Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

108.
Návrh poslanců Augustina Karla Andrleho Sylora, Pavla Bělobrádka,
Daniela Hermana, Heleny Válkové, Leoše Hegera, Marka Černocha, Jiřího Koskuby
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních
svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 450/ - prvé čtení

Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 450/1. Nyní prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Augustin Karel Andrle Sylor. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážení ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové. Myslím si, že jsem s tímto návrhem trošku jinde, než jsme se celý den bavili, takže třeba to bude takové odlehčení. Stojím tu dnes před vámi, abych vás požádal o hlas, kterým pustíte do druhého čtení novelu zákona o státních svátcích. Dovolte, abych vás hned zpočátku ujistil, že tento návrh novely zákona není ideologický, že nemá ani náboženský podtext, nýbrž že je svým obsahem a přesahem státotvorný a celonárodní. Já spolu s dalšími podepsanými poslanci navrhuji, aby 31. srpen se stal nově dnem významným pro českou státnost. Vyslechněte prosím pozorně zdůvodnění tohoto návrhu.

V tento den 31. srpna 1310 došlo ke spojení dvou vládnoucích rodů, a to Přemyslovců a Lucemburků. Onoho dne byla v německém Špýru provdána Eliška Přemyslovna za Jana Lucemburského. Sňatek měl dalekosáhlé příznivé důsledky pro český stát. Skončila jeho labilita v letech 1305 až 1310 po smrti Václava II. Skončilo střídání slabých cizích panovníků. Spojení historicky první české dynastie Přemyslovců se silnou evropskou dynastií Lucemburků přineslo zvrat v našich dějinách a tolik očekávanou stabilitu. Jan Lucemburský dostal od svého otce římského krále Jindřicha VII. české země v léno, z čehož vyplývala povinnost postarat se o ně po všech stránkách. Tímto sňatkem, z něhož následně vzešel dědic trůnu, pozdější římský císař Karel IV., byla pozvednuta autorita českého státu a umožněn jeho rozkvět. O tento pozitivní vývoj se zasloužili oba protagonisté zmíněné události. Nám všem je jistě dobře známo, že politické a diplomatické schopnosti Jana Lucemburského posílily českou státnost v evropském měřítku.

Je třeba ocenit neobyčejně významné rozhodnutí princezny Elišky Přemyslovny. Ta byla vychovávána v klášteře benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě k duchovnímu poslání jeptišky, avšak pochopila svoji historickou úlohu a závazek dědictví po předcích, dědovi Přemyslu Otakarovi II. a otci Václavu II. Vzdala se svých osobních tužeb a zvolila službu českým zemím z pozice královny. Tímto významným skutkem, statečností a odhodláním dala Eliška Přemyslovna českému národu více, než dokázali mnozí velcí panovníci bojem a mečem.

Uvedený dynastický sňatek se v dějinách českého státu stal jedním z nejdůležitějších milníků. Dodnes jsme na lucemburské období hrdi a stále si tuto etapu našeho vývoje připomínáme. Ale jen ve spojitosti s Karlem IV. Ve skutečnosti však obrat ke stabilitě a rozmachu české státnosti zahájila královna Eliška. Ona jako dědička přemyslovské tradice a později matka jednoho z nejúspěšnějších politiků své doby otevřela jedno z nejslavnějších období našich dějin, období vrcholící zřízením univerzity, stavbou katedrály sv. Víta, kamenného Karlova mostu nebo celého Nového Města pražského.

Dámy a pánové, je nespornou skutečností, že 31. srpen 1310 změnil běh událostí, umožnil českému státu těžit z lepšího postavení v Evropě a stát se stabilní monarchií v tehdejší nestabilní Evropě stíhané válkami, morovými ranami a vnitřními nepokoji.

Vážené kolegyně, vážení kolegové poslanci, zamysleme se upřímně nad silou dnešní české národní identity. Pak si budeme muset přiznat, že vyšší city vlastenectví a národní hrdosti se nedaří posilovat a že tato oblast politického působení zákonodárců zůstává zřetelně zanedbána. Doktorka Klára Plecitá ve své studii Národ, národní identita a národní hrdost v Evropě pronesené na kongresu konaném pod záštitou české Akademie věd konstatuje, že nejhrdějšími evropskými národy jsou Portugalci, Irové, Řekové, Malťané, Kypřané. Naopak na druhém konci žebříčku se nachází Lotyšsko, Litva a bohužel Česká republika. Nedokázali jsme vybudovat v našich občanech národní hrdost, která je základní složkou národní identity.

Patriotismus se dnes projevuje snad jen při oslavách sportovních úspěchů a při fandění našim hokejistům u velkoplošných obrazovek. Pevná identita moderního národa však musí spočívat na kvalitním základě obsahujícím mnoho složek včetně důvěry ve fungování demokracie, vlády, státní správy, armády, církve. Měla by obsahovat i důvěru v média a mezilidské vztahy. Člověk zřetelně zakotvený v národním společenství a v národní kultuře pak projevuje životní spokojenost, která souvisí i s udržováním národního dědictví a odkazu předků. To vše je zárukou, že společenství zůstane angažované a inteligentní a že zvládne třeba i integraci přistěhovalců.

Jedním z problémů současnosti je, že v tempu doby a v záplavě mnohdy zbytečných informací se dostatečně nevracíme do naší historie, přestože se máme k čemu vracet. Proč máme nejnižší sebevědomí v Evropě, přestože naše dějiny nabízejí velké činy hodné následování i významné osobnosti?

Průzkum, který byl součástí studie o hloubce české identity, ukázal, že nejvíce hrdi jsme na svatého Václava, Karla IV., svatou Anežku, Jana Amose Komenského a Tomáše Garrigua Masaryka. Je zjevným nedopatřením, je chybou školní i domácí výchovy a konečně i politické reprezentace, že mezi těmito osobnostmi chybí rodiče Karla IV., tedy král diplomat Jan Lucemburský a jeho manželka z českého panovnického rodu Eliška Přemyslovna, jejíž role v dějinách národa pokrývá širokou oblast od politiky až kupříkladu po vliv na sepsání Dalimilovy kroniky.

Vážené kolegyně a vážení kolegové, svým návrhem zákona o významném dnu české státnosti 31. srpnu bych chtěl právě navázat na dědictví a odkaz předků. Význam tohoto dne lze chápat především v symbolické rovině. Jeho cílem je připomenout historickou událost, která zásadním způsobem ovlivnila minulost i současnost českého národa. Soudím, že tak významný den by měl být součástí oficiálního kalendáře České republiky.

V současné době si připomínáme deset významných dnů, které jsou dny pracovními, a nemají tedy na rozdíl od státních svátků přímý dopad na život občanů České republiky. Tyto dny by obohatil 31. srpen, který stejně jako jiné významné dny neklade žádné nároky na státní kasu.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, pomozte splnit pozapomenutý patriotismus, pomozte pozvednout národní hrdost tím, že budeme hlasovat pro to, aby byl do druhého čtení propuštěn návrh na stanovení nového významného dne, 31. srpna, jakožto připomínky nejdůležitějšího dynastického sňatku naší historie, sňatku Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Sylorovi. Nyní se měl ujmout slova zpravodaj pro prvé čtení, jímž měl být pan poslanec František Vácha, nicméně pan poslanec Vácha je omluven a zpravodajem pro prvé čtení by měl být pan poslanec Simeon Karamazov. Dám tedy hlasovat o změně zpravodaje.

 

Zahajuji hlasování o tom, aby zpravodajem pro prvé čtení byl pan poslanec Simeon Karamazov. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 159, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro 118. Návrh byl přijat.

 

Prosím pana zpravodaje Simeona Karamazova, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Dovolte, vážené kolegyně a vážení kolegové, abych zastoupil kolegu Váchu se zpravodajskou zprávou.

Podstatou navržené změny je zavedení nového významného dne do výčtu současných významných dnů, jak jsou definovány v zákoně číslo 245/2000 Sb., o státních svátcích, ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Tímto významným dnem by byl podle předkladatelů 31. srpen, spojení přemyslovské a lucemburské dynastie.

V současné době máme v zákoně definovaných jedenáct, ne deset, jak říkal kolega předkladatel, významných dnů: 16. leden - Den památky Jana Palacha, 27. leden - Den památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, 8. březen - Mezinárodní den žen, 12. březen - Den přístupu České republiky k NATO, 28. březen - Den narození Jana Amose Komenského, ten právě chybí v důvodové zprávě předkladatelů, 7. duben - Den vzdělanosti, 5. květen - Květnové povstání českého lidu, 15. květen - Den rodin, 10. červen -Vyhlazení obce Lidice, 27. červen - Den památky obětí komunistického režimu, a konečně 11. listopad - Den válečných veteránů.

Stanovisko vlády k tomuto návrhu je negativní, když říká: V platné právní úpravě jsou jako významné dny České republiky uvedeny dny, které se vážou k důležitým okamžikům relativně nedávné historie, přičemž v mnoha ohledech jde o stále živou problematiku, nebo v ostatních případech dny, jejichž význam je uznáván mezinárodně nebo vyplývá z mezinárodních souvislostí. Sňatek Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny v roce 1310 se vládě z tohoto pohledu jeví být oproti významným dnům obsaženým v platné právní úpravě již spíše jen historickou událostí bez hlubšího významu. Vláda v této souvislosti doporučuje zvážit, zda by neměl být významný den věnován spíše císaři Karlu IV., synu Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, a jeho činům nežli jeho rodičům. V tomto směru bude záležet na úhlu pohledu každého z nás poslanců.

Jedná se tedy o poslaneckou iniciativu 33 poslanců napříč politickým spektrem a ani já jako zpravodaj nemám námitek proti postoupení tohoto zákona do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první hlásí s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Černoch: Dámy a pánové, hezký večer. Chtěl bych vás požádat za náš poslanecký klub a poprosit o podporu projednávané novely zákona o státních svátcích. Nebudu vás zatěžovat historickým výkladem, to už zde učinil -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane poslanče, ale já si dovoluji rozpustit tamten kroužek před řečnickým pultem, zvláště za situace, kdy už to tu jednou dnes bylo vzpomínáno a kritizováno. Děkuji.

 

Poslanec Marek Černoch: Stále tam je.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Černoch: Nebudu vás zatěžovat historickým výkladem, to zde udělal výstižně pan kolega Andrle, ale uvědomme si my všichni, že žijeme v zemi, která má být historicky na co hrdá, a díváme-li se do budoucnosti, je důležité, abychom na svou historii, kulturu a na své kořeny byli hrdi my všichni. Máme se na co odkazovat a naše dějiny jsou velikánů plné, žijeme v době, která si žádá historické exkurze, zvláště pak u osobností, které se zasloužily o český stát, a Eliška Přemyslovna rozhodně takovou osobností byla. Její sňatek s Janem Lucemburským nám dal jednoho z největších panovníků celé Evropy, nejenom českého krále, ale panovníka celé Evropy, císaře Svaté říše římské Karla IV.

Zavedení významného dne nemá žádné nároky na státní pokladnu, a pro výše zmíněné důvody vás tedy prosím o propuštění zákona do druhého čtení.

Děkuji. A jestli mohu navrhnout jednu procedurální - jenom pokud by bylo možné odhlasovat, že bychom ukončili jednání po doprojednání tohoto bodu, pokud je to možné.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: K tomu, pane předsedo, musíte jménem minimálně dvou poslaneckých klubů navrhnout jednání po 19. hodině, abychom meritorně i procedurálně hlasovali po 19. hodině, po ukončení tohoto bodu, tak by nějak návrh měl znít, ale tím vám nechci úplně radit.

 

Poslanec Marek Černoch: Tak pokud tedy mohu, tak bychom to navrhli Černoch, Černochová, Úsvit, ODS i klub ANO. Bylo by to jednání po 19. hodině s návrhem ukončení po dokončení tohoto bodu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Takže pan poslanec Černoch a paní poslankyně Černochová mají jeden procedurální návrh, abychom dnes meritorně i procedurálně jednali a hlasovali i po 19. hodině, do ukončení tohoto bodu. Přivolám naše kolegy z předsálí a o tomto návrhu dám hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, abychom dnes jednali i po 19. hodině do ukončení tohoto bodu, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 160, přihlášeno je 135 poslankyň a poslanců, pro 87, proti 6. Návrh byl přijat.

 

Děkuji panu poslanci Černochovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem si vzal faktickou, protože nechci být příliš dlouhý. Podpořím ten návrh, i když jsem přesvědčený o tom, že jej máme podrobit diskusi na příslušném výboru, a to už proto, že otec vlasti bude mít příští rok 700 let od okamžiku svého narození. A má-li mít Česká republika významný den sňatku Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou, kdy všichni víme, že Jan Lucemburský nebyl vůči českým zemím nijak super nakloněn na rozdíl od Karla IV., pak mám prostě pocit, že debatu k tomuto bychom vést měli, zejména s ohledem na to, že příští rok bude 700 let výročí jednoho z nejvýznamnějších Čechů vůbec. Přál bych si, abychom se orientovali především na něj a na 14. květen 1316, potažmo 2016.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi za jeho faktickou poznámku. První řádně přihlášenou je paní poslankyně Nina Nováková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, patřím k poslancům, kteří se rozhodli podpořit návrh kolegy, který se domnívá, že by bylo dobré, abychom připomněli právě to, co tady říkal pan poslanec Bendl před chviličkou, abychom prostřednictvím zavedení tohoto významného dne vlastně připomněli velkou postavu největšího neoddiskutovatelně oblíbeného českého panovníka, a tím je Karel IV. Je trošku škoda, že na této schůzi byl vybrán zrovna tenhle ten návrh do opozičního okénka, protože možná, pokud jste si všimli, máme dva neprojednané návrhy, které by novelizovaly zákon o státních svátcích a významných dnech. Takže alespoň doufám, že se podaří procedurálně dosáhnout toho, abychom mohli o nich hovořit na příslušných výborech.

Jestliže v současné době hodně často mluvíme o tom, že se bojíme, aby někdo, kdo nově přichází do naší země, nezlikvidoval naši kulturu, nezlikvidoval evropskou kulturu, ale my můžeme mluvit o našem, o té zemi, za kterou my neseme zodpovědnost, a to jsou země Koruny české, tak by bylo dobré, abychom všemožným způsobem dali najevo, a vydefinovali si sami pro sebe především, než budeme jaksi v určitém obranném, skoro až útočném postoji vůči těm, kteří chtějí v naší zemi najít útočiště, tak abychom si sami vydefinovali, co to je vlastně, na čem se domníváme, že naše kultura stojí.

I když je to jen v rovině symbolické, tak na to máme v podstatě tři systémy. V zákoně 245 máme tedy takový systém státních svátků, systém ostatních svátků a systém významných dnů. Ty státní svátky a ostatní svátky mají dopad na rozpočet, ale mají také pozitivní dopad na rodinu, protože jsou to zároveň dny, které jsou volné. Významné dny, jak už tady zaznělo, nepatří ke dnům, které si kladou za cíl to oslavit, tedy tím způsobem, že bude volno.

Znovu se vracím k tomu prvnímu, jakémusi pomyslnému kruhu, když se podíváme na kalendář, jako něco opakující se, a to jsou státní svátky. Rok začínáme prvním lednem, kdy oslavujeme obnovu samostatného českého státu. Mohli bychom možná někteří říci vznik samostatného českého státu po rozpadu státu předcházejícího. V květnu osmého oslavujeme jako státní svátek a den volna osvobození, čili umožnění, aby znovu vznikl samostatný český, či tehdy československý stát. Přímo státnosti se týkají ještě další státní svátky a to je 28. říjen, vznik samostatného československého státu, a 28. září, kdy nemluvíme o vzniku nějakého státního útvaru, ale kdy si připomínáme, a bylo to zrovna včera, na jakých principech náš stát a naše česká státnost stojí. A to v postavě knížete Václava je zcela jasné. Ten jeden princip je kulturně křesťanský, druhý princip je velká sociální solidarita, což se připomíná ve všech legendách o knížeti Václavovi, určitá modernost, protože například směrem k lidskosti svatý Václav je znám jako odpůrce trestu smrti. Čili jsou to principy.

Dále ukazujeme, nebo odkazujeme na principy, ke kterým se hlásíme, v dalších dvou státních svátcích a to jsou vlastně dva nakupené státní svátky, Den slovanských věrozvěstů 5. července a 6. července den tragické smrti upálení Mistra Jana Husa. Tady, jestliže mluvíme o slovanských věrozvěstech, obracíme se u věrozvěstů nejen k tomu, že k nám bylo přineseno křesťanství, ale pokud někteří z vás vědí, Cyril a Metoděj jsou také patrony Evropy v tom smyslu křesťanské kultury. O upálení Mistra Jana Husa bych si netroufala už vůbec nic říkat, protože se o něm bavíme už celý rok. Tam jistě můžeme být jako společnost rozděleni, a to, že smrt Mistra Jana Husa je tragická, ale hnutí, které potom v naší zemi vzplanulo, rozhodně kultuře neprospělo. Ale tady o tom nediskutuji, patří to ke státním svátkům.

Mezi ostatní svátky patří jak jako cudně, my říkáme Vánoce, protože to můžeme naplnit jolkou nebo Santa Clausem, ale jsou to v každém případě tři vánoční svátky, Štědrý den, první svátek vánoční, druhý svátek vánoční, a potom máme Velikonoce, pondělí velikonoční, a předtím, jak již víme, to jste si jistě prostudovali, existuje návrh novely, aby byl mezi ostatní svátky, to znamená také volný den, aby tam byl zařazen Velký pátek.

Poslední den mezi ostatními svátky je Svátek práce, první květen. Když tedy budeme... (Hluk v sále, výkřiky zejména z levé strany sálu.) Já jsem řádně přihlášená, prostřednictvím pana předsedajícího, to není faktická poznámka.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já poprosím poslance, aby na sebe nepokřikovali, a paní poslankyně Nováková dokončí svůj projev. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Nina Nováková: Pan také někdy ministr kultury by tohle měl poslouchat docela s libostí, prostřednictvím pana předsedajícího. (Poslanec Jandák něco hlasitě volá.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám. Pane poslanče Jandáku, prosím, nepokřikujte. Děkuji. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Nina Nováková: Prostřednictvím pana předsedajícího, vím, že se těšíte domů, už to nebudu dále prodlužovat.

Poznámka k příspěvkům, které zazněly po předkladateli, když se podíváme na významné dny v našem kalendáři, tak ony to nejsou jenom dny, které se vážou k nějaké nedávné historii, nebo historii 20. století, ale jde tam také o určité sociální role a o instituce, na kterých společenství stojí, společenství každého státu, a to je: Máme tam jakousi oslavu, připomenutí Mezinárodního dne žen, škoda možná, že více nezdůrazňujeme Den matek v květnu, ale máme tam také Den rodin. Čili to jsou naprosto nadčasové věci, ke kterým se hlásíme. Jistě, vím, že Karel IV. je skutečně nejpopulárnější a neuznávanější osobností našich dějin, ale domnívám se, že jeho jméno je dostatečně připomenuto 7. dubnem, kdy si připomínáme to nejdůležitější, co nám odkázal. Den vzdělanosti je den, 7. duben je den, kdy byla založena Karlova univerzita.

Závěrem bych si chtěla ještě připomenout, že si dovedu představit, že by se ten významný den mohl jmenovat trošku jinak, protože za mě principiálně jenom to, že se spojí dvě dynastie, to automaticky nemusí přinést pozitivní výsledek, ale implicitně chápu, že tam je obsaženo to, že je to otevření našich dveří a definitivnější připojení se k Evropě. Rozhodně se domnívám, že všechny navržené, nebo alespoň dvě navržené novely do zákona o státních svátcích by měly být prodiskutovány v garančním výboru. Děkuji.

A omlouvám se vaším prostřednictvím panu poslanci Jandákovi, který to všechno ví. (Poslanec Jandák z lavice: Já to beru, paní kolegyně!)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Novákové. S další řádnou přihláškou pan poslanec Ladislav Okleštěk. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za udělení slova, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v kontextu toho, co jsem tady slyšel, vnímám jako daleko významnější třeba den, kdy bychom mohli řešit Karla IV., jak tady mí předřečníci naznačili. Z toho důvodu po nastudování stanoviska vlády navrhuji zamítnutí v prvním čtení.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Oklešťkovi a eviduji jeho návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvním čtení. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Paní poslankyně Válková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, i s ohledem na to, že jsme si prodloužili dobu jednání, budu velmi stručná. Také jsem jednou z těch, kteří spolupodepsali návrh zákona. Myslím si, že jde o významný den. Samozřejmě pohledy na to se můžou lišit i podle toho, jaký úhel hodnocení zvolíme. Mrzí mě velmi, že jsme takto prioritně nezařadili druhý návrh, který se týká změny názvu 17. listopadu na Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii, protože si myslím, že je to logické, aby takovýto zákon, když už jsou zde dva poslanecké návrhy na změnu, se projednával v Poslanecké sněmovně najednou. Takže spíš využívám tohoto místa k určitému apelu, abychom na některé z nejbližších schůzí i vzhledem k blížícímu se datu 17. listopadu alespoň začali projednávání tohoto poslaneckého návrhu a potom ve výborech oba návrhy spojili. Jinak samozřejmě v souladu s tím, že jsem tento návrh zákona spolupodepsala, se přimlouvám za přinejmenším jeho pozitivně neutrální projednání s propuštěním do dalšího našeho posuzování, do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Válkové. S faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já už opravdu nebudu zdržovat. Jen jsem chtěl přesvědčit všechny ostatní, aby zvážili, protože už nebudeme mít moc příležitostí, kdy se vážně věnovat významnému výročí 700 let narození Karla IV. v Poslanecké sněmovně a něco udělat pro to, aby Poslanecká sněmovna tenhle okamžik připomněla. Myslím si, že pustíme-li to do druhého čtení, tak tu šanci rozhodně máme.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. A pokud se nikdo další nehlásí do rozpravy, tak rozpravu... Pardon, pan předseda Černoch. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Marek Černoch: Moc děkuji za udělení slova. Myslím si, dámy a pánové, že opravdu by to mělo mít šanci, aby to prošlo do druhého čtení. A pak samozřejmě po odborných diskusích na výboru nebo výborech, tak se rozhodlo o tom, jestli ano, nebo ne. Tento návrh nepřináší žádnou finanční zátěž, a jak zde bylo předřečníky několikrát řečeno, tak česká historie má samozřejmě významné dny, ale většina významných dnů se váže na novodobou historii. Ale myslím si, že i s přihlédnutím na současnou dobu, na to, kdy si myslím, že se všichni snaží, abychom měli opět hrdost a abychom si opět budovali ten pocit, tak že tento návrh, který opravdu velkým způsobem ovlivnil nejenom naši českou historii, ale historii celé Evropy, tak vás ještě jednou požádat o to, abyste šanci tomuto návrhu dali a nechali ho projít do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ptám se, jestli se někdo další hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Já tedy rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele. Prosím, pane navrhovateli.

 

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Já bych vám ještě udělal takovou kratinkou exkurzi do historie. Chtěl bych vám připomenout, že manželé Eliška a Jan měli několik dětí, myslím že šest, že tam pak byly problémy. A nejstarší Jitka se stala manželkou krále Jana II., francouzský král to byl. A jejich syn Karel V. se stal francouzským králem. Další syn těchto dvou manželů Jan Jindřich, po otci Jan, po dědovi Jindřich, byl otcem Jošta, který se stal římským králem. Takže ta rodina, Jan a Eliška, "vyprodukovali" veliké postavy evropských dějin. Proto vás prosím i s přihlédnutím k tomu, co navrhuje pan poslanec Bendl, propusťte tento zákon do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Závěrečné slovo pana zpravodaje, má-li zájem. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, zákon o státních svátcích dělí dny s důležitým významem pro naši vlast do tří kategorií, to už jsme tady slyšeli. Na státní svátky, ostatní svátky a významné dny. V každé z těchto kategorií nalezneme události, které jsou pro naši zemi důležité. Jednou z nich je bezesporu i svatba Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským. Ano, jistě se najdou mezi námi tací, kteří v souvislosti s Karlem IV. například naleznou i jiné významné dny, kupříkladu den jeho narození. Stejně budou někteří přesvědčeni, že v dějinách českých zemí nalezneme i důležitější události než sňatek Elišky Přemyslovny. Já ovšem na tomto místě nechci vést debatu o tom, jaká událost našich dějin je významná a jaká méně. To přenechme historikům. Za sebe mohu pouze stručně říci, že sňatek Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským vnímám jako událost, která zcela jistě ovlivnila směřování českého státu. Proto s jejím zařazením mezi významné dny nemám zásadní problém. Jsem ale velmi zvědav, jaký názor v plénu nakonec převládne.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: A my se to snad konečně dozvíme, jaký názor v plénu převládne To byla závěrečná slova pana navrhovatele a pana zpravodaje. Přivolám naše kolegy z předsálí. Padl návrh pana poslance Oklešťka na zamítnutí předloženého návrhu. Je tady žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

Budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu zákona.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 161, přihlášeno je 123 poslankyň a poslanců, pro 49, proti 60. Návrh nebyl přijat. (Potlesk zprava.)

 

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázat jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o přikázání k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 162, přihlášeno je 123 poslankyň a poslanců, pro 118, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalším výborům k projednání? Není tomu tak. Konstatuji tedy, že návrh zákona byl přikázán výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu, a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona.

Ještě moment, než přeruším. (Poslanci už se chystají k odchodu.) Přerušuji jednání Sněmovny do zítřejší 9. hodiny, nicméně je tady avízo předsedy poslaneckého klubu TOP 09, že si v 9 hodin bere pauzu na jednání klubu dvouhodinovou, takže Sněmovna by měla pokračovat po této pauze zítra v 11 hodin. Po pauze klubu TOP 09.

Děkuji a přeji vám hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 19.11 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.