(16.00 hodin)
(pokračuje Fiala)
A já se ptám české vlády, jestli ví, které zákony, jak, jestli už tady něco předkládá. Nebo prostě dáme ruce do klína a řekneme si: všechno je v pořádku, nic nepotřebujeme měnit? Já bych se divil, když státy kolem nás takovou změnu dělat musejí.
A když jsme u těch změn zákonů, tak to je pěkné říci: musí se zvýšit boj proti pašeráctví, převádění lidí, je potřeba, aby Evropská unie něco v této věci udělala. No tak udělejme něco my. A v této věci chceme něco udělat. Občanská demokratická strana konkrétně navrhuje, aby Česká republika zvýšila tresty za převaděčství. V našem trestním zákoně ty tresty dosahují zhruba výše, jako když budete pořádat hazardní hry. Z hlediska toho, co vidíme, jaké škody na životech, jaká odpornost je spojena s převaděčstvím, je namístě, abychom tresty zvýšili. Bude to mít odstrašující důsledek a bude to konkrétní krok, kterým Česká republika přispěje k boji proti pašeráctví a obchodování s lidmi. Ale to bych tu neměl navrhovat jako předseda opoziční strany, to by tady měla navrhovat vláda, a když to bude navrhovat, bude v tom mít naši plnou podporu.
Dámy a pánové, já žádám vládu, žádám koaliční strany, ať tady přestanou řešit zákazy kouření, registrační pokladny, reflexní vesty a všechny tyhle socialistické nápady a začnou se pořádně věnovat tomu, co je skutečným problémem - a to je migrační krize. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Fialovi. Než dám slovo kolegovi místopředsedovi Filipovi, tak s faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych si dovolil na předchozí vystoupení kolegy Fialy jenom dvě historické poznámky. Jednak kdyby tímto způsobem v osmačtyřicátém roce začali na Západě vystupovat proti pašerákům a převaděčům přes hranici na Západě lidé, tak velice mnoho uprchlíků, kteří stejně jako dneska ti Syřané si zachraňují holé životy, tak tehdy si zachraňovali životy před komunismem, tak by byli vraceni zpátky a nebylo by podporováno přijímání.
A dále bych připomněl, že v okamžiku, kdy se zde tímto způsobem rozhořčujeme, tak ta situace, která je dneska, není zas tak až dramaticky odlišná od toho, co bylo po druhé světové válce, jednak v poválečné době, jednak v době nástupu komunismu. Tehdy uprchlíci z Československa byli jedni z prvních, kvůli kterým se přijímala speciální opatření ve světě. Prezident Truman vystupoval dokonce dvakrát ve zprávě o stavu Unie s apelem na to, aby se nenechávali lidé v Evropě v utečeneckých táborech, ale aby je Amerika přijímala, a pro Čechoslováky byla vyjednána jedna z prvních speciálních kvót při přijímání do Spojených států.
Bylo by dobré si při tom obecném horlení o tom, jak s utečenci zacházíme, tady tyto historické paralely připomínat.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. Trochu jsem to tušil, jeho faktická poznámka vyvolala momentálně dvě faktické poznámky. S první faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Černoch. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já myslím, že historické paralely máme používat mimořádně opatrně. Mě opravdu nebaví poslouchat srovnávání současné situace, srovnání se situací v Evropě. Bavíme se o lidech, kteří přicházejí ze stejného kulturního prostředí? Bavíme se? Víme, že ti lidé budou ochotni akceptovat naši kulturu, naši historii, naše tradice a naše zvyky? Já si myslím, že to nikdo neví. A spíše jsem v tom velmi skeptický. Tak taková ta laciná historická přirovnání - vždyť je to to samé, co se dělo ve čtyřicátém osmém nebo v šedesátém osmém... to je úplně něco jiného. Nebavíme se o migrantech z okolních států, od našich sousedů. Nebavíme se.
Proč tito lidé nechodí a nežádají o azyl v arabských zemích? V bohatých arabských zemích, které jsou jim kulturně nepochybně mnohem bližší než evropské země?
Bagatelizace toho problému jak z úst premiéra, který tady pokrytecky říká "jsem rád, že ten bod byl zařazen", jako by tomu bránila opozice a vláda to tady chtěla prosadit. Ještě ani jednou, a jsme v polovině volebního období, ani jednou vláda nepřišla s bodem, který se týká zahraniční politiky. Vždycky to byl návrh nás, ať už to byla Ukrajina, Krym, migrace. Souhlasím s tím, že k tomu, aby to bylo na programu, musí přispět vládní poslanci tím, že to zařazují. Ale ještě ani jednou vláda nepřišla. A já mám věřit premiérovi, že je rád. Kdyby byl rád, tak to tady prosadil, bylo by to na organizačním výboru, byl by to návrh vládní většiny, a ne že se o tom dohadujeme dneska ráno na grémiu a vy nám pak vyjdete vstříc. A já jsem rád, že jste nám vyšli vstříc.
Tak si ale nelžeme a nechme těch levných historických - není pravda, že ten, kdo upozorňuje na nebezpečí, je ten špatný, a ten, který říká "přijmeme všechny", je ten dobrý. Tak jednoduché to není. A není to navíc žádná pravda.
Řekněme si, jak to bylo v Evropě. Dokud ten problém měly jižní státy, tak se to neřešilo. Až se ten problém přesunul z jihu do Německa, tak se to řeší. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Černoch, po něm pan poslanec Schwarzenberg, po něm pan poslanec Zlatuška. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Marek Černoch: Já bych se k tomu přidal, protože si myslím, že srovnávat rok 1948 a lidi, kteří pomáhali jiným v rámci represí, které byly tady, a v rámci lidí, kteří opravdu měli stejnou kulturu, kde šlo úplně o něco jiného, a srovnávat organizované bandy, které pomáhají dnes, které na tom vydělávají obrovské peníze a které i váš předseda, pane kolego Zlatuško, označil za organizovaný zločin, proti kterému je potřeba bojovat, tak nevím, možná jsem váš projev chápal špatně, ale vy jste v té chvíli tyto bandy legalizoval. Proto se tedy ptám, jestli to berete jako legální, jestli jsou to skupiny, které jsou legální a které vlastně pomáhají a máme jim ještě tleskat.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Černochovi a prosím oslovovat kolegy poslance pouze prostřednictvím předsedajícího. Děkuji.
Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Schwarzenberg, po něm pan poslanec Zlatuška, po něm pan premiér Sobotka s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že každá generace je jednou vystavena zkoušce, kde prokáže své oprávnění působit v politice, nebo selhává. Bylo to tak v letech 1938 - 1939, bylo to v roce 1968. A my máme poměrně lehkou zkoušku. Nejsou tady cizí tanky, není tady SS nebo něco takového, pouze invaze, ano, mnoha uprchlíků.
Dle mého názoru bude pozdější generace nás posuzovat podle toho, jak jsme se zachovali. Jestli se podle nejlepších tradic našeho národa, křesťanských i humanistických, zachováme k uprchlíkům tak, jak se sluší a patří k člověku, který je v nouzi, který bojuje o svůj život, pro sebe a pro své děti a rodiny, a tím se osvědčíme, nebo budeme naslouchat těm, kteří nás straší polopravdami, a to jsou ty nejhorší lži, straší tím, co se s námi bude dít, straší, a k tomu ještě bohužel vyzývají k nenávisti. A nejhorší je, že opravdu štvou. Dříve - ti nejstarší to ještě pamatují - se štvalo proti židům, potom proti těm, kteří byli v odboji proti komunistickému režimu (upozornění na čas), a teď zase štveme proti imigrantům, uprchlíkům k nám.
Podle toho budeme posuzováni, jak se zachováme. My jsme přesvědčeni, že musíme odporovat lži a odporovat nenávisti, a proto bych se tady rád poděkoval u pana premiéra, pana ministra zahraničí, u pana ministra vnitra, za jejich postoj v posledních dnech a týdnech. Tím opravdu obhájili čest našeho národa. Děkuji mnohokrát. (Potlesk několika poslanců.)***