt rizika podnikání pojišťoven. Cestovním kancelářím se ukládá povinnost informovat pojišťovny o svém hospodaření a o změně pojistného rizika. I na základě požadavků pojišťoven jsme do této novely navrhli, aby cestovní kanceláře měsíčně informovaly svou pojišťovnu o datech typu počet cestujících za poslední měsíc, počet prodaných zájezdů, souhrnná data za prodej celkových zájezdů za cestovní kancelář, výše, záloh, výše tržeb. Toto byl požadavek pojišťoven, kde Ministerstvo pro místní rozvoj např. vyhovělo. Na základě i tohoto si samotná pojišťovna může říci, jaký limit si dává do smlouvy s cestovní kanceláří. Navíc budou cestovní kanceláře povinny měsíčně informovat o relevantních údajích pojišťovny. Samozřejmě zde je obchodní tajemství. To bude mezi cestovní kanceláří a pojišťovnou. O tom ani MMR nebude nic vědět.

To, že lze nastavit správnou výši limitu pojistného plnění, ukazují i dostupná data v roce 2014, kdy došlo k úpadku čtyř cestovních kanceláří. Rok 2014 čtyři cestovní kanceláře, ne více. Všichni jejich klienti byli plně odškodněni ve svých oprávněných nárocích. V letošním roce, tzn., od ledna do dneška, je znám úpadek tří cestovních kanceláří a dle předběžných vyjádření pojišťoven by nemělo dojít k pojistnému krácení.

Dovolte mi závěrem požádat o podporu při schválení této novely ve třetím čtení, aby ochrana zákazníků cestovních kanceláří v České republice v případě jejich úpadku byla zajištěna co nejdříve. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 276/4, který byl doručen dne 9. července 2015. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 276/5.

Otevírám rozpravu, do které mám s přednostním právem přihlášeného pana poslance Kalouska, ale nevidím ho tady. Už běží. Už jsem vás chtěla posunout, ale stihl jste to. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já bych se nezlobil, se mnou posouvá pořád někdo.

Já budu velmi stručný. Zdůvodním pouze postoj klubu TOP 09, proč nemůžeme pro tento zákon hlasovat. My sice oceňujeme snahu o zvýšení ochrany spotřebitele, ale ta musí mít takový limit, aby byla realizovatelná. Jestliže ministerstvo stanovuje podmínky pojištění, na které žádná pojišťovna nemůže přistoupit, tak je to asi stejné, jako kdyby pan ministr Jurečka protlačil zákon, že je povoleno zasít pouze za předpokladu, že budu mít úrodu plně pojištěnou. Za takových podmínek mě nikdo nepojistí a mně nic jiného nezbude, než že nezaseji.

Úplně stejně nerealizovatelná je v zákoně popsaná bankovní garance, protože nikdo vám nevystaví bankovní garanci na finančně neohraničenou částku. Obávám se, že tady dobrá snaha šla úplně mimo realitu podnikání na pojišťovacím a finančním trhu, a výsledkem nemůže být podle mého názoru nic jiného, než že cestovní kanceláře svoji činnost buď budou muset ukončit, nebo přesunout do zahraničí a spotřebitel bude chráněn buď stejně, nebo méně. Napáchá to mnohem více škody než užitku.

Prostě my jsme zásadně proti přijetí tohoto zákona a budeme tak hlasovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou pan poslanec Okamura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, já bych se vyjádřil k tomu, co tady řekl pan Kalousek prostřednictvím paní předsedající.

Vy mluvíte někdy tak srdceryvně, že by vám možná někdo uvěřil, ale jelikož já se v cestovním ruchu vyznám, tak teď jste tady řekl přímo úplné nesmysly, které jste si vycucal z prstu. Já jsem si nechal aktuálně udělat průzkum mezi 243 členskými cestovními kancelářemi v naší asociaci, abych si potvrdil, zdali ty nesmysly, co jste teď říkal, jsou pravda, nebo ne. Máme 100 členských cestovních kanceláří do dvou zaměstnanců, 86, které mají 2 až 10 zaměstnanců, a 16, které jsou ty největší. Ani jedna cestovní kancelář nemá informaci ani nám neřekla sama od sebe, že by ji někdo neměl pojišťovat. Všechno probíhá úplně bez problémů. Dokonce pojišťovny se nás pouze ptají - těch pojišťoven je asi šest, které pojišťují cestovní kanceláře - zdali budou CK nadále ochotny například skládat smluvní spoluúčast, to problém není, dokonce vznikají nové cestovní kanceláře, ty jsou normálně pojišťovány. Proto nám tady přestaňte předvádět ten lobbing pojišťoven. To, že jste zlobbovaní pojišťovnami, my víme, ale my tady máme tvrdá data od stovek cestovních kanceláří.

Samozřejmě podporuji vládní návrh. To bych chtěl zdůraznit. Vládní návrh podporuji, je propracovaný, je profesně správný, odborně správný. Je to apolitický zákon. Netahejme do toho politiku.

Já jsem tady jen chtěl rychle zareagovat tvrdými daty na rozdíl od nějakých výmyslů a nějakých nesmyslů, co tady předvádí pan Kalousek. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím řádně přihlášenou paní poslankyni Fischerovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Paní předsedající, děkuji vám za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já navážu na slova pana Okamury. Jeho názor dnes naprosto nemohu sdílet. Máme v České republice dvě asociace cestovních kanceláří. Vím, že každá má diametrálně i ten právní názor zcela odlišný. A jestliže pan Okamura neslyšel od svých členských cestovních kanceláří zpětnou vazbu, že se nebojí toho - atd., tak já zase tedy mluvím za tu druhou asociaci, která nám všem, myslím, že to šlo všem poslancům, poslala své vyjádření přes e-mailovou poštu, a tam zní úplně jiné názory.

Když nejdříve navážu i na to, že zde bylo řečeno, že máme možnost poskytnutí bankovní záruky, tak jsem se zajímala o to, kde to funguje. Vím, že to mají například na Slovensku. Když jsem se zajímala o to, kolikrát to bylo poskytnuto cestovním kancelářím, tak ani jednou, protože to je ještě mnohem složitější a neomezené ve výši pojistného v penězích, takže opravdu to naprosto není funkční.

Co by mohlo být nápravou při dlouho projednávaném návrhu tohoto vládního zákona, je zřízení garančního fondu. Celou dobu, co se o tomto zákonu tady diskutuje v pracovních skupinách se všemi účastníky, ať už to jsou pojišťovny, cestovní kanceláře, samozřejmě v prvé řadě ministerstvo, tak se o garančním fondu mluvilo. Když jsem se o tom já informovala, tak vím, že řešení se nabízelo, ale najednou skončilo, přiznám se, nevím kde, což je mi velice líto, protože jak zde všichni říkáme, jde nám o klienty. Opravdu o to jde.

K návrhu, který byl předložen, byl na garančním výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj přijat pozměňovací návrh. Také to projednával hospodářský výbor. Čím více se to projednává, tak z mého pohledu je mi to opravdu líto, protože jde o klienty, kteří by rádi cestovali, ale bude-li to přijato v tom znění, které je předloženo, tak si myslím, že zítra to takzvaně začne. Mám ověřenou informaci, že už dvanáct nových cestovních kanceláří teď nedostalo nové pojištění. A jestliže to dopadne podle této novely, tak šest pojišťoven, které máme na trhu, tak už vím, že opravdu nebude schopno smluvní pojištění sjednávat.

Já zde ještě budu citovat, abych to řekla úplně správně. Já jsem dala pozměňovací návrh, aby nedošlo k tomu, že budou končit cestovní kanceláře, že se přesunou se svým pojištěním do zahraničí, protože ten problém, který tam je, nebude pojišťovnám poskytnuta bankovní záruka. U nás máme obrovské cestovní kanceláře a víme, že majitelé už mnohdy nejsou Češi. Takhle to dopadne ještě víc a více a bude větší nezaměstnanost, jak já vnímám následek této novely.

Já jsem podala pozměňovací návrh, který najdete pod písmenem D dnes při konečném hlasování. Jenom se k tomu stručně vrátím v tomto třetím čtení. Já tam navrhuji ponechat v § 8 odst. 2 jenom verzi, kterou máte uvedenu ve sněmovním tisku, kde je napsáno, že bude-li můj pozměňovací návrh přijat, tak nedojde k tomu, že budou subjekty zodpovědné za dluhy soukromému právnímu subjektu v insolvenci pojišťovnu a zákonem, která je jim určena povinnost hradit dluhy úpadce. Tady se opravdu stane, že náhle některá cestovní kancelář bude v insolvenci, a tím pádem veškeré krytí, když není omezený limit, bude přejímat opravdu pojišťovna se vším všudy, ovšem tam mohou být nahromaděné dluhy z minulosti, podvody a podobně. Jenom zdůrazňuji, že nikde v Evropské unii to takto nefunguje. Já jsem pořád chtěla, aby toto ještě bylo napraveno.

Já si ještě dovolím citovat z dopisu, který šel od pana předsedy Asociace cestovních kanceláří, že opravdu psal - nebudu všechno číst, ale aspoň něco z toho vypíchnu - že toto dopadne, tato novela, když bude v tom znění, které bylo předloženo, když to bude schváleno, dopadne to jak na klienty, na menší výběr daní - není tu pan ministr - ale i na zaměstnanost.

Klienti jsou už nyní dostatečně chráněni směrnicí 314/90 Evropského hospodářského společenství v platném znění, jak to potvrdil Ústavní soud. Nadto v horizontu dvou let bude nutno vzhledem k nové směrnici Evropské unie, která už finišuje, přepracovat celý zákon č. 159/199 Sb. tak zásadním způsobem, že nyní, jestliže toto přijmeme, bude rozkolísaná celá legislativa.

Jestliže dojde k tomu, že toto bude přijato dnes ve třetím čtení, víme, že tam ještě následuje Senát, ale kdyby to takto mělo nastoupit v účinnost, tak když nebudou mít cestovní kanceláře šanci se pojistit, respektive získat pojištění za únosných podmínek, budou muset buď ukončit svoji činnost, anebo přenést svůj obchod do zahraničí. To už funguje nyní. Víme, že mnozí klienti v České republice si kupují zájezdy přes zahraniční majitele cestovek. Není toho ovšem schopný každý, protože ne každý se jazykově vyzná. Vím, že rádi chodí do kamenných cestovek ti, kteří neovládají cizí jazyky. A bude to potom pro každého člověka, který si chce zakoupit zájezd, velice komplikované.

Příklad. Nebudu chodit daleko. Přesně v Německu německé cestovní kanceláře, které masivně prodávají své zájezdy i na tom českém trhu, nebudu zde zdůrazňovat které, abych tady neupřednostňovala některé, ale víme asi mnozí, které to jsou, mají právě stanovené pojištění s horním limitem plnění. To je argument pro srovnání, že to opravdu nikde v Evropské unii takto není. Znovu zdůrazňuji, toto všechno povede k tomu, že bude větší nezaměstnanost, úbytek pracovních sil a pro české klienty, kteří si budou kupovat zájezdy, to je další podstatný důvod pro to, že se zájezdy zdraží. Ten, kdo bude sjednávat pojištění, bude chtít mít jistotu a nebude mít na insolvenci, která může být opravdu hodně, hodně vysoká, dostatek peněz, a proto půjdou ceny pojištění nahoru nebo budou cestovní kanceláře nepojistitelné.

Já si myslím, že legislativně ochrana spotřebitele v současné době také funguje. Paní ministryně zde říkala, že v roce 2014 došlo k úpadku čtyř cestovních kanceláří, což ve srovnání s ostatním odvětvím našeho průmyslu není vůbec velké číslo. Podívejme se na stavebnictví a jiné další obory. Ale případy protiprávního jednání v tomto smyslu nevyřeší zákon, ale bude to vymáhání jejího dodržování. Dostala jsem dnes telefonát od jednoho majitele velké cestovní kanceláře, který tam pracuje už od roku 1990. Upozornil mě ještě na poslední chvíli na to, že tam není ještě soulad s novelou občanského zákoníku, a sice § 2521 a následující paragrafy, to znamená kvůli čemu sem tato novela původně byla předložena. Na to také upozorňuji, protože víme, že organizátor je ten, kdo připravuje. Je to názvosloví evropské legislativy, které by mělo být v jedné rovině a mělo by se prolínat. Ještě jsem se chtěla zmínit o této věci.

A můj pohled podobně, i když toto vyjadřuji opravdu apoliticky, bylo zde řečeno, ať do toho nedáváme politiku, já do toho dávám spíš věcnost, konkrétnost, co nastane na českém trhu, a zejména vím, že i pro malé cestovky, které už mají administrativy nyní hodně, a k tomu měsíční hlášení, to bude taková zátěž, že radši skončí a náš trh s cestovními produkty, balíčky různých zájezdů se opravdu může přesunout mimo republiku a nebo se zvýší nezaměstnanost. Můj názor celkově bez podpory i mého pozměňovacího návrhu je tedy nepřijmout, protože to není ani po dvou letech práce připraveno tak, aby to přineslo kladné výsledky v celém jednání pro podporu a ochranu spotřebitele.

Děkuji za slovo. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji tři faktické poznámky. První poprosím paní poslankyni Berdychovou, připraví se pan poslanec Kořenek a poté pan místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Prosím, vaše dvě minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Martina Berdychová: Vážená paní místopředsedkyně, pane premiére, členové vlády, kolegyně, kolegové, jak jsem avizovala už na jednání garančního výboru, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, stahuji svůj pozměňovací návrh, který je v tisku 276/4 uveden pod bodem C. A to z toho důvodu, že po druhém čtení, kde jsem tento pozměňovací návrh předložila, Ústavní soud 21. července potvrdil, že cestující má nárok na plné vrácení vložených prostředků a repatriaci bez ohledu na stanovený limit pojistného plnění. Můj pozměňovací návrh právě obsahoval deliberační ustanovení. Z důvodu nálezu Ústavního soudu je právě deliberační ustanovení neslučitelné s právem Evropské unie a s právem na ochranu spotřebitele, proto pozměňovací návrh stahuji.

Ještě bych zareagovala na kolegyni paní poslankyni Janu Fischerovou. Já mám zcela opačný názor, než měla ona. Já bych ještě upozornila na to, že tato novela byla projednávána už od podzimu loňského roku podvýborem pro cestovní ruch. Na podvýbor jsme zvali obě dvě asociace cestovních kanceláří. Do posledního dne jednání tyto asociace měly stejný názor a tuto novelu podporovaly. Až 14 dní před druhým čtením se nám začaly ozývat asociace pojišťoven a Asociace cestovních kanceláří České republiky, že s touto novelou nesouhlasí, takže už jsme to zpětně neměli ani šanci probírat. Až na jednání garančního výboru tato otázka byla znovu otevřena.

Můj názor je takový, že novela je v tuto chvíli potřebná, protože jasně interpretuje právě ustanovení § 8 odst. 2, který ve stávajícím znění zákona má dvojí výklad a vedl k soudním sporům. Naopak dává novela cestovním kancelářím větší informační povinnost vůči ministerstvu -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, omlouvám se, váš čas vypršel. Byla jste přihlášena k faktické. Jenom připomínám, že pokud budete stahovat svůj pozměňovací návrh, je to potřeba odsouhlasit Sněmovnou, protože jsme ve třetím čtení. Jste zpravodajkou, tak poprosím, abyste si to ohlídala a návrh vznesla poté. Děkuji.

Nyní prosím s faktickou pana poslance Kořenka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Dobrý den. Vážené dámy a pánové, budu velmi stručný. Vycházím z rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 1997 1214 a z rozhodnutí Ústavního soudu. Jsou tady v podstatě zcela jednoznačně dány podmínky pro to, abychom naplnili danou problematiku.

Zastavím se u slova bezlimitní plnění. Nemyslím si, že by tam byl jakýkoliv důvod, aby pojišťovny nepojišťovaly, protože bezlimitní neznamená nekonečné. Dotaz na podvýboru i výboru padl. Každá cestovka snad ví, jaký má objem prodaných zájezdů, tržeb. Samozřejmě je to na administrativu asi náročnější. Už dnes je zajištění cestovních kanceláří jedno z nejvyšších v Evropě a činí tuším 30 %. Já osobně jsem velmi skeptický ke každému jednání lobbistů, kteří přijdou a vysvětlují. Každý má svou pravdu, ale nikdo neřekne, jak to ve skutečnosti je. Takže z tohoto pohledu to, co bylo vyjednáno ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, si myslím, že je kompromis, který byl dohodnut, je potřebný, a nevidím v tom žádná podstatná rizika, proto doporučuji je podpořit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím s faktickou pana poslance Filipa. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, pane premiére, členové vlády, paní a pánové, já mám faktickou poznámku a ta se týká právě porovnání současného textu nového občanského zákoníku. Vy víte dobře, že jsem nikdy nový text občanského zákoníku nepodporoval, ale je to platná norma a musíme se jí řídit. Když jsem si porovnal současný text zákona podle tisku 276 a nález Ústavního soudu, tak mám trochu obavu, že se dostáváme do konfliktu mezi obecnou úpravou v § 2521 až 2549 u občanského zákoníku s textem zákona v oblasti cestovního ruchu.

V tomto ohledu tedy bych rád věděl, jakým způsobem na to bude reagovat paní ministryně, a podle její odpovědi případně navrhnu vrácení do druhého čtení, protože bych nerad, aby Poslaneckou sněmovnu opouštěla norma, která bude v rozporu s jiným právním předpisem. Nemyslím si, že to máme svěřovat Senátu. Myslím si, že od nás má odejít norma zcela v pořádku, a nechť je jiný politický názor ve druhé komoře, je jejím názorem, ale nikoliv to, že bude po nás opravovat případnou chybu a rozpor mezi dvěma právními předpisy o stejné právní síle. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím k mikrofonu řádně přihlášeného pana poslance Okamuru.

 

Poslanec Tomio Okamura: Tak vážené dámy a pánové, dovolte mi tedy, abych se vyjádřil ještě trochu podrobněji. Myslím, že je potřeba si říci na úvod, proč jsme vlastně tu novelu dělali. No tak když to vezmu kolem a kolem, tak jestli se ten zákon úplně zamítne, tak to je tady politická odpovědnost potom Sněmovny, ale cílem byla ochrana spotřebitele. Přece to, proč jsme to dělali, bylo to, že tu byly stovky, v některých případech tisíce nešťastných klientů cestovních kanceláří, které si šetřily celý rok na dovolenou a potom nedostávaly zpátky své peníze v případě těch několika krachů, dvou tří krachů cestovních kanceláří z tisíce ročně. Takže to jsem chtěl zdůraznit na úvod, proč vlastně se na tom celá léta pracovalo, protože politici byli pod kritikou, já jsem ještě nebyl tenkrát v parlamentu, a na tom zákoně se pracuje už opravdu mnoho let. Takže na to nezapomeňme, proč jsme to tady dělali. A jakýkoli jiný důvod tady v podstatě ani nebyl. Důvodem nejsou ani pojišťovny ani byznys a nic jiného, pouze a jen ochrana spotřebitele.

Druhá věc jsou, což musíme také zdůraznit, rozsudky Ústavního soudu. Máme tady tři rozsudky Evropského soudního dvora ze 16. 1. 2014, 15. 1. 1997, 16. 2. 2012, kde Evropský soudní dvůr jasně říká, že klient má dostat plnou částku v případě krachu cestovní kanceláře, a dokonce např. v rozsudku Evropské unie z 16. 1. 2014 v případu C-430/13, že je to odpovědnost členského státu, aby to zajistil. To znamená, vlastně ten pozměňovací návrh paní kolegyně Fischerové a to, co se tady začalo najednou diskutovat, tak v podstatě tady není ani jiná varianta na základě těchto soudních rozsudků a navíc tady máme rozsudek českého Ústavního soudu z června letošního, to je relativně známá kauza, kdy se jedna z klientek české cestovní kanceláře právě domáhala stoprocentního odškodnění, a máme tady jasný rozsudek Ústavního soudu, že musí se plnit v plné výši. To znamená, vlastně ten návrh, který tu celou dobu se snažíme společně, koalice nebo opozice, to je jedno, to je odborný návrh, vlastně tady předložit, je, abychom to dali do souladu, tu ochranu spotřebitele.

Potom určitě musím dát velice za pravdu, a to se mi tu tedy nestává často, pravda, jak panu poslanci Kořenkovi z ČSSD, tak paní poslankyni Berdychové z hnutí ANO, protože já s nimi úplně souhlasím. Oba dva mají úplnou pravdu, jak ČSSD, tak hnutí ANO, co se týče toho návrhu. Mají pravdu, je to tak.

A pravdu měla i paní poslankyně Berdychová, když říkala: Ano, jsme tady dvě velké asociace cestovních kanceláří. A je pravda, že obě dvě jsme se účastnily všech jednání na podvýboru a ani ta druhá asociace nic neříkala nikdy. Všechno odsouhlasili. Tak jak to, že najednou je tady, proto jsem mluvil o tom lobbingu pojišťoven, kdy se tu pár dní před projednáním zákona začínají posílat nějaké dopisy a najednou se mění názory. To mi hlava nebere. Měli jsme to na podvýboru x-krát i jinde a nikdo k tomuto návrhu zákona neměl žádné připomínky, všechno šlo v souladu s ministerstvem, s paní ministryní Šlechtovou, s paní Berdychovou a s ostatními členy podvýboru, kteří tam jsou skrz naskrz politickým spektrem. Dokonce v tomto ohledu ani Jana v podstatě nic nenamítala, prostřednictvím pana předsedajícího paní poslankyně Fischerová, v té fázi nenamítala nic, že by měl být nějaký problém.

Jinak jsem chtěl říci, že novela zákona samozřejmě jednoznačně, a to je to prioritní, prosazuje vyšší ochranu spotřebitele. A navíc, a to znovu opakuji, už jsem to říkal dříve, že cestovním kancelářím zpřísňuje podmínky pro jejich podnikání. To jsou ty výkazy, že ne už jednou za tři měsíce, ale jednou za měsíc, jsou tam vysoké sankce, vysoké sankce za porušení, které vůbec dosud nebyly, takže my jsme přistoupili, my jako cestovní kancelář, když mluvím za naši asociaci, kde jsem pořád ve vedení, v rámci ochrany spotřebitele na obrovské kompromisy, kdy jsou tam obrovské sankce, mnohem četnější výkazy. Jen připomínám, že už dneska může pojišťovna kdykoli vlézt, doslova vlézt do účetnictví cestovní kanceláře. Kdykoliv. Nejenom ty výkazy. To by tu mělo být upřímně řečeno. Takže si může prostě to účetnictví zkontrolovat sama, takže není závislá na výkazech cestovní kanceláře. A pojišťovny mohou na základě tohoto nového zákona vyhodnocovat pojistný limit na základě analýzy ekonomiky a také vývoje cestovní kanceláře. To je ta pravidelnost, že se můžou do toho podívat.

Jinak v žádném případě se nejedná o nějaké chybné legislativní postupy. To musím odmítnout. A opět souhlasím jak s paní ministryní, tak tady se zástupcem hnutí ANO paní poslankyní Berdychovou a panem Kořenkem z ČSSD. Naše legislativa dává možnost pojišťovnám vypočítat pojistný limit až do výše např. stoprocentních tržeb, vážení přátelé. Takže vůbec tomu nerozumím, těm argumentům. Vždyť ta legislativa dává možnost, aby pojišťovny vypočítaly pojistný limit až do 100 % tržeb, tak teď vlastně nevím, co tady vlastně ODS říká nebo pan poslanec Kalousek, když ty možnosti tady jsou. To jsou zřejmě informace pro méně informované členy parlamentu, kteří se odborně nevyznají v cestovním ruchu. Já jsem takhle dlouze ani mluvit nechtěl, ale je potřeba si to asi zdůvodnit.

Jinak, jak tu byl argument dopisem z druhé asociace. Tak to jsem tedy rád, že tady padly konkrétní věci, protože to svědčí jen o amatérismu té druhé asociace, protože vy jste říkali, že spotřebitelé jsou chráněni směrnicí 314/1990, ale nejsou chráněni touto směrnicí, nýbrž její transpozicí do zákona 159. Takže jsou tam i špatné odborné formulace v tom zákoně z druhé asociace. A tady se to ještě opakuje. My nejsme chráněni tou směrnicí, ale její transpozicí, ale i transpozicí této směrnice do zákona 159/1999. Takže když už tedy argumentujeme nějakými dopisy, tak prosím, abyste všichni používali přesnou odbornou terminologii. To jen dodávám a myslím, že už je od začátku jasné, že ten dopis byl (nesroz.), nějaký dopis, který tady byl rozposlán. Zajímavé je, že ten dopis byl rozposlán všem kromě mě, což svědčí, musím říct, opravdu myslím, že je to velice signifikantní. Všem kromě mě byl rozposlán tento dopis, který lobbuje za pojišťovny. (Ukazuje dopis.) Asi abych se s tím nemohl seznámit. A já jsem ho včera dostal od pana poslance Kořenka z ČSSD. Jestli prý o něm vím. Já jsem říkal: Nevím. Takže vidíte, jak se tady za zády, jak to tady probíhá, to jen dokládá celou záležitost. A znovu zdůrazňuji, že ochrana spotřebitele musí být na prvním místě.

Jinak tady jsem chtěl právě zdůraznit, že ochrana spotřebitele, to je ten důvod, protože právě některé pojišťovny se v posledních letech začaly chovat jinak než dříve a spotřebitelé při úpadku CK, kterých, jak tu správně podotkla paní ministryně, z těch tisíce cestovek cirka jsou to možná tři úpadky, tři čtyři úpadky ročně, takže abychom tu neříkali, že jsou to desítky cestovek nebo stovky, tím to to nezlehčuji, ale protože prostě lidé nedostali zpátky ty vložené prostředky. Proto jsme tady. A nejsme tady kvůli pojišťovnám. Pro ty je to byznys a ony přece jako odborníci si dokážou spočítat své pojistné riziko, to je přece normální byznys a je to riziko podnikání. V tom nevidím vůbec žádný problém, v tom riziku jsme přece všichni, co podnikáme.

Nemáme absolutně žádné indicie o tom, a to už jsem říkal ve své faktické poznámce, že by pojišťovny sdělovaly písemně cestovním kancelářím, že v případě, pokud novela zákona nebude schválena, nebudou je pojišťovat. Tak to bych chtěl vidět, kdo to písemně někomu dal z pojišťovny. To jsou jenom nějaké řeči. My nemáme jediný písemný podnět. Takže my bychom byli rádi, aby když někdo straší, tak aby to tady dal na papíře černé na bílém, protože z těch šesti pojišťoven my to nemáme ani od jedné, ani našich 243 členských cestovních kanceláří. Takže teď tomu nerozumím, tomu argumentu. Respektive rozumím, protože to není pravda nebo je to jen ústně.

Tak. Jinak návrh novely zákona, a to je výborné, dává cestovním kancelářím i možnost bankovní garance podle slovenského zákona. To je totiž opsaná věta ze slovenského zákona a je to jenom pootevření dvířek.

My jsme se přece dohodli na ministerstvu, na ministerstvu, které má vládní koalice, a znova říkám, tady je ta odborná debata, což by tedy měla být i jiná ta odborná debata i k jiným zákonům. Nicméně tak se právě na tom pracuje teď na tom ministerstvu. To jsou jenom pootevřená dvířka, aby tady byl další prostor. A teď se pracuje na tom, aby se to přesně rozpracovalo, přesně podle modelů nejvyspělejších západoevropských zemí. Takže je to ta cesta, kterou začali Slováci. Tam to funguje. Nějakým způsobem myslím, tuším, že tam mají dvě velké cestovní kanceláře, nebo jednu.

Potom z tohoto pohledu je důležité samozřejmě, aby zanikl monopol pojišťoven v tomto podnikání, protože tady bych chtěl upozornit, že jsme pouze jednou ze tří zemí Evropské unie, která má jenom jednu formu zajištění cestovních kanceláří. Abychom měli přehled, které jsou ty zbylé dvě, tak je to Rumunsko a Bulharsko. Takže bych byl nerad, aby nás tady někdo vrhal zpátky na východ mezi Rumunsko a Bulharsko, které jsou spolu s Českou republikou jediné tři země v Evropské unii, které mají - vlastně monopol mají pojišťovny na pojišťování cestovních kanceláří. Já nechci být jako v Rumunsku a Bulharsku vyspělostí. To říkám předem a můžete mě obviňovat, jak chcete. Já chci být jako v západní Evropě. A ve všech západoevropských zemích i zemích střední Evropy je více forem zajištění ukotveno v zákoně než jedno. Znovu opakuji, jednu formu zajištění, to znamená monopol pojišťoven, mají pouze tři země Evropské unie. Je to Rumunsko, Bulharsko a Česká republika. Tak to snad ne. Pojďme se posunovat opravdu na západ.

A znova říkám: podporuji návrh koaliční, podporuji návrh této vlády.

Potom bych rád řekl, že novela zavádí též zvýšenou informovanost z pohledu klientů, protože často jsme se přeci setkávali s tím, i vy jako klienti nás, cestovních kanceláří, že když jste kupovali zájezdy u cestovních agentur, tak jste se nedozvěděli, jaká cestovní kancelář reálně ten zájezd pořádá. Tady v této novele je taky tato důležitá informace, že se klienti co nejdříve dozví na internetu, která cestovní kancelář reálně ten zájezd realizuje, protože cestovní agentura je jenom prodejce. Takže pozor. A my bychom byli rádi, kdybychom to umožnili klientům. Už se začínají prodávat first minuty, zájezdy na první chvíli teď v listopadu, prosinci. Takže teď jsme skutečně před rozhodnutím a prodává se skutečně v České republice dva miliony zájezdů ročně, jestli tedy na následující sezonu, a teď je ten čas, protože jestli to odložíme, tak už ten čas nebude samozřejmě, už ten čas není, takže jestli dvěma milionům spotřebitelům umožníme ochranu spotřebitele a dobrou informovanost v souladu s platnými právními předpisy. To jsem chtěl zdůraznit.

Takže jestli se to tady nějakým způsobem v podstatě nad nějakými, omlouvám se, že mluvím tak dlouho, ale ty argumenty tady padly, tak jsem chtěl reagovat. Proto jsem se přihlásil až po Janě Fischerové, abych mohl když tak reagovat na to, co tady bude řečeno.

A úplně závěrem. V podstatě pojišťovny jediné, co nám řekly, je, ne že nebudou pojišťovat, ale zjišťují u nás, zdali budou cestovní kanceláře eventuálně ochotny nadále skládat třeba smluvní spoluúčast ve stejné výši jako dosud. Ano, to není problém přeci. To vůbec není problém. A je úplně jedno, jestli je to v zákoně, nebo ne, protože je to smluvní vztah.

Jinak znova říkám, že pozměňovací návrh, který tady předložila paní kolegyně Jana Fischerová, je v přímém rozporu s nálezem Ústavního soudu a i s návrhem nové směrnice o zájezdech, kde je jasně zakotvena skutečnost, že spotřebitel musí dostat všechny vložené prostředky v případě úpadku.

A když tady už strašíme tím, že některé pojišťovny nebudou pojišťovat cestovní kanceláře, no tak nebudou pojišťovat ty nesolidní, respektive ty, které mají špatné hospodaření. Tak to je pochopitelné. Ale to teda potom musíme rozebrat důvody toho, proč některé cestovní kanceláře nebudou pojištěny. Vy jste to tady zpaušalizovali, že pojišťovny... A vždyť to je normální, že pojišťovna nějaké kanceláře nepojistí. Vždyť pojišťovny, když je někdo těžce nemocný a chce cestovní pojištění, nebo má nějaké opravdu důvodné podezření, že bude v zahraniční nějaká pojistná událost, tak toho klienta taky nepojistí. Přeci pojišťovny nemají povinnost pojišťovat.

Ano, i dnes se stává na základě stávajícího zákona, že pojišťovny cestovní kancelář nepojistí. Bude to i do budoucna. Protože pojišťovny vyhodnotí na základě platných zákonů, že ekonomika té cestovní kanceláře je špatná a je to tak rizikové, že ji nepojistí. Ale to přece není argument. To je přeci zcela v pořádku a opět to směřuje k té ochraně spotřebitele.

Znova bych chtěl zdůraznit, že vznikají nové cestovní kanceláře a jsou pojišťovány. Stávají se našimi novými členy. A samozřejmě některé pojišťovány nejsou, protože holt když pojišťovna si není jista tím, že to ekonomicky ten subjekt utáhne, tak ji nepojistí. Ale na tom nevidím vůbec nic špatného. To je přeci normální běh. A výsledkem je ochrana spotřebitele.

Děkuji a znova říkám, že ode mě určitě nemůžete čekat, že bych tady jen tak podporoval vládní koalici, ale tady musím samozřejmě říct, že tento návrh zákona je dobrý, je správný. A zcela podporuji návrh vládní koalice. A myslím, že by bylo dobré, aby to prošlo i vzhledem k tomu načasování, kdy už začínáme prodeje zájezdů, tak aby už klienti měli tu opravdu stoprocentní ochranu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Eviduji faktickou poznámku paní poslankyně Fischerové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Opětovně děkuji za slovo. Já budu na rozdíl - prostřednictvím tady paní předsedající dívajíc se na Tomia Okamuru, řeknu mu jenom krátce: Bylo toho hodně, bylo toho dost. Jenom řeknu jednu z věcí, budu reagovat. Ochrana spotřebitele. Jak tedy nastane v případě, že nyní jsou cestovní kanceláře pojištěny, mají své katalogy plánovány hodně dlouho dopředu a dojde k tomu, že spadne ještě po projití Senátem tento zákon na ně, nově na ně dolehne, a pojišťovny tu cestovní kancelář dál už nepojistí. A podle zákona může prodávat cestovní kancelář zájezdy jenom ta, která je pojištěna. Jak se bude toto řešit? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní s faktickou pan poslanec Urban. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji. Celkem pečlivě to poslouchám, přestože to není problematika, kterou bych se dlouhodobě zabýval. Na mě to dělá jenom jeden dojem, že ani jedné té asociaci, které se tady hádají tak trochu přes mikrofony, opravdu, ale opravdu nejde o toho spotřebitele, o toho zákazníka, ale o nějaké mocenské posílení v rámci tohoto zákona. Chtěl bych vás poprosit, nechte si to někde do kuloárů nebo na nějaká setkání asociací a pojďme to rozhodnout hlasováním.

A když už tedy mám slovo, tak já bych určitě nepodporoval názory ani jedné asociace, ale podporoval bych ten vládní návrh. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A prosím k mikrofonu pana poslance Bendla s řádnou přihláškou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Jenom nejdřív na margo svého předřečníka. Vládní návrh je dílem jedné (se smíchem) z incomingových agentur vozících do České republiky cizince, kterých se zvyšování pojistného nebude dotýkat. Čekal jsem, že pan kolega Okamura tady řekne, že je tady v konfliktu zájmů, ale jeho se vlastně to zvyšování pojistného netýká, takže vlastně jakoby v konfliktu zájmů není.

Myslím si, že vládní návrh ve spolupráci s Tomio Okamurou slouží k tomu, abychom ještě těsně předtím, než Evropská unie stanoví jednotná pravidla pro všechny cestovní kanceláře, zkomplikovali život cestovnímu ruchu - takhle to čtu já - a vyčistili jsme prostě, co jenom trošku půjde, aby ti, co na trhu zůstanou, měli víc prostoru.

Mrzí mě, že se něco takového děje pod pláštíkem toho, že jde o vládní návrh, protože z debaty a z toho, co tady říkal pan poslanec Tomio Okamura, jsem pochopil, že opravdu když tady říká: My jsme na tom ministerstvu na tom pracovali atd. Jak to, že mi to nikdo neřekl? Když my jsme... To jsou oficiální materiály, které byly, prostřednictvím pana předsedajícího říkám panu poslanci Urbanovi, oficiálně projednávány v kuloárech na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Tam jsme se všemi diskutovali - jak se zástupci pojišťoven, tak se zástupci asociací. A nic nebylo tajné. Všechno bylo otevřené a každý mohl být součástí té debaty. A padala tam řada argumentů, které potvrzují to, co tady zaznělo od mých předřečníků, nebudu je tady všechny jmenovat - že v podstatě těmi organizačními opatřeními, tlakem na zvyšování pojištění zhoršujeme konkurenceschopnost cestovních kanceláří se sídlem v České republice, zvyšujeme tak atraktivitu fungování cestovních kanceláří v zahraničí.

Já jsem se oficiálně ptal na jednání výboru, jestli tedy někdo z kolegů, kdo tohle prosazuje, nemá někde akcie v cestovních kancelářích v Rakousku nebo v Německu, protože pak bych to asi považoval za logické, že se snaží českým cestovním kancelářím tady namazat schody. Protože ty podmínky, které tam dáváme, jsou prostě náročnější, a finančně náročnější, než jsou běžné podmínky v našem okolí, německém, rakouském zejména. O Slovensku jste tady slyšeli, že tam to příliš nefunguje. Paní ministryně to dobře ví.

Moc bych si přál, aby vláda nepodléhala téhle socialistické snaze udělat na trhu pořádek a vycházet vstříc jednotlivým lobbistům. A tohle je lobbistický návrh. Tohle je sice nazváno jako vládní novela, ale je to lobbistický návrh, který třídí a protekcionalizuje některé cestovní kanceláře, možná i pojišťovny a vede k tomu, že začne zlepšovat pozici uvnitř sjednávání privátních smluv. Protože to je soukromý bankovní sektor a soukromé cestovní kanceláře. To už je několikátý případ, kdy se stát snaží vstupovat mezi dodavatele a odběratele. V tomto se pouští mlha - nám jde přeci o ty klienty! Ano, pravděpodobně chceme, aby klienti jezdili s cestovními kancelářemi rakouskými nebo německými. Asi ano! Tak to ale nazvěte správnými jmény, protože to, jaké podmínky dáváte cestovním kancelářím, říká, že zdražujete cestování našich lidí. Netýká se to incomingových agentur, to mě šokovalo. Tomio Okamura určitě tleská, že chceme zhoršit podmínky cestovních kanceláří, které se zabývají incomingovou i řeknu sjednáváním, outcomingovou činností. No to musí být nadšením bez sebe - a vy mu tady budete tleskat. OK, tak to aspoň, abyste to věděli, tak vám to říkám. Na jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj se o tom diskutovalo velmi otevřeně a žádné tajnůstkářství to nebylo ani se nic před nikým netajilo.

Pokusím se, abych to sám příliš nezkomplikoval, přečíst některé konkrétní připomínky, které padly ze strany Asociace cestovních kanceláří České republiky, což je jedno z nejstarších a největších podnikatelských profesních sdružení tohoto typu v České republice. Například: (čte z podkladu) Novela zákona obsahuje požadavek na plnění ze strany subjektu poskytující záruku nejen ve výši zákonem stanoveného limitu, ale v případě větší škody i nad tuto částku. Pojišťovny dosud provozující pojištění cestovních kanceláří pro případ úpadku s limitem dle zákona již pojištěným cestovním kancelářím písemně sdělují, že za takových podmínek nebudou moc pojišťovat a že smlouvy vypovědí. Představenstvo Asociace cestovních kanceláří České republiky je hluboce přesvědčeno, že jde o vážný úmysl. Snahu začít třídit uvnitř toho trhu. -A mohl bych tady citovat další a další konkrétní věci, které povedou k tomu, že vládní návrh, řeknu v koalici s Tomio Okamurou, a pan poslanec se tady k tomu hrdě hlásí, což je asi v pořádku, já mu za to děkuji, chce předtím, než Evropská unie stanoví jednotná pravidla pro všechny, zhoršit podmínky pro fungování cestovních kanceláří v České republice. Pro tohle ruku zvednout nemůžeme.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Okamuru.

 

Poslanec Tomio Okamura: Dobrý den. Já jsem panu poslanci Bendlovi vůbec nerozuměl, protože to tady pomotal. Já nejsem v žádném střetu zájmů, protože já podnikám v incomingu a ne v out... tady padaly výrazy typu outcoming. Outcoming neexistuje, to možná, já nevím, co vy děláte, ale u nás je to outgoing, takže bych jenom chtěl říct, že už jste tady pomotali odborné pojmy, kterým vůbec nikdo v cestovním ruchu nerozumí ani je nikdy neslyšel. Takže jestli tohle je argumentace k zákonu, tak já jsem úplně zděšen. Ani základní pojmy výjezdový cestovní ruch a příjezdový pan poslanec nezná, takže já jsem mu vůbec nerozuměl. Musel jsem o tom přemýšlet, o čem vlastně mluví.

Já podnikám hlavně v incomingu, příjezdu zahraničních turistů. A to není pojištěné ze zákona. To je cestovní agentura. Takže mne se to netýká, jenom pro vaši informaci. Takže já za sebe nelobbuji ani proti mně nelobbuji. Já jsem ve vedení profesního svazu a samozřejmě se cestovnímu ruchu odborně věnuji.

Druhá věc, kterou jsem chtěl tady říci, že když to vezmu kolem a kolem, a řeknu teď hrozně hloupou věc, tak kdybych se díval na to jenom sobecky podnikatelsky a byznysově, tak cestovním kancelářím bez problému současný stav vyhovuje. A není potřeba přijímat jakoukoli novelu. Kdyby to byl sobecký přístup, že nezáleží na ochraně spotřebitele, tak stačí úplně, tenhle zákon tady vůbec nemusí být a my za nic nelobbujeme, takže to tady nepodsouvejte vůbec. Současný stav je ten, že klient se horko těžko domáhá u soudu, až u Ústavního soudu, jak jsme viděli letos, jestli dostane stoprocentní odškodnění, cestovka si podniká, prodává zájezdy a je to jenom na tom, jestli prostě bude cestovka solidní, nebo ne a jestli klient bude mít sílu se soudit.

Takže mi tady nepodsouvejte zase nějaké neodborné výmysly, že se tady snad někdo za něco lobbuje. Kdyby to byl pouze pohled sobeckých podnikatelů, tak současný stav je úplně v pořádku. Ale jelikož jsme se snažili (upozornění na uplynutí času) k ochraně spotřebitele, tak se tady pracovalo na tomto. Takže to jenom krátce, abych to vysvětlil.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní s faktickou pan poslanec Filip. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážená paní předsedající. Paní a pánové, protože mám i jiné povinnosti, tak jenom k faktické poznámce. Mně jde o to, že když se bavíme o pojištění cestovních kanceláří, vůbec o tom nepochybuji, že ten návrh je správný. V podstatě mi jde o to, abychom neuvolnili prostor toho, co ohrožuje toho spotřebitele. A to je cestovní agentura. Protože berte to, že se na to dívám pouze z pohledu práva. To znamená, já uzavřu s někým smlouvu, kdo sice jedná ve prospěch někoho jiného, na základě nějaké smlouvy. Ale jestliže tady paní ministryně mluvila o tom, že tady je 900 nebo kolik přesně nepojištěných kanceláří, podívejme se na ty agentury, které mohou přivést našeho občana do tak tíživé situace, kterou jsme nezvládli. Proto mi jde o ten rozpor, který je mezi občanským zákoníkem, mezi zákonem a mezi nálezem Ústavního soudu. Proto jsem to chtěl vysvětlit, a pokud nebude vysvětlení, navrhuji, abychom vrátili zákon do druhého čtení, tedy výborům k novému projednání, což je jediná možnost ve třetím čtení, jedna z možností o hlasování.

Pokud neprojde, samozřejmě se zachovám podle toho, jaký bude výsledek jednání o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu řádně přihlášeného pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak než se dostanu k tomu, kvůli čemu jsem se původně přihlásil, tak to, co jsme před chvilkou viděli a slyšeli od pana poslance Tomia Okamury, tak to je coming out, že jo. Mě se to netýká, ale těm ostatním navrhuji to zpřísnit, protože my jsme to tak nachystali. A my velmi často říkáme, že tato vláda komplikuje život podnikatelům, a mnozí kolegové a kolegyně se rozčilují, že to není pravda. Tak tady máte jasný příklad, kdy se vláda snaží zkomplikovat podnikatelům, v tomto případě v cestovním ruchu, situaci.

Vláda navrhuje, aby cestovní kanceláře měly nějaké povinnosti, které ale nemají plnit u státu, ale u jiného soukromého subjektu. A co má udělat cestovní kancelář, když ji pojišťovna nepojistí? Končí! Podle tohoto návrhu. Takže to není povinnost vůči státu, kterou by ten, který chce podnikat, měl splnit, ale u jiného soukromého subjektu.

A paní ministryně říká: No ale to je super. My do toho zákona současně dáváme, co má jeden soukromý subjekt posílat druhému soukromému subjektu jedenkrát měsíčně. Kromě toho, že se to má posílat i na ministerstvo, aby ministerští úředníci věděli, které cestovky prodávají zájezdy, a čím víc prodávají, tak třeba mají i lepší ceny, aby se mohli orientovat, protože jsou určitě vytíženi přípravou mnoha důležitých zákonů a nemají čas studovat jednotlivé nabídky cestovních kanceláří. Tak to je jasný příklad.

Já jsem k tomu vystupoval v prvním, v druhém a dneska naposled ve třetím čtení. Teď pominu ten rozpor, o kterém mluvil pan místopředseda Filip. Myslím, že ten návrh je rozumný. Návrh zákona tady leží od července 2014, jsme v září 2015, tak opětovné projednání ve výboru to určitě snese z hlediska času.

Tady si vláda a paní ministryně trochu protiřečí - je to velmi důležité přijmout, musíme to přijmout - a současně ve svém úvodním slově dneska říkala - ale vždyť ten problém je tak veliký, na který poukazují pojišťovny, vždyť přece loni šly do úpadku pouhé čtyři cestovní kanceláře. Tak buď je problém velký, anebo problém marginální. Nemůže platit obojí, že to musíme předložit jako velký problém, ale současně buďte v klidu, vždyť vlastně byly v úpadku pouze čtyři cestovní kanceláře.

Já mám konkrétní dotaz na paní ministryni. Když to projde, zákon bude nejenom platný, ale i účinný - zůstane stejná cena pojištění, nebo ministerstvo odhaduje, že se zvýší cena pojištění? A když se zvýší cena pojištění, a já jsem slyšel odborné odhady, že to bude mezi 180 a 250 %, kdo to zaplatí? Ti spotřebitelé, nebo ty cestovní kanceláře? Zkusme si tipnout, jestli se zdraží zájezdy díky dražšímu pojištění, nebo to bude na úkor zisku. Takže já bych chtěl slyšet kvalifikovaný odhad paní ministryně. Je to samozřejmě jenom odhad, já tomu rozumím, zda přijetí této novely zvýší cenu pojištění pro cestovní kanceláře, a tím logicky zvýší cenu zájezdů pro klienty a spotřebitele, o kterých tak rádi mluví ti, kteří tento návrh zákona obhajují.

A našel jsem takovou logickou chybu ve vystoupení pana poslance Okamury. On říká - já nechci být jak v Rumunsku a v Bulharsku, já bych chtěl být jako v Německu. (Poslanec Okamura volá, že to neříkal.) Tak na západ. (Poslanec Okamura opět nesouhlasí.) Neříkal. Je to prostě na západ, ale to se mu nehodí. Ale já myslím, že na západ to je od České republiky. A když tady paní kolegyně poslankyně Jana Fischerová říkala, že v Německu není bezlimitní limit plnění, tak to najednou neplatí, že chceme být jak na západě. To je taková ta typická metoda, ona to vláda používá třeba v zákonu o významné tržní síle - z každého zákona si vyzobe něco z těch okolních států, to platí, že tohle je tam, tohle tam, vezme jakoby ty nejhorší podmínky a to dá dohromady a říká tomu podpora cestovního ruchu v České republice.

Takže druhý dotaz na paní ministryni: jaký je její kvalifikovaný odhad, když ten zákon začne platit, kolik skončí cestovních kanceláří. Mě by zajímal procentuálně, ne v jednotkách. Procentuálně - nikdo, jedno procento, deset procent, dvacet procent. A za rok nebo za dva si můžeme říct, když ten zákon bude schválen, jaké byly reálné dopady. Dneska jsou to odhady těch, kteří to prosazují, i nás, kteří upozorňujeme na rizika a myslíme si, že to není dobře. Takže nic jiného. A my odhadujeme, že to budou desítky cestovních kanceláří, které nedostanou pojištění, a tudíž díky státu nebudou moci podnikat v této oblasti. A budou tomu tleskat ti, kteří žádné pojištění nepotřebují. Protože to se fajn ukazuje na ty druhé - to jsou ti, kteří se nechovají slušně, ti je třeba, aby měli pojištění. A ještě zpřísnit podmínky. A ne jednou měsíčně, nejlépe jednou týdně, aby mohl ten stát rychle zasáhnout atd. Ale nás se to netýká, protože my jsme ti slušní a ti ostatní jsou ti škaredí.

Já se připojuji k návrhu na vrácení zákona do druhého čtení ne z těch důvodů, o kterých tady teď mluvím, kvůli těm výhradám, protože o tom mluvíme opakovaně. Evidentně paní ministryně a ministerstvo má jiný názor, to je legitimní. Pokud vládní většina to přijme, je to taky legitimní. Jenom pak nemůžete říkat, že jste o tom nevěděli a že to jsou nějaké důsledky toho, co jste nečekali.

Takže já bych poprosil paní ministryni ať už v rozpravě, pokud uzná za vhodné, nebo v závěrečném slově, ať zkusí odhadnout, zda přijetí této novely bude mít dopad na cenu pojištění, a tím pádem na cenu zájezdů a zda bude mít dopad na množství cestovních kanceláří, které podnikají, českých cestovních kanceláří nebo českých daňových subjektů, abych byl přesný, které podnikají v oblasti cestovního ruchu, nebo podle jejího názoru že ne. A říkám, za těch 12, 18 nebo 24 měsíců se můžeme podívat do statistiky a zjistíme, čí názor se blížil pravdě a realitě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS. Dovolte mi ještě před pokračováním, mám tady dvě faktické poznámky, přečíst omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Pan kolega Milan Šarapatka se omlouvá od 11.30 do 14.30 hodin a pan poslanec Bohuslav Chalupa od 12.30 do 14 hodin z důvodu návštěvy lékaře.

Budeme pokračovat faktickými poznámkami - faktickou poznámkou pana poslance Václava Horáčka a poté pana poslance Tomia Okamury. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, několikrát tady zazněl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Pan Okamura tady říkal, že nedostal žádnou písemnou interpelaci od pojišťoven. Já musím říct, že na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj - a nemůže to zapřít žádný kolega, který tam byl - byli zástupci pojišťoven, byli zástupci České bankovní asociace. A oba zástupci naprosto natvrdo říkali, že pokud tento zákon takto bude, tak oni se toho produktu budou muset vzdát. A to je přece signál, který je nebezpečný. Pak to tedy navazuje přesně na to, co tady říkal kolega Bendl s cestovkami a zahraničními cestovkami. Tak prosím vás, ještě bych chtěl upozornit, že já jsem nedostal také žádný dopis nebo mail, takže v tomto jsem v jednom pytli s panem Okamurou, takže nemám žádné zájmy. Ale prosím vás, tohle je přece signál, který mělo vyhodnotit ministerstvo a mělo se k tomu nějak postavit. A tady se nám vlastně říká, že je všechno v pořádku, Takže jak zástupci pojišťoven, tak zástupci bank říkali ne, ale my budeme říkat ano, protože nás to v podstatě nezajímá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Horáčkovi a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Tomio Okamura: Dobrý den. Tak já u toho odborného tématu konečně vidím, jak ODS dokáže motat opravdu úplně neskutečně fakta. Za prvé já jsem neříkal, že jsem dostal dopis od pojišťoven, ale od druhé asociace. Takže zase tady nelžete a prosím vás, nepřekrucujte to. To snad není možný vůbec tohle to už.

Druhá věc je, že vy byste se měli, pane Stanjuro prostřednictvím paní předsedající (správně pana předsedajícího), trošku podívat do toho zákona. Klíčové, o co jde cestovkám, je mimochodem, že tam vypadl ten dvouprocentní depozit, který musely skládat z tržeb za minulý rok. Takže to je velká úleva pro všechny cestovky, že celý rok cestovka, co má sto milionů obrat, tak dva miliony nemusí mít na účtu pojišťoven. Bylo to výměnou za to, že se dávají ty pravidelnější reporty. Takže naopak je to obrovská úleva na cash flow cestovním kancelářím. To vy tady zase zamlčujete, a přitom vy to určitě moc dobře víte, jak vás tak znám. Takže výměnou za to, že místo tří měsíců dáváte report jednou měsíčně, ale nemusíte mít - průměrná cestovka, i menší, má sto milionů obrat ročně - a dva miliony nemusíte deponovat někomu na účtu, tak to všechny cestovky z toho měly radost. Takže to jenom na okraj, že naopak usnadňuje velice podnikání a zároveň to ještě ochraňuje spotřebitele.

Dál - bezlimitní plnění. Prosím vás, přestaňme operovat výrazem bezlimitní. To není přece bezlimitní. To je zase takový populistický název. Je to plnění všech oprávněných nároků klienta. A to je ve všech západních zemích, že se řídí těmi rozsudky Evropského soudního dvora. Takže neříkejme bezlimitní jako nekonečno. Ne. To je plnění, že musí plnit všechny oprávněné nároky klienta. Takže nešermujme zase jinými pojmy. A to snad chceme každý, ne? A je to úplně normální.

Dále. Já mimochodem pojištění mám cestovní kanceláře, když už jdeme do detailů. Protože občas někdo z přátel si ode mě nechá zařídit nějakou cestu někam... Z mých přátel v řádu jednotek, takže platím to základní pojištění v té nejnižší částce. Takže není pravda, že se mě to úplně netýká. To jenom na okraj, protože ty argumenty jsou už opravdu, musím říct, podivné. (Předsedající: Pane kolego...) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, uplynul čas k faktické poznámce. Pan kolega Petr Bendl také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já jen pro stenozáznam. Teď pan kolega Tomio Okamura prostřednictvím pana předsedajícího potvrdil, že je v konfliktu zájmů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Tím jsme vyčerpali přihlášky do rozpravy ve třetím čtení. Ptám se, jestli se chce vyjádřit paní ministryně. Až se závěrečným slovem. Ještě vidím pana poslance Marka Černocha z místa. Že já jsem neukončil rozpravu! Mrzí mě to. (S úsměvem.) Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Černoch: Já se velmi omlouvám a požádal bych, protože informací tady padla spousta, o desetiminutovou přestávku pro poslanecký klub na poradu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, vyhovím vám. Je 12.09. Ve 12.20 budeme pokračovat závěrečnými slovy paní ministryně a paní zpravodajky. Ukončuji rozpravu před vyhlášením přestávky na poradu klubu Úsvit.

 

(Jednání přerušeno v 12.10 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 12.20 hodin)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v jednání. A protože jsem ukončil rozpravu, ptám se na závěrečná slova. Paní ministryně chce přednést závěrečné slovo, prosím. (Velký hluk v jednacím sále.)

Požádám poslankyně a poslance o klid. Paní kolegyně, páni kolegové, přestávka na poradu klubu skončila. Prosím o klid. Paní ministryně pro místní rozvoj má slovo na závěr debaty ve třetím čtení. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, budu reagovat na některé věci, které zde zazněly, a zároveň na napadení Ministerstva pro místní rozvoj. A chci se silně ohradit, že tato novela byla připravována někým jiným než naším resortem. Ministerstvo pro místní rozvoj má expertní skupinu k přípravě této novely a zároveň existuje kolegium ministryně pro místní rozvoj. Součástí jsou všechny asociace, Česká asociace pojišťoven, kraje, resorty, obce, Svaz měst a obcí a ostatní. Čili všichni se podíleli na přípravě tohoto zákona, a ne nějaké dvě asociace a pojišťovny. My jsme vyšli všem vstříc tak, aby to bylo v souladu se směrnicí Unie a s cílem ochránit spotřebitele. (Stále hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, promiňte, že vás přeruším. Skutečně žádám sněmovnu o klid, nebo přeruším schůzi! Jsem přesvědčen, že je důležité, abyste vyslechli závěrečné slovo. A kdo bude diskutovat o něčem jiném, prosím v předsálí.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Děkuji, pane předsedající.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, pokračujte.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová K určitým záležitostem, které zde byly zmíněny. (Hovoří důrazně.) Ministerstvo pro místní rozvoj obdrželo během září - jenom během září - sedm nových žádostí o koncesi - asi všichni víme, že my vydáváme koncese - a pojištěny jsou všechny! Pojišťovny nehradí všechny dluhy a pojišťovny neručí za nasmlouvané hotely a letadla. Ručí pouze za prodané zájezdy. To zde nepadlo. Novela nejde nad rámec směrnic. To požadovaly všechny profesní asociace, obě asociace i ČAPka a ostatní.

Chtěla bych zde zmínit příklad Německa. V Německu mají například horní limit udělaný na největší cestovní kancelář, ale mají omezené zálohy. My jsme toto navrhovali, nicméně to zamítly cestovní kanceláře.

Je nutné ještě zmínit k dotazu, který zde padl ohledně našeho odhadu, nebo spíš konkrétně já byla vyzvána k odhadu na zdražení, nebo počet možná, případně zkrachovalých cestovních kanceláří. Chtěla bych zde říct, že na to nemohu úplně reagovat, protože neznáme obchodní politiku pojišťoven, to znamená, nejsou data k tomu, aby vůbec nějaký expertní odhad k tomuto byl udělán. Nicméně bych k tomuto chtěla zmínit: Tato novela navrhuje ochránit spotřebitele, lidi, kteří jezdí na dovolenou, aby lidé, kterým se případně něco stane, byli vráceni do České republiky a aby to bylo plně hrazeno, samozřejmě na základě smlouvy cestovní kanceláře a pojišťovny.

Chtěla bych zde také zmínit, že jsem velmi překvapena všemi dopisy, o kterých hovoříte, že tady lítaly, protože já jako předkladatel je nemám. Čili zde reaguji pouze na to, co bylo připravováno. Nevím, proč některé věci, které zde padly, nebyly projednávány na výborech nebo zde nepadly v prvním nebo druhém čtení. Tedy jsme ve třetím čtení a samozřejmě za Ministerstvo pro místní rozvoj žádám Sněmovnu, aby postoupila tento návrh zákona do třetího čtení.

Ráda bych se ještě vyjádřila k informaci ohledně nesouladu s občanským zákoníkem. Tady musím říct, že podle našeho názoru žádný významný nesoulad není a tento zákon byl zpracováván v souladu s Ministerstvem spravedlnosti.

To je vše z mého závěrečného slova, děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové. Ptám se, jestli má zájem o závěrečné slovo paní zpravodajka? Nemá. Budeme tedy rozhodovat podle zákona o jednacím řádu. Prosím paní zpravodajku, aby nám shrnula rozpravu ve třetím čtení a navrhla proceduru hlasování o pozměňovacích návrzích a před hlasováním nám sdělila stanovisko.

Paní zpravodajko, jestli mám správné poznámky, protože jsem neřídil celou dobu jednání, je návrh na opakování druhého čtení podle § 95 odst. 2, který musí být hlasován jako první, potom bude hlasováno o stažení vašeho pozměňovacího návrhu a potom bychom hlasovali o jednotlivých pozměňovacích návrzích, ano? (Ano.)

Dobře. Je zde požadavek na odhlášení. Všechny vás odhlásím o požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Martina Berdychová: Nejdříve budeme hlasovat o návrhu na vrácení do druhého čtení. Moje stanovisko je negativní. (Ministryně rovněž nesouhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Počet přítomných se ustálil, ti, které jsem požádal, aby diskuze vedli mimo sál, se vrátili.

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 49 a ptám se, kdo je pro opakování druhého čtení.

Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 49, z přítomných 162 pro 65, proti 81. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme tedy pokračovat, a to souhlasem Sněmovny se stažením pozměňovacího návrhu paní zpravodajky, ano?

 

Poslankyně Martina Berdychová: Ano, je to můj návrh. Takže souhlasím se stažením svého pozměňovacího návrhu. (Ministryně rovněž souhlasí.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Zahájil jsem hlasování číslo 50 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 50, z přítomných 170 pro 169, proti nikdo. Sněmovna vyslovila souhlas se stažením vašeho pozměňovacího návrhu. Prosím o další návrh.

 

Poslankyně Martina Berdychová: Nyní bych vás seznámila s procedurou hlasování, jak ji schválil garanční výbor.

Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 27. schůzi jako garanční výbor po projednání sněmovního tisku 276 po druhém čtení doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona, sněmovní tisk 276, v následujícím pořadí:

1. Návrhy technických úprav podle § 95 odst. 2 jednacího řádu, přednesené ve třetím čtení, budou načteny.

2. Návrh C, bude-li přijat, je návrh D nehlasovatelný, nebude-li přijat, hlasovat návrh D.

3. Návrhy A1 až A28 společně jedním hlasování. Při schválení návrhu C nebo D bod 14 hlasovat buď ve znění C, nebo D. Budou-li návrhy A přijaty, jsou návrhy B1 až B22 nehlasovatelné. Nebudou-li návrhy A přijaty, hlasovat B1 až B22, při schválení návrhu C nebo D bod 11 hlasovat buď ve znění C nebo D.

A jako poslední hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Má někdo připomínky, pozměňovací návrh k hlasování? Legislativně technické úpravy nikdo nenačítal ve třetím čtení, jestli tomu dobře rozumím, takže můžeme tohle to vynechat. Začínali bychom tedy bodem C. Ano?

 

Poslankyně Martina Berdychová: Protože bod C byl stažen, tak budeme hlasovat o bodu D jako pozměňovací návrh paní poslankyně Fischerové. Moje stanovisko negativní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě se zeptám, jestli budeme slyšet stanoviska, jestli chcete hlasovat o proceduře hlasování, nebo je všem zřejmá? Raději odhlasovat, dobře.

 

Zahajuji hlasování 51 a ptám se, kdo je pro navrženou proceduru hlasování. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 51. Z přítomných 173 pro 171, proti nikdo. Procedura je schválená.

 

Čili návrh pod písmenem D. Prosím stanovisko. (Zpravodajka: Negativní.) Paní ministryně? (Negativní.) Dobře.

 

Zahajuji hlasování číslo 52 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 52. Z přítomných 173 pro 41, proti 84. Návrh nebyl přijat.

 

Můžeme tedy hlasovat body A. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Martina Berdychová: Nyní body A1až A28, jsou to body usnesení garančního výboru, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Moje stanovisko souhlasné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně? (Souhlasné.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 53. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 53. Z přítomných 173 pro 131 poslanec, proti 37. Návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Martina Berdychová: Protože jsme body A přijali, tak body B jsou nehlasovatelné a nyní budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, v tom případě přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách v podnikání a výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 276, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."

Zahájil jsem hlasování číslo 54 ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 54. Z přítomných 173 pro 125, proti 37. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Děkuji paní ministryni, děkuji paní zpravodajce a končím bod číslo 155.

Ještě mi dovolte jednu organizační věc. Paní kolegyně Kailová hlasuje s náhradní kartou číslo 20.

Prosím, Michal Kučera nebo paní poslankyně? Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Já se moc omlouvám. Nezpochybňuji hlasování, ale chtěla jsem hlasovat proti a omylem jsem zmáčkla ano. Pardon.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Takže pro stenozáznam, paní poslankyně. Pan poslanec Kučera také pro stenozáznam.

 

Poslanec Michal Kučera: Já obdobně nezpochybňuji hlasování. Chtěl jsem hlasovat proti, hlasoval jsem pro. Ještě jednou - hlasoval jsem pro, chtěl jsem hlasovat proti. Děkuji. (Smích a zatleskání v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, dobře. Ještě další kolega z TOP 09, prosím.

 

Poslanec Daniel Korte: Kolegyně, kolegové, velmi se omlouvám, ale musím se připojit k těm dvěma, co hovořili přede mnou. I já patřím k těm, který se spletl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Takže pan kolega Korte, paní poslankyně Pecková a pan poslanec Kučera budou mít ve stenozáznamu opravené hlasování proti elektronickému zápisu.

 

Myslím, že volební body budou poměrně krátké, já tedy zahájím bod 157 a pozvu paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou a pana poslance Miroslava Opálku jako zpravodaje k bodu

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.