Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

7.
Vládní návrh zákona o ukončení důchodového spoření
/sněmovní tisk 493/ - druhé čtení

Prosím pana ministra Babiše, aby tento tisk uvedl.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, návrh zákona o ukončení důchodového spoření a s tím související návrh tzv. doprovodného zákona, o kterém budu mluvit později, byly projednány v prvním čtení 7. července 2015. Návrhy byly přikázány k projednání rozpočtovému výboru, který je doporučil schválit bez připomínek.

Hlavním cílem navrhovaného zákona je zastavení snižování objemu prostředků vybíraných v rámci pojistného na důchodové pojištění na výplatu důchodů. Ukončení důchodového spoření se navrhuje realizovat tak, aby byla plně respektovaná vlastnická práva účastníků a byly minimalizovány dopady na státní správu, penzijní společnosti a zejména účastníky. Z těchto důvodů se může účastník při likvidaci důchodových fondů rozhodnout buď o využití možnosti převedení všech jeho prostředků na jím určený účet nebo poštovní poukázkou, nebo převedení prostředků jako příspěvku do třetího pilíře. Ukončení důchodového spoření je dále navrženo tak, aby byl respektován roční cyklus placení pojistného na důchodové pojištění. Návrhy jsou proto koncipovány tak, že jednotlivé kroky jsou stanoveny vždy ke konkrétnímu datu. Tedy od 1. ledna 2016 se navrhuje ukončení placení pojistného na důchodové spoření. Důchodové fondy budou zrušeny k 1. červenci 2016. Prostředky budou účastníkům vyplaceny v posledním kvartálu 2016 a likvidace důchodových fondů bude ukončena převedením prostředků, které se nepodaří vyplatit účastníkům na účet určený správcem pojistného, tedy nejpozději v prvních dnech ledna 2017.

Na základě těchto informací a předloženého návrhu zákona si vás dovoluji požádat o jeho projednání. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru a usnesení tohoto výboru vám bylo doručeno jako tisk 493/1. Prosím pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Roman Kubíček, aby nás informoval o projednání návrhu výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych vás seznámit s usnesením rozpočtového výboru z 27. schůze ze dne 2. září 2015 k vládnímu návrhu zákona o ukončení důchodového spoření, sněmovní tisk 493. Po úvodním slově náměstkyně ministra financí Lenky Juroškové, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona o ukončení důchodového spoření schválila bez připomínek; za druhé zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím jednu přihlášku, a to je přihláška pana poslance Václava Votavy, který má tedy slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Kolegyně a kolegové, tady jsem našel nějaké papíry někoho...

 

Předseda PSP Jan Hamáček: To jsou, předpokládám, dokumenty paní poslankyně Lorencové. Tak prosím někoho z klubu ANO, aby jí to předal. (Děje se.)

 

Poslanec Václav Votava: Já bych se ještě s dovolením chtěl vyjádřit právě k tomuto tisku ukončení důchodového spoření, neb jsem v prvním čtení k tomu podrobněji nevystupoval a myslím si, že je potřeba některé věci opět zdůraznit a říct.

Je třeba říci, že přes masivní kampaň, která byla vedena do druhého pilíře, se do něj přihlásilo pouze 83 tis. účastníků. Nebyl prostě zájem ze strany občanů. Nebyl to produkt, který by byl výhodný pro stát, a samozřejmě nebyl výhodný především pro většinu občanů této země, aby si do něj spořili na své stáří. Přes argumenty pravicové opozice byl vlastně tento druhý pilíř neschopný života již v době svého vzniku. A není vůbec pravda, že to bylo proto, že sociální demokracie avizovala, že ho po volbách zruší. To je naprostý nesmysl. Já myslím, že lidé umějí přemýšlet a také počítat. Myslím, že potenciální klienti tohoto pilíře právě dobře vnímali jeho nevýhodnost, na kterou poukazovala nejen sociální demokracie, ale i řada dalších stran a také řada ekonomů. Druhý pilíř byl výhodný spíše pro lidi s nadprůměrnými příjmy. Ti mají určitě jiné možnosti, jak investovat své prostředky tak, aby se zajistili na stáří. Je ale třeba motivovat ke spoření na důchod především nízko- a středněpříjmové skupiny, kterým nezbývá příliš volných prostředků, a jedinou šancí, jak si přilepšit k důchodu, je tedy spořit menší částky, ale spořit samozřejmě dlouhodobě.

Koneckonců i některé finanční instituce byly k nabízení tohoto produktu velice zdrženlivé. Pro udržení licence a vůbec pro rentabilnost penzijního fondu měla každá pojišťovna povinnost získat minimálně 50 tisíc klientů a některé správně odhadly, že to asi nebude reálné, proto se také do poskytování tohoto produktu nezapojily. Za zmínku stojí i nulová garance státu za prostředky vložené do soukromých fondů a problematická likvidita naspořených peněz, a to třeba i pro dědice.

Opozice, konkrétně Občanská demokratická strana a TOP 09, kritizuje, že rušíme něco, co podle nich fungovalo - ono to tedy nefungovalo, nemohlo ani fungovat - a že tento pilíř také ničím nenahrazujeme. Já bych ani jinou reakci samozřejmě od nich nečekal, bylo to přece jejich dítě a logicky brání své dítě, brání zachování tohoto nefunkčního zbytečného druhého pilíře. Poukazují také na to, že průběžný pilíř garantovaný státem se díky demografickému vývoji dostává do deficitu. Ano, to pravda jistě je. Je třeba reformovat důchodový systém, je to nezbytné. Je jasné, že to není po pokusech, které tady byly, vůbec jednoduché.

Chtěl bych zdůraznit, že směřování musí být ale dlouhodobé a ekonomicky samozřejmě udržitelné a smysluplné jak pro stát, tak samozřejmě pro budoucí důchodce. A tady nehovoříme o létech, ale o desetiletích a musí vzniknout na základě celospolečenského konsenzu, být stabilní, neměnné, předvídatelné, aby se neměnilo po každých volbách, abychom se prostě domluvili a trvání bylo dlouhodobé a neměnilo se.

Nyní rušený druhý pilíř důchodového spoření nesplnil tedy ani jednu ze základních podmínek. Nebyl výhodný pro většinu občanů, nebyl výhodný ani pro stát, protože odčerpával prostředky z tradičního průběžného pilíře, nevznikl tedy ani na základě celospolečenské dohody, jak jsem před chvílí řekl. Nesouhlasili s ním ani zaměstnavatelé, ani odbory, ani opozice, samozřejmě mluvím o tehdejší opozici, ve které byla sociální demokracie a některé další strany, nenadchl ani střadatele. Navíc zde velmi dobře funguje třetí pilíř, penzijní připojištění - dnes se to jmenuje trošku jinak, doplňkové důchodové spoření, myslím, že jsem to řekl správně. V tomto třetím pilíři, který je velice oblíbený, je dneska 5 milionů klientů. Pět milionů klientů důvěřuje tomuto pilíři. Tento pilíř je podporován státem, je o něj jistě zájem a je určitě výhodné v něm také ukládat své prostředky.

Já si myslím, že je třeba se podívat právě na třetí pilíř a zatraktivnit třetí pilíř, to si myslím, že je jedna z cest. Ne že nic nenabízíme. Nabízíme zatraktivnění třetího pilíře, aby to byl produkt ještě atraktivnější, aby do něj lidé více spořili a abychom také zainteresovali zaměstnavatele, aby přispívali svým zaměstnancům do tohoto třetího pilíře a aby i pro zaměstnavatele to bylo výhodné, aby si mohli část prostředků odečíst z daní.

Já se potom v podrobné rozpravě, ale až k bodu 8, což je tedy důchodové spoření a související zákony, přihlásím k souboru pozměňovacích návrhů, který svým způsobem zatraktivňuje právě třetí důchodový pilíř.

Takže dámy a pánové, druhý důchodový pilíř byl vlastně mrtvý dříve, než se narodil, a není tedy jiné cesty, než aby byl zákonem zrušen. Ti, kteří do něho vložili své prostředky, určitě o své prostředky nepřijdou a bude několik možností, jak tyto prostředky budou moci použít - buď si je tedy samozřejmě vybrat, anebo je právě do atraktivnějšího třetího pilíře vložit a zajistit si tak prostředky na svoje stáří.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Vaše vystoupení vyvolalo tři faktické poznámky. První je paní poslankyně Adamová, potom paní poslankyně Langšádlová a potom pan předseda Stanjura. Po faktických jsou zde dvě přednostní práva - pana předsedy Kalouska a pana předsedy Fialy. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Mě to opravdu nadzvedlo ze židle, protože to, co tady teď říkal pan předseda rozpočtového výboru Votava, samozřejmě obsahovalo celou řadu velmi demagogických úprav toho, jak to ve skutečnosti s druhým pilířem bylo. Nechci tuto debatu dále extendovat, protože už jsme ji tady zažili mnohokrát a všichni si to jistě pamatujete. Ale určitě se také pamatujete, že nejenom já, ale řada mých kolegů se tady dotazovala koalice, jakým způsobem tedy budeme dlouhodobě udržovat systém funkční, aby současný, který je postaven především na tom prvním pilíři, opravdu byl udržitelný a byl schopen zajistit penze, dá se říci, nám všem, co tady sedíme, a aby jej i děti, které se na nás dívají z galerie, byly schopny v produktivním věku utáhnout. To jsme se stále ještě nedozvěděli a opravdu netušíme, jakým způsobem si tato vláda představuje, že náš důchodový systém bude fungovat. Jestli spoléháte jenom na třetí pilíř, tak jste úplně vedle. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Langšádlová.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, ta situace je opravdu vážná! Vy vůbec neberete naše připomínky v potaz, ale faktem je, že vy rušíte alternativu, se kterou jsme přišli, a opravdu nepřicházíte vůbec s ničím, co by učinilo náš důchodový systém dlouhodobě udržitelným. Nevím, jestli si uvědomujete, jak závažné rozhodnutí se chystáte učinit! Znamená to, že budoucí generace nebudou mít zajištěný důstojný důchod? Znamená to, že nejste schopni přijít s alternativou? Tato situace je opravdu mimořádně vážná. Jsou věci, na které můžeme mít rozdílné názory, ale podívejte se opravdu do čísel. Zde se prodlužuje délka dožití, a to je bezvadné, zde se však bude výrazně snižovat počet lidí, kteří budou přispívat do systému. Já si myslím, že máme právo znát odpovědi na naše otázky.

Je to velmi naléhavá záležitost, pane premiére, abyste v tuto chvíli, když chcete rušit druhý pilíř, současně a srozumitelně vysvětlili, jak budete zajišťovat udržitelnost našeho důchodového systému. Neodkládejte toto řešení, protože budoucí generace vám to nezapomenou!

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Stanjuru s další faktickou poznámkou. Protože zde byly dotazy, jak je to s přihláškami dál, ještě zrekapituluji: po faktických dvě přednostní práva, pan předseda Kalousek, pan předseda Fiala, a potom dvě řádné, pan poslanec Kučera a pan poslanec Laudát. To jsou zatím všechny přihlášky, které zde mám. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl položit panu předsedovi Votavovi vaším prostřednictvím několik otázek, když říká, jak je třetí pilíř úspěšný.

On je úspěšný tím, že je oblíbený a má hodně klientů. Abych nebyl obviněn, že jsem nenahlásil střet zájmů, já jsem klientem ve druhém i třetím pilíři, protože to je výhodné, ve třetím pilíři od roku 2000, už patnáct let jsem klientem třetího pilíře. Já myslím, že rádi v rozpočtovém výboru debatujeme fakta a čísla. Kdyby nám pan předseda řekl, kolik prostředků dal stát za dobu existence třetího pilíře do tohoto pilíře a kolik z nich přibližně opravdu použili občané v penzi. Přece známe ten problém, že ty peníze se vybírají před penzí, a to, jak říkáte, že třetí pilíř funguje pro penze, to prostě není pravda. A byl to jeden z bodů, který jste nám vyčítali, že ze druhého pilíře se nedají vzít peníze předtím, než jde člověk do penze.

Když tak hájíme ten pilíř, tak nějaká fakta. Kolik tam dal stát? Kolik si tam přispěli občané za dobu existence? A kolik z těch peněz se vybralo předtím, než klienti do penze skutečně odešli? A budeme se divit. Ta částka, kterou tam dal stát, je bezesporu vyšší než 100 mld. korun. Bezesporu vyšší. Ale já nejsem takový vášnivý obhájce, je to podobné jako u stavebního spoření. Je to spoření se státním příspěvkem, proto je to výhodné. Nazývejme věci pravým jménem.

A je jasné, že když je to výhodné, tak si občané umějí spočítat, že výtěžek ať už u stavebního spoření, nebo penzijního připojištění je vyšší, než kdyby ty peníze nechali v komerčních subjektech, protože tam jsou úrokové míry mnohem nižší. Navíc ve třetím pilíři jsou výnosy penzijních fondů poměrně malé, protože jsou tam velmi striktní pravidla pro to, co s penězi penzijní společnosti mohou dělat a kam je mohou investovat.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. To byla poslední faktická poznámka a nyní máme na řadě dvě přednostní práva - pan předseda Kalousek a připraví se pan předseda Fiala.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, vážené dámy a vážení pánové.

Pan předseda Votava řekl, že byla mimořádně masivní kampaň. Ano, byla. Byla mimořádně masivní a účinná antikampaň. Po celou dobu, kdy bylo možné se přihlašovat do druhého pilíře, vedla sociální demokracie, komunisté a odborový svaz skutečně masivní, účinnou antikampaň, kde v podtextu byl zastrašovací pocit: kdo tam vstoupí, ten o ty peníze přijde. Ta kampaň se vám povedla, to zase klobouk dolů. A také díky tomu, a to si nikdy nepřestanu vyčítat, že když už nebylo možné prosadit povinný druhý pilíř, tak jsem měl alespoň prosadit aktivní projev nesouhlasu. Tady byl aktivní projev souhlasu, to znamená ten, kdo chtěl vstoupit do druhého pilíře, musel udělat některé aktivní administrativní kroky. Kdybychom to otočili a pilíř by byl dobrovolný, ale ten, kdo by tam nechtěl, by musel udělat některé aktivní kroky, jsem přesvědčen, že by ten poměr byl výrazně jiný a že dnes už byste si ho zrušit netroufli.

Díky vaší masivní kampani a díky naší ne možná úplné důslednosti nebo promyšlenosti dostatečně zjednodušit vstup a naopak mírně zkomplikovat nevstup to dopadlo tak, jak to dopadlo. V tom pilíři opravdu není příliš mnoho lidí, to znamená je technicky i politicky možné ho zrušit. Ale co místo něj? Vy vždycky řeknete: A třetí pilíř. Ale třetí pilíř nemá nic společného s reformou povinného pojištění. Hovoříme-li o reformě povinného pojištění, hovoříme o tom, co musíme platit povinně, a ne o tom, co platíme dobrovolně.

Když vezmu to, co kdo platí z nás nejvíc, to znamená daň ze závislé činnosti a příslušné odvody, tak každý z nás povinně odvádí - povinně, ať chce, nebo nechce - 28 % z ceny své práce po zrušení druhého pilíře zase jenom do prvního pilíře, do toho přerozdělovacího pytle, ze kterého se vyplácí tím podle mého názoru nejméně spravedlivým způsobem téměř na celém světě, protože bez ohledu na to, že někdo tam celý život platil opravdu hodně, protože 28 % z vysokého platu je hodně, bude pak brát skoro tolik jako ten, kdo platil těmi 28 procenty opravdu málo. Princip rovnostářství mnohonásobně převažuje svou vahou v pilíři nad principem zásluhovosti, že ten, kdo hodně platil, by měl také hodně brát. Nemyslím si, že to skončí tak, že nebudou v budoucnu žádné důchody. Nějaké důchody budou vždycky, ale bude to velmi malá, řekněme chudinská a zcela rovnostářská dávka vzhledem k demografické křivce. A bude úplně jedno, kolik tam každý zaplatí, všichni dostanou stejně, protože víc peněz tam nebude.

Druhý pilíř byl pro mě jediným známým instrumentem, jak zajistit, a teď se bavme o tom, v jakém poměru, že určitou část z těch 28 %, což u velkých platů je hodně a u malých platů je málo, nedáme do toho přerozdělení, ale budeme si spořit sami sobě. Jsem přesvědčen, že v budoucnu nelze princip solidarity, do závorky rovnostářství, a princip zásluhovosti dostatečně jednoznačně a srozumitelně odehrát v jednom jediném pilíři. Tam to nepůjde. Tam to prostě vždycky bude rovná chudinská dávka a princip nespravedlnosti, že někdo tam celý život platil opravdu hodně a bude brát málo, skoro stejně jako ten, kdo velmi málo celý život platil, ten tam bude převažovat. To nemůže jinak dopadnout.

Ve druhém pilíři se alespoň zčásti mohl odehrát princip spravedlnosti, že když povinně musím odvést určitou část, tak ta část je také celá pro mě, a když jsem hodně zaplatil, tak mi také hodně zůstane. Tohle vy rušíte, aniž tomu dáváte jakoukoli náhradu. Rušíte to systémově. A když se vás zeptáme, co místo toho, říkáte: Třetí pilíř. Ale to mluvíte o něčem úplně jiném. To mluvíte o penězích, které už nemusím povinně odvádět. Reforma povinného penzijního pojištění by měla umět zvážit míru zásluhovosti i v povinném odvodu. Anebo to řekněte otevřeně a řekněte: My jsme přesvědčeni že ne. My chceme takový penzijní systém, že bez ohledu na to, kolik lidé do systému povinně platí, budou brát všichni stejně. Protože to zavádíte. A pokud chce někdo brát někdy víc, tak si musí zaplatit nad povinné pojištění. Jinými slovy v podstatě říkáte: Kdo se chce mít ve stáří trochu lépe, musí platit mnohem větší odvody celý svůj život, než platí povinně.

To není systém, který bych pokládal za fér. Ale kdybyste ho aspoň přiznali. Ale vy když mluvíte o třetím pilíři, tak se tváříte, jako že je to ekvivalent toho druhého. Není. Ten je mimo to povinné pojištění. A to je to, čemu já nevěřím, že tomu nerozumíte. Vy tomu nechcete rozumět. Prostě nechcete, aby si tohle lidé uvědomili, že vy jim připravujete rovnou chudinskou dávku bez ohledu na to, kolik kdo do systému zaplatí.

Dělal jsem si rešerši naší diskuse v roce 2012, kdy jsme se snažili zavést tento první nesmělý krůček penzijní reformy, a kromě celé řady pozoruhodných výroků, které pronesli tenkrát i moji dnešní kolegové, kteří tu sedí, mě zaujalo, že opozice na toto téma dokázala vést diskusi v Poslanecké sněmovně 55 hodin. Nevím, jestli jste v tu chvíli dělali obstrukce, nebo jestli jste mluvili opravdu k věci. Ale mluvili jste 55 hodin. Je mi líto, ale jistě chápete, že my nemůžeme být méně pracovitou opozicí, než byste byli vy. To by nám lidé neodpustili. Takže máme za sebou šest, tak padesát je ještě před námi. (Rozpaky v sále.) To byl žert. Nebojte se. (S úsměvem.) V tomto případě to dělat nebudu. Ale až nám budete někdy vyčítat, že některý bod zdržujeme, tak vy jste vážně dokázali na tohle téma mluvit 55 hodin. Můžete si to po mně přepočítat. Já vás tak dlouho zdržovat nebudu.

Mám pouze jeden dotaz na pana ministra financí a prosil bych o jeho odpověď. Když jsme na tohle téma vedli diskusi v dubnu, pan ministr financí, a říkal jsem, není tady náhrada, není tady žádná varianta, pan ministr vystoupil a řekl: Do konce června to předložím, vy jste 20 let nedělali nic, já to do konce června předložím. Já jsem si dovolil vyjádřit jisté pochybnosti nad tímto konstatováním a po těchto pochybnostech se pan ministr mírně rozhorlil a řekl, že to je celý Kalousek, který umí jenom škodit a lhát, že když něco Babiš řekne, tak on říká že ne, a on tedy že Babiš, tvrdí, že do konce června to tady je. Já jsem to zřejmě přehlédl, protože máme říjen a ono to tu není. A jestli to tu je, tak já to neviděl.

Takže prosím, pane ministře, jak to tedy bylo? Lhal jsem a škodil, když jsem pochyboval, že sem do konce června nějakou reformu dáte, anebo jste lhal a škodil vy, když jste sliboval něco, co jste jako vždycky nesplnil? Myslím si, že tuto odpověď bychom si zasloužili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Eviduji zde tři faktické poznámky. První má pan premiér Sobotka, po něm pan poslanec Votava, po něm pan ministr Babiš. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, cítím povinnost vystoupit jako zástupce tehdejší opozice, která zde byla v dobrém zmiňována ve vystoupení předřečníků. Myslím si, že byla by skutečně vážná věcná chyba svádět neúspěch druhého pilíře pouze na tehdejší varování opozice s tím, že lidé, protože očekávali, že opozice zruší druhý pilíř, tak se do něj nehlásili. Já myslím, že chyba, problém druhého pilíře je úplně někde jinde. Tak jak byly zvoleny jeho parametry, tak druhý pilíř se ukázal být výhodný jenom pro nejvyšší příjmové kategorie. A já se ptám, když tady mluvil pan poslanec Kalousek o zásluhovosti, tak já se ptám, jestli jste přemýšleli o tom, kde je největší problém našeho důchodového systému. Ten skutečně není u těch, kdo mají nejvyšší příjmy v naší zemi, protože ti, kdo mají nejvyšší příjmy - a jenom upozorňuji, že na rozdíl od ostatních vyspělých států u nás nemáme progresivní daňový systém -, jsou schopni investovat do nemovitostí, jsou schopni investovat do finančních instrumentů. Oni mají obrovské jiné možnosti, jak se na stáří zajistit. A vy jste tady nadimenzovali druhý pilíř, který ale parametricky odpovídá poptávce nejvyšších příjmových kategorií. Nedivte se, že lidé, kteří mají problém, aby vyšli s výplatou, potřebují primárně uživit svoji rodinu, ošatit děti, zaplatit nájem, tak že se tam nehlásili. Proto je tam jenom 80 tisíc lidí. A zeptejte se, jaká je to příjmová kategorie a co to je za lidi. Druhý pilíř byl špatně navržen. A to, že opozice řekla, že ho zruší, tak byla jenom předvídavost a byl to od samého počátku správný postoj. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vád děkuji, pane premiére. A nyní faktická poznámka pana poslance Votavy, potom pan vicepremiér Babiš. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já bych chtěl reagovat na svého kolegu Stanjuru, vaším prostřednictvím samozřejmě. Pane kolego, já vám neumím odpovědět. Já nenosím všechna čísla v hlavě. To bych snad byl potom i ředitel zeměkoule, kdybych tohle všechno věděl. Teď mám na mysli, že jste říkal, kolik lidí opustilo předčasně třetí pilíř nebo kolik prostředků i ze státní podpory to dělalo. Fakt to neumím, takhle z hlavy to neumím. To se nezlobte. Ale třeba řada lidí určitě vystoupila z toho pilíře předčasně proto, aby si zajistila své vlastní bydlení, a to je i zajištění na stáří - mít své vlastní bydlení. Ale fakt čísla nedokážu.

K panu kolegovi Kalouskovi. Já myslím, že odpověděl pan premiér. To nebyla žádná masivní kampaň z naší strany. Ano, to bylo varování, vysvětlování jak na půdě parlamentu, tak samozřejmě i mimo parlament o tom - a myslím, že jsem to řekl jasně, že lidé nejsou hloupí, že lidé si umějí sami spočítat, kolik jim to přinese. A jestliže jim to nic nepřinese a navíc mají riziko, jestli se vůbec někdy za 30 let sejdou se svými prostředky, tak to by byli hlupáci, kdyby do toho spořili! Vy byste do toho spořil, pane kolego? Já určitě ne tedy, to se nezlobte!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan vicepremiér Babiš, připraví se paní poslankyně Langšádlová.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já budu stručný. Ano, to je pravda. Já jsem si nechal udělat nějakou analýzu a faktem je také to, že jsme důchodový účet tady nevyřešili za ta léta - různé ty komise. A když jsem tady zmínil nějaké myšlenky, tak okamžitě jsem byl napaden, dokonce že chci snižovat důchody, což je samozřejmě nesmysl, a následně jsem byl upozorněn koaličními partnery, že to nemáme v koaliční smlouvě a že to není můj byznys, tak samozřejmě jsem to nepředložil a ani to nepředložím, protože stávající... (Smích a potlesk zprava.) Já nevím, co je na tom spěšného. Za stávající koalice určitě nedospějeme ke stejnému názoru na řešení důchodů. To řešení je velice snadné, jak jsem to vlastně uvedl hned na začátku, že buď budeme mít na důchody peníze, nebo nebudeme mít. Takže pokud dosáhneme vyrovnaného rozpočtu někdy a důchodový účet anebo to saldo se snižuje, teď je asi 36 mld., tak samozřejmě je otázka, jestli tady bude někdy nějaká politická garnitura, která bude schopna se domluvit na nějakém jiném způsobu, jako je dneska třetí pilíř, který je nejpopulárnější. Takže to jenom na vysvětlení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má paní poslankyně Langšádlová a připraví se pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Ještě jednou, dámy a pánové. Pan kolega Votava tady říkal, že pan premiér odpověděl, ale já bych chtěla zdůraznit, že pan premiér neodpověděl! Naprosto neodpověděl na otázky, které zde byly vzneseny! My samozřejmě víme, že vaše levicová vláda může mít jiný pohled na udržitelnost důchodového systému a přinášet jiné alternativy řešení, ale ještě jednou prosím, předložte nám alternativu udržitelného důchodového systému. Tak zní ta otázka!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Přečtu omluvenku, než udělím slovo. Dnes od 11.15 se z pracovních důvodů do konce jednacího dne omlouvá pan poslanec David Kádner.

Dále vystoupí s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura a připraví se pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Můj kolega předseda poslaneckého klubu ČSSD mi mezitím řekl číslo. Škoda, že si to neřeknou v tom klubu. 99 % prostředků z třetího pilíře se čerpá před dosažením věku odchodu do důchodu. Devadesát devět procent! Takže pravdu mám já, když říkám, že je to spoření s podporou státu, a proto je výhodné, a nemá pravdu pan poslanec Votava, který říká, že to je výborné zabezpečení pro důchod. Není! 99 % končí jinde. Je to jako u stavebního spoření, kdy říkáme stavební spoření a je to zase spoření s podporou státu.

K panu premiérovi Sobotkovi. Říká, že jsme se neptali, tak já se ho zeptám. Jaký je průměrný plat účastníka druhého pilíře? A to si stát může spočítat velmi jednoduše, protože tam jsou striktně daná procenta, která se odvádějí. Vy víte podle mikrofonu, že to jsou ti bohatí. Tak nám řekněte, jaký je průměrný měsíční příjem účastníka druhého pilíře. To bezesporu máte, když říkáte, že těm bohatým tu možnost musíme vzít, oni si takovou možnost nezaslouží, oni mají jiné možnosti, aby si mohli spořit. A i kdybyste měl částečně pravdu a já to nevylučuji, tak vy neměníte parametry druhého pilíře, aby byl třeba atraktivnější i pro jiné sociální, věkové, příjmové skupiny, ale žádnou takovou analýzu jsme se z té vaší Potůčkovy komise, což byla komise pro zrušení druhého pilíře, nedozvěděli - kromě toho, že se má zrušit. Tak zkuste přinést nějaká fakta a třeba máte pravdu. Já nemám informace na rozdíl od Ministerstva financí, kolik je průměrná platba jednoho klienta a zda to jsou skutečně ti bohatí, anebo tam jsou i jiní. Také jsem tady v debatě v prvém čtení chtěl, abychom dostali průměrný věk účastníka druhého pilíře, jestli to jsou ti mladí, střední věk nebo ti, kteří mají třeba už jenom pár let do důchodu. Nic z toho tady není, žádná analýza, ale hlavně to musíme ukončit, protože my to tak chceme!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek, připraví se pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Jandák. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já jsem položil dotaz a děkuji panu ministru za odpověď. Já jsem skoro s jistotou počítal, že řekne, že za to, že nesplnil svůj slib a nepředložil nám nic, jak koncem června sliboval, že za to můžu já. On řekl, že za to může jeho koaliční partner. Tím mně udělal opravdovou radost, to se mi ulevilo. Že by za to mohla jeho vlastní neschopnost, to samozřejmě nikoho z nás nemůže ani napadnout, protože pokud by to někoho napadlo, tak ho zavřeme. Když ne dnes, tak zítra. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Fiedler a připraví se pan poslanec Jandák. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Za náš poslanecký klub Úsvit jenom krátce řeknu to, co by mělo být známo. Bylo to v našem volebním programu jako bod - my toto podporujeme. Podporujeme zrušení druhého důchodového pilíře. Tady je naše shoda s tím, co je předloženo, a je vidět, že ne vždycky úplně v opozici máme všichni na všechno stejný názor. To je přeci normální.

Ale proč jsem chtěl vystoupit, ne abych tady toto konstatoval, jen to připomínám. Zazněla tady ovšem také výtka, že současná vládní koalice nepředkládá alternativu, nebo nepředkládá způsob řešení toho, jak by se to mělo řešit. A tady se obracím i na koalice bývalé, z minulé Sněmovny, i na tu současnou, a já doufám, že k řešení přistoupíme. Až k tomu přistoupíme, tak jsem přesvědčen o tom, že řešit důchodový systém nemůže jenom koalice, ale musí to řešit napříč celým politickým spektrem ve Sněmovně, aby zase v dalším volebním se nestávalo to, čeho jsme svědky nyní, že jedna vládní koalice toto ruší, to, co ustanovila nebo navrhla jiná vládní koalice. To vás vyzývám všechny, co tady jsme, až k tomu dojde, a hlavně neodpustím si současnou vládní koalici, protože jsme svědky toho, že řadu věcí řeší bez toho, aniž by vyslechla názory opozice.

Zaslechl jsem tady také to, neodpustím si to okomentovat, že to není předmětem koaliční smlouvy a že tady řekl pan ministr financí, že to není jeho byznys a že se tím nebudeme zabývat. Ve vztahu k důchodovému systému mně tady konečky vlasů se oblily potem, když jsem toto slyšel, že to tedy není byznys a tímto se nebudeme zabývat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Jandák a připraví se pan předseda Fiala.

 

Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuji, pane předsedající. Vidím, dámy a pánové, že jsme se trochu zasekli. Nejsem optimista jako můj předřečník. Bojím se, že se nehneme z místa, a proto bych rád prostřednictvím předsedajícího poradil Mirkovi Kalouskovi. Mirku, my tu nebudeme věčně, tato koalice. Je tu šance teoretická, že to můžete být i vy v budoucnu, a proto bych tě poprosil, abys tady z toho místa slíbil národu, že až se dostanete k moci, že opět systém zavedete. Já myslím, že se vám zvednou preference. Děkuji vám. (Potlesk napříč sálem a mírný smích.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní dvě přednostní práva. První pan předseda Fiala a po něm pan vicepremiér Bělobrádek. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, pan poslanec Jandák říkal, že jsme se na tématu trochu zasekli. Myslím, že ještě chvilku na něm zaseknuti budeme, protože to téma je mimořádně důležité. Myslím, že je jedním z negativních symbolů činnosti této vlády a že tím negativním symbolem zůstane. I když si to teď třeba vy ostatní nemyslíte. Rušení druhého důchodového pilíře právě přesně symbolizuje tuto vládu a to, co tato vláda reprezentuje. To je nedůvěra v občany, neexistence nějaké vize a dobrých řešení a také pokrytectví. Já vám na několika příkladech ukážu, že tato svoje tvrzení mohu doložit.

Vláda ruší opatření, která jsou možná nedokonalá, to jsme nikdy netvrdili, že to je dokonalé, ale která fungují. Pan poslanec Votava, který tady jediný z vládní koalice vystoupil s nějakým příspěvkem, který měl aspoň trochu obsahu v sobě, mě nepřesvědčil o tom, že druhý důchodový pilíř nefungoval. Samozřejmě, můžeme se na to dívat tak, a to je to pokrytectví, že řekneme: ono to nefunguje. My jsme předtím udělali všechno pro to, aby to nefungovalo, aby tam lidi nevstoupili. Pak jsme tady ve Sněmovně zastavili vstup do druhého pilíře a pak řekneme: druhý důchodový pilíř nefunguje. To přeci není žádná pravda. Není to žádný argument. A i kdyby druhý důchodový pilíř nefungoval dokonale, tak vláda ho ruší, aniž by nabídla cokoliv, co by ho jakkoliv nahradilo. Prostě žádné řešení tady vláda nenabízí.

Za druhé vláda bere zodpovědnost za vlastní životy, za péči o vlastní důchod z občanů a přenáší na stát. Na stát, který si s tím ale neví rady a který na to nemá dostatek finančních prostředků.

Za třetí, a to já shledávám opravdu pokryteckým, vláda kritizuje minulé vlády, kritizuje řadu opatření, která minulé vlády přijaly, ale ruší jenom ta, která se ji hodí, a jiná, která také kritizovala, tak prostě nechává být, protože jim vyhovují. Za chvíli o tom budu mluvit podrobněji.

Dovolte mi teď, abych svá tři tvrzení o tom, jak druhý důchodový pilíř, resp. jeho rušení charakterizuje tuto vládu, abych je doložil na několika konkrétních příkladech.

Za prvé. Zavedení třípilířového penzijního systému bylo po mnoha letech, a to podle mě nemůže popřít ani tehdejší opozice a dnešní vládní koalice, konkrétní krok k vyřešení negativního demokratického trendu, o kterém doufám, že nikoho z vás nemusím přesvědčovat. To jsou fakta, která leží na stole. Populace stárne a průběžný důchodový pilíř není schopen penze platit. Musíme to doplácet z ostatních příjmů, ale postupně na to nemáme dostatek finančních prostředků a bude to ještě horší. Stačí se podívat na jakékoliv prognózy populačního vývoje.

Dámy a pánové, já se za ta slova omlouvám, ale jenom opravdu velmi neinteligentní člověk si může myslet, že to takto necháme. Necháme vedle průběžného pilíře běžet nějaký třetí a že se to prostě samo vyřeší. Nevyřeší. Druhý důchodový pilíř byl pokus to řešit ze strany tehdejší vlády. Vy to rušíte, dobře, já tomu rozumím, ale očekával bych, že nám předložíte nějakou svoji verzi, nějaké svoje řešení. Žádné řešení tady není.

Za druhé. I přes ujišťování ze strany tehdejší opozice, což byli sociální demokraté, že druhý důchodový pilíř ihned zruší - a to je také potřeba říci, tady nebyla jenom masivní kampaň proti druhému pilíři. Tady bylo také od začátku slibováno, že druhý důchodový pilíř bude co nejdříve zrušen, jakmile se dostane opozice ke vládě. Tak i přesto se do něj přihlásil osmdesát tisíc lidí. To není zas tak málo. To nelze bagatelizovat a nelze říci, že to je neúspěch. Vláda nyní těmto lidem říká: Chtěli jste se o své důchody postarat sami, byli jste zodpovědní, tak máte smůlu. O vašich důchodech budeme zase rozhodovat my, protože my nejlépe víme, co je pro vás dobré. My o tom chceme rozhodovat, my, stát, akorát na to nemáme peníze.

Dámy a pánové, tohle není žádné řešení a žádný vzkaz odpovědným občanům, jak si chcete poradit s jejich penzemi.

A za třetí, a to je ten nejlepší příklad pokrytectví, o kterém mluvím. S důchodovou reformou souviselo ještě jedno opatření. Vzpomeňte si jaké. To bylo zvyšování daně z přidané hodnoty. Ano, to mělo bezprostřední souvislost s druhým důchodovým pilířem. Ministerstvo financí tehdy očekávalo výpadek příjmů a vzhledem k rozpočtové odpovědnosti tehdejší vlády nechtělo zvyšovat deficit, a tak se přistoupilo ke zvýšení DPH. A tehdejší opozice v čele v Bohuslavem Sobotkou nekritizovala jenom zavedení druhého důchodového pilíře, ale stejně ostře kritizovala i zvýšení daně z přidané hodnoty. Nyní vláda ruší druhý pilíř a logickým krokem, který bych očekával je, že se bude snažit vrátit, nebo vrátí, ještě navíc v době ekonomické konjunktury, vrátí úroveň daně z přidané hodnoty na původní úroveň. Když rušit kritizovaná opatření, tak samozřejmě rušit všechna. Ale to se vládě nehodí. Nehodí se jí to z hlediska jejích cílů, z hlediska jejích úmyslů, nehodí se jí to proto, že získané peníze z vyšší daně z přidané hodnoty ráda využívá pro navyšování počtu úředníků, pro zvyšování provozních výdajů ministerstev a pro další neproduktivní výdaje, které jsou pro tuto vládu typické. Takže tady vidíte typický příklad pokrytectví. Rušíte jenom to, co se vám z nějakých důvodů hodí, ale nerušíte to, co jste v minulosti kritizovali. Tak nám tady neříkejte, jak jednáte konzistentně a rozumně.

Ještě si neodpustím jednu poznámku, která je do jisté míry korekcí toho, co jsem říkal. Já jsem vládě opakovaně vyčítal, že nepředkládá žádné řešení, že nemá návrh žádné reformy, penzijního systému, že nemá vůbec žádné řešení penzijního systému. Musím se trošku opravit. S jedním jakýmsi návrhem takzvaná Potůčkova komise, což je jakýsi diskusní klub, který má dát punc odbornosti socialistickým návrhům, s nějakými takovými řešeními Potůčkova komise přišla. A tím nejpodstatnějším, jenže to jsou řešení, která nejsou řešením, to nejpodstatnější, co z toho návrhu Potůčkovy komise si můžeme zapamatovat, je zvýšení odvodů na sociální pojištění většině občanů, čemuž se v té rétorice Potůčkovy komise říká prorodinná politika. Hlavní myšlenka, se kterou tato vládní komise přichází, je to, že lidem, kteří nevychovávají děti, stoupnou o jeden procentní bod odvody na sociální pojištění a rodičům se dvěma a více dětmi naopak oproti dnešnímu stavu klesnou.

Kdo jste neměli možnost se seznámit podrobněji s logikou tohoto návrhu, tak teď prosím chviličku přemýšlejte se mnou. Problém je v tom, že ten návrh se vztahuje pouze na rodiče, kteří vychovávají nezaopatřené děti, to znamená během jejich školní docházky. Jakmile se dítě postaví na vlastní nohy, tak rodičům podle toho návrhu odvody zase stoupnou jako bezdětným. Takže když si to propočítáme, tak každý pracujeme nějakých 40 až 45 let, o nezaopatřené dítě se staráme 18 až 25 let, takže jinými slovy půl produktivního života budete platit méně a druhou půlku produktivního života budete platit více. To samozřejmě nemluvím o lidech, kteří z nějakého důvodu, třeba ze zdravotních důvodů, ani děti mít nemohou.

Dámy a pánové, jestli si myslíte, že tento systém, který tady jako jediné řešení - vůbec nějaké, byť úplně špatné - navrhuje Potůčkova komise, že toto řešení je nějaké nové, originální, tak se velmi mýlíte. Takový návrh už tu byl, a byl dokonce i uveden do praxe. Podobný systém zavedl ve 20. letech italský diktátor Mussolini. A Mussolini chtěl tehdy, to jsou historická fakta, být v zemi, kde bude 60 miliónů obyvatel, tak předložil sérii opatření, která měla zvýšit porodnost a která byla založena na penalizaci těch, kteří děti nemají, a naopak se měly nějak podporovat rodiny. A víte, jaký byl výsledek tohoto Mussoliniho snažení? Porodnost klesla z 29 dětí na tisíc obyvatel na 23,5 dítěte na tisíc obyvatel a žádný efekt prorodinné politiky ani zvýšení porodnosti se nedostavil. A když se podíváte na analýzy toho, proč tomu tak bylo, tak závěr je logický a měl by být varující i pro současnou vládu, resp. Potůčkovu komisi. Samozřejmě když penalizujete bezdětné, tak penalizujete i ty, kteří si chtějí vytvořit podmínky pro založení rodiny. Penalizace bezdětných má právě ten efekt, že v době, kdy se na založení rodiny chystají, tak jim seberete peníze. To není žádná prorodinná politika, to je historicky dokázaná hloupost, která není žádným řešením.

Na tomto příkladu jsem vám chtěl ukázat, že vláda sice možná v rámci nějakého diskusního klubu, kterým je ta Potůčkova komise, o nějakých změnách přemýšlí, ale jde naprosto špatnou cestou, a hlavně to nejsou -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane předsedo, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám kolegyně a kolegy o ztišení, aby bylo dobře slyšet, co říkáte.

 

Poslanec Petr Fiala: A hlavně to nejsou věci, které by byly v praxi uplatnitelné a které by opravdu vyřešily problémy, které s penzijním systémem, s průběžným pilířem a s budoucím vývojem stárnutí populace v České republice máme.

Takže dámy a pánové, jednoduše řečeno, důchodový pilíř pravděpodobně zrušíte, to pří té většině, kterou tady máte, já zpochybňovat nebudu, ale ve vzduchu zůstane jedna otázka - zůstanete dlužni veřejnosti odpověď na jednu základní otázku. Zrušíte druhý pilíř, dobře. Ale co uděláte s těmi důchody potom?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, mě osobně v mém věku se tahle diskuse zdánlivě netýká, ale rozhodně se mě týká jako poslance. Je zřejmé z těch příspěvků, že k tomu, aby došlo k racionální a hlavně trvalé změně důchodového systému, je třeba konsenzu všech politických stran. Je tedy zbytečné poněkud demagogicky útočit na ministra financí, že v současném složení Poslanecké sněmovny zřejmě takový konsenzus je nedosažitelný.

Na druhé straně musím reagovat na příspěvek pana předsedy vlády, ze kterého mi jasně vyplynulo, že pokud něco neuděláme, tak se společnost rozdělí na dvě části. Jedna z nich rezignuje na důchody a postará se sama o sebe, ta druhá bude brát žebračenky.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl reagovat na slova svého předřečníka. Tak já, tehdy, když vystoupil pan ministr financí s tím, že za dva měsíce přinese návrh reformy, tak jsem byl skeptický. To nebyl žádný útok. Byl jsem skeptický a říkal jsem tehdy na mikrofon, že podle mého názoru to není možné. A můžete říkat skepticky, že se nedomluvíme. My vyčítáme vládě, že se ani nepokusila o to s nám hledat nějaké řešení. Nepokusila.

Dobře. Bereme jako fakt, že zrušíte druhý pilíř. Všimněme si, že na ty silné výroky, které padají z úst premiéra či předsedy rozpočtového výboru, když se zeptám na čísla, tak neběží k mikrofonu, aby mi řekli, kolik bohatých nebo středněpříjmových nebo nízkopříjmových je ve druhém pilíři. 99 % peněz ze třetího pilíře končí jinde.

Pan předseda Votava předložil zajímavé a podnětné pozměňující návrhy ke třetímu pilíři. Na můj vkus je odůvodnil poměrně málo, že ten samotný pozměňovací návrh má dvanáct stran. Chci říci, že většina z nich bude mít naši podporu, ale my vylepšujeme, my vylepšujeme spoření se státní podporou v těch pozměňujících návrzích. A proč ne? Například se tam říká, že zvýšíme částku, kterou zaměstnavatel může přispívat. Proč to ti zaměstnavatelé dělají? No protože z toho neplatí sociální a zdravotní, řekněme si to úplně otevřeně. Vysoká cena práce, tudíž ty mzdy se navyšují tímto nepřímým způsobem, že zaměstnavatel může 30 tis. ročně a příště to bude 50 tis. ročně, a je to dobře. Ale vůbec to neřeší systém penzí, jenom to zatraktivní spoření se státní podporou. Ti klienti - já mezi ně patřím - třetího pilíře, kteří platí přesně tolik, aby měli maximální státní podporu a současně maximálně využili daňovou úlevu, tak po změně parametrů to upraví a budou čerpat zase maximální státní podporu a maximální daňový odpočet. To je naprosto logické. Ale se systémem penzí přitom, že ty peníze končí někde jinde, to neudělá vůbec nic.

Pak se přihlásím s přednostním právem a budu se ptát na DPH, protože o tom také vládní koalice velmi cudně mlčí, i když ty dva kroky spolu souvisely.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan vicepremiér Bělobrádek. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegové, kolegyně, já si dovolím zareagovat na některé věci, které tady zazněly. Já bych pochopil, kdyby se opozice čertila, že rušíme funkční reformu. Ale ona funkční příliš nebyla. Jenom bych chtěl připomenout, kolik poslanců a senátorů vládní koalice se v době, kdy tento instrument zavedli, přihlásilo do druhého pilíře. Výsledky byly velmi tristní. Bylo to asi 30 lidí. Já si to z hlavy nepamatuji, klidně to dohledám. Bylo to velmi málo na to, že koalice měla 120 hlasů a měla velký počet senátorů. Bylo to absolutní minimum. To znamená, že ani vlastní koaliční zákonodárci nevěřili druhému pilíři.

Co se týká toho, že se tam přihlásilo málo lidí, může to samozřejmě být ovlivněno tím, že opozice říkala, že to zruší, ale mohu stejně ptát, jaká máte tvrdá data, jak ovlivnila tato kampaň, jak byla masivní antikampaň? Považujete za antikampaň, že někdo něco řekne ve Sněmovně nebo na tiskové konferenci?

To je prostě úplně spekulativní a myslím si, že chcete-li tvrdá data, tak nám dejte nějaký průzkum, jak to lidi ovlivnilo. Já si to úplně nemyslím. To, že třetí pilíř má svoje výhody i nevýhody, je evidentní. Já se domnívám, že zcela racionální úvaha je mluvit skutečně o nové důchodové reformě. Takzvaná Potůčkova komise, nebo jak jste to tady nazvali, no, tak to bychom mohli říct, že Bezděkova komise byl nějaký diskusní klub, který v podstatě byl k ničemu a na základě něj vznikl druhý pilíř. Já myslím, že bychom neměli snižovat snahu debatovat na odborné úrovni o některých věcech a jaksi tím snižovat a urážet lidi, kteří se snaží, aby se tyto věci pohnuly dopředu.

To, co je velmi důležité, myslím si, že bychom měli vést skutečně debatu napříč politickým spektrem. Chápu opozici, že do Potůčkovy komise nechce příliš chodit a nechce se jí věnovat, protože je to opoziční strana, to chápu. Na druhou stranu myslím, že by stálo za to se o tom skutečně bavit, například i o tom, do jaké míry a jakým způsobem by mělo pokračovat nejenom důchodové připojištění, ale i stavební spoření, a o tom, zda tyto dva produkty nesloučit, ještě k němu nepřidat například peníze, aby z těchto peněz mohlo být čerpáno i na vzdělání, a pokusit se tímto způsobem racionalizovat tyto peníze se státním příspěvkem.

Celý problém je v tom, že náš systém je založen na zdanění práce a DPH. To jsou zásadní částky a příjmy do našeho systému. To znamená, my říkáme těm nejchudším včetně dětí a těm, co nechodí do práce, tak vás zdaníme DPH, tyto peníze vezmeme a dáme je těm středně- a výšepříjmovým na to, abychom jim dali státní příspěvek, protože ti nejchudší prostě na to nemají, mají-li dvě děti, tak dát po pětistovce čtyři, ty dva tisíce prostě nenajdou. A já myslím, že je racionální se o tom bavit, jestli tímto, že zdaníme i ty nejchudší a pak to vrátíme těm bohatším, tak jestli to je úplně správné. Ale to se týká v podstatě i druhého pilíře, protože druhý pilíř v podstatě byl založen na tom, že část těch odvodů, které jste měli, se nedaly do průběžného solidárního pilíře, ale že se vlastně vyvedly z tohoto pilíře, nevyvedly se z důchodového systému, to bylo velmi často zmiňováno jako lež. Já si nevzpomínám, že by to někdo z tehdejší opozice tvrdil, že se vyvádí z důchodového systému, ale že se vyvádí z toho průběžného solidárního systému. A vyváděla se tam procenta ven a k tomu si přidávali svoje vlastní peníze. A to je ten princip, který je velmi podobný v tom, že vlastně ty peníze potom chyběly v tom solidárním průběžném systému, navíc vlastně se zase do něj dostávaly s tím zdaněním pracujících.

Myslím si, a to bych chtěl poděkovat panu Kalouskovi, panu předsedovi, že říká, že důchody budou, protože bohužel jsme v té kampani, kdy se zaváděl druhý pilíř, slyšeli dosti často, že pak už nebudou žádné důchody. Takže jsem rád, že významný zástupce opozice nynější a tehdejší koalice už správně používá ten termín "důchody budou" a budou možná menší, budou asi zřejmě v jiných relacích než dneska.

Já jsem přesvědčen, že tento pokus, druhý pilíř, který vláda učinila, a myslím si, že to bylo správné, že se pokusila učinit důchodovou reformu, se prostě příliš nepovedl, byl to pokus, který nefungoval ani v době vládní koalice, a to je důvod, proč se ruší. Prostě nefunguje a peníze, které tímto pádem si odvádíme z průběžného systému, tam potom chybí.

Co je ale důležité, uvědomit si, vlastní důchodový pilíř, ten první a solidární, z něj se neplatí pouze důchody. Pokud bychom z něj platili pouze důchody, tak je přebytkový. Ale my z něj platíme mateřskou, my z něj platíme invalidní důchody, my z něj platíme sirotčí a další. Pokud se nepletu, tak je tam celá řada položek, což jsou sociální dávky. (Nesouhlasné hlasy z pravé části jednací síně.) No, určitě se platí z průběžného pilíře i věci, které nejsou na důchody. Minimálně invalidní důchody se z toho platí a dále. To neznamená, není to jen výplata starobních důchodů, ale jdou tam i invalidní důchody a další. To znamená z tohoto hlediska, pokud by se platilo z důchodového pilíře jen to, na co si to hraje, tedy důchody jako takové a nikoliv invalidní důchody například, tak pak to bylo něco trošku jiného. (Nesouhlasné hlasy, šum z pravé části jednací síně.) Takže pokrytectví, o kterém tady mluvil pan předseda Fiala, tak to je samozřejmě na straně ODS, protože přece tam se spousta problémů dostala tím, že byl přebytkový důchodový účet, ten se neoddělil od státního rozpočtu, ty přebytky se rozpustily a teď nám chybí. Pak došlo ke snížení odvodů v minulosti, což také je jeden z důvodů, proč tam ty peníze nyní chybí. A je velmi důležité si uvědomit, že velmi podstatnou složkou těchto příjmů je prostě, ať chceme nebo ne, zdanění práce. Takže o tom se bavit v tomto smyslu určitě má cenu.

Co se týká DPH, tak já na to odpovím. Ano, zvýšili jste DPH kvůli tomu, aby se vlastně nahradil ten výpadek, který byl převodem z toho průběžného pilíře do druhého pilíře. Já tomu moc nerozumím, když se to mohlo udělat napřímo, tak aspoň takové bylo zdůvodnění, že se navyšuje DPH kvůli tomu, aby se sanovaly výpadky, které jsou v prvním pilíři. Ale na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že my jsme také DPH snížili, my jsme dost daní také snížili, ne úplně, ale něco se snížilo. Ale ten výpadek na straně státního rozpočtu tady bezpochyby je. A zase se vrátím k DPH. Problém je, že se zase tím DPH zdaňují ne ti, kteří nechodí do práce, protože nechtějí, ale zdaňují se i děti - za to, že jedí, za to, že chodí do plenek, tak DPH zdaní i je. A to je ten problém.

Takže nemyslím si, že je Bezděkova komise diskusní klub, jako si to nemyslím o Potůčkově komisi, a myslím si, že je to velmi urážlivé.

Co se týká srovnání s Mussolinim a tím, že by měli mít slevy lidé, kteří vychovávají děti... (Nesouhlasné hlasy i výkřiky z pravé části jednací síně.) Bylo. (Z pléna: Nebylo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, poslanci, abyste po sobě nepokřikovali, a nechte toho, kdo mluví, domluvit a diskutujte na mikrofon.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vy jste řekl, že něco podobného dělal Mussolini, což je pro mě srovnání s Mussolinim, nejsem sémantik, ale já to tak chápu a myslím si, že to je nefér, protože něco jiného je uplácet, něco jiného je trestat a něco jiného říci si, pokud vychovávám děti, mám tam nějaké objektivní náklady, tak po dobu, kdy je vychovávám, tak bych měl mít menší náklady, protože peníze, které mám, tak ty do těch dětí investuji. Pokud je nemám, no, tak tyto náklady nemám a mohu si víc ušetřit. Je to samozřejmě bráno i pro ty, kteří děti mít nemohou, je to i pro ty, kteří děti mít nechtějí, ale v tomto případě přece platí to, že nemají náklady. Tak nemám-li náklady, tak si víc ušetřím sám, mám-li náklady, tak jsou mi zohledněny. Já myslím, že na tom není nic nenormálního, naopak si myslím, že to je konzervativní přístup. A to, že mladé rodiny budou platit závratné částky, vždyť si to spočítejte, kolik to je. To nejsou tak závratné částky a myslím si, že to, že mladí lidé nezakládají rodiny tak brzo, jak by měli, rozhodně nebude toto. To jsou úplně jiné důvody, které je k tomu vedou. Osobně se domnívám, že bychom mohli pomoci zakládání rodin obnovením novomanželských půjček. Myslím, že to by mělo smysl daleko větší, a tím bychom pomohli, než že nebudou platit o něco větší sociální pojištění.

Co se týká - rozhodně nehodlám nikdy podpořit to, abychom upláceli někoho za to, že má děti. Co má smysl, zohlednit toho, kdo děti vychovává, vychovává je řádně, to znamená, aby v průběhu, kdy se o ty děti stará, tak ať má nižší pojištění. Nechat mu více peněz v kapse. To já myslím, že je racionální.

Na druhou stranu to, co tady zaznělo, pan předseda Babiš říkal, že Ministerstvo financí skutečně přijde s nějakým návrhem. Já jsem tím byl trochu překvapen, protože jsme to předtím neslyšeli. Já bych uvítal, kdyby s tím návrhem přišel, snad ne ani jako ministr financí, ale jako předseda koaliční strany, tak abychom nad tímto návrhem mohli diskutovat, a pokud tento návrh má připraven nebo ho hnutí ANO připravuje, já ho velice rád uvítám.

Zároveň bych chtěl odmítnout to, co tady zaznělo, že jsme se nepokusili diskutovat. Do Potůčkovy komise jsou jaksi pozváni všichni zástupci stran zastoupených ve Sněmovně, takže nevidím k tomuto tvrzení žádný důvod.

Děkuji. (Ojedinělý potlesk z pravé části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane vicepremiére. Eviduji tři faktické poznámky. První má paní poslankyně Adamová, pak pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Kučera. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Dobré dopoledne. Vy jste, pane vicepremiére, projevil v tom svém příspěvku celkem svoji nekompetenci tady v této oblasti. Takže bych vás chtěla upozornit, že některá fakta, která tady uvádíte, jsou zcela mylná. Třeba co všechno se z toho důchodového účtu platí. Rozhodně to není mateřská atd. Takže vy byste si tu situaci, respektive ten současný stav mohl možná lépe nastudovat.

Co se týče toho srovnání Potůčkovy komise a Bezděkovy komise, tak ta Potůčkova za ten asi rok a půl, co funguje, tak opravdu přinesla pouze kosmetické úpravy toho systému, nikoliv nějaké zásadní řešení, které by bylo dlouhodobě udržitelné. Změny, které navrhuje, se týkají především třetího pilíře a týkají se především toho dobrovolného spoření, které pokud se ti lidé do toho nepřihlásí, tak stejně nemá šanci se jejich důchodu v budoucnu samozřejmě týkat. Takže to je už z podstaty této věci jasné, že není řešením, které by bylo pro celou společnost.

A jenom taková jízlivá poznámka k tomu, že pan Babiš nepředložil svůj návrh, protože to není jeho byznys. Možná kdybyste si, pane ministře, pořídil nějaký penzijní fond, tak už by vás to mohlo zajímat víc. (Potlesk některých poslanců v pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Po něm pan poslanec Hájek. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já věřím, že mám s panem vicepremiérem osobně dobré vztahy, ale na to se velmi těžko reaguje, protože tam bylo tolik omylů - jak můžete říct, že z důchodového systému se platí mateřská nebo nemocenská? (Reakce na poznámku.) Ani mateřská ne. To prostě není pravda. To jsou základní fakta. Já nechci po nikom, aby sypal čísla, a ještě vůbec, když to není z jeho resortu. Ale to jsou systémové přístupy.

Malé edukativní okénko - první, druhý, třetí pilíř. Druhý pilíř zachovával všechny peníze pro penze. Můžeme si říkat, já teď nechci rozebírat, jestli mohly být jiné parametry. Ale druhý pilíř z penzijního systému jako takového nevyváděl ani korunu, na rozdíl od třetího pilíře, kde jsme si dneska ověřili společný názor i s vládní koalicí, že jedno procento z třetího pilíře zůstává pro penze. Jedno procento! A nikdo nemluví o vyvádění, ani my ne, protože to je jiný nástroj. Říkám, je to spoření s podporou státu, nic víc, nic míň.

Ale chtěl bych ocenit třeba návrh pana poslance Votavy, který řeší i občanský zákoník a nakládání s prostředky, které rodiče šetří pro nezletilé děti. Chci jenom připomenout, že my máme obdobný návrh u stavebního spoření a věřím, že společně podpoříme oba dva, protože ten princip je úplně stejný, aby nakládání s těmi penězi nemusel rozhodovat opatrovnický soud. To já myslím, že je dobře.

Ale mně to nedá. Já prostě nevím, kolik poslanců a senátorů uzavřelo smlouvu v druhém pilíři. Ani to nemohu vědět, protože nemám přístup k datům. A také jsme nikdy neříkali, že to je pro všechny. A když je možnost, tak říkat "ale vašich 52 poslanců, z nich se přihlásilo jenom 36, tak vidíte, jak je to špatně" - co je to za argument! Já bych chtěl vědět od pana premiéra, odkud ta čísla má a kde si je mohu ověřit. Já jsem na mikrofon řekl, že já osobně jsem klientem druhého i třetího pilíře, u obou od doby, kdy ta možnost byla mně jako občanovi umožněna, od roku 2000 či 2013. (Předsedající upozorňuje na čas.) Ale odkud se ta čísla berou? Třicet! Jak jsme na to přišli!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Hájek, připraví se pan poslanec Zavadil s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Josef Hájek: Dobré dopoledne, pane předsedající, dámy a pánové. Já jsem ještě za ty dva roky nějak neztratil, aspoň si myslím, ten normální pohled na život. Co se týká druhého pilíře, mě napadají dvě taková přísloví. Jedno musím modifikovat, aby nemusel odejít pan předsedající, to je z lejna bič neupleteš. A to druhé je lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. A proč 80 tisíc lidí? Osmdesát tisíc lidí šlo pro to, protože opravdu vydělávají tolik, že si mohou jenom odložit na třetí pilíř, kde mají de facto stoprocentní jistotu, že ty peníze dostanou zpátky. To je ten vrabec v hrsti. Holuba na střeše jste slibovali vy, to znamená ne pojištěný fond. Ne pojištěný fond! To znamená, já budu spořit, ten občan bude spořit v době, kdy tady byly kauzy Kožených, kdy tady byly kauzy H-Systemu, desítky tunelových fondů. A já mám věřit, že najednou tady je nová pravice, která tady bude říkat "přátelé, my jsme se za těch 24 roků poučili a nyní nám věřte, teď je tady něco nového". Proto bylo jenom těch 80 tisíc lidí, proto bylo jenom 30 poslanců a senátorů. Proto lidé preferují třetí pilíř. Děkuji. (Potlesk v levé a střední části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Zavadil, připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezký, dobrý den. Děkuji vám, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, pár čísel k tomu, abychom tady říkali věci tak, jak skutečně jsou.

Pokud se týká důchodového systému a plateb z důchodového systému, tak se z tohoto systému platí pouze tyto věci - samozřejmě důchody, invalidní důchody, sirotčí důchody a vdovské důchody. To je všechno. Tato částka, respektive to rozdělení na vdovské, invalidní a sirotčí, dělá zhruba asi 20 procent z celkového objemu. To je první poznámka.

Druhá poznámka. Ještě jedno číslo, které by bylo dobré vědět, že 100 tisíc nezaměstnaných, a to je možné si ověřit, ta čísla mám naprosto správná, dělá zhruba 26 miliard, asi 26,9 miliardy. Takže pokud bychom o 100 tisíc snížili nezaměstnanost, tak samozřejmě deficit důchodového účtu nám klesne o těchto 26,9 miliardy. To je druhá poznámka.

Třetí poznámka. Abychom tady zbytečně nevytvářeli jakékoliv zbytečné euforie o tom druhém pilíři, já si myslím, že jsem oprávněn k tomu, abych tady leccos k tomu řekl, protože jsem byl v těch počátcích a vedl jsem spoustu debat okolo toho druhého pilíře. Já si myslím, že druhý pilíř skončil hlavně pro jednu věc - že se nedokázala prosadit povinnost toho důchodového spoření. A ta spořivost, respektive ta povinnost, ta se nedokázala prosadit proto, že byl obrovský odpor. Já si pamatuji, když se na serverech jaksi lidi ptali, nebo chtěli jsme znát odpověď lidí, jestli by byli ochotni povinně, nebo nebyli povinni - tady to někdo řekl, že vlastně - myslím, že to řekl kolega Hájek - na to skutečně nebyli ti občané připraveni finančně, aby do toho povinně vstoupili a povinně platili. To je jiná debata. Ale to byl hlavní důvod toho, proč se v tomto pilíři nakumulovalo jenom, v uvozovkách, těch 80 tisíc lidí.

A pokud se týká okolo toho B (upozornění na čas), tak k tomu se pak dostanu, až budu u té osmičky, kde mám sedm pozměňovacích návrhů, které souvisejí s tím, co jsem řekl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler. Připraví se pan poslanec Stanjura. Pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já i v rámci faktické tentokrát jenom velmi krátce. Zaznělo tady od mě i od jiných poslanců, aby až se bude konečně připravovat nějaký rozumný konsenzuální návrh, nebo široký, aby to bylo konsenzem napříč všemi politickými stranami zúčastněnými ve Sněmovně. Mluvil o tom myslím i pan místopředseda Bělobrádek. Ale to je právě důvod, proč jsem přišel reagovat, že tam mě zaujalo právě jeho sdělení, že tady slyšel něco, že chystá Ministerstvo financí, nebo pan ministr Babiš, a že to slyšel až tady. Tak to mě trošku vyděsilo, že když už i ve vládní koalici vázne komunikace a ta vzájemná informovanost, tak mám opravdu obavy, jak to tedy bude vypadat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan předseda Stanjura, připraví se pan poslanec Laudát.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan poslanec Hájek zase říká 30 poslanců. Kde jste to číslo vzal? Říkal ho tady jeden člen Poslanecké sněmovny, a když jsem se ptal, odkud má to číslo, tak jsem zatím odpověď nedostal. Tak nepracujme s tím jako s faktem. Není to vůbec důležité. To fakt není důležité. Nicméně přece ten systém v druhém pilíři byl postaven na procentech a ani ne mzdy. Tak já nevím, jestli všichni tady tak říkají, že si někdo nemohl dvě procenta ze svého důchodového spoření, což je 21,5 %, odkládat. A pokud má někdo nízkou mzdu, tak ta 2 % z 21 není tolik. Fakt používejme čísla a fakta. Kdyby vládní koalice přišla s návrhem na povinný druhý pilíř, určitě bychom vedli vážnou debatu. Jenomže v okamžiku, a řekněme otevřeně, je to řešení, je to model, který by se mohl použít, ale pak to má charakter daně. To si musíme říct. Pak už to není žádný druhý pilíř, nějaké spoření, ale má to charakter daně, je to sice v jiné kolonce na výplatní pásce, ale všichni to budou odvádět, pojede to prostě přes ty účtárny, není tam žádná - my jsme chtěli ty lidi motivovat.

A když se vrátím k vystoupení pana místopředsedy vlády Bělobrádka. My přece hlavně kritizujeme ne ten fakt, že přicházíte se zrušením druhého pilíře, my kritizujeme, že místo druhého pilíře nepřinášíte nic. A jestli řekneme, že Potůčkova komise byla diskusní klub, tak mně to nepřipadá urážlivé. Pokud ano, někdo (nesrozumitelné), tak to se omlouvám. Já na diskusním klubu nevidím nic špatného, opravdu ne, podle mě to není urážlivé. Jenom říkám, že my jsme si tam tak jedině mohli říct, co si myslíme. Nikdo neargumentoval proti, zadání bylo jasné. Ale my to respektujeme, my si nestěžujeme. Disciplinovaně jsme tam chodili. A opravdu, jestli diskuse byly urážlivé, tak to se omlouvám, ale nebylo to vážné politické jednání, nebyla to vážná snaha politických stran ve Sněmovně pokusit se nalézt řešení. A je to velmi komplikované to řešení najít. A když se to této vládě nepovede, tak jí to nebudu vyčítat, protože nám se to taky nepovedlo. (Upozornění na čas.) Ale tato vláda se o to nepokusila a to je to, co jí vyčítáme. To je velký rozdíl.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Laudát a po něm pan vicepremiér Bělobrádek. Prosím.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Když to tady tak poslouchám, zejména pana vicepremiéra, tak ti, co o penzijním systému něco vědí, tak vidíte, jací šílenci řídí tuto zemi v tuto chvíli. Lidé o tom nevědí. A kolegovi Hájkovi bych vzkázal prostřednictvím pana předsedajícího: Vy jste zjevně tu stávající legislativu kolem penzijního systému nečetl, protože pak byste tady nemohl říkat to, co říkáte. A víte, když tedy vy tolerujete třetí pilíř a říkáte a vyčítáte druhému pilíři, že snad není pojištěn a podobně, tak přečtěte si ty zákony, srovnejte si, jak tvrdé podmínky jsou, jaké je jištění druhého a třetího pilíře, a pak tady přijďte něco vykládat. (V sále je trvalý hluk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan vicepremiér Bělobrádek a připraví se paní poslankyně Šánová. Ještě než začnete, poprosím vás, kolegyně a kolegové, opět o ztišení. Jestli máte něco důležitého, co si potřebujete říct, jděte do předsálí, ať je rozumět, co se zde říká. Děkuji. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, nejsem si vědom, že jsem řekl, že se platí zdravotní pojištění z důchodového. Pokud to tak je, tak to bylo přeřeknutí se. A pokud jsem tam řekl i něco jiného, tak za to se omlouvám, nejsem skutečně odborníkem stoprocentně vzatým. Konečně co mám dělat, když tady není ministryně práce a sociálních věcí? Snažím se aspoň s opozicí diskutovat. (Potlesk některých poslanců z pravé části sálu.)

Co se týká těch dat, tak aspoň ta fakta, která jsem já viděl, tak v případě, že by se skutečně platily starobní penze, tak je důchodový systém v přebytku. Aspoň taková čísla já mám.

Co se týká otázky, kde jsem přišel na to, kolik lidí z tehdejší koalice vstoupilo, tak my jsme si tehdy nechali udělat dotazník, který jsme poslali všem členům vládní koalice, všem zákonodárcům. A podle toho, jak nám odpovídali, tak podle toho. Já se to snažím dohledat, nemůžu, ale pak vám to, pane předsedo, klidně dodám. Nemůžu to najít v mailu, tak jak to dohledám, tak vám to předám. Mimochodem to dělal tehdy náš pracovník pan Čižinský, který vyhrál přes 50 % volby na Praze 7 a je tam starostou. Takže to určitě dohledáme.

Co se týká hledání vlády a konsenzu, tak tady kolega je zděšen, jak se ve vládě můžeme domluvit. Já jsem zděšen, jak se domlouváte v Úsvitu. Myslím si, že váš poločas rozpadu je daleko větší než naší vlády, takže já myslím, že byste měl začít u sebe, pane kolego.

A musím přiznat a beru to, pokud pan předseda klubu ODS říká, že to nebylo myšleno urážlivě, tak já to beru. Mně to tak přišlo, že je snižována snaha skutečně diskutovat o této zásadní věci.

Nicméně to, co předvedl pan kolega Laudát a řekl, že tuto zemi vedou šílenci, tak za prvé si myslím, že to je velmi znevažující označení pro psychotiky. Myslím si, že - (Předsedající: Omlouvám se, pane vicepremiére, váš čas na faktickou poznámku vypršel.) Dobrá, mohu se přihlásit - máte tam nějakou jinou, že bych se přihlásil s přednostním právem?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Je tam pan předseda Stanjura, takže po něm. Takže ještě jednou dvě minuty s vaší faktickou poznámkou.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Považuji to za neadekvátní a napadnout takto vedení vlády, že ji řídí šílenci - pane kolego Laudáte, když jsem sem přišel, jsem tady jenom krátce, necelé dva roky, tak mně bylo řečeno, že Laudát je diagnóza. Teď jsem to pochopil. Děkuji. (Oživení v sále, smích.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní přečtu omluvenku. Dnes se z důvodu nemoci omlouvá pan poslanec Radek Vondráček.

Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Laudát. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak abych přispěl, ať se vždycky netváříme tak vážně, tak pan vicepremiér mi odpověděl tím typickým churchillovským, jak to mám rád: Věřím jenom těm statistikám, které jsem si sám zfalšoval. Jestli to byla anketa vaší strany, tak já jsem určitě neodpovídal. Tak minimálně vám chybí jeden respondent, protože já na takové ankety opravdu neodpovídám. Ale proč ne? I kdyby to byla pravda. Pracujme s tím, že to číslo je dobře. 281 členů zákonodárného sboru, sněmovny, z toho 30 se přihlásilo, to je více než 10 %. Bezesporu mezi poslanci a mezi našimi kolegy v Senátu je mnoho členů a členek, kteří už jsou v penzi. Ti se do žádného pilíře nepřihlásí. Logicky. Mnoho z nich se blížilo penzi, ti se taky logicky nepřihlásí, protože je tam určitě nějaká minimální doba. A nikdy jsme netvrdili, že když máte rok do důchodu, že si máte založit druhý pilíř, že je to výhodné. Ale i kdybych řekl, že byli všichni v produktivním věku a že byli ti mladí, senátoři nemohou být pod 40, všem senátorům je 40, a 10 %. Tak si vezměte kolik, kdyby bylo stejné procento mezi populací, kolik by bylo účastníků, kolik účastníků druhého pilíře. Ale o tom opravdu nevedeme debatu. Nikdy jsme neřekli, že to bylo bez chyb. I ten malý počet účastníků je kvůli tomu, že jsme nějaké chyby anebo parametry nedomysleli tak, aby byl atraktivnější, než jsme si mysleli. A to vždycky ukáže až ta praxe.

Vy jste ovšem ten pilíř zavřeli a teď ho rušíte. A ta naše výhrada, to jste nám neodpověděli. Co přinášíte místo toho? Nejsou to ty parametrické změny třetího pilíře, o kterých já říkám úplně (nesrozumitelné) na mikrofon, že většinu z nich, a možná všechny, protože u některých se ještě budeme radit, podpoříme. Ale to systému penzí nepřináší třetí pilíř nic! Jedno procento! A jen tak mimochodem, roční státní příspěvek na třetí pilíř je stejný nebo vyšší než to, co chcete dostat ze 100 tisíců živnostníků díky EET. Porovnejte si ta čísla a porovnejte si ten efekt a tu námahu, kterou s tím chcete mít spojenu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Kučera, připraví se paní poslankyně Šánová. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane vicepremiére, já můžu říct, že jsem si vás donedávna vážil jako uvážlivého politika. Nicméně dnešním projevem, který jste tady předvedl, pane vicepremiére Bělobrádku, vy jste předvedl snůšku nekompetence a fabulace, jste skutečně ukázal, že kolega Laudát měl v mnohém pravdu. A pokud by tato vláda hrála hru Nejslabší, máte padáka!, tak vy byste byl jedním z horkých kandidátů, pane vicepremiére Bělobrádku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně Šánová, připraví se pan vicepremiér Bělobrádek. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Pane předsedající, vážení kolegové, já bych se jenom chtěla trochu stručně vrátit do minulosti, abychom si uvědomili, že možná ta dnešní debata by ani nebyla tak důležitá, kdybychom tuším v roce 1994, nevím, nesloučili sociální účet se státním rozpočtem. V té době na tomto účtu bylo 300 mld. korun! 300 mld. Dneska tam máme cca minus 40 mld. Víme, kdo ho pustil do státního rozpočtu, a víme, na co se použil. Pokud to někdo neví, tak to byla naše pravice a těchto 300 mld. se použilo na sanaci bank. (Potlesk poslanců ANO.)

A pak bych ještě chtěla říct, že pokud máme problémy a máme nedostatek peněz v sociálním účtu, tak bychom mohli zrušit zastropování. Jestli někdo v této Sněmovně neví, co to je zastropování, to je to, že ti bohatí neodvádějí. Odvádějí do určité výše, a tuším, že je tam částka milion dvě stě, milion tři sta za rok, a pak už neodvádějí. A víte, ono když si vezmeme deset tisíc pro skromného občana a odvod, dejme tomu, to jsou příklady, tisíc pět set, bude to asi to samé jako ten, kdo má sto tisíc, odvede sto padesát. Nebo patnáct tisíc, pardon. Takže pokud, tak já bych navrhovala, ať zrušíme to zastropování. Pojištění je přece chápáno jako solidární systém, a nazýváme-li to pojištěním, tak musí ti bohatší přispět na ty chudé.

Děkuji za pozornost. (Potlesk převážně z levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan vicepremiér Bělobrádek, po něm pan poslanec Laudát. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, ano, byla to anketa, nemusí být vypovídající. To, že na ni někteří neodpověděli, je pravda, ta čísla jsem měl, takže uznávám, neargumentujete s mým, beru to zpátky. Ano.

Co se týká pana kolegy Kučery, vaším prostřednictvím, tak výborně. Já jsem se snažil diskutovat a místo toho mě urážíte. To je opravdu vynikající! To jste se předvedli! Urážky jsou vašimi argumenty. Zatímco s ODS mohu diskutovat a můžeme se nějakým způsobem přít, udělal jsem chybu, ano, projevil jsem nekompetenci v tom, že jediné, co jsem řekl špatně, jednou jsem se přeřekl a špatně jsem řekl tu mateřskou, tak to bylo celé. Co se týká DPH atd., tak myslím si, že to kompetentní bylo. Takže to je jasné, ale myslím si, že nechat bez odezvy, aby tady člen parlamentu urážel členy vlády do šílenců, to se nezlobte, to jsem nemohl nechat bez komentáře. Navíc to, co jsem říkal, byla pravda a byl jsem na to upozorněn záhy potom, co jsem byl zvolen. Děkuji. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále jsou dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Laudát a po něm pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Myslím si, že kdo zná penzijní systém nebo alespoň se ho nějakým způsobem dotkl v životě, tak jinak než to, co jsem řekl k panu vicepremiérovi, vzít nemůže. Samozřejmě, když nemá argumenty, tak sáhne k urážkám, což v jeho případě... Pro mě je to velké zklamání, ale učí se od pana Babiše velice rychle. To je prostě realita. Já ho urážet nebudu a nebudu se dotýkat. No to bych vám předvedl, jaké urážky bych mohl já směřovat k vám, ale já to neudělám, protože za to mi nestojíte.

Ale chci říci, že se to netýkalo jenom toho, co je a není placené z penzijního systému. Vy jste tady nemluvil pravdu, nebo nevíte, na co měly fungovat a jak měly fungovat ty peníze, které se vybraly z toho zvýšeného, nebo měly vybírat z toho zvýšeného DPH, jaké byly náklady na zavedení druhého pilíře, když se počítalo pro nějaké penzum lidí, kteří by do něj vstoupili. I v tom jste neměl pravdu, to nebyla žádná lehkomyslná záležitost raz dva tři, prostě neměl jste pravdu. Kdybyste věděl nebo znal ty prognózy demografického vývoje, jaké peníze, tak vrhat se do toho, že ruším nějakým systém, který ve standardních demokraciích je zaveden, bez toho, že vím řešení, tak já to považuji za šílené. Stejně tak jako když tady vystoupí pan premiér, který má za sebou řadu ekonomických lapsů ještě z éry Ministerstva financí, a řekne, že to je naprosto správný krok. Kdo zná ta čísla, demografický možný vývoj, to, jaká jsou rizika ekonomiky, tak přece jinak se chovat nemůže než zodpovědně. A vy zatím tady něco rušíte, aniž víte cokoliv.

Ještě mám jedno vystoupení, tak tady i připomenu nějakou minulost, jaké znalosti byly pana vicepremiéra Babiše k druhému penzijnímu systému.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan předseda Stanjura, připraví se pan poslanec Gabal s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: K paní poslankyni Šánové. To byl názor, který mohu respektovat, ale se kterým naprosto nesouhlasím. A pak se divíte, že říkáme, že jste levicová vláda. Také ti vám tleskali. Logicky, protože to je jejich světový názor, že těm bohatým musíme sebrat ještě víc. A ještě víc. A když chybí peníze, tak ještě víc. Vy jste de facto navrhovala zvýšení sociálních odvodů. Nic jiného. A to není řešení. Zaznělo tady: Když chybí peníze, podívejme se na ty bohaté. To je názor, s kterým my dlouhodobě nesouhlasíme. Vím, že takových názorů není málo, kteří si myslí něco opačného, a my s tím opravdu dlouhodobě nesouhlasíme. Já říkám, že to není řešení. Není řešení. Navíc stropy jak na zdravotním, sociální odvody atd. jsou běžné v západní Evropě. A platí se procentem. Takže když někdo zaplatí z tisícikoruny sto padesát, tak z těch deseti tisíc nezaplatí tisíc pět set, počítat umíme tady všichni. Takže to opravdu není řešení systému.

Ale přece jen jsem se dozvěděl něco nového, docela mě to překvapilo. Za dnešní debatu, kterou vedeme ve Sněmovně, může Václav Klaus. Já nevím, kam se ještě v těch debatách vrátíme, když hledáte důvody pro to, proč jste nic nepředložili, s ničím jste nepřišli, jenom rušíte.

K tomu, co proběhlo v osobních útocích. Jsem na straně pana vicepremiéra. Za prvé. Na druhé straně bych chtěl požádat, a teď je to čirou náhodou stranický kolega, aby zasahovali řídící schůze hned, bezprostředně a bez výjimek, protože sem nepatří slovo "šílenec", ale sem taky nepatří slova jako "všechno jste rozkradli a nakradli jste si miliardy". Tak buďte přísní od řídicího pultu, ať my pak nemusíme běhat a bránit se těmto osobním útokům. Myslím, že to bude mít podporu naprosté většiny členů a členek Poslanecké sněmovny, a zkusme se toho vystříhat. Rozumím tomu, že se to někdy nedá - (Předsedající: Váš čas, pane předsedo.) No já vás kritizuji, tak to je jasné, že hlídáte čas, ale já to plně respektuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Sám jste volal po tom, abych měřil všem stejně, takže snažím se o to a věřte tomu, že diskuse o tom, kdo kde kradl, ta se tady vede dlouho a nevidím důvod, proč třeba v tomto konkrétním případě zasahovat, protože to je téma, které se v této Sněmovně neustále přetřásá, a nepovažuji to za sprosté slovo. Samozřejmě v případě vulgarit platí to, co jsme se usnesli, že v případě, že ten, kdo mluví vulgárně, tak přerušíme schůzi do té doby, než ten, kdo mluví, neupraví svůj slovník. To je samozřejmě úzus, který budeme ctít a respektovat.

Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Gabal.

 

Poslanec Ivan Gabal: Dobrý den. Vážený pane předsedající, pane premiére, vládo, kolegové a kolegyně, potřetí o tom jednáme, potřetí tak trochu donucen atmosférou k té věci vystupuji, potřetí zopakuji, že nejsem nijak nadšený z toho, že děláme tento krok a rušíme ten systém, ale také chci zopakovat, že ti, kteří ho zakládali, opomněli prostě zajistit si pro tu dlouhodobou věc konsenzus, nezjistili si a neověřili si skutečný zájem veřejnosti o celý systém a v podstatě se nepokusili překonat endemickou nedůvěru vůči fondovému systému hospodaření s jakýmikoli prostředky v této zemi, který samozřejmě vzešel z privatizace. Nebylo to doprovozeno patřičnou demografickou rozvahou, politikou nebo strategií. To pochopitelně vede k situaci, kdy se nejenom objeví neúspěch k tomu návrhu, ale nedostatek konsenzu k tomu, abychom s tím cokoliv udělali a přinesli sem jakýkoli koncept, který by měl šanci na přijetí.

Velmi bych se přimlouval o to, abychom nepoškozovali přesto setrvalou tendenci českých domácností spořit. My tu schopnost máme, je to jeden z pilířů stability ekonomiky a finančního systému této země, tak s ním zacházejme velmi opatrně. Pokud by se nám podařilo zregenerovat důvěru českých domácností v kapitálové spoření, udělali bychom velký krok směrem k předpokladům, abychom se konečně pohnuli směrem k modernějšímu penzijnímu systému. A nechci ponechat stranou úvahu o demografickém chování, protože pokud to nedoprovodíme analýzou, návrhem a rozvahou o demografické dynamice této země, pak vždycky budeme končit na půl cesty.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, i za dodržení času. Přečtu dvě omluvenky, které dorazily. Dnes se omlouvá na celý den z důvodu nemoci paní poslankyně Jana Černochová a dále od 12 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Vlastimil Gabrhel.

Dále je přihlášen s faktickou poznámkou pan vicepremiér Bělobrádek. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, můžu být nekompetentní, můžu být hloupý, ale to neznamená, že mě někdo musí označovat za šílence. Kdyby bylo řečeno, že to, co vláda předvádí, je šílené, tak to chápu. Ale ne že tuto zemi vedou šílenci. Toť vše.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Neeviduji žádnou faktickou poznámku a přistoupíme k těm, kteří jsou přihlášeni řádně do rozpravy. První z nich je pan poslanec Kučera, připraví se pan poslanec Laudát. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Jenom krátkou repliku na pana premiéra (vicepremiéra). Kdo dělá šílené věci? Ale v každém případě uznávám, že některá slova sem nepatří a ta debata je potom zbytečně vyhrocená. S tím taky souhlasím.

Vážené dámy, vážení pánové, když jsem se připravoval na dnešní jednání, procházel jsem některé studie, procházel jsem některá data s tím, abych našel argumenty, kvalifikované argumenty pro to, abychom aspoň část poslanců přesvědčili o tom, abychom nerušili druhý důchodový pilíř. Při hledání podkladů a materiálů jsem narazil na novinový článek, který mi připadal velmi zajímavý tím, že vlastně výborně vystihl a shrnul veškeré argumenty, proč nerušit -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, vstoupím vám do vašeho projevu. Opět požádám kolegy a kolegyně o ztišení. A v případě, že chcete diskutovat, jděte do předsálí a nerušte! Děkuji.

 

Poslanec Michal Kučera: Jsem narazil na novinový článek staršího data tedy, zhruba 2,5 roku starý, který výborně vystihuje, proč nerušit druhý důchodový pilíř. A já si dovolím tady z něho citovat. Myslím, že by to zejména mohlo zajímat poslance hnutí ANO.

Tedy cituji: "Politická reprezentace si dvacet let pohrává s budoucností obyvatel naší země. Věčné experimenty s tzv. penzijními reformami jsou jen důkazem toho, že naši dosavadní volení zástupci nenesou za kvalitu života občanů pražádnou odpovědnost. Penzijní systém a stárnutí obyvatelstva je přitom jedním z klíčových problémů budoucnosti, vlastně v podstatě už přítomnosti. Už dnes totiž platíme jedny z největších sociálních odvodů na světě, ale na penzijním účtě ročně chybí desítky miliard...

Chceme podporovat pokračování průběžného důchodového systému, jehož cílem bude vyrovnaná bilance na straně příjmové a výdajové. Je nám jasné, že tohoto cíle při stále zvyšujícím se deficitu dosáhneme jedině tehdy, pokud do systému zapojíme aktivní občany, kteří mají možnost si dobrovolně na svoji budoucnost spořit." - S tím by se mnou určitě souhlasil i pan ministr Babiš, kdyby zde byl.

"Souhlasíme s principem druhého pilíře, ale nechceme nikoho obtěžovat tím, že by se do něj musel někde hlásit. Navrhujeme naopak, aby účast ve druhém pilíři byla automatická po nástupu do práce. Tím zajistíme jeho robustnost. Člověk tento pilíř bude moci kdykoli opustit, takže v našem podání druhý pilíř nebude povinný.

Sociální demokracie se chystá udělat to, o čem již psala na začátku. Opět si bude pohrávat s důvěrou obyvatel, kteří se do druhého důchodového pilíře zapojili, a jeho zrušením zde kvůli pár politickým bodům znovu zboří už beztak nabouranou důvěru obyvatel v tento systém.

Důchodová reforma by měla být výsledkem celospolečenské diskuse politiků a také odborníků. Recepty existují. Stačí se podívat do zemí, kde být seniorem neznamená živořit. Nepovinný druhý pilíř funguje např. ve Spojených státech amerických, Velké Británii, Dánsku či Nizozemí. Jsem přesvědčena, že tamní senioři neživoří."

Citoval jsem paní poslankyni Radku Maxovou z hnutí ANO. (Potlesk zprava.) Je to z jejího novinového článku z 14. září 2013. Já musím říct, že ve stejném tisku vystupuje i pan premiér Sobotka, který konzistentně říká, proč důchodový pilíř zrušit. Je konzistentní samozřejmě.

Musím říct, že já budu stejně jako paní poslankyně Maxová hlasovat proti zrušení důchodového pilíře. A věřím, že se ke mně a k paní poslankyni Maxové připojí i ostatní pravicově smýšlející poslanci z hnutí ANO. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Zlatá slova, která řekla paní Maxová, já bych je podepsal také. Problém je v tom, že specificky pro hnutí ANO - říkáte velice často sympatické věci směrem k veřejnosti a děláte přesný opak. Mně je to hrozně líto. Pro takovéto teze bych v žádném případě neřekl, že paní Maxová je šílená. Pravý opak. Podepsal bych se pod to. Prosím chovejte se podle toho, co veřejnosti říkáte.

Já jsem byl velice na rozpacích. Vzpomínáte si, že byla předvolební debata v Kongresovém centru Praha, kde pan Babiš řekl, že by zrušil důchodový pilíř - běžel tam dotaz. Druhý den - někdo mu zřejmě řekl, co je druhý penzijní pilíř, tak zase že by ho zásadně nezrušil. Dneska je předkladatelem materiálu, který ho ruší.

Já jenom chci říci - a on tady o tom mluvil pan kolega Gabal. Je to otázka důvěry občanů. A vy jste tuhle důvěru dokonce podkopali.

Možná si vzpomínáte, zhruba před nějakými dvěma třemi měsíci vyšla v ekonomických časopisech data, a celkem bez povšimnutí, že začíná klesat počet lidí, kteří jsou ve třetím pilíři, v tom dobrovolném. Vy to tady vzýváte. Ono to je výhodné, velice výhodné, dokonce je to jako nástroj, jak s podporou státu spořit. A nikdo si nevšiml - a přesně, když jsem si tak analyzoval, proč vlastně lidé odcházejí, a nevím, jestli to je jenom trend první poloviny tohoto roku, anebo to bude trend setrvalý, vy svým chováním jste nalomili důvěru občanů v jakýkoli systém. Jestliže z vlády od ministrů se ozývalo vždyť to udělali Maďaři, udělali to Poláci, tak ono samozřejmě pak to má konsekvence, kdy sáhnou třeba i na ten třetí pilíř. Já nevím, jestli by to právně šlo, možná je to o něco komplikovanější než rušit druhý penzijní pilíř, nicméně lidé to takto nevnímají. A žádný racionální důvod pro to, aby odcházeli ze třetího pilíře, nebyl. A říkám, budu se zajímat o to, zda se jedná o setrvalý trend, nebo nikoliv. Na to by asi měla odpovědět paní ministryně Marksová, ale opakovaně, když jsme i při předchozích projednáváních vyžadovali její přítomnost, že by měla říci něco k té diskusi, tady zase není. To už je úplně typické. Tak jestli vám přijde, že takto se má chovat zodpovědná vláda - změkčím tedy to vyjádření - tak já nevím, já bych použil pro to to, co jsem použil v tom předchozím.

Už to tady také padlo, protože ta diskuse už je dlouhá, jestliže rušíte, tak zrušte všechno, co souviselo se zavedením druhého penzijního pilíře, tzn. vraťte DPH v plném rozsahu na původní sazby, protože to bylo určeno skutečně na vykrývání schodků a bylo to určeno především na dosypávání do prvého průběžného pilíře, aby tam ty prostředky nechyběly. A jestliže ho dneska rušíte, tak to vraťte zpátky, protože jinak to není férové chování vůči občanům.

Co se týká povídání KDU o porodnosti, tak odborníci ze světa vám řeknou, že největší porodnost je tam, kde neexistuje žádný penzijní systém a nebo velice slabý k zabezpečení na stáří. Francie má velice rozsáhlý sociální systém včetně obrovské podpory, mám pocit, že v Evropě zřejmě největší, neřkuli na světě, co se týká porodnosti. Když jsme tam byli kolem migrace a s petičním výborem, tak pod čarou říkali, že systém funguje skutečně velice úspěšně až na to, že se nám tady prostě zvětšují problémy v jiných oblastech podle toho, kdo děti má. To už je trošku na hraně toto zmiňovat, ale můžete si přečíst v různých statistikách, jaké nejčastější jméno je ve Francii. Ale z hlediska toho, že by to zásadně změnilo atmosféru a chování většinové společnosti, aby to bylo jaksi udržitelné, to není.

Já skutečně považuji za velice hrozivé, protože jak byla čísla od různých společností, a nevím, kolik desítek analýz bylo zpracováno, problém je v jednom. Já si troufám dokonce odhadovat, že kromě kosmetických úprav do konce volebního období s žádným návrhem udržitelného systému nepřijdete. Výsledkem bude, že tedy jenom standardní pokus, který je v celém světě, tak ten zrušíte, to znamená, že v takto zásadní věci vrátíte naše občany do bodu nula. Problém je, že nenabízíte budoucnost. Já jsem kdysi od jednoho sociálního demokrata slyšel, protože to bylo krátce před vypuknutím krize v roce 2008, teď problém není, a jestli tehdy byly analýzy a předpovědi, co bude za patnáct let, problém začne být jaksi poměrně výrazný, tak to tady budou jiní politici, ať si to řeší nějakým způsobem. Přišla ekonomická krize, půl roku poté vypukla, co toto říkal, a najednou penzijní systém poprvé od roku 1990 a zřejmě i v dlouhodobé historii před rokem 1990 byl v deficitu a dneska už ten deficit existuje.

Upozorňuji vás, že v okamžiku, kdy skončí cyklický růst a dojde ke krizi, zvýší se počet nezaměstnaných, tak deficit vám skokově během několika málo měsíců naroste do opět obrovských rozměrů. A vykrýt to nějakým financováním z veřejných prostředků musíte, to je prostě princip průběžného systému. Musím říct, že v tomto směrem do minulosti je konzistentní pouze KSČM, která od začátku odmítala princip vícefondového financování penzí, nebylo tomu tak u sociálních demokratů a lze snadno dohledat, že z Bezděkovy komise odcházel jakýsi konsenzus s tím, že bude diskuse pouze o dílčím parametrickém nastavení druhého pilíře. Najednou došlo k názorovému zvratu a pak už nebyla žádná chuť ze strany sociálních demokratů se na čemkoliv domlouvat. Prostě došlo k obratu o 180 a tím to skončilo.

Když tady pan kolega Pilný vyzývá k nějakému konsenzuálnímu řešení, tak jednak první bod, že musíte mít před sebou nějaký nástin projektu, nad kterým se dohadujete, a za druhé nikoliv televizní zkratky pana předsedy komise Potůčka, a za třetí nevím, nad čím se lze dohadovat, když není jistota, že partner zase neudělá názorový obrat. Vím, že ještě v éře vlády Topolánka bylo celé množství pokusů domluvit se. Výsledkem bylo, i když to byl zejména tlak odborářů, že druhý pilíř nebude povinný. Pak bylo argumentováno Slovenskem, kde bylo nastavení z pohledu české cesty velice tvrdé, povinný a 10 %, nikoliv 2 % vyvádění z průběžného systému nebo překlopení do druhého systému pilíře, takže když někdo dneska říká, že to nefunguje, tak jestliže vy jste vzali jistotu těm 85 tisícům občanů, kteří ve druhém pilíři byli, pokud byste neříkali v antikampani, že to zrušíte, a v zemi, kde je levice a pravice zhruba 50 na 50, tak samozřejmě jestliže jakýkoliv produkt tímto způsobem zpochybníte, tak je velice účinné očekávat, že lidé nebudou tomuto produktu věřit.

Na závěr chci říci, že skutečně za zodpovědné považuji, že měly jít dva kroky. Dobře, domníváte se, že druhý pilíř nemůže fungovat, že je špatně, přineste ufinancovatelnou alternativu. Zatím jste nepřinesli vůbec nic a troufám si říct, že zřejmě ani kromě nějakých kosmetických úprav, aby se neřeklo, nepřinesete. Jako je to u nezaměstnanosti, znovu opakuji, u penzí to budou jednou horentní sumy. Když mluvíte o tom, že první pilíř je garantován, je to státní jistota, tak se optejte ve Španělsku, v Řecku, možná v Portugalsku, jaká že jistota v dnešní době to je.

To, o čem se nemluví, tím, že jste zpochybnili vůbec princip fondového financování čehokoliv, tak se obávám, že i těmi kroky, které už udělal novelou daní pan vicepremiér Babiš před časem poměrně rychle, tak vy odsuzujete naši zemi potenciálně ke kapitálové chudobě. Udělali jste to i dnešním předkladem.

My jenom upozorňujeme na to, že tady jsou politické strany a poslanci, kteří si jsou vědomi stavu, abyste pak neříkali: vždyť přece celá Sněmovna mlčela, nikdo nic neříkal. Na druhou stranu říkám na rovinu, že až krize vypukne, co si kdo na vás vezme.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Neeviduji nikoho dále přihlášeného do obecné rozpravy. Pan poslanec Benda se hlásí. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane místopředsedo vlády, předkladatelé, vážené dámy, vážení pánové, já jsem čekal, že aspoň ve druhém čtení, pozorně jsem poslouchal, zazní nějaké představy s tím, co tedy vládní koalice plánuje s důchodovým systémem. Už jsme se tady opakovali, že v prvním čtení vystoupil pan ministr financí, řekl nám, že do tří měsíců představí svůj návrh důchodové reformy. Pak se nechal trochu možná rozčilit a začal číst z nějakých předběžných materiálů, což nebylo úplně povedené, protože podklady byly opravdu lehce nešťastné a vedly by k důsledkům pro naše důchodce zcela nechtěným, tak to vzal zpět a řekl, že něco dalšího předloží.

Zdá se, že on zřejmě nepředloží nic, protože již prohlásil, že toho není schopen, že není možné tady nějakou novelu předložit. Ministryně práce a sociálních věcí, která by měla být za důchody zodpovědná, tady pro jistotu ani nesedí, nevím, možná je někde na důležitém jednání v zahraničí, já to nezpochybňuji, ale čekal bych, že přece jenom ministryně zodpovědná nejenom za sociálně znevýhodněné děti, ale také za důchodový systém tady bude a půjde nám něco říct. Někteří poslanci vládní koalice, jako pan kolega Votava, který to tady říká, předkládají nějaké dílčí návrhy na zlepšení třetího pilíře. To je asi vcelku užitečné, já pana poslance Votavu chválím veřejně, myslím si, že řada z návrhů je rozumných, jenom si myslím, že to vůbec neřeší situaci. Ano, jsou to návrhy, které zlepší jeden způsob spoření, ale mám dojem, kdo vidí ta čísla, tak ví, že třetí pilíř dramatické výpadky prvního pilíře nenahradí. Tam je dnes naspořen jedenapůlnásobek toho, co se ročně na důchody vyplatí.

To znamená, že třetí pilíř v dnešní situaci, ani kdyby došlo k jeho dílčímu zvýšení, a teď opomenu to, co říká pan poslanec Stanjura, že velmi často jsou peníze vybírány na začátku důchodu v podstatě na to, aby si lidé nějak přilepšili, ale třetí pilíř vám opravdu jako systém nespasí.

Já spořím ve třetím pilíři maximálním daňově výhodným způsobem nějakých cca 14 nebo 15 let a mám napsáno, že v důchodu budu mít o 4 tisíce více. Nevím, jestli si to dokážete představit, co to bude za těch cca 20 let, co do důchodu půjdu, jestli ještě vůbec nějaká důchodová horní hranice bude, ale obávám se, že při přece jenom postupné inflaci, která probíhá, tak mě to nijak zvlášť nevytrhne.

To, co my vyčítáme vládní koalici - pan premiér tady vystoupil a řekl "druhý pilíř byl špatně dimenzován". Tak se bavme, jestli byl špatně dimenzován, nebo jestli to bylo dáno tím, že celá opozice řekla "okamžitě ho zrušíme". Ale proč tedy vládní koalice nepřijde s tím, že parametry druhého pilíře mají být v něčem jiném? O tom bychom se samozřejmě dokázali bavit, to by byla rozumná teze, kdybyste řekli: povinný, méně, více, má být výhodnější pro jiné příjmové skupiny. To jsou všechno věci, kterým dokážu rozumět. Takhle jenom říkáte "přihlásilo se jenom 90 tisíc lidí". Upřímně řečeno, jenom 90 tisíc lidí se zdá strašně málo z hlediska počtu důchodců. Z hlediska počtu obyvatel této země a řešení jejich životních situací je 90 tisíc lidí zdaleka ne tak málo. Většinu zákonů, které tady přijímáme, většinu novel, které tady přijímáme, děláme pro desítky až stovky lidí, kteří se ocitnou v nějaké složité situaci. 90 tisíc lidí, když už bychom kvůli nim přijímali zákon, je poměrně slušný počet. A těmto lidem říkáte "vy jste si pokoušeli spořit, teď si to buď můžete někam přelít, nebo si to vyberete".

Já jsem účastníkem jak třetího pilíře, tak druhého pilíře. Jsem v obojím ve střetu zájmů, i když tady spíše lehce pozitivním, protože jestli mi řeknete, že druhý pilíř zrušíte, co jsem si měl spořit na státním, si převedu zpátky do třetího pilíře a zbytek si mohu vybrat, tak si to asi příští rok vyberu a budu mít přilepšení na Vánoce. Nijak moc jsem si tím ale do důchodu nepomohl.

To, co nám vadí, je, že nepřichází žádná teze a že jste evidentně v půlce volebního období a říkáte "nás už to nezajímá, my si holt tady ty dva roky tak nějak užijeme, a co bude v příštím a v dalších volebních obdobích, už je starostí někoho jiného". Takhle se ale důchodová reforma podle mého názoru fakt nedá dělat. A jestli se volá po tom pojďme najít konsenzus, tak ho ale hledejme na pozitivních bodech a ne na tom, že něco odmítáme. Jestli se komise od začátku bavila jenom o tom, jak co nejrychleji zrušit druhý pilíř, protože to sociální demokracie slíbila, tak to přece byla chyba zadání oné komise. Ta komise měla říct "máme takové a takové představy, tam a tam chceme jít a hodí se nám tam druhý pilíř, nebo nehodí, má být parametricky změněn, máme říct podmínku, že je povinný vstup nebo že je vstup, ze kterého mám opt-out". Ale ne jedinou představu, kterou jste přinesli: zrušíme druhý pilíř. A těm podle vašich tezí bohatším, já myslím, že jsou to spíš ti středněpříjmoví, protože upřímně řečeno, jestli jste se tady bavili o poslancích, tak to určitě nejsou, všichni to víte, ti bohatší z této země, ale maximálně středněpříjmoví, ti bohatší si spoří jiným způsobem, ti kupují nemovitosti ať už tady, nebo někde v zahraničí, nebo někde investují do úplně jiných věcí, než že by si spořili ve druhém a třetím pilíři, ale těm středněpříjmovým tu šanci našetřit si na vlastní důchod, kterou jsme dávali, berete, říkáte jim naopak "my vám ty peníze teď takhle zpátky vrátíme a užijte si je". A nikomu žádnou další alternativu nepřinášíte.

Jestli si fakt myslíme, že parametrické změny spoření ve třetím pilíři nám dramaticky pomohou k tomu, abychom vylepšili důchodový systém do budoucnosti, tak to myslím, že i pan předseda Votava uzná, že to tak není. Je to docela dobré spoření. Ano, chtějí se tam zavést prvky i pro nezletilé nebo malé děti, pro které to ale bude mnohem spíše spoření na školu nebo nějaký doplněk stavebního spoření. Ale představa toho, že těmito parametrickými změnami opravdu dokážu zlepšit deficit na důchodovém účtu, který je dneska poměrně vysoký, a to máme poměrně vysokou zaměstnanost, až se znovu dostaneme do roku 2008, 2009 s dramatickým propadem a s dramaticky stoupající nezaměstnaností, jsem opravdu zvědav, kdo to bude schopen ufinancovat.

Myslím, že tady chybí základní konsenzus na tom, co se musí říct. Tady se pořád říká "on to někdo vyřeší, ono to nějak dopadne, nějací zaměstnavatelé, nějaký stát vám tam dodá nějaké peníze a na důchody bude". Pokud neřekneme tezi, kterou jsem tady říkal v prvním čtení a budu ji opakovat vždy znovu a znovu zrovna u důchodového spoření. Jsme nejbohatší generací v dějinách České republiky. A to myslím všechny obyvatele. Samozřejmě každý někde jinde, ale jsme nejbohatší generací v dějinách České republiky. Máme nejméně dětí v dějinách České republiky. Pokud si nepřipustíme tezi, že tato generace si bude muset něco malinko ze svého užívání odepřít - odepřít (s důrazem) - a že bude připravena zaplatit důchody svým rodičům a ještě si našetřit na svoje, pak nemáme šanci celým problémem projít. Pak jediným řešením je řešení německé. Přijmeme sem všechny uprchlíky ze Sýrie nebo Afghánistánu nebo odkudkoli jinde a budeme doufat, že na nás budou pracovat. Já tomu moc nevěřím. Vím, že tohle byla teze, kterou před lety, cca patnácti nebo sedmnácti, hlásal tehdejší premiér Špidla, který říkal "nemusíme se bát demografického poklesu, nahradíme to přistěhovalci". Myslím, že tehdy myslel přistěhovalce spíše ze zemí bývalého Sovětského svazu, dneska už i tam je demografický pokles tak vysoký, že nevím, jestli jich bude dost, tak to asi budou muset být přistěhovalci z Blízkého východu.

Ale jestli nechceme přistoupit na toto řešení a nejsme schopni donutit lidi k tomu, aby měli více dětí, a byly tady opakovaně říkány světové příklady, pan předseda Fiala mluvil o Mussoliniho případu, světové příklady toho, jakým způsobem pokusy o zvýšení porodnosti málokdy fungují, pokud prostě o to lidé sami nemají zájem, tak pokud nejsme schopni zvýšit porodnost, musíme říct lidem: "Musíte si na své důchody naspořit sami za svého života. Nebude dost mladých, aby vám na ně vydělávalo." A jestli tuto tezi neřekneme upřímně všichni a poctivě v této Sněmovně, tak podle mého názoru jenom odkládáme problém a všechny šidíme a za dvacet let řekneme "teď jsme v průšvihu, protože nemáme dost mladých lidí, kteří by na důchody starších vydělávali". A jediná možnost řešení bude posouvat dále a dále věk odchodu do důchodu. Jinak musíme říct lidem "musíte si spořit".

Myslím, že byla samozřejmě fatální chyba tehdejší vládní koalice, ale bohužel jsme to v ní prohráli, že jsme připustili, že druhý pilíř nebude povinný, že bude dobrovolný, a dokonce ještě se vstupem, to myslím, že byla fatální chyba, ale kdyby mi dnešní vládní koalice přinesla změnu, která říká "uděláme druhý pilíř povinný, pojďte se dohodnout, jestli to není příliš zvýhodněno, příliš málo zvýhodněno, pojďme ho udělat povinný, pojďme říct lidem musíte si sami spořit", tak bych to pokládal za férové a čestné řešení, o kterém je opozice připravena se bavit. Když jenom splníte program sociální demokracie, zrušíme druhý pilíř, přestože my jsme s tím nesouhlasili, tak podle mě neřešíme pro nikoho nic a jenom odkládáme problém a nepoctivě ještě říkáme občanům "ono to nějak dopadne". Já tvrdím, že pokud si nezačneme spořit velmi rychle, tak to dopadne špatně.

Děkuji za pozornost. (Ojedinělý potlesk zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Gabal. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji za slovo. Já jenom krátce vaším prostřednictvím ke kolegovi Bendovi, protože tu blbost s Mussolinim tady zopakoval znova. Prostě jestliže se nám věk prvorodičky pohybuje pomalu přes 30. rok, přes 40 % dětí se rodí mimo manželství a často tedy neúplným rodinám, svobodným matkám, a v Praze chybí 12 tisíc míst ve školkách a ve středních Čechách 10 tisíc, tak prostě jenom tahle okolnost mně stlačí porodnost dolů úplně zbytečně, jakkoliv bychom toto měli řešit. Prostě já nevím, co tady furt mluvíte o Mussolinim a takovýchhle kravinách! My přece demografickou dynamiku můžeme jenom uvolnit a respektovat to, jak se společnost vyvíjí, a ne tady plácat ideologické blbiny!

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Bendu s faktickou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Já se tedy omlouvám, ale přeci jenom bych na ctěného kolegu vaším prostřednictvím rád zareagoval. Možná, že jsem plácal ideologické blbiny, to nijak nevylučuji, ale vy si, pane poslanče, myslíte, že opravdu jste schopen dnešní mladé lidi donutit k tomu, aby měli dítě před 30. rokem? Že existují nějaká opatření, kterými jim řeknete, že to tak bude? Kde žijeme? To je pořád představa, že stát je schopen ovlivnit všechno. Tohle je přece dnešní trend, který nejsme schopni změnit. Můžeme je možná přemlouvat osobně, ale nejsme schopni ho změnit. Nemůžeme přikázat mladým lidem, aby měli do 25 let první dítě a do 30 druhé a do 35 třetí.

Problém míst ve školkách. To záleží na tom, jak si to jednotlivé Prahy umí zorganizovat. Praha 4, na které dlouhodobě funguji, měla vždycky místa ve školkách pokrytá, protože je nikdy neprivatizovala. Ale to už je úplně jiný příběh a myslím, že místa ve školkách vůbec nesouvisí s tím, jestli se rodičky nebo rodiče rozhodují mít dítě, nebo nerozhodují mít dítě. Jestli máte nějaký recept na to, jak zajistit, aby lidé měli více dětí, tak sem s ním. Pokud ho nemáte, pak si myslím, že mám pravdu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Gabala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji za slovo. Holt na některých právnických fakultách chybí úvod do demografie a sociologie. Prostě to, co řešíme v demografii, a já jsem to tady zmiňoval, je bitva o druhé dítě. Nikdo nebude nutit nikoho, aby byly prvorodičky dřív, když dokončují vysoké školy, kariéry a všechno, ale jde o to, abychom dokázali vytvořit podmínky, v kterých je vyšší pravděpodobnost rozhodnutí se pro druhé dítě, a to prostě mateřské školky ovlivňují, protože ty ovlivňují možnost pokračovat v pracovněprofesní kariéře i za předpokladu, že je to jednočlenná domácnost. Samozřejmě je rizikově finančně z hlediska příjmů i sociálně napjatá, proto ta otázka, zda se vrátí, nebo nevrátí do zaměstnání a školky jsou podmínkou, je prostě strašně důležitá. Tady nejde o to tlačit někoho, aby snížil věk porodnosti. Dobře, kdyby se to povedlo, ale to nikdo neumí, ale jestli dokážeme usnadnit rozhodnutí především o druhém dítěti, o tom je demografická debata. A tam ty školky rozhodují. Je potřeba si studovat základní literaturu toho, jak se společnost vyvíjí. Vždyť ji máme spravovat a vytvářet ji podmínky, tak ji musíme znát a ne tady prostě... Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím a táži se, zda je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Zahajuji podrobnou rozpravu, do které také neeviduji žádnou přihlášku, tudíž podrobnou rozpravu končím a tím také končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Nyní přikročíme k projednávání bodu

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.