Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

174.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb.,
o poštovních službách a o změně některých zákonů
(zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 509/ - třetí čtení

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 509/5, byly doručeny 16. září 2015, a tedy včas pro dnešní jednání. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 509/6.

Ptám se navrhovatele, jestli má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, jen velmi krátce. Chtěl bych poděkovat všem garančním výborům, které projednaly tento návrh zákona, a doporučuji ho ke schválení. Ke čtyřem pozměňovacím návrhům, které jsou součástí dnešního projednávání, se vyjádřím při hlasování. Pokud se nám podaří schválit tento nástroj, bude to znamenat stabilizaci státního podniku České pošty. Takže těším se na debatu a doufám, že normu schválíme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. V otevřené rozpravě žádám pana poslance Petra Kudelu, aby se ujal slova, protože je jediným přihlášeným do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Pane předsedající, dámy a pánové, přeji krásný den. Sněmovní tisk 509, novela o poštovních službách, řeší postavení České pošty. Upravuje postavení České pošty, stabilizuje ji a já tento návrh vítám. Vítám i pozměňující návrhy. Nicméně se chci vyjádřit k pozměňujícímu návrhu pod písmenem C pana poslance Stupčuka.

Podle mě se jedná o jasný přílepek. Návrh obsahuje novelu vybraných ustanovení zákona 77/1997 o státním podniku, přestože vlastní návrh projednávané novely zákon o státním podniku vůbec neotvírá. Cituji: "Pozměňovací návrh se týká změny zákona o státním podniku a nově zavádí institut rozdělení státního podniku odštěpením." Cituji to z důvodové zprávy, kterou pan poslanec Stupčuk předložil. Podle něho je nezbytné zdůraznit, že předpokládaná drobná novela zákona o státním podniku obsažená v pozměňovacím návrhu nemá v žádném případě modifikovat či nahradit komplexní úpravu obsaženou v aktuálně připravované rozsáhlé novele zákona o státním podniku, ale provádí pouze dílčí a zcela nezbytné úpravy.

Chci říci, že ve Sněmovně je už připraven sněmovní tisk č. 600, který se týká komplexní úpravy zákona o státním podniku. Proto se domnívám, že tento pozměňovací návrh je skutečně přílepkem. Hovořil jsem před chvílí s panem ředitelem České pošty, který je tady někdy v předsálí. Hovořil jsem s ním, odůvodňoval mi, že Česká pošta má konkrétně jeden odštěpný závod, který by se měl z podniku České pošty vyčlenit. Tento stav není dobrý. Chápu, že tento stav není dobrý. Nicméně pokud do této doby vydržel, věřím, že stav, i když není dobrý, vydrží i do schválení zákona o státním podniku, který věřím, že v brzké době Sněmovna projedná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Asi jsem byl příliš ambiciózní s rozpravou. Děkuji panu poslanci Kudelovi. Máme jednu faktickou poznámku pana poslance Stupčuka. Přednostní právo pana ministra a místopředsedy vlády Andreje Babiše. Přednostní právo pana zpravodaje a pana poslance Bendu přihlášeného v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřil k předřečníkovi. Jsem subjektivně přesvědčen o tom, že se v pravém slova smyslu nejedná o přílepek. Může se to tak jevit z hlediska formálního výkladu, co přílepek je, nebo není. Jsem přesvědčen, že to, co je rozhodující pro posouzení, je hledat vždycky materiální souvislost jednotlivých pozměňovacích návrhů tak, jak jsou načítány k dané materii.

Obsahová souvislost je zjevná, protože Česká pošta je státní podnik. Zákon o poštovních službách upravuje činnost a obsah náplně státního podniku pošta a já jsem svým pozměňovacím návrhem pouze otevřel zákon o státním podniku, který samozřejmě upravuje i postavení České pošty. Takže z hlediska obsahového jsem přesvědčen, že se nemůže jednat o přílepek v pravém slova smyslu.

Můžeme se tady opřít i o nějakou předchozí praxi. A existovala i v minulém období řada zákonů, který byly podobným způsobem přijímány. Byla to například i tak významná materie, jako sKarta, kdy do zákona o sociálně-právní ochraně dětí byla vložena novela zákona o zaměstnanosti.

To, co je obsahem mého pozměňovacího návrhu je změna, která má odstraňovat současné nedostatky nebo nejednotnost úpravy, která je obecně vyjádřena v občanském zákoníku a jejíž deficit úpravy je v zákoně o státním podniku. To znamená, my tady harmonizujeme obecnou právní úpravu přeměn obchodních společností, odštěpením, rozštěpením, způsobem, kdy umožníme to samé, co umožňujeme dneska všem společnostem. Tak nově umožníme podle zvláštní úpravy obsažené ve státním podniku i státním podnikům tak, aby tady neexistovala neodůvodněná odchylka a nerovnoprávné postavení státních podniků vůči ostatním obchodněprávním korporacím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s přednostním právem pan místopředseda vlády, ministr financí Andrej Babiš v rozpravě. Připraví se pan zpravodaj, poté pan kolega Benda a poté pan kolega Pilný. Prosím, pane vicepremiére, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi vyjádřit se k pozměňovacímu návrhu hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Tím je navrhováno doplnění přechodného ustanovení o řešení situace, kdy při úhradě čistých nákladů na poskytování základních služeb, o nichž bylo požádáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která se řídí postupem dle zákona ve znění účinnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebyla platba na účet pro financování základních služeb, tzv. kompenzační fond, plátcem uhrazena ani Českým telekomunikačním úřadem vymožena. V tomto případě se navrhuje, aby držiteli poštovní licence byla tato platba z kompenzačního fondu uhrazena ze státního rozpočtu prostřednictvím ČTÚ, a to do 90 dnů ode dne skončení prvního řízení vedeného za účelem vymožení platby na daný účet.

S tímto návrhem nemohu z pozice ministra financí souhlasit, jelikož nenaplnění fondu je zejména dle dřívějších vyjádření předkladatele hrozbou reálnou, což by znamenalo znatelný nárůst požadavků na výdaje státního rozpočtu, a to nad rámec schválených výdajových limitů na úhradu čistých nákladů na poskytování základních služeb vzniklých od roku 2015 a do výše 700 milionů korun v roce 2015, resp. 600 milionů v roce 2016 a od roku 2017 do výše 500 milionů korun. Pozměňovací návrh hospodářského výboru přitom neuvádí ani odhad výše prostředků, které bude muset státní rozpočet v případě jejich přijetí uhradit. Pro úplnost ještě dodávám, že podle § 34c odst. 3 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, účet pro financování základních služeb spravovaných ČTÚ není součástí státního rozpočtu. Na základě výše uvedeného proto s daným pozměňovacím návrhem hospodářského výboru zásadně nesouhlasím a apeluji na jeho nepřijetí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi financí a místopředsedovi vlády ČR Andrejovi Babišovi. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj v rozpravě. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Valenta: Dámy a pánové. Já bych jenom pro upřesnění uvedl k panu poslanci Kudelovi, že se trošku spletl, protože pozměňovací návrh pana poslance Stupčuka není ve sněmovním tisku 509/5 uveden pod písmenem C, ale pod písmenem B.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za upřesnění. Nyní pan poslanec Marek Benda a připraví se pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové, já jsem chtěl vystoupit také k bodu B, ale na začátek si neodpustím jednu poznámku k úvodnímu slovu pana ministra.

Jak jste říkal, že tento zákon má stabilizovat Českou poštu, věřím tomu, nerozumím tomu zákonu věcně. A včera tady stejně hrdě vystoupí, že je potřeba zřídit vyšetřovací komisi k České poště, což je nepochybně vysoce destabilizující akt vůči jakémukoliv podniku, tak mně trošku připadá, že pravá ruka neví, co dělá levá, anebo, že se zbytečně vyhovuje požadavkům Agrotecu. Ale to je jenom poznámka k zákonu o poštovních službách.

Já jsem chtěl zmínit také pozměňovací návrh pana poslance Stupčuka, který, věřím, je správně myšlen, ale podle mého názoru je přílepkem par excelence. Já jsem nikdy nebyl zásadním odpůrcem přílepků. Když jsme tady projednávali novelu jednacího řádu, tak jsme řekli, že nebudeme definovat zákaz přílepků, protože je to obtížně pojmenovatelné, obtížně vydefinovatelné. Přesto existují nějaké definice dnes již v judikatuře Ústavního soudu, který se v řadě případů právě věcmi, které byly přilepeny k jinému zákonu, zabýval a celkem jednoznačně určil, kde je a kde není hranice přílepku. A tady při vší úctě ke kolegovi Stupčukovi a k jeho myšlence musím říci, že se domnívám, že se o přílepek jedná.

Prostě Ministerstvo financí jako zakladatel státních podniků se kdysi před lety vykašlalo - za to neviním stávajícího ministra vůbec v žádném případě- na doprovodné zákony k občanskému zákoníku, kde bylo třeba provést některé změny související s občanským zákoníkem, a nechalo to odplynout. Spousta ostatních resortů si to pohlídala, resort Ministerstva financí měl pocit, tak jak občas mívá, že se řídí jenom svými vlastními zákony a že na nikoho jiného hledět nemusí, že ho nějaký nový občanský zákoník nezajímá. Teď se ocitají v problému, že občanský zákoník upravuje nějak jinak nově rozdělení, případně rozštěpení nebo odštěpení podniku.

Já se domnívám, že by se dalo postupovat podle nového občanského zákoníku. Některé právní kanceláře soudí, že by se podle něj postupovat nedalo. Nicméně si myslím, že by ale bylo fér, aby Ministerstvo financí přineslo novelu zákona o státním podniku a řeklo, jak se tedy má postupovat, a ne že pro jeden vybraný segment pošty tady do zákona o poštovních službách dáváme rozsáhlou novelu zákona o státním podniku, který vůbec nebyl v tom původním zákoně zmiňován, vůbec neměl být novelizován a náhle má být v poměrně značném rozsahu novelizován, aby bylo umožněno nějaké oddělení nějakého podniku. To si myslím, že je opravdu přílepek.

Upozorňuji na to, doporučuji, abychom s tímto vědomím hlasovali o pozměňovacím návrhu pod písmenem B, protože se obávám, jak znám náš Senát a jak znám předsedu ústavněprávního výboru Senátu, že se nám to vrátí určitě. A pokud nám to nevrátí on, že to někdo dá k Ústavnímu soudu. Takže buďme opatrní. Teď proti tomu nenamítám vůbec věcně, ale proti formě, která byla zvolena, a ještě ve druhém čtení. Pokládám to za velmi nešťastné a myslím si, že si tady resort pravděpodobně Ministerstva financí ulehčuje cestu, kde by musel jinak procházet řádně připomínkovým řízením, nosí to sem do Sněmovny a používá pana kolegu Stupčuka jenom jako nosiče této poslanecké iniciativy.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vidím hlásit se pana ministra Mládka, který mi hlásí faktickou poznámku, pana předsedu Kalouska a pana ministra Chovance. Ptám se pana ministra Chovance, jestli chce faktickou, nebo s přednostním právem řádnou. Řádnou. Tak potom před panem kolegou Pilným, ale po faktických poznámkách. Pan ministr Mládek k faktické poznámce.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Faktická poznámka je ta, že Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem financí připravilo novelu zákona o státním podniku, kterou již schválila vláda a která již byla doručena tomuto ctihodnému shromáždění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Mládkovi za faktickou poznámku. Nyní faktická poznámka pana předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Z hlediska čistoty legislativního procesu, z hlediska systému, z hlediska teorie má stoprocentní pravdu pan poslanec Benda. Já jeho názor podpořím.

Na druhou stranu chci zase říci, že chápu předkladatele, který je v situaci, kdy je odborným garantem a je oprávněn vydávat výkladová stanoviska pro účely praxe, což se v minulosti běžně dělo, ale bohužel v několika málo posledních letech se začalo dít, že pokud někdo postupoval podle výkladového stanoviska odborného garanta, tak libovolný důstojník policie se mohl zamyslet a říci: "Já s tímto výkladovým stanoviskem nesouhlasím, a kdo z exekutivy podle tohoto výkladového stanoviska postupoval, podle mého názoru páchal trestný čin." A vznese obvinění. Mohu jmenovat několik případů, kdy se to stalo, kdy prostě orgán činný v trestním řízení, součást exekutivy, zaujal stoprocentně odlišné stanovisko od odborného garanta, součásti exekutivy, a jeden úd státní exekutivy začal stíhat občana České republiky za to, že se choval podle metodického pokynu druhého údu exekutivy. To je situace, ve které se reálně pohybují ti, kteří zacházejí s veřejnými prostředky, logicky trpí obavou, logicky je podlomena jejich právní jistota, no a pak se to snaží dohnat návrhy explicitně stanovených novel, které nepřipouštějí dvojí výklad a pochybnosti. Tomu já z lidského hlediska rozumím. A ten problém je nejvyšší státní zástupce, který neumí dávat výkladová stanoviska, kterými by sjednotil postupy orgánů činných v trestním řízení.

Tím se tak trošičku obracím na pana ministra -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, vypršel vám čas k faktické poznámce. Nyní s přednostním právem v rozpravě pan ministr vnitra Milan Chovanec a stále je připraven pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi pár slov k proběhlé debatě. Já bych chtěl říci, že norma, kterou tu dnes budeme schvalovat, se rodila velmi složitě. Především debata s Ministerstvem financí v této věci nebyla jednoduchá, a to především z důvodu, že do budoucna je tam očekávána kompenzace pro státní podnik, nebo případně jiného držitele poštovní licence, ze státního rozpočtu.

Návrh hospodářského výboru, ač se mi věcně líbí, já podpořit nemůžu, protože samozřejmě jde do let zpět a trošku by to znamenalo, že by ČTÚ už nemusel vymáhat do kompenzačního fondu platby od konkurentů. Ač by se mi ten návrh pro poštu jako pro garanta České pošty líbil, tak tady dohoda s Ministerstvem financí nebyla dohodnuta, a proto já ten návrh prostě podpořit nemůžu.

V tom, co navrhuje kolega Stupčuk - já mu za ten návrh musím poděkovat z věcného důvodu. Pošta má ambici od 1. 1. odštěpit odštěpný závod, to znamená vyndat ho ze struktury České pošty. Tento závod by se dostal do struktury Ministerstva vnitra, a to z jednoho prostého důvodu. My jsme neustále napadáni v rámci takzvaného zadávání in-house, že porušujeme evropské právo. To je ta naše ambice, proč potřebujeme dořešit oddělení odštěpného závodu, který tam byl, který tam zbyl, abychom se dostali do situace právně komfortní, protože jsme minimálně už čelili několika žalobám v této věci. Naše ambice byla, aby to vzniklo od 1. 1. 2016, což samozřejmě nepůjde podle zákona, o kterém hovořil kolega Mládek. Nepředpokládám, že bude účinný od 1. 1. příštího roku a že bude možné ho aplikovat pro tento případ. Proto děkuji kolegovi Stupčukovi. Jeho návrh podporuji, děkuji za něj a moc vás žádám o podporu, byť chápu váš názor, že se to někomu může jevit jako přílepek.

Otázka, jestli lze využít občanský zákoník - prostřednictvím pana předsedajícího k panu kolegovi Bendovi. No, podle právních rozborů, které máme, nelze. My jsme dělali velice pečlivou analýzu a prostě tady nelze využít. Jsme přesvědčeni o tom, že tato cesta je slepá a nemůžeme se jí vydat.

Co se týče ostatních návrhů, vyjádřím se potom v rámci hlasování. Děkuji za tu debatu. Znovu říkám, dohoda s Ministerstvem financí nebyla ve věci pozměňovacího návrhu hospodářského výboru, a proto i moje stanovisko bude negativní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ještě faktická poznámka pana poslance Bendy a potom řádná přihláška pana poslance Pilného. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já jenom krátkou reakci k tomu, co říká pan ministr - my to potřebujeme. To je asi pravda. Ale jenom říkám - co se stane za situace, kdy se ta norma dostane k Ústavnímu soudu a ten ji z čistě formálních hledisek, že se jedná o přílepek, zruší? Vy budete mít odštěpeno podle zákona, který byl od začátku neplatný, protože byl neplatně schválen. To přece může nakonec i vás a vaše lidi dovést přesně tam, co popisoval pan ministr Kalousek, k trestnímu stíhání nějakých obskurních státních zástupců, kteří si vymyslí, že se jim nezdá tento postup.

Já jenom varuji před tím, pokud jdeme se zákonem, o kterém víme, že mu hrozí zrušení, a budeme podle něj postupovat, vystavujete se rizikům, a to značným rizikům včetně rizika nakonec i trestního stíhání. Buďme na to opatrní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, nyní by ještě využil svého přednostního práva pan zpravodaj. Takže prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Valenta: Dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k negativnímu stanovisku pana ministra Chovance k tomu pozměňovacímu návrhu pod bodem A, což je tedy pozměňovací návrh hospodářského výboru, ale původně jsem ho podával já. Tento pozměňovací návrh nebyl konzultován, respektive nebyl vypořádán s Ministerstvem financí, ale proběhla složitá jednání s ČTÚ a za stoprocentní podpory ČTÚ já jsem tento pozměňovací návrh podal. A teď vám tedy vysvětlím v krátkosti proč.

V zákoně totiž není ošetřena situace, pokud by některé platby na účet pro financování základních služeb nebylo možné od konkrétních plátců řádně a včas vybrat nebo vymoci, a to například z toho důvodu, že v období po vydání rozhodnutí o podílech dojde k zániku plátce bez právního nástupce nebo pohledávka se stane jinak nedobytnou. Různých důvodů platební neschopnosti plátce na účet pro financování základních služeb může být v praxi více. V případě, kdy plátce svoji platební povinnost řádně nesplní nebo nemůže splnit, by držitel poštovní licence poskytující základní služby, nyní se jedná tedy o Českou poštu, státní podnik, konkrétně, neměl reálně kompenzovány veškeré čisté náklady, které pro něj představují nespravedlivou zátěž a které mu byly jako oprávněné v rámci správního rozhodnutí přiznány. Proto procesy spojené se zánikem plátce bez právního nástupce jsou značně dlouhé, stejně tak i odpis pohledávky nelze z časového hlediska jednoduše provést. Jestliže plátce existuje, případně bylo vůči němu zahájeno insolvenční řízení, je třeba zajistit pro držitele poštovní licence celou kompenzaci čistých nákladů, a to v přiměřené době.

V současném znění zákona - a teď se vracím k tomu, proč já jsem tento pozměňovací návrh podával. V současném znění zákona o poštovních službách však neexistuje žádný nástroj, kterým by držiteli poštovní licence mohla být uhrazena úhrada daných částek. Jako jediný zdroj přichází v tomto případě úvaha (úhrada?) z příslušné části státního rozpočtu s tím, že byla provedena. K zajištění návratnosti finančních prostředků se tomuto úřadu také ukládá pohledávku nahrazenou platbou ze státního rozpočtu dále po příslušném plátci vymáhat a v případě jejího vymožení vrátit do státního rozpočtu. V tomto ohledu se domnívám, že značnou racionalitu tento pozměňovací návrh má. A ještě jednou opakuji, nemohu souhlasit s přístupem Ministerstva vnitra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Nyní pan poslanec Ivan Pilný řádně v rozpravě. Prosím o klid, je to docela vážná věc. Prosím, pan poslanec Pilný má slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení ministři, vážené kolegyně a kolegové, já se nebudu vyjadřovat teď k principu zákona o univerzální poštovní službě, to už jsem tady říkal, o tom, že jsou do toho zákona zakódovány přímo částky, které mají být vyplaceny poště, byť jako maximální, a zároveň není doprovázeno nějakou strategií, která by vlastně tlak na tu univerzální službu snížila. Ale já jsem na hospodářském výboru hlasoval proti návrhu pana poslance Stupčuka. Některé argumenty tady už byly vysloveny i panem ministrem Mládkem. Je tady sněmovní tisk, který řeší tuto problematiku obecně, takže není žádný spěch.

Nebudu se vyjadřovat k tomu, jestli to je přílepek, nebo ne, to případně samozřejmě bude řešit třeba Ústavní soud a s ním spojené komplikace. Ale já bych se chtěl rád zeptat pana ministra Chovance, proč ten spěch. Co ten podnik bude dělat, jak bude hospodařit, jakou bude mít činnost a kdo ho bude financovat? Protože to nevím a odpověď jsem nedostal, tak jsem na hospodářském výboru hlasoval proti tomuto pozměňovacímu návrhu z věcných důvodů, ne jen z důvodů právních, protože ty neumím dost dobře posoudit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pilnému. Nyní v rozpravě pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Dvě věci zmíním ve svém vystoupení, nakonec se dostanu k pozměňovacímu návrhu, který jsem podal tady pod písmenem D. Ale nejprve k té debatě.

Tak v zásadě se shodujeme, že je to přílepek, ale předkladatel říká, že ho potřebuje. Tak tomu já říkám opravdu systémový přístup. Za prvé chci říct, že rozhodný den při rozštěpení nemusí být 1. leden. Nemusí být 1. leden, to znamená ano, protože když schválíme ten zákon, tak to rozštěpení zapisuje obchodní soud a nevíme, kdy ho zapíše. Takže klidně to může být 1. únor nebo 1. březen. Při znalosti fungování horní komory vám garantuji, že v okamžiku, kdy ten pozměňovací návrh projde, tak strážce přílepků, předseda ústavněprávního výboru Senátu, mimochodem stranický kolega pana ministra, nám to stoprocentně vrátí zpátky. Tak si neříkejme, že tím něco urychlíme, protože ten legislativní proces zpomalíme tím, že Senát nám v případě přílepku ten návrh zákona vrátí.

Ale podle mě ještě nezaznělo to podstatné, to, co za tím je, proč se tak spěchá. To přece je nápad mít nový státní podnik a využívat peníze na vysokorychlostní internet. Já si myslím, že ten materiál běhá i v připomínkovém řízení. My jako opozice máme přístup do eKLEP, takže o něm samozřejmě víme. A je to přesně oblast, o které bych rád debatoval, protože podle mě je to oblast, která má být využita komerčními privátními subjekty, a ne stavět konkurenci státního podniku proti tomuto fungujícímu trhu. Takže přílepek to je, my o tom nepochybujeme. Ideální, jak to nezdržovat, je, kdyby pan poslanec dneska navrhl stáhnout svůj pozměňující návrh, my můžeme hlasováním jako Sněmovna podpořit projednávání tohoto zákona a legislativní proces se opravdu zjednoduší. Jinak to stoprocentně ze Senátu s tím přílepkem se vrátí, protože pan předseda ÚPV je v tom poměrně neúprosný a už jsme si to zažili v různých volebních obdobích, že takto postupuje. Takže ti, kteří to obhajují, by měli říct, proč tak spěchají, co s tím chtějí udělat a že za tím nakonec, když se podíváte, jsou jako obvykle, když se spěchá, velké peníze. A to jsou ty peníze na budování infrastruktury vysokorychlostního internetu. To tady zatím v té debatě nezaznělo, i když mnozí zainteresovaní to vědí a zatím o tom poměrně cudně mlčeli.

A teď k tomu pozměňujícímu návrhu k bodu D, který jsem podal, ke kterému hospodářský výbor k mému překvapení zaujal negativní stanovisko. Já tam upozorňuji na legislativní nejasnost v zákoně, která už platí, abych byl spravedlivý k panu ministru vnitra, nemá to souvislost se stávající navrženou změnou, kdy ten zákon uvádí "zpravidla zahrnuje poštovní podání". A i podle legislativních pravidel by neměla být slova, která nemají normativní povahu, obsahem zákona. Když si přeložíme, co znamená "zpravidla", tak já to chápu tak, že někdy ano a někdy ne. Ale co je to za zákon, který říká, že někdy ano, někdy ne? Jakou to má normativní povahu? Já bych požádal i pana ministra, protože si myslím, že jeho ministerstvo také podalo negativní stanovisko, když se to projednávalo v hospodářském výboru, aby to ještě zvážil a případně, pokud trvá na svém, aby nám vysvětlil, jak v tomto případě třeba ti, kteří dělají ten výklad, o kterém mluvil pan poslanec Kalousek, interpretují slovo "zpravidla" - vždycky, někdy, kdy někdy, v 70 %, v 60 %, kdy to ještě zpravidla je a kdy už to zpravidla není. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní s přednostním právem místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající. Členové vlády, paní a pánové, já jsem se přihlásil do rozpravy kvůli tomu, že na rozdíl od těch, kteří tady tak hezky diskutovali, co to je přílepek a co není, jsem před tím Ústavním soudem několikrát stál a odůvodňoval jsem, jak Poslanecká sněmovna přijímala ten který zákon a jestli ho považujeme nebo nepovažujeme za věc, která by se za přílepek dala označit. Já nevím, nakolik je potřeba v České poště řešit rychle to dělení státního podniku, ale v každém případě Poslanecká sněmovna je rozpočtový suverén, to není Ministerstvo financí, to není Ministerstvo vnitra, to není soud ani státní podniky. My jako rozpočtový suverén přece budeme za chviličku jednat o příjmech a výdajích státního rozpočtu a někteří se tady chovají tak, že čím více ponížíme státní podniky, které fungují v každé normální tržní ekonomice stejně jako soukromé podniky, tím líp.

Ale to tak přece není. Naše odpovědnost je jiná. My i těm státním podnikům musíme vytvářet podmínky pro to, aby mohly v tom tržním prostředí fungovat. A Česká pošta je takovým podnikem. Podívejte se na Deutsche Post, na poštu, která funguje v tom tržním prostředí Spolkové republiky. Ponižuje ji Bundestag vůči ostatním podnikům, které provádějí poštovní nebo doručovací služby? No není tomu tak. Tak mi neříkejte, že v otevřeném zákoně o státním podniku Česká pošta nemůžeme novelizovat zákon o státním podniku. To přece není pravda.

Není to přílepek. Přílepkem se to ani nemůže označit, protože řešíme konkrétní podmínky pro konkrétní postavení státního podniku. Jestli to spěchá, nebo nespěchá, není mou věcí. Já to říkám čistě z pohledu teorie práva a z toho, jak to bude muset posuzovat Ústavní soud. Jestli jsme řešili konkrétní věc v konkrétní záležitosti a tím pádem jestli jsme to u toho státního podniku otevřeli, protože to otevíráme v zákoně o státním podniku, tak můžeme samozřejmě otevřít i ten zákon, který je obecný. A tady je samozřejmě zákon o České poště, státním podniku, lex specialis vůči tomu obecnému zákonu o státním podniku. Takže to nebude přílepek.

A prosím nevyhrožujte vy, kteří jste před Ústavním soudem nestáli a neodůvodňovali postup Poslanecké sněmovny, že to Senát nebo Ústavní soud zruší. To není věcí. Naopak. Ústavní soud nás vždycky vede k tomu, abychom uvažovali o tom, jestli máme mít tolik novelizací nějakého zákona v jednom roce, nebo jestli máme něco dělat kompaktně v tom problému, který řešíme. V tomto ohledu jsem přesvědčen, že to nemůže být označeno jako přílepek. A říkám, je mi lhostejno a ani nevím, nakolik pan ministr vnitra z pohledu své funkce nejvyššího správního úředníka v té oblasti, který má podle zákona 2/1969, tedy podle kompetenční normy, na starost Českou poštu, říká - já to potřebuju hned nebo zítra nebo později. To není podstatné. Podstatné je to, jestli chceme jako zákonodárci na jedné straně ponižovat v tržním prostředí ty státní podniky proti ostatním subjektům. V tom případě ale si každý sáhněte do svědomí, jak budete hlasovat ve státním rozpočtu o tom nebo o onom. Protože v tomto ohledu my jsme zodpovědní za to, že ty státní podniky včetně státního podniku Česká pošta jsou vůbec schopny fungovat v tom tržním prostředí. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Mám zde dvě faktické poznámky. První má pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Stupčuk. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak aby velký zastánce státních podniků pan místopředseda Filip nebyl tak rozčilený. Já jsem nevyhrožoval ani neříkal, že my něco podáme k Ústavnímu soudu. Abychom si rozuměli. Na rozdíl od minulé opozice, která tam běhala šestkrát za rok, když prohrála politické hlasování, my jsme to ještě nepoužili ani jednou za ty dva roky a ani o tom nemluvíme. Bavíme se normálně o zákoně.

Já se omlouvám, možná mě pan místopředseda Filip poučí, ale ten zákon není zákonem o státním podniku Česká pošta lex specialis, který projednáváme, ke kterému navrhl někdo změnu obecného zákona o státním podniku. Ten zákon se jmenuje a je o něčem jiném. Není o státním podniku Česká pošta. Omlouvám se. Podívejte se - novela zákona o poštovních službách se jmenuje ten tisk 509. Ne o státním podniku Česká pošta. Takový zákon prostě dnes neprojednáváme.

A když už jste, pane místopředsedo prostřednictvím jiného pana místopředsedy, zmínil Deutsche Post, tak byste nám mohl něco říct třeba o vlastnické struktuře Deutsche Post. A naším úmyslem není ponižovat státní podniky, jak jste chybně usoudil z mého vystoupení, ale nevytvářet neoprávněné výhody státním podnikům. A to je velký rozdíl. My chceme mít pokud možno stejné podmínky pro všechny na trhu bez ohledu na vlastníka. Takže my protestujeme proti tomu, pokud si myslíme, že se legislativně znevýhodňuje privátní sektor na úkor státního podniku, a nechceme, aby to bylo naopak. Nechceme - aby to bylo úplně jasné. A to, že to je přílepek, to prostě pravda je a může si někdo říkat, co chce.

Já si vzpomínám na tu debatu zejména ve vládní koalici, jak tady vystupovali s tím, že proti přílepkům budou rozhodně bojovat. Já jsem pro. A dneska se to v tom hlasování ukáže, kdo to jenom říká a kdo skutečně, když se mu to hodí, tak zapomene. A navíc když ten návrh, o kterém mluvil pan ministr Mládek, je v běhu, tak žádné velké zdržení (předsedající upozorňuje na čas) nezpůsobíme. A jak jsem říkal, rozhodný den pro vznik podniku rozštěpením nemusí být 1. leden kalendářního roku, ale kterýkoli jiný den.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku pan poslanec Stupčuk. Máte slovo.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já jsem chtěl, vážené kolegyně, kolegové, pouze poděkovat panu místopředsedovi Filipovi za tu interpretaci toho, co to ten přílepek je, či není. Já jako právník se s ním ztotožňuji kolem rozsahu, jenom jsem se sám neodvažoval, protože to je moje první volební období, vám tady dávat nějakou hlubší analýzu či interpretaci tohoto problému. Čili já plně stojím za interpretací pana místopředsedy a v tomto smyslu samozřejmě, pokud se to bude vykládat čistě formálně tak, jak to činí pan předseda Stanjura, tak přílepek bude vždycky všechno. Ale jak jsem říkal, ta věc je relativní a Ústavní soud ty věci vždycky posuzuje nejenom z hlediska formy, ale i té materie a té souvislosti mezi jednotlivými návrhy zákonů. A tady to bylo jasně řečeno. Samozřejmě že zákon o státních podnicích je obecný ve vztahu k zákonu o poštách. Takže v tomto smyslu ta souvislost obsahová je tady dohledatelná a nepochybně by k tomu mělo být - a podle mého soudu i bude - později při tom dalším legislativním procesu přihlíženo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní s přednostním právem pan ministr Chovanec.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem ještě neodpověděl kolegovi Bendovi vaším prostřednictvím na vyšetřovací komisi na poště. Pokud náš koaliční partner má oprávněný požadavek, že by ta komise mohla cosi zprůhlednit, tak já mu v tom přece nebudu bránit. To je přece normální standardní koaliční spolupráce.

Také jste mě upozornil na jednu věc, za kterou se musím ODS omluvit. Včera servery proběhlo, že ODS je toxická strana. To jsem myslel pouze a jenom v případě předsedy té komise, a to proto, že jste měli ministry vnitra, kteří tu poštu měli pod sebou. Jinak ODS považuji za standardní demokratickou stranu.

Co se týká těch ministrů vnitra za ODS. Ten odštěpný závod vznikl pod hlavičkou pošty v roce 2012. To já jsem ještě chodil po ministerských houbách a nemůžete po mně chtít, že bych za to tedy mohl. A od té doby je neustálý problém s in-housem, protože tehdy - já přesně nevím, kdo byl ministrem vnitra v 2012 a je to skoro jedno - tehdy byla obrovská ambice, aby tento podnik nebo tato část pošty řešila především segment IT pro stát, pro policii, pro hasiče - a to se do dneška děje. Na odštěpný závod byla navalena obrovská spousta práce, kterou nezvládal. Když jsem nastoupil, tak už jsme jenom hasili některé problémy, abychom byli schopni dočerpat. Připomenu třeba evropské peníze, omlouvám se. Chci připomenout např. projekt Střecha, společné IT systémy pro policii, hasiče, na které byly čerpány poměrně výrazně evropské fondy. A my nemáme ambici, kolegové z pravé části politického spektra, dělat konkurenci standardnímu tržnímu prostředí. To nemáme. Ale potřebujeme dodělat ty projekty, které tam jsou. Máme ambici dále dělat projekty pro policii, pro hasiče, pro resortní věci, pro stát. To si myslím, že je úkolem toho nového podniku, který by se měl odštěpit.

Ústavní soud. Já bych nepředjímal jeho rozhodnutí, ale i kdyby náhodou tu část zákona zrušil, tak vliv na vznik toho státního podniku to nemá. Ten prostě vznikne a bude fungovat. Nemyslím si, že by tam měl být jakýkoli problém. Víte sami, že Ústavní soud neruší ty věci zpětně, alespoň takhle je naše právní pozice.

Prostřednictvím pana předsedajícího ke kolegovi Stanjurovi. No, 1. 1. tu ambici máme proto, že to je jednodušší - kvůli účetnictví a dalším věcem. Ale může to vzniknout kdykoli jindy. To máte pravdu, tady s vámi nemůžu než nesouhlasit.

Já to za přílepek nepovažuji. Žádám Sněmovnu o to, aby toto schválila, z prostého důvodu. Když se některé firmy v rámci napadání in-house obracely na ÚOHS, tak i ÚOHS označoval toto řešení, tedy integrální součást České pošty, jako řešení dočasné a nevhodné. Proto se vydáváme touto cestou.

Že bychom měli ambici velice rychle vyčlenit odštěpný závod, abychom získali nějaké peníze pro rychlý internet a zničili konkurenční prostředí v České republice, to je velmi odvážná myšlenka, ke které se nemohu připojit. My máme v rámci broadbandu, jak se to nazývá, jedinou ambici, kolegové, a to je to, aby stát měl vhled do přenosů dat, a to bezpečných přenosů dat. My nemáme ambici brát privátu práci. My nemáme ambici vstupovat tam, kam si myslím, že stát vstupovat nemá. My třeba říkáme jednu zásadní věc, že od roku 2009 tady měl být registr pasivních sítí. Není dodneška. Není tady koordinátor. A nezlobte se na mě, když jsem se vracel ze Slovenska, například na východní hranici, kde stát opravdu velmi dobře chrání hranici s Ukrajinou, přenosy dat po optických sítích má pod sebou Ministerstvo vnitra, policie - ve vymezených segmentech. Oni si prostě objednají kapacitu. A jestli si ji objednají u privátu, nebo kus sítě je jejich, nebo je krajská, nebo je městská, to je přece jedno.

Naší jedinou ambicí, pane kolego Stanjuro prostřednictvím pana předsedajícího, je to, aby tam, kde selže trh, na bílých místech, kde trh prostě nezafunguje, aby přišel stát a ten vysokorychlostní internet zapojil i tam, kde bílá místa jsou. A trh dneska hovoří o tom, že není schopen zapojit i venkov, kde je malá hustota obyvatel, málo klientů pro televizi, pro rychlý internet, pro cokoliv dalšího. To je jediná ambice, kterou vnitro má. Já si myslím, že je poctivá a spravedlivá a že je v zájmu tohoto státu. Jestli si myslíte něco jiného, pojďme o tom vést debatu. Já si na to velice rád s vámi sednu. Je to na delší dobu. Ukážu vám celou strukturu, jak to probíhalo. Ale poslední, co chceme, je konkurovat trhu. To si myslím, že není úkolem státu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Pilný.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem položil otázku. Za odpověď poděkuji, budeme sledovat, jak stát nebude vstupovat do trhu. Já s tím souhlasím, že nemá vstupovat tam, kde trh funguje. Pokud princip bude zachován, tak určitě budeme ve shodě. Pane ministře, já bych jenom požádal o odpověď k negativnímu stanovisku, k tomu D, k tomu "zpravidla", když se vypouští, protože to mi přišlo skutečně ne jako politická, ale spíše věcná námitka s tím, že se těžko ti, kteří podle toho mají postupovat, vypořádávají s tím slovem zpravidla.

Já dnes nechci zatěžovat debatu in-house řešením. Ale myslím si, že to není tak jednoduché říkat, že in-house řešení je to, co chceme. Rozumím tomu, že operaci, kterou chcete provést, uděláte proto, abyste jakoby zlegálnili nebo zvýšili jistotu, že to, čemu se říká in-house řešení, projde u ÚOHS. Ale my si musíme položit otázku, jestli to in-house řešení přináší to, co chceme. A na to není dneska čas. Na to není ani zákon, který dneska projednáváme, ale určitě debatu musíme vést, protože velmi často to funguje tak, že in-house něco zadáte, to znamená bez výběrového řízení, ale ti, kteří to dostanou, potom nakupují jednotlivé dílčí služby a subdodávky. A to se mi tedy jako princip, který se používá, nelíbí. Možná v nějakých drobnostech, ale pokud je ambice řešit velké softwarové, aplikační projekty in-house, tak mám prostě pochybnosti, jestli stát je ten pravý, který by to tak dělal, a jak in-house potom dopadne až ke konečnému řešení.

Ale rozumím tomu, že to není otevřeno v tomto zákoně, obecná debata o in-house řešeních, která jsou legální, jsou podle legislativy, ale měli bychom vést debatu, kdy jsou vhodná a kdy ne. Na takovou debatu se určitě těším a do debaty určitě přispějeme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Pilný. S přednostním právem potom pan zpravodaj.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem určitě nechtěl u tohoto zákona, kde se jedná o poštovní služby, otevírat otázku vysokorychlostního připojení a internetového financování. Nicméně se musím vyjádřit k tomu, co tady bylo řečeno. Podpora 14 mld. je z operačního programu Evropské unie, která zcela evidentně, a bude to asi řešit Evropská unie, nedovoluje výstavbu sítí, které slouží veřejné nebo státní správě. To je první problém, který tam je.

A druhý problém. Pokud by na bílých místech nebo jinde byly tyto peníze využívány tak, že optické sítě budou využívány dalšími uživateli, tak se dostáváme do pozice, kterou už jsme tady měli, a to je Český Telecom. Ten přesně v téhle situaci stál. Já jsem byl tehdy předseda představenstva. Docházelo k tomu, že byla výrazně omezována práva alternativních operátorů. Samozřejmě to byl i velký prostor pro nějaké pokoutní manévry, jak se k těmto sítím dostat.

Omlouvám se, je to jenom v rámci faktické poznámky k tomu, co tady bylo řečeno. Já jsem tento problém otevírat nechtěl, bude řešen i na hospodářském výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Dámy a pánové, já musím říci, že pozměňovací návrh pana poslance Stupčuka podpořím. Rozhodl jsem se k tomu po zralé úvaze, i když jsem dlouho váhal. Ale současně musím oznámit panu ministru vnitra, že těch 14 mld. korun, které se mají, a víceméně všechno přede mnou již řekl pan předseda hospodářského výboru Pilný, a kdyby náhodou měly jít do stadia přerozdělování v nějakém odštěpném podniku České pošty, tak to jako podvýbor pro ICT, průmysl a eGovernment pod hospodářským výborem budeme bedlivě sledovat a využijeme veškeré možné nástroje, a to i za spolupráce s významnými profesními organizacemi. Prostě nemůžeme dopustit, aby ty peníze, jako se v této republice stalo již mnohokrát, šly tam, kam jít nemají, a aby se nerozplynuly zcela zbytečně. Je to opravdu obrovská suma.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. V tento moment neeviduji již nikoho přihlášeného do rozpravy. V tom případě končím rozpravu. Táži se na závěrečná slova pana navrhovatele a zpravodajů. Pan navrhovatel si bere slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, ještě s omluvou ke kolegovi Stanjurovi, vaším prostřednictvím. Ta odpověď je, že si myslíme, že tím návrhem se ruší část transponované poštovní směrnice. To je ten hlavní důvod. Já vám k tomu dám nějaký kraťoulinký právní rozbor, abychom věděli, o čem se bavíme.

Chtěl bych také poprosit vaším prostřednictvím pana kolegu Pilného, jestli by k otázce broadbandu, protože to dneska tady zní a rezonuje, byť to není asi základním předmětem dnešní debaty, jestli by nebylo možné svolat seminář, který by uspořádal hospodářský výbor. Já tam velice rád vyšlu naše specialisty. My se této otázce věnujeme velice dlouho a byli bychom rádi, aby poslanci detailně věděli, co nás k tomu vede. Prosím pěkně, není to o tom, že máme ambici přerozdělovat 14 mld. To není pravda! A nikdy to pravda nebyla! Máme jednu jedinou ambici, aby vysokorychlostní internet byl dostupný i v těch nejzazších místech České republiky. A jinak potřeba dobudování vysokorychlostního internetu - 14 mld. je jenom část částky. Privát bude muset investovat. A ideál, ke kterému směřujeme, je někde mezi 60 a 80 mld. Tam někde je to číslo, kde i privát bude muset přidat ruku k dílu. Já se pouze obávám, a teď se neurazte, že i v té Horní Dolní si lidé zaslouží mít vysokorychlostní internet přesto, že je tam velmi malý počet klientů na to, aby si nakoupili nějaké služby. To jsme chtěli zabezpečovat v rámci státního podniku. To je naše role. Naše role není bourat trh tam, kde funguje. Bohužel se kolem toho napsalo mnohé, řeklo mnohé. A já prosím poslance Parlamentu České republiky, které to zajímá, aby si nás vyslechli. Poprosím pana poslance Pilného, jestli by byl tak laskav a svolal k tomu velmi brzy dle svých časových možností zasedání hospodářského výboru. My tam přijdeme v plné síle a budeme naši pozici obhajovat.

Jinak děkuji za debatu. Beru ji jako věcnou. Poprosím ještě jednou o to, aby návrh pana Stupčuka byl podpořen, ale je to na vaší zralé úvaze, kolegyně a kolegové. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní poprosím pana zpravodaje Valentu, jestli si chce vzít závěrečné slovo za hospodářský výbor. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi před samotným hlasováním o pozměňovacích návrzích a novele zákona jako celku velice stručnou rekapitulaci.

Vládní návrh tohoto zákona byl poslancům doručen 3. června tohoto roku pod šifrou 509/0. Garančním výborem byl určen hospodářský výbor a dále byla tato novela přidělena k projednání výboru rozpočtovému a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. V průběhu prvního čtení 17. června byl podán návrh na zamítnutí zákona, který podpořilo 27 poslanců, a tudíž tento návrh nebyl přijat. V průběhu druhého čtení 15. září byl přednesen také návrh na přerušení projednávání novely, avšak ani tento návrh nebyl Sněmovnou přijat. 3. září tohoto roku došlo k projednání garančním, tedy hospodářským výborem a zde bylo také hlasováno o podaných pozměňovacích návrzích. Ty byly čtyři, jak se o tom tady celou dobu bavíme, přičemž tři z nich pod písmeny A, B, C byly hospodářským výborem akceptovány, pozměňovací návrh pod písmenem D pana poslance Stanjury garanční výbor naopak neschválil.

Před samotným hlasováním jednotlivě o každém z nich vždy stručně nastíním jeho obsah. Všechny pozměňovací návrhy máte také k dispozici ve sněmovním tisku 509/5, který vám byl doručen 16. září. Ještě bych pro úplnost doplnil, že pozměňovací návrhy pod písmeny B, C, D byly předneseny ve druhém čtení. Pozměňovacím návrhem pod písmenem A se poprvé zabýval hospodářský výbor již 2. září na své 25. schůzi a přijal k němu kladné stanovisko, které je možné dohledat v jeho usnesení č. 169, sněmovní tisk 509/3. (Velký hluk v sále.)

Co se týče samotné dnešní diskuse, vystoupilo v ní 11 poslanců včetně ministrů, místopředsedy vlády, někteří z nich opakovaně. Diskuse byla, jak řekl pan ministr Chovanec přede mnou, vedena v poměrně korektním a věcném duchu.

A nyní bych vás poprosil, pane předsedající, abyste zahájil proceduru hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě než tak učiním, tak se zeptám, zda si nechce vzít závěrečné slovo pan poslanec Rykala za rozpočtový výbor a případně pan Horáček za výbor pro státní správu a regionální rozvoj. Není tomu tak? Není tomu tak. V tom případě skutečně přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Máte slovo, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji. Jak jste řekl, nejdříve bychom si měli odhlasovat proceduru a poté přistoupit ke čtyřem hlasováním o daných pozměňovacích návrzích. Na závěr bychom měli hlasovat o normě jako o celku. Takže nejdříve ta procedura. Procedura by se měla sestávat z individuálních hlasování o pozměňovacím návrhu A, B, C, D. Prosím vás, abyste teď zahájil hlasování o proceduře.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě bych to doplnil - a za páté budeme hlasovat o návrhu jako celku.

 

Poslanec Jiří Valenta: Ano, ale to jsem řekl už předtím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano. Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s návrhem procedury tak, jak byla přečtena, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 225, přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro návrh 140, proti nikdo. S procedurou byl vysloven souhlas.

 

Nyní tedy můžeme hlasovat o jednotlivých návrzích. Eviduji žádost o odhlášení. Nejprve vás tedy všechny odhlásím a požádám, abyste se znovu přihlásili svými kartami. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Valenta: Nejprve bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu uvedeném pod písmenem A. (Předsedající: Vaše stanovisko?)

Jak jsem nastínil, ještě bych vždycky řekl krátký obsah. (Námitky z pléna. Předsedající: Prosím.) Já ho pro jistotu samozřejmě ještě jednou řeknu. Obsahuje změnu přechodných ustanovení s tím, že dobíhající systém úhrad čistých nákladů ze stávajícího fondu bude zajištěn finančními prostředky ze státního rozpočtu v případech, kdy se ČTÚ nepodaří vymoci platby od poskytovatelů poštovních služeb majících povinnost do kompenzačního fondu přispívat. Po vymožení budou státní prostředky do státního rozpočtu vráceny. Stanovisko hospodářského výboru jako garančního je pozitivní.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr? Není zapnutý mikrofon. (Po zapnutí mikrofonu sděluje ministr: Negativní.) Dobře.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Máme hlasování s pořadovým číslem 226, přihlášeno je 151 poslankyň a poslanců, pro návrh 33, proti 106. Tento návrh byl zamítnut.

 

Jinak pro pořádek, já vám to samozřejmě, pane zpravodaji, nemůžu zakázat, ale jinak všichni poslanci mají před sebou materiál, kde je obsaženo, čeho se jednotlivé pozměňovací návrhy týkají, takže je pouze na vás, jestli se rozhodnete je i nadále představovat. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: To samozřejmě vím, pane předsedající, ale myslím si, že při důležitosti této normy je nutno to zopakovat tak, aby každý věděl velice přesně, o čem hlasuje. (Předsedající: Prosím, pokračujte.)

Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem B. Ten se týká změny zákona o státním podniku a nově zavádí institut rozdělení státního podniku odštěpením.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Zahajuji hlasování. (Povyk v sále.) Pardon. Omlouvám se, omlouvám se. Nejprve řekněte své stanovisko, pane zpravodaji. (Souhlasné.) Pan ministr? (Souhlas.) Předchozí hlasování považuji za zmatečné.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 228, přihlášeno je 150 poslankyň a poslanců, pro návrh 95, proti 39. S tímto návrhem byl vysloven souhlas. Prosím, můžeme pokračovat.

 

Poslanec Jiří Valenta: Třetí hlasování bude o pozměňovacím návrhu pod písmenem C. Ten pouze zpřesňuje § 34 odst. 2 písmene c) tím, že jednoznačně stanoví, že ostatní čisté náklady nad stanovené finanční limity se nepovažují za takzvanou nespravedlivou finanční zátěž.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vaše stanovisko? (Souhlasné.) Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 229, přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro návrh 133, proti 2. S návrhem byl vysloven souhlas. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jiří Valenta: Před posledním hlasováním bude hlasování o pozměňovacím návrhu pod písmenem D. Podstatou změny tohoto pozměňovacího návrhu je vypuštění slov, která byla do původního znění zákona doplněna při jeho novelizaci ke dni 1. 1. 2013 provedené zákonem č. 221/2012 Sb.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vaše stanovisko? (Nesouhlasné.) Pan ministr? (Nesouhlas.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 230, přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro návrh 37, proti 108. Tento návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Jiří Valenta: Posledním hlasováním bude hlasování o celé novele jako o celku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Přečtu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 509 a ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh tak, jak byl přednesen, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 231, přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro návrh 109, proti 16. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Tím končím projednávání tohoto bodu.

 

Otevírám bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.