Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

9.
Vládní návrh zákona o evidenci tržeb
/sněmovní tisk 513/ - druhé čtení

Tímto tiskem jsme se zabývali 18. září na 31. schůzi a jeho projednávání jsme odročili usnesením 881 do 7. října 14.30 hodin a obecná rozprava byla přerušena. Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele svá místa pan místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a stejně tak zpravodaj rozpočtového výboru a zároveň i hospodářského výboru pan poslanec Jaroslav Klaška.

Zeptám se pana ministra nebo pana zpravodaje, zda chtějí teď vystoupit. Není tomu tak. Budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě a přihlášen je pan poslanec Simeon Karamazov. Po něm vystoupí pan poslanec Jan Volný.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, o tom proč je samotná myšlenka elektronické evidence tržeb mylná, bylo řečeno již hodně a sám se s těmito názory plně ztotožňuji. Nebudu proto opakovat své předřečníky a pokusím se spíš nastínit několik z mnoha problematických bodů, které v návrhu zákona spatřuji a jež mě v přesvědčení, že jde o návrh nepřijatelný, ještě více utvrzují.

Prvním z takových bodů je určení okruhu tržeb, které mají být z evidence vyloučeny. Návrh zákona kromě taxativního výčtu obsahuje zmocnění, aby okruh dalších tržeb svým nařízením určila vláda. Podmínkou přitom je, aby šlo o tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, z které tato tržba plyne. Podíváme-li se ovšem na návrhy doprovodných právních předpisů ke sněmovnímu tisku číslo 513, zjistíme, že návrh příslušného nařízení vlády prozatím není k dispozici. To je v příkrém rozporu s tím, kdy ministr financí hovořil k různým skupinám podnikajících subjektů o tom, zda se jich evidence týkat bude, či nikoli.

Velkou nechuť k vládnímu návrhu ve mně ještě více přiživuje § 35 zakotvující tzv. účtenkovou loterii. Nikdo nemáme problém s tím, že neplatiči daní mají být potrestáni. Skutečně vám ale přijde správné, aby občané obdrželi věcné či finanční ceny za to, že svojí účastí v loterii pomohou neplatiče dopadnout? Není to poněkud pokřivená filozofie zločinu a trestu? Na druhou stranu bych byl celkem zvědav, jaké věcné ceny plánuje ministerstvo -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pardon, pane poslanče. Kolegyně, kolegové, prosím vás o klid. Děkuji. (V sále je silný hluk.)

 

Poslanec Simeon Karamazov: Na druhu stranu bych byl celkem zvědav, jaké věcné ceny plánuje ministerstvo financí pro občany vyčlenit. Snad čtyři koblihy nebo kilo kosteleckých párků?

Obavu mám rovněž ze sankcí, které mají následovat v případě nesplnění ukládaných povinností. Jedná se o peněžité sankce ve výši až půl milionu korun, či dokonce uzavření provozovny v případě zvlášť závažného porušení povinností. Takové sankce jsou příliš přísné s ohledem na to, jak technicky a administrativně náročné by mělo zavedení celého systému být. Zkušenosti ze zavádění centrálního registru zbraní -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Znovu se omlouvám, velmi mě to mrzí, že vám takhle kouskuji projev, ale hladina hluku je opravdu vysoká. Děkuji.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Zkušenosti se zaváděním centrálního registru zbraní mi v tomto ohledu dávají za pravdu. V centrálním registru zbraní stačí jedno špatné kliknutí myší a problém, byť neúmyslný, máte na světě.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, návrhem elektronické evidence tržeb vláda pod rouškou zabránění daňovým únikům přistupuje na laciná gesta, která ve svém důsledku jen potrestají ty, kteří tvoří páteř naší ekonomiky. Pouští se do experimentů, který nefunguje v Chorvatsku a nebude fungovat ani u nás. Stát by se měl zaměřit na stíhání opravdových daňových delikventů, a nikoli paušálně zatěžovat všechny podnikatele. Zabraňme např. tomu, aby státní zakázky získávaly společnosti, za nimiž stojí vysocí představitelé státu. Tam skryty za ovládnutým mediálním impériem mohou mizet miliardy, které chybí ve školách, nemocnicích nebo při opravě silnic.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Další vystoupí pan poslanec Jan Volný a připraví se paní poslankyně Jana Lorencová. Prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, kolegové, chtěl bych tady zmínit a rozptýlit možná jednu takovou fámu, která se tady nese, dokonce dneska tato fáma získala zvláštní přízvisko balkánská novinka. Měli jsme tady minulé projednávání diskusi: Chorvatsko, Chorvatsko, Chorvatsko, nebo chorvatský model, chorvatský model, chorvatský model, chorvatský model.

Chtěl bych znovu podtrhnout, že celá Evropa, celý svět, v americké ekonomice jsou v tom možná trochu nejdál, ale celá Evropa vnímá hotovostní platbu jako velký problém celé ekonomiky a celá Evropa tento problém řeší, někdo dřív, někdo později, a kolegové z Chorvatska jsou prostě ti, kteří to zavádějí z této skupiny států jako poslední a využili tu nejmodernější technologii, která v současné době je možná, a proto jsme se tam začali učit.

Myslím si, pokud se chceme vrátit do Evropy, měli bychom s tím něco dělat a měli bychom kopírovat státy, třeba jako je Švédsko. Tady bych se hrozně rád zastavil. Ve Švédsku pravicová vláda v roce 2007 schválila -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, opravdu prosím o klid, jinak budu muset přerušit jednání a dát prostor na uklidnění.

 

Poslanec Jan Volný: Schválila evidenci tržeb, pravda, že registračními pokladnami, protože jiná technologie v té době nebyla vyspělá natolik, že by byla schopna zvládnout celou tu materii a mašinérii čísel. Od 1. 1. 2010 tato evidence tržeb ve Švédsku vstoupila v platnost. Přineslo jim to zhruba v přepočtu ročně 8,5 mld. Kč. Navíc 5 % v nárůstu různých odvětví příjmů daňových. Myslím si, že pokud Švédsko po čtyřech letech zkušeností s evidencí tržeb šlo o krok dál, který my zatím neuvažujeme, a od 1. 1. 2014 vznikla povinnost evidence tržeb rovněž prodejcům a obchodníkům na tržištích a na náměstích, a my sami víme, kdo to připravuje, že tam je to skutečně problematické a možná trošičku kontroverzní, nicméně i tam Švédsko tuto evidenci tržeb zavedlo.

Byl bych rád, abychom na optiku evidence tržeb nahlíželi tímto způsobem a takto to chápali a takto to hlavně prezentovali našim občanům, našim voličům. Není to ani to nebylo ve Švédsku, a švédský ministr financí nedávno při komunikaci s našimi pracovníky z Ministerstva financí to jednoznačně řekl, že to byl šťastný krok, dobrý krok, a že vůbec nešlo o to zvýšit výběr daní, ale narovnat podnikatelské prostředí ve státě. To znamená nezvýhodňovat ty, kteří podvádějí, na úkor těch, kteří dělají svoji práci poctivě a odvádějí daně tak, jak by se mělo.

Všichni víme, že v podstatě krácením tržeb tento nepoctivý podnikatel šidí stát čtyřikrát. protože pokud krátí tržby, nemá legální příjmy, musí tedy platit, nemá jinou možnost, své zaměstnance bez evidence, tzn. jak se říká na černo. Tím okrádá tento stát o sociální a zdravotní pojištění a tím také nedělá zisky a znovu šidí tento stát o daň ze zisku. Myslím si, že to je opravdu vážný problém. Neměli bychom mást lidi, že to je proti nějaké skupině. Já pevně věřím a jsem o tom i přesvědčen, že těch poctivých podnikatelů, živnostníků je velká většina, a proč by tato velká většina měla trpět na úkor těch, kteří poctiví nejsou? A argumenty, že zavedením EET bude muset nějaký živnostník, nějaká restaurace zavřít své provozovny, jsou prosím vás krátkozraké. Tím chceme říct nechme je krást, aby nemuseli zavírat své provozovny? Přece kdo platí daně, kdo to dělá poctivě, tak se mu vůbec nic nezmění, možná ty čtyři stovky měsíčně na nějakou režii celého mechanismu, ale nic víc, nic míň. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní jsou zde dvě faktické poznámky. První má pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Kučera. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Jenom velmi stručně. Když se můj předřečník tak odvolával na ty zahraniční zkušenosti, tak prosím, abychom si uvědomili, že záměrně mate dva pojmy, a to občas dělají bohužel i kolegové z ODS - registrační pokladny a elektronická evidence tržeb. Mezi tím je velký rozdíl v nebezpečnosti, protože ta elektronická evidence tržeb je on-line, zatímco registrační pokladny jsou sice drahý nesmysl, ale není to on-line systém.

A když se tak odvoláváte na to Švédsko, tak tam tahle balkánská supernovinka opravdu není. Tam jenom v některých sektorech jsou registrační pokladny, ale balkánskou supernovinku tam odmítli. A když se chcete podívat do sousedství, tak jistě budete souhlasit, že v rámci zemí Evropské unie je nejkonkurenčnější zemí Německo a německá finanční správa tuhle balkánskou supernovinku, kterou nám tady prosazuje balkanizovaný ministr Babiš, zkoumala a jednoznačně to odmítla jako nástroj pro konkurenci ekonomiky škodlivý. Takže Německo to odmítlo. Já nevím, proč se odvoláváte na Švédsko, které to nezavádí, které zavádí úplně jinou technologii. Německo jako nejvíc konkurenční ekonomika Evropské unie to odmítlo, protože holt tato balkánská supernovinka nevede k narovnání podnikatelského prostředí, ale vede k jeho ještě většímu pokřivení a ještě větší balkanizaci, což prospívá balkanizovaným a balkánským oligarchům, ale určitě ne národní ekonomice a českému prostředí.

Takže až se budete příště, prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego, odvolávat na zahraniční zkušenosti (upozornění na čas), nechoďte až na sever, koukněte se vedle do Německa, tam ta studie zní jednoznačně. Je to balkánská kravina!

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Kučeru a po něm ještě jedna faktická pana předsedy Fialy.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Já jsem si tady se zájmem vyslechl projev pana poslance Volného, který se snažil změnit image této balkánské novinky a posadit ji někam směrem do Švédska. Chtěl bych říct, že image balkánské novinky tomu dal váš pan majitel, pane poslanče Volný prostřednictvím pana předsedajícího. Váš pan majitel Andrej Babiš se fotil s onou novinkou v Chorvatsku a posílal to na twitter, váš pan majitel sem vozil chorvatského ministra financí, aby přinášel zkušenosti právě z Balkánu. Jistě se všichni shodneme, že všem nám záleží, aspoň drtivé většině z nás myslím záleží na tom, abychom narovnali podnikatelské prostředí. Jediné, v čem se lišíme, je to, že my si myslíme, že tato balkánská novinka podnikatelské prostředí rozhodně nenarovná, naopak ho zdeformuje.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana předsedu Fialu.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Já bych panu poslanci Volnému vaším prostřednictvím chtěl říct, že my, kteří bojujeme proti elektronické evidenci tržeb, tak právě hájíme ty poctivé podnikatele, protože na ty to dopadne. Ti nepoctiví si samozřejmě najdou nějakou cestu, jak se vyhnout svým povinnostem, ale o těch my nemluvíme. My mluvíme o těch poctivých, kteří i v této chvíli daně platí, kteří jsou neustále kontrolováni a pro něž chcete zavést novou, úplně zbytečnou povinnost, která na ně právě dopadne. Takže aby ta lež tady nezaznívala pořád dokola - ti, kteří bojují proti elektronické evidenci tržeb, nechtějí žádnou šedou ekonomiku podporovat, nebo černou. My naopak bojujeme za ty poctivé podnikatele.

A mimochodem, když jsme u té šedé ekonomiky, tak já bych očekával od ministra financí, že se nebude zabývat dojmy, ale čísly. Čísla podle mezinárodních metodik hovoří zcela jednoznačně. Podíl šedé ekonomiky v České republice je pod průměrem Evropské unie. Vůbec se neblíží ani zdaleka tomu, s čím bojují vaši kolegové v Chorvatsku, a proto je naprosto absurdní zavádět tento systém, který, jak už to zaznělo, naprostá většina rozumných zemí odmítla nebo ho vůbec nezavádí.

Poslední poznámka. Mluvíte tady pořád o nějaké konkurenci těch poctivých a nepoctivých a chcete to zavést nejprve na pohostinství. Tak když vytáhnete paty z Prahy nebo z velkých měst, ve kterých se pohybujete, zjistíte, že na území České republiky, na řadě míst, v řadě obcí, je to pohostinství nebo ta hospoda jediná nebo vůbec žádná, že to tam ti lidé drží z posledních sil a že tam nejde o žádnou konkurenci poctivých a nepoctivých, že tento stát může být rád, když tam vůbec nějaká hospoda je. Takhle mávnout rukou a říct no tak to bude stát čtyři pět stovek, to tomu podnikateli nic neudělá (upozornění na čas) - pro ty lidi na vesnicích, pro ty hostinské jsou i tyto stovkové položky docela velkou zátěží pro jejich podnikání.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Radima Holečka a po něm pan poslanec Adolf Beznoska, všechno faktické poznámky.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, k blahoslavenému panu Raisovi prostřednictvím, řeknu jenom jednu věc. Já jsem muž činu, takže když si chci zjistit, jak je to v Chorvatsku, tak se tam rozjedu a jedu si zjistit už k živnostníkům, jak se to dá dělat. Takže od svého velmi dobrého přítele v Chorvatsku jsem zjistil jednu věc. Když chcete, úplně v pohodě si koupíte do té pokladničky cinknutý software, ani to moc nestojí. Vyjíždí vám ten račun úplně stejně, taky ta účtenka, ale do centrály to vůbec nedorazí. To znamená, kdo chce krást, bude krást dál. Jde to obejít. Když to chorvatští vykukové umějí obejít, proč by to neuměli čeští.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Beznosku - stahuje. Tím pádem má slovo pan poslanec Karel Rais. Kolegyně a kolegové, já vás znovu prosím o klid. Prosím umožněme panu poslanci vystupovat v důstojné atmosféře.

 

Poslanec Karel Rais: Vážený pane předsedající, vážení kolegové a kolegyně, dovolte mi taky, abych se vyjádřil k problematice nákladů, které souvisejí se zavedením a provozováním elektronické evidence tržeb.

Myslím si, že je tady nutné skutečně zopakovat, proč ten projekt je na stole. Protože hnutí ANO chce vytvořit rovné podmínky pro všechny podnikatele a nepodporovat situaci, kdy jedna skupina podnikatelů platí daň, zejména daň z přidané hodnoty, a druhá neplatí. A trochu čísel k tomu. Vzal jsem si statistickou ročenku z roku 2012, jednak proto, že to byly předcházející vlády, a jednak že žádná jiná data nejsou ještě k dispozici, a tam odhadovaná výše daňové mezery DPH podle Evropské komise činila v roce 2012 v České republice 23 % na rozdíl od průměru v zemích Evropské unie, kde se pohybuje kolem 18. Těchto 23 % činí v absolutních hodnotách částku kolem 80 mld. korun nevybraných daní v roce 2012. Daňovou mezerou se rozumí rozdíl mezi skutečně vybranou DPH a teoretickou výší daně za předpokladu, kdy by všechny subjekty plnily své daňové povinnosti.

Co se týká DPH, jistým zdrojem informací, který vychází právě z objemu stravování, jsou informace z Českého statistického úřadu a z Ministerstva financí. Z těchto zdrojů vyplývá, že roční výběr by měl dosáhnout částky 11,6 mld. DPH ročně, a to pouze v oblasti stravování, restaurační činnosti a hotelnictví. Za pět let bychom měli vybrat na DPH částku kolem 60 mld. korun. Ve skutečnosti se v tomto resortu, čili pouze v resortu stravování, reálně vybere částka 1,5 mld. korun. Evidentní rozdíl mezi možným rozsahem výběru DPH a reálným výběrem je naprosto zřejmý - 60 mld. proti reálným 1,5 mld. ročně krát pět let, to je 7,5 mld. Čili až osmkrát víc lze vybrat na DPH, kdyby byli všichni slušní a všichni platili.

No a co chce ANO? V podstatě rovné podmínky ve výběru daní tak, jak jsem říkal, pro všechny. A jestli je ten trh poněkud pokřivený, nebo hodně pokřivený a dřív procházela situace, kdy někdo platil DPH a jiný ne, tak podle mě jednak je to potřeba změnit a to bude samozřejmě něco stát. Jestliže vytvoříme daňové prostředí, které bude platné pro všechny podnikatele, pak elektronická evidence tržeb přinese další doplňkové výhody, lepší výběr - zvýšení plateb na sociální a zdravotní pojištění, jak říkal kolega Volný, zvýšení odvodů daní u právnických podnikatelských subjektů, které zaměstnávají zaměstnance, a samozřejmě do budoucna u těchto zaměstnanců, kteří dneska dělají takzvaně načerno, tyto odvody na sociální pojištění jim přinesou i vyšší důchod.

Jak to vypadá konkrétně v těch nákladech? Tak jednak musíme uvažovat náklady centra a tam jsem vycházel ze dvou zdrojů. Jednak je to RIA, hodnocení dopadů regulace, a jednak jsou to podklady firmy BDO, což je firma, která dělala úvodní studii proveditelnosti. A jestliže se podívám na ty podklady, tak podle RIA za pět let je to 2,69 mld. korun náklady na centrum. A podle firmy BDO, to znamená úvodní studie proveditelnosti, ty náklady dělají za stejnou dobu asi 2,48 mld. Rozdíl, když to sledujete, spočívá v tom, že se uvažují prostředky na informační kampaň, vyšší zabezpečení systému na systémovou integraci, náklady na certifikaci a podobně. To se týká té RIA. Ale v podstatě je to 2,5 mld. korun.

Náklady na provoz terminálů, to už jsem tady vystupoval minule. Jednak je potřeba říct, že část podnikatelů už má toto odpovídající zařízení, čili tam jsou minimální nebo téměř nulové náklady. Podnikatel, který nebude mít tady toto zařízení, říkali jsme také, že lze koupit zařízení od pěti tisíc do devíti. Minule tady vystoupil kolega, myslím Kučera, který říkal, že to stojí kolem 20 tisíc. Samozřejmě když se podívám na nějaký příměr z automobilismu, když si místo škodovky, která mě spolehlivě doveze z domu do Prahy, koupím audinu nebo bentleyho, tak musím platit asi víc, to je jasné. 95 % podnikatelů využívá běžně elektronickou formu komunikace. To samozřejmě neznamená, že má na prodejních místech elektronické pokladní zařízení, ale demonstruje to jejich schopnost fungovat elektronicky. Certifikát čili podpis bude poskytován zdarma. Ten trh, ty nabídky, ty ceny pokladen, to samozřejmě bude obdobné jako v zahraničí, nebo možná ještě nižší, protože tady bude konkurence. Je potřeba také uvažovat s tím, že těch pět tisíc, co dá za tu nejlevnější pokladnu, tak v podstatě s ní bude spojena daňová úleva pro fyzicky podnikající občany, bude dělat také pět tisíc korun.

Pokud jsme z prostředí IT, a tady je hodně informatiků, tak je zřejmé, že tady ten proces zavádění informační technologie, že to nebude bezproblémové a že s tím problémy budou. To je prostě záležitost, která je spojena s každým zavedením informačního systému. Ale je potřeba se podívat na ty náklady. Za těch pět let náklady na zavedení systému budou činit 7,5 mld. a ten projekt zajistí výběr daní ve výši 60 mld. korun jenom v oblasti stravování a obchodu.

Na závěr bych řekl, že je potřeba upozornit také veřejnost i poslance, že dojde k úlevám v oblasti DPH právě pro tu oblast stravování, a to že se DPH sníží z 21 % na 15 %. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A mám zde čtyři faktické poznámky. První bude pan poslanec Kolovratník a připraví se pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji a přeji dobré odpoledne. Já bych ve faktické poznámce rád opravdu fakticky zareagoval na předřečníky, pány poslance Kučeru a Holečka. Prostřednictvím pana předsedajícího nejdříve na pana poslance Kučeru. Vy si asi pletete, a věřím, že si to pletete záměrně, pojmy majitel, předseda a podobně. Když tak zkuste se někde v základních ekonomických učebnicích podívat. Majitel se říká u soukromé firmy. U politické strany používáme trochu jiný název.

Ale já teď opustím tu ironii. Ocením v téhle debatě fakta, data, analýzy, argumenty, ale opravdu se mi nelíbí hloupé a sprosté urážení. A když váš předseda Kalousek v posledních dnech mluvil o poslancích první, druhé, třetí kategorie, tak vy se, milý pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, řadíte možná do čtvrté, páté nebo šesté kategorie, když tady pouze zbytečně urážíte.

A vůči panu poslanci Holečkovi chci poděkovat straně ODS, že nám ukazuje, jak se má krást a jak je možné krást a kde kolegové zjistili, jak se dá všechno obcházet. Chci vás, milí kolegové z pravice, ujistit, že jestli vy chcete urážet své oponenty a jestli chcete občanům České republiky dávat návody, jak něco nejde udělat a jak je to možné obejít, tak vás chci ubezpečit, že my v hnutí ANO, a věřím, že i ve vládní koalici, touhle cestou nepůjdeme. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Vondráčka.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já bych chtěl také reagovat na předřečníky. Hlásil jsem se málo hbitě, tak nenavazuji přímo.

Nejdříve na pana kolegu Holečka. Také jsem muž činu. Šel jsem na průzkum do hospody, do místní části v Kroměříži, kde jsem zjišťoval ty problémy. Já bych se chtěl zdvořile zeptat pana předsedy Fialy prostřednictvím předsedajícího, o jakých stovkových záležitostech mluvil, protože mně ten hospodský, kterého léta znám, říkal, že problém je, že v okamžiku, kdy on začne platit DPH z každého sudu, tak už nemůže mít pivo za 22 korun, v té dědině už si ti chlapi radši koupí pivo domů a on tu hospodu bude muset zavřít. On mně neřekl ani slovo o tom, že ho elektronická evidence bude stát nějaké peníze, jeho trápí, že bude muset platit DPH, že bude muset zaplatit servírku z čistých zdrojů. Řekl mi to na férovku, kamarád kamarádovi. Takže já si myslím, že to je hlavní problém. A já vím, že ty hospody jsou ohrožené. Já jsem fanoušek vesnických hospod, na druhou stranu má stát umožnit hospodu jako jediné kulturní centrum, řekněme v té místní části, za cenu toho, že se tam neplatí daně? To nemůžeme takhle říkat v parlamentu. To musíme vymyslet nějak jinak. A nemůžou někteří platit a druzí neplatit. A jestliže mi chlap, který prodává pivo za 36, slíbí: Já vás podpořím, zaveďte elektroevidenci. Já vás jenom prosím, buďte důslední vůči všem. To je to, co já jsem prošel svůj průzkum po svém rodném městě. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Kučera.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já samozřejmě nebudu reagovat na urážky, které tady zazněly ze strany pana poslance Kolovratníka. Já si myslím, že to jenom ukázalo, jakým způsobem uvažuje on a jakým způsobem přemýšlí. Nicméně bych zareagoval několika slovy na svého předřečníka, pana poslance Raise, který nám řekl, že se jedná zejména o vyšší výběr DPH, zatímco pan poslanec Volný nám řekl, že se jedná zejména o narovnání podnikatelského prostředí. To znamená, já tam vidím trošku jakoby nesoulad. Samozřejmě možná, že se jedná o obé. To samozřejmě nemohu vyloučit. Nicméně musím znovu opakovat jednu věc a to je to, že elektronická evidence tržeb skutečně nepřinese to očekávané, o kterém tady mluvil jak pan poslanec Volný, tak pan poslanec Rais.

Další věc, nad kterou bych se chtěl zamyslet, je to, proč to směřuje pouze do jednoho podnikatelského sektoru. Proč to směřuje pouze na to stravování, na ten byznys, který dělá Andrej Babiš. To by mě skutečně velice zajímalo. Tady se množí případy, že ten byl v oné hospodě a v jiné hospodě a na vesnici a tak dále. Tak prosím vzpomeňme na ty řemeslníky na těch vesnicích, v těch menších městech. Každý z vás, kdo tady sedí, si nechal vymalovat byt, měl doma truhláře, měl doma zámečníka. A na to se klidně vsadím, a možná že bych tu sázku s jistotou vyhrál, tak každému bylo nabídnuto, kolik to bude stát s fakturou a kolik to bude stát bez. Troufnu si říct, že většina z vás to i využila, tuto možnost. Nechci říct, že každý, ale určitě mnozí ano. A chci říct, že tam se točí podstatně větší peníze, než v té vesnické hospodě, která může mít obrat skutečně v tisících korunách za měsíc. Ovšem ten zámečník, to už je trošku jiná. Ten malíř pokojů, to už je trošku jiná. Ten truhlář, to už je trošku jiná. A proč směřujeme pouze do toho oboru stravování? (Upozornění na čas.) Mě napadá jedině - protože Andrej Babiš. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já jsem příznivcem přístupu, že když rány rozdávám, tak je musím umět přijmout. Nijak se tím netajím. Pan poslanec Kolovratník si tady stěžoval, že ho někdo urazil. A pak urazil mě a mé kolegy. Takže pane kolego, prostřednictvím pana předsedy - vyberte si. (S důrazem:) Jak můžete říct takovou nehoráznou věc, že ODS podporuje nějaké zlodějiny! Co jste si to vůbec dovolil! Čím jste to dokázal! Posloucháte nás, co říkáme, že stojíme za těmi poctivými, kteří daně platí! Co vám řekl ten váš chorvatský ministr financí, kterého jste si sem přivezli? Nic navíc jsme nevybrali.

A teď abych zareagoval na vystoupení pana poslance Raise, který se tady odvolával mimo jiné na analýzu společnosti BDO IT, kterou mi pan ministr odmítl poskytnout, o tom se budeme bavit v písemných interpelacích. A vy jste, kolegové z ANO, iniciovali minulý týden mimořádnou schůzi k České poště. Já se chci zeptat, jestli pan předkladatel nebo pan zpravodaj nebo pan poslanec Rais ví, na koho podala Česká pošta trestní oznámení za zmanipulovaný posudek. Já to vím z veřejných zdrojů. Kupodivu na tutéž firmu, na jejíž stanovisko či analýzu, vy jste ji asi viděl, já ne, se odvoláváte. Tak chcete řešit nepořádky v České poště? Nebo údajné nepořádky, jak jste tady říkali minulý týden? Konkrétní příklad - z tisku vím, že generální ředitel na tuto firmu podal trestní oznámení za zmanipulované posudky, a současně se na posudek této firmy odvoláváte v jiném případě? Je to normální? Mně to normální nepřijde. A já očekávám od Martina Kolovratníka, že mě a mým kolegům se omluví za svá slova. Děkuji. (Tleskají poslanci ODS.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším bude kolega Beznoska. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já jsem měl připravené v podstatě stejné věty jinými slovy jako náš pan předseda Stanjura. Prostě považuji za naprosto nehorázné věty, které tady pronesl pan kolega Kolovratník. Slova pana kolegy Holečka byla jistě míněna jako možnost, že se softwarovými operacemi dá tento systém obelstít. On to myslel jako příklad, který se v Chorvatsku objevil. Stejné potvrzení, aniž bych, doufám, byl podezírán z čehokoliv, že něco chystám, je v Maďarsku, protože já jsem se ptal v Maďarsku, jak funguje EET a jestli se EET dá obejít. Zase mi bylo potvrzeno, že obejít se dá. Čili pokud bojujeme proti šedé ekonomice, a já tady připomenu, že podíl těch malých a středních podnikatelů na objemu šedé ekonomiky je pouze 7 %, cílíme špatným směrem. Jsem stejně tak jako vy pro rovné podnikatelské prostředí, pro rovné podnikatelské podmínky, ale tohle to tu šedou ekonomiku opravdu nenapraví.

Připojuji se k žádosti pana předsedy Stanjury, abyste se nám, Martine, omluvil, protože to bylo opravdu mimo všechna pravidla této Sněmovny. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Jenom upozorňuji, že oslovovat poslance je možné pouze mým prostřednictvím, i když je oslovujete křestními jmény.

Nyní prosím kolegu Soukupa.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, i když pan Stanjura zavedl tuhle diskusi někam jinam, já budu přesto ještě reagovat na svého přítele, já to beru v dobrém, kolegu Holečka. Ten příměr mě připadá trošku směšný. Ten příměr o tom, že když zavedeme ten systém, že nám to nic nepřinese, že se stejně bude krást apod. To už můžeme rovnou zrušit policii. Pane kolego Holečku, vy jste velký fatalista.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také mým prostřednictvím. Pan poslanec Volný.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji. Já tu chybu neudělám, já bych chtěl - prostřednictvím pana předsedajícího - reagovat na pana Kučeru. Já teď trochu odbočím. Mluvil tady pan Stanjura a pan Beznoska, to byly věcné připomínky. Já jsem nebyl u té přestřelky tady s Martinem, nicméně když někdo pochybuje a říká nějaké argumenty, které si myslí, proti EET, tak to beru, pojďme o tom diskutovat. Ale to, co řekl pan kolega Kučera, je fabulace, spekulace a není to korektní. Víte moc dobře, že EET se nedá rozjet v celém segmentu najednou. Někde se musí začít. Kdyby se začalo u těch malířů, tak se bude říkat: Ty chudáčci malířci, a proč zrovna začínáte u nich? Prostě začalo se tam, kde se začalo, a víte, že tam se to po třech měsících nabaluje a měl by se ten segment obsáhnout celý. A spekulace, že se začalo restauracemi a obchodem kvůli tomu, že pan Babiš nějak absolutně nepřímo v tomto segmentu podniká, je prostě pod pás. To si řekněme na rovinu a buďme korektní. Argumentujme tvrdě, ale korektně. Děkuji. (Potlesk z řad ANO.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má slovo pan předseda Faltýnek s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Já k této debatě jenom jednou praktickou zkušenost z minulého a předminulého týdne. Zúčastnil jsem se setkání se starosty, podnikateli, s vedením Sněmovny, bylo nás tam více. Bylo to v Pardubickém kraji. Za ODS tam byl myslím Marek Benda, za TOP 09 Jitka Chalánková. Na úvod - bylo zajímavé, že nás tam přivítal vlastně majitel toho areálu pan Juříček, mám pocit, že se tak jmenoval, nechci to jméno zkomolit, majitel toho velkého hotelu. A říkal, že nás tam velmi vítá a že byl v minulosti dlouhá léta voličem ODS, ale že tedy nechápe, proč ODS bojuje proti EET, když vlastně je to o tom, aby měli stejná pravidla pro všechny. A on, když začal provozovat ten velký hotel, Vista se jmenoval ten hotel, na Dolní Moravě, tak vlastně číšníci a kuchaři měli poprvé legální mzdu, legální odvody, a když spočítal náklady, které má, když podniká poctivě, tak se s meníčkem dostává na x a okolní menší podnikatelé v té oblasti, v té velké rekreační oblasti, ho v podstatě válcují, protože patrně takto jako on nepodnikají, a proto podporuje zavedení stejných pravidel pro všechny. Postupně pro všechny. A úplně stejná debato proběhla v Ostravě a ve Zlíně s podnikateli malými i velkými, kteří říkali úplně stejné věci. (Upozornění na čas.) Čili bylo by dobře s těmito lidmi hovořit a zeptat se jich na jejich názor. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já jenom na vysvětlenou, já jsem o chvilku později zapnul stopky panu poslanci Faltýnkovi, tak jsem se mu to snažil kompenzovat, takže jsem byl tolerantnější. Omlouvám se.

Pan poslanec Kolovratník.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Já jsem byl vyzván k reakci, tak se jí chlapsky zhostím. Přiznám se, trochu nevím, bylo to možná expresivní vyjádření nebo reakce. Prostě reagoval jsem na to, když slyším "tak to nedělejme, stejně se to obejde, stejně bude možné nějak to ošulit a nějak krást". Tak jsem si to já vykládal. Ale možná jsem se unáhlil. A chci říci, že s kolegy z ODS jsem doposud měl velmi korektní vztahy. U pana předsedy Stanjury na rozdíl od kolegy Kalouska si vážím právě toho, že vždy, nebo většinou argumentuje fakticky, věcně a nedopouští se těch urážek.

Takže milé kolegyně, milí kolegové, pokud takto směřovaná slova omluvy nebo symbolicky podané ruky pomohou, tak je prosím přijměte. A budu se těšit právě na tu věcnou argumentaci. Děkuji. (Potlesk z řad ANO.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má faktickou poznámku pan ministr Babiš. Po něm paní poslankyně Lorencová.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Jen pár poznámek a reakcí. Ohledně šedé ekonomiky. Ve Švédsku mají pokladny, tam to zavedli a podíl šedé ekonomiky je asi stejný jako u nás. V Rakousku to teď zavádějí a tam je podíl šedé ekonomiky 8 %. Teď to zavádějí - od roku 2016. Ten systém nejde obejít, je to vyloučeno. Je na to kontrolní systém a jsou tam samozřejmě sankce, které de facto mohou skončit uzavřením provozu. Ta pravidla jsou jasná, takže žádné obcházení systému není možné.

Ohledně mého byznysu. Já nevím o jakém byznysu jste mluvili. Já nepodnikám v restauracích. Máme tři závodky, takže to nepovažuji za podnikání.

V Chorvatsku, pane kolego Stanjuro prostřednictvím pana předsedajícího, ano, tam vybrali stejně daní, ale snížili daň z 23 na 13 %, takže vybrali samozřejmě víc.

Ohledně té studie, já o tom nevím, já jsem ji tady veřejně odevzdal panu Kalouskovi a teď jsem psal kolegům na ministerstvo, aby ji přinesli, protože nevidím důvod, proč by mu ji nedal.

Zmanipulovaný posudek. Prosím vás, ta firma má několik názvů a my jsme si dali udělat posudek za 190 tisíc, protože bohužel ministerstvo a úředníci nebyli schopni za rok a půl nic pořádného vypotit. Takže to taky odmítám, není to pravda. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Lorencová, po ní pan poslanec Kučera.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Kolegyně a kolegové, pane předsedající, já jsem stáhla svůj původní příspěvek, protože jsem došla k závěru, teď mě to trochu mrzí, že všechno důležité a podstatné už tady zaznělo. Několikrát zazněly příspěvky, ze kterých všichni jasně víme, že tady existuje vrstva podnikatelů, kteří prostě neodvádějí daně, což je princip. Všichni to víme. Vědí to i odpůrci i příznivci nového systému, který ty daně zabezpečí, aby se vybíraly. Rozdíl mezi námi je jenom v tom, že my chceme rovné podmínky opravdu pro všechny, kdežto pravice, a v tom jsem zajedno s kolegou Kolovratníkem, pravice se snaží za každou cenu dát punc legálnosti tomu, o čem víme, že není nic jiného než zlodějna. Nic jiného přece to není. A víme to všichni. Všichni, co tu jsme ve Sněmovně.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším bude pan poslanec Kučera a připraví se pan poslanec Adamec.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. K paní poslankyni Lorencové. Víceméně souhlasím, jen, teď to myslím fakt velice upřímně, my se lišíme v jednom. My se lišíme v tom, jakým způsobem chceme k tomu rovnému podnikatelskému prostředí dojít, a říkáme, že to elektronická evidence tržeb není, že tento nástroj je skutečně nefunkční, předražený a neefektivní. To je všechno, o čem tady mluvíme. Všichni chceme, a znovu to opakuji a myslím, že to můžeme jednoznačně deklarovat, rovné podnikatelské prostředí si snad přejeme všichni.

Nicméně jsem chtěl reagovat na pana poslance Volného. Z velké části se s ním také ztotožňuji. To je skutečně fér, co tady zaznělo, ale fér by také bylo, kdyby byl stanoven nějaký harmonogram, jak to bylo v původním návrhu, ze kterého byl poté vyňat. Jak to bude zaváděno dále? Dnes se bavíme pouze o gastroslužbách, pohostinství atd. Samozřejmě pan ministr Babiš mluvil o třech závodkách, ale nemluvil o těch dodávkách do maloobchodů, o které jde zejména. Ale já si skutečně myslím, že by bylo fér, kdyby z hnutí ANO zaznělo: Teď zavedeme maloobchod, za tři měsíce to bude tento sektor, za čtyři měsíce to bude tento sektor. Tak to původně bylo v původním návrhu a z toho to teď zmizelo. Možná že se pletu, možná že to tam někde je schováno. V původním návrhu to bylo, v tomto to není. Řekněte prosím tento harmonogram. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Adamec, po něm pan poslanec Rais.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Budu velmi stručný. Když se tu bavíme o šedé ekonomice, tak podíl v České republice je cca 15 % a je to způsobeno vysokou cenou práce, podle mě. Z větší části.

Co se týká představy, že represe nebo odrazující mechanismy sníží podíl šedé ekonomiky na trhu, tak ty představy podle mě jsou mylné, a až se vám podaří zavést EET, což asi se vám podaří, tak se domnívám, že se budeme bavit o skoro stejných číslech. Tím říkám, co si o tom myslím, a samozřejmě netvrdím, že není potřeba narovnávat podnikatelské prostředí, ale byl bych v tomto případě velmi opatrný, protože na druhé straně mohu také říci, že většina peněz, která se nevybere na daních, tak jsou nevybrány kvůli daňovým optimalizacím. To si řekněme také na rovinu. A tady už je nerovnost mezi podnikatelskými skupinami: Ti, kteří mají na daňové optimalizace, a ti, kteří nemají.

Možná by bylo férové tady říct jednu věc: Proč začínáme v pohostinství a proč se ptáme na jiné obory, proč to nešlo ve stavebnictví? Tak mi logicky připadá, že ve stavebnictví by to bylo lepší, protože to je největší segment toho podílu šedé ekonomiky. A opravdu tam ty peníze utíkají velmi jednoduše a velmi bezpracně pro ty, kteří ty služby zajišťují. Takže možná jen takový malý úvod.

Jinak kolega Kolovratník tu není, já doufám, že to myslel upřímně. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolega Kolovratník tu je, akorát nebyl na svém místě. Prosím pana poslance Raise, po něm pan předseda Fiala.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já jsem příznivec spíš čísel než nějakého velkého povídání a předřečník pan poslanec Kučera hovořil o předraženosti systému. Ono by možná bylo dobré vědět, kde ty náklady on vidí jiné, než jsem je viděl já. Proč zrovna hotely, to bylo v podstatě řečeno v tom úvodu. Rok 2012, evropská statistika, to není výmysl někoho z ANO, ta daňová mezera je o 5 % horší než všude v okolních zemích, čili je to tady ještě horší, než je to v tom okolí, a dělá to v absolutních číslech asi 80 miliard korun z roku 2012, tzn. z roku, kdy vládla pravice. Je naprosto logické, že je ta koncentrace do tohoto segmentu, kde daňové úniky v DPH jsou největší. To je vše. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, prosím pana předsedu Fialu, po něm pan poslanec Beznoska. Kolegyně a kolegové, všechny vás registruji, ale v současné době je zde sedm faktických poznámek. Nebojte se, na všechny vyjde řada.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Já jen několik krátkých reakcí a naštěstí už opět věcných. Přijímám omluvu za ODS pana kolegy Kolovratníka a doufám, že už zůstaneme jen u té věcné diskuse.

K panu poslanci Vondráčkovi vaším prostřednictvím. Já nevím, nemluvím s lidmi, kteří mně a priori říkají, že neplatí daně. Pokud s takovými lidmi mluvíte, tak je potřeba je upozornit na to, to byste jako poslanec měl, že daně platit mají. Pokud máte pocit, že to je obzvlášť špatné, tak je můžete nahlásit nějakému úřadu, a ne tady lamentovat nad tím, tak jak to dělá třeba paní poslankyně Lorencová, že tady lidi daně neplatí a všichni víme, že někdo krade. Tak já nevím. Buďme konkrétní. Víte to, tak s tím něco dělejte. Máme tady obrovské množství kontrolních orgánů, máme tu neuvěřitelný byrokratický systém, máme tady rozvinutý kontrolní systém, lze přece postihnout ty nepoctivé. Ale rozdíl mezi námi je následující: Já když si budu myslet, že někdo krade, tak s tím budu něco dělat. Ale vy, když si hypoteticky myslíte, že někdo abstraktně krade, tak zavedete komplikovaný systém, který bude kontrolovat všechny a kde všichni ti poctiví budou platit na to, aby náhodou někdo něco neukradl. Vždyť je to, dámy a pánové, úplně absurdní.

Pokud se shodneme na tom, že všichni mají platit daně, a doufám, že ano, tak se pojďme bavit o nástrojích, jak toho stát má dosáhnout. A ty nástroje stát má. Pokud v tom stát selhává, tak nemůže udělat to, že do toho zapojí všechny podnikatele a řekne jim: Zaplaťte si za svou apriorní kontrolu, protože jinak se v této zemi bude krást. Takovou argumentaci já prostě nepřijímám.

K panu předsedovi Faltýnkovi prostřednictvím pana předsedy bych řekl jednu věc. Já s těmi živnostníky a podnikateli mluvím a mluvím nejen s voliči Občanské demokratické strany, bývalými a současným, ale mluvím i s lidmi, kteří ODS nevolí. A třeba mi řeknou: Pane předsedo, my nejsme a nikdy jsme nebyli voliči pravice. (Upozornění na čas.) Ale to, že bojujete proti tomu nesmyslu, jako je elektronická evidence tržeb, v tom vám fandíme. Tak i takoví podnikatelé a živnostníci mezi námi jsou a není jich málo.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Beznosku, po něm pan místopředseda Gazdík a další.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající. 432 tis. kontrol, to je docela dost za rok, ale o tom nechci mluvit. Já bych poprosil jenom pana ministra Babiše. Chtěl jsem se ho zeptat, protože to opravdu nevím, v tom Švédsku, jestli jsou to registrační pokladny, nebo jestli je tam opravdu zavedený systém on-line, tzn. elektronická evidence tržeb. To je první dotaz. Protože Švédsko bylo uvedeno jako příklad.

Druhá věc, k čemu se chystá Rakousko z hlediska té techniky.

A třetí dotaz by byl - protože z elektronické evidence tržeb se dá odečíst strašně moc důležitých údajů, v jakém místě, v jakém čase, v jakých objemech ten který podnikatel prodává, získává své tržby, pak je to snadno zneužitelné. Čili třetí dotaz je na to, jak je technicky ošetřeno, aby bylo zabráněno možnosti zneužití těchto dat. Poprosím pana ministra o tři krátké odpovědi. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, pan ministr je přihlášen. Je asi šestý sedmý v pořadí, tak na něj dojde řada. Nyní pan místopředseda Gazdík.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Já bych jenom fakticky měl pár věcí k elektronické evidenci tržeb.

Když pozoruji daňový výběr za posledních několik let, tak ten primární problém u šedé ekonomiky a u výběru daní jsou zejména velké firmy. A je to zejména cena práce, o které tady už jeden z mých předřečníků mluvil. My se v této situaci zaměříme na ty malé, na malou elektronickou evidenci tržeb. Tak já bych se chtěl pana ministra zeptat, jestli se zaměříme i na ty velké. Na ty velké firmy. Jestli do budoucna je plánováno udělat něco s cenou práce, která je v České republice skutečně příliš vysoká, nebo jedna z nejvyšších v rámci zemí OECD.

Já bych také chtěl ocenit, že nám pan ministr daroval brožuru, která je graficky a marketinkově velmi dobře zpracovaná. To, co mně v ní pořád není jasné, a na to bych rád znal odpověď, je ten on-line systém a IT. Já mám strach, že elektronická evidence tržeb a ty rovné podmínky, o kterých tady mluvíte, nebudou fungovat, protože to prostě nebude technicky fungovat. Ten on-line systém. Většina velkých firem si dnes všechno mnohokrát zabezpečuje. Když něco takovéhoto s tím obrovským množstvím, s těmi miliardami transakcí bude on-line, mám strach z hackerů, mám strach z toho, že ten systém nebude fungovat. A pak se zpětně dostaneme k tomu, že si skutečně všichni nebudou rovni, ba naopak, bude v tom obrovský chaos. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším bude pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Heger.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se budu vracet k těm číslům a k faktům. Myslím, že je to dobře. Myslím, že všichni jsme viděli - někdo to četl pozorně, někdo méně - ten graf, který říká, jak velká je někde šedá ekonomika. A pracujme s tím, že lepší data nemáme. To není prostě úplně exaktní veličina. Jsou to většinou odhady, ale dělají to renomovaní výzkumníci. Když se podíváte do toho seznamu evropských zemí, kde je 31 zemí, průměr někde kolem 18, tak 15 zemí je na tom hůře, než je průměr Evropské unie, a 16 je na tom lépe. A teď se podívejme, jak účinný nástroj je EET, který tady je jenom v Chorvatsku, nebo registrační pokladny. Tak z těch, které jsou na tom hůře, tzn. že mají vyšší podíl šedé ekonomiky, z těch 15 je to 10, které používají tento podle nás neúčinný nástroj, a z těch 16, které jsou na tom lépe, než je průměr EU, tzn. mají nižší podíl šedé ekonomiky, pouhé 3. No, není to divné? Nemělo by to být naopak? Že ti, kteří tenhle skvělý, úžasný, výkonný systém používají, budou pod průměrem, a ti, kteří ho nepoužívají, budou nad průměrem? A to jsou čísla a fakta - Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko, teď bych mohl jmenovat. Z těch západních států je tam jenom Itálie. Ale je taky nad průměrem Evropské unie. Jak to, že to nezabralo? Jak to, že to není naopak? Že ti, kteří tento skvělý systém mají, mají nižší podíl šedé ekonomiky než ti, kteří ho nemají? To bych prosil vysvětlit.

A potom k panu zpravodaji a k celé jeho politické straně. Zrovna KDU na ty kamery tvrdila: my jsme si v rámci koalice vybojovali, že to nebude platit pro všechny. A pan ministr financí a jeho hnutí tvrdí, že to bude platit pro všechny. Tak mě by zajímalo, jaká je dohoda v koalici - bude to platit pro všechny, nebo ne?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Hegera, připraví se paní poslankyně Šánová.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, tady čas běží rychle v sérii faktických poznámek, takže se těžko reaguje na něco konkrétního. Proběhla tady sada výroků, o kterých se řeklo, že to jsou pomluvy a urážky. Pak k tomu proběhly nějaké omluvy, které byly vyřčeny, a některé byly přijaty. A pak se hned nato objeví tvrzení, že pravice podporuje zlodějnu, jak to řekla paní kolegyně Lorencová. Já se taky cítím uražen, protože já jsem za pravici a ta vaše rétorika, prostřednictvím pana předsedajícího směrem k členům hnutí ANO, byla, že zavedené politické strany jsou špatné a podporují tady korupci. A teď už je to jenom ta rétorika směrem k pravici, že ta je příčinou všeho zla, protože vy se stáváte součástí toho politického systému. Tak to je jenom jedna replika.

A ta druhá myšlenka, kterou jsem tady chtěl říct. Podobně jako jsme slyšeli v té diskusi okolo zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, tak kontrolní činnost a udržování zákona jsou složitými problémy téhle společnosti. A tato společnost se domnívá zčásti oprávněně na základě konkrétních zkušeností, že tady některé věci jsou pokroucené. Ale tak potom neinvestujme do tak obrovských kontrolních mechanismů a přemýšlejme o tom, jak ten systém napravit nějak opravdu racionálně. Samozřejmě je ten systém pokroucený a to, co odvádějí zaměstnanci versus živnostníci (upozornění na čas) na zdravotní pojištění, je také pokroucené a je s tím potřeba něco dělat. Ale s tím zatím ten návrh nepřichází.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já jsem sice avizoval paní poslankyni Šánovou, ale z místa se před hlásil pan předseda Faltýnek, takže dám slovo jemu. Potom paní poslankyně Šánová.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Jenom doplnění. My tady nejsme ve sporu prostřednictvím pana předsedajícího s panem předsedou Fialou, protože určitě jsou skupiny podnikatelů, kteří říkají ano, kteří říkají ne. Je to spíš o tom, že ne všichni to mají třeba nastudované nebo pochopili, o co konkrétně jde. Já teď nahraju v tomto stanovisku kolegovi Stanjurovi. Já jsem měl jednání s paní Novákovou, to je šéfka Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jejich svaz žádá - nedělejte výjimky. Když všichni, tak všichni. Podobná stanovisko zastává i Hospodářská komora. Čili tolik jenom na doplnění té mé původní informace, že podnikatelé, kteří zaměstnávají lidi zejména v té první uvažované oblasti, tzn. restaurace a hotely, podporují tuto myšlenku. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní paní poslankyně Šánová a potom paní poslankyně Lorencová.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Děkuji za slovo. Vážení kolegové, já bych chtěla prostřednictvím pana předsedajícího doplnit pana Volného k panu Kučerovi. Ptal se, proč zrovna začínáme u těch hospod. U těch hospod chceme začít proto, že jich je 50 tisíc. Je to odvětví, kde je nejmíň subjektů. A chce se to vyzkoušet, aby to technicky - to měl obavu prostřednictvím pana předsedajícího pan Gazdík, že to nebude fungovat. Tak proto se to odzkušuje na odvětví, kde je nejmíň subjektů. Protože nedokážu si představit tu kritiku, kdyby náhodou se něco nepovedlo, tak co asi sklidíme. Tak to je toto. Dál půjde za další tři měsíce tak, jak to fázování bylo slíbeno, maloobchod - velkoobchod. Tam už je těch subjektů 250 tisíc. Tak proto u těch hospod. A za další tři měsíce, v další fázi budou ostatní podnikatelské subjekty, které svým nařízením stanoví vláda. Tak to je k panu Kučerovi.

Pak bych chtěla prostřednictvím pana předsedající k panu Adamcovi, který říkal: Proč to nespustíte v tom stavebnictví, kde jsou největší úniky? Já bych ráda pana Adamce vyvedla z omylu, protože ve stavebnictví uplatňujeme už dva roky, tři roky, nevím přesně, tzv. systém přenesení daňové povinnosti neboli reverse charge. Čili tam dochází k administrativě odvodu DPH u jednoho subjektu a ten si to pohlídá, aby odváděl a nárokoval. Tam nemůže docházet k únikům.

Toť vše. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni Lorencovou, po ní pan ministr Babiš.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Kolegyně a kolegové, pane předsedající, já si dovolím tentokrát ještě jednou exkurz do minulosti. Ne tak hluboké, jenom nějakých dvacet, pětadvacet let. Možná si ještě někteří z vás vzpomenou na památnou větu: "Neznám rozdíl mezi čistými a špinavými penězi." Bylo to z řad ODS, tehdy člen ODS Václav Klaus ji pronesl. (Výkřiky z pravé části sálu. Předsedající žádá kolegy, aby nepokřikovali z místa.) Já si myslím, že nám postupně vešlo do krve vyhýbat se daním, obcházet zákony, a dneska se tváříme, že jsme překvapeni, když konečně je tady někdo, kdo daně chce narovnat, kdo chce narovnat podnikatelské prostředí tak, aby daně vybíral od všech a aby konečně rozdíl mezi čistými a špinavými penězi byl znát. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr Babiš dává přednost panu poslanci Hájkovi. Prosím.

 

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, naše diskuse se trošičku posunula dál. Dneska tady ještě nezaznělo slovo "velký bratr", což beru jako pozitivní. V souvislosti s dnešním tématem si vzpomínám na dobu asi možná před patnácti lety, kdy jsme převáděli výplaty na účet. To znamená všichni zaměstnanci, všichni horníci dostávali peníze na dřevo a řeklo se, že budou peníze na účet. Byla obrovská averze: "To není možné, my jsme sto let byli zvyklí dostávat peníze na dřevo a teď nám to mají dávat na účet." Dnes kdybychom měli někomu říct, že bude mít peníze na dřevo, tak se na nás bude dívat, že jsme spadli z nebe.

My jsme v situaci, kdy jsme v digitální éře. Pan kolega Stanjura je v této oblasti daleko hlouběji znalý než já. Je to prostě fakt. Před deseti lety kdo platil kartami a kdo platí dneska, to je neskutečný nárůst. V době, kdy se dožijeme situace, že budeme všichni platit kartami, to znamená z účtu na účet, tak si myslím, že tato diskuse bude bezpředmětná. To je otázka času. Za deset let, až tady někdo bude analyzovat, o čem se tady týden, čtrnáct dní, měsíc diskutovalo, tak řeknou, že to byli blázni. Proč toto diskutovali? To je přece automatická věc.

Ještě bych krátce navázal na slova pana Fialy. Moje filozofie je taková, mám vždycky rád příklady. Vy jste řekl, že je tady nebezpečí byrokracie, že nemáme dostatek nástrojů na to, abychom slušné podnikatele a v uvozovkách neslušné oddělili. Já bych to přirovnal k radaru. Proč dneska dávají do vesnice radar? (Upozornění na čas.) Je tam přece řada slušných lidí, kteří jezdí padesátkou, ale řada lidí, kteří překračují. Jsou dvě možnosti. Buď tam dám policajta a měří to, to je ten kontrolní úřad, nebo dám radar. Já jsem pro radary.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr Babiš.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Tady je studie pro pana Stanjuru. Dával jsem ji tady oficiálně panu Kalouskovi, stála 190 tisíc.

K daním. Máme vlastně tři možnosti. Nedělat nic. Když daně v minulosti chyběly, tak se jednoduše zvýšily odvody zaměstnancům a úniky na DPH se nekontrolovaly. To si určitě pamatujete, protože je to za vámi. Druhá možnost je, že daňová správa může začít masivně kontrolovat všechny plátce. Ale většina z nich je poctivých, takže myslím, že jejich důkladné kontroly by byly jen ztrátou času pro daňovou správu a taky pro podnikatele. Proto jsme přišli s využíváním moderních technologií. Ta nesmyslná debata, kterou většina asi nepochopila, nebo nechce chápat, je, že mezi registrační pokladnou a elektronickou evidencí tržeb je rozdíl v technologii. Proto pravicové Švédsko navrhovalo registrační pokladny v roce 2007, nevím, jestli už byl na světě iPhone, a zavedli to v roce 2010. Rakousko zavádí poslední generace pokladen, ale tam to neprošlo politicky on-line. My přicházíme s novými, moderními technologiemi. Je to jen jednorázový proces kontrolního hlášení. Potom podnikatelům dáme pokoj, protože kontrol bude podstatně méně a Finanční správa bude mít víc času na ty, kteří kradou.

Elektronická evidence tržeb. Samozřejmě odpůrci se oprávněně obávají, že elektronická evidence tržeb zvýší daňový výnos a vyrovná podmínky pro všechny. Proto jsou tady stále dezinformace a lže se. Největší lež je samozřejmě, že budeme sbírat informace o zákaznících. To je nesmysl. Znovu opakuji, rozdával jsem brožurky, že dostaneme jenom evidenci celkové tržby a DPH a žádným způsobem EET neidentifikuje zákazníka, jak tady byla nějaká kampaň, že budeme vědět, kdo vypil kolik piv. Nesmysl. Dneska plátce DPH hlásí tržby každý měsíc finančnímu úřadu, hotovostní tržby zaznamenává každý den do účetnictví. O jakou informaci získá daňová správa navíc? Jedině rozpad denní tržby na jednotlivé anonymní částky. Ne informace o zákazníkovi, ale povinnost vystavit účtenku a možnost tuto účtenku zkontrolovat. To je to, co narovná podnikatelské prostředí. (Upozornění na čas.) Aby daně platili všichni, kteří je mají platit.

Já se ještě hlásím znovu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, ale budu vás muset zařadit na konec a to je v současné době na osmé místo. Prosím pana poslance Opálku. Přeje si vystoupit? Stahuje. Pan poslanec Kučera.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já si myslím, že podstatná informace zazněla na konci projevu pana ministra Babiše. Povinnost vydat účtenku. Možná by to stačilo. Skutečně tato jednoduchá věta, tento jednoduchý paragraf - povinnost vydat účtenku. A pak kontrolní nákup, sankce a tak dále. Ale tam by odpadla krása evidence, krása shromažďování dat. To by nemělo to kouzlo.

Zajímavá informace tady zazněla od paní poslankyně Šánové. Doufám, že jsem řekl jméno správně. Jakým způsobem by měl být zaváděn harmonogram. Chtěl bych, aby poslouchal pan ministr Babiš, protože bych požádal o jeho odpověď. Je to pro mě velice důležité. Paní poslankyně řekla tři měsíce, vyzkoušíme na restauracích, tři měsíce maloobchod - velkoobchod a tři měsíce pro všechny podnikatele, všechny živnostníky. Já bych se skutečně chtěl pana ministra Babiše zeptat, aby nám tady odpověděl. Znamená to, že do devíti měsíců všichni živnostníci budou mít povinně elektronickou evidenci tržeb? Toto je moje otázka. Skutečně si myslím, že je to otázka velice zásadní nejenom pro mě, ale pro celý náš podnikatelský sektor. Znamená to, že do devíti měsíců budou mít všichni čeští živnostníci povinně elektronickou evidenci tržeb? Prosil bych pana ministra Babiše, aby mi na tuto otázku odpověděl. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr Babiš stahuje svoji faktickou s tím, se hlásí s přednostním právem. Jakmile doběhnou faktické poznámky, dám mu slovo. Nyní má slovo pan poslanec Seďa.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Já se v úvodu omlouvám všem, kteří jsou přihlášeni, ale už mi to nedalo. Ministerstvo financí i vláda věří, že zavedením elektronické evidence tržeb vybere více peněz. Je to tady kritizováno, ale myslím si, že tržby se budou muset přiznávat. A to, že Česká republika má podprůměrnou míru šedé ekonomiky, přece neznamená, že rezignujeme na boj proti šedé ekonomice. V tom se snad shodneme.

Druhým důvodem je narovnání jisté nespravedlivé soutěže v podnikání. Přece nemáme, kolegyně a kolegové, na očích ideologické brýle, abychom neviděli, že je u nás v České republice velikou zálibou krátit tržby. Ale nejenom to, také neplatit daně. A je to přesně proto, že nemáme účinné kontrolní mechanismy. A když chceme kontrolní mechanismus prosadit, tak je tady velký odpor vůči němu.

Za třetí. Když tady kolegové především z pravice hovoří o vysoké ceně práce, tak se obávám, že žijeme asi v jiné zemi, protože já sleduji průměrné mzdy například u nás ve Zlínském kraji a musím říct, že je to ubohost. Určitě hovoříte o odvodech sociálních, zdravotních, ale s tím je možné možná souhlasit. Ale na druhou stranu když se krátí tržby, a víme dobře, jak jsou placeni zaměstnanci, jsou placeni opravdu na dřevo, to znamená z těch mezd, které jsou černě vyplácené, se neplatí sociální a zdravotní. To přece víme.

A poslední poznámka. Víte, ještě to tady ani nepadlo, ale pokud chceme, aby probíhalo transparentní financování i u politických stran, za chvíli tu budeme mít zase v prvním čtení nějaký návrh, tak elektronická evidence tržeb může omezit netransparentnost a korupční chování celé společnosti. A já právě beru elektronickou evidenci tržeb jako prevenci, například i proti organizovanému zločinu či například příjmech z drog a jiné kriminální činnosti.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Prosím paní poslankyni Němcovou.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Jenom dvě poznámky dovolte, pane předsedo.

První se týká slov, která řekl pan ministr financí o tom, že většina živnostníků a podnikatelů v České republice je poctivých. To musím říci, že jsem slyšela velmi ráda, a věřím, že pan ministr vychází z nějaké jasné databáze svého úřadu, a tudíž nerozumím tomu, proč plošně chce postihovat i ty poctivé i ty nepoctivé tím, co zavádí. Je to stejné, jako když si řekneme, a to podle mě je větší malér, když dochází k týrání dětí nebo k domácímu násilí, tak nasadíme do každé rodiny preventivně kamery, abychom tedy zamezili takovému chování. Všechny poctivé, o kterých víme, že jsou poctiví, tak budeme tímto způsobem kontrolovat. Finanční úřad má dnes již všechny údaje, všechny podklady, všechny informace k tomu, aby dokázal vyhodnotit chování jednotlivých živnostníků a dokázal rozhodnout, které má cenu hloubkově kontrolovat a jak často a které ne. To, co připravujete, je zcela nadbytečné.

A ještě si nemohu odpustit poznámku k paní poslankyni Lorencové, která mluvila o čistých a špinavých penězích. Já chápu, že je příjemné se vracet dvacet, dvacet pět let zpátky, protože to umožňuje nemluvit o tom, co je dnes. Kdyby vám tolik záleželo na tom, co je čisté nebo není čisté, tak byste přece tady také občas vystoupila, vážená paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, a zabývala se tím, proč předseda vašeho hnutí nechá vypálit 250- nebo 300hektarové pole téměř před úrodou, způsobí tím obrovské škody a zavádí sem mafiánské praktiky, které tady dosud nebyly, protože žádný vrcholný politik nota bene ani podnikatel, nikdo jiný by beztrestně nic takového nemohl dělat. Určitě byste se ptala na to, jak je možné, že si odpouští různé doplatky nebo platby, které měl sám odvést svému úřadu nebo jeho firmy. Ale to vás nezajímá, protože tohle je to nejbolavější, co je, a to vy chcete těmi řečmi 25 let starými přikrýt. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Novotného, po něm pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, já tak trošku donkichotsky a při vědomí, že se z tohoto pořizuje zápis, který se archivuje léta a léta, bych chtěl přece jenom zareagovat na citaci paní Lorencové, onoho výroku o špinavých penězích. Existuje jednoduchá pravda. Tento výrok, tak jak ho zmínila paní Lorencová, nikdy nikdo neřekl, nikdy nepadl. A ten autentický výrok, autentická myšlenka byla úplně o něčem jiném. V roce 1989 a v následujících letech tady žilo 15 milionů lidí, byla ještě federace a bylo potřeba začít privatizační proces. A takřka všechno kromě věcí běžné potřeby bylo ve státním vlastnictví. Ten výrok zněl tehdy tak, že je velmi obtížné rozeznat u peněz patnácti milionů lidí, třeba těch, kteří měli dvacet tisíc doma našetřeno, nebo těch, kteří dělali v zahraničním obchodě, třeba v Africe, a pak si to ulili někde ve Švýcarsku, které ty peníze jsou čisté, nebo ne. To rozlišení - to je to zásadní slovo - to je o metodě. Výrok má svůj okřídlený život, žije celá 90. léta.

Jenom pro archiv bych chtěl říct, že tento výrok nikdy nepadl. Je to mýtus 90. let, jeho chybná interpretace. A rozumím, že ti, kteří jsou slabší v abstraktním myšlení, nejsou schopni pochopit ten rozdíl. Rozdíl mezi tím, že nejsou špinavé peníze, a rozdíl mezi tím, že je obtížné rozlišit špinavé peníze. Pro tu historii jsem to tady chtěl říct. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura. Po něm pan poslanec Beznoska.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Něco řekl Martin Novotný, tak já se můžu věnovat jiným věcem. Mrzí mě, že dneska bude debata poměrně krátká. Ale budeme mít možnost ve třetím čtení opravdu důkladně debatovat. A není zbytečná. V debatě padají zajímavé věty. Jestli jste poslouchali pana ministra financí, tak říká: My bychom ty podnikatele mohli kontrolovat, ale to není efektivní, že by kontroly chodily z finančních úřadů. To je to, co my říkáme: Stát už má dneska dostatek nástrojů, jenom je nevyužívá. Současně když protestuje proti našemu názoru, že to zvýší byrokracii, tak pan ministr Babiš dneska řekl, díval jsem se do stenozáznamu: Nedostaneme žádná nová data než ta, která už máme. Já se ptám proč. Když už je stát má, ministr financí říká, že žádná nová data nedostane, proč je tedy chceme znova? Pak je to byrokratická zátěž, když ty samé údaje státu posíláte. A že těch případů najdeme, že podnikatel opakovaně posílá ta samá data státu, veřejné správě. A stát si je neumí předat. Každá instituce to vyžaduje.

Úplně nerozumím té fascinaci technologiemi. Fakt tomu nerozumím. Máme nové technologie. Máme nové technologie. To je všechno pravda. Ale máme trvalé hodnoty, které s technologiemi nesouvisí. Svoboda. Důvěra v občany. Soukromí. Ano, díky technologiím všechny tyto hodnoty jsme připraveni narušovat, omezovat a zneužívat technologie k tomuhle. A to je velké nebezpečí. Technologie mají být dobrý sluha, ale nemají být pán a říkat: já vás budu všechny kontrolovat, protože to technologicky umím. To je pravda, že díky novým technologiím je to mnohem jednodušší. Ale je to dobře? Proč se mají občané vyviňovat před státem, že oni nic nespáchali? Úplně obracíme tuhle myšlenku. Všichni jsou sprostí podezřelí, díky technologiím jsme schopni k tomu získat dostatek dat. A vy se nám budete jednotlivě zodpovídat, zda to je, nebo není pravda. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Beznoska.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Ještě děkuji. Děkuji panu ministrovi Babišovi za odpověď. Potvrdil, že se dopustil hrubé nepřesnosti, že tady říkal, že Rakousko zavádí EET. Přiznal, že politické rozhodnutí bylo takové, že se vedou pouze registrační pokladny. To je velký rozdíl.

Jenom si ověřím, že je přesvědčen o tom, že Švédsko má povinné EET pro všechny bez výjimky. To je první dotaz. A potom jenom otočím tu debatu. Slýchali jsme tady mnohé o karuselových obchodech. To je téma. Tam jsem očekával, jak se budou vybírat daně od těch velkých, od těch obrovských podvodů. Neskončí náš boj proti daňové čistotě u těchhle malých? (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Lorencová. Po ní zatím poslední s faktickou poznámkou je pan poslanec Volný.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Kolegyně, kolegové, pane předsedo, když jste mě tedy opravili s tím, že to nebyl výrok vašeho tehdejšího člena Václava Klause, nevím, já jsem přesvědčena, že byl a že zněl doslova, jak jsem říkala, dejme tomu, ale ony byly ještě výroky, které vlastně... To byl jakýsi start k tomu, že stát opravdu 25 let pořádně nevybírá a neumí vybírat daně. To byly výroky jako zhasnout, více Viktorů Kožených... A věřte mi, že já nerada do té minulosti sahám. Nedělám to ráda, nedělám to s potěšením z toho, k čemu jsme dospěli. Že se nám to totiž až tak dostalo do krve, že považujeme za naprosto samozřejmé, že někdo ano, bude platit, někdo ne, platit prostě nebude.

A že by mě nezajímala současnost? Zajímá. Každodenně to dávám najevo například tím, že podporuji zavedení EET.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Volného.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji. Já prostřednictvím pana předsedajícího panu kolegovi Stanjurovi vysvětlím problematiku, nad kterou se pozastavil. Vím, že to je velice chytrý člověk, tak věřím tomu, že si to jen špatně vyložil. Když tady pan ministr Babiš řekl, že finanční kontroly jsou málo účinné, resp. někdy zbytečné, on to myslel přece tak: my předpokládáme stejně jako vy, že z deseti jsou tři nepoctiví, nebo dva, a zbytek poctivých. A když finanční úřad jde k deseti podnikatelům, tak podle této matice se musí osmkrát omluvit: Ano, děláte to dobře, my jsme to dělali zbytečně, protože jste poctiví. A dva chytnou. Ale to EET už bude signalizovat, kde ty tržby nejsou, kde můžou být problémy, a oni z deseti kontrol se budou omlouvat dvěma, kteří měli třeba mimořádně zavřeno, malovali, a chytnou osm podvodníků. To je ta efektivita kontrol. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě jedna faktická poznámka pana předsedy Stanjury.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: My tady vedeme poměrně dlouhodobou debatu, jestli má být povinná maturita ze matematiky. A já jsem zastáncem že ano. A to přiznání, ten váš výpočet prostě kulhá! Vy to chcete zavést pro všechny, i ty poctivé. Já si myslím, že je míň těch nepoctivých než dva z deseti, ale vyjdu z vašeho případu. A tato logika říká: Mám deset podnikatelů, osm je poctivých, dva nepoctiví. Když využiji stávající nástroje, jeden způsob kontroly, tak se osmi omluvím a dva chytnu. A když zavedu EET, tak z těch deseti podnikatelů, z kterých osm je poctivých a dva nepoctiví, chytnu osm a dvěma se omluvím. To prostě matematicky nesedí. Pokud je 80 % poctivých, já myslím, že je víc, ale vy říkáte 80 %, tak těmi kontrolami chytnete 20 %, ať použijete jakýkoli nástroj.

Navíc jsem se tady minule v debatě ptal, jak pozná finanční úřad, ke komu jít na kontrolu. A odpověď jsem doteď nedostal. Žádnou odpověď jsem nedostal, jak ten finanční úřad vybere z těch deseti, když nic neví. Vy to všichni víte: ti kradou, ti neplatí, můj kamarád v Kroměříži neplatí, ten neplatí - všichni to víte a finanční úřad to neví a nekoná. A jak tedy pozná z toho, že bude dostávat data z EET, ke komu na tu kontrolu jít, aby ty poctivé neobtěžoval? A navíc ty náklady, které vy tak ironizujete, že jsou vlastně zanedbatelné, budou platit i poctiví.

A my říkáme: zaměřme se společně na ty nepoctivé, najděme jiný účinnější nástroj, například přehlednější daňovou soustavu, například nižší cenu práce - to vůbec nejsou mzdy, to pan poslanec Seďa zase pomotal úplně. Cena práce není mzda. Mzda je jedna věc a cena práce je pro zaměstnavatele. To jsou úplně jiné pojmy. V OECD máme nejhorší, nejvyšší cenu práce. Když bude nižší cena práce, tak taky mohou být vyšší mzdy a díky tomu vyšší daň z příjmu fyzických osob, to má přece nějakou souvislost. To jsou nástroje, se kterými se skutečně bojuje s šedou ekonomikou. Jednoduchá a přehledná daňová soustava a nižší cena práce. A ne EET. (Potlesk části poslanců z pravé části sálu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Volný.

 

Poslanec Jan Volný: Tak já už jenom velice krátce. Já jsem shodou okolností z matematiky maturitu měl. Ale to je právě to, že my nepůjdeme za deseti anonymními neznámými podnikateli. My půjdeme za deseti, kteří budou vykazovat už právě v rámci elektronické evidence tržeb nepřirozeně nízké tržby. To znamená, my přestaneme z velké části obtěžovat ty poctivé, kteří budou mít standardní tržby na velikost jejich provozovny, a půjdeme jenom tam, kde bude už signalizována indicie, že ty tržby krátí. Tím pádem se významně sníží návštěvy, otravování a fyzické kontroly těch poctivých podnikatelů. Takhle já to vnímám. Možná jsem hloupý, ale takhle já to vnímám. Děkuju.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak silný výrok bych já určitě nepoužil jako pan poslanec ve svém vystoupení úplně nakonec. Ani nechci. Já tomu rozumím. Ale to je jak pohádka. Klíčová otázka k tomu, aby se splnilo to, co říkáte a čemu věříte, je, co je to nepřirozeně nízká tržba. Jedna restaurace na vesnici. Budeme dělat databázi restaurací? Já jsem se ptal minule: budeme k tomu mít lokalitu, kupní sílu, nezaměstnanost v každém okrese, v každém městě? To ale EET neřeší! Odkud ta data vezmeme? Vy jste uhodil hřebíček na hlavičku. Kdo rozhodne, ke komu kontrola půjde, a na základě jakých kritérií? To se fajn poslouchá: Půjdeme jenom k těm nepoctivým! To je fajn! Kdo by protestoval! Ale jak je vyberete z těch dat? Zkuste mi odpovědět, na základě jakých kritérií, ne tak obecně - nepřirozeně nízké tržby. Co to je? Když řekneme restauraci a máme obec do sta obyvatel, kolik je přirozená tržba a kolik nepřirozeně nízká? A když je obec 500 a mají jednu restauraci anebo dvě anebo tři, ale některá má třeba otevřeno jenom jeden den v týdnu nebo jenom v sobotu a neděli anebo jinak. Jaká kritéria zvolíte? Anebo to bude zlovůle? Což my se bojíme toho úředníka na finančním úřadu, koho si vybere na tu kontrolu. Jinak to nemá logiku.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Faktická poznámka paní poslankyně Němcová.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: To už bude jenom pokus o doplnění té otázky, kterou zde nadnesl pan předseda poslaneckého klubu Stanjura. Já myslím, že trochu tuším, jak by ten výběr byl, protože nám to v praxi ukázal pan ministr po debatě, která proběhla jednou v televizi, kdy jedna z odpůrkyň EET, drobná, úplně malá podnikatelka někde z Domažlicka, výrobkyně korálků, náušniček, druhý den tam měla zvláštní utajenou kontrolu z finančního úřadu za podivných okolností. A každý, kdo se ozval, nejenom politik, ale i ti živnostníci, například pan Bábek, který byl na rozpočtovém výboru, který si tam také kladl nějaké otázky a byl označen panem ministrem Babišem za lháře, tak já myslím, že to bude toto kritérium. Kdo se nám nelíbí, na toho si došlápneme!

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci. Další faktickou poznámku má pan poslanec Ivan Pilný, po něm se připraví s faktickou poznámkou pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já bych se rád tady zbavil nějakých mýtů, které tady pořád kolují. První je velký bratr. Myslím, že při té poslední debatě tady pan poslanec Stanjura říkal, že on je celkem v bezpečí, protože platí cash, nakupuje na internetu, takže je to v pořádku. Tak bych ho jenom chtěl upozornit, že mně se nedávno třeba stalo to, že jsem vstoupil na Seznam, díval jsem se na nějaké inzeráty cestovních kanceláří a také na alarm, protože se mi rozbil v domě. A během dvou dnů se mi na Seznamu kromě těch obvyklých bannerů, na které se nedívám, objevily inzeráty na alarmy, na dovolenou na Kypru a podobně. Takže bych chtěl jenom ujistit, že velký bratr rozhodně nečeká na to, až se zřídí elektronická evidence tržeb. To by byl blázen. Ti o nás prostě vědí všechno a vědí to nejen prostřednictvím pana předsedajícího i o panu Stanjurovi. Takže to je čistá iluze! Komerce na to v žádném případě nebude čekat, to by byla blázen, ta už to dávno má.

A pokud se týká analýzy dat, tak prostě i pan poslanec Stanjura jako bývalý programátor by měl vědět, že ty matematické algoritmy, které hledají vzájemné závislosti atd., už fungují tak, že stačí jenom poměrně velký vzorek dat, aby na základě nějakých kritérií dokázaly objevit, co je v nepořádku. Platí to v matematice a ten matematický model je přenositelný do všeho, od zdravotnictví až po byznys. Takže to prostě je jenom otázka toho, jak bude velký vzorek dat a jak na něm bude ten algoritmus operovat. Je to otázka několika milionů si pořídit takovou aplikaci.

Tak jenom pryč s těmi mýty a konečně začněme něco nového, abychom uslyšeli konečně to něco, co brání zavedení elektronické evidence tržeb.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému. S další faktickou poznámkou pan poslanec Miroslav Opálka, po něm paní poslankyně Zuzana Šánová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já zatím jenom stručně k ceně práce. Dovolte mi, abych citoval: Čeští pracovníci a jejich zlaté české ručičky jsou v rámci Evropy desátí nejlevnější. Hodina jejich práce vyjde firmu na 282 korun. Vyplývá to z nových údajů Eurostatu - čili ne žádného Českého statistického úřadu. Kdo je podle těchto propočtů nejdražší pracovní silou a kdo naopak nejlevnější, se můžete podívat do tabulky. Podstata je produktivita práce. Levná pracovní síla je cesta do pekel. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za jeho faktickou poznámku. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Zuzana Šánová, po ní pan předseda Stanjura. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Děkuji za slovo. Já bych jenom chtěla doplnit pana Volného - prostřednictvím vaším k panu Stanjurovi, že každý podnikatel dneska má nějakou historii, takže zřejmě logicky se bude vycházet asi z historie, ke komu na kontrolu půjdeme a ke komu na kontrolu nepůjdeme, protože někteří už 15-20 let vykazují data a vykazují své údaje. Takže kde asi se údaje nezmění, tak tam asi by bylo zbytečné chodit. Otázka bude u těch, kde se třeba zvednou, sníží, tak to bude předmětem kontroly. Ta evidence, ten software, víte, on bude i umět rozeznat, jestli došlo ke stornu v tržbách, kterého konkrétního dokladu, protože to půjde doklad po dokladu, takže on bude umět zaznamenat a říct správci: on tady za den vydal 30 účtenek, ale pozor, on jich deset stornoval.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Šánové. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nevím, jestli nepožádám některého kolegu, aby mě pustil do hospodářského výboru. Takhle si musíme vést tu debatu poměrně odbornou s panem předsedou Volným na plénu. (Pilným!) Pilným. Moc se omlouvám. Opravdu, už si to nepletu. Já se moc omlouvám. Ale on používá vždycky takovou polovinu pravdy. On přece stál v čele významné firmy, která k velkému bratrovi dlouhodobě přispívá. Já to respektuji. Ale každý, kdo o tom něco ví, tak ví, že je to pravda a že komerce v tom už dávno působí. A my se nemusíme přesvědčovat, že existují algoritmy. Já jenom říkám, že ty databáze nejsou. A vy stejně jako já se shodneme, naprogramovat to umíme. Musíme mít dobrá data, pak už z těch dat dostaneme všechno, ať už modely, nebo statisticky, matematické moderní metody. Já jenom nevěřím tomu jako mnozí z vás, té technologii, že se dá všechno naprogramovat a všechno rozhodují stroje a my to budeme jenom dostávat jako příjemci. Já tomu prostě nevěřím a já se toho dokonce bojím, ne že tomu jenom nevěřím.

Já jsem se ptal minule a ptal jsem se dneska a nedostal jsem odpověď, kde vezmeme ta data, která, jak správně říká pan předseda Pilný, pak už umíme analyzovat, umíme to naprogramovat, umíme využít matematické modely. To všechno podepisuji, v tom se vůbec nepřu. Ale když data nejsou nic nového, stát už to ví, stát má historii, takže ti, co kradou a vykazují a nic nezmění, budou vykazovat stejně, tak tam kontrola nepůjde - to nejsou žádné argumenty! To jsou pohádky anebo zbožná přání. Tak mi řekněte, odkud vezmete data, abyste mohli vybrat, koho budete kontrolovat, na základě jakých kritérií, kolik těch kontrol bude a co bude podezřelé. A když se někomu zvýší tržby, tak je to podezřelé? A co když roste ekonomika? Ale už je podezřelý - má větší tržby. Chceme, aby podnikatelé měli větší tržby, nebo nechceme?

A když mluvíme o reverse charge, copak reverse charge se uplatňuje u faktur, když se platí z ruky? To je zase pohádka, zavedení debaty někam. Když použiji reverse charge, tak se ta faktura vystaví. To nemůže být zadržená tržba. Anebo někdo věří tomu, že u nepřiznané tržby se uplatňuje reverse charge? Tomu nemůže nikdo věřit. Tak to sem vůbec netahejme, to s tím nemá žádnou souvislost. Buď se bavíme o daňových únicích DPH a řetězcích, karuselech, jeden problém, tam reverse charge může fungovat a může pomoci, a jak jsem říkal opakovaně, mnohé evropské země to nechtějí, je to prostě realita, setkal se s tou realitou i váš ministr financí, ne první český ministr financí, nebo chceme řešit nepřiznané tržby. To říkáte vy. Ale nemůžeme to smíchat dohromady a používat v debatě, co se nám hodí jako rozinka (Předsedající: Čas!), jak si to vyzobávám.

Takže dotaz je třeba i na pana předsedu: Jak naplníme ty databáze, z kterých už chytří programátoři udělají modely a ukážou: milý úředníku, jdi na tuhle ulici, ten má podezřelé údaje. (Předsedající: Čas!) Omlouvám se, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi a nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Helena Langšádlová, připraví se pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěla zdůraznit to, co tady zaznělo. Paní kolegyně Šánová hovořila o tom, kam my se rozhodneme, že půjdeme. A já bych chtěla dobře rozumět těmto jejím slovům.

Paní kolegyně prostřednictvím pana předsedajícího, znamenalo to, že vy se budete rozhodovat jako vy Agrofert, kam půjdete, podle toho, jak se to bude hodit vašim ekonomickým zájmům, nebo vy jako poslanci ANO se budete rozhodovat, kam půjdete, protože to bude vyhovovat vašim politickým zájmům? Není tomu náhodou tak, že tady chceme nezávislou státní správu? Není tomu tak, že toto musí být naprosto mimo politická rozhodnutí? Je zcela namístě hovořit o tom my se rozhodneme, kam půjdeme, a podle jakých kritérií? Já jsem tedy pro to, abychom tady měli nezávislou profesionální státní správu, a vaše slova jsou pro mě naprosto alarmující. Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Langšádlové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Pilný a to je zatím poslední faktická poznámka. Prosím.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já vystupuji proto, že jsem byl vyzván, takže nemohu odolat.

Za prvé nevěřím na to, že nás budou ovládat algoritmy. Teď jsem dopsal knížku o digitální ekonomice, takže můžeme se o tom někdy pobavit, až vyjde.

Pokud se týká dat, za prvé ta data existují. Existuje živnostenský registr, existují daňová přiznání, která můžou a určitě vyjadřují určité prvky nestability a variability, kterou samozřejmě ty algoritmy odhalí, a pokud se týká EET, tak tam se předpokládá, že během asi půl roku tam přijde deset miliard transakcí. To je sakra balík dat, který se dá už analyzovat! Takže data jsou a některá data se nasbírají. Samozřejmě ty programy nebudou hned fungovat ideálně, budou se muset přizpůsobovat i takovým věcem, jako je ekonomická krize nebo nová situace nebo nové daně a podobné záležitosti. To je otázka parametrizace, ale určitě se to podaří a kontroly do jisté míry půjdou najisto.

Reverse charge nemůžu adresovat, protože fakt nevím, co to má s tím společného. A otázka účelového posílání daňových kontrol - dneska přece stačí někoho napráskat finančnímu úřadu a máme kontrolu tam a nemusíte být z žádného hnutí ani politické strany.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému. To byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní s přednostním právem pan ministr Andrej Babiš, po něm pan předseda Zbyněk Stanjura, oba dva s přednostními právy. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Já bych začal asi odzadu. Pro paní Langšádlovou prostřednictvím pana předsedy - ano, my nemáme žádné politické zájmy. Finanční správa už není řízena panem Kalouskem a jeho přítelem Knížkem a ani FAÚ ani kauza ProMoPro, kterou pan Kalousek s FAÚ tak velice dobře odhalil. Takže Finanční správa je nezávislá. A teď byla zřízena komise na kontrolu FAÚ a já s tím nemám nejmenší problém. Určitě nikdo nemá žádné politické zájmy. My máme ekonomické zájmy na to, abychom vybrali daně, a o ty se doposud málokdo tady staral.

Já bych poprosil paní poslankyni Němcovou prostřednictvím pana předsedajícího, aby nelhala. Prostě tady lhala třikrát. Za prvé jste řekla, že ta paní, která podniká, prodává šperky, která se stala takovou odpůrkyní a pravděpodobně vstoupila do ODS, byla kontrolována finančním úřadem. Je to lež! (Poznámka z pléna.) Jo, říkala. Finanční úřad řekla. Já jsem si to napsal. Řekla finanční úřad. Byl to Úřad správy sociálního zabezpečení v Domažlicích. Ten je řízen paní Marksovou a já s tím nemám nic společného a odmítám to.

Problém je samozřejmě, vím velice dobře, jak fungují ty lži na mě. Ono to vždycky napíše ten váš, velká tradice, propojení s novináři některými, tak stejná lež je toho novináře, který většinou si večer dá deset piv a potom napíše ten nesmysl. To jsou odpouštění daní. Ministr financí už pět let nemůže odpouštět daně. Pan Kalousek to potvrdil v televizi. Od roku 2010. Pokud bylo něco odpuštěno, tak to byl ještě případ před rokem 2010, a to, že by mojí firmě někdo odpustil daně, je absolutní lež a nesmysl. Napsal to váš fanda novinář a potom to samozřejmě všichni kopírují. Moje firmy odvedly za 9 let 19,6 mld. daní a odvodů. 19,6 mld, paní poslankyně. Nic nebylo odpuštěno. A vysvětlovat vám, co to je daňová pobídka nebo daňová ztráta, si myslím, že je zbytečné, i tak tomu nerozumíte.

Ohledně vypálení úrody. Nevím, co to má společného, no tak to byl pozemek, který patřil jeden z mých firem. A ten pán, který si stěžoval, udělal to samé. Mám na to dokonce papír. Tu firmu jsem zachránil, protože mi dlužila 300 milionů, a ti lidé, kteří tam pracovali, jsou dneska spokojeni, protože dostali výplaty. Byl bych strašně rád, kdybyste tady skutečně nelhali.

Ty různé dezinformace, jako skvělý článek, to také bylo napsáno na objednávku, jeden pán, který sem chodí na pivo, napsal, jak se podvádí. A zase fabuloval, že se bude zdražovat pivo, což je samozřejmě lež. Ale tam bylo hezky popsáno, jak někteří podvádí. Tolik k těmto informacím.

A teď bych rád panu poslanci Gazdíkovi prostřednictvím pana předsedajícího, i panu Stanjurovi, vysvětlil karusely. Už jsem o nich dávno nemluvil. Karusely jsem řešil od 20. 6. 2014. Shodou okolností včera po 16 měsících se nám povedlo udělat průlom v Bruselu. Protože předtím, když jsem o tom mluvil, tak jsem mluvil jako do zdi. Asi stejně jako mluvil ministr Chovanec a premiér Sobotka, že nechceme kvóty. Pokud na to nemáte páku, tak vás moc neberou. A já jsem tu páku měl a to bylo veto na ten zákon, který jsme včera přijali. A já jsem jasně řekl, že tam mluvím dlouho o karuselech a že chceme kompetenci na revers charge. Vystoupil jsem tam pětkrát, šestkrát, dělal semináře, psal dopisy. No a včera konečně mi předseda ECOFIN ministr financí Lucemburska řekl, jak to vidím s tou naší pozicí. Já říkám ano, chápu, že to je priorita velkých zemí, ale Česko má jinou prioritu a to je revers charge. Protože to, co jsme včera přijali, tzv. tax ruling, a když jsem se ptal, kolik dostaneme peněz do rozpočtu, to je výměna daňových informací všech finančních úřadů v Evropě, tak ten výnos je skoro nula. Kdežto tady je 170 mld. eur nezaplacené DPH. Včera konečně ECOFIN, předtím, než jsem vystupoval, tak mě nechtěli slyšet, a včera mě vyslyšeli. A bylo to zapsáno i v minutes, je tam jasná deklarace ČR a bude to na programu ECOFIN. Po 15 nebo 16 měsících práce.

Pane Gazdíku, prosím, vás prostřednictvím pana předsedajícího, ano, my děláme všechno.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Můžete přímo, pane ministře, protože já jsem zrovna ten předsedající. (Smích několika poslanců.)

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Omlouvám se. Jak vás mám oslovovat?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přímo, pane Gazdíku.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dobře, pane Gazdíku. Výborně, omlouvám se.

My se snažíme vybrat daně od všech, od těch velkých, tzn. díváme se na nadnárodní firmy, jak optimalizují daňové základy předtím, než si vezmou 250-300 mld. dividend, jestli náhodou nefakturují ze zahraničí management fee nebo velké úroky nebo nějaké licence. Díváme se na transfer pricing. Děláme všechno najednou. A na ty karusely, kde jsou poslední data, že přicházíme o 3,2 mld. eur, to je asi 85 mld. Kč, víc než náš deficit, tak ano. Před třemi týdny jsme tady zlikvidovali síť 120 bílých koní, kteří nás okradli o 4,5 mld. Dovezli jsme Kobru. Škoda, že jste ji předtím neměli, Kalousek tu Kobru. Kobra zasahovala 31krát, zadržela 2,5 mld.Kč a zabránila podvodům za 5,3 mld. Kč.

Co se týká karuselů, máme to kontrolní hlášení. Když to zavedli Slováci, snížili (dvě slova nesrozumitelná) o 800 mil. eur. Je to efektivní nástroj, a to, že byrokrat Bruselu, a to je zajímavé, včera přišel za mnou komisař Moscovici a říkal, jo, dobře, konečně to budeme řešit. Když jsem s ním předtím chtěl mluvit, tak moc zájem neměl. Teď má zájem, protože jsou věci, kdy je potřeba souhlas všech, a to jsem právě včera využil, abychom konečně řešili revers charge, protože nevidím důvod, když Komise řekla tady máte 15 komodit na revers charge, to můžete, a zbytek se nás musíte ptát, tak já říkám ne, my si tady rozhodneme, česká vláda si rozhodne, jestli bude revers charge na nějakou komoditu, nebo ne. Takže to děláme a uvidíme, jak to dopadne, protože samozřejmě mají na to různé názory.

A tak jsem se také rozhodl, že na to udělám odborný seminář ještě před zasedáním ECOFIN a pozvu všechny ministry Evropské unie a naše experty, abychom diskutovali odborně, jestli revers charge je problém, nebo není problém. Revers charge je totiž výhodný pro naše firmy. Tím, že budou platit DPH až poslední v řadě, tak se jim samozřejmě zlepší cash flow, podstatně se jim zlepší cash flow. A to si myslím, že děláme.

Toto přece projekt, jak vy jste to nazvali, že to je projekt proti živnostníkům. To je nesmysl. My děláme všechna opatření, myslím si, že jsme udělali projekt Praha, rozhodujeme dneska, kde je sídlo firmy, že už není Praha daňový ráj, a jenom, pane předsedo, vás informuji, že to děláme.

Tato debata, prosím vás, registrační pokladny a EET. V podstatě je v tom rozdíl v technologii a v informacích v čase.

Pane Stanjuro prostřednictvím pana předsedajícího, já znovu zopakuji, že plátce DPH hlásí tržby každý měsíc finančnímu úřadu. Jednou za měsíc. A ty píše do účetnictví každý den. A otázka je, jestli na konci měsíce 2/3 tržeb zapomene. A když je bude hlásit každý den, tak je nezapomene, protože my je už budeme mít. A prosím vás, přestaňte už mluvit o tom, co se dá. Už jsem vám to říkal x-krát, chodil jsem tady s účtenkami, vypadá to, že je musím znovu přinést, abyste to viděli. Je to větší rozměr. Tady to mám v menším rozměru. Tady jsou ta data, nejsou tam žádné informace. Tvrdit, že se to dá zneužít, je absolutní lež a nesmysl.

Jak to budeme identifikovat? Samozřejmě máme analytiku, máme uzávěrky, máme databázi, a samozřejmě my to uvidíme on-line. Uvidíme, jestli v restauraci si fakturuje, nebo nefakturuje on-line. Finanční správa na to bude mít tým lidí, kteří to budou sledovat a kontrolovat. Myslím si, že to je jasné a je to nejmodernější a nejekonomičtější systém hlídání tržeb.

Já myslím, že je plno podnikatelů, kteří nám píší a kteří to samozřejmě podporují. Takže ty argumenty, že Chorvatsko, ano, balkanizace, ano, protože to Chorvatsko bylo poslední a tam jde jenom o ten systém evidence. To, že Švédsko má pokladnu, ano, protože vlastně v čase, v roce 2007, tyhle technologie vlastně nefungovaly. Takže to fungování je vyzkoušený model a průměrná odezva toho systému je 0,3 sekundy a myslím si, že v Chorvatsku to naši občané měli možnost vidět.

Takže já jen zopakuji, že - vy jste mi asi špatně rozuměl, pane Stanjuro prostřednictvím předsedajícího - první možnost byla nedělat nic, to bylo za nejlepšího ministra financí minulosti, to se potom zvyšovaly daně, potom se zaváděla ta solidární přirážka a superhrubé mzdy, vlastně ty podvody na to, jak se to nazvalo, kdy se zvyšovaly daně a tvářili jste se, že nezvyšujete daně. A potom je možnost, že masivně budeme kontrolovat. To jsme nechtěli, ani to nechceme. Naopak, kontrolní hlášení elektronické evidence služeb rezultuje do toho, že kontrol bude podstatně méně, protože zavádíme moderní metody.

Takže já jsem se snažil vám odpovědět na dotazy, a samozřejmě pokud budou nějaké další, tak jsem připraven. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera. Po něm s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já skutečně nevím, je velice těžké komentovat projev pana ministra Babiše, protože my jsme tady před chvilkou měli nějaký dialog s kolegou a řekli jsme si, že všechno už tady několikrát zaznělo. Tak ano, všechno už tady několikrát zaznělo, pane ministře Babiši. Nicméně nezazněla odpověď na mou otázku, kterou jsem vám kladl, a vy jste ke konci svého projevu vyzval a řekl jste, že jste snad na všechno odpověděl, tak já bych vám tu svoji otázku ještě jednou připomenul.

Jaký bude harmonogram zavádění elektronické evidence tržeb pro živnostníky? To znamená, kdy bude platit elektronická evidence tržeb pro všechny živnostníky? Je pravdou, co tady říkala vaše kolegyně, že to bude do devíti měsíců po zavedení elektronické evidence tržeb pro hoteliéry? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. S další faktickou poznámkou pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Urban. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Obávám se, že pan poslanec Kučera se relevantní odpovědi nedočká, protože pana ministra zajímá pouze velkoobchod a maloobchod, který obchoduje s komoditami Agrofertu. Nikde jinde pravděpodobně se zavedením EET nepočítá. Tomu se říká rovné podnikatelské prostředí.

Ale já chci říct něco jiného. My jsme tady před měsícem slíbili při určité dohodě, že tento bod bude ukončen tak, aby bylo ukončeno druhé čtení v 19 hodin, 7. 7. v 19 hodin, já si to pamatuji. Já slibuji, že my jsme připraveni tu dohodu dodržet, to znamená TOP 09 určitě nebude zdržovat, pokud to nebude zdržovat pan ministr svými vystoupeními, která jsou sice zajímavou, žertovnou kulturní vložkou, ale opravdu nic nepřinášejí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, takový dotaz, který vznikl dotazem na mě v poslanecké kanceláři, ale opakoval se, tak jsem si říkal, že při té příležitosti stojí za to možná to tady veřejně dotázat.

Když tedy povedeme tržby v hotovosti, budeme je evidovat pomocí tohoto systému a vezmeme si za příklad nějakou restauraci nebo hospodu, tak samozřejmě rozumíme tomu, že to má nějaký vývoj, zavede se to. Vy říkáte, že tam bude pořádek, takže ty tržby porostou. Ale ty výdaje, resp. náklady půjdou jinou cestou v účetnictví, nebo teoreticky můžou jít jinou cestou. To znamená, půjdou fakturou, to znamená převodem z banky do banky. A jestliže nejsem plátcem DPH, tak nedávám žádné hlášení a v podstatě můj výsledek hospodaření se objeví až v nějakém čase, tedy po kalendářním roce, kdy se teprve dají porovnat tržby a výdaje, tedy zisk a nějaké odvody. A teď si představím, že mám restauraci, kterou jsem se rozhodl pečlivě ošetřovat, takže dnes mám sto hostů a za půl roku jich mám tři sta. To znamená, rostou mi tržby a podle výkladu tady paní kolegyně je potřeba na mě hned skočit, protože zřejmě jsem se předtím dopustil nějakého podvodu, ale nikdo není v tom reálném čase schopen kontrolovat mé třikrát rostoucí výdaje, protože to se zjistí z hlediska účetnictví, když nejsem plátce DPH, až na konci kalendářního roku. To znamená, mně tam chybí nějaké párování těchto dvou systémů, to znamená nějaký objektivní pohled na tu věc, aniž bych tady chtěl kritizovat cokoli jiného, jestli by někdo z vás mohl případně na tuto otázku odpovědět. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Urbanovi. To byla prozatím poslední faktická poznámka. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: V reakci na mého předřečníka. V minulé rozpravě, když jsme byli v prvém čtení, tak jsme dostali odpověď, že systémy kontrolních hlášení, to znamená i těch, kteří jsou plátci DPH, a EET budou odděleny čínskou zdí. Takhle jsem dostal odpověď v minulé debatě, to znamená i u těch plátců DPH.

Já položím ještě jeden konkrétní dotaz. Odpověď je v podkladových materiálech a já bych chtěl, aby to zaznělo na mikrofon, abychom o tom čísle přemýšleli. Kolik z těch uvažovaných 300 000 podnikatelů živnostníků v první fázi je neplátců DPH. Neplátců DPH, tudíž se jich uvažované zvýšení výdajů DPH nemůže týkat. Chtěl bych slyšet kvalifikovaný odhad Ministerstva financí, kolik z těch 300 000 je neplátců, a u těch plně platí to, co popisoval pan poslanec Urban.

Ale já jsem se přihlásil s přednostním právem, protože bych to za dvě minuty nestihl. I když ta podrobnější debata bude ve třetím čtení, tak mě opravdu úroveň argumentační diskuse ze strany obhajovatelů neuspokojuje. My jsme vydali jako politická strana před několika měsíci deset hlavních argumentů proti zavedení EET. Očekával jsem, že jiná politická strana, pokud se jí to nelíbí, odpoví podobně, bude rozporovat naše tvrzení nebo přinese protiargumenty. Pominu to, že k našemu překvapení odpovědělo tiskové oddělení Ministerstva financí, které tuto odpověď vystavilo na svých webových stránkách mfcr.cz, a bylo to o tom, jak z jejich pohledu vyvrací deset mýtů o EET, které šíří ODS. Já jsem si nejdřív myslel, že to někdo hacknul a tu odpověď tam dal jako ironii nebo jako satiru. Ale když se Ministerstvo financí nehlásilo k tomu, že by někdo napadl jejich stránky a případně tam umístil nepravdivý článek, tak já nebudu číst všech deset, ale některé mě opravdu zaujaly. A všimněte si té logiky, jak se vyvracejí mýty.

Například bod 7. My jsme řekli jako fakt: systém za stovky milionů vzniká v utajení. A jak Ministerstvo financí vyvrací tento mýtus? V technické rovině ano, ale když má být zabezpečení zneužití, tak musí vznikat v utajení. No to je úplně geniální logika. My říkáme, že je to v utajení, a tento mýtus je vyvracen tím, že Ministerstvo financí říká ano, vzniká to v utajení. Tak nevím, co jsme vyvrátili.

Nebo bod 1, o tom tady dneska vedeme debatu a mnoho řečníků se k tomu vyjadřovalo, kdy my říkáme: návrh považuje každého podnikatele živnostníka za nepoctivého. A jak vyvrací tento mýtus, který dneska opakovali mnozí poslanci vládního hnutí ANO? Naopak, poctivých se zákon nedotkne. To znamená, že poctivý nebude muset zavádět EET? Je to mýtus, nebo není, že se to týká všech? A teď nemluvím jen o segmentech, ale jestli to bude za tři nebo šest či devět měsíců. Tak takhle se pracuje argumentačně. Já bych čekal lepší.

Například my říkáme: dodatečné náklady pro živnostníky a podnikatele mohou ohrozit jejich činnost. A co na to říká Ministerstvo financí? Jediný významnější dodatečný náklad je daň. No to jsem tedy fakt překvapen.

Pane ministře, já se chci zeptat, jestli DPH nebo daň z příjmů je náklad? Já vím, že znáte odpověď, že není. Daň není náklad. Ale když my říkáme, že budou mít podnikatelé a živnostníci dodatečné náklady, tak Ministerstvo financí to vyvrací tím, že jediným dodatečným nákladem bude daň. A když to není náklad, co to je za tvrzení? Jak může Ministerstvo financí - kdyby to napsalo Ministerstvo kultury, tak bych se pousmál, kritizoval a nedivil bych se. Ale když napíše Ministerstvo financí, že dodatečný náklad je daň, opravdu tomu nerozumím.

Například my jsme namítali v jednom z těch svých bodů: zákon vzniká chaoticky, je nepropracovaný. Tvrzení Ministerstva financí: Zákon vznikal déle než rok na základě konzultací, zahraničních zkušeností po analýzách dopadu ve spolupráci se zástupci podnikatelů z mnoha různých oborů. Zohledňuje připomínky právních expertů veřejnou diskusí. A teď si zkusme říct fakta. Nejdříve se mělo týkat všech. Pak, na to jsem se ptal pana zpravodaje, ale členové poslaneckého KDU-ČSL k té otázce cudně mlčí. Pak nám slavnostně zástupci KDU oznámili, že si vybojovali v rámci koalice, že se to všech týkat nebude, a zejména se to nebude týkat řemeslných živností. To je také fakt. Ty tiskové výstupy jsou dohledatelné. Dneska se dozvídáme, ne dneska, ale když přišel ten návrh zákona, pak v následující debatě, že se to týká všech. Tak je to chaotické, nebo to není chaotické? Má KDU pravdu, vybojovali si něco, nebo si nevybojovali nic? Já si tedy myslím, že pravdu nemá, že si nic nevybojovali, proto o tom také nemluví, protože by museli přiznat, že čím se jako pochválili, že to reálně nebude.

Systém přenáší náklady na výběr daní na poctivé podnikatele živnostníky. Naše tvrzení. Tvrzení Ministerstva financí: Více než 90 % podnikatelů běžně používá internet, připojení tedy mají. Nejmenším zaplatíme náklady na pořízení pokladního zařízení formou slevy na dani. Nic dalšího nepotřebují. A my jsme se podívali do spřátelené organizace, která velmi spolupracuje s Ministerstvem financí na zavádění EET, dokonce nejnověji provedla takovou záslužnou činnost, že všechny informace k EET šíří ve vietnamském jazyce, je to Asociace malých a středních podnikatelů, a podle jejich průzkumu má pokročilejší pokladnu schopnou on-line propojení pouze 19 %. Je tam to devět, jako ten slovní základ. Devadesát a devatenáct. Je to fakt rozdíl.

Takže takhle se vyvracejí údajné mýty, takhle povrchně a nekvalitně argumentuje Ministerstvo financí. Ale opravdu, to prosím, abyste si zapamatovali, mýtus je, že to vzniká v utajení, a pravda, že to vzniká v utajení, protože musí.

To, že Ministerstvo financí zastavilo přípravy na další výdaje, je podle mě správné. To kritizovat nebudu, my jsme to kritizovali od začátku, že když ten zákon není schválen, že není možné vydávat peníze. V okamžiku, pokud ten zákon bude schválen, tak je to samozřejmě naprosto legitimní a veřejné zakázky poběží. My jsme se té debaty dotkli v takovém tom pokusu o schůzi o České poště a to je to in house zadání. A já doufám, že ve shodě s panem předsedou hospodářského výboru nechci mít státní programátory. Myslím si, že to státu fakt nepatří, aby pracovali (nesrozumitelné.) Takže in house zadání znamená, že to nakonec stejně skončí u té privátní firmy, a je to dobře, to já nekritizuji, abychom si rozuměli. Jenom se nepoužívá zákon o zadávání veřejných zakázek. A teď nemluvím o EET, mluvím obecně o systému in house zadávání, a jak to vlastně skončí.

Pan ministr někde inzeroval nebo zveřejnil, a je to dobře, to já oceňuji, že se zveřejňují všechny objednávky a smlouvy Ministerstva financí, opravdu, to nemyslím ironicky. Kdo má čas nebo má spolupracovníka, který má čas, tak se v tom může detailně zorientovat. Prostě není pravda, že jediné výdaje, které mělo ministerstvo, byly výdaje na tu studii - za kterou děkuji, dostal jsem od pana ministra tu studii BDO IT. Já jsem v té interpelaci požadoval, aby ji dostali všichni elektronicky, ať netiskneme tolik papíru, ale dobře. Myslím si, že já to jsem asi schopen nechat naskenovat a rozeslat, ať nejsou jenom ti, kteří to dostanou a kteří ne. Ale dozvěděl jsem se právě z těch faktur, že tam je nějaká fyzická osoba, která za prvních šest měsíců vyfakturovala více než jeden milion korun, a je tam vždycky napsané: Konzultace k EET. Takže vidíte, že nejsou náklady jenom těch 200 tisíc plus DPH. Stát není plátcem DPH, takže to státní pokladnu nestálo dvě stě, ale o to se nechci přít. Ale opravdu si myslím, že je to dobře, že je to vidět a že si to člověk může dohledat.

Já bych tedy poprosil, abychom se vrátili k té debatě, abychom se pokusili na ty otázky odpovědět. Pokud řekne pan ministr, že je to příliš velký detail, odpoví písemně, to je v pořádku. Nemyslím si, že by ministr měl znát všechny detaily.

Ale na závěr mám opravdu jednu velkou prosbu, jen nevím, jestli padne na úrodnou půdu. Pan ministr si oblíbil slovo lež a někdo lže. Budiž, je to jeho slovník. Ale pane ministře, i když bych nemusel, ale udělám to prostřednictvím pana předsedajícího: Neurážejte členky mého poslaneckého klubu. Nechte si od cesty takové ty řeči jako vám to nebudu vysvětlovat, vy byste to stejně nepochopila. Vy sám se velmi často rozčilujete, jak vás někdo uráží. Tady jsou takoví jemnocitní kolegové z hnutí ANO, ti každý malinký osten chrání svého předsedu. Tak buďte stejně přísní na svého předsedu, ať neuráží členy poslaneckého klubu ODS. To v té debatě nikam nesměřuje, to tu debatu nikam neposouvá. Pokud někdo uvedl špatný argument, to je v pořádku, uvedu to na pravou míru, dám jiný argument. To není žádný problém.

A poslední věc, kterou chci říci, to je k těm karuselům. Chci říct, že to je věc, v které pana ministra podporujeme, protože to skutečně míří tím směrem, kde se dá zachránit mnohem více peněz. Já to nechci ironizovat, říkám (nesrozumitelné) za 15 měsíců se o tom bude jednat. Tady vidíte ochotu některých velkých evropských států se tím problémem zabývat, respektive neochotu. A to neznamená, že to jde tak pomalu a tak ztuha, a že máme silné protihráče v tomto souboji, že bychom v tom ministra financí nepodporovali.

Na druhé straně když reverse charge zavádíme i tam, kde můžeme, a my jsme o tom debatovali podrobně na rozpočtovém výboru, tak také debatujme o té výši, odkdy je to povinné. Protože si myslím, že u těch mobilů a počítačů jsme tu částku dali příliš nízkou. Zase to zasáhlo většinu poctivých, kterým jsme přidali další povinnosti. A kdo chce, tak vystaví dvě faktury, protože tam je jedna faktura do sta tisíc, a já si myslím, a bylo to v debatě na rozpočtovém výboru se zaměstnanci Ministerstva financí, že by třeba byla vhodnější částka jeden milion korun měsíčně. Ale to je technická debata, je to debata o parametrech, my jsme na ni připraveni, v které komoditě kolik firem s tím obchoduje, kolik firem takovou komoditu nakupuje a kde je rozumná částka, kdy to reverse charge zavést a ne. Tam si myslím, že se k tomu klidně můžeme vrátit a zrovna v těchto komoditách si myslím, když to vyhodnotíme třeba po roce fungování, to myslím funguje od 1. dubna, tak příští rok v dubnu nebo v květnu to můžeme vyhodnotit a povídat si o tom, jestli ta částka by pro tu konkrétní firmu neměla být vyšší, zda jsme ji nastavili správně.

Ale dneska nebojujeme s karusely v tomto bodě, naopak si myslím, že tento nástroj není účinný, je byrokratický a zasahuje opravdu jestli 7 %, jak říká NKÚ, nebo jiné procento. Já jsem poměrně skeptický k nálezům NKÚ, to říkám rovnou. To si nemyslím, že když něco je ve zprávě NKÚ, že to máme brát jako ověřený fakt, jako tu pravdu a jako ten návod, jak se máme chovat. Nicméně že je to menší část té šedé ekonomiky, to je pravda. Už jsem tak neformálně debatoval s některými politiky z vládních stran, co si myslíme, co by pomohlo. Tak já to zopakuji. Jednodušší daňový systém a snížit cenu práce. To by bezesporu snížilo motivaci mnohých nepřiznávat tržby. A myslím si, že více a lépe než EET. To by bylo bezesporu lepší.

A když už pan ministr Babiš kritizuje zvýšení daní, které jsme provedli v minulém volebním období, já tu kritiku přijímám, ale současně říkám, že když my tady přicházíme s návrhy ty daně snížit a vrátit na původní úroveň, tak vláda včetně Ministerstva financí je proti s odůvodněním, že by se snížily příjmy státního rozpočtu. Zase, je to jenom prosba. Tak když jsme vysoké daně používali my, tak to bylo špatně, a když vy používáte stejně vysoké daně, tak je to dobře? To přece není logické. Je to špatně, nebo dobře? Navíc jsme v situaci, kdy ekonomika roste, podle našeho názoru si můžeme dovolit snížení daní. Leží tady už dlouho náš návrh ohledně DPH, který snižuje základní sazbu o dva procentní body, to znamená tu úroveň před krizí, a který současně převádí i služby restaurací do první snížené sazby, protože bohužel díky vám máme dvě snížené sazby, tak do první snížené sazby.

Tam ten odhadovaný výpadek státního rozpočtu, a je to v tom doprovodném zákonu a máme vlastně sloučenou rozpravu, je v řádu stovek milionů korun. Tak my říkáme: nevažme to EET, pokud se na tom shodujeme, že chceme převést tyto služby ze základní do první snížené sazby, máme tady návrh zákona, který to umožňuje, projednejme to a schvalme to. Ten odhadovaný dopad, říkám, Ministerstva financí, je to v tom doprovodném zákonu, to znamená, to je bod 11 dnešního jednání, odhaduje snížení příjmů jenom o stovky milionů ročně, což při těch více než 800 miliardách, které vybereme na daních ročně, a teď mluvím za celou veřejnou správu, ne státní rozpočet, abyste mě nechytali za slovo, to jsou veškeré daně, nejenom sdílené daně, které zůstávají státu, to si opravdu můžeme dovolit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan ministr Andrej Babiš. Prosím, pane ministře. Po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Pilný.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Já se omlouvám, já jsem nevěděl, že lež je vulgární slovo. Tak já budu říkat nepravda. Také už jsem změnil rétoriku, nebudu říkat prů...., ale budu říkat malér. Paní poslankyně řekla třikrát nepravdu a já jsem ji neurážel. Já jenom říkám, že to je nepravda. Takže se omlouvám, pokud jsem se někoho dotkl. Já myslím, že ne, já jsem jen řekl, že je to nepravda, ty věci jsou psány účelově, aby se mohly potom účelově publikovat.

Těch deset argumentů - nevím, kdybychom to byli zveřejnili - kdybych to byl zveřejnil jako předseda hnutí ANO, tak byste zase křičeli, co vůbec ANO se k tomu vyjadřuje. Já myslím, že je to odborná záležitost, a Ministerstvo financí na to reagovalo. Ano, vzniká to v utajení, protože to jsou samozřejmě systémy, u kterých musíme mít jistotu, že se do toho nikdo nenabourá.

Ohledně té šedé ekonomiky - ano, my jsme měli debatu s NKÚ. Není pravda, že je to 7 %. Je to 40 % a myslím si, že NKÚ uznal, že to nějak trošku popletli.

Ohledně dotazu na neplátce DPH. Je jich asi 800 tisíc a plátců DPH je 500 tisíc, znovu opakuji, to se týká, EET, všech, to není o DPH, DPH je o karuselech, o kontrolních hlášeních. Toto je o tržbách. O tržbách, které se zatajují.

Daň z příjmů, pane Stanjuro prostřednictvím pana předsedající, je náklad. To jste si nějak spletl. Já jsem měl také problémy v účetnictví na VŠE, ale v praxi jsem se to naučil, a daň z příjmů je náklad. Co není náklad, je DPH. DPH samozřejmě prodražuje zboží, a proto ho ti podvodníci neúčtují a neodvádějí.

Ještě k těm daním. Prosím vás, my ty daně, snížení daňového základu pro druhé a třetí dítě, školkovné a další věci, to nás jenom v tomhle roce, a ještě například snížení pohonných hmot, bude stát asi 16 miliard. V rámci EET navrhujeme snížení daní. Takže my jenom říkáme, doposud tady nikdo s výběrem daní pořádně nic neudělal, takže my bychom chtěli zavést kontrolní hlášení a elektronickou evidenci tržeb, a na základě toho potom samozřejmě jsme připraveni se bavit o snižování daní.

Já souhlasím, že určitě cena práce u nás je relativně vysoká. Takže s tím určitě souhlasím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní s faktickou poznámkou Ivan Pilný. Po něm s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak pokud výzkum Asociace středních a malých podniků se ptal, kdo má pokladnu, nebo dokonce registrační pokladnu, tak samozřejmě musel dopadnout tak, jak dopadl. Toto po nahrání jednoduché aplikace, která bude zdarma, je registrační pokladna. (Řečník ukazuje zmíněný předmět.) To, co u ní, chybí, je tiskárnička. Ale v těchto věcech platí to, že tak jak roste exponenciálně výkon, tak exponenciálně klesá cena. Současná cena termotiskárničky je několik desítek dolarů. Takže o čem mluvíme! Tuto tiskárničku má člověk, který mi v obouchaném autě dováží každých 14 dní nápoje a úplně samozřejmě mi podá takový malý červený nebo bílý lísteček, kde to je. O jakých nákladech, prosím vás, tady mluvíme! O čem to je!

A druhá poznámka, to je k panu poslanci Urbanovi prostřednictvím pana předsedajícího. My už jsme si vyjasnili, že pokud má někdo 300 zákazníků, že je plátcem DPH. To je jednoduchá matematika. Ale určitě jsou lidé, jejichž tržby jsou třeba několik tisíc korun, kteří plátci DPH nebudou. To je dobrá a špatná zpráva zároveň. Špatná zpráva určitě proto, že kontrolovat tyto lidi bude poměrně problematické, protože mohou danit i paušálem atd. Těžko se dohledají jejich náklady. To je určitě špatná zpráva pro ten systém, tam ta automatická kontrola nějakou dobu nebude. Ale ta dobrá zpráva je také, že pokud tady někdo říká, jak se budou zavírat vesnické hospody, jak to bude likvidovat takové ty malé, drobné podnikatele, kteří mají hospodu na vesnici, tak těch se to v první fázi asi tolik týkat nebude, protože prostě ta masa úředníků, nebo kontrolorů, kteří by to měli kontrolovat, by byla prostě příliš drahá. Samozřejmě i tento systém se nějakou setrvačností dopracuje k tomu řešení, které já teď momentálně neznám, ale říkám, je to dobrá i špatná zpráva. Ale už prosím vás neříkejte, kolik to bude stát. Tady je to zařízení pro EET, to má každý. (Ukazuje.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Pilnému. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Po něm pan poslanec Kučera. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Mně se skoro nechce reagovat na ty malicherné argumenty. Nemá, pane předsedo prostřednictvím předsedajícího, každý takové zařízení. Skutečně nemá. Ale nechci chodit a říkat já znám jednoho hospodského ve vesnici, s tím jsem se bavil, a ten to nemá, nebo ten to má. To tedy skutečně nechci a to nikam nevede. Já jsem se ptal pana ministra, kolik z těch 300 tisíc je neplátců DPH. A pan ministr mi odpověděl, že celkově 800 tisíc. Není to úplně přesné, ale je to 800 tisíc! A na toto zlepšený výběr DPH prostě nepadne. Na tom se asi shodujeme.

Já jsem to zkusil s tím, když jsem pana ministra požádal, aby neurážel členky mého klubu. A on si z toho vybral úplně jinou část. Já jsem říkal, že pokud má pocit, že někdo použil špatný, chybný, nepravdivý argument, tak je naprosto normální říci tak to není, pravda je taková, mám takový argument, takové číslo, takový důkaz. To je naprosto v pořádku a to nemůžu kritizovat. A nemluvil jsem o těch třech výrocích, kdo z nich měl pravdu, a nejsem tady od toho, abych je soudil. Já jsem mluvil o výrocích typu s vámi tu debatu nepovedu, vy to stejně nepochopíte. A to si myslím, že je urážlivý výrok a že takových výroků se tady máme zdržet, protože to pak přebíhá do osobní roviny a nemá to žádnou souvislost s tím, co tady projednáváme. Pokud má pan ministr pocit, že něčemu nerozumíme, může využít mikrofon k malému edukativnímu okénku a může nám to vysvětlit. Pokud bude přesvědčivý, není důvod, pokud nám ta data, čísla ukáže, není důvod zpochybňovat čísla a data. Můžeme se přít o jejich interpretaci a nechceme zpochybňovat čísla, která máme k dispozici, a my ve většině čísel, která uvádíme, vycházíme buď z čísel publikovaných na serveru Ministerstva financí nebo v důvodových zprávách. Nepřicházíme s vlastními čísly a s vlastními průzkumy. Vycházíme z dat, která publikují oficiální orgány veřejné správy. Protože nic jiného nemá smysl. (Předsedající: Čas.) A můžeme se přít o interpretaci.

To je všechno. Já bych poprosil o to číslo z těch 300 tisíc v první etapě, kolik je neplátců DPH. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já se přidám s otázkou, kterou jsem tady dneska řekl už dvakrát. Zopakuji to potřetí a už ji samozřejmě tady říkat nebudu, pravděpodobně, pokud mi nebude odpovězeno, tak ministr financí asi nezná odpověď. Nicméně opravdu bych chtěl vyzvat pana ministra Babiše, aby mi odpověděl, jaký bude harmonogram zavádění elektronické evidence tržeb pro všechny živnostníky. Je pravdou, co řekla jeho kolegyně, paní poslankyně ANO, že do 9devítiměsíců bude elektronická evidence tržeb platná pro všechny živnostníky? Tedy není pravdou, co tvrdí KDU-ČSL, že si vyjednalo nějakou výjimku pro nějaké skupiny podnikatelů či živnostníků? Zopakuji ještě jednou otázku: Bude platit elektronická evidence tržeb pro všechny živnostníky, nebo ne? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi, to byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Vladislav Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, k plánovanému zavedení elektronické evidence tržeb už bylo řečeno hodně, a to nejen během prvního čtení, ale i během dnešní debaty i debaty před týdnem nebo dvěma týdny. Na první pohled to vlastně připomíná opakování toho, co již bylo vícekrát řečeno. Je dán i scénář této debaty. Na jedné straně stojí nebo sedí pan ministr financí a také majitel Agrofertu Andrej Babiš, který spíše za tiché asistence sociálních demokratů a lidovců tzv. bojuje proti nepoctivým živnostníkům a který se současně snaží vmanévrovat pravicovou opozici do role politiků, kteří se těchto nepoctivců zastávají. Na druhé straně pravicová opozice, která se takovému nepravdivému výkladu brání, upozorňuje na to, že elektronická evidence tržeb je zbytečné a drahé opatření. Opatření, které stejně nepřinese více poctivosti do podnikání, a už vůbec nezvýší příjmy do státní pokladny.

Důsledky tohoto zákona jsou ale natolik závažné, že je třeba mnohé argumenty zopakovat. Tento zákon totiž neřeší příčiny neplacení daní a některých podnikatelů, ale šedou zónu fakticky jen posílí. Zákon navíc nedopadne jen na hlavy podnikatelů, ale jeho důsledky v praxi pocítí všichni občané.

Možná vás překvapím, ale v úvodu svého vystoupení chci vyslovit s panem ministrem financí souhlas, a s mnohými z vás. Ano, daně se skutečně mají platit. A ano, i mezi malými podnikateli a živnostníky jsou lidé, kteří se jejich placení vyhýbají. Pokud pan ministr vyšel při plánování elektronické evidence tržeb z faktu, že jsou mezi malými podnikateli také nepoctivci, položil si podle všeho otázku, jak to změnit. To byla ovšem otázka velmi předčasná. První, na co se měl sám sebe zeptat, je, proč tito nepoctivci jsou a proč jsou do šedé zóny často vyháněni i normální slušní podnikatelé a živnostníci. Jsem totiž hluboce přesvědčen o tom, že lidí, kteří stát podvádějí cíleně a podváděli by za jakýchkoli podmínek, je zvláště mezi malými podnikateli jen malá část. Jestli dnes něco malé podnikatele trápí, tak je to bobtnající regulace, která je blokuje např. v přijímání zaměstnanců, jsou to miliony nových povinností, které na ně stát valí, nepřehledná státní správa a špatně fungující instituce, právní nejistota, kterou zvyšují zdlouhavá soudní řízení a časté změny v legislativě. A pak je tu celkové zatížení především sociálními odvody. Byť pan Opálka se snažil demonstrovat něco jiného, přesto já považuji to zatížení, ty náklady práce za vysoké. A jak je známo, všechno toto vysvětluje i dle mezinárodní studie prof. Schneidra šedou zónu z 52 %. Uvedl to nedávno Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Roklen Fin.

Mezi daňovým zatížením, přebujelou regulací a šedou zónou je vždy přímá úměra. Čím více je podnikání takto zatíženo, tím se rozšiřuje i šedá zóna a zvyšuje počet podnikatelů, kteří se placení daní vyhýbají. Pan ministr Babiš jistě tato fakta zná, ale nereaguje na ně. Alespoň jsem si nevšiml, obecně, že by vláda chystala nějaká opatření, která by podnikatelům místo naložení dalších povinností na záda život ulehčovala. Vláda jim namísto toho chce naordinovat další povinnosti, další nejistotu a strach z finančních postihů.

Je docela úsměvné, pokud pan ministr, ale i další podporovatelé myšlenky zavedení EET hovoří o tom, že vlastně poctivým podnikatelům pomáhají. Jestli podnikatelé od státu něco skutečně potřebují, pak je to řešení zmíněných problémů, které jsem naznačil. Anebo by alespoň uvítali, kdyby jim stát při podnikání byrokraticky nepřekážel.

Problém daňových úniků z drobného podnikání, o tom již zde bylo mluveno, navíc podle mého soudu není tak závažný, jak se nám Ministerstvo financí snaží namluvit. Padla zde čísla 7 % NKÚ, o kterém se dopoledne mluvilo jako o velmi relevantní instituci, číslo 40 %, které uvedl ministr financí s tím, že se NKÚ spletl a že ten svůj odhad uznal za chybný. Nevím. Zdá se mi, že vláda, a už to tu zaznělo v prvním čtení, jde s kanonem na vrabce. Podíl šedé ekonomiky na hrubém domácím produktu v tuzemsku je odhadován zhruba kolem 15 %, což je pod průměrem Evropské unie. Drobní podnikatelé se na daňových únicích podíleli jen velmi malou částí. Skutečné sumy utíkaly státu úplně jinde a myslím, že o tom také mluvil pan ministr Babiš.

Je bláhové věřit, že elektronická evidence tržeb zvýší výběr daní. Pan ministr sice spolu se svým kolegou Borisem Lalovacem se před několika měsíci snažili dokazovat, jakým úspěchem tento experiment skončil v Chorvatsku. Čísla však jejich nadšení nepotvrzují. A není to tím, pane ministře, že se snížily sazby DPH. Není ani pravda, že v Chorvatsku je 23 % základní sazba. V Chorvatsku je 25 % a ta snížená sazba je 13 % aktuálně, nikoli 10. To znamená, navzdory tomu, že v Chorvatsku se snížila v roce 2014 ona snížená sazba, tak stát vybral méně na DPH než před zavedením elektronické evidence tržeb.

Chci se trochu věnovat i tomu, jak je ten zákon napsaný. Bohužel, tak jak jsem si ho četl, a četl jsem si připomínky, které nebyly všechny vypořádány, tak tvrdím, že je špatně napsaný, a to by platilo i pro případ, že by jeho autoři byli vedeni těmi nejušlechtilejšími zájmy. Sám jsem mnohokrát apeloval na to, abychom přijímali zákony jednoduché a stručné. Právě ale zákon o elektronické evidenci tržeb stručný být nemůže. Zavádí naprostou novinku, bude na něj navazovat celá řada rozhodnutí a lidem, kteří se jím budou muset řídit, má dát návod, jak se v praxi chovat. Bohužel to nedělá. Zákon deleguje pravomoci na vládu, na Finanční správu, mnohdy nevysvětluje v paragrafovaném znění ani základní pojmosloví. Řadu věcí se vláda, ano, snaží vysvětlit v důvodové zprávě. Není to ale důvodová zpráva, kterou budou moci živnostníci mávat před nosem finančním úředníkům, až je přijdou zkontrolovat.

Je to tedy zákon výčtem paragrafů spíše stručný, ale současně nebezpečný. Je to bianko šek, který si každý finanční úřad bude moci vykládat po svém. Bohužel můžeme jen odhadovat všechny praktické důsledky a možné situace, které v důsledku zavádění centrální evidování tržeb nastanou. Stát tady podnikatele hází do vody a ti musejí plavat, protože jinak jim budou hrozit až půlmilionové sankce. A když ne půlmilionové, tak určitě v řádu desítek tisíc. A kdo bude rozhodovat? Kdo může rozhodnout o bytí a nebytí daného podnikatele? No přece ti, kteří budou kontrolovat, tzn. úředníci finanční správy. Ti podle návrhu dokonce mohou rozhodnout o tom, že podnikateli provozovnu zavřou.

Zákon se s touto novou pravomocí opět vypořádává překvapivě stručně. V důvodové zprávě se sice píše, jak strašně extrémní případ to bude, ale je třeba si uvědomit, že v praxi budou rozhodovat řadoví úředníci, tedy obyčejní lidé, kteří mohou stejně jako podnikatelé chybovat. Zatímco ale na straně úřadu bude veškerá moc, podnikatelé nemají možnost, jak se takovému postupu bránit třeba v okamžiku, kdy úředník rozhodne neoprávněně nebo se prostě jen splete.

Myslím, že všichni si ještě pamatujeme - ona to tady zmínila, možná ne úplně přesně, ale jako ilustrace je to myslím dostatečné, paní poslankyně Němcová - případ oné domažlické majitelky obchodu, jmenuje se Petra Fenclová, na kterou si došlápl jeden agilní úředník ne finančního úřadu, to je pravda, ale jiné státní instituce, byť nespadá pod pana ministra financí, ale pod paní ministryni Marksovou, ale na obsahu to nic nemění, a to jen proto, že se proti elektronické evidenci tržeb veřejně ohradila v televizi. Já jsem interpeloval písemně paní ministryni. Ta uznala chybu. Odpověděla, že to byl nezvládnutý manažerský postup a z celé kauzy by si měla vzít Česká správa sociálního zabezpečení ponaučení. Bohužel se bojím, že její příběh byl spíš předzvěstí rizika mnohem závažnějšího - zneužívání moci ze strany finanční kontroly. Utvrdil mě v tom i průběh nedávné debaty, bylo to asi čtrnáct dnů, v Senátu, kde se střetly dva naprosto rozdílné světy - svět neosobních vysokých úředníků - paní náměstkyně již na galerii není - a naproti tomu svět obyčejných lidí se selským rozumem. Konkrétní připomínky živnostníků z praxe a jejich dotazy se bohužel s přístupem těch prvních zmíněných naprosto míjely. Pro úředníky zůstávali živnostníci položkou a číslem, jejichž každodenní živnostenčení a starosti s tím spojené je nezajímají. Kolikrát jsem slyšel od paní náměstkyně Hornochové, která bohužel teď na galerii není, že to a to je dobré pro Finanční správu. Nikdy jsem ale neslyšel z jejího vyjádření a z vyjádření dalších úředníků, zda je to také dobré pro rozvoj podnikání. Skutečně mi velmi vadí, že zákon vůbec neřeší cesty, jakým se podnikatel může bránit nespravedlivým rozhodnutím. Je to podnikatel, na kterého směřují veškeré sankce, a je to úředník, který nenese žádnou zodpovědnost za své rozhodování.

Z výše uvedených důvodů proto navrhnu v podrobném čtení vypustit z návrhu zákona celou jeho pátou část, která stanovuje sankci okamžitého uzavření provozovny a pozastavení výkonu činnosti, aniž by bylo jasné, za jakých podmínek k tomuto kroku může Finanční správa přikročit, a aniž by byla podnikateli dána jakákoli možnost se proti takovému kroku odvolat.

Chci se dále zastavit u velmi oblíbeného tvrzení, že zákon narovnává podmínky mezi podnikateli, narovnává tržní prostředí. Kolega Volný dnes i na debatě v Senátu řekl: nejde primárně o výběr daní, ale o zrovnoprávnění podmínek. (Poslanec Volný souhlasí.) Cituji přesně. Pan kolega Volný v podstatě přiznal v první části svého výroku, že nulového nebo minimálního efektu elektronické evidence tržeb pro výběr daní už jsou si vědomi i lidé nejbližší Andreji Babišovi. A zarážející je, že jsou zde argumenty o narovnání podmínek u zákona, který zatím bezdůvodně uvaluje nové povinnosti jen na někoho, jen na některá vybraná odvětví, a jiná nechává alespoň prozatím stranou. Je pravda, teď jsem si přečetl pozměňovací návrh, ke kterému se možná pan zpravodaj přihlásí, který má jakousi ambici v nějakém toku času to nastavit i na další odvětví. Ale je zajímavé, že zatímco vládní návrh zákona předpokládá, že poté, co vejde zákon v účinnost, tak po třech měsících budou podrobeny této elektronické evidenci tržeb restaurace a stravování a po šesti měsících maloobchod a velkoobchod, pan zpravodaj Klaška navrhuje v tom druhém kroku patnáct měsíců, aspoň tak jsem si to přečetl. Takže když se zamyslíme, kdy by případně tento zákon mohl vejít v účinnost - my tu děláme všechno pro to, aby nebyl nikdy schválen - tak ta druhá skupina podle tohoto návrhu by připadala v úvahu až po nových volbách.

Zákon o elektronické evidenci tržeb je podle mého názoru skutečně zbytečný, jako je celá řada dalších zákonů zbytečná, které ze stávající vládní koalice vycházejí. Obávám se, že přes stromy přestáváme vidět les. Že přestáváme vidět, co se zde ve skutečnosti odehrává. Stačí si projít program této schůze. Většina zákonů, které nám vláda Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše posílá, obsahuje nové povinnosti, nová omezení. Rozšiřuje regulaci a sankce a zavádí nové kontroly. A to ve všech oblastech života, zdaleka nejen v podnikání. Marně hledám zákony, které by vytvářely pozitivní stimul pro ekonomiku, které by věci zjednodušovaly a přinášely užitečné změny do normálního života.

Zákon samozřejmě nepodpořím. - Nechci prodlužovat svůj vstup. - Ne proto, že straním nepoctivým podnikatelům, ale protože chci bránit poctivé podnikatele, na které stát místo pozitivní motivace bere hůl. Důsledky zákona navíc dříve či později pocítí i běžní zákazníci, protože někteří podnikatelé skončí. A skončí proto, že se nebudou chtít podrobit této zbytečné elektronické evidenci. A jiní podnikatelé zdraží. Hlavní důvod je ale jiný. Já prostě nechci žít ve státě, kde vám od rána do večera šlape na paty finanční úřad, finanční policie. Notabene spadající, a to jenom jako vsuvku, pod majitele poměrně velkého podnikatelského gigantu. Sbírá na nás informace a těší se, jak vás dříve či později zkasíruje. Proto skončím větou, kterou jsem zaslechl v Senátu od jednoho z živnostníků, který tam byl na té debatě. A ten řekl: Ať stát koná a nevymýšlí nové blbosti.

Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Nyní tu mám dvě faktické poznámky. Nejprve s faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Lorencová, po ní pan poslanec Jan Volný. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, já mám takový pocit chvílemi, že máme Sněmovnu nebo její část obsazenou samými jasnovidci. Všichni vědí - nebo část ví, jak to bude strašně nefungovat, jak to bude hrozně drtit ty drobné chudé živnostníky, kteří nemají ani na to, aby ty daně odváděli. Takže mě to nutí, abych se zeptala, kde ti jasnovidci byli v době, kdy tato Sněmovna, v jiném složení samozřejmě, přijímala zákony, podle kterých stačilo pojmenovat jednu a tu samou komoditu jiným názvem. Nic víc nebylo potřeba. A odjížděly ne miliony, ne stovky milionů, ale miliardy (s důrazem), miliardy vytahané v souladu se zákony přijatými touto Sněmovnou, vytahané z kapes řadových daňových poplatníků! Kde byli ti jasnovidci, když se ty zákony přijímaly? To neviděli? Ne, oni viděli, že to fungovat bude. A ono to taky fungovalo. A hodně dlouho! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Lorencové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Volný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Já nemůžu vaším jménem nereagovat na pana kolegu Vilímce. To je krásný důkaz, jak umí fabulovat a jak přetvářejí vysvětlováním své představy a předbíhají tu pravdu. On správně řekl - já jsem tady kýval, že jsem v Senátu řekl, že prvotní ambice EET není výběr daní, ale zrovnoprávnění podmínek. A on z toho udělá závěr, že blízký spolupracovník pana ministra sám ví, že se nevybere víc daní. Je to normální? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému. Ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych prostřednictvím vás sdělil paní poslankyni Lorencové, že pořad Klekánice už neběží několik let na televizích, které působí na území České republiky. Prosil bych, abychom se věnovali skutečně tomuto tématu.

Možná bych se vrátil ke konferenci k elektronické evidenci tržeb, která tady proběhla, v České republice, 16. 6. 2015. To jsou ty zkušenosti, které jsou právě z Chorvatska, kde tady vystupoval pan ministr financí Chorvatska Boris Lalovac. Hned první věta zní: "Nebyl to projekt pro to, abychom naplnili rozpočet. Byl to projekt, který přináší poctivý souboj mezi podnikateli." Je to pěkná vize, ale myslím si, že tam je problémů celá řada. Už jsem o tom hovořil. Nechci se k tomu vracet.

Ale abych reagoval svou faktickou poznámkou, tak na ctěného kolegu pana Vilímce, jak říká, že by chtěl vyhodit článek 5, nebo ten odstavec 5. Myslím si, že to určitě nebude přivítáno, protože tady je věta, kterou on končí: "A věřte, že stačí uzavřít takovéto objekty na několik dnů, a oni okamžitě přijdou a slibujou, že budou platit i dopředu". No, bodejť by ne. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nechtěl jsem mluvit, poslouchám debatu poměrně pozorně, protože sám taky mám původ v oblasti byznysu, ale přece jenom o jednu věc se s vámi podělím. Já jsem v létě asi jako řada z vás byl na řeckých ostrovech a díval jsem se, jak to probíhá. Lidi z byznysu chodí se složenkami na poštu. Nefunguje elektronické bankovnictví. V termínu splatnosti tam buď budou, nebo dostanou penále, nebo od nich nevezmou peníze - fronty. Jedním společným jmenovatelem je prostě zaostalost, která je součástí a komponentou zadlužení. Není asi náhodou, že na ostrovech má SYRIZA podporu přes 70 %, ačkoliv ostrovy dělají největší tržby v celé řecké ekonomice. Tam se prostě daně neplatí, protože není žádná evidence a protože je to zaostalé.

Je známo, že se tady snažím, a asi marně, protlačit elektronické volby. Teď se zřejmě bude debatovat o elektronických občankách. Já si myslím, že je potřeba taky vážit základní aspekt modernizace. Proboha, kdy jsme chodili na poštu? Kdy jsme nosili příkazy do bank? To všecko máme za sebou. Dneska se pohybujeme v tom elektronickém světě automaticky. Já si myslím, že tenhle aspekt EET, protože tady běží bitva o princip tam a zpátky, ale modernizační aspekt, jestli to bude fungovat, a chápu, že se to bude spouštět graduálně, bude velký krok dopředu i z hlediska podmínek. Já bych to nevnímal jako šikanu.

A teď zopakuji, co už jsem tady říkal, a končím. Budeme svůj vývoj dopředu z hlediska zapojení byznysu do celé finanční správy řídit podle těch několika procent lidí, kteří nejsou dost gramotní nebo vybavení? Nebo půjdeme dopředu, jak jsme šli s eGovernmentem, a pak jsme zamrzli. (Upozornění na čas.) Byla to především koalice vedená ODS, která tlačila eGovernment dopředu, velmi silně a dobře. Pak jste zamrzli. Nevím proč. Toto je jedna z příležitostí, abychom se hnuli dopředu, tak to pojďme udělat, minimálně z tohoto důvodu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ludvík Hovorka. Ještě než mu předám slovo, přečtu omluvy. Dnes od 14.30 do 16 se omlouvá pan poslanec Miloš Babiš. Paní poslankyně Hnyková se omlouvá mezi 17. a 20. hodinou z důvodu jednání. Paní poslankyně Balaštíková se omlouvá dnes od 17 do 21 hodin z pracovních důvodů. Pan poslanec Marek Černoch se omlouvá dnes od 17 hodin do konce jednání ze zdravotních důvodů.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, nemám ambici tady zákon nějakým způsobem kritizovat, nebo naopak obhajovat, ale dovolím si upozornit na některá sporná ustanovení zákona, která mohou v praxi přinést problémy. Byl bych rád, kdybych k tomu dostal nějaké vysvětlení z Ministerstva financí, případně od pana ministra. Nemám také ambici to nějak upravovat ve druhém čtení, protože si myslím, že to je věc složitější a že to musí udělat Ministerstvo financí.

Tedy ke sporným ustanovením zákona.

Dotknu se § 11 - Povolení pro evidování tržby ve zjednodušeném režimu. Zde je uvedeno, že správce daně vydá na základě žádosti poplatníka povolení pro evidování tržby ve zjednodušeném režimu, pokud by evidování dané tržby běžným způsobem znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti poplatníka, ze které tato tržba plyne. V žádosti poplatník uvede důvody, které svědčí pro naplnění podmínek pro vydání povolení a tržby, na které se má povolení vztahovat, a správce daně o žádosti rozhodne ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání.

Podle mého názoru zákon má určit, kdo má nárok na fungování ve zjednodušeném režimu. Není dobře, když toto je ponecháno na libovůli úředníka finančního úřadu. Kritéria, podle kterých má tento úředník rozhodnout, by měla rovněž mít oporu v zákoně. Mělo by se tedy vyjasnit už v zákoně, kdo bude mít nárok na fungování ve zjednodušeném režimu.

Dále § 12, který se týká tržeb vyloučených z evidence tržeb. Evidovanou tržbou nejsou tržby z podnikání podle zákona a tak dál.

Podle mého názoru není možné jen tak celá odvětví vyloučit z evidence tržeb. To, že mají regulaci zvláštním zákonem, nedává žádné odůvodnění, proč neevidovat tržbu. Například poplatek za odběr vody je řádnou tržbou a za službu spojenou s dodávkou vody. Nakonec je odveden i zisk a ve prospěch subjektu. Právě toto má být evidovanou tržbou pro kontrolu řádného zdanění zisku, pokud platí princip, který je spojen s tímto návrhem zákona. To je potom záležitostí tisku 514, změnového prováděcího zákona k elektronické evidenci tržeb.

Dále si myslím, že není dobré míchat dvě věci - evidenci tržeb a zdanění. Zákon tady podle mého názoru zmateně předpokládá, že když se momentálně nedaní, tak ani není potřeba evidence. Tento přístup ke konstrukci výjimek zakládá nerovnost v podnikatelském prostředí. Dá se to řešit jinak, například limitem na maximální částku za rok platnou pro všechny. Měla by se držet jasná linie. Tam, kde podniká subjekt za účelem zisku, tam musí být evidence tržeb. Pokud má výjimku, tak potom udělenou na základě zákona, například energetického nebo bankovního a podobně. Tam to má být jasně napsáno, které tržby a proč nepodléhají této evidenci. Je nutné řádně doplnit tisk 514 - změnový i prováděcí zákon.

Takto nastavené výjimky povedou jenom k dalším neshodám. Například si dovedu představit pečovatelský dům, který si otevře bufet, a teď je otázka, jestli bude osvobozen od hlášení tržeb, anebo ne. Podle toho, jak je to momentálně napsáno, je to neziskovka z vedlejší činnosti, tak asi hlásit nebude. Provozovna bufetu naproti přes ulici už toto privilegium mít nebude. Takto to není možné nastavit. Limit je pro všechny a je jedno, kdo to dělá. Služba zákazníkovi bufetu je stejná všude. Stejnou argumentaci dal navrhovatel, když navrhl vyjmout tržbu z evidence veřejných toalet, malé tržby rovná se malý únik na daních. Toto hledisko by se mělo zobecnit, dopočítat dopady a vyhodnotit výjimky.

Dále se chci dotknout ještě § 16, to je ochrana autentizačních údajů a certifikátů pro evidenci tržeb. Zákon nikde, ani ve vyhlášce, kterou jsme díky paní ministryni dostali do kontrolního výboru, neřeší vydání náhradního certifikátu při poruše pokladny, tedy prostředku pro autorizaci odesílané datové zprávy.

Dále mechanismus anulace neexistující tržby, chybně provedené transakce, běžná storna, omyl obsluhy, chyba v systému, kdy se program zhroutí a podobně. Dále při zcizení elektronické identity analogicky například častý případ, kdy dojde k vyluxování konta na bankovním terminálu instalovanou čtečkou, může být tato identita předmětem obchodu. Jedná se o potvrzovací sekvenci znaků, kterou může kdokoliv použít neoprávněně a schovat se za majitele certifikátu.

Prosím o odpověď na čtyři otázky. Jak se o těchto případech, o kterých jsem mluvil, dozví potom majitel certifikátu a jakým způsobem? Dále, jakou nese odpovědnost za potvrzené tržby, o kterých se nedozvěděl? Za další, kdo zkoumá míru zavinění v případě sankce? A jak se anuluje taková neoprávněně autorizovaná tržba? To jsou moje otázky a připomínky k zákonu.

Současně se hlásím také do podrobné rozpravy, kde chci navrhnout jeden pozměňovací návrh a přihlásit se k němu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Radim Holeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, nejen pro milého kolegu Hájka, který tu teď není bohužel, ale pro všechny, kterým chyběla Big Brother tematika, tak jsem tady.

Jako předseda podvýboru pro ochranu soukromí jsem se na vládní návrh zákona už z této pozice díval. Přesto připomínky Úřadu pro ochranu osobních údajů, které mi připadají naprosto logické, zůstaly nevyslyšeny. Je potřeba si je zopakovat, protože to je důvod, proč já pro tento návrh nemohu zvednout ruku a proč, pokud to ještě nikdo neudělal, navrhuji zamítnutí tohoto návrhu.

Úřad pro ochranu osobních údajů požadoval, aby se návrh zákona o evidenci tržeb vrátil do fáze věcného záměru, a udal 11 podle mě jasně logických důvodů.

Za prvé, standardní legislativní postup. Věcný záměr totiž není jen tak nějaký samoúčel. Jeho smyslem je představit a vyhodnotit možné varianty řešení problému a nechat politickou reprezentaci rozhodnout o volbě optimálního modelu, neboť pouze ona za něj nese politickou odpovědnost. Ministerstvo financí však opakovaně věcný záměr přeskakuje. Věcný záměr nahradil RIA, její varianty jsou arbitrárně vyhodnoceny pomocí účelově nastaveného bodování. Tím je politické rozhodování o volbě optimálního modelu konvertováno na rádoby expertní, jako kdyby existovala optimální varianta zřejmá všem. Ve skutečnosti volba modelu odvisí od politické představy správné regulace, která je odlišná v konzervativní, liberální nebo socialistické ideologii. Zvolený přístup je verifikován ve volbách, což expertní rozhodování nikdy nemůže nahradit. To by byl totiž konec demokracie.

Druhý důvod. Důvodová zpráva jasně říkala: navrhovaná právní úprava nemá dopad na standard ochrany soukromí a osobních údajů. Prosím vás, a už jsem to tady jednou říkal, předkladatel tímto zamýšlí největší zpracování osobních údajů v historii České republiky - podnikatelů, fyzických osob. Vyhodnocení dopadu na soukromí odbude jednou nepravdivou větou? To je zcela nepřijatelné. Smyslem DPIA je popsat a vyhodnotit stávající a zamýšlená zpracování osobních údajů. K vyhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů slouží většinou tento postup: musí-li se nově zpracovat osobní údaje, je potřeba uvést jeho základní parametry - proč, specifický účel, kategorie zpracovávaných osobních údajů, veřejnost zpracování, jeho částí nebo výstupů ze zpracování zakládaného navrhovanou regulací a lhůty pro uchování osobních údajů. Stejný postup se použije, pokud je někdy měněno již existující zpracování osobních údajů. V takovém případe je třeba jednoznačně vyjádřit povahu změny, jestli rozšiřuji, zmenšuji, uvést klíčový měněný parametr, lhůtu uchování osobních údajů, rozšíření počtu nebo rozsahu jednotlivých údajů nebo údajových položek.

Co se týká rozsahu oprávnění subjektu údajů, uvede se slovní vyjádření obsahu dotčených oprávnění podle zákona o ochraně osobních údajů a popíše, pokud možno je i vyhodnotí za použití běžně používaných kvalifikačních kritérií. Zásah do každého z těchto oprávnění je potřeba učinit. Poté se vyhodnotí, zda navrhovaná regulace představuje zvláštní úpravu některé povinnosti nebo oprávnění subjektu údajů a kvalifikační hodnocení takové změny, pokud to lze. V popisu jiných dopadů na soukromí se uvede jednak obecně používané označení dotčeného aspektu soukromí, tak výstižné označení nebo popis zásahu. Pokud se předpokládá, nebo dokonce přímo zamýšlí návaznost na jiná již existující nebo souběžně zakládaná či zamýšlená zpracování osobních údajů, vyhodnotí se, zda jde o prostou výměnu, či zda bude nebo má být dosahováno synergického efektu.

Identifikují se a popíší všechny uzly, ve kterých existuje nebo vzniká potenciálně nebezpečí neoprávněného přístupu nebo zneužití osobních údajů. Popíše a stručně se vyhodnotí kvalita osobních údajů, jež mají být zpracovávány. Pro hodnocení se použijí parametry jako obecný požadavek na kvalitu zejména ve vztahu k možným právním důsledkům, spolehlivost zdroje, stálost vstupních hodnot, a tam, kde jsou na to dány podmínky, rovněž forma a periodicita aktualizace a parametry specifické pro upravované zpracování osobních údajů. Uvedou se základní protiopatření, která zajišťují ochranu osobních údajů, a to jak specifická, tak i obecná, vše podle zákona o ochraně osobních údajů.

Lze shrnout, že předmětem hodnocení jsou pouze přímé projevy. Popis se uvádí, i pokud navrhované řešení zachovává již právně existující zpracování osobních údajů a parametry práva na ochranu osobních údajů. Je-li shledáno, že existují změny ve zpracování osobních údajů, popíší se a zhodnotí záruky pro ochranu osobních údajů, přednostně a v úplnosti se popíší postupy a instituty. Není-li jich, pak se vyhodnotí, zda a v jaké míře se použijí záruky a opatření podle obecného zákona o ochraně osobních údajů a jiného zákona obsahujícího zvláštní úpravu, kterou je potřeba převzít.

Za třetí. RIA je přetížena detaily, ale nevysvětluje ani základní věci, a proto je nutno ji přepracovat. Předkladatel zvažoval několik variant působnosti zákona. Ačkoliv píšeme rok 2015, statistická data pro tento zákon jsou z roku 2012. Jak je to možné? Předkladatel zastaralost informací nikde nezdůvodňuje. Ačkoliv je podle ČSÚ v České republice cca 1,3 milionu podnikatelů, podle předkladatele se má zákon týkat jen 600 000 subjektů. Více než 50 procent podnikatelů tedy nemá žádné tržby? RIA postrádá vyhodnocení alternativ u základních otázek, jako je například povinnost převzít účtenku, což je § 17.

Za čtvrté. Legislativně technické podpora (v písemném podkladu je slovo podoba). Je nezbytné osnovu podstatně přepracovat i po legislativně technické stránce. Například § 1 až 3 - tyto paragrafy do osnovy vůbec nepatří, protože nestanovují žádná oprávnění ani povinnosti. Jsou to pouhé informace.

Za páté, Porušení principu dělby moci. Je zcela nemožné, aby k výjimkám ze zákona bylo zmocněno Ministerstvo financí. To je v rozporu s principy dělby moci a zásadou enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí, jak je již stanovena v článku 2 odst. 3 Ústavy a v článku 2 odst. (2) Listiny práv a svobod: "Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví." Zde zákon žádné meze nestanovuje. To samé platí i pro další zasílané údaje o tržbě podle § 12 odst. 3.

Důvodová zpráva sice specifikuje, že se předběžně počítá se zasláním základních údajů o poplatníkovi, jako je jméno, příjmení, případně název, sídlo firmy, a o proběhlé transakci zejména čas, objem platby. Dále se předpokládá, že součástí údajů zasílaných správci daně bude údaj o době odezvy, tj. bude možné tento údaj aktualizovat v rámci každé evidované tržby. A to patří přímo do normativního textu.

Za šesté, autentizační údaje. Právní úprava je příliš strohá. Důvodová zpráva pouze definuje, že jsou přihlašovací údaje a certifikát. Navíc je otázkou, proč má poplatník o autentizační údaje žádat. Proč mu nejsou přiděleny automaticky? To vše by měl řešit věcný záměr. Naopak je problematické, že je osnova přetížená podrobností v tom, že se žádost posílá na adresu určenou pro evidenci tržeb. Za jak dlouho budou přiděleny údaje? A tak podobně.

Je nezbytné upozornit i na to, že předkladatel má zcela nesprávné pojetí identifikace a autentizace. Zatímco identifikace je ztotožnění, tj. určení, o který konkrétní subjekt se jedná, autentizace je ověření třídy oprávnění, tj. zda konkrétní subjekt smí něco dělat, aniž by nutně musel být identifikován.

Například znalost PIN k bankovní kartě ještě neznamená, že dotyčný si smí vybrat peníze, i když není vlastníkem této karty. Rovněž je otázkou, a ta tu padla, proč předkladatel nezařadil evidenci tržeb do systému eGovernmentu, kde se přímo nabízí jako identifikační údaj AIFO, který by zde byl doplněn o certifikát. Nevyjasněný je vůbec vztah k DIČ. Důvodová zpráva o tom zcela mlčí, v odůvodnění v § 10 jen opisuje normativní text bez pokusu jej opravdu odůvodnit.

Ne zcela vyjasněný je vztah k bezpečnostnímu kódu poplatníka podle § 12, který je definován, že je jedinečným kódovacím algoritmem poplatníka vygenerované označení, které jako výstup konkrétních vstupů v podobě údajů o evidované tržbě a poplatníkovi, který ji uskutečnil, identifikuje poplatníka, který účtenku vydal, a uskutečněnou tržbu s vydanou účtenkou. Ani v důvodové zprávě ani v tezích prováděcích předpisů k tomu nejsou žádné další podrobnosti. A je přitom více než pochybné, že BKP je zveřejňován, a to na účtence, což říká § 13.

Fiskální identifikační kód. Zatímco v § 13 č. 2 písm. c) je FIK vágně vymezen jako jednoznačný identifikátor vytvořený správcem daně potvrzující zaevidování tržby, teprve důvodová zpráva stanoví: "Správce daně provede na základě údajů povinně zaslaných poplatníkem okamžitou evidenci tržby, přidělí jí unikátní fiskální identifikační kód, pod kterým tržbu nadále eviduje. Přidělený fiskální identifikační kód zašle zpětně poplatníkovi, který jej vytiskne na účtenku, již je povinen vydat původci realizované tržby." Je pak nejasné, proč FIK je nazván tak vágně a ne třeba "evidenční číslo tržby". Je otázkou, zda to takto může fungovat, protože pokud dojde k výpadku internetu, je nutné náhradní řešení podle § 14, tam je to popsané dobře, ale osnova stanoví: "nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění tržby", což však nebude možné. Navíc je sporné, zda je skutečně nezbytná komunikace přímo se správcem daně; zda nemůže poplatník tržbu identifikovat sám a proč je nezbytná dvojí identifikace: pomocí BKP a FIK.

S přemírou identifikátorů souvisí údaj o pořadí účtenky, identifikace provozovny a pokladního místa. Proč to není součástí BKP? Důvodová zpráva zcela mlčí.

Za osmé, a už se blížím k závěru: povinnost převzít účtenku a informační povinnost o tom. Lze mít za to, že toto břemeno je dalším výrazem paternalistického státu. Předkladatel by měl ve věcném záměru vyhodnotit alternativní řešení. Rovněž by měl vyhodnotit smysluplnost této povinnosti, když nebude nijak vymáhána. S tím souvisí i další zatěžující povinnost v § 20, že je podnikatel povinen informovat zákazníky o tom, že mají povinnost převzít účtenku. Podnikání neslouží k informování o oprávněních a povinnostech, které má každý ze zákona znát.

Ověření účtenky. Tato právní norma je jen načrtnuta a právní úprava zde zcela postrádá podrobnosti, jak by měla být realizována. Důvodová zpráva k tomuto zákonu o tom zcela mlčí.

Za desáté, zjednodušený režim. Osnova v § 22 nestanoví jiné kritérium pro povolení zjednodušeného režimu než že standardní režim "nelze spravedlivě požadovat". To je svévole a porušení právního státu. Kritéria se pokouší vymezit důvodová zpráva. Patří však do normativního textu, nikoli do jeho vysvětlení.

A za jedenácté, účtenková loterie. Důvodová zpráva nijak neobjasňuje smysluplnost této právní normy. Na hru, které se lze zúčastnit pouze na základě zaslání účtenek a jejímž pořadatelem je Česká republika, se nepoužije zákon upravující hazardní hry? Jakou veřejnoprávní regulací se tedy účtenková loterie bude řídit?

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Radimu Holečkovi za jeho příspěvek do obecné rozpravy. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Vladimír Koníček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, Chtěl bych jenom na úvod opravit některé údaje, které zazněly tady v rozpravě. A to pan ministr říkal, že studie BDO stála nějaký 190 tisíc. Nám na kontrolní výbor zaslal přehled nebo seznam uskutečněných nákladů k 15. 9. 2015 a tam je u položky Konzulace BDO částka 241 879 korun. Placeno jednou fakturou. Co se týká... Bez DPH, pane ministře, kdyby to bylo, tak to by vyšlo 190 tis. na nějakých 229 tis., takže furt tam ještě něco falíruje.

Pan Stanjura tady mluvil o nějakém píárku, tam jsme dostali informaci, že Marek Hlavica dostal vyplaceno 1 253 802 korun k tomu datu. A celkové náklady k datu 15. 9. na elektronické tržby jsou 4 718 036,66 koruny.

A teď bych chtěl ještě něco dalšího.

V prvním čtení zákona o elektronické evidenci tržeb nám pan ministr předvedl velké účtenky, na kterých ovšem chyběla spousta údajů. Před druhým čtením vydal vlastním nákladem brožurku, o které nás tady od tohoto pultíku ujišťoval, že tam už je to všechno správně. Bohužel není. Minule jsem tady vzpomněl, že v zasílaných údajích chybí například takový zásadní údaj, jako je základ daně, jak to vyžaduje § 19 odstavec 2 písmeno d). Také podpisový kód poplatníka byste mezi zasílanými údaji marně hledali. Tím myslím v té brožurce. Naopak je tam navíc fiskální identifikační kód. Ten ve skutečnosti opravdu není odesílán na finanční úřad, tento kód se dozví prodejce až od finančního úřadu jako potvrzení zaevidované platby.

Bezpečnostní kód poplatníka uvedený v brožurce neodpovídá návrhu vyhlášky, která nám byla předložena spolu s návrhem zákona. Podle ní je bezpečnostní kód poplatníka tvořen transformací podpisového kódu poplatníka dle matematické funkce SHA1. Výsledkem této matematické funkce je řetězec 20 osmibitových znaků. Z nich jsou ale některé netisknutelné, a proto jste pro vytištění provedli asi převod do tisknutelné verze znaků Base64. Ta převádí tři osmibitové znaky na čtyři šestibitové. Vámi předložený bezpečnostní kód poplatníka má ale jen 27 znaků, jeden prostě chybí, protože výsledek převodu má mít n krát 4 znaky, tedy 28. A jenom pro fajnšmekry, kód, který je uvedený na účtence, není možno reálně vygenerovat, protože nemá-li zpráva, ta původní, 20 znaků, n-krát tři znaky, doplní se znakem =, pokud to uděláte, tak nikdy nemůžete dostat na 27. místě znak 5, protože ten má v kódování Base64 nejnižší bity 01, zatímco bity znaku =, které připadají na ten 27. znak, jsou 00. Tož tak, pane ministře. (Oživení v sále, potlesk zleva.)

A ještě bych měl jednu otázku k technickému řešení. Ve studii BDO je v části Kvantitativní odhad objemu transakcí uvedeno: Propočtem na kapacitu zpracovaných transakcí systémem a s ohledem na špičky je určena cílová hodnota výkonnosti systému na 10 tisíc transakcí za sekundu. S touto hodnotou je potřebné v projektu pracovat a projektovat technické a jiné výkonnostní kapacity systémů. - To má pan Stajnura v té studii, kterou dneska obdržel. Protože nemáme na kontrolním výboru dosud smlouvu o zajištění provozu informačního systému elektronické evidence tržeb, byť jsme o ni opakovaně žádali, tak ocituji jenom z výzvy k zajištění provozu, to je taková zadávací dokumentace. A tam je uvedena špičková požadovaná propustnost přijímaných účtenek 4000 kusů za sekundu. Tedy méně než poloviční. I ostatní údaje jsou v obdobných relacích.

Ptám se, pane ministře, proč jsou ty požadované parametry systému v zadávací dokumentaci tak podhodnoceny? Na mě to dělá dojem, že se požadované parametry podstřelí, aby v průběhu realizace byly proplaceny navýšené náklady, protože systém je přece potřeba posílit.

Děkuji za odpověď. (Potlesk poslanců KSČM a ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Koníčkovi, který byl zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Nyní s přednostním právem se hlásí pan předseda ODS Petr Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, protože se asi blížíme ke konci obecné rozpravy ve druhém čtení, rozhodně se ale neblížíme ke konci celkové diskuse o elektronické evidenci tržeb, tak ale já přece jenom tady v rámci druhého čtení bych chtěl shrnout naše výhrady, výhrady Občanské demokratické strany, které máme k elektronické evidenci tržeb, a připomenout některá fakta, data, čísla, informace, které jsou podstatné a které v této debatě třeba nezazněly nebo byly bagatelizovány ze strany zástupců vládní koalice. naše stanoviska nebo naše výhrady k elektronické evidenci tržeb shrnu do šesti bodů, kde na základě čísel, faktů, dat budu hovořit o tom, proč je systém elektronické evidence tržeb nebezpečný jak politicky, tak ekonomicky, proč nepomáhá, tak jak je navržen, k lepšímu a férovějšímu výběru daní, narovnání podnikatelského prostředí a proč je jen součástí soustředěného útoku vlády na živnostníky, podnikatele a všechny pracovité občany v této zemi, který se projevuje v mnoha jiných legislativních opatřeních, ale právě v elektronické evidenci tržeb svým způsobem nachází svoje vyvrcholení. Takže šest bodů, šest základních výhrad.

Za prvé, systém je zbytečný. Dámy a pánové, nikdo nepochybuje o tom, že výběr daní je jednou ze základních úloh státu a že stát by měl hledat všechny cesty a všechny nástroje využívat k tomu, aby daně vybíral, a vybíral je dobře. Ale v tomto případě, a já myslím, že to debata, které jsme tu byli svědky, jasně ukázala, nejde o lepší výběr daní ze strany státu, nejde o využívání všech prostředků, které stát má, toho obrovského aparátu úředníků, tohle všechno se tady neodehraje. V tomto případě jde o přenášení povinnosti, kterou stát při výběru daní má, přenášení této úlohy státu na podnikatele, na živnostníky, aby v této jakési absurdní přesmyčce tito lidé kontrolovali sami sebe za své vlastní peníze.

Systém je také, a to jsme tu opakovaně ukázali, disproporčně zacílen jen na velmi malou část daňových úniků. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, a mně úplně fascinuje, jak ti, kteří tady bojují za rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, současně zpochybňují to, co Nejvyšší kontrolní úřad uvádí ve svých statistických analýzách, ve svých zprávách, tedy podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu je pouze 7 % výpadku daně z přidané hodnoty zaviněno malými podnikateli a živnostníky, a přesto Ministerstvo financí soustředí veškerou energii, veškeré finanční prostředky, celé své hlavní úsilí právě na tuto skupinu, která na výpadku daně z přidané hodnoty má úplně minimální podíl. Přitom, a o tom jsme se tady také bavili, má v současné době Finanční správa všechny informace, které potřebuje k tomu, aby identifikovala, kdo případně daně neplatí, kdo krátí DPH, kdo se chová nestandardně. Jde jen o to, aby to stát využíval, a nemusíme k tomu vytvářet tento systém, který je naprosto zbytečný.

Při zhodnocení dat, která máme k dispozici z té jediné země, kde něco podobného funguje, ale i z výroků samotného chorvatského ministra financí zjistíme, že právě chorvatský model ukazuje, že se nenaplní a nemohou se naplnit ambice nebo úmysly, se kterými tady elektronickou evidenci tržeb představujete a hájíte. Připomeňme si čísla, která jsou běžně dostupná. V roce 2013, tedy po zavedení registračních pokladen v Chorvatsku, tam klesl výběr DPH o jedno procento. Ano, můžeme říkat, že to bylo proto, že se zavedla druhá snížená sazba, jenomže v roce 2014 výběr DPH zase o 1 % vzrostl, ale ne díky registračním pokladnám nebo elektronické evidenci tržeb, ale jenom díky tomu, že se snížená sazba z 10 % zase zvýšila na 13 %. To jsou prostě čísla, fakta, zkušenosti z Chorvatska, z jediné země, kde elektronická evidence tržeb v té podobě, nebo zhruba v té podobě, kterou nám tady představujete, funguje.

Když se podíváme na výběr daní z příjmu právnických osob v Chorvatsku, tak zjistíme, že tam došlo v roce 2013 k výraznému poklesu a ten pokles pokračoval i v roce 2014 - 17, 15 %. Prostě chorvatská zkušenost nám ukazuje, že to, co nám tady říkáte jako naši světlou budoucnost s výběrem daní, že prostě v realitě ani v tom Chorvatsku nefungovalo.

To byl první argument, první bod kritiky - systém je zbytečný.

Za druhé, elektronická evidence tržeb, registrační pokladny, nazývejme to, chceme, jsou složitou plošnou restrikcí, která bude šikanovat podnikatele, ale nejenom toho, bude komplikovat život i nám všem ostatním, tedy zákazníkům. Stát říká ústy ministra financí, že chce trestat nepoctivé, ale místo toho, aby trestal nepoctivé, k čemuž, jak jsem říkal už u předcházejícího bodu, máme k dispozici všechny nástroje, stát má všechny potřebné informace, má na to aparát, můžete to dělat, tak místo toho a priori postihuje všechny poctivé a slušné podnikatele a komplikuje jim život a bude komplikovat život i nám všem ostatním, protože nákupy s povinným vydáváním účtenek se nepochybně zkomplikují a mnohde se i prodraží. Já nevím jak vy, já prostě po České republice jezdím. Já nevím, jakou máte zkušenost vy, ale já mám třeba zkušenost, a bavili jsme se tady o tom, že prostě na řadě míst existují potíže s připojením. Není ani úplně někdy banální si něco vytisknout. Prostě komplikace tady jsou. Je absurdní, když je bagatelizujete, protože zkušenost s tím máme všichni, a ono to nebude fungovat tak, jak říká pan ministr, že tam vlastník bude mít takovou tu jednoduchou aplikaci, na kterou se připojí k tiskárně, hned si všechno vytiskne a všechno bude fungovat. Všichni máte zkušenosti s tím, že to tak není, jenom si to poctivě přiznejme, že to tak často nefunguje. A to bude znamenat to, že se právě prodej zboží mnohdy touto v uvozovkách jednoduchou operací zkomplikuje.

Prostřednictvím elektronické evidence tržeb získá stát velmi cenné informace, které budou zneužitelné a využitelné. A já nebudu podsouvat Andreji Babišovi, že je chce využít pro sebe a pro své firmy, i když, dámy a pánové, ani to nelze samozřejmě teoreticky vyloučit, ale já to panu ministrovi Babišovi podsouvat nebudu -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane předsedo, ale míra hluku v této Sněmovně je vyšší, než se sluší slušné Sněmovny Parlamentu. Prosím kolegy, aby se ztišili, a vy pokračujte, až tady nastane ticho. Děkuji.

 

Poslanec Petr Fiala: Už budu pokračovat. Děkuji. Já to panu ministrovi třeba nemusím podsouvat, ale ani nechci a nepovažuji za nutné, aby takovéto citlivé informace měl stát, aby tyto informace měli úředníci. Pochybuji o tom, a tady to v té debatě také opakovaně zaznělo, že mít tyto informace má nějaký smysl. Určitě to má smysl z hlediska podnikání, z hlediska konkurence, ale nemá to žádný význam pro stát a není to potřeba pro to, abychom zlepšili výběr daní. To tady také opakovaně zaznělo.

Bohužel právě mít tyto informace a disponovat s nimi je jednou ze základních motivací zavádění tohoto systému. Chorvatský ministra financí, když byl na návštěvě v České republice, říkal, že se sice nepovedlo zvýšit výběr daní v Chorvatsku, ale že systém přinesl velmi cenné informace, a doslova řekl - cituji: "Vidíme, kolik má podnikatel na účtu, co si kupuje a jestli na tom vydělá." To jsou slova chorvatského ministra financí, kterými sám zhodnotil pozitiva zavedení registračních pokladen nebo elektronické evidence tržeb.

Dámy a pánové, já na tomto žádná pozitiva nevidím. Já v tom vidím spíše nebezpečné shromažďování dat v rukou státu, v lepším případě, anebo v horším případě v rukou těch, kteří takováto data chtějí zneužít.

Třetí argument ze šesti, třetí soubor našich výhrad je to, že systém je drahý, zatíží zejména drobné a střední podnikatele a živnostníky, ale zatíží samozřejmě i rozpočet státu a bude mít dopad s velkou pravděpodobností i na samotné zákazníky. Podle dostupných, byť stále se měnících dat z Ministerstva financí pořízení elektronické evidence tržeb bude stát na vstupu asi 370 mil. Kč v první fázi a provoz toho systému bude stát ročně, ať to počítáme s úředníky, nebo bez nich, tak někde mezi 170 mil., popř. 200 mil, a další související náklady bude mít ve výši 130 mil. Kč. Předpokládá se také nárůst počtu zaměstnanců asi o 400 osob, s čímž jsou samozřejmě spojeny náklady na mzdy těchto pracovníků, které se budou pohybovat kolem 150 mil. Kč. za rok. Když to všechno sečteme dohromady a pracujeme s těmi čísly, která nám dalo v různých fázích k dispozici Ministerstvo financí, tak zjistíme, že nejprve zaplatíme všichni 370 mil. Kč a pak budeme každý rok platit na udržování toho systému až 450 mil. Kč.

To mi nepřipadá jako efektivní čerpání prostředků státu. Ale stát je jedna věc, dobře, když se tady vláda rozhodne, že tyto peníze do toho dá, je to sice špatné, ale je to její rozhodnutí. Ale s tímto systémem budou mít náklady také živnostníci a podnikatelé. A o těch číslech jsme se tady taky bavili opakovaně a nebyla moc zpochybněna. Pokladny budou stát nějaké peníze, 5 až 10 tisíc Kč, celkové náklady samozřejmě budou ještě vyšší, protože musíte započítat náklady na pronájem softwaru, internetové připojení, barvy do tiskáren, další a další věci. Ty náklady se velmi střízlivě odhadují pro podnikatele zhruba na 5 tisíc Kč za rok jenom na tyto věci. Když si představíte, že celkový počet terminálů, a to se taky můžeme dočíst z těch informací Ministerstva financí, má být 4,5 milionu kusů, tak si dovedete představit, jak velká zátěž v celku to pro to podnikatelské prostředí bude. A jestli mně tady někdo říká, já to tady slyším z vládních lavic opakovaně, že těch pár tisíc, tak to nejsou žádné peníze pro živnostníka a podnikatele, já vám, dámy a pánové, říkám, že nevíte, o čem mluvíte, protože samozřejmě pro živnostníky poskytující služby v obcích, v malých městech je každá tisícikoruna často důležitá pro to, aby přežili. Ale hlavně, chtít po nich, aby platili za něco takového, aby vydávali úplně zbytečně tyto finanční prostředky, je neodpovědné a špatné.

Za čtvrté, čtvrtý soubor argumentů. Systém pravděpodobně zaviní skončení podnikání určitého počtu malých podnikatelů a živnostníků. A ne těch nepoctivých, jak se tady všichni radují, protože to je jenom vaše buďto zbožné přání, nebo úmyslné matení veřejnosti, anebo fikce. To, co tady říkám, to není žádné strašení veřejnosti, to není žádný populismus. To tvrzení vychází ze zkušeností té jediné země, kde podobný systém funguje, a to je to Chorvatsko, s kterým jste nejprve neustále operovali, a teď už se tady zase snažíte nacházet jiné země, ale žádnou takovou, kde by něco podobného bylo, jste zatím nenašli, takže musíme pracovat s tím vámi původně doporučovaným a obdivovaným chorvatským modelem.

Když se podívám na Chorvatsko, tak v Chorvatsku bylo před zavedením elektronické evidence tržeb 72 tisíc firem a 190 tisíc živnostníků a po zavedení registračních pokladen z tohoto čísla ukončilo činnosti 6 tisíc firem a 33 tisíc živnostníků. Čísla z Chorvatska. Když si to překlopím, a to by byl samozřejmě ten nejčernější scénář, do ČR, tak v ČR máme 159 tisíc firem a máme tady 642 tisíc živnostníků, tak v případě chorvatského scénáře, kdyby se naplnil, tak by to znamenalo, že u nás skončí 13 tisíc firem a 110 tisíc živnostníků. Jednoduchá úvaha, jednoduchá práce s čísly, aplikujme si chorvatskou zkušenost na českou realitu a dojdeme k tomuto černému scénáři. Já doufám, že se nenaplní, ale je poctivé si říct, že v Chorvatsku se to stalo a že to nebezpečí tady hrozí. A já bych chtěl připomenout všem, i těm, kteří jsou z hnutí pana ministra financí, že naše ekonomika a naše prosperita, a to se podívejte na čísla, nestojí na velkých firmách, nestojí především na velkých firmách, ale hlavně stojí na těch živnostnících, drobných a středních podnikatelích, o ně má stát pečovat, jim má vytvářet podmínky pro jejich podnikání, a ne je tímto způsobem ohrožovat a komplikovat jim život.

Za páté, pátý argument proti, pátý soubor argumentů. Návrh počítá s naprosto nereálnými výnosy a předpokládá zvýšení výběru daní, který nenastane a který neodpovídá nákladům celého systému, o kterých jsem tady mluvil v jednom z předcházejících bodů. Ministerstvo financí v důvodové zprávě předpokládalo, že při 600 tisících lidech, kteří budou zapojeni do systému registračních pokladen, se dá očekávat zlepšený výběr daní ve výši 10 až 12 mld. Kč. Jenže ve chvíli, kdy čísla o počtu těch osob, které budou do systému elektronické evidence tržeb zapojeny, snížilo na polovinu, tedy kdy Ministerstvo financí řeklo bude se to týkat 300 tisíc osob, tak Ministerstvo financí pořád počítá s tím, že se výběr daní zlepší o 10 až 12 mld. Kč. To mně připadá opravdu zvláštní. A nejenom mně samozřejmě, ale já si to nedovedu vysvětlit jinak, než že Ministerstvo financí žádné analýzy a kvalifikované odhady v této věci nemá a prostě tam napsalo nějaké číslo, které by mělo ideologicky politicky dobře vypadat. Jinak prostě není možné, to nemusíme kroutit hlavou, prostě není matematicky možné, aby když v tom systému bude 600 tisíc lidí, tak se zvýšil výběr daní o 10 mld. Kč, a když v tom systému bude 300 tisíc lidí, tak se taky zvýší výběr daní o 10 mld. Kč. Myslím si, že je jasné, že to je úplný nesmysl, že to matematicky nesedí a jenom to usvědčuje Ministerstvo financí z toho, že je to spíše politické nebo ideologické číslo, které není založeno na žádných analýzách a nemá žádný reálný obsah.

Za šesté, to je poslední bod, slíbil jsem šest kritických bodů, za šesté - systém nenarovnává podnikatelské prostředí, ale naopak tím, jak je nastaven, jak je to nachystáno v zákoně, to nahrává korupčnímu jednání. Systém je náchylný ke korupci. A tady by všichni ti bojovníci proti korupčním praktikám měli zpozornět. Je to samozřejmě velká obchodní příležitost, budou se tady rozdělovat stovky milionů korun a můžeme jenom předem spekulovat, jestli už ty obrovské finanční prostředky nemají předem určené příjemce. Ale i kdybychom takovou spekulaci nedělali nebo nikoho z toho nepodezřívali, tak se podíváme do toho, jak je ten zákon napsán, podívejme se také dobře do důvodové zprávy a zjistíme, že ten systém připouští celou řadu výjimek. A přitom není jasné, není to teď jasné, koho se ty výjimky budou týkat, na koho se budou vztahovat a v jakém rozsahu.

Vypadá to, že ten systém jednou, to tady tak jako slyšíme, bude aplikován na všechny, ale přechodně z něj budou někteří do něj zapojováni, někteří osvobozováni, někde budou osvobozovány různé typy činnosti. A to je jasné, je přece jasné, že systém, který je takto nastaven, takto v zákoně popsán, je závislý na rozhodování, na rozhodování někoho o tom, pro koho bude platit, kdy pro něj bude platit atd. A to je přece nastavení, které vytváří velký prostor pro korupci a které určitě nepřispívá k předvídatelnosti podnikatelského prostředí, kterým se vláda neustále zaklíná, a ke které se také ve svém programovém prohlášení zavázal.

Dámy a pánové, tolik ve stručnosti - a určitě budeme mít příležitost ve třetím čtení ještě řadu argumentů rozvést a vysvětlit podrobněji - tolik ve stručnosti šest základních bodů, šest základních výhrad, šest základních pochybností, které Občanská demokratická strana má o elektronické evidenci tržeb. Já věřím, že jsem ty, kteří mě poslouchali, kteří poslouchali ta čísla, počítali v hlavě, představovali si to, kteří nejsou ideologicky zaslepeni, přesvědčil o tom, že ten systém je nejenom zbytečný, že zatíží podnikatele a drobné živnostníky a nás všechny, ale že je svým způsobem i nebezpečný a že bude stát všechny, všechny daňové poplatníky, stát, živnostníky, podnikatele, neadekvátní náklady a že se vůbec nevyplatí.

Já objíždím Českou republiku, setkávám se s živnostníky, podnikateli, aktivními lidmi, kteří se o sebe dovedou postarat a dovedou se postarat nejenom o sebe, ale dovedou se postarat o své okolí, přispívají k naší prosperitě, vytvářejí hodnoty. Já si těch lidí vážím, vím, že je potřeba pro ně něco dělat. A to nejlepší, co pro ně stát může udělat, je, že pro ně nebude vytvářet další a další komplikace, ale umožní jim, aby mohli svobodně a poctivě podnikat. A k tomu, dámy a pánové, elektronická evidence tržeb, registrační pokladny ani trochu nepřispívají, ba naopak. Občanská demokratická strana chce a bude hájit zájmy pracovitých aktivních lidí, a proto vám slibuji, že uděláme všechno pro to, aby takto špatně navržený zákon, takto škodlivý zákon nespatřil světlo světa a nebyl Poslaneckou sněmovnou přijat. (Potlesk v lavicích ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já vám děkuji, pane předsedo, za váš příspěvek do rozpravy. Eviduji jednu faktickou poznámku, kterou má přihlášenou pan poslanec Nykl, a poté řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Beznoska. Máte slovo.

 

Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Já jsem si rád vyslechl pana profesora Fialu, ale polemizoval bych s tím jeho bodem číslo 4, kde mluvil o tom, že v Chorvatsku poklesl počet podnikatelů po zavedení EET. Já jsem o tom tady už minule mluvil. My vycházíme z dat chorvatského statistického úřadu a tam je to tak, že sice klesl počet podnikatelů jako fyzických osob, ale je tam nárůst podnikatelů jako právnických osob, takže celkově se počet podnikatelských subjektů zvyšuje, jsou to jasná data, mám to tady na grafech a když tak vám to pak předám. Jsou to jasná data z chorvatského statistického úřadu zpracovaná i Parlamentním institutem naší Sněmovny, je tady Labour Force Survey Results Croatia. Takže je jasné, že jediný problém je, že klesá OSVČ v zemědělství, ale to klesá od roku 2010, to nemá nic společného s EET, ale co se týče celkového počtu podnikatelů, je tam naopak nárůst. Takže buď máme dvě Chorvatska, nebo se bavíme o různých statistikách. Ale ta naše hovoří o naopak kladném čísle. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Faktickou poznámku pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: A už jsme zase v tom Chorvatsku. Tak jste se snažili, když začala ta debata, vyměnit Chorvatsko za Švédsko. To moc nefunguje, tak jsme zase v tom Chorvatsku. A přesně to říkal pan poslanec - je to útok na ty nejmenší, na OSVČ, ty, které my chceme hájit, chceme hájit jejich svobodný prostor k podnikání, a jejich počet klesá. To se přece shodujeme. Že to velkým funguje, to je taky pravda. Přečtěte si, kdo na tom vydělal nejvíc, která firma, obrovská, největší firma v Chorvatsku z toho profituje. To, že vám se ten model líbí - tak máme jiné vidění světa. Nám nestačí, že v každém odvětví průmyslu či služeb budou dvě tři velké firmy, aby se jednou za rok dva majitelé, tři majitelé sešli, podělili se o trh, řekli si, jak to bude, a šli dál. Ale jestli nechcete, a snažíte se o to dneska celý den, že není Chorvatsko ten vzor, tak si vyberte - buď je, nebo není.

Když jsem tady mluvil o tom podílu šedé ekonomiky, nikdo na to neodpověděl, na tu moji otázku, čím to je, že ti, kteří mají ten skvělý systém, ať už registrační pokladny, nebo EET, mají vyšší než průměrný podíl šedé ekonomiky v Evropě, a naopak, vzpomeňme si na ta čísla, z patnáctky zemí, které mají vyšší podíl šedé ekonomiky, než je průměr EU, a tím pádem i vyšší podíl šedé ekonomiky, než má Česká republika, má třináct tento skvělý nástroj a z těch ostatních šestnácti, které mají nižší průměr, nižší podíl šedé ekonomiky, než je průměr Evropské unie, pouhé tři. Když jsem se ptal, jak si vysvětlujete tento paradox, že ti, kteří ten skvělý nástroj mají, mají vyšší podíl šedé ekonomiky, a naopak, tak nedostávám žádnou odpověď. Pořád slyším - podle Chorvatska, chorvatského. My jsme si nezvali toho chorvatského ministra financí, to byla PR akce ministra financí. A já jsem si to pustil, já jsem tam nebyl, protože zasedala Sněmovna ten den, ale pustil jsem si to.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane předsedo, váš čas. (Poslanec Stanjura: Omlouvám se.) Děkuji, přihlaste se znova do rozpravy. Než budeme pokračovat, načtu omluvu - dnes od 17.30 z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Koskuba.

Další faktickou poznámku má nahlášenou pan poslanec Votava. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych chtěl reagovat na pana kolegu Fialu. Já jsem poslouchal velice bedlivě to, co jste tady říkal. Vy jste také řekl, že zkrachují především ti poctiví podnikatelé. Já chápu, že zkrachují ti nepoctiví nebo přestanou podnikat, protože nebudou moci krátit tržby, tak se jim to třeba nevyplatí, aby už dále podnikali, to chápu. Ale poctiví podnikatelé, kteří tedy přiznávají všechny tržby, prosperují, tak se chci zeptat, v čem to je, že zkrachují. Je to v tom, že budou mít větší náklady na papír do té tiskárny, nebo je to tím, že budou mít to připojení k internetu, které beztak mají, většina z nich. Takže to mi fakt hlava nebere. Kde jsou ty náklady dodatečné, které je tak zatíží, že zkrachují? Opravdu, buďte tak laskavi, vysvětlete mi to prosím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Urban, po něm pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, já jsem tady jednu otázku položil, nikdo na ni neodpověděl, tak položím jinou. Chci se zeptat, jestli ten systém nějak počítá s tím, že Česká republika vstoupí do eurozóny, nebo bude vyžadovat nějakou zásadní změnu, resp. jak to dneska funguje v tom Chorvatsku. Nevím to. Možná bych si to mohl zjistit, ale jestli to funguje i na eura, protože i v České republice v podstatě - není to oficiální platidlo - platit eurem lze. No ale předpokládám, že v každém případě chceme vstoupit do eurozóny, aspoň to tak deklarujeme, v nějakém čase, tak ten systém by tady jistě neměl platit dva, tři, čtyři roky, ale měl by být dlouhodobější, a jestli tedy v tomto směru je počítáno s tím, že se bude platit v České republice eurem. Tak to je otázka.

A potom poznámka. Jestli tedy je pravda, že 300 tisíc živnostníků, 10 mld. ročně příjem, tak není složité pro nikoho vypočítat si, o kolik by se měl zvýšit obrat jednoho daného podnikatele v daném roce. Tak jestli dobře počítám - nahrubo, samozřejmě, můžete se někdo se mnou přít - tak je to asi o milion korun by měl ten drobný podnikatel zvýšit svůj obrat, aby byl schopen vyprodukovat do státní pokladny tuto částku. Tak to se mi nezdá úplně pravděpodobné, že by v průměru v každé vesnické hospodě byl ten obrat za rok o milion korun vyšší. To si myslím, že tady počítá Ministerstvo financí s nějakými nesprávnými předpoklady, které potom sčítá. Ale to nic, spíše mě zajímají ta eura. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní pan předseda Stanjura s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Jako disciplinovaný člen rozpočtového výboru, když má pan předseda našeho výboru nějaký dotaz, tak mu rád odpovím. On sice neposlouchá, ale snad si to potom přečte. Tak ty náklady jsou několikateré. Za prvé pořizovací. Za druhé provozní. Za třetí ztráty, které ten systém (nesrozumitelné). Přečetl jste si, co má udělat živnostník nebo podnikatel v okamžiku, kdy nefunguje spojení, kdy má požádat o potvrzení, že nemůže z technických důvodů vydat účtenku? V tom okamžiku mu všichni odejdou z toho obchodu. Protože to bude dlouhá věc. Podívejte se, co všechno má nahlásit, jak se to eviduje, jak se to ověřuje, co všecko se může stát. Je to poměrně podrobně popsáno v té důvodové zprávě.

Další náklad nebo ztráta je ta, o které jsem mluvil v prvém čtení. A je to zkušenost z Chorvatska. Když cíleně konkurence zaměstná člověka u svého konkurenta, který v pravý okamžik, je to nahlášeno, nevydá účtenku úmyslně - úmyslně. Přijde mu tam kontrola, vběhne tam finanční úřad, zase ti zákazníci jdou někam jinam, co si vymůžete po tom zaměstnanci? Podle zákoníku práce maximálně čtyři a půl měsíčního platu a to musíte mít štěstí, abyste se toho dočkal. A srovnejte čtyři a půl měsíčního platu s drakonickou pokutou, která mu hrozí. Ten systém kukačky v Chorvatsku reálně funguje. Proto se snižuje počet zaměstnanců. Protože nevěří, a dělají to buď sami, nebo jen se svými rodinnými příslušníky. A nikdo mi na to neodpovídal, co se stane. Proč ta sankce, pokud bude, proč nepadne na toho konkrétního zaměstnance? Představte si, že jste podnikatel, máte zaměstnance, řekne platí tady EET, je to skvělé, já to podporuji, musíš to vydávat. A on to neudělá. A kdo za to může? Ten zaměstnanec? Ne. Vy. Vy to všechno zaplatíte, i ty drakonické pokuty, které tam vidíte. A mohl bych jmenovat, bohužel mi dvě minuty utekly, další a další náklady, další a další ztížení podnikatelského prostředí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má pan předseda Votava. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já jsem se na to chtěl podívat bez jakýchkoli ideologických brýlí, toho se oprošťuji. Pan kolega Stanjura, teď mě neposlouchá, líčí to spíše jako katastrofické, že to musí nastat u každého podnikatele, že bude hned přerušeno spojení, že bude s tím mít náklady, že za každým přijdou a dostane pokutu nebo v podstatě to zaviní jeho zaměstnanec. To už trošku moc dramatizujeme, přátelé. Jsou věci, které se mi tam líbí a které se mi nelíbí, to je pravda. Ale v tomhle zrovna, já si myslím, že to stavíte velice katastroficky a hodně jednostranně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem v žádném případě neříkal, že se to bude týkat každého, ale stát se to může každému a to je velký rozdíl. A ten zákon opravdu podrobně popisuje, co musíte udělat. Já nebudu, aby mě nenapadli operátoři, říkat, kde všude ve svém okrese mám problém s tím chytrým mobilem, který má všechny funkce. Kde mám skutečně problém s kvalitním připojením. A není to jenom v té nejzapadlejší vísce někde v horách. Je to i tam, kde byste to nečekali, i v těch větších městech. Jsou hluchá místa, ten problém máte, ať už opakovaně, nebo to... Samozřejmě ten operátor vždycky řekne: My jsme to měřili, a nic se neděje. No až na to, že se prostě s tím internetem v tom místě moc pracovat nedá. Ale já jsem popisoval případy, které mohou nastat. Nejsou tam žádné obranné mechanismy pro poctivého podnikatele, který má nepoctivého zaměstnance.

Já jsem tady říkal kolegovi, že přece když tady máme nějaký příběh České pošty, nějaké jiné firmy, pan předseda Faltýnek říká: Nemůžu ručit za každého zaměstnance, když jsem předseda představenstva, může se stát, že někdo něco nekalého spáchá. A já s ním souhlasím. To přece není možné, abyste ručil za každého, pokud mu to nenařídíte. To prostě není možné. A tady se ptám, když to není možné a není možné v tom návrhu zákona sankci přenést na toho zaměstnance, protože jiné zákony to neumožňují, jak tedy chráníte toho poctivého, který má tu smůlu, že jeho zaměstnanec buď neúmyslně, nebo úmyslně porušil zákon s tak drakonickými finančními sankcemi?

A takové ty pohádky, které slyším, to tam je sice až půl milionu, ale kdo ví, jestli se to použije. To pravděpodobně bude nižší. Opravdu tak fungují finanční úřady? Opravdu jsou motivovány, aby dávaly co nejnižší pokuty? Naopak. Pak ony musí složitě vysvětlovat proč nepoužili tu sankci v plném rozsahu, když jim to zákon umožňuje. Takže to není tak triviální téma, jak se snažíte říct, pane předsedo rozpočtového výboru prostřednictvím pana předsedajícího. Ale netvrdil jsem, že se to stane každému. Ale i kdyby se to stalo deseti procentům, tak je to špatně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní řádně čekající pan poslanec Beznoska přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tedy určitě naposledy dnes. Sleduji debatu, účastním se té debaty o EET. Padá tady celá řada dotazů. Bohužel na ty dotazy dostáváme jen velmi málo odpovědí. Pro to, abychom se správně rozhodli, ty odpovědi potřebujeme.

Co je pro mě poznatek z odpoledne? A vyberu opravdu jenom jednu jedinou věc a to je, že v odpoledním vystoupení pan ministr financí oznámil, že EET je používána ve Švédsku, v Rakousku, kromě Chorvatska, kde tedy zdůrazňuje, že používáme jenom ten technologický systém. A po mých dotazech v podstatě přiznal, že ani v Rakousku ani ve Švédsku on-line elektronická evidence tržeb neexistuje. Proto jsem se ho ptal. Takže vážení. První argument. Ale aspoň férová odpověď. Prostě pan ministr přiznal, že v tom prvním vystoupení neříkal úplnou pravdu.

Nechci se dotýkat úplně všech věcí, ani to není možné. Připomenu tedy ten materiál, o kterém se letmo zmínil pan kolega Stanjura, a sice deset faktů, které uvedla Občanská demokratická strana proti zavedení elektronické evidence tržeb, a budu demonstrovat, jakým způsobem, respektive jak kvalitně odpověděl aparát Ministerstva financí.

Za prvé, náš první bod. Návrh považuje každého podnikatele a živnostníka za nepoctivého. Tvrzení MF, a možná o tom můžeme polemizovat: Naopak, poctivých se zákon nedotkne, ti účtenky již vydávají. Pomůžeme jim bojovat s nekalou konkurencí těch nepoctivých. Debata, která tady na toto téma proběhla, ukázala, že všichni máme jeden stejný společný cíl: zrovnoprávnit konkurenční podmínky pro naše podnikatele. Otázka je, jestli právě EET je ten recept. A tady shodu pravděpodobně nenajdeme, protože příklady, které tady uváděl kolega Holeček z Chorvatska, a to tady zazní mnohokrát, nebo já z Maďarska, ukazují, že EET je možné obejít, že existují softwary, které umí simulovat situaci, které tento systém vyřadí.

Druhý bod, s kterým přišla Občanská demokratická strana. Systém přenáší náklady na výběr daní na poctivé podnikatele a živnostníky. Tvrzení aparátu Ministerstva financí: Více než 90 % podnikatelů běžně používá internet, připojení tedy mají. Odpověď naše, a najděte si ji, prosím. Dle průzkumu agentury AMSP má pokročilejší pokladnu schopnou on- line připojení pouze 19 % provozoven, 81 % bude muset investovat do nového zařízení. Najděte si prosím webovou adresu www.amsp.cz průzkum číslo 31, tam se dozvíte reálná fakta.

Třetí bod, s kterým jsme přišli. Dodatečné náklady pro živnostníky a podnikatele mohou ohrozit jejich činnost. Tvrzení Ministerstva financí na toto: Jediný významnější dodatečný náklad je daň, kterou si někteří podnikatelé zvykli neplatit. Argument, že někoho může placení daní zlikvidovat, a proto máme krácení tolerovat, je absurdní a do civilizované společnosti nepatří. Já tady uvedu slova z důvodové zprávy, která uvádí, že jednorázové náklady na pořízení toho terminálu jsou od 5 700 korun pro nejmenší až po několik set tisíc korun, které bude investovat střední firma.

Uvádí se minimálně půl milionu korun. Dále roční náklady v řádech několika tisíc korun na připojení k internetu, pronájem softwaru, papír do tiskárny, odpisy tohoto zařízení atd. Čili dopad bude zejména na menší živnostníky, kteří raději živnost ukončí. K tomu se ještě dostanu. Řada potenciálně nových podnikatelů se kvůli dalším dodatečným nákladům uvaleným při samotném startu do této činnosti možná raději nepustí.

Čtvrté naše tvrzení. Zákon vzniká chaoticky a je nepropracovaný. Odpověď aparátu Ministerstva financí zněla takto: Zákon vznikal déle než rok na základě konzultací zahraničních zkušeností, po analýzách dopadů ve spolupráci se zástupci podnikatelů z mnoha různých oborů. Zohledňuje připomínky právních expertů i veřejnou diskusi. Chaos způsobí jen účelové spekulace a nepodložené výmysly odpůrců. Tolik zpráva MF. Fakta - a všichni si je pamatujete. Nejprve jsme přece měli mít registrační pokladny všichni. Poté pouze někteří. Nyní tedy všichni. Pokud se tady pan poslanec kolega Kučera ptal pana ministra financí, jestli platí to, že do devíti měsíců budou muset mít pokladny, EET, všichni, tak odpověď nedostal. Možná že ještě odpověď zazní. A k tomu se objevila ta srandovní záležitost s tou účtenkovou loterií, slavně prosazenou na Slovensku, která původně měla být, pak neměla být a nyní se opět vrací. Tak to je chaos, nebo není chaos? Já si myslím, že bezesporu toto chaotické je.

Pátý bod, s kterým jsme přišli a na který jsme upozornili - neexistuje analýza dopadů na drobné podnikatele a živnostníky. Odpověď aparátu Ministerstva financí velmi lakonická: Existuje. Každý si ji může přečíst v důvodové zprávě. Tak se podívejte do té důvodové zprávy, protože tam v části RIA najdete mimo jiné toto: Lze očekávat, že malá část podnikatelů ukončí svoji činnost. Pan kolega Nykl tady mluvil o Chorvatsku a já vám říkám, že v tom Chorvatsku skončilo, zatím, 9 tisíc podnikatelů, a pak se ptám, kolik nových firem přikončilo. A když říkáme o tom a tvrdíme, že se to dotkne zejména těch nejmenších, tak čísla z Chorvatska to naprosto jasně dokazují.

Šesté tvrzení, s kterým jsme přišli: Neexistuje reálný odhad dodatečných daňových výnosů. Na to přišla odpověď z Ministerstva financí: I odhad výnosů si může každý přečíst v důvodové zprávě. A odborný aparát ministerstva si za ním stojí. Tak dávejte pozor, za čím si stojí odborný aparát Ministerstva financí. Pokud se počítalo, že bude 600 tisíc živnostníků a podnikatelů, tak dodatečný daňový výnos, tvrdí důvodová zpráva, bude 12 miliard. Pan kolega Urban to krásně zpochybnil. Připusťme to. A tatáž zpráva tvrdí, že tento dodatečný výnos bude i při polovině, tedy při 300 tisících podnikatelů. Je to seriózní zpráva, nebo je to cinc aparátu Ministerstva financí? (Poznámky z pléna.) Canc, promiňte.

Sedmý bod. Systém za stovky milionů vzniká v utajení. To byla naše výhrada. Tvrzení Ministerstva financí je takové, že v té technické rovině ano, když má být zabezpečen proti zneužití. Zloději také nedáváte klíč od bytu a PIN ke své kreditce. Ano, já říkám, přestaňme si hrát. Možná že bychom měli nějaký čas opustit slovo transparentnost, protože tu společnost velmi ničí, všichni se jí oháníme, ale realita je taková, a Petr Bendl tady o tom mluvil minulý týden, že v poslední době čísla ukazují, že zadávání zakázek z ruky ze strany vlády a jednotlivých ministerstev je mnohem častější než v minulosti. Ta čísla to ukazují. Tak přestaňte pořád používat slovo transparentnost a podobné výrazy, protože to není opravdu pravda. Všichni se chováme nějak a pohybujeme se v nějakém prostředí, a ty transparentní věci nechte Rekonstrukci státu, stejně ji platíte, možná, někteří.

Osmé tvrzení. Shromažďované množství dat může být zneužito. Tvrzení Ministerstva financí na toto upozornění: Dosud k únikům dat z finančních úřadů nedošlo. Tento systém stavíme ještě bezpečnější. Navíc z evidovaných údajů nikdo nezjistí, co si kdo koupil. Oprostím-li se od toho, že v České republice unikají rozhovory i ze soudních spisů atd., tak připomínám, že je možné zjistit čas, výši tržby a z jiné databáze zjistíte, co daná provozovna prodává či jaké služby poskytuje. Kdo má všech pět pohromadě, velmi dobře vyvodí, jak si ta firma vede, a z tohoto se velmi snadno usoudí, jestli náhodou to není můj konkurent a neměli bychom se na něj nějak blíže podívat. Mám na mysli tolik opakované kontroly. Takže to zneužití tady je rozhodně.

Za deváté. Prodlouží se čekací doba u pokladen. Odpověď Ministerstva financí, kterou jsme dostali: Zaevidování tržby bude trvat stejně dlouho jako platba kartou a toho se nikdo nebojí. Čekat se nebude ani při výpadku internetu. Fakta jsou taková, že někteří podnikatelé mající velké množství opakovaných operací karty neakceptují, a pokud byste měli tyhle dvě věci sčítat, čili tu operaci a kartu, tak se čas samozřejmě bude sčítat. Jinými slovy, ta čekací doba v každém případě prodloužit musí.

A poslední věc, a o tom jsme se tady už bavili mnohokrát, inspiraci je třeba hledat na západní části našich hranic, a ne na Balkáně. Ta pravda, ta statistika, kterou vám tady Zbyněk Stanjura opakovaně říkal, hovoří o něčem jiném. Pokud Chorvati mají 28 % šedé ekonomiky a my někde 15, tak ze zemí, které mají lepší výsledek, 8 Rakousko, 13 Švédsko, ani jedna nemá EET, a z té lepší patnáctky to mají pouze 3 země.

Z těchto důvodů pořád mířím k tomu, že pokud chceme v této debatě pokročit a nemá to být jenom souhrn nějakých dalších projevů, a ve třetím čtení k nim nepochybně dojde, byl bych strašně moc rád, kdyby dotazy, které tady v průběhu celého odpoledne zazněly, zpracovalo Ministerstvo financí a v nějaké formě nám je před třetím čtením doručilo. Pokud se s námi bavit nehodláte, prosím, máte na to svaté právo, ale pak my budeme trvat myslím všichni také na svém. Tolik k tomu. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, za váš příspěvek. Nyní se s přednostním právem hlásí pan vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. Ministerstvo financí určitě na ty dotazy odpoví, protože těch dotazů bylo strašně málo. Je zajímavá debata, že vlastně, když jsem to tu x-krát vysvětlil, tak samozřejmě je to těžká debata, když nikdo to nechce vnímat.

Z hlediska dotazů pana Urbana - určitě, pokud tam bude euro, tak není problém to udělat na euro. Určitě, pokud tady bude jednobarevná vláda ČSSD, tak půjdete do eurozóny. Pokud my budeme ve vládě, tak určitě do eurozóny nepůjdeme. Takže zatím to nevidím aktuální.

Já bych možná znovu zopakoval - já rozumím ODS, že vidí historickou šanci pohltit TOP 09. Ta voličská základna, ti živnostníci, protože proto to všechno děláte, akorát ten podnikatelský záměr je špatný v tom, že těch živnostníků, kteří podvádějí, je podstatně míň než těch, kteří nepodvádějí. Takže trošku jste se spletli, ale to nechám na vás.

Takže já bych začal od toho, že to není o živnostnících. To je v podstatě v té brožurce, kterou jste asi nečetli, nebo možná četli, nebo nechcete číst. Tak tady je to napsáno, koho se to týká. Tržby budou evidovat jak právnické, tak fyzické podnikající osoby, pokud přijímají platby v hotovosti, platební kartou, poukázkami nebo dalšími obdobnými způsoby. Velké, malé, tuzemské i zahraniční firmy. Takže i obrovské řetězce, obrovské hotely. Já rozumím, že vy stále opakujete, že jsou to živnostníci. Není to pravda. Týká se to všech, kteří přijímají platby hotově, bez ohledu na to, jestli jsou plátci DPH, nebo nejsou plátci DPH.

Takže elektronická evidence tržeb je systém - a tady stále opakujete to Chorvatsko. Ale vy stále mluvíte o Chorvatsku, vy stále mluvíte, a tady pan předseda Fiala šíří poplašnou zprávu, že kolik tady má zbankrotovat. Zase mluví o živnostnících. Přitom to není pravda, protože v Chorvatsku, a tady to bylo jasně řečeno, ten počet neklesl, akorát jim bylo trapné vykázat nárůsty tržeb o stovky procent, tak si raději udělali firmy a přestali mít živnost. Takže je to cíl, který má narovnat podnikatelské prostředí a zajistit, aby ti, kteří neplatí daně, neměli výhodu oproti poctivým živnostníkům. Protože já jsem přesvědčen, že většina živnostníků je poctivých. A tyto podporuji. A dostáváme stovky dopisů, které říkají ano, oni to podporují. Je to pro ty podnikatele, kteří podnikají čestně, a samozřejmě to má důležitý efekt, stejně jako na výběr daní.

K výběru daní. Tak já nevím, kdo jak podniká, ale pokud mám byznysplán, že bych měl vybírat 100 miliard a vybírám 1,8 a potom budu investovat 370 milionů jednorázově a každý rok 250 milionů, takže pokud bych jenom vybral možná půlku toho, tak ta návratnost je snem všech private equity na světě, protože takovou návratnost nemá skoro nikdo, hlavně dneska, kdy jsou všechny private equity nabité penězi, i banky. Já si myslím, že je to velice výhodný podnikatelský záměr, protože ve vidině vybrat deset a investuji 370 jednorázově a potom 250 pravidelně a těch deset, potom ten rozdíl vybírám každý rok. V té brožuře jsem jasně deklaroval fámy, protože ty fámy... vlastně vy šíříte stále ty fámy, vy říkáte: My pokládáme všechny živnostníky a podnikatele za podvodníky. Není to pravda. Většina je poctivých a ti podporují tento projekt. Takže EET odstraní nespravedlnost, která zvýhodňuje ty, kteří neplatí daně, v konkurenčním boji.

Že se to bude týkat jenom živnostníků. Nebude. Týká se to všech, kteří inkasují v hotovosti, platební kartou atd.

Bez připojení k internetu nepůjde pokračovat v podnikání. To je zase vlastně mystifikace, protože když nebude internet, tak požádají podnikatelé finanční úřad o výjimku, kterou dostanou, a budou evidovat v tzv. zjednodušeném režimu. Takže tržby zasílají dodatečně do pěti dnů. To tam je napsané. Když vypadne internet, tak výpadek spojení podnikatel ani nepozná. Pokladní zařízení po krátké prodlevě vytiskne účtenku bez kódu a po obnovení spojení tržbu do 48 hodin automaticky zaeviduje.

Pokud by nefungoval systém Finanční správy. Tak systém bude předem testován, a to jak Finanční správou, tak podnikateli. A pokud by skutečně vypadl, nic se neděje, účtenka se vytiskne po krátké prodlevě bez kódu a automaticky se zaeviduje později.

Pokud se něco nepokazí, já už neprodám nic. A že se budou tvořit fronty. Žádné fronty se tvořit nebudou. Při výpadku se účtenka vytiskne po krátké prodlevě a automaticky se zaeviduje později. Prodleva bude maximálně tak dlouhá jako např. škrtnutí sirkou, vyjmutí karty z peněženky nebo nastartování auta, se píše v brožurce.

Pokud uděláte všechno pro to, abyste tržby zase co nejdříve evidovali, nikdo z vás za to, z těch podnikatelů, nebude pokutován a tržby budou zaevidované dodatečně. Pokud to někdo nebude zneužívat, samozřejmě, pokud by to někdo zneužíval, tak ten finanční úřad se na to samozřejmě zaměří.

Co je to krátká prodleva. Na každé pokladně bude možné si nastavit tzv. mezní dobu odezvy. To je čas, po který pokladna čeká na odezvu, zaslání unikátního kódu ze systému Finanční správy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane ministře, že vám vstupuji do vašeho hovoru, ale poprosím vás o ztišení, aby skutečně bylo rozumět, co se zde přednáší. Jestli máte něco důležitého, jděte to řešit do předsálí. Já vám děkuji, že to budete respektovat. Prosím, pokračujte.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Takže když se nedočká, automaticky vytiskne účtenku bez kódu a tržbu zaeviduje později, až bude spojení opět navázáno, i když obvykle bude celá on-line komunikace se systémem Finanční správy trvat zlomek sekundy. Minimální mezní doba odezvy je dvousekundová. To je ta krátká prodleva.

Já bych se ještě vrátil. Tady jsem dostal přednášku z informatiky, možná tam není všechno, možná je tam chyba, ale to podstatné je v tom, že není pravda, že Finanční správa bude znát nějaká data o konzumaci nebo nákupu občanů. To není pravda, je to lež. Já jsem tady chodil s tou účtenkou, ale evidentně to nechcete slyšet, takže je úplně jedno, jestli tam chybí nějaké číslo, nebo nechybí. Podstatné je to, že Finanční správa nevidí a nemůže zneužít žádná data. Je vyloučeno a byl bych rád, kdybyste to už konečně pochopili, protože si myslím, že je to evidentní.

Taky bych byl rád, kdybyste konečně už pochopili, jaký je rozdíl mezi registračními pokladnami, které vznikly v minulosti, a on-line elektronickou evidencí, která je nejmodernější systém. A to, že to zavedlo Chorvatsko, to není podstatné, jestli v Chorvatsku se daří, nedaří. Jde o to, že je to skutečně nejmodernější systém, protože je on-line. A pokud je to on-line, tak samozřejmě ta Finanční správa má podstatně lepší pozici na to, aby to kontrolovala.

Ohledně těch nákladů. Je vícero podnikatelů, samozřejmě, a živnostníků, kteří mají pokladny, takže ty to stát nebude skoro nic, nebo minimum, bude to aplikace softwaru, a samozřejmě tak jak to bylo v jiných zemích, bude obrovská nabídka na aplikaci softwaru a na přenos dat internetem. Takže i z tohoto důvodu navrhujeme slevu na dani, kterou si mohou podnikatelé odpočítat, plus samozřejmě snižujeme daně. Z tohoto důvodu si myslím, že by bylo dobré, kdybyste už přestali strašit tím, že je to opatření, které tady vyvolá nějaké problémy podnikatelům.

Chtěl jsem se zeptat, co za těch 20 let jste tu vlastně navrhli v boji proti šedé ekonomice. Ta data, už jsem to tu jednou říkal, data na šedou ekonomiku, jsou na úrovni Švédska, tam zavedli registrační pokladny, a teď to zavádí Rakousko. Šedá ekonomika v Rakousku statisticky je ještě menší. Je to 8 %. Takže si myslím, že je to revoluční projekt, je škoda, že opozice si vybrala tento projekt jako svůj hlavní program, antiprogram, a já si myslím, že většina našich občanů a podnikatelů tento projekt podporuje a podpoří a konečně narovnáme podnikatelské prostředí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem je přihlášen pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chci říci, že dodržíme dohodu, že dneska do 19 hodin ukončíme druhé čtení obou bodů, protože je sloučená rozprava, takže já toho řeknu méně, než mám na srdci, a zbytek si nechám na třetí čtení.

Nejprve k té poslední tezi. Pan ministr financí nemá pravdu, když říká, že máme jen antiprogram. Kromě toho, že kritizujeme vládu, a na to má podle mě každá opozice své svaté právo, přicházíme s vlastními návrhy zákonů, které bohužel nenacházejí podporu u vládních poslaneckých klubů, nebo u většiny vládních poslanců, nejsou to všichni. Například jsme navrhli zrušení daně z nabytí nemovitosti, navrhli jsme zrušení silniční daně, navrhli jsme snížení DPH, navrhli jsme přesun služeb restaurací z vyšší do nižší sazby, navrhli jsme způsob, jak zjednodušit výběr stavebního spoření u nezletilých dětí - a takhle bych mohl pokračovat. Nechci. Takže to prostě není pravda a já to odmítám.

Druhá teze, kterou musíme se vší razancí odmítnout. Náš spor o EET není spor o tom, jestli podporujeme poctivé, nebo nepoctivé, ale o tom, zda je to vhodný nástroj pro potírání toho, když někdo neplatí daně. A odmítám automaticky říkat kdo je pro EET, bojuje s daňovými úniky, a kdo je proti, nebojuje. Tak to prostě není. Můžete si to stokrát říkat, ale není to pravda. Stojedenkrát jsme tady řekli, že pokud přijdete s efektivními nástroji boje, budete mít naši podporu. Dneska jsem taky říkal, že podporujeme úsilí o reverse charge a boj s karusely. A je to nevhodný nástroj a my se snažíme vysvětlit, proč je nevhodný.

Já si nechám, řekl bych, možná ty lehčí otázky, na to třetí čtení. Například by mě zajímalo, v kolika restauracích se platí bitcoiny, když myslíme na bitcoiny v tomto návrhu zákona. Nebo - já už jsem se ptal na ty zvonokoské veřejné toalety nebo na to, jak se zvláštním způsobem tento zákon vyrovnává s fenoménem spropitného.

Ale k těm počtům. Vycházím z důvodové zprávy o tom, koho se to bude týkat. Říkáme 300 tis. - subjekty, které podnikají v tom daném segmentu v první etapě, reálně je to 240 tis. subjektů. Uvažovaný výnos DPH z těch čtvrt milionu podnikatelů je - odhadněte si... Vy, kteří jste četli důvodovou zprávu, to víte... Pouhých 800 mil. Pouhých 800 mil. od 250 tis. subjektů, které budou zavádět EET. A když se podíváme - a je to na straně 28 té analýzy, která je součástí důvodové zprávy u toho sněmovního tisku, tak je tam počet podnikatelů poskytujících služby v ubytování, stravování a pohostinství - 48 435. A z těch velkých, velkého rozsahu, jich je 89 a z toho fyzických osob 2. Celkem drobný živnostník: 35 428. Tak se podívejme, jaká jsou ta čísla. 89 velkých podniků a 35 428 z celkového počtu 48 tis. Pokud si vezmeme počet podnikatelů podnikajících v oblasti maloobchodu a velkoobchodu - celkem 255 tis., více než čtvrt milionu, z toho těch velkých jsou 4 tis. A kategorie celkem drobný živnostník z čísel Ministerstva financí 167 015. Tady je odpověď, zda se to týká drobných živnostníků a drobných podnikatelů - ano, nebo ne. Samotná důvodová zpráva říká, že v první etapě z 300 tis. subjektů je v kategorii drobný živnostník 200 tis. 200 tis. A jsem rád, že dnes zaznělo, že většina z nich je poctivých. Jsem rád, že tuhle naši dlouhodobou tezi si už i osvojil pan ministr financí. Já myslím, že to je dobře. Takže 200 tis., z toho naprostá většina poctivých, zatížíme dalším byrokratickým úkonem a povinnostmi, když sám pan ministr dneska v jednom ze svých vystoupení řekl, že nedostanou žádná nová data, že ta data mají. Jediné to kouzlo je v tom on-line. On-line. A to je ten vysmívaný některými nebo ten obávaný námi Big Brother.

A jenom když pan ministr si stěžuje, že mám málo otázek. Tak mě by zajímalo, jaký je rozdíl mezi platbou kartou a platbou na fakturu. Přece každý podnikatel musí nahlásit finančnímu úřadu bankovní účty, které používá ke svému podnikání. Je to jeho povinnost. Služební karty jsou logicky navázány na tyto účty. Jaký je rozdíl, když mluvíme o platbě kartou a platbě na fakturu? Platba kartou určitě není hotovostní platba. Tak je to jeden z dotazů, dneska už ten čas není.

Já v tuto chvíli přeruším své vystoupení, nebo ukončím v druhém čtení, protože dohody se mají držet. Máme zhruba patnáct minut na to, aby kolegové mohli načíst a odkázat se na své pozměňovací návrhy v podrobné rozpravě. A protože nebylo nic k hlasování, žádný návrh k hlasování nezazněl, tak si myslím, že to stihneme a tu dohodu dodržíme, že do 19. hodiny bude ukončeno projednávání bodu 9 i bodu 10. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. Pouze pro pořádek. Od vás zaznělo, že se jedná o sloučenou rozpravu. Ověřoval jsem to ještě u legislativy. Nejedná se o sloučenou rozpravu dvou bodů, tzn. je potřeba doprojednat případně ještě bod 10.

Pan předseda Hamáček se hlásí. Prosím.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Právě z tohoto důvodu jménem dvou klubů podávám procedurální návrh, abychom dnes jednali a meritorně i procedurálně hlasovali po 19. hodině. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jedná se o procedurální návrh. Nechám o něm hlasovat bez rozpravy a zavolám kolegyně a kolegy z předsálí, aby se dostavili na hlasování. Dále zde eviduji žádost na odhlášení, tedy já vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opětovně přihlásili svými kartami, abychom mohli hlasovat.

 

Procedurální návrh zní tak, jak byl přednesen předsedou Hamáčkem.

Já tedy zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento procedurální návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 56, přihlášeno je 138 poslankyň a poslanců, pro návrh 106, proti 5. Návrh byl přijat.

 

Budeme tedy pokračovat v obecné rozpravě a já se táži, zda se ještě někdo hlásí. Mám tady faktickou poznámku pana poslance Pražáka, tak se chci zeptat... (Nemá zájem o vystoupení.) Není tomu tak, dobře.

Vzhledem k tomu, že nevidím nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, končím obecnou rozpravu.

Návrh na vrácení garančnímu výboru nepadl. V tom případě tedy zahajuji podrobnou rozpravu, do které eviduji čtyři přihlášky. Jako první vystoupí pan poslanec Vilímec, po něm pan poslanec Hovorka, připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím, pan poslanec Vilímec jako první v podrobné rozpravě.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil ke sněmovnímu dokumentu 2852. Jedná se o pozměňovací návrh ve třech bodech. O těch bodech je potřeba rozhodnout individuálním jednotlivým hlasováním.

K tomu prvnímu bodu jsem vlastně vystupoval i v obecné rozpravě. Jedná se o návrh na zrušení celé části páté. V diskusích nejen zde v Poslanecké sněmovně, ale i různých profesních komor a samotných podnikatelů, živnostníků zaznívá obava, že tzv. opatření k vynucení nápravy spojené s okamžitým uzavřením provozovny a pozastavením výkonu činnosti je velmi tvrdý zásah, který může reálně zničit léta budovanou živnost poplatníka. Navíc v návrhu zákona neexistuje vůči tomuto opatření možnost jakéhokoli odvolání. Proto ten pozměňovací návrh směřuje k tomu, aby celá část pátá byla z návrhu zákona vypuštěna.

K tomu druhému bodu mého pozměňovacího návrhu chci pouze dodat, že je to návrh na prodloužení, nebo oddálení, chcete-li, účinnosti o dočasném vyloučení z elektronické evidence tržeb v případě ubytování a stravování na 24 měsíců a v případě maloobchodu a velkoobchodu na 30 měsíců od účinnosti zákona.

Já jsem si velmi pozorně pročítal i vnější připomínkové řízení k tomuto návrhu. V rámci připomínkového řízení byly uplatněny stovky připomínek a ne všechny byly podrobně vypořádány a zapracovány do textu zákona. Samotný rozpočtový výbor, jak víte, navrhuje posunutí účinnosti zákona na první den osmého kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení. To znamená oddálení lhůty, které navrhuji, považuji za dobu nezbytnou ke zvážení všech rizik spojených s takto evidovanými tržbami spojenými s nastartováním elektronické evidence tržeb a považuji to za dobu nezbytnou k řádné připravenosti subjektů podléhajících režimu zákona.

A poslední ze tří bodů je bod tři. Ten považuji za obzvlášť důležitý. Navrhuji stanovit, že některé další tržby z dočasně vyloučených tržeb lze vyjmout pouze na základě přijetí zákona, nikoliv pouze vládním nařízením. Považuji za naprosto nepřípadné, aby dvě oblasti, kde se navrhuje spuštění v nějakém režimu tohoto zákona, byly stanoveny přímo v zákoně a zbytek pak na základě vládního nařízení stanoví vláda. Myslím si, že bychom to jako Poslanecká sněmovna neměli připustit a jako parlament bychom si měli zachovat svoji legislativní pravomoc takovou změnu schválit zákonem.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. S přednostním právem se do podrobné rozpravy hlásí pan zpravodaj Klaška. Prosím, máte slovo, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Dobrý podvečer. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který jsem podal jako sněmovní dokument 2950, který se týká § 37 návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb a upravuje postup zapojování jednotlivých podnikatelských oborů do systému EET.

V první fázi, jak návrh předpokládá, po sedmi měsících ode dne nabytí účinnosti, půjde o obory podle kódu NACE 5556, jak návrh předpokládá, tedy ubytování, stravování a pohostinství. Ve druhé fázi po dalších třech měsících půjde o velkoobchod kromě motorových vozidel a maloobchod kromě motorových vozidel.

Potom je zbývající část, kterou jsme v dohodě s Ministerstvem financí rozdělili na dvě části s tím, že byly vyčleněny řemeslné profese, jako je výroba oděvů, usní, souvisejících výrobků, zpracování dřeva, dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, výroba papíru a výrobky z papíru, výroba mýdel, čisticích a lešticích prostředků, výroba pryžových a plastových výrobků, výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl, opravy, instalace nástrojů a zařízení, specializované stavební činnosti, opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu, převážně pro domácnost, poskytování osobních služeb. Jako čtvrtou fázi, která bude zařazena po takzvané třetí fázi, tedy po zbytku. I tu samotnou takzvanou třetí fázi navrhuje tento pozměňovací návrh zavést později, a to proto, aby si mohly první dvě fáze v tom systému IT sednout, aby mohl být systém verifikován, popřípadě opraveny případné nepřesnosti, nebo korekce. Teprve po určité době by byla zapojena jak ta fáze třetí, tak následně fáze čtvrtá. Do té čtvrté fáze, jak už jsem řekl, jsou tedy začleňovány zejména ty podnikatelské obory, které nemají stálou provozovnu a pracují takzvaně v terénu. Vytváříme jim další časový prostor pro přípravu technického prostředí.

Tolik k mému pozměňovacímu návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Další do podrobné rozpravy je přihlášen pan poslanec Hovorka, připraví se pan poslanec Fiedler. Máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem dnes odpoledne vložil do systému pozměňovací návrh pod číslem 2952, ke kterému se tímto hlásím. Já ho krátce uvedu. Jedná se o změny v § 3 a § 6.

Za prvé. V § 3 odst. 1 písmeno b) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nový bod c), který zní: c) odvodu podle zvláštního zákona, odkaz na poznámku pod čarou 1. Poznámka pod čarou 1. § 41 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, v platném znění.

Za druhé. V § 6 se doplňuje nový odst. 4, který zní: Odstavec 4. Pro účely tohoto zákona je rozhodným příjmem u poplatníka odvodu dle zákona č. 202/1990 Sb., to je provozovatele loterie nebo jiné podobné hry, příjem z činnosti, která je předmětem odvodu dle zvláštního zákona. Odkaz na poznámku pod čarou 2. Poznámka pod čarou 2. § 41a zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, v platném znění.

Krátké zdůvodnění. My jsme tady dlouze diskutovali o zákonu, který se týká zdanění hazardu. Domnívám se, že takové odvětví, jako je hazardní průmysl, si zasluhuje zcela určitě evidenci vsazených a vyplacených částek, protože vzpomínám, že v roce 2008 tento objem činil přes 200 mld. korun, a to bylo ještě v době předtím, než tehdejší pan ministr financí rozhodl o povolení kurzových sázek na internetu. Proto se domnívám, že z hlediska fiskálního je tento pozměňovací návrh velmi důležitý.

Účelem pozměňovacího návrhu je doplnění povinných subjektů o provozovatele loterií a jiných podobných her. Loterie a podobné hry jsou často s ohledem na prvek hazardnosti předmětem veřejných diskusí, které se vztahují k řádnosti odvodů z těchto her a k efektivnosti výběru a kontroly odvodů, k nimž jsou provozovatelé loterií povinni. Pozměňovací návrh se snaží mimo jiné i o zmírnění takových debat. Tato část trhu je z původního návrhu zákona zcela vypuštěna, jelikož tento cílí na poplatníky daně z příjmu. Předmětný trh s loteriemi a dalšími podobnými hrami je ovšem velkým segmentem, kterým prochází velké množství finančních prostředků a jsou zde generovány vysoké tržby. Ačkoliv podléhají provozovatelé loterií a podobných her odvodům podle zvláštního zákona, není důvod, aby své tržby neevidovali v souladu s navrhovaným zákonem. S ohledem na současný technologický vývoj se nejeví jako velký problém technické zajištění požadavku, a to zejména v souvislosti se skutečností, že celá elektronická evidence tržeb by měla podle současného stavu známých okolností probíhat softwarově velmi jednoduše.

Pozměňovací návrh má za cíl rozšířit spektrum povinných osob tak, aby došlo k celkovému zvýšení odvodů, ať už se jedná o odvody přímo fiskální, či odvody parafiskální. Děkuji vám za pozornost a věřím, že můj pozměňovací návrh podpoříte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní pan poslanec Fiedler.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobrý večer. Dívám se na čas, vidím, že pan předseda Poslanecké sněmovny byl prozíravý, když udělal prodloužení jednání po 19. hodině.

Já budu mít kombinované vystoupení. Jednak v zastoupení předsedy našeho klubu Marka Černocha se přihlásím k jeho pozměňovacím návrhům a potom ve druhé části načtu svůj opravdu velmi krátký pozměňovací návrh.

Poslanecký klub Úsvit - národní koalice předkládá k zákonu o evidenci tržeb tři pozměňovací návrhy. První dva jsou uvedeny pod čísly sněmovních dokumentů 2953 a 2954. Já bych se k nim chtěl tímto v zastoupení jejich předkladatele Marka Černocha přihlásit.

První z pozměňovacích návrhů mění subjekty evidence tržeb. Ruší se původní velmi rozsáhlá působnost, která se vztahovala na poplatníky daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob. Nově by se evidence tržeb vztahovala pouze na poplatníka daně z přidané hodnoty. Naším cílem je, aby důsledky zákona nedopadly na ty nejmenší podnikatele, což je téma, které tady bylo dneska velmi často diskutováno.

Druhý pozměňovací návrh posunuje účinnost zákona až od roku 2017. Nechceme, aby tak rozsáhlá změna proběhla překotně a v časovém presu. Je mnohem lepší ji posunout účinností zákona na později. Tolik můj příspěvek v zastoupení Marka Černocha.

A nyní bych chtěl načíst svým jménem svůj pozměňovací návrh. V § 37 v odstavci 1 v bodě a) se slovo "třetího" nahrazuje slovem "šestého" a dále v § 37 v odstavci 1 v bodě d) se slovo "čtvrtého" nahrazuje slovem "sedmého" a slovo "šestého" slovem "dvanáctého". Toť celý pozměňovací návrh.

Nyní krátké zdůvodnění. Myslím si, že postačuje opravdu velmi krátké, protože jak jsem zjistil, i mí předřečníci se zabývali tímto tématem, to znamená rozložení náběhu působnosti tohoto zákona tak, aby byla delší lhůta na vyhodnocení první etapy, zkušeností, nedostatků, aby byla delší lhůta na případné opravy nebo korekce nebo prostě napravení chyb, které, jak víme, se mohou v takovém případě stát. To je jeden jediný a pouhý základní důvod k tomu, proč předkládám tento pozměňovací návrh, aby nebyl ten náběh tak rychlý, ale byla možnost reagovat na zjištění případných problémů, které se nemusí, ale můžou objevit.

Děkuji. Toť vše.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. V podrobné rozpravě už nikdo není přihlášen. V tom případě končím podrobnou rozpravu a táži se, zda pan předkladatel nebo pan zpravodaj si chce vzít závěrečné slovo. (Ministr nechce.) Pan zpravodaji, chcete si vzít závěrečné slovo? (Hluk v sále. Spousta poslanců se už balí k odchodu. Z pléna se hromadně ozývá: Ne.) Není tomu tak. Dobře.

Vzhledem k tomu, že nepadl návrh na vrácení ani na zkrácení lhůty, končím projednávání tohoto návrhu.

 

Jak bylo dojednáno, otevírám další bod.

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.