(14.50 hodin)
(pokračuje Sobotka)
V okamžiku, kdy jsou zákonné důvody pro ukončení pobytu v detenčním zařízení, pak jsou uprchlíci buď tedy propouštěni, nebo jsou vraceni do států, kam by měli být vraceni podle schengenských pravidel. Bohužel ta praxe vracení prochází v posledních měsících těžkými zkouškami, ne vždy se to daří, ale mohu potvrdit, že neustále fungují tato pravidla mezi námi a Slováky, fungují mezi námi a Rakouskem. To znamená, dochází k tomuto. Anebo pokud jsou vážné důvody, tak samozřejmě tito uprchlíci zůstávají v detenčním zařízení. Vesměs těmi vážnými důvody mohou být důvody, které se týkají bezpečnostních hledisek. Jistě jste zaznamenali také statistiku, která je zveřejňována ze strany Ministerstva vnitra. V posledních měsících klesá počet uprchlíků, kteří jsou umístěni v detenčních zařízeních, což potvrzuje fakt, že se snažíme, aby tam ti lidé nebyli zbytečně v okamžiku, kdy samozřejmě nejsou žádné zákonné důvody pro to, aby tam byli zadržováni.
Nicméně myslím si, že máme právo na to, abychom u lidí, kteří nelegálně překročí hranice, je podrobili našemu režimu, který v České republice definují zákony. Tyto zákony nejsou v rozporu s pravidly platnými v Evropské unii. Já jsem také jedno z těch detenčních zařízení navštívil a nesetkal jsem se s tím, že by podmínky, které tam jsou, byly podmínkami nedůstojnými.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane premiére, i vám musím vzít slovo. Děkuji. Můžete dokončit potom po té doplňující otázce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane premiére, myslím si, že máte věcně chybné informace: malé děti se dvěma plínkami na den nebo méně než 4 % skutečně navrácených do Maďarska za tři měsíce.
Ale mně se jednalo o jiný aspekt tady tohoto a tím je negativní dopad na obraz České republiky. Česká republika jako země obecně nepřátelsky naladěna k cizincům může znamenat výrazný hendikep při získávání zahraničních pracovníků na naše univerzity nebo vědecká pracoviště, kdy k těžkostem pracovního uplatnění jejich rodin, často etnicky i nábožensky smíchaných, může přibýt i aktivní pocit ohrožení. Potíže mohou snadno nastat i ve snaze diverzifikovat složení studentů našich univerzit o studenty ze zemí mimo Evropskou unii, ke kterým se zprávy o naší zemi přes negativní referování v mezinárodních médiích mohou dostávat ve velmi špatné podobě. Zavírání se České republiky do sebe, které je tímto způsobem podporováno, jde daleko za otázky migrační legislativy či bezpečnostně-právních norem a může znamenat poškození, které bude zpočátku latentní -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, minuta skončila.
Poslanec Jiří Zlatuška: - nicméně - já dokončím větu - pokud se na úrovni kulturní či civilizační percepce v mezinárodním měřítku ujme, bude velmi těžké s jeho následky bojovat.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Budu kritizován ostatními poslanci, že jim ubíráte čas. Tak prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane poslanče, to byla hodně dlouhá věta k dokončení. Nicméně chci konstatovat, že já jsem o Maďarsku vůbec nemluvil z hlediska vracení. Mluvil jsem z hlediska vracení o Slovensku a Rakousku, protože mám přesně informaci o tom, jaká je statistika vracení směrem k Maďarsku. Proto jsem ho neuváděl jako příklad funkčních vztahů. Funkční vztahy zůstaly zachovány vůči Slovensku zejména a vůči Rakousku. Ten počet migrantů, který k nám přechází z Polska a byli zadrženi, je minimální. Čili tolik tedy k této záležitosti.
Jinak já si myslím, že nikdo nemůže označovat Českou republiku jako za zemi, která by byla obecně nepřátelská vůči cizincům. V naší zemi žijí přes 4 % cizinců, čili více než 4 % naší populace jsou cizinci. Opět máme mnohem větší procento cizinců, než má třeba Slovensko nebo některé další země ve střední Evropě. Máme tady - největší naše národnostní menšina, kolem 110 tisíc lidí, jsou Ukrajinci, pak jsou Rusové, jsou Vietnamci, samozřejmě nemluvím o Slovácích, kteří jsou také v této statistice uváděni jako významná národnostní menšina. Ale Ukrajinci, Rusové, Vietnamci - významné národnostní menšiny, více než 4 % obyvatel tvoří cizinci.
A nemyslím si, že by naše země byla známa v zahraničí jako stát, kde dochází ke konfliktům mezi majoritní populací a těmito národnostními menšinami. Já si myslím, že u naprosté většiny z těchto lidí došlo k jejich dobré integraci do naší společnosti, a bych byl velmi rád, kdyby tomu bylo i nadále. To napětí vzniká samozřejmě v okamžiku, kdy dneska do Evropy ve velkém množství přicházejí lidé, kteří přicházejí z oblastí, které jsou velmi kulturně a nábožensky odlišné. Jsou velmi kulturně a nábožensky odlišné od těch zkušeností, které zatím máme s těmi cizinci, kteří k nám přišli například za posledních 25 let, usadili se tady a integrovali. Současně vedle této odlišnosti vidíme, jak často se nepovedla integrace těchto lidí v zemích západní Evropy. Tohle jsou dva faktory, které myslím stojí za to, abychom o nich dále diskutovali.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane premiére, já vím, že otázka byla delší, ale také musím být spravedlivý na ten čas.
Ještě před dalším interpelujícím budu konstatovat došlou omluvu z dnešního jednání: od 14.30 do 19.30 hodin, a to paní místopředsedkyně Jaroslavy Jermanové.
Pokračujeme interpelací pana poslance Petra Bendla, ale nevidím ho tady, takže jeho přihláška propadá. A postupujeme tedy k interpelaci pana... (Jmenovaný přibíhá do sálu.) Ne, už je tady. Už je tady, takže stihl jste to. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dovolte mi, abych se na vás obrátil s ústní interpelací týkající se uprchlických kvót. Podle existující analýzy Ministerstva vnitra bylo hlasování kvalifikovanou většinou v této věci na úrovni ministrů vnitra v rozporu s evropským právem. Ministr vnitra tady tvrdil, že má jasnou analýzu v tom, že Evropská unie jednala v rozporu s právem. V důsledku toho možná i premiér Slovenska řekl, že se v tomto ohledu obrátí na Evropský soud. Chci vědět, zdali tak učiní i Česká republika, anebo nikoliv. V případě že nikoliv, prosím o odpověď proč, jestliže jsme byli poškozeni na právech a takováto analýza na Ministerstvu vnitra existuje, proč tak nechcete učinit.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, i za dodržení času, a pan premiér odpoví panu poslanci Bendlovi. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Jak jsem byl informován, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, panem ministrem vnitra, dnes se uskutečnila další jednání evropských ministrů vnitra. Předmětem jednání nebylo zavedení trvalých kvót v rámci přerozdělovacího mechanismu v Evropské unii a zdá se, že debata, která se vede v Evropské unii, směřuje k tomu, že by diskuse o permanentních kvótách měla být otevřena teprve tehdy, až budou vyhodnoceny zkušenosti z toho mimořádného relokačního mechanismu, který byl schválen.
Já myslím, že je potřeba odlišit dvě věci: mimořádný mechanismus, který byl projednáván už dvakrát. V tom prvním případě bylo dohodnuto, že státy nebudou mít povinné příspěvky, a byly vyzvány, aby se dobrovolně přihlásily k solidaritě. A u toho prvního mechanismu Česká republika dobrovolně nabídla, že se postará o zhruba 1 500 uprchlíků na našem území. Pak se jednalo o druhém mimořádném mechanismu přerozdělení. My jsme navrhovali opět, aby tady nebyly povinné kvóty, aby jednotlivé země měly možnost dobrovolně a svobodně se vyjádřit ke svému příspěvku. V tom druhém případě tento náš názor nebyl přijat a došlo k hlasování na Radě ministrů vnitra a Česká republika hlasovala proti, společně se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem. Z těchto čtyř zemí pouze jedna země, a to Slovensko, avizovala, že podá žalobu na toto rozhodnutí Evropské rady. Zatím žádná jiná země takovýto postup neavizovala.
To, co pokládám za důležité, je, abychom byli schopni v té evropské debatě, která se vede, prosadit racionální, kvalifikovaný přístup k řešení příčin migrační krize. My ztrácíme i tady v České republice obrovské množství času debatou o kvótách, ale bohužel to se dělo i v uplynulých měsících na evropské úrovni, místo toho, aby se řešily příčiny, nikoliv následky toho obrovského migračního proudu, který tady je.***