Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

120.
Návrh poslanců Věry Kovářové, Petra Gazdíka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 543/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 543/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedla paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegové, vážení kolegové, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu ve své stávající podobě je špatný. Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu ale nepochybně může být lepší. (V sále je velký hluk.)

Proto jsem předložila společně s kolegou Gazdíkem a dalšími poslanci a poslankyněmi našeho klubu novelu, která jeho nedostatky odstraňuje. Konkrétně na ně reaguje následujícím způsobem. Za prvé usnadňuje výstavbu rodinných domů na zastavitelných plochách, když k nim nevyžaduje souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Za druhé odstraňuje diskriminační úpravu, podle níž za odnětí půdy, na níž bude vystavěna pozemní komunikace -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně, já se velice omlouvám, že vás přerušuji a žádám kolegy, pokud si mají co říci, aby tak učinili v předsálí, protože hladina hluku je opět vysoká. Už je to v pořádku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, tedy pokračuji druhým bodem. Novela odstraňuje diskriminační úpravu, podle níž za odnětí půdy, na níž bude vystavěna pozemní komunikace, jsou povinny platit obce a kraje, ne však stát, který jako jediný má zcela nepochopitelně stanovenu výjimku. A za třetí novelizační bod říká, že v případě veřejně prospěšných staveb v zastavitelné ploše se odvody za trvale odňatou zemědělskou půdu ze zemědělského půdního fondu nestanoví.

Samozřejmě nemohu opomenout skutečnost, že vláda k návrhu novely, zejména její důvodové zprávě, uplatnila některé připomínky. Podle mého názoru ale žádná z nich není natolik závažná, aby pro tento návrh znamenala stopku hned v prvním čtení. Naopak jsem přesvědčena, že většinu těchto připomínek je možné zohlednit při projednání návrhu ve výborech a ve druhém čtení, kdy některé mohou být zapracovány ve formě pozměňovacích návrhů.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, těším se na věcnou a konstruktivní diskusi a věřím, že nás dovede k smysluplnému výsledku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Josef Kott. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Dobrý den, paní předsedající, kolegyně a kolegové.

Předložený návrh se týká především té části zákona, která stanoví podmínky pro odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu a platbu za toto odnětí. Jistě si mnozí z vás vzpomenou, že se jedná o problematiku, kterou jsme zde v tomto volebním období ve Sněmovně již jednou projednávali, a zákon o ochraně zemědělského půdního fondu po dlouhé debatě měnili.

Jako zpravodaj zde musím rovněž zmínit stanovisko vlády, které je nesouhlasné, neboť návrh je podle ní v rozporu s účelem zákona, tedy ochranou zemědělského půdního fondu. Rozšířením výjimek pro odnětí zemědělského půdního fondu a pro platbu za toto odnětí by podle vládního stanoviska došlo nejen k eliminací odvodů jako ekonomického nástroje ochrany zemědělské půdy, ale taktéž k tomu, že veřejná správa tyto zábory nebude z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu posuzovat. V případě osvobození staveb pozemních komunikací ve vlastnictví krajů nebo obcí a veřejně prospěšných staveb by se navíc mohlo jednat o nedovolenou veřejnou podporu, a návrh tak může kolidovat s evropským právem.

Dámy a pánové, jedná se o problém, který se bezprostředně dotýká řady občanů a rovněž obcí, které o změkčení zákona již dlouhodobě usilují. Střetává se zde zájem na ochranu zemědělské půdy se zájmem na rozvoji obcí a při hledání optimálního řešení je třeba pečlivě vyvažovat každý krok. Pokud je mi známo, Ministerstvo životního prostředí takovouto analýzu chystá a my bychom měli dát dostatečný prostor k její přípravě. V opačném případě riskujeme, že budeme zákon a hlavně podmínky pro odnětí bez řádného uvážení měnit co půl roku, což je, jak jistě každý z nás musí uznat, nekoncepční a i nezodpovědný přístup.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Bendla, pana poslance Zemka a s přednostním právem pana poslance Gazdíka. Dříve než jim dám slovo, mám zde dvě faktické poznámky, a to paní poslankyně Chalánkové, kterou tu ale nevidím, takže asi omylem, a pana poslance Herberta Pavery. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné odpoledne, dámy a pánové, vážená paní předsedající, pane ministře. Rád bych řekl pár slov k novele, kterou předkládáme společně s kolegy a kolegyněmi.

Myslím si, že stojí za to, abychom se zabývali v dalším čtení tím, jak novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu změnit, protože ze své zkušenosti starosty mám informace o tom, že lidé zbytečně platí i za své pozemky, které mají na zahradě, peníze jen pro to, že tam budou stavět rodinný domek. Myslím si, že to není správné. Před novelou zákona se vlastně žádné odvody, žádné peníze za zábor půdy ze zemědělského půdního fondu neodváděly při výstavbě rodinného domku, takže toto je nově zavedeno, připomínám. A určitě je správné, že stát neplatí za dálnice ani za silnice první třídy odvody ze zemědělského půdního fondu, ale myslím si, že stejně tak by neměly platit ani obce ani kraje, a to z prostého důvodu. I komunikace, které staví obce a které staví kraje, jsou také veřejně prospěšné. Proč by měl tedy stát brát peníze obcím a městům? I nad tím bychom se měli všichni docela dobře zamyslet, protože na jedné straně dáváme občanům různé výhody, možnost získat finance ať už na sociálním, či zdravotním, nebo zrovna probírané nemocenské, na druhé straně to budeme zase z občanů vytahovat tím, že budou platit zbytečné peníze za zábor ze zemědělského půdního fondu. Stejně tak jsou na tom obce.

Věřím, že novelu propustíte a podpoříte změny, které navrhujeme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení časového limitu. Nyní prosím s přednostním právem pana poslance Gazdíka. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Předně děkuji všem, kteří podpořili a dohodli zařazení tohoto bodu na program jednání.

Zemědělský půdní fond je kategorie, která si jistě zaslouží hlubokou diskusi. Na jedné straně je tu hromadný úbytek půdy v České republice, který je skutečně alarmující a závažný. Domnívám se však, že my jsme svým zákonem, který tato Sněmovna přijala na jaře tohoto roku, zašli zase do opačného extrému. Stovky a tisíce mladých rodin, které jsou dnes v bezprizorní situaci, protože koupily pozemek a mají platit desetitisíce, většinou ale statisíce, za vynětí ze zemědělského půdního fondu, se dostaly do velmi nelehké situace. A já vás proto velmi prosím, abychom začali o té věci diskutovat, abychom tento návrh zákona postoupili do druhého čtení, kde jak koalice, tak opozice - protože toto není klasické politické téma, to je o udržitelnosti zemědělského půdního fondu a zároveň o jistém elementárním sociálním cítění k mladým rodinám, k rozvoji obcí, protože pokud zákon nezměníme, tak zastavíme rozvoj mnoha obcí a začneme vytvářet hluboký sociální problém na příští desetiletí. Proto vás prosím o propuštění do druhého čtení tohoto návrhu zákona.

Na závěr bych chtěl poděkovat vedení Sněmovny a předsedům poslaneckých klubů, kteří se účastnili výjezdního zasedání vedení Sněmovny do Pardubického kraje, kde od zhruba 120 starostů jasně slyšeli názor, že toto je jejich priorita a je to to, co je dnes nejvíc tíží. Prosím vás, abyste to také vzali v potaz. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím k mikrofonu pana poslance Bendla, připraví se pan poslanec Zemek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, ono to není tak dávno, co jsme zákon o zemědělském půdním fondu tady projednávali. Ne že v tomto období, ale je to možná několik měsíců, možná týdnů, kdy jsme o tomto zákoně jednali a kde se řada z nás snažila vysvětlit těm, co pak prosadili jiné znění, že zákon o vynětí ze zemědělského půdního fondu je čistě jakýmsi výběrčím daní, ale že tím, kdo fakticky omezuje, jestli dojde k zastavění zemědělského půdního fondu do budoucna a ke snížení jeho množství na území České republiky, tímto nástrojem je územní plán.

Územní plán. Ti z vás, kteří někdy seděli jako zastupitelé jednotlivých obcí či měst, dobře vědí, že k územnímu plánu se vyjadřují všechny dotčené ústřední státní orgány a že tam mají právo, a téměř když řekne něco Ministerstvo životního prostředí, jakkoliv to říká velmi často, tak je asi téměř právo veta, protože když řekne, že někde jede vlak, že zkrátka tudy cesta nevede, že tohle nedovolí, zastavění takového či onakého území, tak se tak zpravidla stane. Z 98 %. To říkám s vědomím toho, že občas se stane, že obec v debatě s dotčeným státním orgánem, ať už je to orgán ochrany přírody, či zejména Ministerstva životního prostředí či Ministerstva pro místní rozvoj, zkrátka nad územním plánem dochází k debatě, zdali se některé území využije k novému rozvoji obce, či k průmyslové zóně, či řeknu zase obráceně, k nějaké oblasti, která bude prospěšná veřejnému nebo životnímu prostředí jako takovému, zda dojde k výstavbě rybníků a podobně. A to vždycky v symbióze jednotlivých státních orgánů a zároveň dotčených zastupitelstev obcí.

My jsme v zákoně - nebo Poslanecká sněmovna, musím říct, já jsem pro ten zákon nehlasoval a teprve později hlasoval pro aspoň mírnější, podle mě rozumnější verzi, kterou nám předložil Senát, když nám vracel tento návrh zákona. My jsme plošně zdražili, nebo Poslanecká sněmovna plošně zdražila vynětí ze zemědělského půdního fondu bez ohledu na to, jakých oblastí života lidí se to dotkne. To, co tady říkali mí předřečníci, je pravda. Došlo k výraznému zdražení výstavby rodinného bydlení, neboť se do poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu už nezahrnuje jenom území, které je opravdu fyzicky zastavěné tou budovou či garáží apod., ale celá zahrada. Jestliže prostě někde se obec domluví na tom, že v nějakém místě dojde do budoucna i k možnosti výstavby nových rodinných domů, tak vy, kteří jste pro to hlasovali v Poslanecké sněmovně, jste řekli: ale zdražíme jim to a dáme jim tam i ty jejich zahrady.

Lidi si toho, nebo starostové samozřejmě po tom, co ten zákon dopadl na veřejnou sféru, si toho hned všimli a oprávněně se nás ptají, a já věřím, že i vás, proč to do včerejška šlo, aby si mohli, když si půjčili nějaké finanční prostředky na to, aby si postavili rodinný dům, proč najednou, co se tak strašného stalo, proč mají platit stotisícové částky navíc, se kterými samozřejmě většinou nepočítali. Já na to jenom odpovídám: no prostě si státní kasa potřebuje, nebo ministr financí potřebuje další finanční prostředky a bojí se to udělat jinak, tak zdražuje tímhle způsobem bez toho, aniž by přemýšlel nad tím, čeho se to vlastně týká, nebo možná ministr životního prostředí neví, že když dával souhlas například s touto novelou zákona o zemědělském půdním fondu, že tím došlo i ke zdražení staveb - v uvozovkách staveb - které se třeba týkají pozitivních věcí z oblasti životního prostředí. Protože jestliže jsme tady otevírali problematiku sucha a říkali jsme, že chceme posílit vodu v krajině a podobně, tak jestliže někdo chce postavit rybník nebo vodní tůň, vše, co je v souladu se stavebním zákonem, no tak samozřejmě platí další a poměrně významné částky za vynětí ze zemědělského půdního fondu. Úplně proti smyslu, kdy my říkáme, že potřebujeme dostat vodu do krajiny a že by se zpátky, a já s tímhle velmi souhlasím - a stát tady vymýšlí, kde vzít finanční prostředky na to, aby takovouto aktivitu podpořil, no tak my jsme obráceně, nebo ti z vás, kteří pro ten zákon hlasovali, obráceně zdražili takovéto investice do oblasti životního prostředí.

To mi přijde jako absolutní nesmysl, hloupost, kterou můžeme společnými silami odstranit a vrátit to do úrovně, do které to patří. To znamená, u oblastí, které jsou ve prospěch ochrany životního prostředí, jako je například vybudování nového rybníka a povinnosti vynětí ze zemědělského půdního fondu z takovéto stavby či umožnění nebo započítání do vynětí ze zemědělského půdního fondu konkrétní stavby, a ne celé zahrady, anebo naopak u veřejně prospěšných staveb, a to je to, v čem se podle mě na nás moudře obracel Senát, kdy my tady vymýšlíme, jak pomoci městům a obcím na to, aby měly na chodníky, na silnice, na veřejně prospěšné stavby, dokonce jim to dokonce stát nařizuje, že některé veřejně prospěšné stavby je potřeba vykonat - teď se to děje v oblasti sociálních věcí a takových těch ubytoven, sociálního bydlení - a zároveň tím obcím řekneme: ale zaplatíte desateronásobek za vynětí ze zemědělského půdního fondu v případě, že tam ta stavba nebyla. Takže my se jakoby drbeme pravou rukou za levým uchem a vymýšlíme, jak sehnat dotaci na něco, co jsme sami těm obcím a městům zdražili. To mně přijde jako absolutní hloupost. A můžeme to v novele tohoto zákona opravit, pokud o to samozřejmě budete stát.

Já děkuji všem, kteří rozhodli o zařazení tohoto návrhu zákona na dnešní jednání už proto, aby se pak nemohli vymlouvat, že snad o tom nevěděli. Nesouhlasím s tím stanoviskem, že je potřeba to prověřit, jestli tedy ještě je to nutné, či není, protože jsme to měli před pár týdny tady, ten zákon, a myslím, že všechny konkrétní informace k němu máme. Co nového už státní orgány jaksi vymyslí, to nevím, spíš bychom se ve spolupráci možná se Svazem měst a obcí nebo obecně s obcemi a městy měli poradit, nejlépe na výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a samozřejmě i výboru pro životní prostředí či dalších, jak tu normu vyvážit tak, aby pomáhala tam, kde pomáhat má, a chránila zemědělský půdní fond tam, kde ho opravdu ochránit má. To, co jsme udělali, tak jsme udělali šmahem něco, co... došlo k vylití dítěte s vaničkou.

A ještě poslední poznámka, protože jsem tady slyšel návrh, předpokládám, že ho napsalo Ministerstvo životního prostředí panu poslanci, který tady hovořil jako první, protože jak to četl, tak bylo vidět, že příliš jaksi té tematice - že mu není úplně vlastní a že mu to někdo napsal. Není pravdou, že by zde došlo k nějaké neoprávněné podpoře z hlediska Evropské unie. V tom zákoně, tak jak to bylo dříve napsáno, to nikdy Evropská unie netorpédovala v tomto ohledu. A myslím, že jsme tam veřejně prospěšné stavby, věci, které se týkají podpory bydlení, kde obecně vymýšlíme řadu fondů a různých úlev tak, aby lidé mohli stavět svoje bydlení, že by nám to rozhodně Evropská unie nerozporovala. Je to jenom na nás.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím k mikrofonu pana poslance Zemka, připraví se pan poslanec Okleštěk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Zemek: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, tak opět máme tady novelu zákona, nebo návrhu novely zákona, který trochu budí emoce, a bohužel to je jeden z těch typů, kde se střetávají různé veřejné zájmy. Na jedné straně tady máme veřejný zájem ochrany půdního fondu, na druhé straně tady máme zájem rozvoje obcí, výstavby. Ale bohužel je to věc politická, budeme muset rozhodnout, jak s tím naložíme dál.

Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu je zákon, který si klade za cíl ten zemědělský půdní fond chránit. Jeden z nástrojů, který tam je, je systém poplatků, které mají motivovat vlastně stavebníky nebo investory, aby primárně využívali plochy, které jsou méněcenné, kde například nejsou zásobárny vodních zdrojů, kde je horší kvalita půdy a podobně. Dnes už tam je po té novele, která tady proběhla, řada výjimek a ta předkládaná novela, která tady je z dílny opozičních poslanců, vlastně ty výjimky rozšiřuje o další vlastně subjekty a další stavby.

V podstatě taková ta hlavní skupina - je tam výstavba pro bydlení, není tam specifikováno jak, ale je tam výstavba pro bydlení, tam, kde to umožňuje územní plán, což je velice široký pojem. Já samozřejmě vnímám to, že ta potřeba tam je, určitě, řada lidí do toho spadla poměrně nevinně, jak už tady bylo několikrát řečeno, měli ty pozemky, v dobré víře je prostě koupili, že to je pro výstavbu určené, a teď najednou tam mají platit nějakou sumu, která jim tam vyvstala a která jim samozřejmě tu stavbu zdraží.

Na druhou stranu tady máme veřejný zájem o ochranu zemědělského půdního fondu. A všichni chápeme, že nemůžeme jen tak dál rozšiřovat vesnice nebo obce donekonečna. Někde musí být hranice a někde musí být určitá regulace.

Zaregistroval jsem tady, myslím, že u předřečníka, jestli jsem to slyšel správně, že se jako vyjímá ze zemědělského půdního fondu celá zahrada. Já nevím, přečetl jsem si původní zákon a tam se skutečně vyjímá jen to zabetonované, co se tam postaví. Samozřejmě stavebník, který postaví velkoplošný dům se dvěma garážemi, s bazénem, s altánkem, potom samozřejmě platí víc než ten, kdo si postaví klasický domek obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou. To je logické. Pak samozřejmě když máme pozemek na jedničce bonitní půdě a zároveň je tam ještě rezervoár podzemních vod, tak to se taky násobí. Takže to jsou takové střety zájmů, které tady jsou.

Nejsem si jistý, jestli je úplně šťastné dávat takovouto globální výjimku. V minulém volebním období tady fungovala taková trošku hra ze strany koaličních stran, kdy jeden z koaličních poslanců vystoupil a prohlásil, že zákon není komplexní a navrhuje vrátit k dopracování předkladatelům. Já to samozřejmě neudělám. Naopak si myslím, že bychom to měli pustit do druhého čtení, projednat to ve výborech a zkusit najít řešení tak, abychom našli nějaký přijatelný kompromis i pro mladé rodiny, které tam chtějí stavět, aby je to nezruinovalo.

Myslím si, že i ten princip by měl být spíš na bázi celkové zastavěné plochy, že by poplatek měl být nějakým způsobem odstupňován, ale spíš se nekloním k názoru, že by to mělo být děláno formou výjimky pro všechny stavebníky. Tam asi může nastat nějaká mezera. Známe tragický případ v okolí Prahy, kde se prostě pustila uzda developerským projektům, které bez rozmyslu zastavovaly krajinu, vznikaly tam různé konfliktní situace a dneska tam neexistují školky, nejsou tam komunikace a je to hrubý příklad, jak to nemá vypadat. Byl bych nerad, aby zákon na ochranu půdního fondu pozbyl svého smyslu. Kdybychom tam implementovali další a další výjimky, tak by k tomu skutečně došlo.

Přimlouvám se pustit to do druhého čtení. Navrhuji, aby to bylo přikázáno výboru pro životní prostředí. A vzhledem k tomu, že to není zákon, který prošel nějakým meziresortním vypořádáním, chtěl bych navrhnout prodloužení lhůty na projednání na 90 dnů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Mám zde tři faktické poznámky. První poprosím k mikrofonu pana poslance Bendla. Připraví se pan poslanec Novotný a pak paní navrhovatelka paní poslankyně Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Chtěl bych poděkovat za slova předřečníka, protože si pana kolegy Zemka vážím. Doufám, že to nebude polibek smrti, když tady řekl, že chce, aby se návrh zákona dostal do druhého čtení. Protože musím říct pro kolegy, je něco jiného, nebo jsou jiné peníze jako řeknu sto tisíc korun na pokraji Prahy a něco jiného jako sto tisíc korun v Podkrkonoší. Myslím, že ti z vás, kteří znají platové rozdíly, vědí, o čem mluvím. V okamžiku, kdy jsme to vzali takhle šmahem, tak jsme spíš udělali něco pro to, že bohatého to opravdu netrápí. To se divím. Pro ně to v podstatě není. Ale to, co jste udělali, je, ne že jste zamezili, ale že jste jenom zdražili. Víc se vybere. Ale zastaví se stejně. To je potřeba říct. Jestliže se nemá zastavovat a opravdu chcete chránit zemědělský půdní fond, pak tam Ministerstvo životního prostředí má říct: Ne, nesouhlasím, tady se stavět nebude. Ale vy říkáte: Tady se stavět nebude, ale když si připlatíte, tak si tady udělejte třeba, co chcete, to je jedno. To přeci není žádná ochrana.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím s faktickou pana poslance Novotného. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, byl bych rád, aby v diskusi nezaniklo, co zde zmínil stručně před nějakou chvílí kolega Bendl, a to jsou ony složité procesy, které jsou spojeny s vytvářením územních plánů měst a obcí v naší zemi a s vyjednáváním s orgány ochrany zemědělského půdního fondu v této věci. Spousta velkých měst v tuto chvíli buď už má za sebou proces přípravy nových územních plánů, anebo je tento proces v chodu. Tato jednání jsou velmi složitá. Obsahují nejrůznější analýzy, které se týkají jak otázek životního prostředí a jeho ochrany, tak demografické analýzy, ekonomické analýzy. Počet podkladových materiálů a míra obrovské administrativy, která je s tím spojena, aby v obci vzniklo nějaké nové zastavěné území třeba na rozvoj bydlení, mechanismus je obrovsky složitý. Kdo si tím prošel, tak to tuší.

Já v tom směru opravdu nevidím racionalitu toho, aby stát ochranu projevoval nebo realizoval několikastupňově a ve chvíli, kdy orgány, které k tomu zřídil, své argumenty uplatní, a ony většinou, jak řekl kolega Bendl, skutečně prosadí své, a nevím, jestli ta procenta jsou dvě, kdy se jim to nepodaří, nebo kolik jich je, ale sám jsem na vlastní kůži zažil, že prosadit takřka cokoliv je takřka nemožné, třeba včetně prosazení, já nevím, rozvoje vědeckých ústavů a podobně, proti vůli těchto orgánů. V tom smyslu smysl té dvoustupňové regulace na jedné straně, řekněme, obsahové, odborné příslušného orgánu a na druhé straně ekonomické nevidím. Myslím si, že pro občany České republiky by bylo dobré, aby měli jednoduché transparentní prostředí, ve kterém ve chvíli, kdy si kupují pozemek, tak vědí, že to je zastavitelná lokalita. A další komplikace, další a další komplikace, které by to relativizovaly, ať už v podobě ekonomické regulace, nebo jiné, už považuji za nesmyslné.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím paní poslankyni Kovářovou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Chtěla bych poděkovat panu poslanci Zemkovi, že navrhuje a doporučuje propuštění této novely do druhého čtení, protože zde zaznělo, je potřeba o tomto tématu diskutovat. Je potřeba si uvědomit, že územní plány, kde jsou zastavitelná území, prošly dlouhým procesem schvalování a není možné v průběhu procesu změnit podmínky, za kterých si občané pozemky nakupovali. Je také ovšem pravdou, že jsou příběhy smutné, kdy obec zasíťuje z dotace pozemky, prodá občanovi za 350 tisíc, načež občan zjistí, že 400 tisíc musí zaplatit za vynětí ze zemědělského půdního fondu.

Podrobně můžeme asi další případy probírat ve výborech a nechám prostor dalším. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Oklešťka s řádnou přihláškou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, paní předsedající. Pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, za prvé bych se chtěl zmínit o tom, že ten zákon je vlastně o ochraně půdního fondu. Poslání chránit půdní fond - k tomu máme v první řadě územní plánování a tam orgány, které slouží k ochraně půdního fondu. Souhlasím tedy i s připomínkou kolegů, že v prvé řadě je potřeba projednat pořádně s orgány ochrany půdního fondu při územním plánování. Potom se dostáváme do situace, kdy obce něco naplánují a mají s vlastním půdním fondem problém. Proto současný zákon vidím tak, že zvyšuje poplatek za vynětí ze zemědělského půdního fondu právě v intravilánech, ale již v územních plánech zanesených parcel. Takže tam skutečně potom dochází k výraznému prodražení.

Já se tedy za sebe a doufám, že i za své kolegy, přimlouvám, abychom tuto novelu propustili do druhého čtení a potom řádně projednali ve výborech a zaujali k tomu stanoviska tak, jak je budeme cítit. Ale v první fázi rozhodně souhlasím s propuštěním do druhého čtení a do výborů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím dalšího řádně přihlášeného a tím je pan poslanec Kudela. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Dobré odpoledne, paní předsedající, vážení kolegové. Měl jsem tu čest se zúčastnit minulý týden v pondělí zasedání grémia Sněmovny v Pardubickém kraji, kdy starostové zúčastnění na tomto jednání měli jednu velkou prosbu právě na úpravu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu v bodě, kdy se podstatným způsobem zdražuje vynětí ze zemědělského půdního fondu pro stavby pro bydlení uvnitř obcí. Tehdy jsme se jako jeden muž včetně paní Chalánkové dušovali, že se touto problematikou budeme zabývat a při nejbližší příležitosti se ji pokusíme upravit tak, abychom nebránili výstavbě rodinných domů v intravilánu. Projednali jsme to i u nás na poslaneckém klubu KDU-ČSL a přikláníme se k tomu, abychom tento návrh zákona propustili do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji panu poslanci a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím a táži se paní navrhovatelky, zda má zájem o závěrečné slovo. (Ano.) Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, slyšeli jsme zde řadu myšlenek, námětů a myslím, že dobré je to, že šly z různých stran politického spektra. Proto vás ještě jednou prosím o podporu a propuštění do druhého čtení a doufám, že ve výborech budeme moct dojít k nějakému řešení, které bude prospěšné všem - jak ochraně životního prostředí, tak našim občanům, obcím a krajům. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím o závěrečné slovo pana zpravodaje.

 

Poslanec Josef Kott: Vážená paní předsedající, v rozpravě v prvním čtení vystoupilo kromě paní předkladatelky celkem sedm kolegů, nedošlo ani k navržení zamítnutí zákona ani vrácení zpět k přepracování. Zaregistroval jsem požadavek na přikázání kromě zemědělského výboru jako garančního dále výboru pro životní prostředí a dovoluji si navrhnout ještě přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Kromě toho došlo k návrhu na prodloužení lhůty k projednání na 90 dnů, a pokud by toto nebylo přijato, navrhuji prodloužení lhůty na projednání ve výborech o 20 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ohledně dalších výborů vás požádám v průběhu hlasování, abyste je znova načetl. Pan poslanec Bendl má faktickou poznámku přihlášenu, ale bohužel už jsme mimo rozpravu, takže to není možné a já vás odmažu s vaší faktickou poznámkou.

A nyní tedy budeme pokračovat v hlasování o dalším postupu. Nepadl návrh na vrácení ani zamítnutí. V tom případě se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. (O slovo se hlásí posl. Bendl.) V případě, že chcete navrhnout jiný garanční výbor, v tom případě ano, můžete navrhnout jiný garanční výbor. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já nechci brát práci zemědělskému výboru, ale myslím si, že garančním výborem v tomto případě by měl být spíše výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj než zemědělský výbor. Není tady bohužel pan předseda zemědělského výboru, ale rád bych navrhl, aby garančním výborem byl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Eviduji váš návrh. V tom případě další návrh o přikázání garančnímu výboru. Prosím. Pan poslanec Böhnisch.

 

Poslanec Robin Böhnisch: V tom případě kdyby mělo dojít na nějaký souboj, tak navrhuji, aby garančním výborem pro projednání tohoto tisku byl výbor pro životní prostředí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan předseda Kováčik.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Pane místopředsedo, dovolával jste se předsedy zemědělského výboru -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já ne, to kolega Bendl myslím se dovolával.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Pardon. Bylo se zde dovoláváno předsedy zemědělského výboru. Já jako místopředseda zemědělského výboru trvám na tom, aby garančním výborem byl výbor zemědělský. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. V tento moment eviduji tedy tři návrhy na garanční výbor. Předseda Poslanecké sněmovny navrhuje zemědělský výbor a pak zde mám návrh pana poslance Bendla na přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a pan poslanec Böhnisch jako garanční výbor navrhuje životní prostředí. Táži se, zda jsou nějaké další návrhy pro přikázání garančnímu výboru. Není tomu tak, v tom případě budeme pokračovat tak, že nejprve dám hlasovat o zemědělském výboru, tak jak navrhuje předseda, a poté budeme dávat hlasovat o alternativních návrzích. Pan poslanec Vilímec se mi zde hlásí s faktickou poznámkou? Není tomu tak.

 

Tedy zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání zemědělskému výboru jako garančnímu výboru u tohoto tisku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Máme hlasování s pořadovým číslem 154, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro návrh 131, proti 5. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas a tento tisk byl přikázán zemědělskému výboru jako garančnímu výboru.

 

Nyní vás tedy žádám o vaše návrhy na přikázání do dalších výborů. Pan poslanec Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Takže aby bylo vyhověno, navrhuji, aby to bylo životní prostředí a výbor pro regionální rozvoj. Já si myslím, že to do obou výborů patří.

Jenom chci říci k poznámkám kolegy, že kdyby to nebylo přijato do zemědělského, tak bychom hlasovali například i pro životní prostředí, protože to je skutečně takové vážení, nebo regionální rozvoj, do všech těchto výborů to patří. Takže ty dva výbory.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda má někdo ještě další návrh o přikázání výborům. Nikoho nevidím. Eviduji návrhy na přikázání do výboru pro životní prostředí a pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Další návrhy nepadly.

 

V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání výboru pro životní prostředí. Kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 155, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro návrh 143, proti 2. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

 

Nyní tedy zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání do výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 156, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro návrh 137, proti 5. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

 

Takže schválili jsme, že tento tisk bude přikázán výboru pro životní prostředí a dále výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Dále potom zde zazněly návrhy na prodloužení projednávání o 30 dnů, ovšem tento návrh můžeme odsouhlasit pouze tehdy, jestliže paní předkladatelka vysloví souhlas - potom o něm můžu dát hlasovat. V případě, že souhlas nedá, tak budeme hlasovat o prodloužení jednání o 20 dnů. Takže se vás táži, paní předkladatelko, zda souhlasíte s prodloužením lhůty na projednávání o 30 dnů.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Na 30 dnů nesouhlasím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. V tom případě dám hlasovat a táži se, kdo souhlasí s tím, aby lhůta na projednávání byla prodloužena o 20 dnů. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 157, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro 119, proti 22. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas a lhůta na projednávání byla prodloužena o 20 dnů.

 

Končím projednávání tohoto bodu a děkuji jak paní navrhovatelce, tak panu zpravodaji.

Otevírám další bod. Tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.