(9.30 hodin)
(pokračuje Babiš)
V oblasti vývoje míry nezaměstnanosti předpokládáme rovněž pozitivní vývoj. V ročním průměru by za rok 2015 měla dosáhnout 5,7 % a dále klesnout v roce 2016 na 5,5 %. Pomalejší zlepšení na trhu práce v roce 2016 souvisí jednak s mírnějším růstem ekonomiky, jednak s narůstajícím kvalifikačním a regionálním nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po práci, což lze dokumentovat narůstajícím počtem neobsazených pracovních míst.
Vývoj běžného účtu platební bilance pro českou ekonomiku nepředstavuje žádná rizika. Zde očekáváme zvýšení růstu jak exportních trhů, tak exportní výkonnosti. Z tohoto důvodu předpokládáme v roce 2015 i 2016 mírný přebytek salda běžného účtu.
Ministerstvo financí nepřetržitě sleduje prognózy a názory institucí převážně soukromé sféry a mezinárodních institucí, které se zabývají makroekonomickou analýzou a prognózou. Na základě porovnání s těmito nezávislými prognózami lze konstatovat, že makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2016 je velmi blízký konsenzuální makroekonomické předpovědi vycházející z názoru těchto institucí.
Nyní bych vás rád podrobně seznámil s některými tituly příjmové stránky státního rozpočtu v návrhu v roce 2016.
Příjmy z daní a poplatků se odhadují ve výši 619,7 mld. korun. Daňové příjmy na rok 2016 oproti rozpočtu 2015 rostou o 44,6 mld. korun a v porovnání se schváleným výhledem na rok 2016 dochází k růstu téměř o 30 mld. Jednoduchá daňová kvóta, která zahrnuje pouze daňové příjmy veřejných rozpočtů, činí 18,9 %. Složená daňová kvóta, která činí 33,5 % HDP.
V daňových příjmech je zahrnuto: kontrolní hlášení, tam je dopad 6,3 mld. korun plus. Elektronická evidence tržeb - dopad 2 mld. plus. Snížení sazby DPH pro segment služeb v oblasti restaurací a pohostinství na 15 % místo současných 21 % je dopad 400 mil. minus. Zavedení tříletého harmonogramu zvyšování sazeb spotřební daně z tabákových výrobků, spotřební daně s dopadem 3,3 mld. korun plus. Úprava povinného vzniku revaluačních fondů ve finančním sektoru s dopadem minus 300 mil. Zvýšení slevy na druhé a další dítě oproti roku 2015, a to o sto korun na druhé dítě a o 300 korun na třetí a další dítě, s dopadem minus 500 mil. korun. Znovuzavedení slev pracujícím důchodcům a školkovné, to je pokračování z roku 2015, je dopad minus 1,1 mld. korun. Navýšení podílu krajů na celkovém hrubém výnosu DPH, tzv. RUD, a to z 7,86 % na 8,92 %, dopad minus 3,7 mld. korun. To je v současné době projednáváno v parlamentu s navrhovanou účinností od 1. ledna 2016.
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou rozpočtovány ve výši 422 mld. a představují meziroční nárůst proti schválenému inkasu v letošním roce o 21,3 mld., tzn. 5,3 %.
Příjmy z rozpočtu Evropské unie a finanční mechanismy jsou do rozpočtu zapojeny částkou 94,5 mld. korun. Jedná se zejména o příjmy ze strukturálních fondů Evropské unie a Fondu soudržnosti na realizaci společných programů Evropské unie a České republiky a příjmy určené na realizaci opatření v rámci společné zemědělské politiky. V porovnání s letošním rokem došlo k nárůstu o 5,8 mld. korun.
V návrhu rozpočtu na rok 2016 jsou rozpočtovány příjmy od státních podniků v objemu 6,9 mld. korun v kapitolách Ministerstva zemědělství, Ministerstva obrany a Ministerstva dopravy a dále příjmy z privatizačních účtů na kompenzaci deficitu důchodového systému ve výši 11,7 mld. korun.
Nyní mi dovolte vás seznámit s výdaji státního rozpočtu.
Celkové výdaje jsou pro rok 2016 navrženy ve výši 1250,9 mld. korun. Na výdajové straně rozpočtu patří k nejdůležitějším sledované mandatorní výdaje státního rozpočtu. Pro rok 2016 jsou rozpočtovány ve výši 708,2 mld. korun a tvoří 56,6 % celkových výdajů státního rozpočtu. Mezi nejdůležitější mandatorní výdaje patří sociální mandatorní výdaje, jejichž limity jsou následující:
Výdaje na důchody se rozpočtují ve výši 400,7 mld. korun s meziročním růstem o 1,5 % v porovnání s očekávanou skutečností 2015. Valorizace důchodů k 1. lednu 2016 bude v souladu s platným právním stavem daným zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. To znamená, při valorizaci bude zohledněn stoprocentní nárůst spotřebitelských cen a jedna třetina mezd. Dále je uvažováno s jednorázovým příspěvkem k důchodu ve výši 900 korun v měsíci únoru 2016.
Výdaje na dávky nemocenského pojištění nadále porostou v souvislosti s růstem mezd, od kterých je jejich výše odvozena, a vývojem nemocnosti, a to na odhadovanou výši 24,7 mld. korun. Na platbu státu do systému zdravotního pojištění jsou rozpočtovány prostředky v objemu 63,1 mld. korun. Měsíční platba státu za státního pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění se zvýší z částky 845 korun na částku 870 korun na osobu a měsíc.
Výdaje na neinvestiční nedávkové transfery z prostředků Evropské unie se rozpočtují ve výši 10,9 mld. korun v roce 2016. Byly posíleny dotace na sociální služby a ostatní dotační a podobné systémy. Pro rok 2016 byly posíleny investiční výdaje na domovy důchodců v působnosti krajů. Dále jsou v rozpočtu zapracovány výdaje na dávky státní sociální podpory, na dávky pomoci v hmotné nouzi, na příspěvek na péči, na výplatu podpor v nezaměstnanosti a aktivní politiku zaměstnanosti.
Nyní bych se chtěl zmínit o dalších výdajových oblastech státního rozpočtu.
Na výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci rozpočtované v organizačních složkách státu a z příspěvkových organizací jsou pro rok 2016 rozpočtovány v objemu 149 mld. korun, což představuje zvýšení o 10 mld. oproti roku 2015. Růst platů státních zaměstnanců o 3 % a zaměstnanců ve státní službě plus další 2 %. Příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb byl zvýšen pro rok 2016 o půl procenta na celkový příděl ve výši 1,5 %. Pro další léta je rozpočtován nárůst o 1 %, to znamená příděl ve výši 2 %.
Růst platů soudců a státních zástupců - nárůst činí 9,2 % bez vlivu nově stanovené platové základny dle rozhodnutí Nejvyššího soudu o 2,4 %. Růst platů ostatních ústavních činitelů činí 14,1 % bez vlivu nově stanovené platové základny dle rozhodnutí Nejvyššího soudu o 7 %.
Růst počtu funkčních míst oproti rozpočtu na rok 2015 je 13 329, z čehož 7 065 míst v organizačních složkách státu a 6 264 míst ve státních příspěvkových organizacích. Uvedené meziroční navýšení je tvořeno především vlivem navýšení 5 811 míst v regionálním školství v souvislosti s růstem počtu žáků, 1 083 míst na řešení otázky migrace a uprchlictví, 1 257 míst na řešení koncepce Armády České republiky a zajištění kybernetické obrany, 354 míst v Generálním finančním ředitelství na řešení EET, 168 míst u Generálního ředitelství cel na rozšíření kompetencí v oblasti trestního řízení a agendu EET, 444 míst u Úřadu práce a Státního úřadu inspekce práce na problematiku nelegálního zaměstnávání, 300 míst zaměstnanců soudů, asistenti soudců a vyšší soudní úředníci v kapitole Ministerstva spravedlnosti, 49 míst ve Státní zemědělské a potravinářské inspekci vlivem rozšíření kompetencí, 105 míst ve Státním pozemkovém úřadu, 93 míst z důvodu zřízení tří nových příspěvkových organizací - hřebčíny Písek, Tlumačov a Zemědělský servis, 80 překlenovacích míst pro diplomaty, 25 míst v České inspekci životního prostředí na rozšíření kontrolní činnosti, 18 míst v České obchodní inspekci - novela zákona o ochraně spotřebitele, 40 míst v Energetickém regulačním úřadu - rozšíření kontrolní činnosti, 12 míst Úřad vlády na posílení oblasti výzkumu, vývoje, inovací.
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace jsou zahrnuty v celkovém objemu 35,7 mld. korun včetně prostředků z Evropské unie. Podíl těchto výdajů na HDP pro rok 2016 dosáhne 0,77 %.
Výdaje na podporu exportu včetně navýšení základního kapitálu České exportní banky jsou rozpočtovány v celkovém objemu 4,7 mld. korun určením pro Českou exportní banku a pro EGAP.
Ve vazbě na projednávaný zákon o loteriích byly posíleny výdaje o 500 mil. korun v roce 2016 a v letech 2017 a 2018 o jednu miliardu na podporu činnosti v oblasti sportu. ***