(16.00 hodin)
(pokračuje Kučera)
A chci upozornit na to, že tuším v letošním roce vláda schvalovala státní energetickou koncepci, ve které už by podle mého mělo být ve všem jasno, minimálně jasno v té koncepci, co bude právě s povrchovou těžbou hnědého uhlí. To znamená ano, souhlasím s tím, co řekl pan zpravodaj, určitě to takhle pojďme udělat. Za druhé se ale ptám, proč tomu tak není už v tuto chvíli.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Hana Aulická. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dovolte mi, abych taky řekla pár slov. Jsem poslankyně za Ústecký kraj, jsem zastupitelkou v Mostě. A jsem ráda, že vystupují tady především poslanci našeho Ústeckého kraje. Chtěla bych poděkovat panu poslanci Kučerovi, panu poslanci Kádnerovi a mému kolegovi Jirkovi Dolejšovi. Musím říct, že se s nimi opravdu ztotožňuji, a i když máme s panem Kučerou rozdílné názory na prolomení limitů na Dole ČSA, myslím si, že řekl to, co připravuje tato novela horního zákona, a řekl to velice dobře. Pro Ústecký kraj to nepřináší nic, bohužel ještě méně finančních prostředků.
Já bych jenom chtěla říci, že mě velice mrzí, že asi mnozí z vás nečetli pořádně, řádně důvodovou zprávu. Ono se není čemu divit, je to zhruba nějakých 40 stránek. Ale chtěla bych říct, že se v této důvodové zprávě uvádí, že možnost navýšení se promítne v provozních nákladech, tedy hlavně ve mzdových prostředcích - tedy propouštění zaměstnanců. Já musím říci, že zde v důvodové zprávě se taky hovoří o tom, že ceny uhlí jsou dlouhodobě vázány smlouvami, tudíž se toto navýšení nepromítne do cen uhlí, ale odnesou to provozní náklady těchto společností. A kde to odnesou? Především ve mzdových nákladech.
Dál se uvádí, že se bude sledovat, jak se vyvíjí situace u těžebních společností a promítne se zvýšení úhrad. Nezlobte se na mě, my projednáváme novelu zákona, my neprojednáváme nějaký plán. Most má nejvyšší nezaměstnanost v České republice. Omlouvám se prostřednictvím pana předsedajícího panu Laudátovi - my máme nejvyšší nezaměstnanost, dlouhodobě. My budeme teď díky i této novele propouštět další lidi.
Dál bych jen chtěla říci, že v Ústeckém kraji je orientován průmysl jako těžký a je to hlavně z toho důvodu, že se tam těžilo od začátku 20. století hnědé uhlí. Proto je Ústecký kraj orientován především na těžký průmysl. My se tady bavíme, od roku 1991 máme stanovené limity těžby uhlí, a bavíme se o tom, jak budeme dál pokračovat. Nikdo neví, nikdo za tu dobu nedokázal odpovědět jak dál. Musím říct, že potom přijít s alternativou, že dáme horníkům nějakých pár korun, a bavíme se, že se jedná o 800, maximálně tisíc lidí, to je směšné. My se tady bavíme, že o práci může přijít až nějakých 6 tisíc lidí. V Mostě je nezaměstnáno 10 tisíc lidí a my tomu tímto jenom napomáháme.
Dál bych jenom chtěla říci příklad vládního postupu, který nechápu. Jak můžeme schvalovat aktualizaci státní energetické koncepce, když není projednána surovinová politika? Přece panebože každý ví, že nejdříve se má projednat surovinová politika a na základě toho můžeme schvalovat státní energetickou koncepci. Proč děláme všechno obráceně? Já to prostě vidím jako nezodpovědnost vlády vůči občanům této země.
Jenom mi dovolte pár poznámek. Bohužel Ústecký kraj historicky pomáhal celé České republice, potažmo Československu, a vždycky se z tohoto kraje jenom bralo. Teď, když nám máte pomoci, neděláte nic jiného, než nás zase dupete!
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, přeji pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v rozpravě. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Laudát. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem tady skutečně říkal, že vždycky když udělá někdo nějakou s prominutím lumpárnu, tak to vždycky odskáčou ti nejslabší. A tady bych připomněl to už dneska skoro otřepané heslo Margaret Thatcherové, protože to je přesně tento případ: Dokud se to hýbe, tak z toho dolujeme nebo rabujeme nebo to zpoplatňujeme, zdaňujeme to. Až se to přestane hýbat, tak to začneme dotovat. A tady prostě dneska těžební společnosti, každou chvíli slyšíme z úst pana premiéra, jak jsou na tom špatně, jak tam dramaticky vyjíždí vláda zasedat - ale v reálu dělá co? Z těchto nejpostiženějších oblastí si chce brát. A až to začne klekat, tak začnou jako do OKD dávat, já nevím, 600 milionů. Skutečně vám těch sto nebo kolik toho bude navíc pro státní kasu milionů za toto stojí?
A omlouvám se, bral jsem, že se vždycky přetahují, anebo je to možná o nějaké desetiny procenta, paní kolegyni. Je to Karviná, je to Most a nevím, možná jsem přehodil to pořadí, ale tohle jsou vždycky na těch barevných mapách nezaměstnanosti dva ty nejvýrazněji červené nebo oranžové fleky a trvá to snad od samého začátku úpadku a zániku transformace těžkého průmyslu v některých případech. A skutečně tady přesně na tomhle vidíte ten přístup a sedí to jako nechci říct co na hrnci, tohle to chování.
My jsme tady ráno slyšeli o regionální politice, a možná že překročím limit, není na to čas, pak jim dáváme prebendy, aby zase povolaní tam budovali golfová hřiště atd. atd. To je přesně politika vlády, bohužel nejenom této.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. A nyní řádně přihlášený do rozpravy je pan poslanec Benda a připraví se pan poslanec Hájek. Máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, nejsem ze Severočeského kraje a nebudu na návrh zákona koukat z hlediska toho, jaké bude mít dopady na těžební společnosti, ale chtěl bych se na něj podívat z hlediska spíše právního, a proč budu posléze navrhovat, abychom návrh zákona přikázali do ústavněprávního výboru.
Jsou tam dva zásadní problémy. Poplatek tohoto rozsahu - a bylo to řečeno už v rozpravě předchozí - má charakter daně. Myslím, že to je zcela zjevné. A naše Ústava v Listině základních práv a svobod říká, že daně a poplatky lze stanovovat pouze na základě zákona. Představa, která je nám zde předkládána ministrem, já vím, že vychází jakoby z původní koncepce, ale z původní koncepce schválené v roce 1992 v úplně jiném právním systému, v úplně jiné situaci, ze které jsme se přece jenom dramaticky posunuli, že ten zákon upřímně řečeno popisuje poměrně detailně téměř všechno včetně toho, kolik se platí z jednoho hektaru, přesné rozdělení mezi obce a stát v jednotlivých komoditách. Jediné, co jaksi zapomíná popsat, je, kolik ten poplatek, resp. ta daň je, a toto nechává na nařízení vlády. Stanovuje jenom horní rozsah, že to může být maximálně 10 %. Je to asi podobné, jako bychom řekli: daň z příjmů je až 50 % a vládě se ukládá nařízením stanovit, kolik pro kterého poplatníka bude. Já si myslím, že bychom v žádném případě s takovým ustanovením neprošli u Ústavního soudu, a obávám se, že ani v tomto případě nemáme šanci projít testem ústavnosti a že bude potřeba, abychom nenechávali stanovování sazeb na vládní nařízení, ale dali ho přímo do zákona.***