(20.30 hodin)
(pokračuje Fiala)
Jak už jsem říkal, neschválení asociační smlouvy je špatným signálem nejenom pro Ukrajinu, ale především je v rozporu se zájmy České republiky. Asociační dohoda sama o sobě není přece pro Ukrajinu zárukou provedení žádných zásadních sociálních a ekonomických reforem, reforem soudního nebo justičního systému a důsledných protikorupčních opatření. Není jejich zárukou, ale může být významným stabilizačním rámcem. Česká republika je země, kde dnes žije zhruba 150 tisíc občanů ukrajinské národnosti a v případě hospodářské, sociální a další nestability Ukrajiny bude právě Česká republika přirozeným cílem zvýšené migrace. Tento vývoj by významně prohloubil krizi způsobenou masivním uprchlickým přílivem z Blízkého východu a severní Afriky.
Ukrajina také dlouhodobě patří mezi prioritní země české exportní strategie. Asociační zóna vytváří komplexní volnou zónu obchodu - asociační dohoda, promiňte, už je večer - vytváří komplexní volnou zónu obchodu s Evropskou unií a je tím pádem podporou a ochranou našich investic a našeho exportu.
Kdybych to měl shrnout, tak asociační dohoda - a to už tu bylo aspoň naznačeno - v žádném případě neznamená členství Ukrajiny v Evropské unii, ale ani neplní za Ukrajinu žádné v uvozovkách domácí úkoly, které Ukrajina má. Každý rozumný člověk ví, že Ukrajinu v příštích letech čeká nelehká cesta reforem. Ty asociační dohoda sama o sobě nevyřeší. Pro ty reformy musí Ukrajina najít sílu a podporu především doma. Dohoda o přidružení ale může významně pomoci, může být jednou z motivací a může být jakousi pomocnou rukou, kterou podáváme.
Dámy a pánové, výsledek ukrajinského reformního procesu, jak se tady po tom volá, samozřejmě odsud zaručit nemůžeme, ale co můžeme, je přestat konečně házet Ukrajině klacky pod nohy. A kdo z vás nechce házet Ukrajině klacky pod nohy, chce jí dát šanci, tak dnes hlasujte pro asociační dohodu. (Ozývá se potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan předseda Petr Fiala. Pokračujeme v rozpravě. Řádně přihlášený pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. V úvodu svého vystoupení bych chtěl možná mírně poopravit věc, která tady zaznívá. V současné době není Ukrajina bez vazeb s Evropskou unií. To není bod nula a my podáváme tu ruku ukrajinskému lidu a říkáme - pojď k nám, chceme ti pomoci. Protože spolupráce Evropské unie s Ukrajinou byla založena již v roce 1998, kdy v dohodě o partnerství a spolupráci Evropa vyjádřila Ukrajině ten vstřícný krok a podala jí ruku. Opakuji, od roku 1998 mohla Ukrajina činit kroky, které by ji přiblížily Evropské unii a standardům, které my vyžadujeme a které asociační dohoda má v kodexu napsány.
Asociační dohoda, která v roce 2008 v Paříži byla navržena jako vhodný - a jak se píše, nová generace dohod - jako vhodný nástroj posunu Evropské unie víc na východ, proto se taky hovoří o Východním partnerství, umožní Evropské unii proniknout na trhy, které doposud, řekněme, byly v jiném geopolitickém zájmu. Hovořím tady samozřejmě v prvé řadě o Rusku.
V roce 2008 byla zahájena jednání mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Tady chci upozornit, že Ukrajina nezůstala úplně ekonomicky osamocena ani ve světě, protože v roce 2007 vstoupila do Světové obchodní organizace.
V té nové komplexní ambiciózní dohodě, jak se píše o těchto asociačních dohodách zvaných Východní partnerství, se píše: Včetně vytvoření prohloubené a komplexní zóny volného obchodu. Jde o konkrétní způsob využití dynamiky vztahů mezi Evropskou unií a Ukrajinou se zaměřením na podporu zásadních reforem oživení a růstu, správu věcí veřejných, odvětvovou spolupráci. Pro Ukrajinu představuje dohoda také program reforem založených na komplexním programu slaďování ukrajinské legislativy s normami Evropské unie, k nimž se mohou připojit všichni partneři Ukrajiny a na něž mohou rovněž zaměřit svou pomoc.
Tady upozorňuju na tu dynamiku vztahů, které bohužel Ukrajina dle mého názoru vůči Evropské unii neplní. A upozorňuju znovu na to datum 1998.
Exkurz do historie samozřejmě znamená také hovořit o tom, že tuto dohodu připravoval ještě zákonně zvolený prezident Janukovyč, kterému se vyčítá, že je přítel Ruska a že zrušení dohody má být chápáno jako krok Ruska. Tady si myslím, že to připravoval prezident, který Rusku asi fandil, když tam požádal o azyl. Je mylné právě z toho pohledu, že by ta dohoda původní v Rusku vadila. Určitě se na té přípravě také podílela a minimálně o ní byla informována od svého, jak se tady tvrdí, spolupracovníka.
Samozřejmě co došlo na tzv. Majdanu, tzn. když v roce 2013 vláda Ukrajiny - tady se píše ve Vilniusu - pozastavila proces ratifikace, pozastavila ten proces schválení, vyvolalo vlnu nepokojů. U nás se běžně hovoří, že Ukrajina povstala proti Janukovyčovi a svrhla ho. Já myslím, že za ty roky, co uplynuly, tady již známe dost argumentů o tom, že to, co proběhlo na Majdanu, nebyla revoluce. A jestli ji chce někdo srovnávat s rokem 1917 - tedy pardon se 17. listopadem (smích zprava), abych byl na domácí půdě a nemířil do té revoluce velké říjnové listopadové, jak tady úmyslně bylo řečeno, tak 17. listopad byl trošku o něčem jiném, než to, co proběhlo na Majdanu. A to si myslím, že tady nikdo nepopře. To, co vydáváme za celou ukrajinskou revoluci, byl opravdu ozbrojený boj. A dodnes Ukrajina dluží vysvětlení světu, kdo proti komu a jak bojoval, kdo první začal střílet, kdo vyzbrojoval oddíly a bojovníky, kteří tam bojovali.
Chci upozornit, jak hovoří Evropská komise - a to upozorňuji, před událostmi na Majdanu. Komise se domnívá, že bylo dosaženo cílů, které stanovila Rada ve směrnici pro jednání, a že návrh dohody pro Unii je přijatelný. Upozorňuji, že mezitím uplynulo už skoro deset let, sedm let. A nejsem si jist, jestli dneska by Unie, kdyby měla možnost znovu vyhodnotit tu přijatelnost, řekla totéž. Protože základní hodnotou té smlouvy je, že má posilovat spolupráci v oblasti práva, svobod, bezpečnosti s cílem upevňovat právní stát a úctu k lidským právům a základním svobodám, vytváří podmínky pro těsnější spolupráci i v dalších oblastech společného zájmu. Já si myslím, že známe dostatek argumentů k tomu, abychom o možnosti naplňování těchto slov na Ukrajině mohli vcelku oprávněně pochybovat.
Chci zdůraznit, že dohoda poskytuje zvláštní pozornost právnímu státu a posílení soudních orgánů a postupů. Toto jsou základy evropského práva. A pokud jakýkoli stát by chtěl k těmto právům přistoupit, měl by tak činit, a ne čekat na to, až to podepíše, a potom začnu teprve vyvíjet kroky, abych mohl být nazýván právním státem.
O to zajímavější by asi bylo, protože tato dohoda samozřejmě má i své prvky vyhodnocovací - dohoda obsahuje aktualizovaný institucionální rámec zahrnující spolupráci a fórum pro dialog od nejvyšší úrovně až po odborné podvýbory. Předpokládám, že Evropská unie má založeny tyto podvýbory, které vyhodnocují pravidelně fungování a přípravu komplexního státu, který žádá o asociaci. Tady bych se zeptal pana ministra, jaké jsou průběžné výstupy z těchto komisí výborů a podvýborů Evropské unie, které by měly sledovat stav přípravy Ukrajiny na asociační dohodu v průběhu její ratifikace. ***