(15.20 hodin)
(pokračuje Sobotka)

Pokud bychom vyhověli těm požadavkům a neposunuli limity nikde, tak bychom se v příštích letech mohli dostat do téhle situace do doby, než by eventuálně teplárny a domácnosti našly nějaký jiný zdroj, ale já se obávám, že pokud bychom začali dovážet uhlí pro teplárny a domácnosti, tak by to pro ně znamenalo výrazné zdražení. A právě tomuhle negativnímu sociálnímu dopadu vláda chtěla předejít.

A pokud jde ještě o Bílinu, chci zdůraznit, že tam na rozdíl od ČSA obce - Braňany, Mariánské Račice, Most, Bílina - souhlasí s tím, aby se na Bílině pokračovalo. Požadavek obcí byl, aby územně ekologické limity nekončily blíže než 500 metrů od zastavěného území. A tam vláda na základě návrhu ministra Dienstbiera schválila to, že ty limity blíže než 500 metrů nebudou. Takže i tady si myslím, že vláda vyhověla požadavkům obcí, které jinak souhlasí s tím, aby se na Dole Bílina dále těžilo.

Čili tolik jenom ještě na upřesnění k tomu, co vláda rozhodla. Já nepředpokládám, že bychom se v té druhé polovině volebního období k tomuto rozhodnutí ještě vraceli, nicméně bude záležet v příštích letech na vyhodnocení toho, jak bude fungovat státní energetická koncepce.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další interpelací bude interpelace pana poslance Antonína Sedi ve věci odborného vzdělávání. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený předsedo vlády, dlouhodobým problémem naší ekonomiky je nedostatek zaměstnanců s odborným a technickým vzděláváním. Nejedná se pouze o nedostatek techniků, konstruktérů, technologů, ale i obráběčů kovů, svářečů či klempířů. Dokonce v souvislosti s migrační krizí se Hospodářská komora vyjádřila, že klidně přijme 5 000 migrantů pro náš průmysl. S nedostatkem pracovníků se potýká snad každá průmyslová firma. Problémem dneška a blízké budoucnosti je, že rostoucí export i výroba naráží na nedostatek zaměstnanců zejména s odborným a technickým vzděláním. To může omezit růst hrubého domácího produktu, což by mělo obrovské negativní dopady na státní a veřejné rozpočty, ale i na celou společnost.

Proto se chci zeptat, pane premiére - tato vláda se zavázala k podpoře odborného a technického školství. Podle mého názoru i názoru odborníků jedině praxe studentů středních odborných škol na pracovištích zaručuje kvalitu odborné přípravy. Proto se ptám, jaké konkrétní kroky připravuje vaše vláda, aby byli zaměstnavatelé dostatečně motivováni k poskytování praxe studentům, popř. na další opatření. Děkuji za vaši odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano a slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, věc odborného vzdělávání, kvalitního odborného vzdělávání, je myslím neuralgickým bodem všech debat o reformě školství. Školství reformu potřebuje, vzdělávání reformu potřebuje a je evidentní, že musí dojít k tomu, aby se alespoň některé části a patra naší vzdělávací soustavy propojily s potřebami praxe. To, co jsme zažívali v minulých letech, bylo, že se náš školský systém rozvíjel poněkud mimoběžně s tím, jak se měnila struktura zaměstnavatelů v České republice. Ta se nějakým způsobem ustálila a nyní se ukázalo, že školský systém, zejména pokud jde o střední odborné školství, učňovské školství, tak není založen na principech, které by umožňovaly vysokou míru úspěšnosti absolventů. Takže se setkáváme s určitým paradoxem - nevhodně nastavené struktury vzdělávání, v některých regionech nevhodně nastavené struktury oborů v rozporu s tím, jaká je potřeba praxe. A tohle všechno je umocněno demografickým poklesem, ke kterému v posledních letech dochází, pokud jde o absolventy středních odborných škol a učilišť. Čili snižuje se nám počet absolventů těchto škol celkově a ještě i to menší množství absolventů učilišť a středních odborných škol tak nemá úplně vhodnou strukturu vzdělání z hlediska potřeb praxe.

Já jsem velmi rád, že tady byl realizován projekt, který je myslím důležitý pro budoucí debatu, a to je projekt Pospolu, který byl realizován mezi Svazem průmyslu a dopravy a Ministerstvem školství a byla to vlastně podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi. Cílem toho projektu, který vlastně byl finalizován, a už jsou k dispozici závěry, je navrhnout systémové změny včetně legislativních, které povedou k efektivnější a snadnější spolupráci mezi školami a firmami. Mimo jiné otázka usnadnění přechodu absolventů ze školy do praxe, podpora jejich uplatnění v oboru, zvýšení kvalitativní úrovně kompetencí absolventů tak, aby odpovídaly potřebám zaměstnavatelů, o tom už jsem mluvil, slaďování nabídky odborného vzdělávání se změnami kvalifikačních potřeb na trhu práce a zvýšení atraktivity odborného vzdělávání pro mladé lidi. Čili ten projekt byl realizován, máme k dispozici závěry a teď je velmi důležité, aby na základě těchto závěrů Ministerstvo školství postupovalo při změnách, které se v oblasti odborného školství připravují.

Ministerstvo školství také zveřejnilo v lednu letošního roku metodické doporučení k výuce vzdělávacího oboru Člověk a svět práce na druhém stupni základních škol, kde doporučuje základním školám věnovat zvýšenou pozornost technické výchově v rámci tohoto vzdělávacího oboru. S účinností k 1. lednu roku 2014 se změnil zákon o daních z příjmů a ten poskytuje nyní daňové zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří umožňují praktické vyučování ve svých zařízeních. Novela školského zákona stanoví povinnost středních škol využívat jednotně stanovených zadání závěrečných zkoušek v oborech středního vzdělávání s výučním listem od školního roku 2014-2015. A Ministerstvo školství také od roku 2014 pravidelně vyhlašuje rozvojový program na podporu odborného vzdělávání, který finančně podporuje střední školy při zvyšování kvality vzdělávání v oborech podle poptávky na trhu práce. Samozřejmě že je snaha, aby se taky v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost využily evropské peníze pro projekty technického vzdělávání včetně kariérního poradenství, jazykového vzdělávání, a je tady celá řada konkrétních projektů, které byly podpořeny.

Pokud jde o další aktivity, které Ministerstvo školství připravuje, a tady si myslím, že by určitě podrobnější informace podala paní ministryně Valachová, tak je to otázka rozvoje dalších prvků polytechnického vzdělávání, využití výzev v rámci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, vzdělávání pedagogů, podpora spolupráce škol a zaměstnavatelů, rozvoj mimoškolních vzdělávacích aktivit spojených se začleňováním dětí, které jsou ohroženy předčasným odchodem ze vzdělávání, to je také důležitá věc, a samozřejmě pravidelná analýza oborové soustavy ve spolupráci se zástupci resortů a zaměstnavatelů tak, aby se ta struktura pružněji přizpůsobovala potřebám trhu práce v příštích letech.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec má doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane premiére, za vaši odpověď. Já souhlasím s nutností propojit školský systém s požadavky pracovního trhu, o tom se diskutuje hodně dlouho. Ten projekt Pospolu také znám a podporuji jej, protože také vidím spolupráci firem se školami jako tu správnou cestu. Nicméně problémem je i skutečnost, že si podniky někdy navzájem přetahují zaměstnance, že ten podnik je vychová, má tu praxi a potom je ti druzí, kteří se na tom nepodílejí, přetahují. Také systém technického vzdělávání je náročný, a to nejen odborně, ale i finančně. Řada krajů to řeší různými stipendii či přímou podporou technických škol.

Pane premiére, nemyslíte si, že je třeba začít v rámci školského systému podporovat technické školství daleko razantněji? Osobně si myslím, že řada firem to již pochopila, pochopila svoji roli a zajišťuje si na vlastní náklady budoucí zaměstnance. Přiznám se osobně, že vidím rezervy i v neefektivních rekvalifikacích, protože nezaměstnaných v naší zemi je stále hodně.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády odpoví.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, já se nedomnívám, že by firmy měly suplovat řekněme teoretickou výuku v rámci odborného vzdělávání, v rámci středního odborného školství nebo technického školství. My jsme samozřejmě velmi blízko Rakouska a Německa, kde probíhá ten systém duálního vzdělávání, ale on je velmi silně založen na tom, že rakouské nebo německé podniky jsou schopny velmi efektivně spolupracovat v různých svazech a hospodářských komorách. A třeba v Rakousku tu odpovědnost na straně zaměstnavatelů za vzdělávání zčásti nese i tamní hospodářská komora, která má mj. povinné členství. Něco takového u nás není a je zejména problém pro malé, střední podniky a pro začínající podniky, aby participovaly nějak dlouhodobě na odborné přípravě a vzdělávání. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP